Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52019JC0011

SPOLEČNÁ ZPRÁVA EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění akčního plánu o vojenské mobilitě

JOIN/2019/11 final

V Bruselu dne 3.6.2019

JOIN(2019) 11 final

SPOLEČNÁ ZPRÁVA EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění akčního plánu o vojenské mobilitě


I.ÚVOD

1.Zlepšování vojenské mobility je klíčovou iniciativou EU, která byla zahájena dne 10. listopadu 2017 1 . Přispěje k vytvoření evropské obranné unie, k němuž předseda Juncker vyzval ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 2 . Přispívá k naplnění úrovně ambicí v oblasti bezpečnosti a obrany, kterou schválila Rada dne 14. listopadu 2016 3 po představení globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU 4 . Vojenská mobilita je prováděna v souladu se stálou strukturovanou spoluprací, včetně na úrovni projektů, i zaváděním konkrétních opatření, která členské státy EU přijaly dne 25. června 2018 5 . Dále je klíčovou prioritou pro spolupráci mezi EU a NATO v rámci provádění společných prohlášení 6 a vytvořeného strukturovaného dialogu o vojenské mobilitě na úrovni personálu.

2. Tato iniciativa využívá synergie civilního a vojenského sektoru ke zlepšení mobility vojenského personálu, materiálu a vybavení pro běžné činnosti a během krizí a konfliktů uvnitř i mimo EU, a to všemi druhy dopravy a ve všech strategických směrech. Členským státům EU umožní jednat rychleji a účinněji v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky i vnitrostátních a mezinárodních činností.

3.Dne 28. března 2018 předložily vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise akční plán o vojenské mobilitě (dále jen „akční plán“) 7 . V červnu 2018 Rada tento akční plán uvítala a vyzvala k jeho urychlenému provedení v úzké spolupráci mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami 8 . Dále Rada dne 19. listopadu 2018 uvítala pokrok v této oblasti a poskytla další pokyny ohledně dalších kroků 9 . Tuto zprávu o pokroku dne 13. května 2019 pak doplnil Řídící výbor Evropské obranné agentury první výroční zprávou agentury o vojenské mobilitě.

4.Akční plán nastiňuje konkrétní kroky a lhůty, přičemž se zaměřuje na přidanou hodnotu Unie při poskytování pomoci členským státům EU v rámci zlepšování vojenské mobility a usnadňování jejich úsilí v této oblasti. Unie může přispět zejména identifikováním synergií civilního a vojenského sektoru a využitím stávajících politik a nástrojů ve třech hlavních oblastech: dopravní infrastruktura, regulační a procedurální otázky a další průřezová témata. Prostřednictvím úzké a trvalé spolupráce mezi útvary Komise, Evropskou službou pro vnější činnost včetně Vojenského štábu EU, Evropskou obrannou agenturou a plným mezirezortním zapojením vlád členských států EU při respektování jejich svrchovanosti a rozhodovacích pravomocí bylo při provádění akčního plánu dosaženo významného pokroku.

5.Podle akčního plánu je první zpráva o pokroku požadována do léta 2019 10 . Tato zpráva popisuje významný a hmatatelný pokrok, jehož bylo dosud dosaženo, a další postup.

II.VOJENSKÉ POŽADAVKY NA VOJENSKOU MOBILITU UVNITŘ I MIMO EU

A.Definice vojenských požadavků

6.Výchozím bodem pro provádění akčního plánu byla definice vojenských požadavků na vojenskou mobilitu uvnitř i mimo EU (dále jen „vojenské požadavky“). Vojenské požadavky vypracoval Vojenský štáb EU v úzké spolupráci s členskými státy EU, útvary Komise a příslušnými agenturami a subjekty Unie, včetně Evropské obranné agentury, a případně na základě konzultací s NATO, jakož i s dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. Dále Rada, majíc na mysli mezirezortní přístup, vyzvala k účasti na tomto procesu kromě ministerstev obrany i příslušné vnitrostátní orgány.

