52019PC0399

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 4.9.2019

COM(2019) 399 final

2019/0183(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům na pokrytí závažné finanční zátěže, která jim byla způsobena v návaznosti na vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Spojené království se rozhodlo vystoupit z Evropské unie uplatněním postupu uvedeného v článku 50 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Na žádost Spojeného království schválila Evropská rada (článek 50) dne 11. dubna 2019 1 další prodloužení 2 lhůty stanovené podle čl. 50 odst. 3 SEU do 31. října 2019. Pokud Spojené království do 31. října 2019 neratifikuje dohodu o vystoupení nebo nepožádá o třetí prodloužení, s nímž bude Evropská rada (článek 50) jednomyslně souhlasit, lhůta podle čl. 50 odst. 3 SEU pak uplyne. Od 1. listopadu 2019 tak Spojené království bude třetí zemí bez dohody zajišťující spořádané vystoupení. Komise se i nadále domnívá, že spořádané vystoupení Spojeného království z Unie na základě dohody o vystoupení je nejlepším řešením.

Na Spojené království se od uvedeného okamžiku přestane uplatňovat veškeré primární a sekundární právo EU. Nenastane přechodné období, které stanoví dohoda o vystoupení. To samozřejmě způsobí značné problémy občanům, podnikům a veřejným institucím a bude mít vážný negativní ekonomický a finanční dopad.

Evropská unie a 27 členských států EU dosud zavedly celou řadu opatření. Evropská komise se zejména již od listopadu 2018 připravuje na vystoupení bez dohody. Komise dosud předložila a spolunormotvůrci přijali 19 legislativních návrhů. Komise rovněž přijala 63 nelegislativních aktů a zveřejnila 100 oznámení týkajících se připravenosti.

Zásady, jimiž se řídí alternativní opatření na všech úrovních, byly uvedeny ve druhém sdělení o připravenosti na brexit ze dne 13. listopadu 2018 3 . Patří k nim zejména zásada, že opatření by neměla napravovat škody, jimž bylo možné se vyhnout opatřeními pro připravenost a včasnými kroky příslušných zúčastněných stran.

Jak je uvedeno ve čtvrtém sdělení o připravenosti na brexit ze dne 10. dubna 2019 4 , Komise je v souvislosti s přípravami alternativních opatření připravena navrhnout finanční podpůrná opatření ke zmírnění dopadu v nejvíce postižených oblastech a odvětvích s přihlédnutím k finančním prostředkům, které jsou k dispozici, a jakýmkoli úpravám na straně výdajů i na straně příjmů rozpočtu EU, které by mohly vyplynout z vystoupení bez dohody. Pokud jde o bezprostřednější podporu pro postižené zúčastněné strany, pravidla EU pro státní podporu nabízejí pružná řešení pro vnitrostátní opatření.

Podniky, zejména malé a střední podniky s významnou expozicí vůči Spojenému království, se rovněž mohou dostat do obtíží následkem ztráty snadného přístupu na jeho trh nebo mohou být jinak postiženy složitějšími obchodními vztahy. To by mohlo vést ke ztrátě pracovních míst. Členské státy možná budou chtít učinit kroky proti negativnímu dopadu na trh práce tím, že zavedou režimy podpory na pomoc postiženým podnikům při řízení změn, nebo tím, že přijmou opatření, jež pomohou zachovat úroveň zaměstnanosti.

Dotčeny budou i orgány veřejné správy členských států, protože budou muset vytvořit další infrastrukturu a zaměstnat další pracovníky v některých postižených odvětvích, a to ve velmi krátké době.

Například v oblasti cel a nepřímého zdanění budou vnitrostátní správní orgány muset vynaložit značné investice do infrastruktury a lidských zdrojů především v členských státech, které jsou hlavními místy vstupu a výstupu pro obchodování Evropské unie se Spojeným královstvím. Pokud jde o sanitární a fytosanitární kontroly, 27 členských států zřizuje nová stanoviště hraniční kontroly nebo rozšiřuje stávající stanoviště na místech vstupu dovozu ze Spojeného království do EU.

Výše uvedené druhy opatření budou mít pravděpodobně značný dopad na veřejné výdaje, zejména v krátkodobém horizontu a v těch členských státech, které budou obzvláště postiženy. Pro veřejné finance těchto členských států by to mohlo představovat závažnou katastrofu, která by vedla k naléhavé potřebě dodatečného financování z veřejných prostředků. Životně důležitou pomoc pro tyto členské státy a jejich finance by proto mohlo představovat uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (EUSF), kdyby byla jeho oblast působnosti rozšířena i na pokrytí negativního dopadu tohoto scénáře.

