Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018PC0447

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU

COM/2018/447 final - 2018/0236 (COD)

V Bruselu dne 6.6.2018

COM(2018) 447 final

2018/0236(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2018) 327 final}
{SWD(2018) 328 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Od 90. let minulého století Unie stále více investuje do kosmického odvětví. Ještě před tím, než vstoupila v platnost Lisabonská smlouva s novým článkem 189 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který pokládá základy pro činnost Unie v této oblasti, Unie úspěšně vyvinula EGNOS a Galileo, evropské programy družicové navigace. Oba tyto programy jsou v provozu 1 a Galileo je momentálně považován za jeden ze stěžejních systémů Unie.

V roce 2014 k prvním dvěma programům přibyl Copernicus 2 , program pro pozorování Země založený na programu GMES. V nedávné době Unie zahájila činnosti spadající do rámce pro podporu pozorování a sledování vesmíru 3 – „SST“. Celkový příděl rozpočtových prostředků na všechny činnosti Unie týkající se oblasti vesmíru na období 2014–2020, včetně výzkumu, činil 12,6 miliardy EUR.

Ve svém sdělení ze dne 26. října 2016 s názvem „Kosmická strategie pro Evropu“ 4 Komise představila novou kosmickou strategii pro Evropu zaměřenou na čtyři strategické cíle: na maximalizaci přínosů vesmíru pro společnost a hospodářství EU, podporu konkurenceschopného a inovativního evropského kosmického odvětví, posílení strategické autonomie Evropy v přístupu do vesmíru a jeho využívání ve stabilním a bezpečném prostředí a na posílení úlohy Evropy jako globálního aktéra a podporu mezinárodní spolupráce.

Důvody pro přijetí Kosmické strategie pro Evropu spočívají ve strategickém významu kosmického odvětví pro Unii a v potřebě přizpůsobit evropské kosmické odvětví měnícímu se globálnímu prostředí. Vesmír podporuje řadu politik a strategických priorit Unie. Vesmír může hrát klíčovou úlohu při efektivním řešení nových výzev, jako jsou změna klimatu, udržitelný rozvoj, ochrana hranic, námořní dohled a bezpečnost občanů Unie. Tyto nové priority Unie vedou k novým způsobům vývoje programu. Při vývoji kosmických systémů Unie je třeba posílit bezpečnostní požadavky, aby se v plné míře využily synergie mezi civilními a bezpečnostními činnostmi.

Avšak vesmír je též součástí globálního hodnotového řetězce, který prochází velkými změnami posouvajícími tradiční hranice kosmického odvětví. Takzvaný „New Space“ (nový kosmický prostor) přináší revoluci kosmického odvětví, nejen z technologického hlediska, ale i z hlediska obchodního modelu. Vesmír přitahuje čím dál tím více podniků a podnikatelů, kteří s touto oblastí někdy nemají žádné zkušenosti. Proto je nezbytné, aby Unie aktivně podporovala celé kosmické odvětví, zejména výzkum a vývoj, začínající podniky a inkubátory společností činných v kosmickém odvětví. 

Pokud jde konkrétně o její programy, Komise v Kosmické strategii pro Evropu zdůraznila, že je důležité zajistit nepřetržitý provoz služeb nabízených programy Galileo, EGNOS a Copernicus a připravit nové generace těchto služeb při současném zlepšení služeb SST, a oznámila iniciativu v oblasti družicové komunikace v rámci státní správy nazvanou „GOVSATCOM“, původně zahrnutou do pracovního programu Komise na rok 2017. Dále zdůraznila klíčovou úlohu partnerství mezi Komisí, členskými státy, Agenturou pro evropský GNSS (globální družicové navigační systémy), Evropskou kosmickou agenturou a všemi dalšími agenturami a zúčastněnými stranami, které se podílejí na provádění evropské politiky pro oblast vesmíru, čímž podtrhla zásadní význam zavedení účinné a vhodné správy pro plnění kosmického programu Unie.

Pokud jde o novou iniciativu GOVSATCOM, nedostatky v oblasti schopností Evropy týkajících se bezpečné družicové komunikace byly uznány v závěrech Evropské rady z prosince 2013 a v řadě dalších závěrů Rady, v bílé knize Komise o budoucnosti Evropy, v Římském prohlášení vedoucích představitelů 27 členských států a v několika usneseních Evropského parlamentu.

Přístup, jenž zastával Komise ve svém sdělení o Kosmické strategii pro Evropu, potvrdila jak Rada v závěrech přijatých dne 30. května 2017 5 , tak i Evropský parlament v usnesení ze dne 12. září 2017 6 . Rada ve svých závěrech ze dne 30. května 2017 zejména vybídla Komisi a členské státy, aby se i nadále případně opíraly o technické know-how Evropské kosmické agentury a evropských kosmických agentur na vnitrostátní úrovni, vyzvala Komisi, aby analyzovala a posoudila možný vývoj povinností Agentury pro evropský GNSS, a uznala, že ve vhodných případech je třeba usilovat o větší součinnost mezi civilním a vojenským využíváním kosmických prostředků.

Tento návrh nařízení je součástí opatření navazujících na Kosmickou strategii pro Evropu. Plně integrovaný kosmický program bude sdružovat veškerou činnost Unie v této velmi strategické oblasti. Tím se zajistí soudržný rámec pro budoucí investice a dosáhne se lepšího zviditelnění a větší flexibility. Zlepšením účinnosti tak v konečném důsledku pomůže spustit nové služby související s vesmírem, z nichž budou mít prospěch všichni občané EU.

Cílem programu tudíž je:

poskytovat nebo přispívat k poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a případně zabezpečených dat, informací a služeb souvisejících s vesmírem, a to bez přerušení, a kdykoli je to možné, na globální úrovni, které splňují současné i budoucí potřeby a které jsou schopny vyhovět politickým prioritám Unie, a to i pokud jde o změnu klimatu a bezpečnost a obranu,

maximalizovat socioekonomické přínosy, a to rovněž prosazováním co nejširšího využívání dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu,

posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států, jakož i její svobodu jednání a strategickou autonomii, zejména z technologického hlediska a hlediska rozhodování podloženého důkazy,

prosazovat úlohu Unie na mezinárodní scéně jakožto vůdčího aktéra v kosmickém odvětví a posilovat její úlohu při řešení globálních výzev a podporování globálních iniciativ, a to i pokud jde o změnu klimatu a udržitelný rozvoj.

Návrh nařízení obsahuje vhodná opatření k dosažení těchto cílů.

Návrh nařízení významně zjednodušuje a zefektivňuje stávající acquis Unie, neboť v jediném předpise kombinuje a harmonizuje téměř všechna pravidla, která byla doposud obsažena v samostatných nařízeních nebo rozhodnutích. Tím se zviditelňuje politika Unie pro oblast vesmíru, což je v souladu s významnou úlohou, kterou Unie v budoucnu hodlá jako globální aktér ve vesmíru hrát.

Návrh Unii poskytuje dostatečně velký rozpočet pro oblast vesmíru, aby bylo možné provést všechny plánované činnosti, zejména v souvislosti s pokračováním a zdokonalováním programů Galileo, EGNOS a Copernicus a SST a také se zahájením iniciativy Govsatcom.

Stanoví pravidla pro správu programu vyjasněním vztahů mezi různými zúčastněnými aktéry a úlohy těchto aktérů, zejména členských států, Komise a Agentury Evropské unie pro vesmír, a zřízením jednotného systému správy pro všechny složky tohoto programu. Posiluje úlohu bývalé Agentury pro evropský GNSS, neboť rozšiřuje oblast působnosti jejích úkolů v souvislosti s bezpečnostní akreditací, tak aby byly zahrnuty všechny složky programu, což odůvodňuje změnu názvu této agentury, jež se má stát Agenturou Evropské unie pro kosmický program.

V neposlední řadě specifikuje a standardizuje bezpečnostní rámec pro program, zejména s ohledem na zásady, jež mají být dodržovány, postupy, podle nichž se má postupovat, a opatření, jež mají být přijata, což má zásadní význam vzhledem k tomu, že opatření jsou svojí povahou dvojího užití.

Tento návrh stanoví den použitelnosti ode dne 1. ledna 2021 a je předkládán Unii 27 členských států v souladu s oznámením Spojeného království o jeho záměru vystoupit z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Acquis Unie v kosmickém odvětví v současnosti zahrnuje tato nařízení a rozhodnutí:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace, Galileo a EGNOS, a jejich využití,

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014, kterým se zavádí program Copernicus,

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (SST),

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS,

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU o podmínkách přístupu k veřejné regulované službě nabízené systémem Galileo,

rozhodnutí Rady 2014/496/SZBP o aspektech zavádění, provozu a využívání systému Galileo majících dopad na bezpečnost Evropské unie.

Toto nařízení nahrazuje první čtyři z těchto předpisů, které rovněž zrušuje. Stanoví společná pravidla pro všechny složky programu, včetně složek Galileo, EGNOS, Copernicus a SST, a pro každou z těchto složek stanoví určitá zvláštní pravidla. Pokud jde o nařízení (EU) č. 912/2010, jsou požadované změny takové, že v zájmu srozumitelnosti a zjednodušení je vhodnější tento předpis také zrušit a pravidla pro novou agenturu nastupující po Agentuře pro evropský GNSS zahrnout do navrhovaného nařízení, kterým se zavádí kosmický program Unie.

Navrhované nařízení žádným způsobem nemění ani neovlivňuje rozhodnutí č. 1104/2011/EU, které bude i nadále upravovat jednu zvláštní službu poskytovanou složkou Galileo, konkrétně veřejnou regulovanou službu (PRS). Toto rozhodnutí tedy bude i nadále platit vedle navrhovaného nařízení a bude jej, pokud jde o tuto konkrétní službu, doplňovat jako lex specialis. Také rozhodnutí 2014/496/SZBP, které vychází z článku 28 Smlouvy o Evropské unii (SEU), se bude dále uplatňovat jako doposud.

Ve všech případech, kdy mohou v souvislosti se složkami Galileo a EGNOS zavádění, provoz a využívání složek ohrozit bezpečnost Unie nebo jednoho z jejích členských států, zejména v důsledku mezinárodní situace, jež vyžaduje činnost Unie, nebo v případě ohrožení provozu samotných složek nebo jejich služeb, se použijí postupy stanovené v rozhodnutí 2014/496/SZBP.

Soulad s ostatními politikami Unie

Kosmické odvětví přináší řadu pozitivních vedlejších účinků v jiných hospodářských odvětvích. Maximalizace přínosů vesmíru pro blahobyt občanů a prosperitu hospodářství Unie, podpora vědeckého a technického pokroku, jakož i konkurenceschopnost a inovační kapacita evropského průmyslu a přispění k cílům inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu rovněž patří k hlavním cílům kosmické strategie Unie, jež jsou do návrhu nařízení náležitě zahrnuty.

Provoz kosmických systémů, jako je EGNOS, Galileo nebo Copernicus, přímo doplňuje činnosti probíhající v rámci mnoha dalších politik Unie, zejména politiky v oblasti výzkumu a inovací, bezpečnostní politiky a migrace, průmyslové politiky, společné zemědělské politiky, politiky rybolovu, transevropských sítí, politiky v oblasti životního prostředí, energetické politiky a rozvojové pomoci.

SST a nová iniciativa GOVSATCOM rovněž přispějí k plnění cílů evropského obranného akčního plánu a globální strategie Evropské unie. Posílí provozní efektivitu aktérů v oblasti bezpečnosti a zaručí práva občanů na bezpečnost, diplomatickou a konzulární ochranu a na ochranu osobních údajů. Rovněž zlepší efektivnost hlavních politik EU, jako je strategie námořní bezpečnosti, politický rámec pro kybernetickou obranu, politika pro arktickou oblast, správa hranic a migrace, humanitární pomoc, rybolov, doprava a řízení kritické infrastruktury.

Opatření programu by se měla přiměřeným způsobem využívat k řešení selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací, aniž by zdvojovala či vytěsňovala soukromé financování, a měla by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. Tím se zajistí konzistentnost mezi opatřeními programu a pravidly státní podpory EU a zamezí se nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Právním základem pro navrhované nařízení je čl. 189 odst. 2 SFEU, který stanoví, že Unie vypracuje evropskou politiku pro oblast vesmíru, a Evropskému parlamentu a Radě uděluje pravomoc přijmout řádným legislativním postupem program jako příspěvek k dosažení cílů uvedené politiky.

Zatímco nařízení (EU) č. 1285/2013 o GNSS a nařízení (EU) č. 912/2010 o Agentuře pro evropský GNSS, která se zabývají zvlášť systémy Galileo a EGNOS, jsou založena na článku 172 SFEU (transevropské sítě), je s ohledem na judikaturu Soudního dvora týkající se volby právního základu vhodné založit navrhované nařízení na čl. 189 odst. 2 SFEU vzhledem k obsahu a cílům v něm stanovených opatření.

Subsidiarita

Kosmické odvětví je špičkovým odvětvím, které mobilizuje značné finanční prostředky a v různých oblastech využívá pokročilé technologie. Cílů navrhovaného nařízení, jak jsou popsány výše, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, a to ani těmi, které v kosmickém odvětví zaujímají vedoucí postavení. Skutečností je, že vědecké a technické zkušenosti a know-how v tomto odvětví se nacházejí v několika hospodářských regionech Unie a také v Evropské kosmické agentuře, což je mezinárodní organizace, jejímiž členy je většina členských států EU. Z finančního hlediska je úkol vybudovat a provozovat systémy, jako je Galileo a Copernicus, které poskytují služby, o které mají zájem všechny členské státy Unie, ne-li dokonce všechny regiony světa, příliš velký, aby se ho mohl samostatně zhostit jediný členský stát. Rozsah a důsledky cílů navrhovaného nařízení jsou takové, že jich může být náležitě dosaženo pouze opatřením na úrovni Unie.

Proporcionalita

Navrhované nařízení stanoví opatření, která nepřekračují rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jeho cílů. Složky Galileo, EGNOS, Copernicus, SST a GOVSATCOM jsou v souladu s potřebami podniků a občanů Unie. Na hospodářství Unie mají významné pozitivní vedlejší účinky. Způsob, jakým jsou tyto systémy vyvíjeny, má podporovat provádění právních předpisů EU a nejlépe naplňovat politické priority Unie, kromě jiného v oblastech změny klimatu a bezpečnosti a obrany. Podpora kosmického odvětví v Unii, zejména poskytovaná začínajícím podnikům nebo v oblasti nosných raket, pomáhá Unii zaručit svobodu jednání a technologickou strategickou autonomii a rozšiřovat její mezinárodní dosah.

Také rozpočet přidělený programu není v nepoměru ke sledovaným cílům. Finanční částky potřebné k realizaci programu byly stanoveny s ohledem na řadu analýz a odhadů provedených v rámci posouzení dopadů, jak se popisuje níže.

Volba nástroje

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program, je nejen výslovně stanoveno v čl. 189 odst. 2 SFEU, ale je též upřednostňovaným nástrojem pro to, aby byly programu dány udržitelné základy. Uvedená volba právního nástroje zajišťuje jednotnost a přímé uplatňování, které jsou potřeba pro účinné provádění programu, a současně mu dává veškerou náležitou viditelnost a poskytuje mu finanční zdroje, které jsou pro jeho provádění zapotřebí.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Pokud jde o Galileo a EGNOS, Komise podle článku 34 nařízení (EU) č. 1285/2013 o GNSS a článku 26 nařízení (EU) č. 912/2010 o Agentuře pro evropský GNSS (GSA) předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu v polovině období o pokroku programů Galileo a EGNOS a o fungování Agentury pro evropský GNSS. V této souvislosti byla jménem Komise provedena hodnotící studie v polovině období 7 .

Zpráva o hodnocení v polovině období se zaměřovala na provádění programu v období 2014–2016. Dospěla k závěru, že programy Galileo a EGNOS prokázaly dostatečnou úroveň účinnosti a směřují ke splnění dlouhodobých cílů stanovených nařízením o GNSS na rok 2020. Určité nedostatky a oblasti pro možná zlepšení byly nicméně zjištěny ve správě bezpečnosti programu Galileo a v celkové správě programů Galileo a EGNOS.

Pokud jde o správu, časový rámec let 2014–2016 představoval důležité přechodné období, neboť probíhalo postupné zavádění a konsolidace klíčových prvků rámce správy a řízení. Jejich budoucí vývoj bude důležitým aspektem pro nadcházející fázi využívání programu Galileo a bude třeba se mu pečlivě věnovat.

Pokud jde o správu bezpečnosti, je v další fázi třeba věnovat zvláštní pozornost zajištění nezávislosti rady pro bezpečnostní akreditaci a zaměstnanců, kteří pro ni pracují, na provozních činnostech souvisejících s programy Galileo a EGNOS.

S ohledem na finanční otázky byly jak Galileo, tak EGNOS na konci roku 2016 prováděny v rámci rozpočtu stanoveného nařízením o GNSS (7 071 milionů EUR) a nebylo zaznamenáno žádné obecné překročení nákladů.

Pokud jde o soudržnost s dalšími politikami EU, prokázaly Galileo i EGNOS vysokou úroveň soudržnosti, a to v rámci programů samotných i s dalšími programy GNSS.

GSA rovněž úspěšně splnila své cíle týkající se pokroku programů Galileo a EGNOS a rozvoje navazujícího trhu prostřednictvím účinného provádění hlavních i přenesených úkolů. Určité těžkosti však nastaly v souvislosti s její schopností najímat odpovídající zaměstnance.

Pokud jde o program Copernicus, podle článku 32 nařízení (EU) č. 377/2014 o programu Copernicus poskytla Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnocení v polovině období o dosažení cílů všech úkolů financovaných v rámci programu Copernicus, pokud jde o jejich výsledky a dopady, evropskou přidanou hodnotu a účinnost využívání zdrojů. Jménem Komise byla provedena hodnotící studie v polovině období.

Toto hodnocení v polovině období pokrývalo období let 2014–2016. Dospělo k závěru, že program Copernicus „funguje, protože již splnil některá hlavní očekávání na podporu autonomie Evropy při poskytování kvalitních a užitečných dat a jejich využívání velkým počtem uživatelů jak pro institucionální, tak pro obchodní účely“.

Zdůrazněny byly další silné stránky programu Copernicus, jako například politika otevřeného přístupu k datům, opatření stimulující využívání ze strany soukromého sektoru, hmatatelné ekonomické přínosy, dobrá úroveň soudržnosti, jak interní, tak i s dalšími opatřeními EU, vynikající plnění rozpočtu v mezích rozpočtu stanoveného nařízením a dobrá interní spolupráce v rámci Komise i s členskými státy.

Pokud jde o konkrétní získané poznatky, nebývalý úspěch programu a jeho objem dat vedly ke dvěma hlavním zjištěním:

i)potřeba zlepšit distribuci dat a přístup k nim: vzhledem k velmi vysokému počtu registrací uživatelů je třeba zlepšit komunikační aspekty, distribuci dat a přístup k nim a stahování dat;

ii)potřeba posílit integraci dat z kosmických systémů do dalších oblastí politiky a hospodářských odvětví prostřednictvím většího zaměření na rozšiřování uživatelské základny: Copernicus oslovuje uživatele z tradiční kosmické oblasti, ale je třeba usilovat o oslovení dalších potenciálních uživatelů mimo kosmickou oblast.

Pro SST přijala Komise dne 3. května 2018 zprávu o provádění rámce pro podporu pozorování a sledování vesmíru (SST) (2014–2017) (COM(2018) 256). Zpráva dospěla k závěru, že kapacita SST EU přinesla výsledky, pokud jde o všechny akce i všechny tři služby, a vytvářela na úrovni EU přidanou hodnotu, ale kapacita SST EU se musí rozvíjet, aby se zvýšila její účinnost. V reakci na doporučení, jež ve zprávě zazněla, zmínilo připojené posouzení dopadů čtyři záležitosti, jež je třeba vyřešit, aby se provádění v příštích letech posílilo:

i)Zlepšit autonomii služeb SST EU prostřednictvím modernizace senzorů SST, rozvoje nových senzorů a zavedení evropského SST katalogu kosmických objektů.

ii)Posílit evropský rozměr SST EU odstraněním zbytečného zdvojování úsilí mezi národními operačními středisky SST a vyžadováním specializace na základě nejlepších výsledků.

iii)Upravit rozhodovací strukturu kvalifikovanou většinou a vytvořením společného koordinačního týmu, který bude zajišťovat dohled nad technickou činností.

iv)Revidovat mechanismus financování zavedením programu s jednou rozpočtovou položkou a dlouhodobým výhledem.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Tuto iniciativu rovněž podporují rozsáhlé veřejné konzultace a pracovní setkání, při nichž se shromažďují názory všech příslušných zúčastněných stran (průmyslu, členských států, výzkumných pracovníků atd.), konkrétněji:

·V roce 2016: Komise před přijetím Kosmické strategie pro Evropu uspořádala velkou veřejnou konzultaci týkající se všech kosmických aspektů včetně programů navrhovaných nyní pro příští víceletý finanční rámec.

·V letech 2015–2016: se uskutečnily dvě cílené konzultace zaměřené na aspekty kosmického výzkumu zahrnující stanoviska členských států, velkých odvětvových oborových sdružení a výzkumných organizací.

·V letech 2015–2017: na odborné úrovni byla uspořádána řada specializovaných pracovních setkání a schůzek a vypracována řada zpráv za účelem konzultace se zúčastněnými stranami na téma: i) vývoje programů Copernicus a Galileo; ii) specifických potřeb průmyslu; iii) specifických potřeb družicové komunikace v rámci státní správy; iv) specifických potřeb v oblasti získávání poznatků o situaci ve vesmíru, včetně SST, kosmického počasí a blízkozemních těles.

·V letech 2016–2017 byly v rámci posouzení dopadů pro budoucí program GOVSATCOM uspořádány cílené konzultace se všemi významnými zúčastněnými stranami – členskými státy z jejich pozice poskytovatelů a uživatelů GOVSATCOM, orgány a agenturami EU a průmyslem, včetně výrobců a provozovatelů družic a malých a středních podniků, – formou dvoustranných kontaktů a plenárních zasedání. Většina členských států a průmysl program a jeho cíle jasně podporují. Do návrhu byla zapracována doporučení zúčastněných stran, zejména týkající se posílené bezpečnosti, sdružení poptávky, využívání vnitrostátních a komerčních dodavatelů, civilně-vojenských synergií a modulárního přístupu zaměřeného na služby.

Z velké veřejné konzultace uspořádané Komisí v roce 2016 před přijetím Kosmické strategie pro Evropu vzešly tyto klíčové informace:

Ohledně programů Galileo a EGNOS zúčastněné strany vyjádřily globálně dostatečnou úroveň spokojenosti, pokud jde o uplatňování logiky zásahů EU a výsledky programů dosažené během období hodnocení.

Účinnost byla zvlášť patrná v oblasti výsledků kosmického segmentu systému Galileo a konsolidace stability a vysoké výkonnosti poskytování služeb systému EGNOS s deklarací služby na úrovni LPV 200 a poskytováním služeb APV-I na 98,98 % pevninských celků členských států EU a Norska a Švýcarska. Zúčastněné strany se nicméně domnívají, že v zájmu lepší efektivnosti správy by mohlo být prospěšné snížit její složitost, která často vede ke zdvojování úsilí a ke zpožděním. Zúčastněné strany jsou dále toho názoru, že správa by měla být v budoucnu při přechodu systému Galileo do fáze využívání upravena.

U programu Copernicus je politika otevřeného přístupu k datům považována za silnou stránku. Uživatelé služby programu Copernicus oceňují v souvislosti s relevantností produktů, včasností dodávání a dostupností produktů. Koordinace složky in situ prokázala dobré výsledky s nárůstem počtu uživatelů a produkcí širšího katalogu souborů dat. Stále je však potřeba klást větší důraz na vývoj složky in situ programu Copernicus a na využívání relevantních souborů dat in situ a získat přidanou hodnotu z integrace různých zdrojů dat pozorování Země. Řízení programu Copernicus je považováno za účinné. Přístup k datům in situ je však potřeba zlepšit. Nedostatky v dostupnosti dat in situ brání dosažení plného potenciálu služeb programu Copernicus.

Cíle programu Copernicus jsou stále přiměřené, ale zúčastněné strany uvedly, že je třeba se zabývat i dalšími (např. antropogenními emisemi CO2, zajištěním dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a klimatu 8 , polárními oblastmi, ochranou kulturního dědictví atd.). Dále uvedly, že by bylo možné zlepšit přístup k datům z družic Sentinel a integraci různých zdrojů dat.

Pokud jde o unijní rozměr programu, panovala mezi zúčastněnými stranami silná shoda na nutnosti zajistit kontinuitu opatření EU, neboť se zúčastněné strany shodly, že zastavení či odvolání stávající intervence EU by mělo pro Galileo, EGNOS a Copernicus tak závažné důsledky, které by ohrozily celý program.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Byly vypracovány zvláštní zprávy:

·Jak se uvádí výše, byla provedena hodnotící studie v polovině období, kterou externí dodavatelé předložili dne 23. června 2017. Tato zpráva byla základem pro zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o stavu programů Galileo a EGNOS a o zavedení GSA, jež plnila požadavek stanovený v článku 34 nařízení (EU) č. 1285/2013 o GNSS a článku 26 nařízení (EU) č. 912/2010 o Agentuře pro evropský GNSS.

·Studie zaměřená na dopad financování poskytovaného programům Galileo a EGNOS byla provedena v prvním čtvrtletí roku 2018.

·Jak je rovněž uvedeno výše, byla provedena hodnotící studie programu Copernicus v polovině období, kterou externí dodavatelé předložili dne 23. června 2017. Tato zpráva byla základem pro zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o stavu programu Copernicus, jež plnila požadavek stanovený v článku 32 nařízení (EU) č. 377/2014 o programu Copernicus.

·Studie socioekonomických přínosů programu Copernicus byla provedena a finalizována externími dodavateli v lednu 2018.

·Studie dopadů, nákladů a přínosů vývoje SST byla provedena a externími dodavateli předložena v květnu 2018 9 .

·Pokud jde o GOVSATCOM, Komise využila poznatků skupiny odborníků z členských států, Evropské kosmické agentury a Evropské obranné agentury. Skupina vypracovala dokument o potřebách civilních a vojenských uživatelů GOVSATCOM na vysoké úrovni, doprovázela proces posouzení dopadů včetně studie posouzení dopadů GOVSATCOM vypracované PwC a publikované v únoru 2018 a poskytla Komisi odborné znalosti v oblasti družicové komunikace. Další odborné znalosti poskytly vnitrostátní správní orgány a průmysl v průběhu konzultace se zúčastněnými stranami.

·Provedeny byly i další studie zaměřené na specifické otázky (např. přístup do vesmíru).

Všechny studie jsou veřejně dostupné na stránkách EU Bookshop.

Posouzení dopadů

V souladu s politikou „zlepšování právní úpravy“ provedla Komise posouzení dopadů s ohledem na zavedení kosmického programu Unie.

Posouzení dopadů se zakládalo na třech specifických cílech:

·zajištění kontinuity stávajících kosmických infrastruktur a služeb a vývoj nových nebo zdokonalených infrastruktur a služeb,

·podpora inovativního evropského kosmického odvětví a

·zachování kapacity EU disponovat autonomním přístupem do vesmíru využívajícím nezávislý průmysl EU, zaručeným přístupem k datům z kosmických systémů a kosmickým službám EU a bezpečně a zabezpečeně je využívat.

S ohledem na financování programu byly posuzovány dvě možnosti.

„Základní scénář“ spočíval ve snížení (–15 %) současného rozpočtu při zohlednění vystoupení Spojeného království z EU. Navrhovaný scénář spočíval ve stabilní úrovni financování navýšené oproti současnému rozpočtu o 50 %.

Základní scénář nebyl považován za dostatečný pro dosažení ambiciózních cílů politiky Unie pro oblast vesmíru zdůrazněných v Kosmické strategii pro Evropu. V případě složky Galileo by snížení současného rozpočtu vedlo k postupnému zhoršování infrastruktur a služeb a v nadcházejících desetiletích nakonec k ukončení činnosti. Složka EGNOS by zůstala v provozu, ale nemohla by v souladu s nařízením o GNSS podporovat složku Galileo. Podobné důsledky by se daly očekávat i v případě složky Copernicus, protože celá její architektura by mohla jen stěží pokračovat, natož aby bylo možné jakékoli zdokonalení, neboť by nebylo možné plně nahradit stávající družice, až by na oběžné dráze dospěly na konec své životnosti.

Navrhovaný scénář by zajistil kontinuitu provozní činnosti a poskytování služeb, soustavu 30 družic systému Galileo a technologický vývoj, který by přispěl k zavedení druhé generace, a rovněž by podpořil rozkvět trhů s aplikacemi. Stabilní úroveň financování složky Copernicus by Unii umožnila zachovat si autonomii a vůdčí postavení v monitorování životního prostředí, zvládání mimořádných událostí a podpoře námořní bezpečnosti a dosáhnout úrovně důvěry navazujícího odvětví, aby využívalo a integrovalo data a informace složky Copernicus na základě stávající infrastruktury a služeb složky Copernicus.

Očekává se, že kontinuita složek Galileo, EGNOS, Copernicus a SST, již přinese poskytnutí odpovídajících rozpočtových zdrojů, povede k významným socioekonomickým a environmentálním přínosům, včetně tvorby nových pracovních míst. Koncoví uživatelé budou mít přímý prospěch z řady nových aplikací, které zlepší způsob, jakým lidé cestují, pracují a komunikují. Očekává se, že občané budou mít prospěch z modernizovaných dopravních služeb šetrných k životnímu prostředí, které povedou k účinnějšímu a méně znečišťujícímu řízení dopravy. Účinnější tísňové služby zabezpečí lepší a rychlejší reakci na mimořádné události, zatímco využívání pokročilých aplikací GNSS v zemědělství spolu s daty pozorování Země zajistí udržitelnější dostupnost potravin.

Pro složku GOVSATCOM bylo provedeno plné samostatné posouzení dopadů. Výbor pro kontrolu regulace vydal dne 29. září 2017 kladné stanovisko. Toto posouzení analyzovalo základní scénář a čtyři možnosti politiky, které mají společný soubor základních prvků, včetně společných bezpečnostních požadavků, synergií dosažených sdružením národní a unijní poptávky, koordinace nabídky, civilně-vojenské soudržnosti, úspor z rozsahu a zvýšení efektivity, posílení autonomie Unie a konkurenceschopnosti průmyslu. Tyto čtyři možnosti se liší na straně nabídky a využívají buď vnitrostátní, nebo komerční kapacity a služby v oblasti družicových komunikačních systémů, nebo kombinací obou. Liší se rovněž s ohledem na možné budoucí pořizování kosmické infrastruktury, a to buď prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, nebo formou prostředků plně ve vlastnictví EU.