7.Na vojenských požadavcích se shodl Vojenský výbor EU a následně je schválila Rada: zastřešující část na vysoké úrovni dne 25. června 2018 a přílohy dne 19. listopadu 2018. Vojenské požadavky byly následně konsolidovány dne 28. listopadu 2018 11 .

8.Cílem vojenských požadavků je zlepšit přesuny vojenských sil (personálu, materiálu a prostředků) uvnitř i mimo EU. Ze strategického a operačního hlediska umožňují vojenské akce, čímž podporují strategickou autonomii EU a usnadňují nasazení, opětovné nasazení a udržování sil členských států EU tak, aby byly splněny příslušné části úrovně ambicí EU, jakož i vnitrostátní požadavky členských států EU.

9.Vojenské požadavky poskytují nezbytné zásady a klíčové aspekty vojenského přesunu a komplexním způsobem zohledňují všechny faktory podmiňující vojenské přesuny. Zahrnují několik hlavních oblastí: podporu plánování a provádění, dopravní infrastrukturu, právní a regulační aspekty, přístup k dopravním zdrojům a podpoře, koordinaci a výměnu informací, bezpečnost, vzdělávání a otázky životního prostředí. Zásadní součástí dokumentu je vymezení geografického rozsahu veškeré dopravní infrastruktury v celé Unii, kterou členské státy EU označily za potřebnou pro vojenské přesuny. Kromě toho jsou ve vojenských požadavcích zohledněny parametry obecné infrastruktury NATO, které generální tajemník NATO předal v květnu 2018, což přispívá k zajištění soudržnosti mezi příslušnými soubory vojenských požadavků, na nichž se zakládá práce obou organizací v této oblasti.

B.Částečná aktualizace vojenských požadavků

10.Schválení vojenských požadavků vedlo k dokončení analýzy rozdílů mezi požadavky na vojenskou a civilní dopravní infrastrukturu 12 (viz body 17–21). Po předložení analýzy rozdílů Politickému a bezpečnostnímu výboru vyzval tento výbor dne 8. května 2019 Evropskou službu pro vnější činnost / Vojenský štáb EU k poskytnutí aktuálních informací o parametrech dopravní infrastruktury a geografických údajů týkajících se vojenských požadavků, jež zohledňují analýzu rozdílů. Vojenský štáb EU připravil návrh aktualizací v úzké spolupráci s členskými státy EU, útvary Komise a Evropskou obrannou agenturou a případně v koordinaci s NATO na úrovni personálu, s ohledem na schválení aktualizovaných vojenských požadavků Radou do léta 2019. V návaznosti na spolupráci s personálem NATO v rámci strukturovaného dialogu předala NATO dne 22. března 2019 EU aktualizované parametry obecné infrastruktury.                                                    

III.DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

11.S cílem zlepšit mobilitu sil uvnitř i mimo EU se řeší překážky v oblasti infrastruktury. V této souvislosti je významným pilířem akčního plánu zvýšení synergií mezi potřebami v oblasti obrany a transevropskou dopravní sítí.

12.Od přijetí akčního plánu bylo v této oblasti dosaženo významného pokroku a všechna dosud plánovaná opatření byla dokončena.

A.Financování dopravní infrastruktury dvojího užití

13.Dne 2. května 2018 Komise navrhla v rámci Nástroje pro propojení Evropy na období 2021–2027 finanční krytí ve výši 6,5 miliardy EUR pro financování civilně-vojenských projektů dvojího užití. Do navrhovaného nařízení 13 byla vložena zvláštní ustanovení týkající se financování dopravní infrastruktury dvojího užití. Dne 7. března 2019 dospěli spolunormotvůrci ke společnému porozumění ohledně znění návrhu nařízení o Nástroji pro propojení Evropy na období 2021–2027, které obsahuje nezbytná ustanovení týkající se financování projektů dvojího užití 14 , přičemž od té doby Rada a Evropský parlament navrhované znění nařízení schválily. Finanční prostředky přidělené pro Nástroj pro propojení Evropy na období 2021–2027 budou finalizovány v rámci jednání o víceletém finančním rámci na období 2021–2027.

