—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Íránu, především na usnesení o lidských právech, zejména na usnesení ze dne 14. března 2019 o Íránu, zejména o situaci obhájců lidských práv (1), usnesení ze dne 13. prosince 2018 o Íránu, zejména o případu Nasrín Sotúdeové (2), usnesení ze dne 31. května 2018 o situaci osob s dvojí státní příslušností EU a Íránu vězněných v Íránu (3), usnesení ze dne 25. října 2016 o strategii EU vůči Íránu po jaderné dohodě (4), usnesení ze dne 3. dubna 2014 o strategii EU vůči Íránu (5), usnesení ze dne 8. října 2015 o trestu smrti (6) a usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o Íránu – nedávné případy porušování lidských práv (7),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 4. února 2019 o Íránu a prováděcí nařízení Rady (EU) 2019/560 ze dne 8. dubna 2019, kterým se provádí nařízení (EU) č. 359/2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům s ohledem na situaci v Íránu, kterým se o jeden rok (tj. do 13. dubna 2020) prodlužuje platnost omezujících opatření spojených s vážným porušováním lidských práv v Íránu (8),

—

s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 8. února 2019 o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice,

—

s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN ze září 2018, 30. ledna 2019 a 18. července 2019 o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice a na jeho prohlášení ze dne 16. srpna 2019 o zadržování tří íránských žen Modžgán Kešávarzové, Moníre Arabšáhíové a Jásmín Ariáníové, které byly svévolně zadrženy za to, že veřejně protestovaly proti povinnému zahalování, a o dlouhých trestech odnětí svobody, které jim byly uděleny,

—

s ohledem na prohlášení odborníků OSN na lidská práva s názvem „Írán musí chránit obhájce práv žen“ ze dne 29. listopadu 2018,

—

s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti, mučení, svobody projevu online i offline a ochránců lidských práv,

—

s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 12. března 2019 o odsouzení íránské právničky působící v oblasti lidských práv Nasrín Sotúdeové,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

—

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, jehož je Írán smluvní stranou,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 17. prosince 2018 o stavu lidských práv v Íránské islámské republice,

—

s ohledem na nový strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii, jehož cílem je, aby se otázka ochrany lidských práv a sledování jejich dodržování dostaly do centra veškeré politiky EU,

—

s ohledem na soubor zásad OSN týkajících se ochrany všech osob před jakoukoli formou věznění či zadržování z roku 1998,

—

s ohledem na minimální pravidla OSN týkající se zacházení s vězni (pravidla Nelsona Mandely) z roku 2015,

—

s ohledem na Listinu občanských práv schválenou íránským prezidentem,

—

s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že v posledních měsících dochází ze strany íránských revolučních soudů k mnohem intenzivnějším zásahům proti pokojným aktům odporu obránců práv žen proti povinnému nošení hidžábu, včetně ukládání delších trestů odnětí svobody; vzhledem k tomu, že podle OSN bylo od roku 2018 zatčeno za protesty proti povinnému nošení hidžábu nejméně 32 osob a alespoň 10 jich bylo uvězněno;

B.

vzhledem k tomu, že íránské aktivistky Modžgán Kešávarzová, Moníre Arabšáhíová a Jásmín Ariáníová byly v dubnu 2019 svévolně zatčeny poté, co zveřejnily na internetu video, na kterém bez hidžábu dne 8. března 2019 – na mezinárodní Den žen – u teheránského metra pokojně protestují proti íránským zákonům nařizujícím povinné zahalování vlasů a rozdávají květiny; vzhledem k tomu, že se Sahar Chodájáríová – Íránka, která byla zatčena za snahu o sledování fotbalového zápasu na stadionu, – poté, co se dověděla, že jí za tento čin hrozí šest měsíců odnětí svobody, na protest upálila;

C.