Fond EUSF byl vytvořen v roce 2002 k podpoře členských států EU a přistupujících zemí v situacích závažných katastrof způsobených přírodními jevy, jako jsou povodně, bouře, zemětřesení, sopečné erupce, lesní požáry nebo sucha. Z fondu mohou být uvolněny prostředky na základě žádosti dotčené země, pokud má katastrofa rozměr, který odůvodňuje intervenci na evropské úrovni.

Jeho fungování je hmatatelným projevem skutečné solidarity EU, na jejímž základě členské státy souhlasí s tím, že se budou vzájemně podporovat zpřístupněním dodatečných finančních zdrojů prostřednictvím rozpočtu EU.

I přes opatření, která již byla přijata nebo která jsou plánována, lze předpokládat, že vzhledem k obzvláště úzkým hospodářským a obchodním vztahům se Spojeným královstvím budou některé členské státy vystoupením bez dohody postiženy více než jiné. I když je krajně obtížné to přesně posoudit, vystoupení bez dohody bude mít významný dopad na ekonomiku, trh práce a veřejné finance, zejména v krátkodobém horizontu. Třebaže to bude jedinečná událost, její rušivé účinky a zátěž pro veřejné finance, kterou lze přímo přičíst vystoupení bez dohody, by mohly představovat závažnou katastrofu, a uplatnění „zásady solidarity“, která je stěžejním prvkem fondu EUSF, by tudíž bylo v zájmu zmírnění uvedených následků oprávněné.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Účelem tohoto návrhu je upravit nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „nařízení (ES) č. 2012/2002“) s cílem rozšířit jeho oblast působnosti tak, aby zahrnovala určité druhy dodatečných veřejných výdajů způsobených vystoupením Spojeného království z Evropské unie bez dohody o vystoupení.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh je součástí příprav alternativních opatření týkajících se vystoupení Spojeného království z Evropské unie.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Vzhledem k tomu, že jde o změnu stávajícího nařízení, řídí se ustanoveními, která jsou právním základem pro nařízení (ES) č. 2012/2002, tj. článkem 175 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Jelikož se tato změna týká pouze členských států, nepoužije se článek 212 SFEU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Účelem návrhu je rozšířit oblast působnosti fondu EUSF s cílem projevit evropskou solidaritu s nejvíce postiženými členskými státy poskytnutím pomoci z fondu a pomoci jim nést finanční zátěž, kterou jim způsobí vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody. V souladu se zásadou subsidiarity vymezuje návrh jasná kritéria způsobilosti pro uvolnění prostředků z fondu EUSF. Pomoc na základě tohoto nástroje bude proto omezena na náklady s vážnými dopady na hospodářské a finanční podmínky v daném členském státě.

Fond EUSF je založen na zásadě subsidiarity. To znamená, že EU by měla zasáhnout pouze v případech, kdy se má za to, že členský stát již není schopen vypořádat se s krizí sám a potřebuje pomoc. Normotvůrce byl toho názoru, že u přírodních katastrof taková situace nastane, když celkové přímé škody překročí určitou prahovou hodnotu. Zahrnuty nejsou následné hospodářské škody, neboť jejich určení rychlým, spolehlivým a srovnatelným způsobem je považováno za příliš složité. Prahová hodnota pro přírodní katastrofy byla proto stanovena jako přímé škody přesahující 0,6 % hrubého národního důchodu (HND) nebo 3 miliardy EUR (v cenách roku 2011), přičemž se použije nižší částka. Toto dvojí kritérium bylo zvoleno proto, že jednotná pevná částka by nezohledňovala velké rozdíly v hospodářské síle (a tudíž rozpočtové kapacity pro reakci) členských států a vedla by k velkým nespravedlnostem a nerovnému zacházení s členskými státy. Jednotná procentní sazba by vedla buď ke krajně nízkým částkám pro menší členské státy, nebo k nedosažitelně vysokým prahovým hodnotám pro největší ekonomiky.