14.V navrhované podobě Nástroj pro propojení Evropy rovněž přispěje k financování projektů dopravní infrastruktury tak, aby bylo možné lépe plnit vojenské požadavky. Příspěvek EU by tedy měl členským státům umožnit, aby vytvořily úseky infrastruktury, které budou sloužit cílům v oblasti obrany i civilní dopravy.

Vojenské požadavky

15.Schválení vojenských požadavků Radou představovalo výchozí bod pro práci na aspektech vojenské mobility týkajících se dopravní infrastruktury (viz body 6 až 9 výše).

Analýza rozdílů

16.Dalším krokem k financování projektů dvojího užití bylo zjištění rozdílů mezi vojenskými a civilními požadavky. Analýza rozdílů spočívá ve srovnání norem pro vojenskou infrastrukturu a geografického rozsahu vojenské sítě na jedné straně a stávajících technických požadavků a geografického rozsahu infrastruktury transevropské dopravní sítě na straně druhé, včetně zjištěných praktických zmírňujících opatření v oblastech, v nichž existují rozdíly.

17.Analýza rozdílů byla předána Radě dne 3. května 2019 formou společného pracovního dokumentu útvarů 15 .

18.Celkově je hodnocení kladné: pokud jde o požadavky na infrastrukturu, velká část vojenských norem je v zásadě považována za slučitelná s požadavky na transevropskou dopravní síť; a v souvislosti s geografickými údaji (vojenská síť) se 94 % infrastruktury označené za vhodnou pro vojenské účely překrývá s geografickým rozsahem transevropské dopravní sítě. Kromě toho byla v případech, kdy byly zjištěny zásadní rozdíly mezi požadavky na vojenskou a transevropskou dopravní síť, určena praktická zmírňující opatření.

19.Výsledky analýzy rozdílů mají dva významné důsledky. Zaprvé, zjištěný překryv mezi sítí vojenské mobility a geografickým rozsahem transevropské dopravní sítě vymezí geografické pokrytí projektů dvojího užití v rámci Nástroje pro propojení Evropy z finančního rámce pro vojenskou mobilitu, protože způsobilé budou pouze takové projekty, které jsou součástí jak geografické sítě vojenské mobility, tak transevropské dopravní sítě. 94% překryv dopravní infrastruktury, kterou členské státy EU označily za vhodnou pro vojenskou mobilitu i transevropskou dopravní síť, dokazuje, že existují synergie mezi civilní a vojenskou dopravou.

20.Zadruhé, jak již bylo uvedeno, Politický a bezpečnostní výbor s přihlédnutím k výsledkům analýzy rozdílů vyzval Evropskou službu pro vnější činnost / Vojenský štáb EU k aktualizaci vojenských požadavků za účelem jejich schválení Radou do léta 2019. Očekává se, že aktualizace dále sníží rozdíly mezi požadavky na vojenskou a civilní dopravní infrastrukturu, jakož i případný rozdíl mezi vojenskými požadavky a požadavky na dvojí užití (viz níže). Jakmile budou vojenské požadavky aktualizovány, bude revidována i analýza rozdílů.

Požadavky na dvojí užití

21.Navrhované nařízení o Nástroji pro propojení Evropy na období 2021–2027 stanoví, že Komise přijme prováděcí akt, který v případě potřeby stanoví zejména požadavky na infrastrukturu platné pro určité kategorie opatření v oblasti infrastruktury dvojího užití. Komise do tohoto procesu zapojí Evropskou službu pro vnější činnost, členské státy EU a příslušné zúčastněné strany. Konzultace se zúčastněnými stranami byly zahájeny v polovině dubna 2019.

