Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018PC0339

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o cenných papírech zajištěných státními dluhopisy

COM/2018/339 final

V Bruselu dne 24.5.2018

COM(2018) 339 final

2018/0171(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o cenných papírech zajištěných státními dluhopisy

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2018) 251 final}
{SWD(2018) 252 final}
{SWD(2018) 253 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Tento návrh má za cíl umožnit vznik cenných papírů zajištěných státními dluhopisy vycházející z tržní poptávky a tím pomoci hlouběji integrovat a diverzifikovat evropský finanční sektor. Výsledkem by měla být silnější a odolnější hospodářská a měnová unie. Jedná se o iniciativu, jež doplňuje další prvky bankovní unie a unie kapitálových trhů prostřednictvím intenzivnější snahy o integraci a snižování a diverzifikaci rizik ve finančním systému.

Od celosvětové finanční krize a dluhové krize eurozóny bylo ve stabilizaci finančního sektoru EU a eurozóny a ve vytváření podmínek pro hlubší integraci dosaženo značného pokroku, a to díky zavedení robustních společných obezřetnostních pravidel a pravidel pro řešení problémů finančních institucí. K tomu přispěly mimo jiné reformy, jako například směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank 1 , vytvoření jednotného mechanismu dohledu 2 a jednotného mechanismu pro řešení krizí a nařízení o kapitálových požadavcích 3 . Nicméně další integrace a diverzifikace finančních trhů napříč Unií může prostřednictvím lepší diverzifikace rizik a lepšího tlumení otřesů na kapitálových trzích výrazně pomoci k tomu, aby byla Evropa a její hospodářská a měnová unie odolnější. A právě to je účelem snah Komise prohlubovat a dále integrovat evropské kapitálové trhy v kontextu unie kapitálových trhů. Zejména bankovní sektor eurozóny je i nadále citlivý vůči spojení mezi bankami a státy, tj. pevnému dvoucestnému vztahu mezi úvěruschopností vlády a úvěruschopností bank v její jurisdikci, což je částečně způsobeno tendencí bank koncentrovat svá portfolia státních dluhopisů do dluhopisů svých ústředních vlád (zvýhodňování domácího prostředí). Výsledný potenciál destabilizace, dalšího šíření krize a finanční nestability byl při dluhové krizi eurozóny zcela zjevný: zhoršující se úvěruschopnost ústřední vlády vede kvůli nižší hodnotě dluhopisů k tlaku na rozvahu bank v její jurisdikci; problémy bank poté zase vyvíjejí tlak na státní rozpočet buď přímo („finanční výpomoc“), nebo prostřednictvím například nižších příjmů z daní způsobených slabší úvěrovou a hospodářskou činností. Kromě těchto vazeb na vlastní vládu jsou banky rovněž do značné míry vystaveny vlivům hospodářského vývoje ve své domovské zemi (z důvodu nedostatečné přeshraniční diverzifikace).

Navíc i přes nárůst celkového veřejného dluhu v důsledku celosvětové finanční krize, který trval do nedávna, poklesla nabídka státních dluhopisů s vysokým ratingem denominovaných v eurech, které v moderním finančním systému fungují jako „bezpečná aktiva“. Současně vzrostla poptávka bank a jiných finančních institucí po těchto aktivech, mimo jiné kvůli novým regulatorním požadavkům na držení dostatečných rezerv vysoce likvidních aktiv (např. z pohledu ukazatele krytí likvidity).

V rámci snahy Komise o rozvoj bankovní unie a prohlubování hospodářské a měnové unie v souladu s diskusním dokumentem o prohloubení hospodářské a měnové unie z května 2017 a na základě prohlášení o záměru připojeného k projevu předsedy Junckera o stavu Unie ze září 2017 a balíčku dokumentů o prohloubení HMU z prosince 2017 si tento návrh klade za cíl vytvořit podpůrný rámec pro vznik cenných papírů zajištěných státními dluhopisy (SBBS), stimulovaný tržní poptávkou.

