Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu 10 let existence Východního partnerství – zamyšlení se nad výsledky a formulování budoucí politiky v rámci tohoto partnerství

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2020/C 14/04)

Zpravodajka: Indrė VAREIKYTĖ

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20.2.2019
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Vnější vztahy
Přijato v sekci	5.9.2019
Přijato na plenárním zasedání	26.9.2019
Plenární zasedání č.	546
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	155/3/6

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) je přesvědčen, že Východní partnerství je velmi potřebnou a potenciálně úspěšnou iniciativou EU, a vyzývá nově zvolený Evropský parlament a Evropskou komisi, aby ji plně podporovaly. EHSV se rovněž zavazuje, že bude i nadále intenzivně zapojen do budování silnější a demokratičtější společnosti v sousedních zemích (1).

1.2.

Ačkoliv hlavními úspěchy Východního partnerství jsou dohody o přidružení, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, a dohody o bezvízovém styku s Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou (přidružená trojice), v průběhu příštího desetiletí se od partnerství očekává větší a cílenější pokrok.

1.3.

Výbor zdůrazňuje, že zatímco přidružená trojice prokázala větší pokrok a ochotu zavádět reformy a společně s Arménií se drží osvědčených postupů, Bělorusko a Ázerbájdžán v zásadě stagnovaly, a v některých případech se dokonce vzdálily od definice demokracie.

1.4.

EHSV je přesvědčen, že EU je především unií hodnot, a proto by její vztahy se sousedními zeměmi měly být založeny na identických hodnotách a měly by být podmíněny.

1.5.

Za hlavní budoucí výzvy v rámci Východního partnerství Výbor považuje: účinné provádění dohod o přidružení/prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu a dalších souvisejících závazků, posilování právního státu, provádění reforem soudnictví a boj proti korupci, prohloubenou ochranu životního prostředí a aktivní boj proti změně klimatu, posílení odolnosti společnosti díky boji proti hybridním hrozbám a dezinformacím, posílení příznivého prostředí pro občanskou společnost a svobodná a nezávislá média, a zintenzivnění angažovanosti EU v zájmu pomoci zlepšení života občanů postižených konflikty v regionu.

1.6.

EHSV doporučuje, aby Komise pro příští období Východního partnerství stanovila individuálně uzpůsobené cíle a výsledky pro každou partnerskou zemi. Zapojení občanské společnosti do tohoto procesu bude mít zásadní význam pro získání dalšího nástroje k aktivnímu monitorování pokroku.

1.7.

EHSV navrhuje stanovit harmonogram pro povinná následná hodnocení pokroku s cílem povzbudit vlády zemí Východního partnerství, aby vedle bilaterálních plánů vytvářely své vlastní plány a aby uskutečňovaly a monitorovaly provádění výsledků a cílů.

1.8.

EHSV rovněž doporučuje zvážit postupné zvyšování množství ukazatelů a údajů, které musí země Východního partnerství předávat Eurostatu.

1.9.

S ohledem na dezinformace podporované ruskou vládou, na agresivní kampaně čínských a ruských investičních projektů a na další hrozby v této oblasti musí orgány EU přepracovat komunikační strategii pro region Východního partnerství tak, aby oslovovala občany.

1.10.

EHSV se domnívá, že je zapotřebí větší zaměření a větší množství nástrojů ke zlepšování dovedností organizací občanské společnosti, zaměstnanců veřejné správy a vedoucích představitelů zemí Východního partnerství, jakož i k budování kapacit odborových organizací a podnikatelských sdružení.

1.11.

Výbor se domnívá, že je třeba věnovat větší pozornost nápravě nedostatků v oblasti dovedností a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v zemích Východního partnerství, zlepšení celkové účinnosti vzdělávání, zlepšení vazeb mezi vzděláváním, výzkumem a inovacemi, a posílit tak spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem.

1.12.

Ačkoli obchod mezi zeměmi Východního partnerství a EU roste, měl by být posílen obchod v rámci regionu, aby byla zajištěna diverzifikace obchodních příjmů a udržitelnost.

1.13.

EHSV je pevně přesvědčen, že musí existovat povinný právní rámec, jenž by občanské společnosti v každé ze zemí Východního partnerství umožňoval přístup k informacím, pohánět vládu k odpovědnosti a podílet se na procesu tvorby politik.

1.14.

Výbor důrazně podporuje návrh na zavedení posíleného dialogu o reformách týkajících se dohod o přidružení/prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu mezi EU a přidruženou trojicí, na začlenění srovnávacích prvků do doporučení pro signatářské země dohod o přidružení, jakož i na synchronizaci jejich zahájení v zájmu podpory pozitivní hospodářské soutěže.