V případě neřízeného vystoupení Spojeného království z EU se očekávají závažné následky pro ekonomiky členských států. Je však téměř nemožné odhadnout přímé škody. Stejný přístup jako v případě přírodních katastrof proto není možný. Místo toho Komise navrhuje, aby se jako referenční hodnota pro určení způsobilosti vzala finanční zátěž pro rozpočty členských států za účelem vypořádání se s dalšími potřebami, které jsou následkem vystoupení bez dohody a jsou s ním přímo spojeny. To odpovídá do značné míry veřejné části přímých škod způsobilé pro financování (jako jsou náklady na obnovu veřejné infrastruktury, pomoc obyvatelstvu, záchranné služby atd.) v případě přírodních katastrof. Tato způsobilá veřejná část celkových škod se značně liší v závislosti na katastrofě a postižené zemi. V průměru představuje přibližně 50 % celkových škod.

Komise proto navrhuje zachovat zásady, na nichž je založen přístup k fondu EUSF. Jako minimální úroveň veřejných výdajů spojených s vystoupením bez dohody byla pro přístup k fondu EUSF tudíž vymezena nižší částka z 0,3 % HND nebo 1,5 miliardy EUR v cenách roku 2011, tj. polovina částek použitelných na přírodní katastrofy. Je na členském státě, aby poskytl důkazy o uvedených výdajích a prokázal, že je lze přímo přičíst vystoupení bez dohody.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů již stanovených ve stávajícím nástroji.

•Volba nástroje

Navrhuje se změnit stávající nařízení (ES) č. 2012/2002 tak, aby byly použity zavedené postupy a praxe pro přípravu a posouzení žádostí o pomoc a provádění pomoci a podávání zpráv o ní. Tento krok je zaměřen a omezen na zmírnění ekonomických následků jedinečné události, kterou je vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Hodnocení ex post období 2002–2017 5 dospělo k závěru, že fond je cenným prostředkem v souboru nástrojů EU pro intervence při katastrofách a přináší přidanou hodnotu EU při reakci po katastrofách v členských státech a přistupujících zemích. Hodnocení rovněž vyzvalo k tomu, aby byla dále zvážena opatření politiky, která by zvýšila potenciál fondu k intervencím.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné připravit návrh tak, aby jej spolunormotvůrci mohli přijmout včas, nebylo možné provést konzultaci se zúčastněnými stranami.

•Posouzení dopadů

Vzhledem k naléhavé povaze návrhu nebylo posouzení dopadů provedeno.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Aby byla zachována dostupnost pomoci z fondu EUSF u závažných přírodních katastrof, která je jeho původním účelem, mělo by být využívání fondu EUSF pro účely tohoto návrhu omezeno na maximálně 50 % jeho roční částky dostupné v letech 2019 a 2020.

Maximální roční příděl z fondu EUSF je 500 milionů EUR v cenách roku 2011. V běžných cenách to znamená 585,8 milionu EUR na rok 2019 a 597,5 milionu EUR na rok 2020, tj. celkem 1 183,3 milionu EUR. Pro účely tohoto návrhu by tedy bylo k dispozici až 591,65 milionu EUR.

Na základě pomoci z fondu EUSF, která byla v roce 2019 již uvolněna a která je nyní uvolňována, lze opodstatněně očekávat, že významná část a v každém případě více než polovina prostředků přidělených na rok 2019 nebude vynaložena během daného roku a bude přenesena do roku 2020.

Zálohové platby byly zavedeny revizí nařízení o fondu EUSF v roce 2014 a nabyly účinnosti v roce 2015. Hlavním důvodem pro jejich zavedení bylo to, že postup nezbytný k uvolnění prostředků z fondu EUSF a vyplacení celé částky pomoci je příliš zdlouhavý (obvykle trvá až jeden rok) a že závažné krizové situace vyžadují rychlejší reakci. Mělo se také za to, že dlouhá zpoždění při poskytování pomoci nepříznivě ovlivňují to, jak je EU vnímána.

Výše záloh byla stanovena na 10 % očekávaného příspěvku z EUSF a omezena na maximálně 30 milionů EUR. Ukázalo se, že tato výše není uspokojivá. V případě menších katastrof, u nichž příspěvek z fondu EUSF představuje několik milionů eur, záloha nedosahuje více než několika set tisíc eur, které sotva mají významný dopad na situaci. V případě velmi velké katastrofy jako zemětřesení v regionu Abruzzo, kde škody dosáhly 22 miliard EUR a příspěvek z fondu EUSF 1,2 miliardy EUR, je záloha nepřesahující 30 milionů EUR naprosto nedostatečná. V obou scénářích je zálohová platba s ohledem na její dopady v praxi nepřiměřená. Nedávné hodnocení ex post fondu EUSF (2002–2017) tuto analýzu potvrzuje.