Cenné papíry SBBS by vytvářel soukromý sektor. Subjekt soukromého sektoru by z trhu shromáždil podkladové portfolio státních dluhopisů a následně by je převedl na právně oddělený, samostatný subjekt vytvořený zvláště a výhradně za účelem vydání řady cenných papírů představujících pohledávky z výnosů z tohoto podkladového portfolia investorům. Různé vydané cenné papíry by nesly jakékoli ztráty z podkladového portfolia v určitém pořadí (tj. ztráty by nejprve nesli držitelé podřízených cenných papírů a teprve až po poklesu hodnoty těchto cenných papírů na nulu by se ztráty započítávaly i držitelům přednostních pohledávek).

Cenné papíry SBBS by se nespoléhaly na sdílení rizik ani fiskální rozložení mezi členské státy. Rizika a případné ztráty by sdíleli pouze soukromí investoři. Cenné papíry SBBS se tedy velmi liší od eurobondů.

V polovině roku 2016 zřídila Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) pracovní skupinu na vysoké úrovni (dále jen „pracovní skupina ESRB“), jejímž cílem bylo vyhodnotit faktickou stránku a proveditelnost cenných papírů SBBS. Pracovní skupina ESRB se skládala ze zástupců ústředních bank a orgánů finančního dohledu mnoha členských států i evropských institucí (Evropská centrální banka a Evropská komise) a agentur (Evropský orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), správců veřejného dluhu a zástupců akademické obce.

Pracovní skupina ESRB došla k závěru 4 , že se trh cenných papírů SBBS může za určitých podmínek rozvinout. Jen tržní test ale s konečnou platností ozřejmí, zda jsou cenné papíry SBBS životaschopné. Tento návrh připravuje půdu pro takový tržní test.

Hlavním závěrem pracovní skupiny ESRB, podpořeným i interakcí s účastníky trhu a dalšími zúčastněnými stranami, je skutečnost, že současný právní rámec představuje pro vznik cenných papírů SBBS významnou překážku. Ve stávajícím právním rámci by SBBS byly definovány jako sekuritizované produkty, takže by podléhaly mnohem nepříznivějšímu režimu než jejich podkladové portfolio státních dluhopisů zemí eurozóny (např. vyšší kapitálové požadavky, omezená/žádná způsobilost pro krytí likvidity a zajištění, přísnější investiční limity pro různé třídy investorů atd.). S ohledem na povahu podkladových aktiv a jejich standardizovanou a jednoduchou formu ale cenné papíry SBBS nesou rizika, která jsou spíše srovnatelná s podkladovými státními dluhopisy než s běžnými sekuritizacemi. Mezi emitentem sekuritizace SBBS a konečnými investory například není žádná informační asymetrie, protože podkladová aktiva jsou známá a obchodují se na trhu.

Je tedy nezbytné právní rámec vhodným způsobem upravit, aby odpovídal specifickým rysům cenných papírů SBBS. Je důležité, aby vznik SBBS s sebou nenesl změnu režimu regulace státních expozic. Jak stanoví diskusní dokument o prohloubení hospodářské a měnové unie z května 2017, měl by takový krok významné důsledky, a to i z pohledu finanční stability a rovných podmínek pro banky EU.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Jelikož cenné papíry SBBS představují novou koncepci a v praxi doposud neexistují, nebyla zatím pro tento druh nástroje vypracována žádná vhodná právní úprava, která by zohledňovala jejich specifické vlastnosti.

V současném právním rámci by byly SBBS definovány jako sekuritizované produkty, jak je uvedeno výše. V důsledku právního rámce pro sekuritizaci – který je jako takový vhodný pro stávající sekuritizace – by investice do cenných papírů SBBS s sebou nesly vyšší regulační poplatky než investice přímo do státních dluhopisů zemí eurozóny, které tvoří podkladové portfolio těchto cenných papírů. Pokud jde například o kapitálové požadavky na banky, jsou státní dluhopisy zemí eurozóny váženy jako nulové riziko (tj. banky nemusí držet jako krytí svých investic do těchto dluhopisů žádný kapitál), avšak s investicemi do sekuritizovaných tranší často souvisí kladné a – v závislosti na pořadí uspokojení – často poměrně vysoké kapitálové požadavky.