2.   Obecné připomínky

2.1.

Východní partnerství, které bylo zahájeno v roce 2009 jako společná politická iniciativa, usiluje o prohlubování a posilování vztahů mezi Evropskou unií, jejími členskými státy a jejími šesti východními sousedy: Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou.

2.2.

V tomto rámci se všichni partneři dohodli na přinášení hmatatelných výhod pro každodenní život svých občanů, a to posilováním institucí a řádné správy věcí veřejných, zajištěním právního státu, prováděním klíčových reforem soudnictví, bojem proti korupci, zvýšením zapojení občanské společnosti, posilováním postavení žen a zajištěním vyváženého zastoupení žen a mužů, posilováním strategické komunikace a podporou plurality a nezávislosti sdělovacích prostředků, podporou růstu malých a středních podniků, přilákáním investic, vytvářením kvalitních pracovních míst v nových odvětvích, rozšiřováním obchodních příležitostí prostřednictvím podpory přístupu na nové trhy, zlepšováním dopravních spojení a infrastruktury, posilováním energetické odolnosti a účinnosti, jakož i využívání energie z obnovitelných zdrojů, investicemi zaměřenými na dovednosti mladých lidí, jejich podnikání a zaměstnatelnost.

2.3.

Ačkoli tři dohody o přidružení/prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu a dohody o bezvízovém styku se signatářskými státy představují velmi chvályhodné úspěchy, bylo ve většině výše uvedených oblastí bohužel dosaženo jen mírného pokroku, přičemž plně dosaženo dosud nebylo žádného původně stanoveného cíle.

2.4.

EHSV je přesvědčen, že EU je především unií hodnot (2), a proto by její vztahy se sousedními zeměmi měly být založeny na identických hodnotách. V rámci Východního partnerství by měla existovat větší podmíněnost a jasné, se zeměmi Východního partnerství vzájemně dohodnuté cesty k zajištění lidských práv, občanských svobod a svobody sdělovacích prostředků a tisku, právního státu, transparentní správy věcí veřejných, rovnosti žen a mužů, sociálního dialogu, ochrany životního prostředí a dalších základních hodnot, bez nichž by byla dnešní Evropa nepředstavitelná. Budou-li demokracie v sousedství EU na stejné úrovni jako EU, bude z toho mít největší prospěch celý region. Partnerské země by také měly předložit harmonogram ratifikace všech 18 mezinárodních smluv v oblasti lidských práv (3) a získat (nebo si udržet) akreditační „status A“ Globální aliance národních institucí pro lidská práva (4).

2.5.

Výbor uznává potřebu jasných a měřitelných cílů a pro příští období Východního partnerství doporučuje Komisi, aby stanovila individuálně uzpůsobené cíle a výsledky pro každou partnerskou zemi. Je zásadní zajistit, aby se budoucí cíle a výsledky zaměřovaly nejen na ekonomické ukazatele, ale také na sociální prosperitu a blahobyt. Ukázalo se, že zaměření pouze na hospodářský rozvoj nepřináší očekávané výsledky. Například celková výše grantů EU pro Ukrajinu dosáhne do roku 2020 4,8 mld. EUR (5), Ukrajina však i nadále zůstává nejchudší zemí v regionu.

2.6.

Zapojení občanské společnosti do tohoto procesu bude mít zásadní význam pro to, aby plánované reformy méně podléhaly volebním cyklům a politickým změnám. Proces transformace a provádění nezbytných reforem lze uskutečnit pouze zapojením sociálních partnerů a organizací občanské společnosti do legislativního procesu, reforem a jejich provádění. Do procesů navrhování a provádění strategií pro hospodářský rozvoj a regionální spolupráci by proto měla být zapojena podnikatelská sdružení a podpůrné organizace.

2.7.

Aby mohly být cíle provedeny v plném rozsahu a aby byly udržitelné, musí být spojeny se silnou místní odpovědností. Pokud nebudou stanoveny, projednány, podpořeny a prováděny ve spolupráci s místní občanskou společností, mohou být dosažené výsledky snadno zvráceny. Kromě toho dosud hlavními subjekty odpovědnými za provádění byly Evropská komise a příslušná ministerstva zemí Východního partnerství, zatímco orgány, které musí zajišťovat nepřetržitou politickou vůli k reformám, dosud mezi hlavními subjekty odpovědnými za dosahování cílů nejsou (6).