Zvolená možnost optimalizuje výhody jednotlivých možností, je v souladu se zásadou subsidiarity a odráží doporučení zúčastněných stran. Sdružení civilních a vojenských uživatelů na vnitrostátní a unijní úrovni, financování služeb prostřednictvím rozpočtu programu a využívání jak vnitrostátních prostředků, tak i komerčních prostředků s bezpečnostní akreditací umožní rychlé zahájení provozní činnosti a zvýší flexibilitu a rozsah GOVSATCOM. Nákladově efektivní partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou považována za nejlepší pro budoucí vývoj kosmické infrastruktury, bude-li zapotřebí. Centrum ve vlastnictví EU a soudržné bezpečnostní požadavky jsou nezbytností.

Návrh znění posouzení dopadů programu (kromě složky GOVSATCOM, na niž se vztahovalo jiné posouzení dopadů) byl předložen Výboru pro kontrolu regulace dne 11. dubna 2018. Výbor pro kontrolu regulace vydal dne 13. dubna 2018 záporné stanovisko. V návaznosti na to prošel návrh zprávy podstatnými změnami, aby zohlednil doporučení ke zlepšení, zejména:

·jasnější popis problémů, s nimiž se program potýká, včetně lepšího popisu původu těchto problémů (politické problémy, globální výzvy, problémy vycházející z poznatků získaných ze stávajících programů),

·jasnější vazby mezi těmito problémy a specifickými cíli programu,

·jasnější popis priorit programu a jejich propojení s problémy a cíli,

·vysvětlení ohledně změn správy programu,

·doplňující informace o rozpočtových prostředcích na hlavní činnosti.

Druhé znění návrhu bylo Výboru pro kontrolu regulace zasláno dne 25. dubna 2018. Výbor vydal dne 3. května 2018 kladné stanovisko s doporučením zprávu dále zlepšit ve dvou klíčových ohledech. V návaznosti na to a v souladu s pokyny, podle nichž mají být uvedené připomínky zohledněny před zahájením konzultace mezi útvary, byl návrh zprávy pozměněn zejména ohledně těchto bodů:

·zlepšený popis rozdělení odpovědností mezi Agenturou Evropské unie pro kosmický program a Komisí,

·dodatečné vysvětlení ohledně rozpočtu vyčleněného na kontinuitu a nové činnosti,

·lepší rozlišení mezi obecnými a specifickými cíli.

Dne 3. května 2018 vydal Výbor pro kontrolu regulace k návrhu posouzení dopadů kladné stanovisko.

Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Jak je vysvětleno výše, cílem navrhovaného nařízení je podstatným způsobem zjednodušit platné právní předpisy tím, že konsoliduje klíčové složky kosmického programu Unie do jediného předpisu a nahrazuje tři nařízení Evropského parlamentu a Rady a jedno rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, která uvedené složky v současnosti upravují.

Základní práva

Navrhované nařízení obsahuje obvyklá ustanovení o ochraně osobních údajů a soukromí. Zvláště stanoví, že při plnění úkolů a činností stanovených tímto nařízením musí být všechny osobní údaje zpracovávány, a to i Agenturou Evropské unie pro kosmický program, v souladu s právními předpisy platnými v oblasti ochrany osobních údajů.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Příspěvek Unie na program od roku 2021 činí 16 miliard EUR v běžných cenách.

Většina rozpočtu bude prováděna prostřednictvím nepřímého řízení na základě dohod o přiznání příspěvku uzavřených s pověřenými subjekty.

Odhadované náklady programu jsou výsledkem rozsáhlých analýz podpořených zkušenostmi, jež Komise získala při řízení stávajících opatření (Galileo, EGNOS, Copernicus a SST) a prostřednictvím přípravných studií a konzultací se zúčastněnými stranami ohledně GOVSATCOM. Tyto odborné znalosti, jež Komise získala, jsou klíčovým faktorem pro zajištění kontinuity opatření. Odhadované požadavky v oblasti lidských zdrojů uvedené ve finančním výkazu připojeném k tomuto nařízení odráží tuto potřebu kontinuity odborných znalostí.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Navrhované nařízení stanoví, že program má být prováděn Komisí prostřednictvím pracovních programů uvedených v [článku 108] finančního nařízení s ohledem na vyvíjející se potřeby uživatelů a technický rozvoj.

Provádění navrhovaného nařízení má být monitorováno několika způsoby.

Zaprvé, Komise má každoročně předkládat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění programu. Zpráva má zahrnovat informace týkající se řízení rizika, celkových nákladů, ročních provozních nákladů, výsledků nabídkových řízení, příjmů, časového rozvrhu a plnění.

Zadruhé mají být stanoveny ukazatele výkonnosti pro monitorování provádění programu a pro dosažení cílů nařízení, přičemž příjemci finančních prostředků Unie budou povinni poskytovat příslušné informace. Rovněž musí být shromažďována data o využívání a zavádění výsledků výzkumu a inovací, a to i prostřednictvím monitorování finančních prostředků přidělených na využívání výsledků výzkumu a inovací, zejména z programu Horizont Evropa.

Zatřetí program má být alespoň jednou za čtyři roky hodnocen. Tato hodnocení mají být prováděna ve vhodný čas, aby umožňovala přijetí příslušných rozhodnutí.

Hodnocení se budou provádět v souladu s odstavci 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 10 , kde tři orgány potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politik by měla sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích kroků. Hodnocení posoudí účinky programu v praxi na základě ukazatelů/cílů programu a podrobné analýzy míry, v jaké lze program považovat za relevantní, účinný, účelný, poskytující přidanou hodnotu EU a soudržný s dalšími politikami EU. Budou zahrnovat vyvozená poučení, aby bylo možné určit případné nedostatky/problémy nebo případný potenciál pro další zlepšení opatření nebo jejich výsledků a pomoci maximalizovat jejich využívání/dopad.

Závěry těchto hodnocení mají být spolu s připomínkami Komise sděleny Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Navrhované nařízení tvoří dvanáct hlav.

Hlava I obsahuje obecná ustanovení, která mimo jiné stanoví předmět nařízení, složky programu, cíle uvedeného programu a zásadu vlastnictví Unie v případě prostředků vytvořených nebo vyvinutých v rámci programu.

Hlava II stanoví rozpočtové příspěvky a mechanismy programu.

Hlava III uvádí finanční ustanovení, která se na program použijí. Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, je vzhledem ke složitosti a specifičnosti smluv, jež mají být v kosmickém odvětví uzavřeny, nezbytné stanovit opatření týkající se provádění finančního nařízení. Finanční ustanovení musí rovněž umožnit splnění různících se potřeb jednotlivých složek programu a použití řady forem spolupráce a partnerství mezi zúčastněnými stranami.

Hlava IV se týká správy programu. Podrobně popisuje úlohu čtyř hlavních aktérů tohoto programu, konkrétně Komise, Agentury Evropské unie pro kosmický program, Evropské kosmické agentury a členských států, a vztahy mezi těmito jednotlivými aktéry.

Hlava V se zabývá bezpečností, jež je obzvlášť důležitá s ohledem na strategickou povahu několika složek programu a vazby mezi vesmírem a bezpečností. Je třeba dosáhnout vysoké úrovně bezpečnosti a udržet ji zavedením efektivních mechanismů pro správu založených z velké části na zkušenostech členských států a na zkušenostech, jež v posledních letech získala Komise. Stejně jako jakýkoli program, jenž má strategický rozměr, musí i tento program projít nezávislou bezpečnostní akreditací na základě příslušných norem v tomto ohledu.

Hlava VI se týká složek Galileo a EGNOS. Tato ustanovení jsou z velké části založena na příslušných ustanoveních nařízení (EU) č. 1285/2013 o GNSS, byla však aktualizována a podle potřeby upravena s přihlédnutím mimo jiné k tomu, že tyto dva systémy jsou nyní v provozu a staly se složkami zastřešujícího kosmického programu Unie.

Hlava VII se týká složky Copernicus. Některá ustanovení této hlavy jsou velmi podobná ustanovením obsaženým v současném nařízení (EU) č. 377/2014 o programu Copernicus, odrážejí nicméně určitý významný vývoj systému zaměřený na zpracování a správu dat a zavedení zastřešujícího právního rámce.

Hlava VIII stanoví podrobnosti týkající se ostatních složek kosmického programu Unie, zejména SST a GOVSATCOM. Zatímco ustanovení týkající se SST vycházejí z ustanovení, která již byla uvedena v rozhodnutí č. 541/2014/EU o SST, oddíl o složce GOVSATCOM je úplně nový.

V hlavě IX dochází ke změně názvu Agentury pro evropský GNSS na Agenturu Evropské unie pro kosmický program a mění se některá provozní pravidla agentury v současnosti obsažená v nařízení (EU) č. 912/2010. Tyto změny odrážejí především novou úlohu agentury, jejíž úkoly se rozšiřují tak, aby potenciálně zahrnovaly všechny složky kosmického programu Unie.

Hlava X stanoví různá ustanovení, hlava XI ustanovení o přenesení pravomoci a prováděcích opatřeních a hlava XII závěrečná ustanovení.

Začleňování otázek klimatu

Návrh Komise pro víceletý finanční rámec na období 2021–2027 stanoví ambicióznější cíl pro začleňování oblasti klimatu do všech programů EU, přičemž má být obecně dosaženo toho, aby 25 % výdajů EU přispívalo k cílům v oblasti klimatu. Příspěvek tohoto programu ke splnění tohoto celkového cíle bude sledován pomocí systému klimatických ukazatelů EU na vhodné úrovni rozčlenění, včetně použití přesnějších metodik, jsou-li k dispozici. Komise bude i nadále každoročně předkládat informace z hlediska prostředků na závazky v souvislosti s každoročním návrhem rozpočtu.

S cílem podpořit plné využití potenciálu programu k plnění cílů v oblasti klimatu bude Komise usilovat o identifikaci příslušných opatření během přípravy, provádění, přezkumu a hodnocení programu.

2018/0236 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 189 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Kosmická technologie, data a služby se staly nepostradatelnou součástí každodenního života Evropanů a hrají zásadní úlohu pro zachování mnoha strategických zájmů. Kosmický průmysl Unie již patří mezi nejkonkurenceschopnější na světě. Ale nástup nových aktérů a vývoj nových technologií od základů mění tradiční průmyslové modely. Proto je zásadní, aby Unie zůstala vůdčím mezinárodním aktérem s velkou svobodou jednání v oblasti vesmíru, podporovala vědecký a technický pokrok a posilovala konkurenceschopnost a inovační kapacitu kosmického odvětví v Unii, zejména malých a středních podniků, začínajících podniků a inovačních podniků.

(2)Rozvoj kosmického odvětví je historicky spjat s bezpečností. Zařízení, díly a nástroje používané v kosmickém odvětví jsou v mnoha případech zbožím dvojího užití. Možností, které vesmír nabízí pro bezpečnost Unie a jejích členských států, by se proto mělo využít.

(3)Unie vyvíjí vlastní kosmické iniciativy a programy od konce 90. let, konkrétně evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a poté programy Galileo a Copernicus, které reagují na potřeby občanů Unie a na požadavky veřejných politik. Nejenže je zapotřebí zajistit kontinuitu uvedených iniciativ, ale také musí být zdokonaleny, aby zůstaly na špičce s ohledem na nový technologický vývoj a transformace v oblastech digitálních, informačních a komunikačních technologií, odpovídaly novým potřebám uživatelů a byly schopny naplňovat politické priority, jako je změna klimatu, včetně monitorování změn v Arktidě, bezpečnost a obrana.

(4)Unie si potřebuje zajistit svobodu jednání a autonomii, aby měla přístup do vesmíru a byla schopna ho bezpečně využívat. Proto je zásadní, aby si zachovala autonomní, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru, zejména pokud jde o kritickou infrastrukturu a technologii, veřejnou bezpečnost a bezpečnost Unie a jejích členských států. Komise by proto měla mít možnost sdružit služby vypouštění do vesmíru na evropské úrovni, a to jak pro vlastní potřebu, tak i na základě žádosti jiných subjektů pro jejich potřeby, včetně členských států, v souladu s ustanoveními čl. 189 odst. 2 Smlouvy. Rovněž je důležité, aby Unie měla i nadále moderní, efektivní a flexibilní zařízení infrastruktury vypuštění do vesmíru. Vedle opatření přijatých členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou by Komise měla zvážit způsoby, jak tato zařízení podpořit. Zejména v případech, kdy má být zachována nebo modernizována pozemní kosmická infrastruktura, která je nezbytná pro vypuštění do vesmíru v souladu s potřebami programu, by mělo být možné tyto úpravy částečně financovat v rámci programu, a to v souladu s finančním nařízením a tehdy, pokud lze stanovit jasnou přidanou hodnotu EU, s ohledem na dosažení lepší nákladové efektivnosti programu.

(5)Za účelem posílení konkurenceschopnosti kosmického průmyslu Unie a získání kapacit v oblasti navrhování, budování a provozu svých vlastních systémů by Unie měla podporovat vytváření, růst a rozvoj celého kosmického průmyslu. Vytvoření modelu stimulujícího podniky a inovace by mělo být na evropské, regionální a vnitrostátní úrovni podporováno zřízením kosmických center, která propojují kosmické, digitální a uživatelské odvětví. Unie by měla podporovat expanzi kosmických společností se sídlem v Unii, aby jim pomohla uspět, a to i podporou jejich přístupu k rizikovému financování s ohledem na skutečnost, že v Unii chybí odpovídající přístup k soukromému kapitálu pro začínající podniky v kosmickém odvětví, a vytvářením inovačních partnerství (přístup první smlouvy).

(6)Díky svému záběru a potenciálu pomáhat při řešení globálních výzev má kosmický program Unie („program“) silný mezinárodní rozměr. Proto by Komise měla být schopna jménem Unie řídit a koordinovat činnosti na mezinárodní scéně, především aby bránila zájmy Unie a jejích členských států na mezinárodních fórech, mimo jiné také v oblasti kmitočtů, propagovala technologii a průmysl Unie a podporovala spolupráci v oblasti odborné přípravy, přičemž je třeba brát v úvahu nutnost zajistit vzájemnost práv a povinností dotčených stran. Je obzvláště důležité, aby Unie byla zastoupena Komisí v orgánech mezinárodního programu Cospas-Sarsat nebo v příslušných odvětvových orgánech OSN, včetně Organizace pro výživu a zemědělství, jakož i v rámci Světové meteorologické organizace.

(7)Komise by měla spolu s členskými státy a vysokým představitelem podporovat odpovědné chování ve vesmíru a prozkoumat možnost přistoupení k příslušným úmluvám OSN.

(8)Program sdílí podobné cíle s dalšími programy Unie, zejména s programem Horizont Evropa, fondem InvestEU, Evropským obranným fondem a fondy podle nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních]. Proto by se mělo počítat s kumulativním financováním z uvedených programů za předpokladu, že se vztahují na stejné nákladové položky, a to zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů Unie, umožňují-li to způsoby řízení, – buď postupně, střídavě, nebo kombinací finančních prostředků, včetně na společné financování opatření, umožňujícím pokud možno inovační partnerství a operace kombinování zdrojů. Během provádění programu by proto Komise měla podporovat synergie s dalšími souvisejícími programy Unie, které by tam, kde je to možné, umožnily využít přístup k rizikovému financování, inovačním partnerstvím a kumulativnímu nebo kombinovanému financování.

(9)Cíle politiky tohoto programu budou rovněž řešeny jako oblasti způsobilé pro finanční a investiční operace prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky fondu InvestEU, zejména v rámci jeho oken pro politiku udržitelné infrastruktury a výzkumu, inovací a digitalizace. Finanční podpora by se měla přiměřeným způsobem využívat k řešení selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací a opatření by neměla zdvojovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Opatření by měla mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.

(10)Soudržnost a synergie mezi programem Horizont Evropa a tímto programem podpoří konkurenceschopné a inovativní evropské kosmické odvětví; posílí autonomii Evropy v přístupu do vesmíru a jeho využívání ve stabilním a bezpečném prostředí a posílí úlohu Evropy jako globálního aktéra. Průlomová řešení v programu Horizont Evropa budou podporována daty a službami poskytovanými prostřednictvím programu výzkumné a inovační komunitě.

(11)Je důležité, aby Unie vlastnila veškeré hmotné a nehmotné prostředky vytvořené nebo vyvinuté prostřednictvím veřejných zakázek, které v rámci svého kosmického programu financuje. Aby se zajistilo plné respektování veškerých základních práv týkajících se vlastnictví, je třeba uzavřít se stávajícími vlastníky nezbytná ujednání. Tímto vlastnictvím Unie by neměla být dotčena možnost, aby Unie v souladu s tímto nařízením a v případech, kdy je to na základě posouzení jednotlivých případů považováno za vhodné, tento majetek zpřístupnila třetím stranám nebo ho zcizila.

(12)Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(13)Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů tento program přispěje k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení obecného cíle, aby 25 % rozpočtových výdajů EU podporovalo cíle v oblasti klimatu. Během přípravy a provádění programu budou určena příslušná opatření, jež budou znovu posouzena v souvislosti s příslušnými hodnoceními a postupy přezkumu.

(14)Jakékoli příjmy pocházející z programu by měla vybírat Unie, aby částečně kompenzovala předchozí investice, a tyto příjmy by měly sloužit k podpoře cílů programu. Ze stejného důvodu by ve smlouvách uzavřených se subjekty soukromého sektoru mělo být možné stanovit mechanismus rozdělení těchto příjmů.

(15)Vzhledem k tomu, že program je v zásadě financován Unií, měly by smlouvy na veřejné zakázky uzavřené v rámci tohoto programu splňovat pravidla Unie. V uvedeném kontextu by Unie měla rovněž odpovídat za vymezení cílů, které mají být v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek sledovány.

(16)Program využívá komplexní a neustále se vyvíjející technologie. Z využívání takových technologií plyne pro smlouvy na veřejné zakázky uzavírané v rámci tohoto programu nejistota a riziko, jelikož uvedené zakázky zahrnují dlouhodobé závazky k poskytování zařízení nebo služeb. Proto jsou vedle pravidel stanovených ve finančním nařízení zapotřebí zvláštní opatření týkající se veřejných zakázek. Mělo by tudíž být možné zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části, doplnit zakázku za určitých podmínek v rámci jejího plnění dodatkem nebo určit minimální úroveň subdodávek. Z důvodů technologických nejistot, které jsou pro složky programu charakteristické, nemohou být ceny veřejných zakázek vždy přesně dopředu stanoveny, a proto by mělo být možné, aby byly smlouvy na zakázky uzavírány, aniž by byla stanovena pevná a definitivní cena, a aby obsahovaly ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie.

(17)Pro splnění cílů programu je důležité, aby bylo možné ve vhodných případech využít kapacit nabízených veřejnými a soukromými subjekty Unie činnými v oblasti vesmíru a aby bylo možné pracovat na mezinárodní úrovni se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Z tohoto důvodu je třeba stanovit možnost využívat všechny příslušné nástroje stanovené finančním nařízením (zejména granty, ceny a finanční nástroje), různé metody řízení (například přímé a nepřímé řízení, partnerství veřejného a soukromého sektoru a společné podniky) a společná zadávací řízení.

(18)Konkrétněji u grantů zkušenosti ukázaly, že rozšiřování uživatelské základny, maximalizace využívání ze strany trhu a obecná informační činnost fungují lépe decentralizovaně, nežli když Komise uplatňuje přístup shora dolů. Poukázky, které jsou formou finanční podpory od příjemce grantu třetím stranám, patřily k opatřením s největší úspěšností u nových účastníků na trhu a malých a středních podniků. Omezoval je však strop pro finanční podporu uložený finančním nařízením. Tento strop by proto měl být v případě kosmického programu EU zvýšen, aby bylo možné udržet krok s rostoucím potenciálem tržních aplikací v kosmickém odvětví.

(19)Druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku neplnění. Přitom by se mělo zvážit využití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle [čl. 125 odst. 1] finančního nařízení.

(20)Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(21)Podle [odkaz bude příslušným způsobem aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 88 rozhodnutí Rady …/…/EU] by měly být osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(22)Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků EU.

(23)V souladu s finančním nařízením, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 11 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 12 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 13 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 14 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(24)Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit i na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(25)Řádná správa programu vyžaduje striktní dělbu odpovědnosti a úkolů mezi jednotlivé zapojené subjekty, aby se zabránilo zdvojování úsilí a omezila se překročení nákladů a zpoždění.

(26)Členské státy jsou v oblasti vesmíru aktivní již dlouho. Mají systémy, infrastrukturu, vnitrostátní agentury a subjekty související s vesmírem. Proto mohou k programu výrazně přispět, zejména k jeho provádění, a mělo by se požadovat, aby s Unií na podpoře služeb a aplikací programu plně spolupracovaly. Komise by měla být schopna mobilizovat prostředky, které mají členské státy k dispozici, mohla by členské státy pověřit neregulatorními úkoly při provádění programu a mohla by využívat jejich pomoci. Dotčené členské státy by mimo to měly učinit veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany pozemních stanic nacházejících se na jejich územích. Kromě toho by členské státy a Komise měly společně a s příslušnými mezinárodními subjekty a regulačními orgány usilovat o zajištění toho, aby kmitočty nezbytné pro program byly dostupné a aby byly chráněny způsobem, který umožní plný rozvoj a využívání aplikací, jež jsou na nabízených službách založeny, v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra 15 .

(27)Komisi, jako prosazovateli obecného zájmu Unie, náleží program provádět, nést celkovou odpovědnost a propagovat jeho využití. Za účelem optimalizace zdrojů a pravomocí různých zúčastněných stran by Komise měla mít možnost určité úkoly přenést. Komise má navíc nejlepší předpoklady k tomu, aby stanovila hlavní technické a provozní specifikace nezbytné k provádění systémů a rozvoji služeb.

(28)Posláním Agentury Evropské unie pro kosmický program („agentury“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením (EU) č. 912/2010 a navazuje na ni, je přispívat k programu, zejména pokud jde o bezpečnost. Agentura by proto měla být pověřena určitými úkoly souvisejícími s bezpečností a podporou programu. Zvláště v souvislosti s bezpečností a vzhledem ke svým zkušenostem v této oblasti by agentura měla být odpovědná za úkoly spojené s bezpečnostní akreditací pro všechna opatření Unie v kosmickém odvětví. Dále by měla vykonávat úkoly, které jí Komise svěří prostřednictvím jedné či více dohod o přiznání příspěvku vztahujících se na různé další zvláštní úkoly související s programem.

(29)Evropská kosmická agentura je mezinárodní organizací s rozsáhlými odbornými znalostmi v oblasti vesmíru, která v roce 2004 uzavřela s Evropským společenstvím rámcovou dohodu. Je tudíž důležitým partnerem při provádění programu, se kterým je třeba navázat veškeré odpovídající vztahy. V tomto ohledu a v souladu s finančním nařízením je důležité uzavřít s Evropskou kosmickou agenturou dohodu o finančním rámcovém partnerství, která upraví veškeré finanční vztahy mezi Komisí, agenturou a Evropskou kosmickou agenturou a zajistí jejich soudržnost a soulad s rámcovou dohodou s Evropskou kosmickou agenturou, zejména s článkem 5 této dohody. Jelikož však Evropská kosmická agentura není institucí Unie a nevztahuje se na ni právo Unie, je za účelem ochrany zájmů Unie a jejích členských států důležité, aby taková dohoda byla podmíněna zavedením vhodných provozních pravidel v Evropské kosmické agentuře. Dohoda by měla rovněž obsahovat všechna ustanovení nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie.

(30)Fungování střediska SATCEN jako evropské autonomní kapacity poskytující produkty a služby, které jsou výsledkem využívání příslušných kosmických prostředků a doplňujících dat, včetně satelitních a leteckých snímků, má zásadní význam pro posilování společné zahraniční a bezpečnostní politiky. V tomto smyslu bude středisko SATCEN maximalizovat synergie a doplňkovost s dalšími aktivitami Unie, zejména s programem a jeho složkami.

(31)Za účelem strukturálního zasazení uživatelského zastoupení do správy složky GOVSATCOM a sdružení potřeb uživatelů a požadavků napříč hranicemi mezi státy a civilní a vojenskou sférou by příslušné subjekty Unie s těsnými vazbami na uživatele, např. Evropská obranná agentura, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro kontrolu rybolovu, Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, útvar schopnosti vojenského plánování a vedení / útvar schopnosti civilního plánování a vedení a středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události, měly zastávat koordinační úlohu pro zvláštní skupiny uživatelů. Na sdružené úrovni by agentura a Evropská obranná agentura měly v příslušných případech zastupovat civilní a vojenské uživatelské skupiny a mohou monitorovat provozní využívání, poptávku, soulad s požadavky a vývoj potřeb a požadavků.

(32)Vzhledem k významu činností souvisejících s vesmírem pro hospodářství Unie a životy občanů Unie, charakteru dvojího užití systémů a aplikacím založeným na uvedených systémech by dosažení a zachování vysokého stupně bezpečnosti mělo být jednou z hlavních priorit programu, zejména za účelem ochrany zájmů Unie a jejích členských států, a to i v souvislosti s utajovanými a jinými citlivými neutajovanými informacemi.

(33)Komise a vysoký představitel, vždy ve své příslušné oblasti působnosti, by měli zajistit bezpečnost programu v souladu s tímto nařízením a v příslušných případech s rozhodnutím Rady 2014/496/SZBP.

(34)Správa bezpečnosti programu by se měla zakládat na třech hlavních zásadách. Zaprvé je nezbytně nutné, aby byly v co největší míře zohledněny rozsáhlé a jedinečné zkušenosti členských států v oblasti bezpečnosti. Zadruhé, aby se předešlo střetům zájmů a jakýmkoli nedostatkům při uplatňování bezpečnostních pravidel, musí být provozní funkce odděleny od funkcí týkajících se bezpečnostní akreditace. Zatřetí subjekt odpovědný za řízení všech složek programu nebo jejich části má rovněž nejlepší předpoklady pro to, aby řídil bezpečnost úkolů, jež mu byly svěřeny. Řádná správa bezpečnosti rovněž vyžaduje, aby úlohy byly vhodným způsobem rozděleny mezi různé aktéry. Vzhledem k tomu, že je Komise odpovědná za program, měla by určit obecné bezpečnostní požadavky použitelné pro jednotlivé složky programu.

(35)S ohledem na jedinečnost a složitost programu a jeho vazby s bezpečností by se v případě bezpečnostní akreditace mělo postupovat podle uznávaných a zavedených zásad. Proto je nezbytné, aby se činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace prováděly na základě kolektivní odpovědnosti za bezpečnost Unie a jejích členských států úsilím o dosažení konsensu a zapojení všech, jichž se otázka bezpečnosti týká, a aby byl zaveden postup pro soustavné monitorování rizik. Rovněž je nezbytně nutné, aby byla technická stránka činností v oblasti bezpečnostní akreditace svěřena odborníkům, kteří mají řádnou kvalifikaci v oblasti akreditace komplexních systémů a kteří prošli bezpečnostní prověrkou na odpovídající úrovni.

(36)Aby se zajistilo bezpečné předávání informací, měla by být zavedena vhodná pravidla, která zajistí rovnocennost bezpečnostních pravidel pro různé veřejné a soukromé subjekty, jakož i pro fyzické osoby, které jsou do provádění programu zapojeny.

(37)Jedním z hlavních cílů programu je zajištění bezpečnosti a strategické autonomie Unie, posílení její schopnosti jednat v řadě odvětví, zejména v oblasti bezpečnosti, a využití možností, které pro bezpečnost Unie a jejích členských států vesmír nabízí. Tento cíl vyžaduje přísná pravidla pro způsobilost subjektů, které se mohou účastnit činností financovaných v rámci programu, jež vyžadují přístup k utajovaným informacím EU nebo k citlivým neutajovaným informacím.

(38)Stále více klíčových hospodářských odvětví, zejména doprava, telekomunikace, zemědělství a energetika, čím dál tím více využívá systémy družicové navigace, nemluvě o synergiích s činnostmi spojenými s bezpečností a obranou Unie a jejích členských států. Plná kontrola družicové navigace by proto měla Unii zaručit technologickou nezávislost, a to i v dlouhodobějším horizontu, pokud jde o součásti zařízení infrastruktury, a zajistit její strategickou autonomii.

(39)Cílem systému Galileo je zřídit a provozovat první globální infrastrukturu družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely a již mohou využívat nejrůznější veřejné a soukromé subjekty v Evropě i ve světě. Systém Galileo funguje nezávisle na dalších stávajících či budoucích systémech, čímž přispívá mimo jiné ke strategické autonomii Unie. Druhá generace systému by měla být postupně zavedena před rokem 2030, nejprve s omezenou provozní kapacitou.

(40)Cílem systému EGNOS je zlepšit kvalitu otevřených signálů ze stávajících globálních systémů družicové navigace, zejména otevřených signálů vydávaných systémem Galileo. Služby poskytované systémem EGNOS by měly přednostně pokrývat území členských států nacházející se v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Azory, Kanárské ostrovy a Madeira, s cílem pokrýt uvedená území do konce roku 2025. Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS by mohlo být rozšířeno do dalších oblastí světa, pokud je to technicky proveditelné, a v případě služby pro zajištění bezpečnosti života na základě mezinárodních dohod. Aniž je dotčeno nařízení [2018/XXXX] [nařízení o agentuře EASA] a nezbytné monitorování kvality služeb poskytovaných systémem Galileo pro účely letectví, je třeba mít na paměti, že ačkoli signály vydávané systémem Galileo lze účinně využívat pro snazší určení polohy letadla, mohou být v Evropě služby uspořádání letového provozu (ATM) a letové navigační služby (ANS) tvořeny pouze místními nebo regionálními systémy zesílení signálu, jako je EGNOS.

(41)Je nezbytně nutné, aby byla zajištěna kontinuita, udržitelnost a budoucí dostupnost služeb poskytovaných systémy Galileo a EGNOS. V kontextu měnícího se prostředí a rychle se vyvíjejícího trhu by měl jejich rozvoj též pokračovat a měly by být připravovány nové generace těchto systémů.

(42)Aby se maximalizovalo jejich využití, měly by se otevřená služba a vysoce přesná služba systému Galileo a otevřená služba a služba pro zajištění bezpečnosti života systému EGNOS uživatelům poskytovat bezplatně.

(43)Termín „obchodní služba“ použitý v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 16 již není s ohledem na vývoj uvedené služby vyhovující. Namísto něj by měly být určeny dvě samostatné služby, konkrétně vysoce přesná služba a služba ověření pravosti.