22.Analýza rozdílů položila základy pro definování požadavků na dvojí užití, přičemž se očekává, že tyto požadavky budou vypracovány do konce roku 2019 tak, aby byly připraveny k přijetí do doby, než bude nařízení o Nástroji pro propojení Evropy na období 2021–2027 přijato.

Seznam projektů dvojího užití

23.Jakmile členské státy EU určí nezbytnou modernizaci stávající infrastruktury a možné nové projekty v oblasti infrastruktury, bude Komise a Evropská služba pro vnější činnost po stanovení požadavků na dvojí užití spolupracovat s členskými státy EU a všemi příslušnými zúčastněnými stranami na ukázkovém seznamu projektů dvojího užití. Tento krok bude dokončen do roku 2020.

B.Revize nařízení o transevropské dopravní síti

24.Komise předjímala přezkum nařízení o transevropské dopravní síti 16 , který by měl být dokončen v prvním pololetí roku 2020. Komise do procesu přezkumu zahrne některé vojenské požadavky nebo požadavky na dvojí užití.

C.Informační systém TENtec

25.Informační systém Komise TENtec slouží ke koordinaci a podpoře politiky transevropské dopravní sítě.

26.Pro účely vojenské mobility se již ukázal jako velmi užitečný, neboť umožnil převést geografické údaje uvedené ve vojenských požadavcích do vizuálního formátu a vytvořit interaktivní prohlížeč map vojenské mobility TENtec 17 . Prohlížeč poskytuje vizuální prostředky k analýze sítě vojenské mobility, k provádění různých výpočtů týkajících se délky sítě vojenské mobility a jejího překryvu s transevropskou dopravní sítí i k usnadnění přeshraničních spojení.

27.Systém TENtec je navíc neustále vylepšován: do léta 2019 se například očekává aktualizace technických parametrů TENtec, která bude zahrnovat základní kritéria vojenské mobility.

Akční plán také odkazuje na možné propojení vojenských a civilních databází. Konzultace s příslušnými stranami ohledně proveditelnosti takového kroku budou zahájeny v roce 2020.

IV.PŘEPRAVA NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ

28.Přeprava nebezpečných věcí ve vojenském sektoru je další oblastí, ve které mohou opatření na úrovni EU přinést přidanou hodnotu. Evropská obranná agentura v úzké spolupráci s útvary Komise provedla průzkum týkající se stávajících pravidel pro přepravu nebezpečných věcí ve vojenském sektoru. Zjištění byla předložena členským státům EU, které se účastní činnosti Evropské obranné agentury, v dubnu 2019 a budou dále analyzována.

29.Průzkum mapuje vnitrostátní legislativní rámce se zaměřením na překážky a omezení pro přesun nebezpečných věcí. V rámci průzkumu byly sepsány vnitrostátní postupy pro přepravu nebezpečných věcí ve vojenském sektoru a vypracován dotazník, který byl dne 8. října 2018 zaslán členským státům EU.

30.Kromě toho EU a NATO v rámci strukturovaného dialogu mezi EU a NATO o vojenské mobilitě analyzovaly možné synergie v rámci svých činností souvisejících s přepravou nebezpečných věcí. V tomto ohledu poskytnutí příslušné standardizační dohody a dalších referenčních dokumentů Evropské unii ze strany NATO usnadní sladění jejich úsilí v oblasti přepravy nebezpečných věcí i dalších oblastech spojených s vojenskou mobilitou.

31.Útvary Komise analyzují různé možnosti, které by mohly zjednodušit přepravu nebezpečných věcí, a tím zlepšit vojenskou mobilitu. Výsledky této analýzy budou zohledněny při další práci na příslušných programech a iniciativách EU, a to i v rámci Evropské obranné agentury. Dále také výsledky průzkumu Evropské obranné agentury, které se očekávají do léta 2019, pomohou posoudit proveditelnost a potřebu dalších opatření na úrovni EU v souladu s akčním plánem.