Tyto vyšší poplatky za sekuritizované produkty obecně (tzv. „ovlivnění“ rámce sekuritizace) jsou odůvodněny specifickými riziky sekuritizace, především kvůli asymetrickým informacím mezi původcem sekuritizovaných produktů a investory. To je obvykle doplněno neprůhlednou povahou sekuritizovaných aktiv a složitou strukturou, která s sebou nese rizika zmocnění a právní rizika. V případě běžných sekuritizací vyplývají rizika zmocnění ze skutečnosti, že původci takových produktů mají mnohem větší znalosti aktiv, která tvoří sekuritizační seskupení, než investoři. Taková je samozřejmě situace například tehdy, pokud banka vydává hypoteční úvěry a následně je sekuritizuje. Investor nemá přístup ke stejným informacím o osobách čerpajících hypoteční úvěry jako banka. Může tedy také předpokládat, že by banka mohla sekuritizovat nejprve/pouze nejméně ziskové/riskantnější hypoteční úvěry. Kvůli tomuto problému se zmocněním nemůže mnoho institucionálních investorů a bank investovat do sekuritizací, pokud si emitent neponechá určitou expozici vůči podkladovým aktivům.

Cenné papíry SBBS ale představují specifický finanční produkt s dvěma hlavními vlastnostmi. Za prvé u nich do značné míry chybí informační asymetrie a komplexnost běžné sekuritizační struktury, protože podkladové seskupení SBBS tvoří dluhopisy ústředních vlád zemí eurozóny. Tato aktiva jsou známá a účastníci trhu jim rozumějí. Navíc je jasně dána struktura seskupení podkladových aktiv (např. váhy dluhopisů ústředních vlád jednotlivých členských států s menšími odchylkami odpovídají jejich podílu na kapitálu Evropské centrální banky). Za druhé se státní dluhopisy zemí eurozóny běžně obchodují na trzích. To znamená, že si finanční expozici vůči nim může pořídit každý, aniž by bylo nutné uchýlit se k sekuritizaci.

Specifické regulační poplatky za sekuritizaci tedy nejsou v případě cenných papírů SBBS, jak je definuje tento návrh nařízení, odůvodněné.

Tento návrh řeší podobný problém, jakým se zabývalo nedávné nařízení o jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizaci. Konkrétně je toto nedávné nařízení o jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizaci (nařízení (EU) 2017/2402) odůvodněno tak, že v případě sekuritizací, které jsou jednoduše, transparentně a standardizovaně strukturovány podle norem EU, by nezohlednění jejich vlastností zvláštním (a v praxi příznivějším) režimem regulace nepřiměřeně bránilo jejich rozvoji.

S ohledem na zvláštní povahu podkladových aktiv cenných papírů SBBS, tj. dluhopisů ústředních vlád zemí eurozóny, je rozdíl mezi režimem regulace (tradičních) sekuritizací a skutečnými riziky/nejistotou tohoto nástroje u SBBS ještě výraznější než v případě jednoduchých, transparentních a standardizovaných sekuritizací. Důvody jsou dva: 1) podkladová aktiva (tj. státní dluhopisy zemí eurozóny) jsou ještě jednodušší, transparentnější a standardizovanější a 2) státní dluhopisy zemí eurozóny samy o sobě mají nejpříznivější režim regulace s ohledem na jejich vlastnosti a funkce ve finančním sektoru.