(44)V zájmu optimalizace využití poskytovaných služeb by služby poskytované systémy Galileo a EGNOS měly být slučitelné a interoperabilní mezi sebou a, pokud možno, s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky navigace, pokud je taková slučitelnost nebo interoperabilita uvedena v určité mezinárodní dohodě a aniž by tím byl dotčen cíl strategické autonomie Unie.

(45)S ohledem na význam, jaký má pro systémy Galileo a EGNOS jejich pozemní infrastruktura, a na její dopad na bezpečnost těchto systémů by umístění této infrastruktury měla určit Komise. Pozemní infrastruktura systémů by i nadále měla být zaváděna na základě otevřeného a transparentního procesu.

(46)Za účelem maximalizace socioekonomických přínosů systémů Galileo a EGNOS, zejména v oblasti bezpečnosti, by se mělo podporovat využívání služeb poskytovaných systémy EGNOS a Galileo v jiných politikách Unie, je-li to odůvodněné a přínosné.

(47)Složka Copernicus by měla zajistit autonomní přístup k environmentálním poznatkům a klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformační služby, díky čemuž by Unie mohla docílit nezávislého rozhodování a jednání mimo jiné v oblastech životního prostředí, změny klimatu, civilní ochrany, bezpečnosti a digitální ekonomiky.

(48)Složka Copernicus by měla vycházet z činností a úspěchů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 17 , kterým se zavádí program Unie pro pozorování a monitorování Země (Copernicus), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech 18 , kterým se zřizuje předchozí program pro Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a stanoví pravidla pro provádění jeho počátečních provozních činností, a měla by zajistit kontinuitu s těmito činnostmi a úspěchy s přihlédnutím k posledním trendům ve výzkumu, technologickému pokroku a inovacím ovlivňujícím oblast pozorování Země, jakož i k vývoji analýz dat velkého objemu a umělé inteligence a souvisejícím strategiím a iniciativám na úrovni Unie 19 . V co největší možné míře by měla využívat kapacity pro pozorování z vesmíru členských států, Evropské kosmické agentury, organizace EUMETSAT 20 , jakož i dalších subjektů, včetně obchodních iniciativ v Evropě, a tím také přispívat k rozvoji životaschopného komerčního kosmického odvětví v Evropě. Je-li to proveditelné a vhodné, měla by také využívat dostupných dat in situ a pomocných dat poskytovaných zejména členskými státy v souladu se směrnicí 2007/2/ES 21 . Komise by měla spolupracovat s členskými státy a Evropskou agenturou pro životní prostředí, aby se zajistil efektivní přístup a využívání souborů dat in situ pro složku Copernicus.

(49)Složka Copernicus by měla být prováděna v souladu s cíli směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru pozměněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru 22 , kterými jsou zejména transparentnost, vytvoření podmínek, které přispívají k rozvoji služeb, a přispívání k hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst v Unii. Data složky Copernicus a informace složky Copernicus by měly být dostupné volně a bez omezení.

(50)Složka Copernicus je programem, který vychází z uživatelských potřeb. Její rozvoj by se měl tudíž zakládat na vyvíjejících se požadavcích hlavních uživatelů složky Copernicus a současně by měl rovněž zohledňovat nově vznikající veřejné či soukromé uživatelské skupiny. Složka Copernicus by měla vycházet z analýzy možností, jak uspokojovat vyvíjející se potřeby uživatelů, včetně těch, které se týkají provádění, a monitorování politik Unie, jež vyžadují trvalé a účinné zapojení uživatelů, zejména pokud jde o definování a validaci požadavků.

(51)Copernicus je již v provozu. Proto je důležité zajistit kontinuitu infrastruktury a služeb, které jsou již zavedeny, při současné adaptaci na měnící se tržní prostředí, především na nástup soukromých subjektů v oblasti vesmíru („New Space“) a sociálně politický vývoj vyžadující rychlou reakci. To vyžaduje nové vymezení funkční struktury složky Copernicus, aby se lépe zohlednil posun od první fáze provozních služeb k poskytování pokročilých a cílenějších služeb novým uživatelským skupinám a posílení navazujících trhů s přidanou hodnotou. Za tímto účelem by její další provádění mělo uplatňovat přístup sledující datový hodnotový řetězec, tj. získávání dat, zpracování, distribuce a využívání dat a informací, činnosti rozšiřování uživatelské základny a maximalizace využívání ze strany trhu, zatímco proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa určí výzkumné a inovační činnosti, které by měly složku Copernicus využívat.

(52)S ohledem na získávání dat by činnosti v rámci složky Copernicus měly mít za cíl dokončení a údržbu stávající kosmické infrastruktury, přípravu dlouhodobé výměny družic na konci jejich životnosti, jakož i zahájení nových misí zaměřených na nové pozorovací systémy s cílem pomoci řešit výzvu globální změny klimatu (např. monitorování antropogenních emisí CO2 a jiných skleníkových plynů). Činnosti v rámci složky Copernicus by měly rozšířit pokrytí globálního monitorování polárních regionů a podporovat zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, povinné monitorování životního prostředí a podávání zpráv a inovativní environmentální aplikace (např. pro monitorování plodin, vodohospodářství a lepší monitorování požárů). Při tom by měla složka Copernicus aktivovat a maximálně využít investice provedené v rámci předchozího období financování (2014–2020) a současně by měla prozkoumat nové provozní a obchodní modely pro další doplnění kapacit složky Copernicus. Složka Copernicus by měla rovněž stavět na úspěšných partnerstvích s členskými státy, aby v rámci vhodných mechanismů správy dále rozvíjela svůj bezpečnostní rozměr, a reagovala tak na vyvíjející se potřeby uživatelů v oblasti bezpečnosti.

(53)V rámci funkce zpracování dat a informací by měla složka Copernicus zajistit dlouhodobou udržitelnost a další vývoj hlavních služeb složky Copernicus poskytujících informace za účelem uspokojení potřeb veřejného sektoru a potřeb vyplývajících z mezinárodních závazků Unie a za účelem maximalizace příležitostí pro komerční využití. Složka Copernicus by měla zejména na místní, celostátní, evropské i celosvětové úrovni přinášet informace o stavu atmosféry; informace o stavu oceánů; informace na podporu monitorování území přispívající k provádění místních, celostátních a unijních politik; informace na podporu přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování; geoprostorové informace na podporu zvládání mimořádných událostí, mimo jiné prostřednictvím prevence, zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a civilní bezpečnosti, včetně podpory vnější činnosti Unie. Komise by měla určit odpovídající smluvní ujednání, která posílí udržitelnost poskytování služeb.

(54)Při provádění služeb složky Copernicus se Komise může obrátit na příslušné subjekty, příslušné agentury Unie, uskupení nebo konsorcia vnitrostátních subjektů, nebo na kterýkoli jiný příslušný subjekt, který je potenciálně způsobilý pro dohodu o přiznání příspěvku. Při výběru těchto subjektů by Komise měla zajistit, aby nedošlo k přerušení provozních činností a poskytování služeb a aby, jde-li o bezpečnostně citlivá data, dotčené subjekty měly v souvislosti se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) a zejména se společnou bezpečnostní a obrannou politikou (SBOP) kapacity v oblasti včasného varování a monitorování krizí.

(55)Provádění služeb složky Copernicus by mělo usnadňovat veřejné využívání služeb, neboť uživatelé by mohli předvídat dostupnost a vývoj služeb, jakož i spolupráci s členskými státy a dalšími stranami. Za tímto účelem by Komise a její pověřené subjekty poskytující služby měly úzce spolupracovat s různými uživatelskými skupinami v Evropě na dalším vývoji služeb složky Copernicus a informačního portfolia, aby se zajistilo, že budou uspokojeny vyvíjející se potřeby veřejného sektoru a politiky, a bude tak možné maximalizovat využívání dat pozorování Země. Komise a členské státy by spolu měly v případě složky Copernicus spolupracovat za účelem vývoje složky in situ a usnadnění integrace souborů dat in situ do souborů kosmických dat pro modernizované služby složky Copernicus.

(56)Data a informace vyprodukované v rámci složky Copernicus by měly být za odpovídajících podmínek a omezení plně, volně a bezplatně zpřístupněny s cílem podpořit jejich využívání a sdílení a posílit evropské trhy v oblasti pozorování Země, zejména navazující odvětví, a tím umožnit růst a vytváření pracovních míst v Unii. Takové poskytování by mělo i nadále přinášet data a informace s vysokou úrovní konzistentnosti, kontinuity, spolehlivosti a kvality. To vyžaduje rozsáhlý a uživatelsky vstřícný přístup k datům a informacím složky Copernicus a jejich zpracovávání a využívání na různých úrovních včasnosti, a z toho důvodu by Komise měla i nadále uplatňovat integrovaný přístup, jak na úrovni EU, tak i na úrovni členských států, který též umožňuje integraci s dalšími zdroji dat a informací. Složka Copernicus by měla v členských státech dále podporovat své služby přístupu k datům a informacím (DIAS) a vytvářet synergie s jejich prostředky za účelem maximalizace a posílení využívání dat a informací složky Copernicus trhem.

(57)Komise by měla spolupracovat s poskytovateli dat na tom, aby byly uzavřeny dohody o licenčních podmínkách pro data třetích stran s cílem usnadnit jejich využívání v rámci složky Copernicus v souladu s tímto nařízením a příslušnými právy třetích stran. Jelikož některá data a informace složky Copernicus, včetně obrazových dat vysokého rozlišení, mohou mít dopad na bezpečnost Unie nebo jejích členských států, mohou být v řádně odůvodněných případech přijata opatření, jimiž bude rizikům a hrozbám pro bezpečnost Unie nebo jejích členských států zamezeno.

(58)Ustanovení právních aktů přijatých podle dřívějších nařízení bez data konce platnosti by měla zůstat v platnosti, nejsou-li v rozporu s novým nařízením. To se týká zejména nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1159/2013, které stanoví registrační a licenční podmínky pro uživatele GMES a určuje kritéria pro omezení přístupu ke zvláštním údajům GMES a informacím služeb GMES 23 .

(59)Za účelem propagace a usnadnění používání dat pozorování Země a technologií pro toto pozorování ze strany místních orgánů, malých a středních podniků, vědců a výzkumných pracovníků je třeba prostřednictvím činností zaměřených na rozšiřování uživatelské základny podporovat zvláštní sítě pro distribuci dat složky Copernicus, jejichž součástí jsou vnitrostátní a regionální orgány. Za tímto účelem by Komise a členské státy měly usilovat o vytvoření užších vazeb mezi složkou Copernicus a unijními a vnitrostátními politikami, aby se podpořila poptávka po komerčních aplikacích a službách a podniky, zvláště malé a střední podniky a začínající podniky, měly možnost vyvíjet aplikace založené na datech a informacích složky Copernicus, s cílem rozvíjet v Evropě konkurenceschopný ekosystém dat pozorování Země.

(60)V mezinárodní oblasti by měla složka Copernicus poskytovat přesné a spolehlivé informace pro spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a na podporu vnější politiky a politiky rozvojové spolupráce Unie. Složka Copernicus by měla být považována za evropský příspěvek ke Globální soustavě systémů pozorování Země (GEOSS), Výboru pro družice k pozorování Země (CEOS), konferenci smluvních stran (COP) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) z roku 1992 a sendajskému rámci pro snižování rizika katastrof. Měla by zavést nebo udržovat vhodnou spolupráci s příslušnými odvětvovými orgány OSN a Světovou meteorologickou organizací.

(61)Komise by se při provádění složky Copernicus měla ve vhodných případech opírat o evropské mezinárodní organizace, s nimiž již navázala partnerství, a to zejména o Evropskou kosmickou agenturu, pro účely vývoje a zadávání zakázek v oblasti kosmických prostředků, přístupu k datům a provozování zvláštních misí. Kromě toho by se Komise měla opírat o organizaci EUMETSAT pro účely provozování zvláštních misí v souladu s jejími odbornými znalostmi a mandátem. V oblasti služeb by Komise měla vhodným způsobem těžit ze zvláštních kapacit poskytovaných agenturami Unie, jako je Evropská agentura pro životní prostředí, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, jakož i mezivládním Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí a evropskými investicemi, které již byly vynaloženy na služby monitorování mořského prostředí prostřednictvím Mercator Ocean. V oblasti bezpečnosti se bude společně s vysokým představitelem usilovat o komplexní přístup na úrovni Unie. Společné výzkumné středisko (JRC) Komise bylo od počátku iniciativy GMES aktivně zapojeno a podpořilo vývoj pro systém Galileo a kosmické počasí. Podle nařízení (EU) č. 377/2014 JRC řídí službu programu Copernicus na podporu krizového řízení a globální složku služby monitorování území; přispívá k přezkumu kvality a vhodnosti pro daný účel produktů a informací a k budoucímu vývoji. Komise by se měla i nadále opírat o vědecko-technické poradenství JRC pro účely provádění programu.

(62)V návaznosti na žádosti Evropského parlamentu a Rady Unie prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru 24 , zřídila rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (SST). Kosmické smetí se stalo závažnou hrozbou pro zabezpečení, bezpečnost a udržitelnost činností ve vesmíru. Složka SST má proto zásadní význam pro zachování kontinuity složek programu a jejich přispění k politikám Unie. Snahou předcházet síření kosmického smetí SST přispívá k zajištění udržitelného a zaručeného přístupu do vesmíru, který je globálním společným majetkem, a jeho využití.

(63)Složka SST by měla dále rozvíjet výkonnost a autonomii kapacit SST. Za tímto účelem by mělo dojít k zavedení autonomního evropského katalogu kosmických objektů, vycházejícího z dat ze sítě senzorů SST. Složka SST by měla rovněž i nadále podporovat provoz a poskytování služeb SST. Vzhledem k tomu, že SST je systém, který vychází z potřeb uživatelů, měl by být zaveden vhodný mechanismus pro sběr požadavků uživatelů, včetně těch, jež se týkají bezpečnosti.

(64)Poskytování služeb SST by mělo být založeno na spolupráci mezi Unií a členskými státy a na využívání stávajících i budoucích vnitrostátních odborných poznatků a prostředků, včetně těch, které budou vypracovány prostřednictvím Evropské kosmické agentury nebo Unií. Mělo by být možné poskytovat finanční podporu pro rozvoj nových senzorů SST. Vzhledem k citlivé povaze SST by kontrola nad národními senzory a jejich provoz, údržba a obnova a zpracování údajů, na jejichž základě jsou služby SST poskytovány, měly být ponechány v odpovědnosti zúčastněných členských států.

(65)Členské státy s odpovídajícím vlastnictvím kapacit SST nebo přístupem k nim by měly být schopny účastnit se poskytování služeb SST. Mělo by se mít za to, že zúčastněné členské státy v konsorciu SST zřízeném podle rozhodnutí č. 541/2014/EU tato kritéria splňují. Uvedené členské státy by měly předložit návrh a prokázat soulad s dalšími prvky souvisejícími s provozním nastavením. Nebude-li předložen žádný návrh, měly by být tyto členské státy schopny předložit nabídky týkající se režimu specifické oběžné dráhy, například režimu nízké oběžné dráhy Země (LEO) a v příslušných případech režimu střední oběžné dráhy Země a geostacionárních oběžných drah (MEO a GEO). Pro výběr a organizaci zúčastněných členských států by měla být stanovena vhodná pravidla.

(66)Jakmile bude složka SST vytvořena, měla by dodržovat zásadu doplňkovosti činností a kontinuity služeb SST vysoké kvality vycházejících z potřeb uživatelů a měla by se zakládat na nejlepších odborných znalostech. Složka SST by proto měla zamezit zbytečnému zdvojování úsilí. Jakékoli nadbytečné kapacity by měly být přísně omezeny, aby se zajistila kontinuita a kvalita služeb SST. Činnosti odborných týmů by měly pomoci tomuto zbytečnému zdvojování úsilí zabránit.

(67)Navíc by složka SST měla rovněž doplňovat stávající zmírňující opatření, jako například pokyny pro snižování množství kosmického smetí vydané Výborem OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS) a pokyny pro dlouhodobou udržitelnost činností ve vesmíru, nebo další iniciativy, aby se zajistila bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost činností ve vesmíru. V zájmu snížení rizika kolize by složka SST rovněž usilovala o synergie s iniciativami pro aktivní odstraňování kosmického smetí a opatření pro jeho neutralizaci. Složka SST by měla přispět k zajištění mírového využití a průzkumu vesmíru. Nárůst činností ve vesmíru může mít dopad na mezinárodní iniciativy v oblasti řízení kosmického provozu. Unie by měla tento vývoj monitorovat a může jej zohlednit v souvislosti s přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období.

(68)Složka SST a oblasti kosmického počasí a blízkozemních těles by měly zohledňovat spolupráci s mezinárodními partnery, především se Spojenými státy americkými, mezinárodními organizacemi a dalšími třetími stranami, zejména za účelem předcházení kolizím ve vesmíru, prevence šíření kosmického smetí a zvýšení připravenosti na vlivy mimořádných jevů kosmického počasí a blízkozemních těles.

(69)Bezpečnostní výbor Rady doporučil vytvořit strukturu řízení rizik, která by zajistila řádné zohlednění otázek bezpečnosti dat při provádění rozhodnutí č. 541/2014/EU. Za tímto účelem a s ohledem na již vykonanou práci by měly být zúčastněnými členskými státy vytvořeny vhodné struktury a postupy řízení rizik.

(70)Mimořádné a významné jevy kosmického počasí mohou ohrozit bezpečnost občanů a narušit provozní činnosti kosmické a pozemní infrastruktury. Proto by v rámci programu měla být zřízena funkce týkající se kosmického počasí s cílem posuzovat rizika spojená s kosmickým počasím a odpovídající potřeby uživatelů, zvyšovat povědomí o rizicích spojených s kosmickým počasím, zajistit poskytování služeb kosmického počasí vycházejících z potřeb uživatelů a zlepšovat kapacity členských států produkovat službu kosmického počasí. Komise by měla stanovit priority ohledně odvětví, jimž mají být operační služby kosmického počasí poskytovány, s ohledem na potřeby uživatelů, rizika a technologickou připravenost. V dlouhodobém horizontu mohou být zohledněny potřeby dalších odvětví. Poskytování služeb na úrovni Unie v souladu s potřebami uživatelů bude vyžadovat cílené, koordinované a nepřetržité činnosti v oblasti výzkumu a vývoje na podporu rozvoje služeb kosmického počasí. Poskytování služeb kosmického počasí by mělo vycházet ze stávajících vnitrostátních a unijních kapacit a mělo by umožňovat širokou účast členských států a zapojení soukromého sektoru.

(71)Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy 25 , Římské prohlášení hlav států a předsedů vlád 27 členských států EU 26 a několik usnesení Evropského parlamentu připomínají, že EU hraje důležitou úlohu při zajišťování bezpečné, zabezpečené a odolné Evropy, která dokáže řešit výzvy, jakými jsou například regionální konflikty, terorismus, kybernetické hrozby a rostoucí migrační tlaky. Bezpečný a zaručený přístup k družicovým komunikacím je nezbytným nástrojem pro aktéry v oblasti bezpečnosti a sdružování a sdílení tohoto klíčového bezpečnostního zdroje na úrovni Unie posiluje Unii, která chrání své občany.

(72)Evropská rada z 19.–20. prosince 2013 27 ve svých závěrech uvítala přípravy v oblasti družicové komunikace na další generaci družicové komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM) prostřednictvím úzké spolupráce mezi členskými státy, Komisí a Evropskou kosmickou agenturou. Složka GOVSATCOM též byla označena za jeden z prvků Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z června 2016. Složka GOVSATCOM by měla přispět k reakci EU na hybridní hrozby, poskytovat podporu námořní strategii EU a politice EU pro arktickou oblast.

(73)GOVSATCOM je program zaměřený na uživatele, který má silný bezpečnostní rozměr. Případy použití lze analyzovat pro tři hlavní skupiny: řešení krizí, jež může zahrnovat civilní a vojenské společné bezpečnostní a obranné mise a operace, přírodní a člověkem způsobené katastrofy, humanitární krize a mimořádné námořní události; dohled, který může zahrnovat ostrahu hranic, ostrahu předhraniční oblasti, ostrahu námořních hranic, námořní dohled a sledování nedovoleného obchodu; a klíčové infrastruktury, jež mohou zahrnovat diplomatickou síť, policejní komunikace, kritické infrastruktury (např. energie, doprava, vodní bariéry) a kosmické infrastruktury.

(74)Družicová komunikace je zdroj omezený kapacitou, kmitočtem a zeměpisným pokrytím družic. Aby byla složka GOVSATCOM nákladově efektivní a těžila z úspor z rozsahu, musí optimalizovat vyvážení mezi poptávkou po službě GOVSATCOM ze strany oprávněných uživatelů a nabídkou poskytovanou v rámci smluv GOVSATCOM na družicové kapacity a služby. Vzhledem k tomu, že poptávka i potenciální nabídka se v průběhu času mění, je pro přizpůsobování služeb GOSVSATCOM zapotřebí stálé monitorování a flexibilita. Úspor z rozsahu lze dosáhnout pouze v případě dostatečně velkého souboru kapacit a služeb a uživatelské základny.

(75)Provozní požadavky budou odvozeny podle analýzy případů použití. Na základě těchto provozních požadavků v kombinaci s bezpečnostními požadavky by mělo vzniknout portfolio služeb. Portfolio služeb by mělo stanovit použitelný základní scénář pro služby, jež mají být prostřednictvím složky GOVSATCOM poskytovány. Aby se zachovalo co možná nejlepší vyvážení poptávky po službách a jejich nabídky, bude pravděpodobně zapotřebí portfolio služeb GOVSATCOM pravidelně aktualizovat.

(76)V první fázi složky GOVSATCOM (zhruba do roku 2025) bude využívána stávající kapacita soukromých subjektů a členských států. V této první fázi budou služby zaváděny postupně, nejprve pro uživatele na úrovni Unie. Pokud během první fáze podrobná analýza budoucí nabídky a poptávky ukáže, že tento přístup není pro pokrytí vyvíjející se poptávky dostačující, může být přijato rozhodnutí přejít do druhé fáze a vyvinout na zakázku další kosmickou infrastrukturu nebo kapacity prostřednictvím jednoho či více partnerství veřejného a soukromého sektoru, například s provozovateli družic Unie.

(77)Aby se optimalizovaly dostupné zdroje družicové komunikace, byl zaručen přístup v nepředvídatelných situacích, jako jsou přírodní katastrofy, a zajistila se provozní efektivnost a krátké doby zpracování požadavků, jsou zapotřebí jedno nebo dvě centra GOVSATCOM. Pozemní segment by měl být navržen na základě provozních a bezpečnostních požadavků. Za účelem zmírnění rizik jej může tvořit několik fyzických míst. Mohou být zapotřebí další prvky pozemního segmentu, například základnové stanice.

(78)Pro uživatele družicové komunikace je uživatelské zařízení tím nejdůležitějším operačním rozhraním. Přístup EU v oblasti GOSVSATCOM většině uživatelů umožňuje i nadále využívat jejich stávající uživatelské zařízení pro služby GOSVSATCOM, využívají-li technologií Unie.

(79)Uživatelé uvedli, že v zájmu provozní efektivnosti je důležité usilovat o interoperabilitu uživatelského zařízení a o uživatelské zařízení, které může využívat různé družicové systémy. V této oblasti může být zapotřebí výzkum a vývoj.

(80)Na úrovni provádění by úkoly a odpovědnost měly být rozděleny mezi specializované subjekty, jako jsou Evropská obranná agentura, ESVČ, Evropská kosmická agentura, agentura a další agentury Unie, tak, aby se zajistilo, že budou v souladu s jejich hlavní úlohou, zejména v případě uživatelských aspektů.

(81)Příslušný orgán GOVSATCOM má důležitou úlohu při monitorování toho, aby uživatelé a další vnitrostátní subjekty, které v rámci GOVSATCOM hrají určitou úlohu, dodržovali pravidla sdílení a prioritizace a bezpečnostní postupy stanovené v bezpečnostních požadavcích. Členský stát, který neurčil příslušný orgán GOVSATCOM, by měl v každém případě určit kontaktní místo pro řešení veškerých zaznamenaných případů rušení zasahujícího GOVSATCOM.

(82)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se provozních požadavků pro služby poskytované v rámci složky GOVSATCOM. To Komisi umožní definovat technické specifikace pro případy použití související s řízením krizí, dohledem a řízením klíčové infrastruktury, včetně sítí diplomatické komunikace. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(83)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se portfolia služeb pro služby poskytované v rámci složky GOVSATCOM. To Komisi umožní definovat atributy, včetně zeměpisného pokrytí, kmitočtu, šířky pásma, uživatelského zařízení a bezpečnostních prvků. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(84)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se pravidel sdílení a prioritizace pro využívání sdružených kapacit družicové komunikace GOVSATCOM. To Komisi umožní zohlednit provozní a bezpečnostní požadavky a analýzu rizik a očekávané poptávky ze strany účastníků GOVSATCOM. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(85)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se umístění infrastruktury pozemního segmentu složky GOVSATCOM. To Komisi umožní zohlednit provozní a bezpečnostní požadavky pro výběr takových míst. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(86)Infrastruktura vyhrazená pro tento program může vyžadovat další výzkum a inovace, které mohou být podporovány v rámci programu Horizont Evropa, s cílem dosáhnout soudržnosti s činnostmi Evropské kosmické agentury v této oblasti. Synergie s programem Horizont Evropa by měly zajistit, aby byly výzkumné a inovační potřeby kosmického odvětví pojmenovány a začleněny do procesu strategického plánování výzkumu a inovací. Kosmická data a služby, které program volně zpřístupňuje, budou využity k vývoji průlomových řešení prostřednictvím výzkumu a inovací, včetně v rámci programu Horizont Evropa, zejména pro účely udržitelného zásobování potravinami a přírodními zdroji, monitorování klimatu, inteligentních měst, automatizovaných vozidel, bezpečnosti nebo zvládání katastrof. Proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa určí výzkumné a inovační činnosti, jež by měly využívat infrastruktur ve vlastnictví Unie, jako jsou Galileo, EGNOS a Copernicus. Výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ, budou tvořit základní prvky infrastruktury pro pozorování in situ umožňující služby složky Copernicus.

(87)Nařízení (EU) č. 912/2010 zřídilo agenturu Unie nazvanou Agentura pro evropský GNSS za účelem řízení určitých aspektů družicových navigačních programů Galileo a EGNOS. Toto nařízení zejména stanoví, že Agentura pro evropský GNSS bude pověřena novými úkoly, nikoli pouze v souvislosti se složkami Galileo a EGNOS, nýbrž i v souvislosti s jinými složkami programu, zejména bezpečnostní akreditací. Název, úkoly a organizační aspekty Agentury pro evropský GNSS tudíž musí být příslušným způsobem upraveny.

(88)Vzhledem k rozšířené oblasti působnosti, jež se již nebude omezovat pouze na složky Galileo a EGNOS, by Agentura pro evropský GNSS měla být od nynějška změněna. V rámci agentury by však měla být zajištěna kontinuita činností Agentury pro evropský GNSS, včetně kontinuity, pokud jde o práva a povinnosti, zaměstnance a platnost přijatých rozhodnutí.

(89)S ohledem na mandát agentury a úlohu Komise při provádění programu je vhodné stanovit, že některá z rozhodnutí učiněných správní radou by neměla být přijata, pokud zástupci Komise nehlasují kladně.

(90)Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, jsou správní rada, rada pro bezpečnostní akreditaci a výkonný ředitel při výkonu svých povinností nezávislí a jednají ve veřejném zájmu.

(91)Je možné a také pravděpodobné, že některé složky programu budou založeny na používání citlivé národní infrastruktury nebo národní infrastruktury spojené s bezpečností. V tomto případě je z důvodů národní bezpečnosti nezbytné stanovit, aby se zasedání správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci zúčastnili pouze zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní.

(92)Aby se podpořilo co nejširší využívání služeb nabízených programem, by bylo vhodné zdůraznit, že data, informace a služby jsou poskytovány bez záruky.

(93)Je třeba potvrdit, že Komise může při plnění některých svých úkolů, které nejsou regulačního rázu, případně a je-li to nezbytné využít technické pomoci některých externích subjektů. Tutéž technickou pomoc mohou při plnění úkolů, které jim byly svěřeny na základě tohoto nařízení, využívat i jiné subjekty zapojené do veřejné správy programu.

(94)Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele, jako základ pro hodnocení účinků programu.

(95)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(96)V zájmu řádné veřejné správy, která vyžaduje, aby byla zaručena jednotnost řízení programu, rychlejší přijímání rozhodnutí a rovný přístup k informacím, by zástupci subjektů pověřených úkoly spojenými s tímto programem měli mít možnost podílet se na činnostech výboru zřízeného podle nařízení (EU) č. 182/2011 jako pozorovatelé. Ze stejných důvodů by se na pracích výboru, s výhradou bezpečnostních omezení a v souladu s ustanoveními takové dohody, měli mít možnost podílet i zástupci třetích zemí a mezinárodních organizací, které uzavřely mezinárodní dohodu s Unií. Zástupci subjektů pověřených úkoly spojenými s tímto programem, třetích zemí a mezinárodních organizací nejsou oprávněni účastnit se hlasování výboru.

(97)Za účelem zajištění účinného posouzení pokroku programu při plnění jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu přílohy X za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů, bude-li to považováno za nezbytné, a za účelem doplnění tohoto nařízení o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(98)Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože přesahuje finanční a technické možnosti jednotlivých členských států, a vzhledem k jeho rozsahu nebo účinkům jej tedy může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SEU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.Toto nařízení zavádí kosmický program Unie (dále jen „program“). Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování, jakož i pravidla pro provádění programu.