32.Opatření související s přepravou nebezpečných věcí vznikají v úzké spolupráci Evropské obranné agentury, útvarů Komise a Evropské služby pro vnější činnost / Vojenského štábu EU. Výbor pro přepravu nebezpečných věcí složený z civilních odborníků 18 je pravidelně informován.

V.CLO A DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

A.Clo

33.Akční plán rovněž vymezil konkrétní opatření s cílem zefektivnit a zjednodušit celní formality pro přeshraniční vojenské přesuny a zároveň zajistit synergie s NATO. Stávající právní předpisy v oblasti cel v EU, které jsou v platnosti od května 2016, stanoví možnost použití formuláře 302, což je zvláštní celní formulář vytvořený NATO, jenž plní funkci celního prohlášení vyhrazeného pouze pro tranzitní režimy. Tyto právní předpisy by mohly být změněny tak, aby se použití formuláře 302 kromě tranzitního režimu rozšířilo i na některé jiné celní režimy, jako je dovoz a vývoz (dočasný vývoz).

34.Souběžně s tím by vytvoření formuláře 302 EU zefektivnilo přeshraniční vojenské posuny mimo rámec NATO. Tento formulář by rovněž mohly používat členské státy EU, které nejsou členy NATO. Sjednocením formuláře 302 NATO a formuláře 302 EU v maximální možné míře – s cílem využívat stejné formuláře – by se zefektivnily související celní postupy v celé EU, což by rovněž zajistilo jednotné zacházení s vojenskými přesuny ze strany celních orgánů ve všech členských státech EU.

35.Členské státy EU vyjádřily na technické úrovni širokou podporu návrhům právních změn nezbytných pro zjednodušení celních formalit souvisejících s přeshraničními vojenskými přesuny, jakož i pro zavedení formuláře 302 EU. Vytvoření vzoru formuláře 302 EU umožnila Evropská obranná agentura v rámci svého programu ad hoc pro oblast cel a sdílela ho s NATO. Úplné sjednocení formuláře 302 mezi NATO a EU závisí na posouzení revidovaného formuláře 302 ze strany NATO. Právní základ pro použití formuláře 302 EU vznikne začleněním vzoru tohoto formuláře do celních právních předpisů EU.

36.Takové právní změny vyžadují řadu změn dvou nařízení Komise: aktu v přenesené pravomoci 19 a prováděcího aktu 20 celního kodexu Unie 21 . Návrhy změn aktu v přenesené pravomoci 22 by měla Komise přijmout na podzim roku 2019 a návrh změny prováděcího aktu 23 by měla Komise přijmout nejdříve na začátku roku 2020.

B.Daň z přidané hodnoty

37.Dalším důležitým výsledkem, kterého Komise dosáhla, je přijetí jejího návrhu změn režimu daně z přidané hodnoty a spotřební daně v oblasti obranného úsilí v rámci Unie 24 dne 24. dubna 2019. Vzhledem k tomu, že na dodání zboží a poskytnutí služeb ozbrojeným silám, které se podílejí na obranném úsilí NATO mimo svou zemi, se již takové výjimky vztahují, si návrh klade za cíl zajistit rovné zacházení v oblasti obranného úsilí v rámci NATO a v rámci EU tím, že dodání zboží a poskytnutí služeb ozbrojeným sílám osvobozuje od daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, pokud jsou tyto síly nasazeny mimo svůj členský stát a podílí se na obranném úsilí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky. Sjednocením režimu v oblasti nepřímých daní pro oba rámce obranného úsilí tak iniciativa uznává rostoucí význam společné bezpečnostní a obranné politiky a vojenské mobility.

38.Návrh byl předložen pracovní skupině Rady pro daňové otázky dne 16. května 2019. Jednání budou pokračovat za finského předsednictví EU. Komise by uvítala, kdyby Rada tento návrh přijala co nejdříve.