vzhledem k tomu, že v srpnu 2019 byly Modžgán Kešávarzové, Jásmín Ariáníové, Moníre Arabšáhíové, Sabá Kord Afšáríové uděleny tresty odnětí svobody v délce 16 až 24 měsíců; vzhledem k tomu, že na počátku vyšetřování jim byl odepřen přístup k právnímu zástupci a ti je pak údajně nemohli v průběhu soudního jednání zastupovat; vzhledem k tomu, že jejich odsouzení má přímou souvislost s tím, že pokojně uplatňovaly své právo na svobodu projevu a shromažďování při obraně rovnosti mezi muži a ženami v Íránu;

D.

vzhledem k tomu, že dne 27. srpna 2019 odsoudil soud prvního stupně na základě obvinění z toho, že „se mj. shromažďovaly a spolčovaly, aby jednaly proti zájmům národní bezpečnosti“, tři aktivistky v oblasti pracovního práva – Sepíde Qoliánovou, Sánáz Alahjáríovou a Asel Muhammadíovou; vzhledem k tomu, že ve dnech 24. a 31. srpna vešlo ve známost, že dvě aktivistky vystupující na ochranu pracovních práv Marzie Amíríová a Átefe Rangrízová, které byly vězněny od chvíle, kdy byly zadrženy při pokojných protestech v Den práce, byly odsouzeny na základě obvinění z toho, že se mj. „shromažďovaly a spolčovaly, aby jednaly proti zájmům národní bezpečnosti“ a „rušily veřejný pořádek“, k 10 a půl letům odnětí svobody a 148 ranám bičem, resp. k 11 a půl letům odnětí svobody a 74 ranám bičem;

E.

vzhledem k tomu, že Írán neratifikoval Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, kterou v roce 1979 přijalo Valné shromáždění OSN; vzhledem k tomu, že Írán má celou řadu diskriminačních zákonů, zejména těch, které obsahují právní ustanovení týkající se osobního stavu;

F.

vzhledem k pokračujícímu zatýkání občanů s dvojím občanstvím EU a Íránu, na které navazuje dlouhé zadržování v samovazbě a výslechy, chybějící řádné soudní řízení, neexistující spravedlivý soudní proces a dlouhé tresty odnětí svobody, které se opírají o vágní či nespecifikované obvinění z „jednání proti zájmům národní bezpečnosti“ a „špionáže“, a také státem financovaná pomlouvačná kampaň proti zadržovaným osobám; vzhledem k tomu, že Írán neuznává dvojí občanství a tím omezuje přístup zahraničních zastupitelských úřadů ke svým občanům s dvojím občanstvím, kteří jsou v této zemi zadržováni;

G.

vzhledem k tomu, že v současnosti je v Íránu vězněno alespoň šest občanů s dvojím občanstvím EU a Íránu, a sice Názanín Zágharí-Ratcliffová [Nazanin Zaghari-Ratcliffe], Ahmadrezá Džalálí [Ahmadreza Djalali], Kámíl Ahmadí [Kameel Ahmady], Kámrán Qadrí [Kamran Ghaderi], Masuud Mosáheb [Massud Mossaheb] a Murád Táhbáz [Morad Tahbaz];

H.

vzhledem k tomu, že Názanín Zágharí-Ratcliffová – britská občanka zaměstnaná v nadaci Thomson Reuters –, která je od 3. dubna 2016 nezákonně vězněna v Íránu, byla několik měsíců nezákonně zadržována, obviněna ze špionáže a že jí bylo následně odepřeno řádné a spravedlivé soudní řízení; vzhledem k tomu, že jí bylo několikrát odepřeno lékařské ošetření, což vedlo ke zhoršení jejího fyzického a psychického stavu; vzhledem k tomu, že jí byla nedávno odepřena možnost uskutečňovat mezinárodní telefonické hovory a že ji smějí rodinní příslušníci navštěvovat jen jednou měsíčně;

I.