2.Tímto nařízením se zřizuje Agentura Evropské unie pro kosmický program (dále jen „agentura“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením (EU) č. 912/2010 a navazuje na ni, a jsou jím stanovena pravidla pro provoz této agentury.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)„celistvým kosmickým objektem“ se rozumí jakýkoli kosmický objekt sloužící ke konkrétnímu účelu, včetně aktivních umělých družic a horních stupňů nosných raket;

2)„jevy kosmického počasí“ se rozumí přirozeně se vyskytující variace v kosmickém prostředí mezi Sluncem a Zemí, včetně slunečních erupcí, slunečních energetických částic, slunečního větru a výronu koronální hmoty, které mohou vést ke slunečním bouřím (geomagnetickým bouřím, bouřím slunečního záření a ionosférickým poruchám) s potenciálním dopadem na Zemi;

3)„blízkozemními tělesy“ se rozumí přírodní tělesa ve sluneční soustavě, která mohou potenciálně dopadnout na Zemi;

4)„kosmickým objektem“ se rozumí jakýkoli člověkem vytvořený objekt ve vesmíru;

5)„získáváním poznatků o situaci ve vesmíru“ („SSA“) se rozumí holistický přístup k hlavním kosmickým rizikům, která zahrnují kolize mezi družicemi a kosmickým smetím, úkazy kosmického počasí a blízkozemní tělesa;

6)„operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

7)„právním subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

8)„třetí zemí“ se rozumí země, která není členským státem Unie;

9)„informacemi SST“ se rozumí zpracovaná data SST, která jsou okamžitě pochopitelná pro příjemce;

10)„daty SST“ se rozumí fyzikální parametry kosmických objektů získané senzory SST nebo orbitální parametry kosmických objektů získané pozorováním senzory SST v rámci složky pozorování a sledování vesmíru („SST“);

11)„zpětným spojením“ se rozumí služba využívaná v rámci globální služby monitorování letadel, jak definuje Mezinárodní organizace pro civilní letectví;

12)„družicemi Sentinel složky Copernicus“ se rozumí specializované družice, celistvé kosmické objekty nebo užitečná zatížení instalovaná na celistvých kosmických objektech sloužící k pozorování Země z vesmíru v rámci složky Copernicus;

13)„daty složky Copernicus“ se rozumí data poskytovaná družicemi Sentinel včetně jejich metadat;

14)„daty třetích stran v rámci složky Copernicus“ se rozumí data licencovaná k použití složkou Copernicus, která pocházejí z jiných zdrojů než družic Sentinel;

15)„daty in situ složky Copernicus“ se rozumí data pozorování získaná ze senzorů na zemi, na moři či ve vzduchu, jakož i referenční a pomocná data, která jsou licencovaná či poskytnutá k použití ve složce Copernicus;

16)„informacemi složky Copernicus“ se rozumí informace generované službami složky Copernicus po zpracování či modelování, včetně jejich metadat;

17)„svěřenským subjektem“ se rozumí právní subjekt, který je nezávislý na Komisi nebo třetí straně a který od Komise nebo uvedené třetí strany obdrží data za účelem bezpečného uložení a nakládání s těmito daty;

18)„kosmickým smetím“ se rozumí jakékoli kosmické objekty včetně celistvých kosmických objektů nebo jejich částí či prvků, jež se nacházejí na oběžné dráze Země nebo jež vstoupily zpět do atmosféry Země a které jsou nefunkční nebo již neslouží k žádnému konkrétnímu účelu, včetně částí raket nebo umělých družic nebo z provozu vyřazených umělých družic;

19)„senzorem SST“ se rozumí zařízení nebo kombinace zařízení, pozemních nebo kosmických radarů, laserů a teleskopů, které je schopno měřit fyzikální parametry kosmických objektů, jako je velikost, poloha a rychlost;

20)„uživatelem složky GOVSATCOM“ se rozumí orgán veřejné moci Unie či členského státu, subjekt pověřený výkonem veřejné moci nebo fyzická či právnická osoba řádně oprávněná a pověřená úkoly souvisejícími s dohledem nad misemi, provozními činnostmi a infrastrukturami, jež jsou kritické z hlediska bezpečnosti, a jejich řízením;

21)„případem použití služeb složky GOVSATCOM“ se rozumí provozní scénář v konkrétním prostředí, ve kterém uživatelé složky GOVSATCOM vyžadují služby složky GOVSATCOM;

22)„citlivými neutajovanými informacemi“ se rozumí neutajované informace, které Komise musí chránit kvůli zákonným povinnostem stanoveným ve Smlouvách nebo v aktech přijatých při jejich provádění a/nebo kvůli jejich citlivé povaze;

23)„uživateli složky Copernicus“ se rozumí:

„hlavní uživatelé složky Copernicus“, kterým jsou k užitku data a informace složky Copernicus a kteří navíc napomáhají vývoji této složky, což zahrnuje orgány a instituce Unie a evropské národní nebo regionální veřejné orgány pověřené výkonem veřejné služby spočívající v definování, provádění, prosazování nebo monitorování environmentální politiky, politiky civilní ochrany a bezpečnostní politiky;

„další uživatelé složky Copernicus“, kterým jsou k užitku data a informace složky Copernicus a mezi něž patří zejména výzkumné a vzdělávací organizace, komerční a soukromé subjekty, charitativní organizace, nevládní organizace a mezinárodní organizace.

Článek 3

Složky programu

Program se skládá s těchto složek:

a)autonomního civilního globálního družicového navigačního systému (GNSS) pod civilní kontrolou, jehož součástí je soustava družic, střediska a globální síť pozemních stanic a který poskytuje polohové, navigační a časoměrné služby a plně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Galileo“);

b)regionálního družicového navigačního systému, který se skládá ze středisek a stanic na zemi a několika transpondérů instalovaných na geosynchronních družicích a který zesiluje a koriguje otevřené signály vydávané složkou Galileo a dalšími GNSS, mimo jiné pro účely uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb („evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací“ neboli „EGNOS“);

c)autonomního, z potřeb uživatelů vycházejícího systému pod civilní kontrolou pro pozorování Země, který poskytuje geoinformační data a služby, zahrnuje družice, pozemní infrastrukturu, zařízení pro zpracování dat a informací a distribuční infrastrukturu a plně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Copernicus“);

d)systému pozorování a sledování vesmíru, jehož cílem je vylepšovat, provozovat a poskytovat data, informace a služby související s pozorováním a sledováním aktivních a neaktivních celistvých kosmických objektů, vyřazených stupňů nosných raket, smetí a úlomků smetí, které obíhají okolo Země, a doplněné o pozorovací parametry týkající se jevů kosmického počasí a monitorování rizika blízkozemních těles („NEO“) blížících se k Zemi („SST“);

e)služby družicové komunikace v rámci státní správy, která umožňuje poskytování služeb družicové komunikace orgánům Unie a členských států, které řídí mise a infrastruktury, jež jsou kritické z hlediska bezpečnosti („GOVSATCOM“).

Kromě toho program zahrnuje opatření pro zajištění efektivního přístupu do vesmíru pro účely programu a pro podporu inovativního kosmického odvětví.

Článek 4

Cíle

1.Program má tyto obecné cíle:

a)poskytovat nebo přispívat k poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a případně zabezpečených dat, informací a služeb souvisejících s vesmírem, a to bez přerušení, a kdykoli je to možné, na globální úrovni, které splňují současné i budoucí potřeby a které jsou schopny vyhovět politickým prioritám Unie, a to i pokud jde o změnu klimatu a bezpečnost a obranu;

b)maximalizovat socioekonomické přínosy, a to rovněž prosazováním co nejširšího využívání dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu;

c)posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států, její svobodu jednání a její strategickou autonomii, zejména z technologického hlediska a hlediska rozhodování podloženého důkazy;

d)prosazovat úlohu Unie na mezinárodní scéně jakožto vůdčího aktéra v kosmickém odvětví a posilovat její úlohu při řešení globálních výzev a podporování globálních iniciativ, a to i pokud jde o změnu klimatu a udržitelný rozvoj.

2.Program má tyto specifické cíle:

a)pokud jde o Galileo a EGNOS: poskytovat nejmodernější a ve vhodných případech zabezpečené polohové, navigační a časoměrné služby;

b)pokud jde o Copernicus: poskytovat přesná, spolehlivá a dlouhodobá data a informace pozorování Země na podporu provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států v oblasti životního prostředí, změny klimatu, zemědělství a rozvoje venkova, civilní ochrany, bezpečnosti a zabezpečení, jakož i digitální ekonomiky;

c)pokud jde o získávání poznatků o situaci ve vesmíru („SSA“): zlepšovat schopnosti složky SST monitorovat, sledovat a identifikovat kosmické objekty, monitorovat kosmické počasí a mapovat a propojovat kapacity členských států v oblasti blízkozemních těles;

d)pokud jde o GOVSATCOM: zajistit dlouhodobou dostupnost spolehlivých, zabezpečených a nákladově efektivních služeb družicové komunikace;

e)přispívat, je-li to nutné pro potřeby programu, k autonomní, zabezpečené a nákladově efektivní schopnosti přístupu do vesmíru;

f)podporovat a posilovat konkurenceschopnost, podnikání, dovednosti a inovační kapacitu právnických a fyzických osob z Unie, které jsou činné nebo by chtěly být činné v tomto odvětví, se zvláštním ohledem na postavení a potřeby malých, středních a začínajících podniků.

Článek 5

Přístup do vesmíru

Program podpoří:

a)poskytování služeb vypouštění do vesmíru pro potřeby programu;

b)vývojové činnosti související s autonomním, spolehlivým a nákladově efektivním přístupem do vesmíru;

c)je-li to nutné pro potřeby programu, nezbytné úpravy pozemní kosmické infrastruktury.

Článek 6

Opatření na podporu inovativního kosmického odvětví Unie

Program podpoří:

a)inovační činnosti pro co nejlepší využití kosmických technologií, infrastruktur nebo služeb;

b)zřizování inovačních partnerství souvisejících s kosmickým odvětvím za účelem vývoje inovativních produktů nebo služeb a pro následné zakoupení výsledné dodávky nebo služeb;

c)podnikání, od rané fáze až po rozšiřování, v souladu s článkem 21 a dalšími ustanoveními o přístupu k finančním prostředkům uvedenými v článku 18 a hlavě III kapitole I;

d)spolupráci mezi podniky ve formě kosmických center, které na regionální a národní úrovni propojují subjekty z kosmického a digitálního odvětví a uživatele a poskytují podporu občanům a podnikům, a přispívají tak k podpoře podnikání a dovedností;

e)poskytování činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

f)přístup ke zpracujícím a zkušebním zařízením;

g)certifikační a normalizační činnosti.

Článek 7

Třetí země a mezinárodní organizace přidružené k programu

1.Složky programu vyjma SST a GOVSATCOM jsou otevřené těmto třetím zemím:

a)členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)přistupujícím zemím, kandidátským zemím a potenciálním kandidátům v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a nimi;

c)zemím, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi.

2.Složky programu vyjma SST jsou otevřeny rovněž jakékoli třetí zemi nebo mezinárodní organizaci v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě vztahující se na účast třetí země nebo mezinárodní organizace na některém programu Unie a za předpokladu, že dohoda:

a)zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky a výhodami třetí země nebo mezinárodní organizace, která se účastní programů Unie;

b)stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich administrativní náklady. Tyto příspěvky představují v souladu s [čl. 21 odst. 5] [nového finančního nařízení] účelově vázané příjmy;

c)neuděluje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci ohledně daného programu rozhodovací pravomoc;

d)zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

3.Složky programu jsou otevřené třetím zemím a mezinárodním organizacím uvedeným v odstavcích 1 a 2 pouze za předpokladu, že jsou ochráněny základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států.

Článek 8

Přístup třetích zemí nebo mezinárodních organizací k SST, GOVSATCOM a veřejné regulované službě

1.Třetí země nebo mezinárodní organizace se mohou stát účastníkem složky GOVSATCOM, jak je uvedeno v odstavci 67, nebo získat přístup ke službám poskytovaným složkou SST, pouze pokud v souladu s postupem stanoveným v článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie uzavřou dohodu, která stanoví podmínky podrobných pravidel přístupu k takovým datům, informacím, kapacitám a službám a rámec pro výměnu a ochranu utajovaných informací.

2.Přístup třetích zemí nebo mezinárodních organizací k veřejné regulované službě (PRS) poskytované složkou Galileo se řídí čl. 3 odst. 5 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1104/2011/EU 28 .

Článek 9

Vlastnictví a využívání prostředků

1.Unie je vlastníkem veškerých hmotných i nehmotných prostředků vytvořených nebo vyvinutých v rámci složek programu. V tomto smyslu přijme Komise nezbytné kroky k tomu, aby příslušné smlouvy, dohody a další ujednání vztahující se na tyto činnosti, jež mohou vést k vytvoření nebo vyvinutí takových prostředků, obsahovaly ustanovení zajišťující takový režim vlastnictví těchto prostředků.

2.Odstavec 1 se na hmotné a nehmotné prostředky vytvořené nebo vyvinuté v rámci složek programu nepoužije, pokud činnosti, jež mohou vést k vytvoření nebo vyvinutí takových prostředků:

a)jsou prováděny na základě grantů nebo cen zcela financovaných Unií;

b)nejsou zcela financovány Unií nebo

c)se vztahují na vývoj, výrobu nebo používání přijímačů PRS zahrnujících utajované informace EU nebo komponentů takových přijímačů.

3.Komise podnikne nezbytné kroky k tomu, aby smlouvy, dohody nebo jiná ujednání vztahující se na činnosti uvedené v prvním odstavci obsahovaly ustanovení stanovící příslušný režim vlastnictví těchto prostředků, a pokud jde o písmeno c), aby Unie mohla volně používat přijímače PRS v souladu s rozhodnutím 1104/2011/EU.

4.Komise usiluje o uzavření smluv nebo jiných ujednání se třetími stranami, pokud jde o:

a)dříve existující vlastnická práva ve vztahu k hmotným a nehmotným prostředkům vytvořeným nebo vyvinutým v rámci složek programu;

b)nabytí vlastnictví nebo licenčních práv ve vztahu k jiným hmotným nebo nehmotným prostředkům nezbytným k provádění programu.

5.Komise prostřednictvím vhodného rámce zajistí optimální využití hmotných a nehmotných prostředků uvedených v odstavcích 1 a 2, jejichž vlastníkem je Unie.

6.Pokud tyto prostředky sestávají z práv duševního vlastnictví, Komise spravuje tato práva co nejúčinněji a přihlíží přitom k potřebě chránit a zhodnocovat je, k oprávněným zájmům všech dotčených stran a k potřebě vyváženého vývoje trhů a nových technologií a kontinuity služeb poskytovaných složkami programu. Za tím účelem zejména zajistí, aby příslušné smlouvy, dohody a jiná ujednání obsahovaly možnost převést tato práva na třetí strany nebo udělit licenci k těmto právům třetím stranám a aby agentura mohla těchto práv volně požívat, pokud to bude nutné pro plnění jejich úkolů v rámci tohoto nařízení.

Článek 10

Absence záruky

Služby, data a informace poskytované složkami programu jsou poskytovány bez záruky, ať už výslovné, nebo implicitní, pokud jde o jejich kvalitu, přesnost, dostupnost, spolehlivost, rychlost a vhodnost pro jakýkoli účel. Za tímto účelem učiní Komise nezbytné kroky k tomu, aby uživatelé těchto služeb, dat a informací byli vhodným způsobem informováni o absenci takové záruky.

HLAVA II

ROZPOČTOVÝ PŘÍSPĚVEK A MECHANISMY

Článek 11

Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí [16] miliard EUR v běžných cenách.

Orientační rozdělení částky uvedené v prvním pododstavci je následující:

a)Galileo a EGNOS: [9,7] miliardy EUR;

b)Copernicus: [5,8] miliardy EUR;

c)SSA/GOVSATCOM: [0,5] miliardy EUR.

2.Průřezové činnosti podle článku 3 jsou financovány v rámci složek programu.

3.Rozpočtové prostředky Unie přidělené na program pokrývají všechny činnosti, jež jsou potřebné k plnění cílů uvedených v článku 4. Tyto výdaje mohou zahrnovat:

a)studie a setkání odborníků se zvláštním zřetelem na dodržení nákladových a časových omezení programu;

b)informační a komunikační činnosti, včetně komunikace na úrovni organizace o politických prioritách Unie, mají-li přímou souvislost s cíli tohoto nařízení, se zvláštním ohledem na vytváření synergií s dalšími politikami Unie;

c)sítě informačních technologií, jejichž funkcí je zpracovávat nebo vyměňovat informace, a správní a řídicí opatření, i v oblasti bezpečnosti, prováděná Komisí;

d)technickou a správní pomoc pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

4.Opatření, která obdrží kumulativní financování z různých programů Unie, se podrobí auditu jen jednou a tento audit zahrne všechny zapojené programy a jejich příslušná pravidla.

5.Rozpočtové závazky související s programem, které pokrývají činnosti trvající déle než jedno finanční období, mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

6.Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 12

Účelově vázané příjmy

1.Příjmy generované složkami programu jsou hrazeny do rozpočtu Unie a použity k financování té složky, která tyto příjmy vygenerovala.

2.Členské státy mohou složce programu poskytnout dodatečný finanční příspěvek za podmínky, že tyto další prvky nevedou u dotčené složky k finanční či technické zátěži ani ke zpožděním.

3.Dodatečné financování podle tohoto článku představuje vnější účelově vázané příjmy podle [čl. 21 odst. 2] finančního nařízení.

Článek 13

Provádění a formy financování z prostředků EU

1.Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v [čl. 62 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.

2.Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

HLAVA III

FINANČNÍ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Zadávání veřejných zakázek

Článek 14

Zásady zadávání veřejných zakázek

Veřejní zadavatelé jednají v průběhu zadávacího řízení pro účely programu v souladu s těmito zásadami:

a)prosazují ve všech členských státech v celém dodavatelském řetězci co nejširší a nejotevřenější účast začínajících podniků, nových účastníků na trhu a malých a středních podniků a dalších hospodářských subjektů, včetně požadavku, aby uchazeči zadávali subdodávky;

b)vyvarují se, je-li to možné, přílišné závislosti na jediném poskytovateli, zejména u kritického zařízení a služeb, s přihlédnutím k cílům technologické nezávislosti a kontinuity služeb;

c)odchylně od článku 167 finančního nařízení využívají, kdykoli je to vhodné, více zdrojů dodávek, aby byla zajištěna lepší celková kontrola nad všemi složkami programu a jejich výdaji a harmonogramy;

d)podporují autonomii Unie, zejména z technologického hlediska;

e)zajišťují bezpečnost složek programu a přispívají k ochraně základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států;

f)splňují odpovídající sociální a environmentální kritéria.

Článek 15

Zakázky rozdělené na podmíněné části

1.Veřejný zadavatel může zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části.

2.Zakázka rozdělená na podmíněné části se skládá z pevné části, z níž plyne pevný závazek zhotovit práce, uskutečnit dodávky nebo poskytnout služby dohodnuté pro tuto část, a z jedné nebo více částí, jež jsou podmíněné z hlediska rozpočtu i plnění. Specifické rysy zakázek rozdělených na podmíněné části jsou uvedeny v zadávací dokumentaci. Je v ní vymezen zejména předmět zakázky, cena nebo ujednání pro její stanovení a ujednání pro zhotovení díla, dodání dodávek a poskytnutí služeb v jednotlivých částech.

3.Poskytování pevné části musí být ucelené; totéž platí pro povinnosti v rámci každé podmíněné části, s přihlédnutím k povinnostem v rámci dřívějších částí.

4.Plnění jednotlivých podmíněných částí podléhá souhlasu veřejného zadavatele, který své rozhodnutí zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli sdělí v souladu se zakázkou.

Článek 16

Zakázky s nákladově stanovenou cenou

1.Veřejný zadavatel se může za podmínek stanovených v odstavci 3 rozhodnout pro zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou.

Cenu, která má být zaplacena, tvoří náhrada všech přímých nákladů, které zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli skutečně vznikly při plnění zakázky, jako jsou výdaje za pracovní sílu, materiál, spotřební zboží a využívání zařízení a infrastruktur nezbytných pro plnění zakázky, nepřímých nákladů a buď zisku, nebo kompenzace motivačního poplatku v závislosti na dosažení cílů, pokud jde o průběh plnění a harmonogram plnění.

2.V zakázkách s nákladově stanovenou cenou se stanoví maximální cena.

3.Veřejný zadavatel se může rozhodnout pro zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou, pokud je obtížné nebo nevyhovující uvést přesnou pevnou cenu kvůli nejistotám, jež jsou s plněním zakázky nutně spojené, jelikož:

a)zakázka se týká velmi složitých prvků nebo prvků vyžadujících novou technologii, a proto s sebou nese značná technická rizika, nebo

b)činnosti, které jsou předmětem zakázky, musí z provozních důvodů začít neprodleně, ačkoli není ještě možné definitivně stanovit celkovou pevnou cenu, protože existují značná rizika nebo protože plnění zakázky je částečně závislé na plnění jiných zakázek.

4.Maximální cenou zakázky se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou je maximální cena, která může být zaplacena. Cena zakázky může být změněna v souladu s [článkem 172] finančního nařízení.

Článek 17

Subdodavatelé

1.Aby podpořil nové účastníky na trhu a malé, střední a začínající podniky a aby nabídnul co nejširší zeměpisné pokrytí při současné ochraně strategické autonomie Unie, může veřejný zadavatel po uchazeči požadovat, aby část zakázky zadal prostřednictvím veřejné soutěže na příslušných úrovních subdodávek společnostem, které nenáleží do skupiny uchazeče.

2.Veřejný zadavatel vyjádří požadovaný podíl subdodávek v rámci zakázky v rozmezí od minimálního do maximálního procentního podílu.

3.Uchazeč odůvodní jakoukoli odchylku od požadavku podle odstavce 1.

KAPITOLA II

Granty, ceny a operace kombinování zdrojů

Článek 18

Granty a ceny

1.Unie může pokrýt až 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování.

2.Odchylně od [čl. 181 odst. 6] finančního nařízení se nepřímé způsobilé náklady stanoví uplatněním paušální sazby ve výši 25 % celkových přímých způsobilých nákladů s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky a nákladů na zdroje poskytnuté třetími stranami, které se nevyužívají v prostorách příjemce, jakož i finanční podpory třetím stranám.

3.Bez ohledu na odstavec 2 mohou být nepřímé náklady vykázány formou jednorázové částky nebo jednotkových nákladů, je-li tak stanoveno v pracovním programu podle článku 100.

4.Odchylně od [článku 204] finančního nařízení činí maximální výše finanční podpory, kterou lze vyplatit třetí osobě, 200 000 EUR.

Článek 19

Společné výzvy k podávání návrhů na udělení grantu

Komise nebo financující subjekt může vydat společnou výzvu k podávání návrhů:

a)s třetími zeměmi včetně jejich vědeckých a technologických organizací nebo agentur;

b)s mezinárodními organizacemi;

c)s neziskovými právními subjekty.

V případě společné výzvy se stanoví společný postup pro výběr a hodnocení návrhů. Postupy musí zahrnovat vyváženou skupinu odborníků jmenovaných každou stranou.

Článek 20

Granty na zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovativní řešení

1.Opatření mohou zahrnovat nebo mít jako svůj hlavní cíl zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, které bude prováděno příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli podle definice směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU, 2014/25/EU a 2009/81/ES.

2.Zadávací řízení:

a)musí dodržovat zásady transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení a proporcionality a pravidla hospodářské soutěže;

b)u zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi mohou stanovit zvláštní podmínky, např. že místo plnění zadávaných činností musí být omezeno na území členských států a přidružených zemí;

c)mohou opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (zajištění dodávky z více zdrojů) a

d)musí zajistit, aby veřejná zakázka byla zadána ekonomicky nejvýhodnější nabídce (nabídkám) a aby současně nedošlo ke střetu zájmů.

3.Zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel, který vytvoří výsledky v rámci zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Veřejní zadavatelé získají alespoň bezplatná práva přístupu k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat – nebo vyžadovat, aby zúčastnění zhotovitelé, dodavatelé nebo poskytovatelé udělovali – třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků pro účely veřejného zadavatele za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Pokud zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel výsledky během období po zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi stanoveném ve smlouvě na zakázku komerčně nevyužije, mohou po něm veřejní zadavatelé vyžadovat, aby na ně převedl jakékoli vlastnictví těchto výsledků.

Článek 21

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů rozhodnuté v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s [nařízením o fondu InvestEU] a hlavou X finančního nařízení.

KAPITOLA IV

Další finanční ustanovení

Článek 22

Kumulativní, doplňkové a kombinované financování

1.Na opatření, které získalo příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na jednotlivé příspěvky na opatření se použijí pravidla toho programu Unie, který příslušný příspěvek poskytl. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na opatření a podpora z jiných programů Unie může být vypočtena na poměrném základě v souladu s dokumenty, které stanoví podmínky podpory.

2.Opatření, která získala pečeť excelence nebo která splňují tyto kumulativní podmínky:

a)byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle programu;

b)splňují minimální kvalitativní požadavky této výzvy k podávání návrhů;

c)nesmějí být financována v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení,

mohou získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. [67] odst. 5 nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nařízení (EU) XX [financování, správa a monitorování společné zemědělské politiky] za předpokladu, že tato opatření jsou v souladu s cíli dotčeného programu. Uplatní se pravidla toho fondu, který podporu poskytl.

Článek 23

Partnerství

1.Program může být prováděn prostřednictvím partnerství.

2.Partnerství, jichž se Unie účastní:

a)se zřizují v případech, kdy cílů kosmického programu Unie dosáhnou účinněji než Unie sama;

b)jsou založena na zásadách přidané hodnoty Unie, transparentnosti, otevřenosti, dopadu, aktivačního účinku, dlouhodobého finančního závazku všech zúčastněných stran, flexibility, soudržnosti a doplňkovosti s unijními, místními, regionálními, národními a mezinárodními iniciativami a zohledňují sdílení rizika a podmínky vlastnictví hmotných a nehmotných prostředků a odpovědnosti za ně.

Článek 24

Společné zadávání veřejných zakázek

1.Navíc k ustanovením [článku 165] finančního nařízení mohou Komise a agentura provádět společná zadávací řízení s Evropskou kosmickou agenturou nebo jinými mezinárodními organizacemi, které jsou zapojeny do provádění složek programu.

2.Použitelná pravidla pro zadávání veřejných zakázek v [článku 165] finančního nařízení se použijí analogicky za předpokladu, že jsou v každém případě použita procesní ustanovení použitelná na orgány.

Článek 25

Ochrana základních bezpečnostních zájmů

Je-li to nezbytné pro ochranu základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států, zejména pokud jde o potřebu ochránit celistvost a odolnost systémů Unie i autonomii průmyslové základny, na niž spoléhají, stanoví Komise požadované podmínky způsobilosti použitelné na zadávání veřejných zakázek, granty nebo ceny, na které se vztahuje tato hlava. Za tímto účelem je třeba mít zvláštní zřetel na to, že způsobilé podniky musí být usazeny v členském státě, že se musí zavázat k vykonávání veškerých relevantních činností uvnitř Unie a že musí být účinně kontrolovány členskými státy nebo státními příslušníky členských států. Tyto podmínky jsou součástí dokumentů souvisejících se zadáním veřejné zakázky, grantem nebo cenou. V případě zadání veřejné zakázky se podmínky použijí po celou dobu životního cyklu výsledné veřejné zakázky.

Článek 26

Ochrana finančních zájmů Unie

Pokud se programu účastní třetí země na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo podle jiného právního nástroje, udělí tato třetí země nezbytná práva a přístup, které příslušná schvalující osoba, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropský účetní dvůr potřebují k tomu, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

HLAVA IV

SPRÁVA PROGRAMU

Článek 27

Zásady správy

Správa programu je založena na těchto zásadách:

a)přísné dělbě úkolů a odpovědností mezi subjekty zapojené do provádění programu, zejména mezi členské státy, Komisi, agenturu a Evropskou kosmickou agenturu;

b)pevné kontrole nad programem, včetně přísného dodržování nákladů a harmonogramu všemi subjekty v rámci jejich příslušné působnosti podle tohoto nařízení;

c)optimalizaci a racionalizaci využívání struktur;

d)systematickém zvažování potřeb uživatelů služeb poskytovaných složkami programu a vědeckého a technologického vývoje v souvislosti s těmito službami;

e)konstantním úsilí o kontrolu nad riziky a o jejich omezování.

Článek 28

Úloha členských států

1.Členské státy se mohou programu účastnit tak, že přispějí svými technickými schopnostmi, know-how a pomocí, zejména v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, že Unii v případě potřeby zpřístupní informace a infrastrukturu v jejich držení nebo umístěnou na jejich území, a to i zajištěním efektivního, překážek prostého přístupu k datům in situ a jejich využívání a spoluprací s Komisí na zlepšování dostupnosti dat in situ, které program potřebuje.

2.Komise, nebo u úkolů uvedených v článku 30 agentura, může svěřit konkrétní úkoly členským státům nebo vnitrostátním agenturám nebo skupinám těchto členských států nebo vnitrostátních agentur. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění hladkého fungování programu a propagace jeho využívání, a to i přispíváním k ochraně kmitočtů potřebných pro tento program.

3.Členské státy a Komise spolupracují na vývoji složky in situ, která je potřebná pro co největší využití kosmických systémů a pro usnadnění využití plného potenciálu souborů dat in situ.

4.V oblasti bezpečnosti členské státy vykonávají úkoly uvedené v čl. 34 odst. 4.

Článek 29

Úloha Komise

1.Komise má celkovou odpovědnost za provádění programu, a to i v oblasti bezpečnosti. Komise v souladu s tímto nařízením určuje priority a dlouhodobý vývoj programu a dohlíží na jeho provádění, přičemž bere řádný ohled na jeho dopad na jiné politiky Unie.

2.Komise řídí složky programu, není-li takovým řízením pověřen jiný subjekt.

3.Komise zajistí jasné rozdělení úkolů mezi jednotlivé subjekty zapojené do programu a koordinuje činnosti těchto subjektů.

4.Je-li to nezbytné pro hladké fungování programu a hladké poskytování služeb poskytovaných složkami programu, Komise po konzultaci s uživateli a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami stanoví prostřednictvím prováděcích aktů technické a provozní specifikace nezbytné k provádění a vývoji těchto složek a služeb, které tyto složky poskytují. Při stanovení uvedených technických a provozních specifikací Komise nesníží obecnou úroveň bezpečnosti a dodrží požadavek na zpětnou kompatibilitu.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.

5.Komise prosazuje a zajišťuje rozšiřování základny uživatelů a využívání dat a služeb poskytovaných složkami programu ve veřejném i soukromém sektoru, a to i podporou odpovídajícího vývoje těchto služeb a stabilního dlouhodobého prostředí. Buduje synergie mezi aplikacemi jednotlivých složek programu. Zajišťuje doplňkovost, konzistentnost, synergie a provázanost mezi programem a dalšími opatřeními a programy Unie.

6.Ve vhodných případech zajistí koordinaci s činnostmi v kosmickém odvětví na unijní, národní a mezinárodní úrovni. Pobízí ke spolupráci mezi členskými státy a prosazuje sbližování jejich technologických kapacit a vývoje v kosmické oblasti.