VI.Povolení k přeshraničnímu přesunu

39.Činnosti v této oblasti byly dále rozvíjeny v rámci Evropské obranné agentury, zejména v rámci programu „Optimalizace postupů týkajících se povolení k přeshraničnímu přesunu v Evropě“, multifunkčního dopravního uzlu EU a technického ujednání o diplomatických oprávněních pro leteckou dopravu. Programové ujednání Evropské obranné agentury o „optimalizaci postupů týkajících se povolení k přeshraničnímu přesunu v Evropě“, k němuž se připojilo 23 členských států EU, bylo podepsáno v rámci řídícího výboru Evropské obranné agentury dne 14. května 2019. Harmonizací a zjednodušením přeshraničních postupů se zaměřením na pozemní a letecké přesuny společně s postupy diplomatických oprávnění tento program zlepší a usnadní vojenské přesuny kapacit členských států EU pro operace, cvičení a každodenní činnosti.

40.Tyto činnosti doplňuje projekt multifunkčního dopravního uzlu EU, který byl zahájen v roce 2013 a přispěl k vytvoření geografické sítě usnadňující přesuny vojenských jednotek. Tohoto projektu se nyní účastní 14 členských států EU. V současné době se v rámci projektu multifunkčního dopravního uzlu EU čeká na podpis technického ujednání o překračování hranic a pozemní přepravě při přesunech. V souvislosti s technickým ujednáním o diplomatických oprávněních se počítá s předběžným schvalováním diplomatických oprávnění pro leteckou dopravu. Od vzniku tohoto ujednání v roce 2012 jej podepsalo již 20 členských států EU. Výsledky projektu multifunkčního dopravního uzlu EU a projektu diplomatických oprávnění budou dále sloužit jako podklady pro činnosti prováděné v rámci programu povolení k přeshraničnímu přesunu.

VII.Další otázky

41.Akční plán se dále dotýkal některých právních aspektů, jako je možný dopad dohody o postavení ozbrojených sil EU na vojenskou mobilitu. Dohoda o postavení ozbrojených sil EU byla podepsána v roce 2003 a vstoupila v platnost dne 1. dubna 2019 25 poté, co Irsko dokončilo ratifikační proces. Dohoda upravuje postavení vojenského a civilního personálu vyslaného k orgánům EU, jakož i velitelství a sil, které mohou být poskytnuty EU v rámci příprav a plnění úkolů uvedených v článku 42 Smlouvy o Evropské unii, včetně cvičení.

42.Evropská obranná agentura provedla průzkum s cílem zmapovat vnitrostátní legislativní rámce se zaměřením na výhrady a omezení pro přesun a vnitrostátní výklad mezinárodních nástrojů a postupů. Výsledky tohoto průzkumu budou podkladem pro další činnost útvarů Komise a Evropské obranné agentury.

43.Akční plán dále uznal význam zohlednění vojenské mobility v souvislosti s dalšími průřezovými otázkami, jako je boj proti hybridním hrozbám. Během provádění 22 opatření Společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám 26 byla dvě z těchto opatření označena za významná pro vojenskou mobilitu: opatření č. 3 – strategická komunikace a opatření č. 7 – ochrana kritické dopravní infrastruktury. Obě opatření jsou v současnosti prováděna a možná budoucí revize společného rámce by mohla obsahovat přímý odkaz na vojenskou mobilitu, aby potenciální hrozby v těchto dvou oblastech byly dále řešeny.

VIII.ZÁVĚRY A DALŠÍ POSTUP

44.Od zahájení akčního plánu bylo ve všech oblastech dosaženo podstatného a hmatatelného pokroku a rovněž byly dodány klíčové dokumenty, konkrétně vojenské požadavky, analýza rozdílů a návrh na změny daně z přidané hodnoty. Další hmatatelný úspěch představuje podpis programového ujednání Evropské obranné agentury o postupech týkajících se povolení k přeshraničnímu přesunu v Evropě 23 členskými státy. Významného pokroku bylo dosaženo také v oblastech, jako je přeprava nebezpečných věcí a cla.