Komise proto navrhuje zvýšit zálohové platby u jednotlivých katastrof všech kategorií na 25 % očekávaného příspěvku z fondu EUSF, přičemž by byly omezeny na maximálně 100 milionů EUR.

Komise rovněž navrhuje zvýšit celkový objem prostředků pro zálohy z fondu EUSF v ročním rozpočtu z 50 milionů EUR na 100 milionů EUR. Tento návrh není zahrnut v návrhu rozpočtu na rok 2020. Aby byla zajištěna včasná dostupnost zdrojů v případě potřeby, Komise navrhne zapsat do rozpočtu na rok 2020 dodatečné prostředky v maximální výši 50 milionů EUR.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Nutné jsou maximální transparentnost a řádné monitorování využití finančních zdrojů EU. Povinnosti členských států a Komise podávat zprávy se uplatní tak, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 2012/2002.

2019/0183 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 6 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 7 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízením Rady (ES) č. 2012/2002 8 byl zřízen Fond solidarity Evropské unie (dále jen „fond“). Fond byl vytvořen, aby poskytoval členským státům finanční pomoc v návaznosti na nouzové situace jako konkrétní výraz evropské solidarity v případech tísně.

(2)Dne 29. března 2017 oznámilo Spojené království svůj záměr vystoupit z Unie na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Smlouvy se přestanou uplatňovat na Spojené království dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo nedojde-li k tomu, dva roky po tomto oznámení, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě se Spojeným královstvím o prodloužení této lhůty.

(3)Dne 11. dubna 2019 na žádost Spojeného království schválila 9 Evropská rada další prodloužení 10 lhůty stanovené podle čl. 50 odst. 3 SEU do 31. října 2019. Pokud Spojené království neratifikuje dohodu o vystoupení 11 do 31. října 2019 nebo nepožádá o třetí prodloužení, s nímž bude Evropská rada jednomyslně souhlasit, Spojené království dne 1. listopadu 2019 vystoupí z Unie bez dohody a stane se třetí zemí.

(4)S cílem zmírnit ekonomický dopad vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody a projevit solidaritu s nejvíce postiženými členskými státy za těchto výjimečných okolností by nařízení (ES) č. 2012/2002 mělo být změněno tak, aby byly podpořeny související veřejné výdaje.

(5)Jelikož jde o výjimečné využití fondu, jeho pomoc na zmírnění závažné finanční zátěže způsobené členským státům jako přímý následek vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody by měla být cílená a časově omezená, aby byl zabezpečen původní princip fondu a jeho schopnost reagovat na přírodní katastrofy.

(6)Pro účely tohoto výjimečného využití fondu je vhodné stanovit minimální částku odhadovaných škod, při jejímž překročení může členský stát požádat o pomoc z fondu kvůli vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody. Kromě toho je třeba změnit pravidla způsobilosti tak, aby zahrnovala podporu veřejných výdajů vzniklých následkem vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody.

(7)Aby bylo zajištěno rovné zacházení s členskými státy, měla by existovat jednotná lhůta pro podání žádosti o finanční příspěvek z fondu vztahující se na všechny členské státy, a to bez možnosti rozšířit žádost po uplynutí této lhůty s cílem pokrýt dodatečné náklady.

(8)Aby byla zachována dostupnost fondu v případě přírodních katastrof, jeho původní účel, měl by být stanoven rozpočtový strop pro podporu související s vystoupením Spojeného království z Unie bez dohody.

(9)Pomoc z fondu ke zmírnění závažné finanční zátěže způsobené členským státům následkem vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody by měla podléhat stejným pravidlům pro provádění, monitorování, podávání zpráv, kontrolu a audit jako jakákoli jiná intervence fondu. Navíc je s ohledem na široký rozsah veřejných výdajů potenciálně způsobilých k podpoře důležité zajistit, aby byla dodržována další ustanovení práva EU, zejména pravidla státní podpory.

(10)Komise by měla být schopna rychle rozhodnout o přidělení zvláštních finančních prostředků a jejich co nejrychlejším uvolnění. Stávající ustanovení o provádění zálohových plateb by proto měla být posílena zvýšením jejich částek.

(11)Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, a mělo by se použít ode dne následujícího po dni, kdy se podle čl. 50 odst. 3 SEU přestanou Smlouvy uplatňovat na Spojené království, nevstoupí-li do uvedeného dne v platnost dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím.