Článek 30

Úloha agentury

1.Agentura má tyto vlastní úkoly:

a)prostřednictvím své rady pro bezpečnostní akreditaci zajišťuje bezpečnostní akreditaci všech složek programu v souladu s hlavou V kapitolou II;

b)vykonává úkoly uvedené v čl. 34 odst. 2 a 3;

c)vykonává komunikační a propagační činnosti a činnosti v souvislosti s komercializací služeb nabízených složkami Galileo a EGNOS;

d)poskytuje technické poradenství Komisi.

2.Komise agenturu pověří těmito úkoly:

a)řízením využívání složek EGNOS a Galileo, jak je uvedeno v článku 43;

b)ústřední koordinací uživatelských aspektů složky GOVSATCOM v úzké spolupráci s příslušnými agenturami Unie a Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) u misí a operací k řešení krizí;

c)prováděcími činnostmi v souvislosti s vývojem návazných aplikací a služeb založených na složkách programu.

3.Komise může agenturu pověřit dalšími úkoly, mimo jiné výkonem činností v oblasti komunikace, propagace a marketingu dat a informací a dalších činností souvisejících s rozšiřováním základny uživatelů složek programu jiných než Galileo a EGNOS.

4.Komise agenturu pověří úkoly uvedenými v odstavcích 2 a 3 dohodou o přiznání příspěvku podle [čl. 2 odst. 18] a [hlavy VI] finančního nařízení.

Článek 31

Úloha Evropské kosmické agentury

1.Evropská kosmická agentura může být pověřena těmito úkoly:

a)pokud jde o Copernicus: vývojem, projektováním a budováním kosmické infrastruktury složky Copernicus a provozem této infrastruktury;

b)pokud jde o Galileo a EGNOS: rozvojem systémů, vývojem pozemního segmentu a projektováním a vývojem družic;

c)pokud jde o všechny složky programu, činnostmi výzkumu a vývoje v jejích oblastech odbornosti.

2.Komise s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou uzavře dohodu o finančním rámcovém partnerství podle [článku 130] finančního nařízení. Tato dohoda o finančním rámcovém partnerství:

jasně definuje odpovědnosti a povinnosti Evropské kosmické agentury, pokud jde o program,

vyžaduje, aby Evropská kosmická agentura dodržovala bezpečnostní pravidla programu Unie, zejména s ohledem na zpracování utajovaných informací,

stanoví podmínky řízení finančních prostředků svěřených Evropské kosmické agentuře, zejména s ohledem na zadávání veřejných zakázek, řídicí postupy, očekávané výsledky měřené výkonnostními ukazateli, opatření použitelná v případě nedostatečného nebo podvodného plnění smluv z hlediska nákladů, harmonogramu a výsledků, jakož i na komunikační strategii a pravidla týkající se vlastnictví všech hmotných a nehmotných prostředků; tyto podmínky musí být v souladu s hlavou III a V tohoto nařízení a s finančním nařízením,

vyžaduje účast Komise a případně agentury na zasedáních výboru Evropské kosmické agentury pro hodnocení nabídek týkajících se programu,

zavede monitorovací a kontrolní opatření a mezi nimi zejména systém předběžného odhadu nákladů, systematické informování Komise nebo případně agentury o nákladech a harmonogramu a v případě nesrovnalostí mezi naplánovaným rozpočtem, plněním a harmonogramem též nápravná opatření, která zajistí splnění úkolů v mezích přiděleného rozpočtu, a pokuty vůči Evropské kosmické agentuře, pokud jí lze nesrovnalost přímo přičíst,

stanoví zásady odměňování Evropské kosmické agentury, které je úměrné obtížnosti úkolů, které má vykonat, v souladu s tržními cenami a odměnami jiných zúčastněných subjektů včetně Unie a které ve vhodných případech může být založeno na výkonnostních ukazatelích; tyto odměny nezahrnují obecné režijní náklady, které nejsou spojeny s činnostmi svěřenými Evropské kosmické agentuře Unií.

3.Uzavření dohody o finančním rámcovém partnerství zmíněné v odstavci 2 je podmíněno tím, že budou v rámci Evropské kosmické agentury zřízeny vnitřní struktury a funkční metoda, zejména pro účely rozhodování, řízení a odpovědnosti, které umožní zajištění maximální ochrany zájmů Unie a plnění jejích rozhodnutí, a také pro činnosti financované Evropskou kosmickou agenturou, které mají dopad na program.

4.Aniž je dotčena dohoda o finančním rámcovém partnerství zmíněná v odstavci 4, Komise nebo agentura mohou požádat Evropskou kosmickou agenturu, aby poskytla technické poradenství a informace nezbytné k plnění úkolů, kterými byly tímto nařízením pověřeny.

Článek 32

Úloha dalších subjektů

1.Dohodou o přiznání příspěvku může Komise zcela nebo částečně pověřit prováděním složek programu subjekty jiné než uvedené v článcích 30 a 31, a to mimo jiné:

a)provozem kosmické infrastruktury složky Copernicus nebo jejích částí organizaci EUMETSAT;

b)prováděním služeb složky Copernicus nebo jejich částí příslušné agentury, subjekty nebo organizace.

2.Kritéria pro výběr takových pověřených subjektů odrážejí zejména schopnost těchto subjektů zajistit kontinuitu a případně bezpečnost provozu s nulovým nebo minimálním narušením činností složky Copernicus.

HLAVA V

BEZPEČNOST PROGRAMU

KAPITOLA I

Bezpečnost programu

Článek 33

Zásady bezpečnosti

Bezpečnost programu by měla vycházet z těchto zásad:

a)zohlednění zkušeností členských států v oblasti bezpečnosti a inspirace jejich osvědčenými postupy;

b)využití mezinárodně uznávaných norem a bezpečnostních pravidel Unie, která stanoví oddělení provozních funkcí od funkcí souvisejících s akreditací.

Článek 34

Správa bezpečnosti

1.Komise v oblasti své působnosti zajistí vysoký stupeň bezpečnosti, zejména pokud jde o:

a)ochranu pozemní i kosmické infrastruktury a poskytování služeb, zejména před fyzickými nebo kybernetickými útoky;

b)kontrolu a řízení převodů technologií;

c)rozvoj získaných kompetencí a know-how a jejich udržení v Unii;

d)ochranu citlivých neutajovaných a utajovaných informací.

Za tímto účelem Komise zajistí, aby byla pro každou složku programu provedena analýza rizik a hrozeb. Na základě této analýzy rizik a hrozeb stanoví prostřednictvím prováděcích aktů obecné bezpečnostní požadavky pro každou složku programu. Přitom Komise vezme v úvahu dopad těchto požadavků na hladké fungování dané složky, zejména z hlediska nákladů, řízení rizik a harmonogramu, a dbá na to, aby nesnížila obecnou úroveň bezpečnosti ani nenarušila fungování stávajícího zařízení založeného na dané složce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.

2.Subjekt odpovědný za řízení složky programu odpovídá za řízení bezpečnosti dané složky a za tím účelem provádí analýzu rizik a hrozeb a veškeré nezbytné činnosti k zajištění a monitorování bezpečnosti dané složky, zejména stanovení technických specifikací a provozních postupů, a monitoruje jejich soulad s obecnými bezpečnostními požadavky uvedenými v odstavci 1.

3.Agentura:

a)zajistí bezpečnostní akreditaci všech složek programu v souladu s kapitolou II této hlavy a pravomocemi členských států;

b)zajistí provoz bezpečnostního střediska složky Galileo v souladu s požadavky odstavce 2 a pokyny vypracovanými v rámci působnosti rozhodnutí 2014/496/SZBP;

c)plní úkoly, jimiž byla pověřena rozhodnutím 1104/2011/EU;

d)poskytuje Komisi svoje technické znalosti a poskytuje veškeré informace nezbytné pro plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.

4.Členské státy:

a)přijmou opatření alespoň rovnocenná těm, která jsou nezbytná k ochraně evropských kritických infrastruktur ve smyslu směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu 29 , a těm, která jsou nezbytná k ochraně jejich vlastních vnitrostátních kritických infrastruktur, za účelem zajištění ochrany pozemní infrastruktury na zemi, jež tvoří nedílnou součást programu a je umístěná na jejich území;

b)provádějí úkoly bezpečnostní akreditace uvedené v článku 41.

6.Subjekty zapojené do programu přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění bezpečnosti programu.

KAPITOLA II

Bezpečnostní akreditace

Článek 35

Orgán pro bezpečnostní akreditaci

Orgánem pro bezpečnostní akreditaci všech složek programu je rada pro bezpečnostní akreditaci zřízená v rámci agentury.

Článek 36

Obecné zásady bezpečnostní akreditace

Činnosti bezpečnostní akreditace pro všechny složky programu probíhají v souladu s těmito zásadami:

a)činnosti a rozhodnutí v oblasti bezpečnostní akreditace jsou prováděny v kontextu kolektivní odpovědnosti za bezpečnost Unie a členských států;

b)je usilováno o to, aby rozhodnutí v rámci rady pro bezpečnostní akreditaci byla přijímána na základě konsensu;

c)činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace jsou prováděny přístupem hodnocení a řízení rizik, přičemž se zvažují rizika pro bezpečnost složky, jakož i dopad na náklady nebo na harmonogram každého opatření ke snížení rizik s přihlédnutím k cíli nesnížit obecnou úroveň bezpečnosti této složky;

d)rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci o bezpečnostní akreditaci připravují a činí odborníci, kteří mají řádnou kvalifikaci v oblasti akreditace komplexních systémů, mají bezpečnostní prověrku na odpovídající úrovni a jednají objektivně;

e)je usilováno o to, aby byly konzultovány všechny relevantní strany zainteresované na bezpečnostních otázkách dané složky;

f)činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace provádějí v souladu se strategií bezpečnostní akreditace všechny příslušné zúčastněné strany zapojené do složky, aniž je dotčena úloha Komise;

g)rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci o bezpečnostní akreditaci vycházejí v souladu s postupem uvedeným v příslušné strategii bezpečnostní akreditace definované zmíněnou radou z rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci přijatých na místní úrovni příslušnými vnitrostátními orgány členských států pro bezpečnostní akreditaci;

h)soustavným, transparentním a plně srozumitelným postupem monitorování se zajistí, aby byla známa bezpečnostní rizika složky, aby byla definována bezpečnostní opatření ke snížení těchto rizik na přijatelnou míru s ohledem na bezpečnostní potřeby Unie a jejích členských států a pro hladké fungování složky a aby byla tato opatření uplatňována ve shodě s koncepcí ochrany do hloubky. Účinnost těchto opatření se průběžně vyhodnocuje. Tento postup týkající se hodnocení a řízení bezpečnostních rizik se provádí jako iterativní proces a je prováděn společně zúčastněnými subjekty zapojenými do složky;

i)rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci přijímá rada pro bezpečnostní akreditaci striktně nezávisle, a to i na Komisi a na jiných subjektech odpovědných za provádění složky a za poskytování souvisejících služeb, jakož i na výkonném řediteli a na správní radě agentury;

j)činnosti bezpečnostní akreditace jsou prováděny s náležitým ohledem na nezbytnost adekvátní koordinace mezi Komisí a orgány odpovědnými za provádění bezpečnostních předpisů;

k)bezpečnostní akreditací složky EGNOS prováděnou radou pro bezpečnostní akreditaci nejsou dotčeny činnosti akreditace pro oblast letectví prováděné Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví.

Článek 37

Úkoly rady pro bezpečnostní akreditaci

1.Rada pro bezpečnostní akreditaci plní své úkoly, aniž jsou dotčeny odpovědnosti Komise nebo odpovědnosti svěřené jiným subjektům agentury, zejména v otázkách týkajících se bezpečnosti, a aniž jsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti bezpečnostní akreditace.

2.Rada pro bezpečnostní akreditaci plní tyto úkoly:

a)definuje a schvaluje strategii bezpečnostní akreditace, která stanoví:

i)rozsah činností nezbytných k provádění a udržování akreditace složek programu nebo částí těchto složek a veškerých propojení mezi nimi a jinými systémy nebo složkami;

ii)postup bezpečnostní akreditace složek programu nebo částí těchto složek, s úrovní podrobnosti odpovídající požadované úrovni jistoty a jasně uvádějící podmínky akreditace;

iii)úlohu příslušných zúčastněných stran zapojených do postupu akreditace;

iv)harmonogram akreditace, který je v souladu s fázemi složek programu, zejména pokud jde o zavádění infrastruktury, poskytování služeb a vývoj;

v)zásady bezpečnostní akreditace pro sítě připojené k systémům zřízeným v rámci složek programu nebo pro části těchto složek a pro zařízení připojené k systémům zřízeným těmito složkami, kterou provádí vnitrostátní subjekty členských států příslušné pro bezpečnostní otázky;

b)přijímá rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci, zejména o schválení vypuštění družic, povolení k provozu systémů zřízených v rámci složek programu nebo prvků těchto složek v jejich jednotlivých konfiguracích a pro jednotlivé služby, které poskytují, až po signál ve vesmíru (včetně) a povolení k provozu pozemních stanic. Pokud jde o sítě a zařízení připojené ke službě PRS podle článku 44 nebo k jakékoli jiné zabezpečené službě pocházející ze složek programu, rozhoduje rada pro bezpečnostní akreditaci pouze o povolení subjektů vyvíjet nebo vyrábět citlivé technologie PRS, přijímače PRS nebo bezpečnostní moduly PRS nebo jiné technologie nebo zařízení, jež musí být zkontrolováno z hlediska obecných bezpečnostních požadavků podle čl. 34 odst. 1, přičemž bere v potaz doporučení vnitrostátních subjektů příslušných pro otázky bezpečnosti a obecná bezpečnostní rizika;

c)přezkoumává a s výjimkou dokumentů, které má Komise přijmout podle čl. 34 odst. 1 tohoto nařízení a článku 8 rozhodnutí č. 1104/2011/EU, schvaluje veškerou dokumentaci týkající se bezpečnostní akreditace;

d)poskytuje v oblasti své působnosti Komisi poradenství k vypracovávání návrhů znění aktů uvedených v čl. 34 odst. 1 tohoto nařízení a článku 8 rozhodnutí č. 1104/2011/EU, včetně poradenství k zavádění bezpečnostních provozních postupů (SecOps), a předkládá prohlášení se svým závěrečným postojem;

e)přezkoumává a schvaluje hodnocení bezpečnostního rizika vypracované v souladu s postupem monitorování podle čl. 36 písm. h), s ohledem na soulad s dokumenty uvedenými v písmeni c) tohoto odstavce a s dokumenty vypracovanými podle čl. 34 odst. 1 tohoto nařízení a článku 8 rozhodnutí č. 1104/2011/EU; a spolupracuje s Komisí na definování opatření ke snížení rizik;

f)kontroluje provádění bezpečnostních opatření v souvislosti s bezpečnostní akreditací složek programu prováděním nebo finančním zaštítěním bezpečnostních posouzení, inspekcí, auditů či přezkumů v souladu s čl. 41 písm. b) tohoto nařízení;

g)potvrzuje výběr schválených produktů a opatření, která chrání před elektronickým odposlechem (TEMPEST), a schválených kryptografických produktů používaných k zajištění bezpečnosti složek programu;

h)schvaluje, případně se spolu s relevantními subjekty příslušnými pro otázky bezpečnosti účastní společného schvalování propojení mezi systémy zřízenými v rámci složek programu nebo částí těchto složek a jinými systémy;

i)domlouvá s příslušným členským státem model pro kontrolu přístupu podle čl. 41 písm. c);

j)připravuje zprávy o rizicích a informuje Komisi, správní radu a výkonného ředitele o svém posouzení rizik a radí jim ohledně možností řešení zbytkového rizika v souvislosti s konkrétním rozhodnutím o bezpečnostní akreditaci;

k)v úzké součinnosti s Komisí asistuje Radě a vysokému představiteli při provádění rozhodnutí 2014/496/SZBP, pokud o to Rada a/nebo vysoký představitel konkrétně požádají;

l)provádí konzultace, které jsou nezbytné pro plnění jejích úkolů;

m)přijme svůj jednací řád a zveřejní jej.

3.Aniž jsou dotčeny pravomoci členských států, pod dohledem rady pro bezpečnostní akreditaci se zřídí zvláštní podřízený subjekt zastupující členské státy, který provádí úkoly orgánu pro distribuci kryptografických materiálů v souvislosti se správou kryptografických materiálů EU týkajících se programu, zejména pokud jde o:

a)správu letových kódů a jiných kódů nezbytných pro fungování složky Galileo;

b)ověření, že byly zavedeny a jsou uplatňovány postupy pro evidenci klíčů PRS složky Galileo, bezpečné zacházení s nimi, jejich uložení a distribuci.

Článek 38

Složení rady pro bezpečnostní akreditaci

1.Rada pro bezpečnostní akreditaci je složena ze zástupce z každého členského státu, zástupce Komise a zástupce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“). Funkční období členů rady pro bezpečnostní akreditaci je čtyřleté s možností opětovného jmenování.

2.Jako pozorovatel je na zasedání rady pro bezpečnostní akreditaci přizván zástupce Evropské kosmické agentury. K účasti na těchto zasedáních mohou být jako pozorovatelé ve výjimečných případech přizváni rovněž zástupci agentur Unie, třetích zemí nebo mezinárodních organizací v případě záležitostí, které se těchto třetích zemí nebo mezinárodních organizací přímo týkají, zejména pak záležitostí, které se týkají infrastruktury, jež jim patří nebo jež je zřízena na jejich území. Ujednání pro takovou účast zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací a její podmínky se stanoví v příslušných dohodách a musí být v souladu s jednacím řádem rady pro bezpečnostní akreditaci.

Článek 39

Pravidla hlasování v radě pro bezpečnostní akreditaci

Nelze-li dosáhnout konsenzu podle obecných zásad uvedených v článku 36, přijme rada pro bezpečnostní akreditaci rozhodnutí na základě hlasování kvalifikovanou většinou v souladu s článkem 16 Smlouvy o Evropské unii. Zástupce Komise a zástupce vysokého představitele se hlasování neúčastní. Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci podepisuje jménem rady pro bezpečnostní akreditaci rozhodnutí, která rada pro bezpečnostní akreditaci přijme.

Článek 40

Komunikace a dopad rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci

1.Rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci jsou určena Komisi.

2.Komise průběžně informuje radu pro bezpečnostní akreditaci o dopadu zamýšlených rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci na řádný chod složek programu a na provádění plánů řešení zbytkového rizika. Rada pro bezpečnostní akreditaci zohlední všechny tyto informace Komise.

3.Komise neprodleně informuje Evropský parlament a Radu o dopadu přijetí rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci na řádný chod složek programu. Pokud se Komise domnívá, že by rozhodnutí přijaté radou pro bezpečnostní akreditaci mohlo mít významný dopad na řádný chod těchto složek, například pokud jde o náklady, harmonogram nebo plnění, okamžitě informuje Evropský parlament a Radu.

4.Správní rada je pravidelně informována o průběhu práce rady pro bezpečnostní akreditaci.

5.Pracovní harmonogram rady pro bezpečnostní akreditaci nesmí být v rozporu s harmonogramem činností pracovního programu podle článku 100.

Článek 41

Úloha členských států při bezpečnostní akreditaci

Členské státy:

a)předávají radě pro bezpečnostní akreditaci veškeré informace, které považují za důležité pro účely bezpečnostní akreditace;

b)umožní v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy řádně pověřeným osobám, jež byly jmenovány radou pro bezpečnostní akreditaci, se souhlasem vnitrostátních subjektů příslušných pro bezpečnostní otázky a pod jejich dohledem přístup k veškerým informacím a do veškerých oblastí a/nebo míst, která souvisejí s bezpečností systémů spadajících do pravomoci členských států, aniž by docházelo k diskriminaci na základě státní příslušnosti státních příslušníků členských států, a to mimo jiné pro účely bezpečnostních inspekcí, auditů a testů, o nichž rozhodla rada pro bezpečnostní akreditaci, a pro potřeby postupu monitorování bezpečnostních rizik podle čl. 36 písm. h). Tyto audity a testy se provádí v souladu s těmito zásadami:

i)důraz je kladen na význam bezpečnosti a účinného řízení rizik u kontrolovaných subjektů;

ii)doporučena jsou protiopatření za účelem zmírnění specifických dopadů způsobených pozbytím důvěrnosti, integrity nebo dostupnosti utajovaných informací;

a)jednotlivě odpovídají za přípravu modelu pro kontrolu přístupu, jenž obsahuje přehled nebo seznam oblastí nebo míst, které mají být akreditovány, a na němž se předem dohodnou členské státy a rada pro bezpečnostní akreditaci, aby bylo zajištěno, že všechny členské státy poskytují stejnou úroveň kontroly přístupu;

b)odpovídají na místní úrovni za bezpečnostní akreditaci míst, která se nacházejí na jejich území a tvoří část bezpečnostně akreditované oblasti složek programu, a podávají o tom zprávu radě pro bezpečnostní akreditaci.

KAPITOLA III

Ochrana utajovaných informací

Článek 42

Použití předpisů o utajovaných informacích

V rámci působnosti tohoto nařízení:

a)každý členský stát zajistí, aby jeho vnitrostátní bezpečnostní předpisy poskytovaly stupeň ochrany utajovaných informací Evropské unie rovnocenný stupni, který poskytují bezpečnostní pravidla stanovená rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU 30 a bezpečnostní pravidla Rady stanovená v přílohách rozhodnutí Rady ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU 31 ;

b)členské státy neprodleně informují Komisi o vnitrostátních bezpečnostních předpisech uvedených v písmeni a);

c)fyzické osoby s bydlištěm ve třetích zemích a právnické osoby usazené ve třetích zemích mohou přicházet do styku s utajovanými informacemi Evropské unie týkajícími se programu, pouze pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní předpisy poskytující stupeň ochrany alespoň rovnocenný stupni, který poskytují bezpečnostní pravidla Komise stanovená rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 a bezpečnostní pravidla Rady stanovená v přílohách rozhodnutí 2013/488/EU. Rovnocennost bezpečnostních předpisů uplatňovaných ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci je definována v dohodě o bezpečnosti informací, včetně záležitostí týkajících se průmyslové bezpečnosti, je-li to relevantní, uzavřené mezi Unií a touto třetí zemí nebo mezinárodní organizací postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU a s ohledem na článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU;

d)aniž je dotčen článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU a pravidla upravující oblast průmyslové bezpečnosti uvedená v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444, může být fyzické osobě nebo právnické osobě, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci umožněn přístup k utajovaným informacím Evropské unie, je-li to považováno za nezbytné v jednotlivých případech s ohledem na povahu a obsah těchto informací, na potřebu příjemce znát utajované informace a na míru prospěchu pro Unii.

HLAVA VI

Galileo a EGNOS

Článek 43

Způsobilá opatření

Způsobilá opatření v rámci složek Galileo a EGNOS zahrnují:

a)řízení, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu kosmické infrastruktury, včetně modernizací a managementu zastarávání;

b)řízení, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu pozemní infrastruktury, zejména sítí, míst a podpůrných zařízení, včetně modernizací a managementu zastarávání;

c)rozvoj budoucích generací systémů a vývoj služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS, aniž jsou dotčena budoucí rozhodnutí o finančním výhledu Unie;

d)certifikační a normalizační provozní činnosti;

e)zajišťování služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS a rozvoj trhu s těmito službami;

f)spolupráce s jinými regionálními nebo globálními družicovými navigačními systémy;

g)veškeré prvky dokládající spolehlivost systému a jeho využívání;

h)koordinační činnosti týkající se poskytování služeb a rozšíření jejich pokrytí.

Článek 44

Služby poskytované složkou Galileo

1.Služby poskytované složkou Galileo zahrnují:

a)otevřenou službu Galileo (GOS), která je pro uživatele bezplatná, poskytuje informace o poloze a synchronizaci určené především pro masové aplikace družicové navigace pro využití ze strany spotřebitelů;

b)vysoce přesnou službu (HAS), která je pro uživatele bezplatná a prostřednictvím dodatečných dat šířených v doplňkovém kmitočtovém pásmu poskytuje velmi přesné informace týkající se polohy a synchronizace, které jsou určeny zejména pro aplikace družicové navigace pro profesionální nebo komerční použití;

c)službu ověření pravosti signálu (SAS), která je založena na šifrovaných kódech obsažených v signálech a která je určena zejména pro aplikace družicové navigace pro profesionální nebo komerční použití;

d)veřejnou regulovanou službu (PRS) určenou pouze vládou schváleným uživatelům regulovaným v souladu s rozhodnutím č. 1104/2011/EU, pro citlivé aplikace, které vyžadují vysokou úroveň kontinuity služby, a to i v oblasti bezpečnosti a obrany, která využívá silné, šifrované signály;

e)tísňovou službu (ES), která vydáváním signálů vysílá varování týkající se přírodních katastrof nebo jiných nouzových situací v konkrétních oblastech;

f)službu určování času (TS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje přesný a robustní referenční čas, jakož i realizaci koordinovaného světového času a která usnadňuje vývoj časových aplikací založených na složce Galileo a použití v kritických aplikacích.

2.Složka Galileo rovněž přispívá:

a)ke službě pátrání a záchrany (SAR) systému COSPAS-SARSAT detekcí tísňových signálů vysílaných bójemi a zpětným posíláním zpráv prostřednictvím „zpětného spojení“;

b)k službám monitorování integrity normalizovaným na úrovni Unie nebo na mezinárodní úrovni určeným k využití aplikacemi pro zajištění bezpečnosti života na základě signálů otevřené služby Galileo a v kombinaci se složkou EGNOS a jinými družicovými navigačními systémy;

c)k službám v oblasti informací o kosmickém počasí a včasného varování poskytovaným prostřednictvím pozemní infrastruktury složky Galileo, které jsou určeny zejména ke snížení potenciálních rizik pro uživatele služeb poskytovaných složkou Galileo a jinými globálními družicovými navigačními systémy souvisejících s jevy kosmického počasí.

Článek 45

Služby poskytované složkou EGNOS

1.Služby poskytované složkou EGNOS zahrnují:

a)otevřenou službu EGNOS (EOS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci určené především pro masové aplikace družicové navigace pro využití ze strany spotřebitelů;

b)službu přístupu k datům systému EGNOS (EDAS), která poskytuje informace o poloze a synchronizaci určené zejména pro aplikace družicové navigace pro odborné a komerční využití, přičemž nabízí zlepšenou výkonnost a data s vyšší přidanou hodnotou, než jakou mají data získaná prostřednictvím EOS;

c)službu pro zajištění bezpečnosti života (SoL), která je osvobozena od přímých uživatelských poplatků a poskytuje informace o poloze a synchronizaci s vysokou úrovní kontinuity, dostupnosti a přesnosti, včetně zpráv týkajících se integrity, které uživatele upozorňují na jakékoli selhání v systému Galileo a jiných GNSS, které Galileo v oblasti pokrytí zesiluje, nebo na signály o překročení limitů vydávaných systémem Galileo a těmito jinými GNSS, a která je určena především pro uživatele, pro které má zásadní význam bezpečnost, zejména v oblasti civilního letectví pro účely letových navigačních služeb.

2.Služby uvedené v odstavci 1 se poskytují především na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě.

Zeměpisné pokrytí složkou EGNOS může být rozšířeno do dalších oblastí světa, zejména na území kandidátských zemí, třetích zemí přidružených k iniciativě jednotného evropského nebe a třetích zemí v rámci evropské politiky sousedství, pokud je to technicky proveditelné, a v případě služby SoL na základě mezinárodních dohod.

3.Náklady takového rozšíření, včetně souvisejících provozních nákladů specifických pro uvedené regiony, nejsou hrazeny z rozpočtu podle článku 11. Uvedené rozšíření nezpůsobí prodlevu v nabízení služeb podle odstavce 1 na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě.

Článek 46

Prováděcí opatření pro složky Galileo a EGNOS

Pro zajištění řádného fungování systémů Galileo a EGNOS a jejich přijetí ze strany trhů Komise v případě potřeby stanoví nezbytná opatření, která jsou zapotřebí k:

a)řízení a snižování rizik spojených s provozem složek Galileo a EGNOS;

b)určení hlavních rozhodovacích fází pro monitorování a hodnocení provádění složek Galileo a EGNOS;

c)určení, v souladu s bezpečnostními požadavky a otevřeným a transparentním postupem, umístění středisek náležejících pozemní infrastruktuře složek Galileo a EGNOS, a zajištění jejich fungování.

Uvedená prováděcí opatření se přijmou přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.

Článek 47

Slučitelnost a interoperabilita

1.Složky Galileo a EGNOS a služby, které poskytují, musí být z technického hlediska slučitelné a interoperabilní.

2.Složky Galileo a EGNOS a služby, které poskytují, musí být slučitelné a interoperabilní s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky rádiové navigace, pokud jsou v mezinárodních dohodách stanoveny nezbytné požadavky na slučitelnost a interoperabilitu.

HLAVA VII

Copernicus

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 48

Oblast působnosti složky Copernicus

1.Složka Copernicus se provádí v návaznosti na předchozí investice Unie a ve vhodných případech využívá národní nebo regionální kapacity členských států a zohledňuje kapacity komerčních dodavatelů srovnatelných dat a informací a potřebu podporovat hospodářskou soutěž a rozvoj trhu.

2.Složka Copernicus dodává data a informace, přičemž uplatňuje politiku plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům.

3.Copernicus sestává z těchto čtyř složek:

a)složky získávání dat, která zahrnuje:

vývoj a provozní činnosti družic Sentinel složky Copernicus;

přístup k datům třetích stran;

přístup k datům in situ a k pomocným datům;

b)složky zpracování dat a informací, která zahrnuje činnosti pro vytváření informací přidané hodnoty na podporu služeb v oblasti monitorování životního prostředí, podávání zpráv, zajištění dodržování právních předpisů, civilní ochrany a bezpečnosti (služby složky Copernicus);

c)složky pro přístup k datům a jejich distribuci, která zahrnuje infrastrukturu a služby k zajištění vyhledávání a prohlížení dat a informací složky Copernicus, přístupu k nim a jejich distribuci a využívání;

d)složky rozšiřování uživatelské základy a rozvoje trhu podle čl. 29 odst. 5, která zahrnuje příslušné činnosti, zdroje a služby na podporu složky Copernicus, jejích dat a služeb na všech úrovních za účelem maximalizace socioekonomických přínosů, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 1.

4.Složka Copernicus prosazuje mezinárodní koordinaci pozorovacích systémů a související výměny údajů za účelem posílení jejího globálního rozměru a doplňkovosti, přičemž zohledňuje stávající mezinárodní dohody a koordinační postupy. 