2.8.

Při plánování dalšího souboru dlouhodobých cílů by měla být věnována větší pozornost sledování pokroku při jejich provádění. Hodnocení dosud prováděly zejména Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a občanská společnost v zemích Východního partnerství. EHSV navrhuje stanovit harmonogram pro povinná následná hodnocení pokroku s cílem povzbudit vlády zemí Východního partnerství, aby vedle bilaterálních plánů vytvářely své vlastní plány a aby uskutečňovaly a monitorovaly provádění výsledků a cílů.

2.9.

EHSV doporučuje zvážit postupné zvyšování množství ukazatelů a údajů, které musí země Východního partnerství předávat Eurostatu, aby tak bylo zajištěno důkladnější sledování pokroku klíčových reforem a transparentnější a objektivnější hodnocení. Země, které jsou stranami dohod o přidružení/prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu, by měly mít jasný harmonogram, aby nakonec dosáhly stejné úrovně poskytování údajů Eurostatu jako členské státy EU.

2.10.

Aby bylo možné měřit dopad zapojení občanské společnosti do reforem Východního partnerství, navrhuje Výbor vypracovat srovnávací analýzu, která by měřila rozdíly mezi výsledky a dopady občanské společnosti v zemích s domácími poradními skupinami a v ostatních zemích Východního partnerství.

2.11.

Výbor je pevně přesvědčen, že současnou prioritou nově zvoleného Evropského parlamentu a Evropské komise je dospět k dohodě ohledně přidružení a případně o vyhlídkách na členství států Východního partnerství, které jsou ochotny a schopny vstoupit do EU v dohledné budoucnosti. Pokroku i plánování směrujícím k této dohodě však výrazně brání, že chybí jasná vize toho, co je konečným cílem a jaká je cena za veškeré úsilí pro každou partnerskou zemi, pokud plně dosáhne stanovených cílů a očekávaných výsledků.

2.12.

Z dlouhodobého hlediska by strategie Východního partnerství po roce 2020 mohla vést k liberalizaci některých služeb (včetně finančních), k přistoupení přidružených zemí k jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) a prostřednictvím dohod o přidružení/prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu k přistoupení k Evropskému hospodářskému prostoru (EHP), což by prohloubilo integraci v oblasti digitálního trhu, např. v oblasti datového přenosu, a rozšířilo volný pohyb pracovníků díky uzavření dohod s EU o vzájemném uznávání odborných kvalifikací.

2.13.

Nejdůležitější myšlenkou politiky Východního partnerství bylo a stále je šíření hodnot EU. Podpora užších vztahů a nakonec i členství v EU zůstává mezi občany Východního partnerství stále vysoká, nicméně změna způsobu smýšlení lidí vyžaduje dlouhodobé úsilí. Zatímco většina občanů EU uznává, že je důležité ctít právní stát, platit daně a vyhýbat se šedé ekonomice, v zemích Východního partnerství lidé kvůli ekonomické situaci každý den zápasí o přežití, a proto pro ně nemá akceptování některých hodnot EU prioritní význam.

2.14.

V zájmu zlepšení řízení a zvýšení účinnosti režimů podpory a nástrojů zaměřených na zajištění inkluzivní účasti občanské společnosti v zastřešujících procesech v rámci Východního partnerství by se mělo zvážit soustředění těchto nástrojů pod EHSV z důvodu jeho jedinečných schopností, zkušeností v této oblasti, institucionální historie a přítomnosti ve společnosti.

2.15.

S ohledem na skutečnost, že dezinformace podporované ruskou vládou, agresivní kampaně čínských a ruských investičních projektů a další hrozby v této oblasti mají obrovský dopad na společnost, musí orgány EU přepracovat komunikační strategii pro region Východního partnerství. Jedním z osvědčených způsobů šíření informací o hodnotách, cílech, dopadech a dobrých příkladech spolupráce s EU je posílit místní organizace občanské společnosti tím, že jim pomůžeme dosahovat lepšího dopadu při jejich každodenní práci.

2.16.

EU by měla i nadále přispívat k mírovému řešení konfliktů v regionu Východního partnerství. Je třeba znásobit přístupy, jako je Evropské partnerství pro mírové řešení sporu o Náhorní Karabach (EPNK), v němž organizace občanské společnosti z členských států EU a zemí Východního partnerství společně usilují o vybudování vzájemného porozumění procesu urovnání sporu a důvěry v něj.

3.   Společnost

3.1.