(12)Nařízení (ES) č. 2012/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 2012/2002 se mění takto:

1)Před článek 1 se vkládá nový nadpis, který zní:

„HLAVA I
OBLAST PŮSOBNOSTI A ZPŮSOBILOST“

2)V článku 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro účely tohoto nařízení se pojem „závažné katastrofy“ vztahuje na přírodní katastrofy, jakož i situace, kdy je členskému státu způsobena závažná finanční zátěž jako přímý následek vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody.“

3)Vkládají se nové články 3a a 3b, které znějí:

„Článek 3a

1)Na žádost členského státu může být pomoc z fondu uvolněna také tehdy, když je tomuto členskému státu způsobena závažná finanční zátěž jako přímý následek vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody v souladu s čl. 50 odst. 2 SEU (dále jen „vystoupení bez dohody“). Pomoc se poskytuje ve formě finančního příspěvku z fondu.

2)Dostupné prostředky pro tento cíl jsou omezeny na polovinu maximální dostupné částky pro intervenci fondu na roky 2019 a 2020.

3)Tato pomoc pokryje část dodatečných veřejných výdajů způsobených přímo vystoupením bez dohody a vzniklých výlučně mezi dnem vystoupení bez dohody a dnem 31. prosince 2020 (dále jen „finanční zátěž“).

4)Členský stát je způsobilý požádat o pomoc podle tohoto článku, pokud je finanční zátěž, jež mu byla způsobena, odhadována na více než 1 500 000 000 EUR v cenách roku 2011 nebo na více než 0,3 % jeho HND.

5)O pomoc z fondu podle tohoto článku mohou požádat pouze členské státy.

Článek 3b

1)Pomoc poskytovaná podle článku 3a pokrývá pouze finanční zátěž členského státu ve srovnání se situací, kdyby byla dohoda mezi Unií a Spojeným královstvím uzavřena. Tato pomoc může být použita například na poskytování podpory podnikům postiženým vystoupením bez dohody, včetně podpory pro opatření státní podpory pro tyto podniky a související intervence; na opatření k zachování stávající zaměstnanosti; na zajištění fungování hraničních, celních, sanitárních a fytosanitárních kontrol, včetně dalšího personálu a infrastruktury.

2)DPH nepředstavuje způsobilý výdaj.

3)Ztráta příjmů členského státu nepředstavuje způsobilý výdaj.

4)Technická pomoc pro účely řízení, monitorování, informování a komunikace, řešení stížností, kontroly a auditu není způsobilá pro finanční příspěvek z fondu. Náklady související s přípravou a prováděním opatření ke zmírnění finanční zátěže, včetně nákladů na nezbytné technické poradenství, jsou způsobilé jakožto součást nákladů na projekt.

5)Jestliže opatření uvedená v odstavci 1 s finančním příspěvkem z fondu vytvářejí příjmy, nesmí celkový finanční příspěvek z fondu přesáhnout celkovou čistou finanční zátěž členského státu. Členský stát zahrne prohlášení v tomto smyslu do zprávy o provádění finančního příspěvku z fondu předložené podle čl. 8 odst. 3.

6)Způsobilé výdaje se mohou týkat pouze opatření, která jsou slučitelná s právem Unie, včetně pravidel státní podpory.“

4)Před článek 4 se vkládají nové nadpisy, které znějí:

„Hlava II
Postupy

Kapitola I
Přírodní katastrofy“

5)Před článek 4a se vkládá nový nadpis, který zní:

„Kapitola II
Vystoupení Spojeného království z Unie“

6)Článek 4a se nahrazuje tímto:

„Článek 4a

1)Příslušné vnitrostátní orgány členského státu mohou podat Komisi jedinou žádost o finanční příspěvek z fondu podle článku 3a nejpozději do 30. dubna 2020. Žádost musí obsahovat přinejmenším všechny relevantní informace o finanční zátěži způsobené tomuto členskému státu. V žádosti musí být popsána veřejná opatření přijatá v reakci na vystoupení bez dohody a uvedeny jejich čisté náklady do 31. prosince 2020 a důvody, proč nebylo možné se jim vyhnout opatřeními pro připravenost. Žádost by měla rovněž obsahovat zdůvodnění týkající se přímého účinku vystoupení bez dohody.