KAPITOLA II

Způsobilá opatření

Článek 49

Získávání dat

Způsobilá opatření v rámci složky Copernicus zahrnují:

a)opatření pro poskytnutí kontinuity stávajících misí Sentinel a pro vývoj, vypouštění do vesmíru, údržbu a provozování dalších družic Sentinel rozšiřujících oblast pozorování, přičemž se upřednostňují: pozorovací kapacity pro monitorování antropogenních emisí CO2 a ostatních skleníkových plynů, které umožní pokrytí pólů a inovativní environmentální aplikace v oblasti zemědělství, lesnictví a vodohospodářství;

b)opatření k zajištění přístupu k datům třetích stran nezbytným k vytváření služeb složky Copernicus nebo pro využití ze strany orgánů, agentur a decentralizovaných útvarů Unie;

c)opatření k poskytnutí a koordinaci přístupu k datům in situ a jiným pomocným datům potřebným k vytváření, kalibraci a ověřování dat a informací složky Copernicus.

Článek 50

Služby složky Copernicus

Složka Copernicus zahrnuje opatření na podporu těchto služeb:

a)služby monitorování životního prostředí, podávání zpráv a zajištění dodržování právních předpisů zahrnující: 

monitorování atmosféry za účelem poskytování informací o kvalitě ovzduší a chemickém složení atmosféry,

monitorování mořského prostředí za účelem poskytování informací o stavu a dynamice mořských a pobřežních ekosystémů a jejich zdrojů,

monitorování pevniny a zemědělství za účelem poskytování informací o krajinném pokryvu, využívání půdy a změnách využívání půdy, městských oblastech, kvantitě a kvalitě vnitrozemské vody, lesích, zemědělských a jiných přírodních zdrojích, biologické rozmanitosti a kryosféře,

monitorování změny klimatu za účelem poskytování informací o antropogenních emisích CO2 a ostatních skleníkových plynů, nejdůležitějších klimatických proměnných, reanalýzách klimatu, sezónních předpovědích, klimatických předpovědích a přisuzování, jakož i ukazatelích v příslušných časových a prostorových měřítcích;

b)služby krizového řízení pro poskytování informací na podporu veřejných orgánů zabývajících se civilní ochranou zřízených v Unii, podporující činnosti v oblasti civilní ochrany a nouzové reakce (zlepšení činnosti v oblasti včasného varování a kapacit pro reakci na krizi) a opatření v oblasti prevence a připravenosti (analýzy rizik a obnovy) v souvislosti s různými druhy katastrof;

c)bezpečnostní služby na podporu ostrahy vnějších hranic Unie, námořního dohledu, jakož i vnější činnosti Unie v reakci na bezpečnostní výzvy, jimž Unie čelí, a cílů a opatření společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Článek 51

Přístup k datům a informacím složky Copernicus a jejich distribuce

1.Složka Copernicus zahrnuje opatření pro umožnění přístupu k veškerým datům a informacím programu Copernicus a případně poskytuje další infrastrukturu a služby na podporu distribuce uvedených dat a informací, přístupu k nim a jejich využívání.

2.V případě, že jsou tato data a informace složky Copernicus z bezpečnostního hlediska citlivé, může Komise svěřit pořizování uvedených dat a informací a dohled nad získáváním, přístup k nim a jejich distribuci jednomu nebo více svěřenským subjektům. Tyto subjekty vytvoří a udržují rejstřík akreditovaných uživatelů a udělují přístup k vyhrazeným datům odděleným postupem.

KAPITOLA III

Politika v oblasti dat složky Copernicus

Článek 52

Politika v oblasti dat a informací složky Copernicus

1.Data a informace složky Copernicus se poskytují uživatelům na základě politiky plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům:

a)uživatelé složky Copernicus smí bezplatně a po celém světě reprodukovat, distribuovat, zveřejňovat, přizpůsobovat a upravovat všechna data a informace složky Copernicus a kombinovat je s jinými daty a informacemi;

b)politika plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům zahrnuje tato omezení:

formáty, včasnost a vlastnosti šíření dat a informací složky Copernicus musí být předem definovány,

případné licenční podmínky týkající se dat a informací třetích stran použitých při produkci informací služeb složky Copernicus musí být dodrženy,

bezpečnostní omezení vyplývající z obecných bezpečnostních požadavků podle čl. 34 odst. 1,

musí být zajištěna ochrana proti riziku narušení systému, který produkuje nebo zpřístupňuje data a informace složky Copernicus,

musí být zajištěna ochrana spolehlivého přístupu k datům a informacím složky Copernicus pro evropské uživatele.

2.Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 105 týkající se zvláštních ustanovení doplňujících odstavec 1, pokud jde o specifikace, podmínky a postupy pro přístup k datům a informacím složky Copernicus a jejich využívání.

3.Komise vydává licence a oznámení pro přístup a využívání dat a informací složky Copernicus, včetně přidělovacích ustanovení, v souladu s datovou politikou složky Copernicus definovanou v tomto nařízení použitelných aktech v přenesené pravomoci podle odstavce 2.

HLAVA VIII

OSTATNÍ SLOŽKY PROGRAMU

KAPITOLA I

SSA

ODDÍL I

SST

Článek 53

Oblast působnosti SST

Složka SST podporuje tyto činnosti:

a)vytvoření, rozvoj a provoz sítě pozemních a/nebo kosmických senzorů členských států, včetně senzorů vyvinutých Evropskou kosmickou agenturou a senzorů Unie provozovaných na vnitrostátní úrovni za účelem průzkumu a sledování objektů a vytvoření evropského katalogu kosmických objektů přizpůsobeného potřebám uživatelů podle článku 55;

b)zpracování a analýzu dat SST na vnitrostátní úrovni za účelem vytváření informací a služeb SST podle článku 54;

c)poskytování služeb SST podle článku 54 subjekty uvedenými v článku 55;

d)technickou a administrativní podporu k zajištění přechodu mezi kosmickým programem EU a rámcem pro podporu SST zřízeným rozhodnutím č. 541/2014/EU.

Článek 54

Služby SST

1.Služby SST zahrnují:

a)posuzování rizika vzájemných kolizí celistvých kosmických objektů nebo kolizí celistvých kosmických objektů s kosmickým smetím a potenciální vydávání upozornění na riziko kolize během startu, rané orbitální fáze, zvyšování oběžné dráhy, provozu na oběžné dráze a během fází vedoucí k ukončení kosmické mise;

b)detekci a charakterizaci fragmentace, rozlomení či kolizí těles na oběžné dráze;

c)posuzování rizika nekontrolovaného vstupu kosmických objektů a kosmického smetí zpět do zemské atmosféry a vypracování souvisejících informací včetně odhadu doby a pravděpodobného místa možného dopadu;

d)prevenci šíření kosmického smetí.

2.Služby SST jsou bezplatné a jsou kdykoli nepřetržitě k dispozici.

Článek 55

Uživatelé SST

1.Hlavními uživateli SST jsou všechny členské státy, ESVČ, Komise, Rada, veřejní a soukromí vlastníci a provozovatelé celistvých kosmických objektů a veřejné orgány zabývající se civilní ochranou usazené v Unii.

2.Další veřejné a soukromé subjekty (jiní než hlavní uživatelé) usazené v Unii smí mít o přístup k jedné ze služeb uvedených v čl. 54 odst. 1 písm. b) až d), pokud splňují tato kritéria:

a)data se používají pro nekomerční účely;

b)je zajištěna odpovídající úroveň bezpečnosti obdržených dat.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout podrobná ustanovení týkající se uvedených kritérií a příslušných postupů. Uvedená ustanovení se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.

Článek 56

Účast členských států

1.Členské státy, které si přejí účastnit se poskytování služeb SST podle článku 54, musí Komisi předložit společný návrh, v němž prokážou splnění těchto kritérií:

a)vlastnictví buď vhodných senzorů SST, které jsou k dispozici pro SST EU, a lidské zdroje pro jejich provozování, anebo vhodných kapacit pro provozní analýzu a zpracování dat zvláště navržených pro SST a k dispozici pro SST EU, nebo přístup k jednomu, nebo druhému;

b)počáteční posouzení bezpečnostních rizik každého prostředku SST provedené a validované příslušným členským státem;

c)akční plán zohledňující plán koordinace přijatý podle článku 6 rozhodnutí č. 541/2014/EU pro provádění činností uvedených v článku 53 tohoto nařízení;

d)rozdělení různých činností mezi členy odborných týmů určených podle článku 57;

e)pravidla pro sdílení dat nezbytných k dosažení cílů uvedených v článku 4.

Pokud jde o kritéria stanovená v písmenech a) a b), každý členský stát, který si přeje účastnit se poskytování služeb SST, musí prokázat splnění těchto kritérií zvlášť.

2.Kritéria uvedená v odst. 1 písm. a) a b) se považují za splněná zúčastněnými členskými státy, jejichž určené národní subjekty jsou členy konsorcia vytvořeného v souladu článkem 7 rozhodnutí 541/2014/EU ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.Pokud nebyl předložen žádný společný návrh v souladu s odstavcem 1 nebo pokud Komise usoudí, že předložený návrh není v souladu s kritérii uvedenými v odstavci 1, smí nejméně tři členské státy, u nichž bylo shledáno, že splňují kritéria stanovená v odstavci 1, společně předložit Komisi nabídky týkající se specifického orbitálního režimu.

4.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout podrobná ustanovení týkající se postupů a prvků uvedených v odstavcích 1 až 3. Uvedená prováděcí opatření se přijmou přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.

Článek 57

Organizační rámec účasti členských států

1.Všechny členské státy, které předložily návrh, u kterého Komise zjistila, že je v souladu s čl. 56 odst. 1, nebo který byl Komisí vybrán postupem podle čl. 56 odst. 3, určí ustavující národní subjekt usazený na jejich území, aby je zastupoval.

2.Ustavující národní subjekty určené podle článku 1 uzavřou dohodu, která vytváří partnerství SST a stanoví pravidla a mechanismy pro jejich spolupráci při provádění činností podle článku 53. Dohoda musí zejména obsahovat prvky zmíněné v čl. 56 odst. 1 písm. c) až e) a vytvoření struktury řízení rizik, aby bylo zajištěno provádění ustanovení o využívání a bezpečné výměně dat a informací SST.

3.Ustavující národní subjekty vyvíjejí unijní služby SST vysoké kvality v souladu s víceletým plánem, příslušnými klíčovými ukazateli výkonnosti a uživatelskými požadavky, na základě činností odborných týmů podle odstavce 6. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 107 odst. 3 přijmout víceletý plán a klíčové ukazatele výkonnosti.

4.Ustavující národní subjekty vytvoří síť stávajících a potenciálních budoucích senzorů pro jejich koordinované a optimalizované provozování za účelem vytvoření a aktualizace společného evropského katalogu.

5.Zúčastněné členské státy provádějí bezpečnostní akreditaci na základě obecných bezpečnostních požadavků podle čl. 34 odst. 1.

6.Členské státy, které se účastní SST, určí odborné týmy, které budou mít na starosti konkrétní otázky týkající se různých činností SST. Odborné týmy jsou stálé, řízené a personálně obsazené ustavujícími národními subjekty členských států, které je zřídily, a mohou zahrnovat odborníky z každého ustavujícího národního subjektu.

7.Ustavující národní subjekty a odborné týmy zajistí ochranu dat SST, informací SST a služeb SST.

8.Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná pravidla týkající se fungování organizačního rámce účasti členských států na SST. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.

Článek 58

Kontaktní místo SST

1.Na základě nejlepších odborných znalostí v otázkách bezpečnosti vybere Komise kontaktní místo SST. Toto kontaktní místo:

a)poskytuje nezbytná bezpečná rozhraní k centralizaci, uchovávání a zpřístupňování informací SST uživatelům SST, přičemž musí být zajištěno řádné nakládání s nimi a sledovatelnost;

b)poskytuje přímé podávání zpráv o výkonnosti služeb SST;

c)získává zpětnou vazbu, aby bylo zajištěno požadované sladění služeb s očekáváními uživatelů;

d)podporuje a propaguje služby a podněcuje k jejich využívání.

2.Ustavující národní subjekty v takovém případě uzavřou s kontaktním místem SST potřebná prováděcí ujednání.

ODDÍL II

Kosmické počasí a blízkozemní tělesa

Článek 59

Činnosti v oblasti kosmického počasí

1.Funkce kosmického počasí může podporovat tyto činnosti:

a)posouzení a identifikaci potřeb uživatelů v odvětvích uvedených v odst. 2 písm. b) za účelem stanovení služeb týkajících se kosmického počasí, které mají být poskytovány;

b)poskytování služeb v oblasti kosmického počasí uživatelům kosmického počasí, podle zjištěných potřeb uživatelů a technických požadavků.

2.Služby v oblasti kosmického počasí musí být kdykoli k dispozici bez přerušení a mohou být vybírány podle těchto pravidel:

a)Komise stanoví prioritu služeb v oblasti kosmického počasí, které mají být poskytovány na úrovni Unie, podle potřeb uživatelů, technologické připravenosti služeb a výsledku posouzení rizik;

b)služby v oblasti kosmického počasí mohou přispívat k ochraně těchto odvětví: celistvé kosmické objekty, letectví, globální družicové navigační systémy, elektrické rozvodné sítě a komunikace.

3.Subjekty, které budou poskytovat služby v oblasti kosmického počasí, se vybírají prostřednictvím výzev k podávání nabídek.

Článek 60

Činnosti týkající se blízkozemních těles

1.Funkce týkající se blízkozemních těles může podporovat tyto činnosti:

a)mapování kapacit členských států pro odhalování a monitorování blízkozemních těles;

b)podporu vytváření sítí zařízení a výzkumných středisek členských států;

c)vývoj služby uvedené v odstavci 2.

2.Komise může koordinovat opatření Unie a vnitrostátních veřejných orgánů zabývajících se civilní ochranou v případě, že je zjištěno blízkozemní těleso, které se blíží k Zemi.

KAPITOLA II

GOVSATCOM

Článek 61

Oblast působnosti GOVSATCOM

V rámci složky GOVSATCOM se kapacity a služby družicové komunikace kombinují do společného souboru Unie obsahujícího kapacity a služby družicové komunikace. Tato složka zahrnuje:

a)vývoj, vybudování a provozní činnosti infrastruktury pozemního segmentu;

b)pořízení kapacity pro družicovou komunikaci, služeb a uživatelského zařízení nezbytného pro poskytování služeb GOSVSATCOM;

c)opatření nezbytná pro další interoperabilitu a normalizaci uživatelského zařízení GVSATCOM.

Článek 62

Kapacity a služby poskytované v rámci GOVSATCOM

1.Pro uživatele GOVSATCOM je zajištěno bezplatné poskytování kapacit a služeb GOVSATCOM, jak je stanoveno v portfoliu služeb uvedeném v odstavci 3, v souladu s provozními požadavky uvedenými v odstavci 2, specifickými bezpečnostními požadavky na GOVSATCOM podle čl. 34 odst. 1 a v mezích pravidel pro sdílení a prioritizaci podle článku 65.

2.Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme provozní požadavky na služby poskytované v rámci GOSSATCOM v podobě technických specifikací pro případy použití týkající se krizového řízení, dohledu a řízení klíčové infrastruktury, včetně diplomatických komunikačních sítí. Uvedené provozní požadavky vycházejí z podrobné analýzy požadavků uživatelů a zohledňují požadavky vyplývající ze stávajících uživatelských zařízení a sítí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.

3.Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme portfolio služeb pro služby poskytované v rámci GOVSATCOM v podobě seznamu kategorií kapacit a služeb družicové komunikace a jejich atributů, včetně zeměpisného pokrytí, kmitočtu, šířky pásma, uživatelského zařízení a bezpečnostních prvků. Tato opatření musí být založena na provozních a bezpečnostních požadavcích uvedených v odstavci 1 a musí upřednostňovat služby poskytované uživatelům na úrovni Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.

4.Uživatelé GOVSATCOM mají přístup ke kapacitám a službám uvedeným v portfoliu služeb prostřednictvím center GOVSATCOM podle článku 66.

Článek 63

Poskytovatelé kapacit a služeb družicové komunikace

Kapacity a služby družicové komunikace v rámci této složky mohou poskytovat tyto subjekty:

a)účastníci GOVSATCOM a

b)právnické osoby, které jsou řádně akreditovány k poskytování satelitních kapacit nebo služeb v souladu s postupem bezpečnostní akreditace podle článku 36 na základě specifických bezpečnostních požadavků na GOVSATCOM podle čl. 34 odst. 1.

Článek 64

Používání GOVSATCOM

1.Uživateli GOVSATCOM mohou být následující subjekty, pokud jim jsou svěřeny úkoly týkající se dohledu nad misemi, provozními činnostmi a infrastrukturami, jež jsou klíčové z hlediska bezpečnosti, a jejich řízení:

a)orgán veřejné moci Unie nebo členského státu nebo subjekt pověřený výkonem takové veřejné moci,

b)fyzická nebo právnická osoba.

2.K používání kapacit a služeb GOVSATCOM musí být uživatelé GOVSATCOM řádně oprávněni účastníkem podle článku 67.

Článek 65

Sdílení a prioritizace

1.Sdružené kapacity, služby a uživatelská zařízení družicové komunikace se sdílí a prioritizují mezi účastníky GOVSATCOM na základě analýzy bezpečnostních rizik prováděné uživateli na úrovni Unie a členských států. Při tomto sdílení a prioritizaci jsou upřednostňováni uživatelé na úrovni Unie.

2.Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná pravidla pro sdílení a prioritizaci kapacit, služeb a uživatelského zařízení, přičemž zohlední očekávanou poptávku po různých případech použití a analýzu bezpečnostních rizik pro tyto případy použití. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.

3.Sdílení a prioritizaci kapacit a služeb družicové komunikace mezi uživateli GOVSATCOM, kteří jsou oprávněni stejným účastníkem GOVSATCOM, určuje a provádí uvedený účastník.

Článek 66

Infrastruktura a provoz pozemního segmentu

1.Pozemní segment zahrnuje infrastrukturu nezbytnou k tomu, aby bylo umožněno poskytování služeb uživatelům v souladu s článkem 65, zejména pokud jde o centra GOVSATCOM, která jsou v rámci této složky pořízena k propojení uživatelů GOVSATCOM s poskytovateli kapacit a služeb družicové komunikace.

2.Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví umístění infrastruktury pozemního segmentu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.

Článek 67

Účastníci GOVSATCOM a příslušné orgány

1.Členské státy, Rada, Komise a ESVČ jsou účastníky GOVSATCOM, pokud opravňují uživatele GOVSATCOM, nebo poskytují kapacity družicové navigace či místa pozemních segmentů nebo část zařízení pozemního segmentu.

2.Agentury Unie se mohou stát účastníky GOVSATCOM, pokud orgán Unie, který na ně dohlíží, vydal oprávnění.

3.Každý účastník určí jeden příslušný orgán GOVSATCOM.

4.Příslušný orgán GOVSATCOM zajistí, aby

a)používání služeb bylo v souladu s použitelnými bezpečnostními požadavky;

b)byla určena a spravována přístupová práva pro uživatele GOVSATCOM;

c)uživatelská zařízení a související elektronická komunikační spojení a informace byly využívány a řízeny v souladu s platnými bezpečnostními požadavky;

d)bylo zřízeno ústřední kontaktní místo, které bude podle potřeby pomáhat při podávání zpráv o bezpečnostních rizicích a hrozbách, zejména pokud jde o detekci potenciálně škodlivé elektromagnetické interference ovlivňující služby v rámci této složky.

Článek 68

Monitorování nabídky a poptávky týkající se GOVSATCOM

Za účelem optimalizace rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou týkající se služeb GOVSATCOM Komise nepřetržitě monitoruje vývoj nabídky a poptávky týkající se kapacit a služeb GOVSATCOM, přičemž zohledňuje nová rizika a hrozby, jakož i nový technologický vývoj.

Článek 69

Ustanovení o přezkumu týkající se GOVSATCOM

Před koncem roku 2024 vyhodnotí Komise provádění složky GOVSATCOM, zejména pokud jde o vývoj potřeb uživatelů v souvislosti s kapacitou družicové komunikace. Hodnocení se zaměří zejména na potřebu další kosmické infrastruktury. Hodnocení je v případě potřeby doprovázeno vhodným návrhem vývoje další kosmické infrastruktury v rámci složky GOVSATCOM.

HLAVA IX

AGENTURA EVROPSKÉ UNIE PRO KOSMICKÝ PROGRAM

KAPITOLA I

Obecná ustanovení týkající se agentury

Článek 70

Právní postavení agentury

1.Agentura je subjektem Unie. Má právní subjektivitu.

2.Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, kterou vnitrostátní právo daného členského státu přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat nebo zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.

Článek 71

Sídlo agentury

Agentura sídlí v Praze (Česká republika).

KAPITOLA II

Organizace agentury

Článek 72

Správní a řídicí struktura

1.Správní a řídící strukturu agentury tvoří:

a)správní rada;

b)výkonný ředitel;

c)rada pro bezpečnostní akreditaci.

2.Správní rada a výkonný ředitel, rada pro bezpečnostní akreditaci a její předseda vzájemně spolupracují, aby zajistili fungování agentury a koordinaci v souladu s postupy stanovenými vnitřními předpisy agentury, jako jsou jednací řád správní rady, jednací řád rady pro bezpečnostní akreditaci, finanční pravidla použitelná na agenturu, prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pravidla pro přístup k dokumentům.

Článek 73

Správní rada

1.Správní rada sestává z jednoho zástupce z každého členského státu a čtyř zástupců Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo. Správní rada zahrnuje i jednoho člena jmenovaného Evropským parlamentem, bez hlasovacího práva.

2.Předseda nebo místopředseda rady pro bezpečnostní akreditaci, zástupce Rady, zástupce vysokého představitele a zástupce Evropské kosmické agentury jsou k účasti na zasedání správní rady přizváni jako pozorovatelé za podmínek stanovených v jednacím řádu správní rady.

3.Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti.

4.Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí v oblasti hlavních úkolů agentury, přičemž se přihlédne k relevantním dovednostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu. Evropský parlament, Komise a členské státy usilují o omezení obměny svých zástupců ve správní radě, aby byla zajištěna kontinuita činnosti správní rady. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě.

5.Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků je čtyřleté s možností jednoho opětovného jmenování.

6.Je-li to vhodné, účast zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací a podmínky této účasti se stanoví v dohodách podle článku 98 a musí být v souladu s jednacím řádem správní rady.

Článek 74

Předsednictví správní rady

1.Správní rada zvolí ze svých členů s volebním právem předsedu a místopředsedu. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.

2.Funkční období předsedy a místopředsedy je dvouleté s možností jednoho opětovného jmenování. Skončí v případě, že uvedená osoba přestane být členem správní rady.

3.Rada pro bezpečnostní akreditaci má pravomoc odvolat předsedu, místopředsedu, nebo oba dva.

Článek 75

Zasedání správní rady

1.Zasedání správní rady svolává předseda.

2.Výkonný ředitel agentury se účastní jednání, pokud předseda nerozhodne jinak. Nemá hlasovací právo.

3.Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát ročně. Zasedání správní rady se dále konají z podnětu předsedy nebo na žádost nejméně třetiny jejích členů.

4.Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být předmětem zájmu. Členům správní rady mohou být v souladu s jednacím řádem správní rady nápomocni poradci nebo odborníci.

5.[V případě jakékoli složky programu, která zahrnuje využití citlivé vnitrostátní infrastruktury, se jednání správní rady a hlasování smí účastnit pouze zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, a zástupce Komise. Pokud předseda správní rady nezastupuje jeden z členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, nahradí jej zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní.]

6.Sekretariát správní rady zajišťuje agentura.

Článek 76

Pravidla hlasování ve správní radě

1.Nestanoví-li toto nařízení jinak, přijímá správní rada rozhodnutí většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

Dvoutřetinová většina všech členů správní rady s hlasovacím právem je nezbytná pro volbu a odvolání předsedy a místopředsedy správní rady a pro přijímání rozpočtu a pracovních programů.

2.Každý zástupce členských států a Komise má jeden hlas. V nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník. Výkonný ředitel se hlasování neúčastní. Rozhodnutí podle čl. 77 odst. 2 písm. a), b), f), j) a k) nebo čl. 77 odst. 5, kromě záležitostí upravených v kapitole II hlavy V, se přijmou pouze tehdy, pokud zástupci Komise hlasují kladně.

3.Jednací řád správní rady stanoví podrobnější úpravu hlasování, zejména podmínky zastupování jednoho člena správní rady jiným členem.

Článek 77

Úkoly správní rady

1.Správní rada zajišťuje, aby agentura vykonávala za podmínek stanovených tímto nařízením úkoly, které jsou jí svěřeny, a přijímá za tímto účelem veškerá nezbytná rozhodnutí, aniž jsou dotčeny pravomoci vztahující se k činnostem podle kapitoly II hlavy V, které byly radě pro bezpečnostní akreditaci svěřeny.

2.Správní rada rovněž:

a)přijme každoročně do 15. listopadu po obdržení stanoviska Komise pracovní program agentury pro nadcházející rok, do kterého se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci podle článku 80 písm. b);

b)plní úkoly týkající se rozpočtu stanovené v čl. 84 odst. 5, 6, 10 a 11;

c)dohlíží na provoz bezpečnostního střediska systému Galileo, jak je uvedeno v čl. 34 odst. 3 písm. b);

d)přijímá v souladu s článkem 94 ujednání, kterými se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise 32 ;

e)poté, co konzultovala radu pro bezpečnostní akreditaci ohledně ustanovení ujednání týkajících se bezpečnostní akreditace, schvaluje ujednání podle článku 98;

f)přijímá technické postupy nezbytné pro plnění svých úkolů;

g)přijímá výroční zprávu o činnostech a výhledech agentury, do které se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci podle čl. 80 písm. c), a předává ji do 1. července Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru;

h)zajišťuje, aby byly náležitě provedeny závěry a doporučení vyplývající z hodnocení a auditů podle článku 102, jakož i z vyšetřování prováděného Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a ze všech zpráv o interním či externím auditu a předává rozpočtovému orgánu veškeré informace významné pro výsledek hodnotících postupů;

i)je výkonným ředitelem konzultována ohledně dohod o finančním rámcovém partnerství uvedených v čl. 31 odst. 2 před jejich podpisem; 

j)přijímá bezpečnostní pravidla agentury podle článku 96;

k)schvaluje na základě návrhu výkonného ředitele strategii proti podvodům;

l)podle potřeby a na návrh výkonného ředitele schvaluje organizační struktury uvedené v čl. 77 odst. 1 písm. n);

m)zřídí poradní subjekt pro bezpečnost složený ze zástupců členských států vybraných z řad uznávaných odborníků v této oblasti, a s vhodným zapojením Komise a vysokého představitele, aby agentuře poskytoval technické poradenství týkající se bezpečnosti, zejména v souvislosti s kybernetickými hrozbami;

n)jmenuje účetního, který může být účetním Komise, na něhož se vztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců a který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý;

o)přijme svůj jednací řád a zveřejní jej.

3.Vůči zaměstnancům agentury vykonává správní rada pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování a pravomoci orgánu zmocněného uzavírat pracovní smlouvy ve smyslu služebního řádu úředníků Unie (dále jen „služební řád“) a pracovního řádu ostatních zaměstnanců (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“).

Správní rada postupem podle článku 110 služebního řádu přijme na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců rozhodnutí, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel informuje správní radu o výkonu těchto přenesených pravomocí. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenášet na další osoby.

Při uplatňování druhého pododstavce tohoto odstavce může správní rada, pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí, které výkonný ředitel přenesl na další osoby, a může tyto pravomoci vykonávat sama nebo je může přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance než na výkonného ředitele.

Odchylně od druhého pododstavce tohoto odstavce je správní rada povinna pravomoci uvedené v prvním pododstavci, pokud jde o přijímání zaměstnanců zapojených do činností spadajících do působnosti kapitoly II hlavy V, jejich hodnocení a změnu jejich pracovního zařazení a o disciplinární opatření přijímaná vůči těmto zaměstnancům, svěřit předsedovi rady pro bezpečnostní akreditaci.

Postupem podle článku 110 služebního řádu správní rada přijme prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců. Při přijímání zaměstnanců, kteří se podílejí na činnostech spadajících do působnosti kapitoly II hlavy V, jejich hodnocení a změně jejich pracovního zařazení a při přijímání disciplinárních opatřeních vůči těmto zaměstnancům správní rada nejdříve konzultuje radu pro bezpečnostní akreditaci a její připomínky náležitě zohlední.

Přijme rovněž rozhodnutí, jímž se stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury. Před přijetím tohoto rozhodnutí správní rada konzultuje radu pro bezpečnostní akreditaci ohledně vysílání národních odborníků podílejících se na činnostech spojených s bezpečnostní akreditací, které jsou uvedeny v kapitole II hlavy V, a její připomínky náležitým způsobem zohlední.

4.Správní rada jmenuje výkonného ředitele a může jeho funkční období prodloužit nebo ukončit podle článku 89.

5.Správní rada vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem ve vztahu k jeho plnění úkolů, zejména pokud jde o bezpečnostní otázky spadající do pravomoci agentury, s výjimkou činností vykonávaných podle kapitoly II hlavy V.

Článek 78

Výkonný ředitel

Agenturu řídí její výkonný ředitel. Výkonný ředitel je odpovědný správní radě.