Navíc jsou investiční rozhodnutí týkající se státních dluhopisů obzvláště citlivá na náklady a poplatky kvůli příslušným objemům, silné konkurenci a vysoké likviditě trhu. Příslušné náklady z pohledu finanční instituce, která má v úmyslu do takových aktiv investovat, zahrnují kapitálové náklady související s jejich nákupem. Pokud by tedy tato regulatorní překážka nebyla vyřešena, vedlo by to pravděpodobně k ještě většímu omezení rozvoje trhu cenných papírů SBBS než například u jednoduchých, transparentních a standardizovaných sekuritizací.

Soulad s ostatními politikami Unie

Snižování rizik pro finanční stabilitu formou usnadnění diverzifikace bankovních portfolií státních dluhopisů a dalšího oslabení vazeb mezi bankami a státy je pro dokončení bankovní unie velmi důležité.

Legislativní návrh je součástí snahy Komise posílit bankovní unii a unii kapitálových trhů. Jeho cílem je umožnit v průběhu času vznik efektivního trhu cenných papírů SBBS. Cenné papíry SBBS by pak mohly podpořit další diverzifikaci portfolií ve finančním sektoru a současně vytvořit nový zdroj kvalitního zajištění, obzvláště vhodný pro použití při přeshraničních finančních transakcích. Také by mohly pro mezinárodní investory zatraktivnit státní dluhopisy vydané na jinak malých a méně likvidních trzích. To by podnítilo sdílení a snižování rizik v soukromém sektoru a podpořilo efektivnější alokaci rizik mezi investory. Dále by cenné papíry SBBS rozšířily okruh dostupných nástrojů na finančních trzích, což je v souladu se snahou Komise prohlubovat a dále integrovat evropské kapitálové trhy v kontextu unie kapitálových trhů. Díky přispění k dokončení bankovní unie a rozvoji unie kapitálových trhů by cenné papíry SBBS fakticky přispěly k rozvoji finanční unie a prohloubení hospodářské a měnové unie.

Jak již bylo uvedeno, SBBS budou představovat tržní nástroj, který se bude pravděpodobně postupně rozvíjet jako alternativní a doplňková investiční příležitost vedle státních dluhopisů. Neočekává se, že by SBBS měly významný nepříznivý dopad na stávající vnitrostátní dluhopisové trhy, ani že by je nahradily.

Cenné papíry SBBS jsou koncepčně jiné a liší se od evropského bezpečného aktiva podle diskusního dokumentu o prohloubení hospodářské a měnové unie z května 2017. Na rozdíl od SBBS by evropské bezpečné aktivum bylo novým finančním nástrojem pro společné emise dluhopisů. Vytvoření takového evropského bezpečného aktiva s sebou nese množství komplikovaných právních, politických a institucionálních otázek, které musejí být velmi podrobně prověřeny. Muselo by být vytvořeno v souladu s omezeními stanovenými Smlouvou z pohledu sdílení rizika ve veřejném sektoru, a zejména doložky „no bail-out“ (článek 125 Smlouvy o fungování EU). Plán, který je uveden ve výše uvedeném diskusním dokumentu, předpokládá, že emise evropského bezpečného aktiva představuje další možný krok v letech do roku 2025. Jde tedy o střednědobou inovaci.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Cenné papíry SBBS představují nástroj pro posílení finanční stability a sdílení rizik v celé eurozóně. Mohou tak dále prohloubit vnitřní trh. Právní základ tohoto návrhu tedy tvoří článek 114 Smlouvy o fungování EU, který opravňuje evropské orgány, aby přijímaly příslušná ustanovení, jejichž cílem je tvorba a fungování vnitřního trhu.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Zjištěné regulatorní překážky pro vznik trhů cenných papírů SBBS jsou zakotveny v několika právních předpisech Unie 5 . Jednotlivé členské státy by tedy vlastním opatřením nebyly schopny dosáhnout cílů tohoto legislativního podnětu, tj. odstranit uvedené regulatorní překážky, protože právní předpisy EU lze měnit pouze opatřením na úrovni EU.