2)Komise vypracuje pokyny, jak využívat a uplatňovat příspěvky z fondu efektivně. V těchto pokynech budou uvedeny podrobné informace o přípravě žádosti a údaje, jež mají být poskytnuty Komisi, včetně důkazů, které mají být předloženy ohledně způsobené finanční zátěže. Tyto pokyny se zveřejní na internetových stránkách příslušných generálních ředitelství Komise a Komise zajistí jejich další šíření do členských států.

3)Po 30. dubnu 2020 Komise na základě informací uvedených v odstavcích 1 a 2 posoudí u všech obdržených žádostí, zda jsou v každém jednotlivém případě splněny podmínky pro uvolnění prostředků z fondu, a určí v mezích dostupných prostředků částky případného finančního příspěvku z fondu.

4)Pomoc z fondu se poskytuje členským státům, které splňují kritéria způsobilosti, s přihlédnutím k prahovým hodnotám uvedeným v čl. 3a odst. 4, a to ve výši až 5 % způsobené finanční zátěže a v mezích dostupného rozpočtu. V případě, že se dostupný rozpočet ukáže jako nedostatečný, výše podpory se úměrně sníží.

5)Dospěje-li Komise k závěru, že podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku z fondu stanovené v článku 3a jsou splněny, neprodleně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrhy potřebné pro uvolnění prostředků z fondu a schválení jejich odpovídající výše. Tyto návrhy obsahují:

a)veškeré dostupné informace uvedené v odstavci 1;

b)veškeré další relevantní informace, jež má Komise k dispozici;

c)důkaz splnění podmínek uvedených v článku 3a,

d)odůvodnění navrhovaných částek.

6)Rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu společně přijmou Evropský parlament a Rada co nejdříve poté, co jim Komise předloží svůj návrh. Komise na jedné straně a Evropský parlament a Rada na straně druhé usilují o to, aby doba potřebná pro uvolnění prostředků z fondu byla co nejkratší.

7)Jakmile Evropský parlament a Rada prostředky uvolní, přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o přidělení finančního příspěvku z fondu a bezodkladně finanční příspěvek vyplatí v jediné splátce přijímajícímu státu. Pokud byla podle článku 4b vyplacena záloha, vyplatí se pouze zbývající částka.“

7)Za článek 4a se vkládají nový nadpis a nový článek 4b, které znějí:

„Kapitola III
Společná ustanovení“

„Článek 4b

1)Při podání žádosti Komisi o finanční příspěvek z fondu v souvislosti se škodou způsobenou přírodní katastrofou může členský stát požádat o vyplacení zálohy. Komise předběžně posoudí, zda žádost splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1, a ověří dostupnost rozpočtových zdrojů. Pokud jsou tyto podmínky splněny a jsou dostupné dostatečné zdroje, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijmout rozhodnutí přidělující zálohu a neprodleně ji vyplatit dříve, než je přijato rozhodnutí uvedené v čl. 4 odst. 4. Vyplacení zálohy nepředjímá konečné rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu.

2)Při podání žádosti Komisi o finanční příspěvek z fondu v souvislosti se závažnou finanční zátěží způsobenou vystoupením Spojeného království z Unie bez dohody může členský stát požádat o vyplacení zálohy. Komise předběžně posoudí, zda žádost splňuje podmínky stanovené v čl. 4a odst. 1, a ověří dostupnost rozpočtových zdrojů. Pokud jsou tyto podmínky splněny a jsou dostupné dostatečné zdroje, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijmout rozhodnutí přidělující zálohu a neprodleně ji vyplatit dříve, než je přijato rozhodnutí uvedené v čl. 4a odst. 7. Vyplacení zálohy nepředjímá konečné rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu.

3)Výše zálohy nesmí překročit 25 % předpokládané výše finančního příspěvku a v žádném případě nesmí překročit 100 000 000 EUR. Jakmile je určena konečná výše finančního příspěvku, vezme Komise před vyplacením zůstatku finančního příspěvku v úvahu celkovou výši zálohy. Komise získá zpět neoprávněně vyplacené zálohy.

4)Každá částka, která má být vrácena do souhrnného rozpočtu Unie, se uhrazuje přede dnem splatnosti uvedeným v inkasním příkazu vystaveném v souladu s článkem 101 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 12 . Dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání příkazu.