Článek 79

Úkoly výkonného ředitele

1.Výkonný ředitel plní tyto úkoly:

a)zastupuje agenturu a podepisuje dohodu uvedenou v čl. 31 odst. 2;

b)připravuje práci správní rady a podílí se na činnosti správní rady bez hlasovacího práva s výhradou článku 76;

c)provádí rozhodnutí správní rady;

d)připravuje víceleté a roční pracovní programy agentury a předkládá je správní radě ke schválení, s výjimkou částí připravených a přijatých radou pro bezpečnostní akreditaci v souladu s čl. 80 písm. a) a b);

e)provádí víceleté a roční pracovní programy, s výjimkou částí prováděných předsedou rady pro bezpečnostní akreditaci;

f)vypracovává pro každé zasedání správní rady zprávu o pokroku v provádění ročního pracovního programu a případně víceletého pracovního programu, do které se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná předsedou rady pro bezpečnostní akreditaci;

g)připravuje výroční zprávu o činnostech agentury a jejích výhledech, s výjimkou části připravené a schválené radou pro bezpečnostní akreditaci v souladu s čl. 80 písm. c), která se týká činností spadajících do působnosti hlavy V, a předkládá ji správní radě ke schválení;

h)zajišťuje každodenní správu agentury a přijímá veškerá potřebná opatření, včetně vnitřních správních pokynů a vydávání oznámení, k zajištění fungování agentury v souladu s tímto nařízením;

i)sestavuje návrh výkazu odhadu příjmů a výdajů agentury v souladu s článkem 84 a plní rozpočet v souladu s článkem 85;

j)zajišťuje, aby byla agentura jakožto provozovatel bezpečnostního střediska systému Galileo schopna reagovat na pokyny vydávané na základě rozhodnutí 2014/496/SZBP a plnit svoji úlohu podle článku 6 rozhodnutí č. 1104/2011/EU;

k)zajišťuje předávání všech příslušných informací, zejména s ohledem na bezpečnost, v rámci struktury agentury podle čl. 72 odst. 1;

l)v úzké spolupráci s předsedou rady pro bezpečnostní akreditaci v případě otázek vztahujících se k činnostem spojeným s bezpečnostní akreditací podle kapitoly II hlavy V určuje organizační struktury agentury a předkládá je ke schválení správní radě. Uvedené struktury odrážejí specifické vlastnosti různých složek programu;

m)vykonává vůči zaměstnancům agentury pravomoci stanovené v čl. 37 odst. 3 prvním pododstavci v rozsahu, v němž jsou na něj přeneseny tyto pravomoci podle čl. 37 odst. 3 druhého pododstavce;

n)zajišťuje, že jsou radě pro bezpečnostní akreditaci, orgánům uvedeným v čl. 37 odst. 3 a předsedovi rady pro bezpečnostní akreditaci poskytovány služby sekretariátu a všechny zdroje potřebné pro jejich řádné fungování;

o)vypracovává akční plán s cílem zajistit, aby došlo k provedení opatření vyplývajících ze závěrů a doporučení uvedených v hodnoceních podle článku 102 s výjimkou části akčního plánu týkající se činností podle kapitoly II hlavy V a dvakrát do roka předkládá Komisi zprávu o pokroku, do které se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci, přičemž tato zpráva se rovněž předloží pro informaci správní radě;

p)přijímá tato opatření na ochranu finančních zájmů Unie:

i)preventivní opatření proti podvodům, korupci a jakékoli jiné nedovolené činnosti, přičemž uplatňuje účinná dohledová opatření;

ii)při zjištění nesrovnalostí vymáhá neoprávněně vyplacené částky a případně ukládá účinné, přiměřené a odrazující správní a finanční sankce;

q)vypracovává strategii agentury proti podvodům, která je přiměřená riziku podvodů, s ohledem na analýzu nákladů a přínosů prováděných opatření a s přihlédnutím ke zjištěním a doporučením plynoucím z vyšetřování OLAF, a předkládá ji správní radě ke schválení;

r)je-li k tomu vyzván, podává o výkonu svých povinností zprávu Evropskému parlamentu. Výkonného ředitele může k podání zprávy o výkonu jeho povinností vyzvat Rada.

2.Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je za účelem účinného a účelného provádění úkolů agentury nutné vyslat jednoho či více zaměstnanců do jednoho či více členských států. Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře musí výkonný ředitel získat předchozí souhlas Komise, správní rady a příslušného členského státu nebo příslušných členských států. Rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury. Může být vyžadováno uzavření dohody o sídle s dotčeným členským státem / dotčenými členskými státy.

Článek 80

Řídící úkoly rady pro bezpečnostní akreditaci

Kromě úkolů uvedených v článku 37 rada pro bezpečnostní akreditaci v rámci řízení agentury:

a)připravuje a schvaluje část víceletého pracovního programu, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V a finančních a lidských zdrojů, jež jsou nezbytné pro realizaci těchto činností, a předloží ji včas správní radě, aby mohla být zahrnuta do víceletého pracovního programu;

b)připravuje a schvaluje část ročního pracovního programu, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V a finančních a lidských zdrojů, jež jsou nezbytné pro realizaci těchto činností, a předloží ji včas správní radě, aby mohla být zahrnuta do ročního pracovního programu;

c)připravuje a schvaluje část výroční zprávy, která se týká činností agentury a výhledů podle kapitoly II hlavy V a finančních a lidských zdrojů, jež jsou nezbytné pro realizaci těchto činností a výhledů, a předloží ji včas správní radě, aby mohla být zahrnuta do výroční zprávy.

Článek 81

Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci

1.Rada pro bezpečnostní akreditaci volí ze svých členů předsedu a místopředsedu dvoutřetinovou většinou všech členů s hlasovacím právem. Pokud po dvou zasedáních rady pro bezpečnostní akreditaci není dosaženo dvoutřetinové většiny, je vyžadována prostá většina.

2.Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.

3.Rada pro bezpečnostní akreditaci má pravomoc odvolat předsedu, místopředsedu, nebo oba dva. Rozhodnutí o odvolání přijímá dvoutřetinovou většinou hlasů.

4.Funkční období předsedy a místopředsedy rady pro bezpečnostní akreditaci je dvouleté s možností jednoho opětovného jmenování. Každé funkční období končí v okamžiku, kdy příslušná osoba přestane být členem rady pro bezpečnostní akreditaci.

Článek 82

Organizační hlediska rady pro bezpečnostní akreditaci

1.Rada pro bezpečnostní akreditaci má přístup k veškerým lidským a materiálním zdrojům, které jsou nezbytné k nezávislému plnění jejích úkolů. Má přístup k veškerým informacím, které jsou pro plnění jejích úkolů užitečné a které jsou v držení jiných subjektů agentury, aniž jsou dotčeny zásady samostatnosti a nezávislosti uvedené v čl. 36 písm. i).

2.Rada pro bezpečnostní akreditaci a zaměstnanci agentury, nad nimiž vykonává dohled, vykonávají svou činnost způsobem, který v souladu s cíli různých složek programu zaručuje samostatnost a nezávislost na ostatních činnostech agentury, zejména na provozních činnostech spojených s využitím systémů. Žádný zaměstnanec agentury pod dohledem rady pro bezpečnostní akreditaci nemůže být zároveň přidělen na jiné úkoly v rámci agentury.

Za tímto účelem se v rámci agentury zřídí účinné organizační oddělení zaměstnanců zapojených do činností podle kapitoly II hlavy V od ostatních zaměstnanců agentury. Rada pro bezpečnostní akreditaci neprodleně informuje výkonného ředitele, správní radu a Komisi o veškerých okolnostech, které by mohly ohrozit její samostatnost nebo nezávislost. V případě, že nebude nalezeno žádné řešení v rámci agentury, posoudí situaci Komise po konzultování příslušných stran. Na základě výsledků tohoto posouzení Komise přijme příslušná zmírňující opatření, která má agentura uplatňovat, a informuje o nich Evropský parlament a Radu.

3.Rada pro bezpečnostní akreditaci zřídí zvláštní orgány, které se budou na základě jejích pokynů zabývat specifickými otázkami. Při zajišťování kontinuity své činnosti rada pro bezpečnostní akreditaci zejména zřídí panel, který provádí přezkumy bezpečnostních analýz a testy a vypracovává příslušné zprávy o riziku s cílem napomoci jí při přípravě jejích rozhodnutí. Rada pro bezpečnostní akreditaci může zřizovat skupiny odborníků, aby přispívaly k práci tohoto panelu, a tyto skupiny rozpouštět.

Článek 83

Úkoly předsedy rady pro bezpečnostní akreditaci

4.Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci zajistí, aby rada vykonávala své činnosti bezpečnostní akreditace zcela nezávisle, a plní tyto úkoly:

a)řídí pod dohledem rady pro bezpečnostní akreditaci bezpečnostní akreditaci;

b)provádí pod dohledem rady pro bezpečnostní akreditaci příslušnou část víceletých a ročních pracovních programů agentury, na kterou se vztahuje kapitola II hlavy V;

c)spolupracuje s výkonným ředitelem a pomáhá mu s vypracováním návrhu plánu pracovních míst podle čl. 84 odst. 4 a organizačních struktur agentury;

d)připravuje část zprávy o pokroku, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V, a předkládá ji radě pro bezpečnostní akreditaci a výkonnému řediteli včas, aby mohla být zahrnuta do zprávy o pokroku;

e)připravuje část výroční zprávy a akčního plánu, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V, a předkládá ji včas výkonnému řediteli;

f)zastupuje agenturu, pokud jde o činnosti a rozhodnutí podle kapitoly II hlavy V;

g)vykonává vůči zaměstnancům agentury, kteří se podílejí na činnostech podle kapitoly II hlavy V, pravomoci uvedené v čl. 77 odst. 3 prvním pododstavci, které na něj byly přeneseny v souladu s čl. 77 odst. 3 čtvrtým pododstavcem.

5.Pokud jde o činnosti podle kapitoly II hlavy V, Evropský parlament a Rada mohou předsedu rady pro bezpečnostní akreditaci vyzvat k výměně názorů před těmito orgány na práci a výhledy agentury, a to i pokud jde o víceletý a roční pracovní program.

KAPITOLA III

Finanční ustanovení týkající se agentury

Článek 84

Rozpočet agentury

1.Aniž jsou dotčeny další zdroje a příspěvky, zejména ty, které jsou uvedeny v článku 36, zahrnují příjmy agentury příspěvek Unie, jež je zapsán do rozpočtu Unie, aby byla zajištěna rovnováha mezi příjmy a výdaji.

2.Výdaje agentury zahrnují výdaje na zaměstnance, správní výdaje a výdaje na infrastrukturu, provozní náklady a výdaje spojené s činností rady pro bezpečnostní akreditaci, včetně subjektů uvedených v čl. 37 odst. 3, a se smlouvami a dohodami uzavřenými agenturou za účelem plnění úkolů, kterými je pověřena.

3.Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

4.Výkonný ředitel vypracuje v úzké spolupráci s předsedou rady pro bezpečnostní akreditaci pro činnosti podle kapitoly II hlavy V návrh výkazu odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, přičemž jasně rozliší mezi prvky návrhu výkazu odhadu souvisejícími s činnostmi v oblasti bezpečnostní akreditace a prvky souvisejícími s ostatními činnostmi agentury. Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci může vypracovat stanovisko k tomuto návrhu a výkonný ředitel předá návrh výkazu odhadu spolu s tímto stanoviskem správní radě a radě pro bezpečnostní akreditaci spolu s návrhem plánu pracovních míst.

5.Každý rok sestaví správní rada na základě návrhu výkazu odhadu příjmů a výdajů a v případě činností podle kapitoly II hlavy V v úzké spolupráci s radou pro bezpečnostní akreditaci odhad příjmů a výdajů pro agenturu pro následující rozpočtový rok.

6.Správní rada předá návrh jednotného programového dokumentu, včetně mimo jiné výkazu odhadu, návrhu plánu pracovních míst a předběžného ročního pracovního programu do 31. ledna Komisi a třetím zemím nebo mezinárodním organizacím, se kterými agentura uzavřela ujednání v souladu s článkem 98.

7.Komise předá výkaz odhadu příjmů a výdajů Evropskému parlamentu a Radě („rozpočtový orgán“) spolu s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

8.Na základě tohoto výkazu odhadu Komise zapracuje ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace, která má být poskytnuta ze souhrnného rozpočtu, do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který předloží rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování Evropské unie.

9.Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na příspěvek pro agenturu a přijímá plán pracovních míst agentury.

10.Rozpočet přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

11.Správní rada oznámí co nejdříve rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, jenž bude mít významné finanční dopady na rozpočet, zejména veškeré projekty související s nemovitostmi, jako je nájem či koupě budov. Uvědomí o tom Komisi.

12.Pokud některá složka rozpočtového orgánu oznámí svůj záměr vydat stanovisko, předá toto stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení tohoto záměru.

Článek 85

Plnění rozpočtu agentury

1.Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.

2.Výkonný ředitel každoročně sdělí rozpočtovému orgánu veškeré informace potřebné k výkonu jejich hodnotících povinností.

Článek 86

Předložení účetní závěrky a absolutorium

Předložení prozatímní a konečné účetní závěrky agentury a udělení absolutoria se řídí pravidly a harmonogramem finančního nařízení a rámcového finančního nařízení pro subjekty uvedené v [článku 70] finančního nařízení.

Článek 87

Finanční ustanovení týkající se agentury

Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční pravidla použitelná pro agenturu. Tato pravidla se mohou odchýlit od rámcového finančního nařízení pro subjekty uvedené v [článku 70] finančního nařízení pouze tehdy, pokud to vyžadují zvláštní potřeby fungování agentury, a s předchozím souhlasem Komise.

KAPITOLA V

Lidské zdroje agentury

Článek 88

Zaměstnanci agentury

1.Na zaměstnance agentury se vztahují služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců společně přijatá orgány Evropské unie.

2.Zaměstnanci agentury jsou zaměstnanci přijatí podle potřeby agenturou pro plnění jejích úkolů. Musí mít bezpečnostní prověrku odpovídající stupni utajení informací, s nimiž nakládají.

3.Vnitřní předpisy agentury, jako je jednací řád správní rady, jednací řád rady pro bezpečnostní akreditaci, finanční pravidla použitelná na agenturu, pravidla provádějící služební řád a pravidla pro přístup k dokumentům zaručují samostatnost a nezávislost zaměstnanců vykonávajících činnosti bezpečnostní akreditace na zaměstnancích vykonávajících jiné činnosti agentury podle čl. 36 písm. i).

Článek 89

Jmenování výkonného ředitele a jeho funkční období

1.Výkonný ředitel se přijme jako dočasný zaměstnanec agentury v souladu s čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících dovedností i relevantních schopností a zkušeností ze seznamu kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení, které následovalo po zveřejnění výzvy k projevení zájmu v Úředním věstníku Evropské unie nebo jinde.

Kandidát vybraný správní radou na pozici výkonného ředitele může být vyzván, aby při nejbližší příležitosti učinil prohlášení před Evropským parlamentem a zodpověděl otázky jeho poslanců.

Pro účely uzavření smluv s výkonným ředitelem zastupuje agenturu předseda správní rady.

Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou svých členů.

2.Funkční období výkonného ředitele je pětileté. Na konci uvedeného období Komise provede hodnocení výsledků výkonného ředitele, v němž zohlední budoucí úkoly a výzvy agentury.

Na návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v prvním pododstavci, může správní rada funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nejvýše čtyř let.

Rozhodnutí o prodloužení funkčního období výkonného ředitele přijímá správní rada dvoutřetinovou většinou svých členů.

Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se poté, co jeho prodloužený mandát skončí, nemůže zúčastnit výběrového řízení na totéž místo.

Správní rada informuje Evropský parlament o svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele. Výkonný ředitel může být vyzván, aby před tímto prodloužením učinil prohlášení před příslušnými výbory Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho poslanců.

3.Správní rada může výkonného ředitele na návrh Komise nebo jedné třetiny svých členů odvolat rozhodnutím dvoutřetinové většiny svých členů.

4.Evropský parlament a Rada mohou výkonného ředitele vyzvat k výměně názorů před těmito orgány na práci a výhledy agentury, a to i pokud jde o víceletý a roční pracovní program. Tato výměna názorů se nemůže týkat otázek vztahujících se k činnostem spojeným s bezpečnostní akreditací podle kapitoly II hlavy V.

Článek 90

Vysílání národních odborníků do agentury

Agentura může zaměstnávat národní odborníky z členských států, agentur členských států nebo mezinárodních organizací. Tito odborníci musí mít bezpečnostní prověrku odpovídající stupni utajení informací, s nimiž nakládají. Na tyto zaměstnance se nevztahuje služební řád, ani pracovní řád ostatních zaměstnanců.

KAPITOLA VI

Jiná ustanovení

Článek 91

Výsady a imunity

Na agenturu a její zaměstnance se vztahuje Protokol (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.

Článek 92

Dohoda o sídle a provozní podmínky

1.Nezbytná ujednání, jež se týkají umístění agentury v hostitelském členském státě a zařízení, které dá k dispozici tento členský stát, a zvláštní pravidla, která se v hostitelském členském státě použijí na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle uzavřené mezi agenturou a členským státem, v němž se sídlo nachází, poté, co k tomu správní rada udělí souhlas.

2.Hostitelský členský stát agentury zajistí co nejlepší podmínky k jejímu plynulému a efektivnímu fungování, včetně vícejazyčné, evropsky zaměřené školní výuky a vhodných dopravních spojení.

Článek 93

Úprava používání jazyků pro agenturu

1.Na agenturu se vztahují ustanovení nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství 33 .

2.Překladatelské služby potřebné pro fungování agentury zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 94

Politika přístupu k dokumentům, které má agentura v držení

1.Na dokumenty v držení agentury se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.Správní rada přijme prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie podle článků 228 a 263 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 95

Předcházení podvodům agenturou

1.Za účelem usnadnění boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 přistoupí agentura do šesti měsíců od svého zprovoznění k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) 34 a s použitím vzoru uvedeného v příloze k této dohodě přijme vhodné předpisy, které se budou vztahovat na všechny její zaměstnance.

2.Evropský účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a inspekcí na místě u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.

3.OLAF může provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 a v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantem nebo zakázkou financovanou agenturou nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

4.Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1, 2 a 3, obsahují dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu, které agentura uzavře nebo přijme, ustanovení, která Evropský účetní dvůr a úřad OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů či vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Článek 96

Ochrana utajovaných nebo citlivých neutajovaných informací agenturou

Agentura po konzultaci s Komisí přijme vlastní bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise na ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací, včetně pravidel týkajících se výměny, zpracovávání a uchovávání takových informací v souladu s rozhodnutími Komise (EU, Euratom) 2015/443 35 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi a 2015/444 36 .

Článek 97

Odpovědnost agentury

1.Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.

2.Soudní dvůr má soudní pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.

3.V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států, škody způsobené jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při plnění jejich úkolů.

4.Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradě škody uvedené v odstavci 3.

5.Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře se řídí ustanoveními služebního řádu nebo pracovního řádu, která se na ně vztahují.

Článek 98

Spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

1.Agentura je otevřena účasti třetích zemí, které uzavřely s Unií za tímto účelem dohody.

2.Podle příslušných ustanovení dohod uvedených v odstavci 1 se vypracují ujednání, jež určí zejména povahu, rozsah a způsob účasti dotčených třetích zemí na činnostech agentury, včetně ustanovení o účasti na iniciativách, které agentura provádí, finančních příspěvcích a zaměstnancích. Pokud jde o záležitosti týkající se zaměstnanců, tato ujednání musí být v každém případě v souladu se služebním řádem.

3.Správní rada přijme strategii pro vztahy se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v otázkách, které spadají do působnosti agentury.

4.Komise zajistí, aby agentura ve vztahu se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi jednala v mezích svého mandátu a stávajícího institucionálního rámce tím, že s výkonným ředitelem agentury uzavře příslušné pracovní ujednání.

Článek 99

Střet zájmů

1.Členové správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci, výkonný ředitel, vyslaní národní odborníci a pozorovatelé učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v nichž uvedou, zda mají nebo nemají jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti. Tato prohlášení musí být správná a úplná. Činí se písemně při nástupu dotčených osob do funkce a každoročně se obnovují. Podle potřeby se aktualizují, zejména v případě relevantních osobních změn, k nimž došlo u dotčených osob.

2.Členové správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci, výkonný ředitel, vyslaní národní odborníci, pozorovatelé a externí odborníci, kteří spolupracují na činnosti pracovních skupin ad hoc, učiní před každým zasedáním, kterého se účastní, správné a úplné prohlášení o tom, zda mají či nemají jakékoli zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti ve vztahu k bodům na pořadu jednání, a v těchto bodech se zdrží účasti na jednání a hlasování.

3.Správní rada a rada pro bezpečnostní akreditaci stanoví ve svém jednacím řádu podrobnou úpravu, pokud jde prohlášení o zájmech uvedené v odstavcích 1 a 2 a o předcházení a řešení střetů zájmů.

HLAVA X

TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 100

Pracovní program

Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení, které mohou být specifické pro jednotlivé složky programu. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

Článek 101

Monitorování a vykazování

1.Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů programu stanovených v článku 4 jsou uvedeny v příloze.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 105, pokud jde o změny přílohy za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné.

3.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby data pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

4.Pro účely odstavce 1 platí, že příjemci finančních prostředků Unie mají povinnost poskytovat odpovídající informace. Data nezbytná k ověření výkonnosti by měla být shromažďována účinně, efektivně a včas.

Článek 102

Hodnocení

1.Komise provádí hodnocení programu včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.

3.Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu.

4.Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

5.Subjekty zapojené do provádění tohoto nařízení poskytnou Komisi data a informace nezbytné k hodnocení podle odstavce 1.

6.Do 30. června 2024 a poté každých pět let posoudí Komise na základě svých vlastních pokynů výsledky agentury s ohledem na její cíle, mandát, úkoly a umístění. Hodnocení se zejména zabývá případnou potřebou upravit mandát agentury a finančními dopady jakékoli takové úpravy. Zaměří se také na uplatňování politiky agentury v oblasti střetu zájmů a na nezávislost a samostatnost rady pro bezpečnostní akreditaci.

Pokud Komise usoudí, že s ohledem na cíle, mandát a úkoly agentury již neexistují důvody, aby agentura v provádění svých činností pokračovala, může navrhnout, aby toto nařízení bylo odpovídajícím způsobem změněno.

Zprávu o hodnocení agentury a jeho závěry předá Komise Evropskému parlamentu, Radě, správní radě a radě pro bezpečnostní akreditaci agentury. Zjištění vyplývající z hodnocení zveřejní.

Článek 103

Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 104

Ochrana osobních údajů a soukromí

Všechny osobní údaje, s nimiž je nakládáno v souvislosti s plněním úkolů a činností stanovených tímto nařízením, též Agenturou Evropské unie pro vesmír, jsou zpracovávány v souladu s právními předpisy platnými v oblasti ochrany osobních údajů, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 a nařízením Evropského parlamentu a Rady 2016/679. Správní rada stanoví opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 ze strany agentury, včetně opatření pro jmenování pověřence agentury pro ochranu osobních údajů. Tato opatření se stanoví po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů.

HLAVA XI

PŘENESENÍ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ

Článek 105

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 52 a 101 je svěřena Komisi na dobu neurčitou do 31. prosince 2028.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 52 a 101 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platného aktu v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 52 a 101 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 106

Postup pro naléhavé případy

1.Akt v přenesené pravomoci přijatý postupem pro naléhavé případy vstupuje v platnost bezodkladně a je použitelný, pokud proti němu není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody pro použití postupu pro naléhavé případy.

2.Evropský parlament a Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě [šesti týdnů] ode dne oznámení. V takovém případě není akt nadále použitelný. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.

Článek 107

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

HLAVA XII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 108

Informace, komunikace a publicita

1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 4.

3.Agentura může z vlastní iniciativy provádět komunikační činnost v oblasti své působnosti. Přidělování zdrojů na komunikační činnost nesmí poškozovat účinné plnění úkolů uvedených v článku 30. Komunikační činnost se provádí v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou.

Článek 109

Zrušení

1.Nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

2.Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 110

Přechodná ustanovení a kontinuita služeb po roce 2027

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna dotčených opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 377/2014, 1285/2013 a 912/2010 a podle rozhodnutí 541/2014/EU, která se na příslušná opatření použijí až do jejich ukončení. Zejména konsorcium zřízené podle čl. 7 odst. 3 rozhodnutí 541/2014/EU poskytuje služby SST tří měsíce po podpisu dohody o vytvoření partnerství SST podle článku 57 ustavujícími národními subjekty.

2.Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle nařízení č. 377/2014 a 1285/2013 a podle rozhodnutí č. 541/2014/EU.

3.V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 4, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 111

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

[Použije se ode dne 1. ledna 2021.]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda    předseda



LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

1.6.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Kosmický program Unie

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

Okruh 1 – Jednotný trh, inovace, digitální oblast

04.0201 KOSMICKÝ PROGRAM

04.01SPRÁVA KOSMICKÉHO PROGRAMU

1.3.Návrh/podnět se týká:

nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 37  

prodloužení stávající akce 

sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Úkoly, které jsou nezbytné k provádění kosmického programu, budou vyžadovat:

– uzavření nezbytných dohod o přiznání příspěvku s různými zúčastněnými stranami, aby byla zajištěna kontinuita služeb (GNSS a Copernicus) a rozvoj nových činností (SSA a GOVSATCOM). Tyto dohody o přiznání příspěvku budou pokrývat všechna opatření, která mají být přijata a monitorována za účelem provádění a řízení všech opatření plánovaných v rámci kosmického programu,

– personální zajištění v Evropské komisi nezbytné pro řízení programu a účinné monitorování práce jednotlivých agentur, a zejména agentury,

– personální zajištění a rozpočet agentury nezbytné pro řádné provádění jednotlivých opatření, za něž bude agentura odpovídat v souladu s budoucím nařízením.

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Hlavním základem pro pravomoc Unie v oblasti kosmické politiky je článek 189 SFEU. Jde o pravomoc sdílenou s členskými státy.

Rozvoj a provoz kosmického programu přesahují finanční a technickou kapacitu jednotlivých členských států a lze jich dosáhnout jen na úrovni EU. Pro komerční sektor zde není ekonomické opodstatnění a žádný jednotlivý členský stát není schopen sám vybudovat a provozovat nezbytné infrastruktury. Tyto druhy kosmických investic, které navrhuje toto nařízení, jsou pro soukromý sektor příliš riskantní a týkají se oblastí s příliš dlouhodobou návratností investic (jsou totiž delší než životnost družice, během níž soukromé hospodářské subjekty potřebují získat svoji investici zpět).

Vzhledem k tomu, že u současného modelu globálních družicových navigačních systémů (GNSS) je přístup k družicovému signálu bezplatný, žádný soukromý investor by do globálního navigačního systému neinvestoval, zvláště když existují dva velcí konkurenti (americký GPS a ruský Glonass), kteří poskytují bezplatný přístup k datům všem uživatelům. Galileo a EGNOS jsou kritické evropské infrastruktury, které přispívají k bezpečné a zabezpečené Evropě. Propagují také silnější Evropu na globální scéně. Vzhledem k rostoucí konkurenci dalších družicových navigačních systémů (všechny jsou ve vlastnictví států) je zásadně důležité, aby Unie budovala a udržovala efektivní systémy, má-li na mezinárodní scéně zůstat vyhledávaným partnerem.

Původně se předpokládalo, že zákazníky dodávaných dat složky Copernicus budou především subjekty veřejného sektoru. Soukromému i veřejnému sektoru jsou data poskytována zdarma, aby se zvyšovalo jejich využívání a související přidaná hodnota pro hospodářství EU. Copernicus poskytuje službu veřejného sektoru, kterou trh nenabízí a pro kterou průmyslové odvětví samo infrastrukturu nenasadí, protože prvotní investice je příliš vysoká, příliš riskantní nebo protože uživatelská základna je příliš fragmentovaná. Dostupnost takových dat – pokud by jejich poskytování mělo být svěřeno pouze soukromému sektoru – by tak zůstávala nejistá a vedlejším důsledkem by navíc bylo i to, že vlastníkem příslušných prostředků by nebyla Unie.

Vlastnictví družic je pro EU dlouhodobě nejlepší způsob, jak splnit a udržet cíl politiky plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům, neboť EU tak nebude záviset na tom, zda bude soukromý provozovatel chtít kvůli poskytování dat investovat do soustavy družic (riziko monopolního postavení soukromého poskytovatele dat).

Stručně řečeno, pokud jde o Copernicus a evropský GNSS, časový rámec investic a nejistota dostatečných příjmů si žádají veřejné financování.

A konečně ani složky SST a GOVSATCOM si členské státy nemohou dovolit financovat samy. Kromě toho je zde další přínos plynoucí ze sdružování zdrojů a prostředků na úrovni EU.

Zamýšlený kosmický program EU se považuje za přiměřený, jelikož je omezen na ty aspekty, kterých členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout samy a které je Unie schopna řešit lépe. Silná podpora kosmické strategie ze strany členských států dokládá, že členské státy považují prvky kosmického programu za zásadní.

Očekávaný dopad:

Copernicus

Ekonomický, environmentální a společenský dopad programu Copernicus byl analyzován v podrobné studii nákladů a přínosů. Hlavním výsledkem je, že očekávané přínosy programu Copernicus pro evropskou společnost generované v období 2017 až 2035 by měly dosáhnout 67 miliard až 131 miliard EUR. Zhruba 84 % těchto přínosů vytvoří navazující odvětví a segmenty koncových uživatelů (zbytek pak odvětví za začátku a uprostřed hodnotového řetězce). Zajištění pokračování programu po roce 2021 by generovalo přínosy 10krát až 20krát vyšší než náklady.

Navazující a koncoví uživatelé mají již nyní užitek z:

ekonomických přínosů, např.

– vyšších příjmů v návazném odvětví pozorování Země,

– vyšší zemědělské produktivity díky inteligentnímu a preciznímu zemědělství,

přínosů pro životní prostředí, např.

– emisí CO2 ušetřených díky rozšiřující se výrobě energie z obnovitelných zdrojů,

– hektarů lesů zachráněných díky vylepšené prevenci lesních požárů,

– biologické rozmanitosti uchráněné díky monitorování hospodaření s půdou a jejího využití,

společenských přínosů, např.

– životů zachráněných díky rychlejší reakci na přírodní katastrofy,

– omezení pašování a převaděčství díky vylepšené ostraze hranic.

V odvětví na začátku hodnotového řetězce se očekává vytvoření zhruba 12 000 pracovních míst/rok, což znamená v průměru 1 700 stálých pracovních míst v období 2021–2027. To je navíc k 18 000 podpořeným pracovním místům/rok v období 2008–2020. V návazném odvětví se pak očekává vytvoření 27 000 až 37 000 pracovních míst/rok. Další přínosy nejsou kvantifikovatelné (kvůli nedostatku údajů nebo vysoké nejistotě), ale jsou velmi důležité pro politické rozhodování:

– hodnota evropské autonomie (nezávislost zdrojích dat třetích zemí),

– velmi dlouhodobé přínosy (30–50 let) pozorování Země na vytrvalém a pravidelném základě (při rostoucím významu udržitelného rozvoje a boje proti změně klimatu),

– úspora nákladů plynoucí z toho, že jde jen o jeden program EU, a z koordinování vnitrostátních aktivit,

– přínosy v souvislosti s vnějšími činnostmi.

Galileo a EGNOS

Podle podrobného průzkumu GNSS Market Monitor agentury GSA globální trh pro produkty a služby družicové navigace i nadále silně poroste a do roku 2030 dosáhne hodnoty zhruba 250 miliard EUR.

Přidaná hodnota evropského GNSS spočívá nejen v tom, že zajišťuje excelenci Evropy s ohledem na kritické technologie, ale i v zajištění významných makroekonomických přínosů pro Evropskou unii, což katalyzuje rozvoj nových služeb a produktů na základě GNSS a vytváří vedlejší technologické produkty, které mají užitek pro výzkum, vývoj a inovace.