Nejnovější systémy financování organizované občanské společnosti ze zemí Východního partnerství obsahují podmínku: aby mohla občanská společnost pracovat na provádění dohod o přidružení a reformách, musí se organizace občanské společnosti stát zástupci EU a někdy pracovat na tématech, která pro ně nejsou obvyklá. Vzhledem k této podmínce organizace občanské společnosti prostě žádají o financování, které je k dispozici, namísto toho, aby se soustředily na své cíle a na potřeby společnosti, a stávají se tak jen dalším poskytovatelem služeb.

3.2.

Zpráva organizací občanské společnosti v EU a srovnávací údaje potvrzují (7), že většině jejich protějšků v zemích Východního partnerství chybí dokonce i základní dovednosti v oblasti řízení projektů, včetně toho, jak připravit návrhy a rozpočet projektu. Úloha organizací EU při plnění úkolů týkajících se monitorování reforem, přípravy stínových zpráv, analýz různých témat a doporučení proto zůstává i nadále velmi důležitá. EHSV se domnívá, že méně kvalifikované organizace občanské společnosti v zemích Východního partnerství by neměly být přehlíženy nebo podceňovány, jen by měla být očekávání s nimi spojená realistická. Jsou totiž důležitými subjekty ve svých komunitách, ale nemělo by se od nich očekávat, že budou dělat to, co jsou schopné zvládat zkušené evropské organizace.

3.3.

EHSV proto doporučuje, aby Komise – v partnerství s členskými státy EU – vytvořila přístupný vzdělávací program zaměřený na zlepšování dovedností zástupců organizací občanské společnosti, zaměstnanců veřejné správy a vedoucích představitelů zemí Východního partnerství. Tento program by mohl být zaměřen rovněž na nedostatek kompetencí, jemuž čelí zástupci organizací občanské společnosti při vstupu do veřejné správy, jak tomu bylo po revoluci důstojnosti na Ukrajině a po sametové revoluci v Arménii.

3.4.

Výbor dále zastává názor, že jasnou prioritou by měly být režimy podpory a začlenění partnerství mládežnických organizací v zemích Východního partnerství a další podpora jejich účasti v programech mezinárodní spolupráce a mobility (např. Mládež v akci a Erasmus+). Zřizování evropských škol, jako je např. evropská škola v gruzínském Tbilisi, ve zbývajících státech Východního partnerství by mohlo být dobrým začátkem podpory zvyšování úrovně vzdělání na základě nejlepších příkladů z členských států EU.

3.5.

EHSV se domnívá, že program sociální soudržnosti musí napravit nedostatky v oblasti dovedností a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v zemích Východního partnerství s cílem zlepšit celkovou účinnost vzdělávání prostřednictvím přizpůsobení nejlepších příkladů a systémů jejich protějšků z EU. Kvalita vzdělávání, které umožňuje inovace, je v regionu stále nízká, proto je třeba vzdělávací systémy reformovat a zapojit do přípravy vzdělávacích programů příslušné organizace občanské společnosti a odborníky. Je nezbytné zlepšit vazby mezi vzděláváním, výzkumem a inovacemi, a posílit tak spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem (8).

3.6.

Výbor vítá zapojení Mezinárodní konfederace odborových svazů (ITUC) a její Panevropské regionální rady (PERV) a Evropské konfederace odborových svazů (EKOS) do budování kapacit nezávislých odborů v zemích Východního partnerství. Takové projekty a iniciativy jsou důležité pro podporu evropského sociálního modelu, včetně sociálního dialogu a sociálního zabezpečení, jakož i kolektivního vyjednávání. Existence silných nezávislých odborových organizací je zásadní pro úspěšný udržitelný růst a sociální pokrok vyplývající z transformačních procesů spojených s prováděním dohod o přidružení nebo partnerství. Silné odborové svazy jsou rovněž předpokladem pro úspěšnou a dynamickou občanskou společnost.

4.   Ekonomika

4.1.

Jádrem spolupráce EU se zeměmi Východního partnerství je budování ekonomické odolnosti a zlepšování konkurenceschopnosti, se zaměřením na spolupráci při vytváření pracovních míst a budování silnějších, diverzifikovanějších, dynamičtějších a udržitelnějších ekonomik. V této oblasti bylo dosaženo významného pokroku, mj. došlo k nárůstu obchodu mezi všemi šesti partnerskými zeměmi a EU.

4.2.