5)Při přijímání návrhu souhrnného rozpočtu Unie na daný rozpočtový rok navrhne Komise, kdykoli je to nutné pro zajištění včasné dostupnosti rozpočtových zdrojů, Evropskému parlamentu a Radě, aby byla z fondu uvolněna částka do maximální výše 100 000 000 EUR na výplaty záloh a aby byly odpovídající prostředky zapsány do souhrnného rozpočtu Unie. Rozpočtová opatření musí být v souladu se stropy uvedenými v čl. 10 odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 13 .“

8)Za článek 9 se vkládá nový nadpis, který zní:

„Hlava III
Závěrečná ustanovení“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne následujícího po dni, kdy se podle čl. 50 odst. 3 SEU přestanou Smlouvy uplatňovat na Spojené království.

Toto nařízení se však nepoužije, pokud do dne uvedeného ve druhém pododstavci tohoto článku vstoupí v platnost dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím v souladu s čl. 50 odst. 2 SEU.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům na pokrytí závažné finanční zátěže, která jim byla způsobena v návaznosti na vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody

1.2Příslušné oblasti politik

13. Regionální politika; 13 06 01. Pomoc členským státům v případě závažné přírodní katastrofy, která má vážné následky pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství

1.3Odůvodnění návrhu/podnětu

1.3.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Toto nařízení vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne následujícího po dni, kdy se podle čl. 50 odst. 3 SEU přestanou Smlouvy uplatňovat na Spojené království.

Toto nařízení se nepoužije, pokud do uvedeného dne vstoupí v platnost dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím v souladu s čl. 50 odst. 2 SEU.

1.3.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvodem pro zřízení Fondu solidarity EU (EUSF) je projevit solidaritu s členskými státy postiženým závažnou krizí způsobenou vážnou přírodní katastrofou, u níž se má za to, že přesahuje rozpočtovou kapacitu daného členského státu pro reakci. Tento návrh rozšiřuje uvedenou logiku na finanční zátěž způsobenou vystoupením Spojeného království z Unie bez dohody o vystoupení.

1.3.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Fond EUSF se osvědčil jako velmi účinný nástroj při poskytování pomoci členským státům po přírodních katastrofách, jak je uvedeno ve významném hodnocení fondu 14 .

1.3.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Specifická ustanovení tohoto nařízení vztahující se na vystoupení Spojeného království bez dohody jsou časově omezená a týkají se pouze rozpočtových roků 2019 a 2020. Nařízení zůstává v mezích maximálních přídělů stanovených pro EUSF na tyto roky, a je proto v souladu s víceletým finančním rámcem.

1.3.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Toto nařízení nezvýší maximální příděl pro fond EUSF. Příspěvek Unie na intervence bude financován ze souhrnného rozpočtu Unie.

1.4Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

–Časově omezený návrh. Návrh se týká let 2019 a 2020. Žádosti budou přijímány od 1. listopadu 2019 do 30. dubna 2020.

–Stropem bude 50 % maximálního přídělu fondu EUSF na roky 2019 a 2020 v celkové výši 591,65 milionu EUR (292,9 milionu EUR na rok 2019 a 298,75 milionu EUR na rok 2020).

1.5Předpokládaný způsob řízení 15

◻ Přímé řízení Komisí

–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻ prostřednictvím výkonných agentur.

X Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Nevztahuje se na tento návrh.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Stejné jako ty, které jsou stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 (pro přírodní katastrofy).

2.2Systémy řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Stejné jako ty, které jsou stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 2012/2002.

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Stejné jako ty, které jsou stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 2012/2002.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Stejné jako ty, které jsou stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 2012/2002.

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Stejná jako ta, která jsou stanovena v nařízení Rady (ES) č. 2012/2002.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo

RP/NRP 16

zemí ESVO 17

kandidátských zemí 18

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

Okruh 9: Zvláštní nástroje

13 06 01 – Pomoc členským státům v případě závažné přírodní katastrofy, která má vážné následky pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

–◻ Toto nařízení nemá žádný finanční dopad.

X Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Specifická ustanovení tohoto nařízení vztahující se na vystoupení Spojeného království bez dohody jsou časově omezená a týkají se pouze rozpočtových roků 2019 a 2020.

Použije se ode dne následujícího po dni, kdy se podle čl. 50 odst. 3 SEU přestanou Smlouvy uplatňovat na Spojené království.

Žádosti budou přijímány od 1. listopadu 2019 do 30. dubna 2020.

Stropem bude 50 % maximálního přídělu fondu EUSF na roky 2019 a 2020 v celkové výši 591,65 milionu EUR (292,9 milionu EUR na rok 2019 a 298,75 milionu EUR na rok 2020).