vzhledem k tomu, že íránsko-britský sociální antropolog Kámíl Ahmadí je od 11. srpna 2019 zadržován v Teheránu, aniž by proti němu bylo vzneseno nějaké obvinění; vzhledem k tomu, že podnikatel Murád Táhbáz, který má íránské, britské a americké občanství, byl v lednu 2018 zadržen s nejméně devíti ochránci přírody a obviněn z údajné špionáže;

J.

vzhledem k tomu, že švédský vědec narozený v Íránu Ahmadrezá Džalálí je od dubna 2016 zadržován ve vězení Evín a že byl údajně po vynuceném doznání v říjnu 2017 odsouzen za špionáž k trestu smrti;

K.

vzhledem k tomu, že Kámrána Qadrího, která má íránské i rakouské občanství a který byl ředitelem rakouské IT společnosti, zadržely dne 2. ledna 2016 při příletu na mezinárodní letiště v Teheránu pracovníci ministerstva pro zpravodajskou činnost a že mu byl na základě obvinění ze „špionáže ve prospěch nepřátelských států“ udělen trest odnětí svobody v délce deseti let;

L.

vzhledem k tomu, že dne 11. března 2019 byla laureátka Sacharovovy ceny za rok 2012, obránkyně lidských práv a právnička Nasrín Sotúdeová v nepřítomnosti odsouzena k 38 letům odnětí svobody a 148 ranám bičem, mj. ve spojitosti se svou prací zaměřenou na obhajobu žen obviněných z protestů proti povinnému nošení hidžábu; vzhledem k tomu, že k celosvětové kampani požadující, aby íránská vláda propustila Nasrín Sotúdeovou, se v červnu připojil milion lidí;

M.

vzhledem k tomu, že v říjnu 2016 byly k šesti letům odnětí svobody odsouzeny Átená Daemiová a Golroh Ibráhímí Íráíová; vzhledem k tomu, že v září 2019 jim byl poté, co byly obviněny z „urážky nejvyššího vůdce“, tento trest prodloužen o další dva roky; vzhledem k tomu, že uvedený trest jim byl údajně uložen jako odplata za protesty obránců práv žen ve vězení;

N.

vzhledem k tomu, že existuje celá řada zpráv týkajících se nelidských a ponižujících podmínek zejména ve věznici Evín a neexistence přiměřeného přístupu k lékařské péči v době vazby v Íránu, což je v rozporu se standardními minimálními pravidly OSN, jimiž se řídí zacházení s vězni;

O.

vzhledem k tomu, že obráncům lidských práv, novinářům, právníkům, ochráncům přírody, zástupcům odborů a aktivistům vystupujícím na internetu v Íránu hrozí v důsledku jejich práce i nadále pronásledování, svévolné zatýkání, zadržování a trestní stíhání;

P.

vzhledem k tomu, že íránské orgány stále považují činnost na obranu lidských práv za trestný čin a že používají článek 48 íránského trestního řádu k omezování přístupu zadržených k právnímu poradenství podle svého výběru a odpírání konzulární pomoci; vzhledem k tomu, že neexistují nezávislé mechanismy, které by zajišťovaly odpovědnost soudců;

Q.

vzhledem k tomu, že EU v reakci na případy závažného porušování lidských práv přijala restriktivní opatření, včetně zmrazení majetku a zákazu vydávání víz osobám a subjektům odpovědným za závažné porušování lidských práv a zákazu vývozu zařízení do Íránu, které by mohlo být použito k represím v této zemi, a zařízení ke sledování telekomunikace; vzhledem k tomu, že tato opatření jsou pravidelně aktualizována a zůstávají v platnosti;

R.

vzhledem k tomu, že v Íránu se i nadále často uplatňuje trest smrti; vzhledem k tomu, že laureátka ceny Pera Angera Narges Muhammadíová si v současnosti odpykává za svou kampaň pro zrušení trestu smrti a spolupráci s laureátkou Nobelovy ceny Širín Ebadíovou šestnáctiletý trest odnětí svobody;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.