EHSV se domnívá, že závazky týkající se harmonizace digitálních trhů v regionu Východního partnerství nejsou dosud účinně prováděny, což brání pokroku a rozvoji digitálních služeb. EHSV zároveň vítá, že bylo dosaženo konsensu ohledně plánů na dohodu o roamingu v regionu do roku 2020, která by nejen zlepšila přístup občanů ke komunikaci, ale mohla by rovněž podpořit cestovní ruch a přinést další hospodářské výhody.

4.3.

Ačkoli obchod mezi zeměmi Východního partnerství a EU roste, mělo by se věnovat větší úsilí posílení obchodu v rámci regionu, aby byla zajištěna diverzifikace obchodních příjmů a udržitelnost.

4.4.

EHSV se domnívá, že regionální obchodní integrace, která vede ke společnému hospodářskému prostoru, bezplatnému roamingu, společnému migračnímu prostoru, synchronizaci elektrických sítí, rozvoji nezávislých, ekologicky čistých zdrojů energie a k přeměně zemědělských norem na normy EU, by měla být chápána a rozvíjena jako nejdůležitější společný hospodářský projekt jak pro partnerské země Východního partnerství, tak pro EU jako celek.

4.5.

Výbor zdůrazňuje potřebu rozvíjet v regionu nezávislá podnikatelská sdružení a organizace na podporu podnikání. Tyto organizace musí být více a lépe zapojeny do rozvoje podnikatelské činnosti a do provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu. Zároveň musí malé a střední podniky v zemích Východního partnerství zakládat sdružení a/nebo zastřešující organizace, které by zastupovaly jejich zájmy a posílily je v souvislosti s prosazováním jejich zájmů v legislativním procesu a se zajištěním podílu na místních trzích a na trzích EU.

5.   Správa a řízení

5.1.

Zvyšování úsilí v oblasti posilování institucí a řádné správy věcí veřejných je pro EU hlavní prioritou v zemích Východního partnerství, kde přetrvávají problémy. Větší úsilí je třeba vyvinout zejména v oblasti právního státu, v provádění klíčových reforem soudnictví a v boji proti korupci. To jsou předpoklady důvěry občanů ve stát, dlouhodobé stability a prostředí bezpečného pro investice.

5.2.

Výbor upozorňuje na skutečnost, že právní předpisy o povinných vládních konzultacích s veřejností existují pouze v Moldavské republice a na Ukrajině. Musí existovat povinný právní rámec, jenž by občanské společnosti umožňoval přístup k informacím, pohánět vládu k odpovědnosti a podílet se na procesu tvorby politik. V zájmu posílení organizací občanské společnosti by se kromě toho vlády zemí Východního partnerství měly zavázat k důslednější a přímé podpoře těchto organizací.

5.3.

Pokud jde o budování kapacit, mnohem důležitější než kdykoli předtím jsou instituce v zemích Východního partnerství, které dobře fungují a jsou schopné provádět nezbytné reformy, a proto by měly být partnerské dohody mezi nimi (např. síť úřadů pro bezpečnost potravin, orgánů pro normalizaci, protikorupčních orgánů atd.) formalizovány a případně podporovány EU.

5.4.

Společné budování kapacit, dohody o partnerství a mechanismy vytváření sítí, sdílení postupů a vytváření společných přístupů a nástrojů by mohly být podporovány prostřednictvím společného nástroje přidružení. Mohlo by se též zvážit financování reformních týmů jako v případě Ukrajiny.

5.5.

EHSV rovněž zdůrazňuje, že je třeba orgánům a občanské společnosti v zemích Východního partnerství pomoci při vytváření nástrojů nezbytných k posuzování a řešení genderových nerovností. Zásadní je zajistit, aby podpora poskytovaná státním statistickým úřadům zahrnovala vytváření genderově rozčleněných obchodních statistik, a to i prostřednictvím konkrétních otázek v průzkumech domácností a podniků, a zvláštních ukazatelů pro sledování dopadů souvisejících s obchodem v průběhu času.

6.   Propojení

6.1.

Spolupráce EU s partnerskými zeměmi na zlepšování dopravních spojení a infrastruktury, zvyšování energetické odolnosti a účinnosti, jakož i využívání energie z obnovitelných zdrojů v zájmu snížení emisí skleníkových plynů, doznala značného pokroku. Pokračující investice do těchto oblastí přinesou větší udržitelný hospodářský rozvoj a konkrétní výhody pro život občanů díky vytváření alternativních zdrojů energie, snížení energetické závislosti na převážně jediném dodavateli a spotřeby energie.

6.2.