Toto nařízení se nepoužije, pokud do uvedeného dne vstoupí v platnost dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím v souladu s čl. 50 odst. 2 SEU.

Kromě toho dodatečné zálohy vyžadují 50 milionů EUR prostředků na závazky a platby počínaje rokem 2020.

Celkový návrh zůstává v mezích maximálních přídělů stanovených pro EUSF na tyto roky, a je proto v souladu s víceletým finančním rámcem.

v EUR

Okruh víceletého finančního
rámce

Zvláštní nástroje

			2019	2020	2021	2022	2023	Následující roky	CELKEM
• Operační prostředky
13 06 01 – Pomoc členským státům v případě závažné přírodní katastrofy, která má vážné následky pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství	Závazky	(1a)
	Platby	(2a)
Prostředky CELKEM	Závazky	=1a+1b+3
	Platby	=2a+2b +3

• Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)
	Platby	(5)
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
Prostředky z OKRUHU 9 víceletého finančního rámce CELKEM	Závazky	=4+6
	Platby	=5+6

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:

Okruh víceletého finančního
rámce

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	CELKEM
GŘ: <…….>
• Lidské zdroje
• Ostatní správní výdaje
GŘ <…….> CELKEM	Prostředky

Prostředky z OKRUHU 5
víceletého finančního rámce
CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok N 19	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	CELKEM
Prostředky z OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce CELKEM	Závazky
	Platby

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

⇩

Rok
2020

Rok

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 20

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 21 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

CELKEM

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

–⌧ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků řídícího GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

–◻ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N 22

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní správní výdaje
Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce

Mimo OKRUH 5 23 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy
Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce

CELKEM

3.2.3.1Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–⌧ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–◻ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)
XX 01 01 02 (při delegacích)
XX 01 05 01/11/21 (v nepřímém výzkumu)
10 01 05 01/11 (v přímém výzkumu)
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 24
XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
XX 01 04 yy 25	– v ústředí
	– při delegacích
XX 01 05 02/12/22 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
10 01 05 02/12 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
CELKEM

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci
Externí zaměstnanci

3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

–⌧ může být v plném rozsahu financován v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

– vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

Toto nařízení je časově omezeno a týká se pouze rozpočtových roků 2019 a 2020. Zůstává v mezích maximálních přídělů stanovených pro EUSF na tyto roky, a je proto v souladu s víceletým finančním rámcem.

Použije se ode dne následujícího po dni, kdy se podle čl. 50 odst. 3 SEU přestanou Smlouvy uplatňovat na Spojené království.

Žádosti budou přijímány od 1. listopadu 2019 do 30. dubna 2020.

Stropem bude 50 % maximálního přídělu fondu EUSF na roky 2019 a 2020 v celkové výši 591,65 milionu EUR (292,9 milionu EUR na rok 2019 a 298,75 milionu EUR na rok 2020).

Toto nařízení se nepoužije, pokud do uvedeného dne vstoupí v platnost dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím v souladu s čl. 50 odst. 2 SEU.

–◻ vyžaduje revizi VFR.

Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–X nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻ počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

Prostředky v EUR

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

–X Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻ na vlastní zdroje

–◻ na jiné příjmy

–uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky X

v EUR

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Nevztahuje se na tento návrh.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1) Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2019/584 (Úř. věst. L 101, 11.4.2019, s. 1).

(2) Evropská rada na žádost Spojeného království rozhodla o prvním prodloužení lhůty dne 22. března 2019 – rozhodnutí Evropské rady (EU) 2019/476 (Úř. věst. L 80I, 22.3.2019, s. 1).

(3) COM(2018) 880 final.

(4) COM(2019) 195 final.

(5) SWD(2019) 186 final.

(6) Úř. věst. C , , s. .

(7) Úř. věst. C , , s. .

(8) Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3).

(9) Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2019/584 (Úř. věst. L 101, 11.4.2019, s. 1).

(10) Evropská rada na žádost Spojeného království rozhodla o prvním prodloužení lhůty dne 22. března 2019 – rozhodnutí Evropské rady (EU) 2019/476 (Úř. věst. L 80I, 22.3.2019, s. 1).

(11) Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. C 144I, 25.4.2019, s. 1).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(13) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(14) SWD(2019) 186 final.

(15) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx

(16) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(17) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(18) Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(19) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(20) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(21) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(22) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(23) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(24) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(25) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).