Evropští uživatelé mají dnes v rukou více než 100 milionů uživatelských zařízení, která používají služby EGNOS a/nebo Galileo, a do roku 2027 by v Evropské unii mělo být 290 milionů zařízení s GNSS, což představuje mnohem větší základnu uživatelů služeb EGNOS a Galileo než dnes.

Jelikož vývoj se soustřeďuje především na odvětví dopravy, telekomunikací, zemědělství a bezpečnosti, očekává se, že koncoví uživatelé budou mít užitek z:

– celé řady nových aplikací GNSS,

– 3 000 pracovních míst v odvětvích na začátku hodnotového řetězce a 50 000 pracovních míst na jeho konci, tedy v návazných odvětvích,

– kvalitnějších dopravních a přepravních služeb a lepšího řízení dopravy, což bude prospěšné pro celou řadu oblastí,

efektivnějších a přístupnějších záchranných služeb,

– přínosů pro životní prostředí, např. snížení emisí CO2, a

– kvalitnějšího řízení úrody a udržitelné dostupnosti potravin.

Zabezpečená družicová komunikace (GOVSATCOM)

Složka GOVSATCOM Evropské unie zajistí garantovaný přístup k zabezpečené družicové komunikaci. Nepřímo tak tedy bude přispívat k bezpečnostním zájmům EU. V členských státech bude podporovat například složky civilní ochrany a policie, orgány s funkcemi veřejné bezpečnosti, pohraniční stráž i další námořní síly. Na úrovni EU usnadní práci agenturám EU, jako je FRONTEX a EMSA, a posílí účinnost civilní ochrany a humanitární intervence v EU i globálně.

Pozorování a sledování vesmíru (SST)

SST je významné opatření k zajištění bezpečnosti kosmických prostředků. Kvůli prudkému nárůstu vypouštění do vesmíru totiž došlo k exponenciálnímu nárůstu kosmického smetí. Podle údajů z USA obíhá po oběžné dráze Země více než 500 000 kusů smetí či „kosmického odpadu“, který představuje velmi vysoké riziko pro družice na oběžné dráze, neboť v případě kolize by mohl na družicích způsobit vážné škody a dokonce je úplně zničit. Navrhovaná opatření v oblasti SST by zahrnovala financování poskytování služeb SST a síťové propojení a modernizaci stávajících vnitrostátních kapacit SST s možnou podporou vývoje nových prostředků SST. Cílem by bylo zvýšit výkonnost a účinnost složky SST Evropské unie a její doplňkovost se systémem USA. To Unii umožní lépe předcházet kolizím družic s kosmickým smetím, a zajistit tak lepší ochranu prostředků EU.

Kosmické počasí a blízkozemní tělesa

Kosmické počasí zahrnuje různé druhy jevů (radiační bouře, fluktuující magnetická pole a roje energetických částic), z nichž každý má jiný dopad na prostředky ve vesmíru a na zemi. Kosmické počasí může mít potenciální dopad na všechny prostředky EU, které tvoří základ kosmických opatření EU, a proto je nutné vybudovat rámec pro kosmické počasí na ochranu těchto prostředků a pro zajištění účinných a spolehlivých služeb poskytovaných jinými kosmickými činnostmi. Služby kosmického počasí vyvíjí a koordinuje ESA a některé členské státy. Tyto služby jsou však spíš vědecky zaměřené a je třeba je dále upravovat, aby vyhovovaly provozním potřebám uživatelů. EU navrhuje podpořit – s využitím činností ESA a členských států a doplňkově k nim – kontinuální poskytování provozních služeb kosmického počasí podle potřeb uživatelů EU. Přispěje to k prevenci škod na kosmické i pozemní infrastruktuře.

Pokud jde o blízkozemní tělesa (NEO), cílem není vyvinout nové provozní služby, ale zmapovat a propojit stávající prostředky, kterými Evropa v oblasti NEO disponuje, a podpořit koordinaci mezi veřejnými orgány EU, které mají na starosti civilní ochranu. To přispěje ke sdružení činností na úrovni EU, a posílí tak její pozici u klíčových mezinárodních partnerů.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Závěry vyvozené z provádění z předchozích programů

Úspěchy a závěry vyvozené z provádění složek GNSS a Copernicus

Úspěchy a význam složek GNSS a Copernicus

Evropská komise celkově demonstrovala svoji schopnost provést stávající opatření GNSS a Copernicus s podporou hlavních partnerů, jako je ESA, a silné evropské průmyslové základny.

Hodnocení složek EGNOS, Galileo a Copernicus v polovině období a hodnocení Agentury pro evropský GNSS (GSA) podtrhly význam těchto investic pro EU a potvrdily jejich dosavadní velké úspěchy.

Závěry vyvozené z provádění GNSS

Přezkum evropského GNSS v polovině období poukázal na několik problémů v souvislosti se i) správou a ii) správou bezpečnosti.

i) Správa

Organizace správy odhalila jistou neefektivnost, pokud jde o slabou reakční schopnost rozhodovacího procesu z důvodu počtu zapojených subjektů, ale také kvůli rozdílné organizaci správy zavádění (dohoda o přenosu pravomocí mezi ES a ESA) a využívání (dohoda o přenosu pravomocí mezí ES a GSA a pracovní ujednání mezi GSA a ESA).

ii) Správa bezpečnosti

Pokud jde o správu bezpečnosti, spuštění počátečních služeb a přechod z fáze zavádění do fáze využívání vyvolaly problémy, které je nutné řádně vyřešit, aby byla zachována a vylepšena příslušná úroveň bezpečnosti provozu systémů EGNSS.

Závěry vyvozené z provádění složky Copernicus

Pokud jde o Copernicus, nebývalý úspěch programu a objem jeho dat vedly k těmto zjištěním:

i) Potřeba zlepšit distribuci dat a přístup k nim:

Vzhledem k velmi vysokému počtu registrací uživatelů je třeba zlepšit komunikační aspekty, distribuci dat a přístup k nim a stahování dat. Je potřeba účinně zpřístupnit obrovské objemy družicových dat a informací (10 pB za rok, přičemž distribuční a přístupový systém musí dodávat objem 10krát větší, jelikož generování dat znamená 10krát větší objem při stahování) a umožnit jejich kombinování s jinými daty.

ii) Potřeba posílit integraci kosmických dat do jiných oblastí politik a hospodářských odvětví soustředěním se na rozšiřování uživatelské základny

Složka Copernicus oslovuje uživatele z tradiční kosmické oblasti, ale dosud se jí nepodařilo dostatečně oslovit jiné potenciální uživatele mimo kosmické odvětví.

Úspěchy a závěry vyvozené z provádění rámce pro podporu SST

Úspěchy

Zpráva o provádění rámce pro podporu SST poukázala na výsledky dosažené při zřízení a provozování všech tří funkcí (senzory, zpracování a služba) při zohlednění relativně krátkého časového rámce od zpřístupnění služeb SST EU evropským uživatelům. V další fázi je však třeba zintenzivnit provádění a rámec pro podporu SST EU se musí dále vyvinout, aby se zlepšila jeho účinnost.

Závěry vyvozené z provádění stávajícího rámce pro podporu SST

Z reakcí na zprávu vyšly najevo čtyři hlavní problémy:

i) Slabý evropský rozměr

Navzdory významným úspěchům trpí služby malou spoluprací mezi členskými státy a zúčastněné strany až příliš často jednají samostatně, místo aby vyvíjely koordinovaný přístup.

ii) Nedostatečná evropská nezávislost

Hlavní data jsou v současnosti zpracovávána a dále vylepšována v USA.

iii) Problém se správou

Současné pravidlo konsensu vede ke komplikacím v každodenním řízení rozhodovacího procesu.

iv) Složitost mechanismu financování

Ukázalo se, že jednotlivé granty a výzvy jsou technicky a administrativně zatěžující.

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Kosmický program nezahrnuje výzkum, který je součástí devátého rámcového programu EU pro výzkum a inovace (Horizont Evropa): synergie budou podporovány použitím kosmických dat a služeb z kosmického programu EU při vývoji průlomových řešení.

Kosmický výzkum bude nedílnou součástí pilíře Globální výzvy programu Horizont Evropa, zatímco pilíř Otevřené inovace podpoří kosmický podnikatelský inovační ekosystém a pilíř Otevřená věda posune hranice kosmické vědy. Kosmický program Evropské unie tak bude těžit z výsledků kosmického výzkumu a inovací financovaných z programu Horizont Evropa. To bude oporou pro vývoj systémů a služeb kosmického programu Unie a zvýší konkurenceschopnost kosmického odvětví.

Kosmický program sdílí podobné cíle s dalšími programy Unie, zejména s programem Horizont Evropa, fondem InvestEU, Evropským obranným fondem a evropskými strukturálními a investičními fondy.

Synergie mezi kosmickým programem Unie a programem Horizont Evropa konkrétně zajistí:

a)    pojmenování výzkumných a inovačních potřeb kosmického odvětví v EU na začátku a na konci hodnotového řetězce a jejich začlenění do procesu strategického plánování výzkumu a inovací programu Horizont Evropa;

b)    využití kosmických dat a služeb, které jako veřejný statek zpřístupňuje evropský kosmický program, k vývoji průlomových řešení prostřednictvím výzkumu a inovací, včetně v rámcovém programu, zejména pro účely udržitelného zásobování potravinami a využívání přírodních zdrojů, monitorování klimatu, inteligentních měst, automatizovaných vozidel nebo zvládání katastrof;

c)    přispění služby přístupu k datům a informacím složky Copernicus k evropskému cloudu pro otevřenou vědu, a tím snadnější přístup výzkumných a vědeckých pracovníků k datům složky Copernicus. Výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ, budou představovat základní prvky infrastruktury pro pozorování in situ, která umožňuje služby složky Copernicus. Ty pak budou na oplátku mít prospěch z informací vyprodukovaných službami složky Copernicus.

Synergie s programem Unie InvestEU zajistí, aby podnikání a podnikatelské příležitosti byly podpořeny přístupem k rizikovému financování.

Z kosmických opatření EU navíc těží řada politik EU:

Objem, kvalita a různorodost dat poskytovaných službami složky Copernicus jsou přínosné pro politiky EU v oblastech, jako je monitorování změny klimatu, environmentální politika nebo zemědělství. Řada politik EU totiž potřebuje přesná a spolehlivá data pro přípravu dlouhodobých datových souborů, pro přesné mapování atd., které pak umožní dlouhodobě monitorovat klíčové ukazatele těchto politik a zajistí jejich účinné provádění. V kombinaci s navigačními službami mohou být také vyvíjeny nové politiky EU v oblastech jako inteligentní zemědělství nebo inteligentní doprava, kde je zapotřebí maximální přesnost měření polohy.

1.5.

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

 Časově omezená doba trvání

   s platností od 01/01/2021 do 31/12/2027,

   finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 38  

 Přímé řízení Komisí

 prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

   EIB a Evropský investiční fond,

 subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

 veřejnoprávní subjekty,

soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

 soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Jednotliví aktéři v oblasti správy ponesou odpovědnost takto:

i) Komise ponese celkovou odpovědnost za řízení kosmického programu EU a souvisejících opatření (Galileo, EGNOS, Copernicus, SSA a GOVSATCOM) – včetně podpory specifických podpůrných činností v souvislosti s nosnými raketami, mezinárodní spoluprací a kosmickou ekonomikou – a definuje bezpečnost na vysoké úrovni a politické cíle opatření a dohlíží nad jejich prováděním.

ii) Agentura Evropské unie pro kosmický program (se sídlem v Praze) bude odpovědná za:

– využívání složek Galileo a EGNOS,

– provoz bezpečnostních středisek složky Galileo,

– úkoly související s bezpečnostní akreditací všech kosmických opatření (momentálně jen u složky Galileo),

– činnosti související s komunikací, propagací a marketingem dat a informací s ohledem na služby poskytované všemi složkami kosmického programu EU („maximalizace využívání ze strany trhu a rozšiřování uživatelské základny“), momentálně však prováděné jen u složek Galileo a EGNOS,

– správa práv duševního vlastnictví.

Nařízení navíc agentuře otevře možnost provádět další úkoly na podporu všech kosmických aktivit. Například v případě misí a operací v rámci řešení krizí by agentura mohla být zodpovědná za ústřední koordinaci uživatelských aspektů složky GOVSATCOM v úzké spolupráci s příslušnými agenturami Unie a ESVČ.

iii) Pokud Evropská kosmická agentura (ESA) upraví interní rozhodovací postup tak, aby umožňoval ochranu zájmů EU, budou jí svěřeny stejné úkoly jako dnes: zejména výzkum a vývoj a rozvoj, části kosmické infrastruktury, pozemní a kosmické segmenty GNSS a kosmický segment složky Copernicus. Vztahy s ESA budou zjednodušeny převedením pod jedinou dohodu o finančním rámcovém partnerství s Unií (tak, jak bude definována finančním nařízením), která bude definovat soubor společných zásad a pravidel, zatímco dnes má Komise a ESA podepsáno několik dohod o přiznání příspěvku a pracovních ujednání s odlišnými prováděcími pravidly.

iv) Budou posíleny synergie s vnitrostátními kosmickými agenturami a jejich stávajícími programy, a to především prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku, partnerství v rámci veřejného sektoru, sdíleného řízení a společných iniciativ na podporu širšího využívání kosmických aplikací nebo na podporu konkurenceschopnosti a podnikání.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Monitorování kosmických opatření bude probíhat prostřednictvím souboru ukazatelů upravených pro každé konkrétní opatření. Tyto ukazatele budou vypracovány na základě budoucích jednání o dohodách o přiznání příspěvku pro každé opatření a při definování dohledu nad opatřeními. Pro stávající kosmická opatření (Copernicus, Galileo a EGNOS) již několik ukazatelů existuje, jsou pravidelně monitorovány a v rámci hodnocení v polovině období byly vyhodnoceny. Většina těchto indikátorů bude zřejmě zachována a také použita jako reference pro nová opatření. Podle potřeby budou taktéž definovány další specifické cíle na úrovni provádění opatření. Zavedeno bude také monitorování finančních prostředků přidělených na podporu rozšíření využívání výzkumných a inovačních výsledků, zejména z rámcových programů EU.

Současné předkládání jednotlivých ukazatelů souvisí s předkládáním čtvrtletních zpráv pověřených subjektů; počítá se s tím, že budoucí předkládání budou kopírovat stejný časový rámec, Komise si však bude moci vyžádat i zprávy ad hoc.

Budoucí dohody o přiznání příspěvku budou tedy stejně jako dnes poskytovat právní rámec týkající se předkládání zpráv a stanoví konkrétně přesnou definici ukazatelů a četnost předkládání.

Kromě těchto standardních opatření Komise při výkonu pravomocí politického dohledu nad kosmickým programem posílí mechanismy monitorování a hodnocení pověřených subjektů tím, že bude vyžadovat detailní roční plány řízení a zprávy o provádění, organizovat pravidelné schůze o pokroku programů a provádět finanční a technologické audity.

Také členské státy budou vyzvány, aby do tohoto procesu přispěly, zejména co se týče oblastí, kde mají přímou či nepřímou odpovědnost.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Model správy navržený pro budoucí finanční období vychází ze stávajícího rámce, ale přitom také ve vhodných případech využívá synergií, zejména pokud jde o bezpečnost.

Evropská komise bude odpovídat především za celkový politický dohled nad programy. Bude moci využívat nepřímého řízení delegováním řízení provozních činností na Agenturu pro evropský GNSS a na Evropskou kosmickou agenturu podle jejich oblasti působnosti. Konkrétní technické otázky bude rovněž moci konzultovat s odborníky a vnitrostátními kosmickými agenturami.

Pokud jde o úlohu GSA, navrhuje se stavět na jejích zkušenostech s bezpečnostní akreditací GNSS a dát jí odpovědnost za bezpečnostní akreditaci všech kosmických opatření (Galileo, EGNOS, Copernicus, SSA a GOVSATCOM).

Pokud jde o spolupráci s ESA, cílem je zjednodušit stávající rámec. Dnes je s ESA uzavřených několik dohod o přiznání příspěvku a pracovních ujednání s různými prováděcími pravidly. Navrhuje se uzavřít s ESA dohodu o finančním rámcovém partnerství zahrnující všechny programy, aby byla zajištěna soudržnost provádění činností agentury ESA. Úkoly ESA by měly zůstat stejné.

Platební podmínky by měly zůstat obdobné podmínkám v předchozím VFR: agentury připraví prognózu plateb, tu zkontroluje Komise (zejména ohledně celkové výše přeneseného krytí) a platba se provádí pravidelně, aby pověřené subjekty mohly účinně řídit zadávání veřejných zakázek a vyhnuly se problémům s financováním. Komise si ponechává pravomoc schvalovat platby, konkrétně zákonné právo snížit platbu, pokud poptávku a související prognózu shledá nepřiměřenou.

Kontrolní strategie, která bude definována v dohodách o přiznání příspěvku, bude vycházet ze zkušeností získaných v předchozím VFR, zejména podávání čtvrtletních zpráv (o programu, financích a řízení rizika) a různých vrstev rad (např. rada pro veřejné zakázky) a zasedání. Budoucí kontrolní strategie bude spoléhat na to, že budou definována všechna rizika programu, a zohlední jejich relativní význam a potenciální dopad na program. Tato organizace kontroly se osvědčila u hlavních opatření Galileo, EGNOS a Copernicus, jak je uvedeno v příslušných hodnoceních v polovině období.

Současná kontrolní strategie byla auditována Účetním dvorem v rámci každoročního procesu ověřování transakcí a Útvarem interního auditu v rámci specifických auditů; doporučení byla méně významného rázu a všechna byla provedena.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Zjištěná rizika

Zjištěná rizika jsou podobná rizikům, která byla definována v předchozím VFR u stávajících opatření, zejména u složek GNSS a Copernicus a v menší míře u SST:

Technologické riziko: kosmická opatření používají špičkové technologie, které ještě nebyly ověřeny a jejichž specifikace se neustále vyvíjejí.

Průmyslové riziko: do budování a modernizování infrastruktur je zapojena řada subjektů z oblasti průmyslu v různých zemích, jejichž činnost musí být účinně koordinována, aby vznikly spolehlivé a plně integrované systémy, zejména pokud jde o bezpečnost.

Časové riziko: jakékoli zpoždění v provádění by ohrozilo prostor pro příležitosti a pravděpodobně by způsobilo překročení nákladů.

Riziko v oblasti správy: správa programů vyžaduje spolupráci různých subjektů a je zapotřebí zaručit odpovídající stabilitu a organizaci. Navíc je třeba počítat s názorovými rozdíly mezi jednotlivými subjekty, a zejména mezi členskými státy, a to v několika významných otázkách. V tomto ohledu je třeba zvážit sdílení určitých rizik, a to i finančních rizik a rizik spojených s bezpečností, mezi subjekty, které jim mohou nejlépe čelit.

Finanční rizika jsou omezená vzhledem k přísné návazné kontrole Komise, pokud jde o zadávání veřejných zakázek řízená pověřenými subjekty (např. účast EK na klíčových radách pro veřejné zakázky, kontrola dlouhodobých plánů a rozpočtu na zadávání veřejných zakázek), vzhledem k zákonně omezenému rozpočtu a úpravám v rámci rozpočtu pro případ jeho překročení v jedné nebo druhé části programu.

Současné aktivity

Pokud jde o služby složek Galileo, EGNOS a Copernicus, rizika souvisejí s jejich kontinuitou a vývojem a jsou tudíž na základě několika let zkušeností s prováděním těchto činností omezená. Provádění těchto opatření se podle závěrů souvisejících přezkumů v polovině období ukázalo jako úspěšné, což je potvrzeno nepřerušeným poskytováním služeb a dat. Nedílnou součástí řízení kosmických opatření je navíc také řízení rizik, které monitoruje Komise. Plán řízení programu, který je nedílnou součástí dohod o přiznání příspěvku podepsaných s agenturou ESA, konkrétně stanoví všechny nástroje a opatření (podávání zpráv, kontrolní rady atd.) týkající se řízení rizik. Monitorovací postupy a kroky v oblasti řízení rizik, které byly zavedeny v současném VFR, budou použity pro definování budoucích dohod o přiznání příspěvku.

Nové činnosti

Existují rizika, pokud jde o vývoj složek SST a GOVSATCOM, poněvadž jde o nové činnosti. Tato rizika jsou však zmírněna, jelikož:

– podstatná část činností SSA již byla zahájena rámcem pro podporu SST (5 let). Poznatky získané z prvních let provádění vedou v současnosti ke změnám ve struktuře a provádění programu (správa, rozhodování atd.) Nové nařízení zohlední tyto změny nezbytné pro zmenšení rizika, že cílů nebude dosaženo.

– Iniciativa GOVSATCOM bude podle plánu zaváděna postupně, aby bylo možné pružně reagovat na vyvíjející se poptávku a potřeby. Spolu se zkušenostmi EU v oblasti řízení kosmických opatření toto postupné zavádění – a také modularita iniciativy – umožní upravovat její rozsah, aby nedocházelo například k zadávání přehnaně velkých zakázek.

Vnitřní kontrola

Obecný systém vnitřní kontroly GŘ GROW se opírá o jednotlivé zprávy předkládané čtvrtletně pověřenými subjekty. Po těchto zprávách následují speciální přezkumy, jejichž cílem je zajistit dodržování plánu a řešit technické problémy a jejichž součástí jsou návazná opatření ke sledování rizik souvisejících s prováděním programu. GŘ GROW navíc provádí také audity ex post, jejichž smyslem je kontrolovat, zda pověřené subjekty dodržují pravidla řádného finančního řízení.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Hlavní rozpočet programu spravují agentura, ESA a Eumetsat prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku. Na základě dosavadních údajů se odhaduje, že celkové náklady na kontrolu všech pověřených subjektů ze strany Komise představují zhruba 0,3 % příslušných spravovaných finančních prostředků. Náklady prováděcích subjektů by na základě předchozího období mohly činit odhadem 5 až 10 %.

Očekávané riziko chyby při platbě i při uzávěrce je s ohledem na to, jak funguje mechanismus zadávání veřejných zakázek, omezené: Komise v rámci víceletého finančního rámce deleguje zadávání veřejných zakázek buď na agenturu, nebo na ESA, načež tyto agentury čtvrtletně vykazují skutečné a předpokládané veřejné zakázky v rozsahu částek, které na ně byly delegovány.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Dohody o přiznání příspěvků plynoucí z nařízení o kosmickém programu, jež budou uzavřeny se třetími stranami, zřejmě stanoví dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo jí pověřeného zástupce a také audity ze strany Účetního dvora nebo úřadu OLAF podle uvážení EU a v případě nutnosti na místě.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

01

Jednotný trh, inovace a digitální ekonomika– Klastr 4 Vesmír

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

04.0201 Operační prostředky, evropský kosmický program

Závazky

(1a)

2 140,879

2 183,957

2 229,896

2 277,715

2 322,428

2 369,057

2 416,068

15 940,000

Platby

(2a)

1 123,106

1 694,827

1 942,491

2 068,738

2 239,144

2 326,57

2 370,309

2 174,816

15 940,000

04.01 Prostředky správní povahy financované z krytí programu

Závazky = Platby

(3)

8,000

8,000

8,000

8,000

9,000

9,000

10,000

0,000

60,000

Prostředky na krytí programu CELKEM

Závazky

=1+3

2 148,879

2 191,957

2 237,896

2 285,715

2 331,428

2 378,057

2 426,068

16 000,000

Platby

=2+3

1 131,106

1 702,827

1 950,491

2 076,738

2 248,144

2 335,570

2 380,309

2 174,816

16 000,000

Okruh víceletého finančního
rámce

7

„Správní výdaje“

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

Lidské zdroje

16,321

16,321

16,321

16,321

16,321

16,321

16,321

114,247

Ostatní správní výdaje

1,695

1,729

1,763

1,799

1,835

1,871

1,909

12,601

Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

18,016

18,050

18,084

18,120

18,156

18,192

18,230

126,848

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

Prostředky ze všech
OKRUHŮ
víceletého finančního rámce CELKEM

Závazky

2 166,895

2 210,007

2 255,980

2 303,835

2 349,584

2 396,249

2 444,298

0,000

16 126,848

Platby

1 149,122

1 720,877

1 968,575

2 094,858

2 266,300

2 353,762

2 398,539

2 174,815

16 126,848

Pro informaci, kromě kosmického programu obsahuje balíček VFR samostatné finanční krytí na příspěvek EU na agenturu.

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

Operační prostředky 04. 0202 Příspěvek EU pro agenturu

Závazky

(1b)

31,170

31,587

32,223

33,091

34,209

35,601

37,119

235,000

Platby

(2b)

31,170

31,587

32,223

33,091

34,209

35,601

37,119

235,000

3.1.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

OKRUH 7
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

16,321

16,321

16,321

16,321

16,321

16,321

16,321

114,247

Ostatní správní výdaje

1,695

1,729

1,763

1,799

1,835

1,871

1,909

12,601

Mezisoučet za OKRUH 7
víceletého finančního rámce

18,016

18,050

18,084

18,120

18,156

18,192

18,230

126,848

Mimo OKRUH 7
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

Ostatní výdaje
správní povahy (bývalé položky „BA“)

8,000

8,000

8,000

8,000

9,000

9,000

10,000

60,000

Mezisoučet
mimo OKRUH 7
víceletého finančního rámce

CELKEM

26,016

26,050

26,084.

26,120

27,156

27,192

28,230

186,848

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.1.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

Ústředí a zastoupení Komise

93

93

93

93

93

93

93

Delegace

Výzkum

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD 

Okruh 7

Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce 

– v ústředí

39

39

39

39

39

39

39

– při delegacích

Financovaní z krytí programu 

– v ústředí

– při delegacích

Výzkum

Jiné (upřesněte)

CELKEM

132

132

132

132

132

132

132

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

93

Externí zaměstnanci

39

3.1.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

   počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   na vlastní zdroje

   na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Dopad návrhu/podnětu

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Článek ………….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Nařízení (EU) č. 1285/2013. Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1.
(2)    Nařízení (EU) č. 377/2014. Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44.
(3)    Rozhodnutí č. 541/2014/EU. Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 227.
(4)    COM(2016) 705 final.
(5)    Závěry Rady o „Kosmické strategii pro Evropu“ přijaté Radou pro konkurenceschopnost na zasedání konaném dne 30. května 2017 (dok. č. 9817/17).
(6)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2017 o kosmické strategii pro Evropu (2016/2325(INI)).
(7)    Přezkum programů Galileo a EGNOS a Agentury pro evropský GNSS v polovině období (Mid-term review of the Galileo and EGNOS programmes and the European GNSS Agency), studie PwC France, červen 2017, EU Bookshop: https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/56b722ee-b9f8-11e7-a7f8-01aa75ed71a1
(8)     Akční plán Komise pro dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a správu věcí veřejných v této oblasti : sdělení „Opatření EU ke zlepšení dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a správy věcí veřejných v této oblasti“, COM/2018/10 , pracovní dokument útvarů Komise, SWD(2018)10, který podává podrobnosti o jednotlivých opatřeních , rozhodnutí, C(2018)10, kterým se ustavuje fórum pro dodržování právních předpisů a správu v oblasti životního prostředí .
(9)    Studie o dopadech změn financování poskytovaného programům EGNSS (Study on the impacts of changes in funding to the EGNSS programmes), studie PwC France, červen 2018. Na stránkách EU Bookshop dosud nezveřejněno.
(10)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(11)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(12)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(13)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(14)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(15)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7).
(16)    Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1.
(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44).
(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 ze dne 22. září 2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013) (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1).
(19)    Sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“ (COM(2018) 237 final), sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ (COM(2018) 232 final), návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (COM(2018) 8 final).
(20)    Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites).
(21)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE).
(22)    Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 1.
(23)    Úř. věst. L 309, 19.11.2013, s. 1.
(24)    Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 227.
(25)    https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/white_paper_on_the_future_of_europe_en.pdf
(26)    http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/intm/146072.pdf
(27)    EUCO 217/13.
(28)    Úř. věst. L 287, 4.11.2011, s. 1.
(29)    Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75.
(30)    Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53.
(31)    Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1.
(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
(33)    Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385.
(34)    Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.
(35)    Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).
(36)    Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).
(37)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(38)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  
Top

V Bruselu dne 6.6.2018

COM(2018) 447 final

PŘÍLOHA

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí 541/2014/EU

{SWD(2018) 327 final}
{SWD(2018) 328 final}


PŘÍLOHA

UKAZATELE PRO HODNOCENÍ PROGRAMU

Program bude pečlivě monitorován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo specifických cílů programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady. Za tímto účelem se shromažďují údaje podle následujícího souboru hlavních ukazatelů:

Ukazatele by měly být propojeny se specifickými cíli, avšak bez jejich opakování, aby se zamezilo nesoudržnosti.

Specifický cíl 1: poskytovat nejmodernější a ve vhodných případech zabezpečené polohové, navigační a časoměrné služby;

Ukazatel 1: Přesnost signálu (GNSS)

Specifický cíl 2: poskytovat přesná a spolehlivá data a informace pozorování Země na podporu provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států v oblasti životního prostředí, změny klimatu, zemědělství a rozvoje venkova, civilní ochrany a bezpečnosti, jakož i digitální ekonomiky;

Ukazatel 1: počet uživatelů složky Copernicus

Ukazatel 2: přidání nových služeb složky Copernicus

Specifický cíl 3: posilovat schopnosti SST monitorovat, sledovat a identifikovat kosmické objekty, monitorovat kosmické počasí a mapovat a propojovat kapacity Unie, pokud jde o blízkozemní tělesa

Ukazatel 1: počet uživatelů složek SSA

Ukazatel 2: dostupnost služeb

Specifický cíl 4: zajistit dlouhodobou dostupnost spolehlivých, zabezpečených a nákladově efektivních družicových komunikačních služeb s odpovídající zárukou přístupu a odolnosti vůči aktům se zlým úmyslem

Ukazatel 1: počet uživatelů GOVSATCOM

Ukazatel 2: dostupnost služeb

Specifický cíl 5: přispívat k autonomní, zabezpečené a nákladově efektivní schopnosti, pokud jde o přístup do vesmíru

Ukazatel 1: počet vypuštění v souvislosti s kosmickými opatřeními EU

Specifický cíl 6: pro opatření na podporu kosmického odvětví: podporovat a posilovat konkurenceschopnost, podnikání, dovednosti a inovační kapacitu právnických a fyzických osob z Unie, které jsou aktivní nebo by chtěly být aktivní v tomto odvětví, se zvláštním ohledem na postavení a potřeby malých, středních a začínajících podniků.

Ukazatel 1: růst v navazujícím odvětví související s kosmickými opatřeními

Top