Výbor proto zdůrazňuje význam další diverzifikace energie, dalšího snižování emisí CO2 a vytvoření účinných vnitrostátních mechanismů pro monitorování emisí, jakož i zintenzivnění činnosti v oblasti ochrany biologické rozmanitosti a udržitelného obhospodařování lesů.

7.   Dohody o přidružení/prohloubená a komplexní zóna volného obchodu

7.1.

Výbor důrazně podporuje návrh na zavedení posíleného dialogu o reformách týkajících se dohod o přidružení/prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu mezi EU a přidruženou trojicí, začlenění srovnávacích prvků do doporučení pro signatářské země dohod o přidružení, jakož i synchronizaci jejich zahájení v zájmu podpory pozitivní hospodářské soutěže, neboť to již prokázalo svou účinnost při urychlování pokroku ve střední a východní Evropě.

7.2.

Doporučuje se další institucionalizace spolupráce mezi přidruženou trojicí a EU, a to zejména na výkonné úrovni. Dobrým začátkem by mohlo být vytvoření společné výkonné pracovní skupiny a několika podskupin odrážejících proces institucionalizace na úrovni parlamentů. Poté by mohla následovat podobná seskupení organizované občanské společnosti v rámci platforem občanské společnosti Východního partnerství, podnikatelských sdružení a podpůrných organizací, odborů a dalších. Příkladem by mohly být zkušenosti a sítě kontaktů vytvořené prostřednictvím spolupráce Organizace pro demokracii a hospodářský rozvoj Gruzie, Ukrajiny, Ázerbájdžánu a Moldávie (GUAM). Podpora ze strany EU a jejích jednotlivých členských států by takové institucionalizaci poskytla významnou podporu.

7.3.

Provádění dohod o přidružení/prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu je vzhledem k jejich složitosti obtížné, protože vyžaduje značné politické, finanční a lidské zdroje a přináší s sebou řadu výzev, zejména proto, že dohody směřují k reformám trhu, přestože hlavní skutečná očekávání reforem EU se týkají oblasti právního státu a řádné správy věcí veřejných. Výbor je přesvědčen, že je klíčové tato očekávání zohlednit a provádění dohod o přidružení/prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu podpořit souběžně probíhajícími iniciativami k posílení přidružených demokracií. Mohly by být zváženy další podpůrné mechanismy, které by byly poskytovány pouze po plném provedení vzájemně dohodnutých cílů v rámci těchto paralelních iniciativ a které by rovněž sloužily k dalšímu zvýšení motivace.

7.4.

EHSV rovněž důrazně doporučuje pravidelně řešit otázky pracovních práv a mezd žen, zejména v odvětvích průmyslu a služeb, kde se objevují největší – a nejproměnlivější – rozdíly. Agenda sbližování v rámci dohod o přidružení/prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu nabízí komplexní přístup z hlediska legislativních opatření a provádění mezinárodních úmluv, a to i v oblasti rovnosti žen a mužů a nediskriminace. Je stěžejní tento proces monitorovat, zlepšovat shromažďování statistických údajů ohledně zaměstnanosti a mezd rozčleněných podle pohlaví a podporovat ženské skupiny při prosazování jejich zájmů.

---

(1)  EHSV přijal v posledním desetiletí více než desítku stanovisek k různým aspektům Východního partnerství. Zřídil rovněž stálý Monitorovací výbor Východoevropští sousedé, vytvořil dvoustranné platformy občanské společnosti EU a zemí Východního partnerství, jakož i domácí poradní skupiny, a u příležitosti summitů Východního partnerství organizoval podnikatelská fóra Východního partnerství.

(2)  Listina základních práv Evropské unie (2016/C 202/02).

(3)  https://indicators.ohchr.org.

(4)  https://nhri.ohchr.org/.

(5)  Rebuilding Ukraine: An assessment of EU assistance (Obnova Ukrajiny – zhodnocení pomoci EU), Chatham House, the Royal Institute of International Affairs (Královský institut pro mezinárodní vztahy), 2018.

(6)  Informativní zpráva Fóra občanské společnosti Východního partnerství – společný pracovní dokument útvarů „EaP – Focusing on key priorities and deliverables – Assessment and recommendations by the civil society“ (Východní partnerství – Zaměření na klíčové priority a cíle – Posouzení a doporučení ze strany občanské společnosti), 2017.

(7)  Ukrajinské analytické periodikum „Ukraine Analytica“, vydání 3 (13), 2018.

(8)  http://eu4business.eu/files/medias/regional-position-paper_final_kyiv-21-june-2017-2_0.pdf.