45.Takového pokroku by nebylo možné dosáhnout bez mezirezortního úsilí vlád členských států EU při respektování jejich svrchovanosti a rozhodovacích pravomocí a také úzké a nepřetržité spolupráce mezi útvary Komise, Evropskou službou pro vnější činnost včetně Vojenského štábu EU a Evropskou obrannou agenturou. Strukturovaný dialog mezi EU a NATO dále posílí spolupráci v oblasti vojenské mobility. Komise a vysoká představitelka tento přístup vítají a zavázaly se, že budou v práci pokračovat stejným způsobem a stejným tempem.

46.Příští zpráva o pokroku bude předložena do konce léta 2020.

(1)

Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě – Jak zlepšit vojenskou mobilitu v Evropské unii, JOIN(2017) 41 final.

(2)

Předseda Juncker, projev o stavu Unie 2017, 13. září 2017, http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-17-3165_cs.htm

(3)

Závěry Rady o provádění globální strategie EU v oblasti bezpečnosti a obrany, 14. listopadu 2016, http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14149-2016-INIT/cs/pdf

(4)

Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa, Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, červen 2016, http://eeas.europa.eu/archives/docs/top_stories/pdf/eugs_review_web.pdf

(5)

Závěry Rady o bezpečnosti a obraně v rámci globální strategie EU, 25. června 2018, bod 18, http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10246-2018-INIT/cs/pdf

(6)

Společné prohlášení předsedy Evropské rady, předsedy Evropské komise a generálního tajemníka Severoatlantické aliance o spolupráci mezi EU a NATO, https://www.consilium.europa.eu/media/36096/nato_eu_final_eng.pdf

(7)

Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě – Akční plán o vojenské mobilitě, JOIN(2018) 05 final, s. 10.

(8)

Závěry ze zasedání Evropské rady (28. června 2018) – závěry ze dne 28. června 2018, https://www.consilium.europa.eu/media/35959/28-euco-final-conclusions-cs.pdf

(9)

Závěry Rady o bezpečnosti a obraně v rámci globální strategie EU (13978/18) ze dne 19. listopadu 2018, http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13978-2018-INIT/cs/pdf

(10)

Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě – Akční plán o vojenské mobilitě

JOIN(2018) 05 final, s. 10.

(11)

Vojenské požadavky na vojenskou mobilitu uvnitř i mimo EU (ST 14770/18), 28. listopadu 2018.

(12)

Společný pracovní dokument útvarů Vojenské požadavky a transevropská dopravní síť: analýza rozdílů, {SWD(2019) 175 final}

(13)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014, 6. června 2018.

(14)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 – Zpráva o pokroku, Rada Evropské unie, 2018/0228(COD), 13. března 2019,

(15)

Viz poznámka pod čarou č. 11 výše.

(16)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

(17)

Přístup k interaktivnímu prohlížeči je poskytován na základě potřeby znát kontaktováním move-tentec@ec.europa.eu .

(18)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).

(19)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343 29.12.2015, s. 1).

(20)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343 29.12.2015, s. 558).

(21)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(22)

Viz poznámka pod čarou č. 18 výše.

(23)

Viz poznámka pod čarou č. 19 výše.

(24)

COM(2019)192/F1 – Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty a směrnice 2008/118/ES o obecné úpravě spotřebních daní, pokud jde o obranné úsilí v rámci Unie.

(25)

Dohoda mezi členskými státy Evropské unie o postavení vojenského a civilního personálu vyslaného k orgánům Evropské unie, velitelství a sil, které mohou být poskytnuty Evropské unii v rámci příprav a plnění úkolů uvedených v čl. 17 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, a to i v rámci cvičení, jakož i vojenského a civilního personálu členských států poskytnutého Evropské unii za účelem působení v tomto rámci (SOFA EU) (Úř. věst. C 321, 31.12.2003 s. 6).

(26)

Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě – Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám – Reakce Evropské unie, JOIN(2016) 18 final.

Top