Vedle tohoto právního hlediska by opatření na úrovni členských států nebyla optimální. Mohla by vést ke vzniku rozdílných nástrojů v různých členských státech. To by způsobilo neprůhlednost trhu a segmentaci tržní poptávky po různých nástrojích. Bylo by pak obtížné, popř. i nemožné, aby tyto nástroje dosáhly potřebné likvidity. Navíc platí, že i kdyby se všichni vnitrostátní zákonodárci zaměřili na stejný nástroj, mohli by se nakonec ocitnout v situaci, kdy by soutěžili o to, kdo nabídne pro tento nástroj co nejpříznivější režim regulace. V obou případech, tj. různě definované produkty nebo různé režimy regulace, by opatření na vnitrostátní úrovni vytvořila překážky pro jednotný trh. Tyto překážky by měly významné dopady kvůli značné integraci trhů s podkladovými státními dluhopisy a jejich totožnému režimu regulace na úrovni celé EU. Ze všech těchto důvodů je nezbytné a vhodné opatření na úrovni EU.

Proporcionalita

Navrhované nařízení má za cíl umožnit tvorbu nového nástroje tím, že odstraní regulatorní překážky pro postupný vznik trhu cenných papírů SBBS. Tento zásah je proporcionální, protože vytváří rovné podmínky mezi novým nástrojem a jeho podkladovými aktivy. Neočekává se, že by návrh měl podstatný dopad na stávající vnitrostátní trhy státních dluhopisů.

Volba nástroje

Cílem tohoto nástroje je umožnit vznik cenných papírů SBBS stimulovaný tržní poptávkou. Za tímto účelem návrh stanoví kritéria, která musí nástroj splnit, aby byl označen jako SBBS, a nezbytný rámec dohledu.

Aby bylo dosaženo plánovaných přínosů, je nutné umožnit vznik standardizovaného produktu. Tato standardizace by měla být v rámci celé EU jednotná, takže je nezbytná plně harmonizovaná definice a plně harmonizovaný režim regulace cenných papírů SBBS na úrovni EU. Ustanovení čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování EU představuje právní základ pro nařízení, kterým se zavádějí jednotná ustanovení zaměřená na lepší fungování vnitřního trhu. Směrnice by nevedla ke stejným výsledkům, protože použití směrnice by vzhledem k uplatňování diskreční pravomoci při jejím provádění mohlo vést k rozdílům, které by v případě trhu cenných papírů SBBS mohly mít za následek narušení hospodářské soutěže a regulatorní arbitráž.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými stranami

V rámci posouzení proveditelnosti cenných papírů SBBS vedla pracovní skupina ESRB na konci roku 2016 veřejné konzultace a při mnoha dvoustranných jednáních a dvou cílených workshopech, které proběhly v letech 2016 a 2017, získala vstupy a zpětnou vazbu z odvětví, tj. od různých finančních institucí, a od správců veřejného dluhu. Komise nezahájila vlastní otevřené veřejné konzultace, aby předešla zdvojování. Je třeba poznamenat, že navrhovaný podnět nesměřuje na spotřebitele ani drobné investory.

Cílem výše uvedených konzultací mezi zástupci odvětví bylo získat zpětnou vazbu ohledně několika klíčových otázek týkajících se možného zavádění cenných papírů SBBS, zejména režimu regulace a ekonomických aspektů SBBS. Zejména zpětná vazba ukázala značnou shodu v otázce rostoucího nedostatku „bezpečných“ (nízkorizikových) aktiv na trhu. Většina respondentů byla názoru, že alespoň přednostní SBBS by měly mít stejný režim regulace jako jejich podkladové státní dluhopisy.

Zatímco se účastníci trhu obecně shodli, že hlubší finanční integrace a diverzifikace portfolií státních dluhopisů bank je v Evropě nezbytná, na životaschopnost cenných papírů SBBS měly smíšené pohledy. Zpochybňována byla především prodejnost nejpodřízenější tranše produktu. Účastníci se obecně shodli, že aby mohl trh cenných papírů SBBS vzniknout, bylo by nutné splnit tyto požadavky: 1) koordinace emisí ze strany správců dluhu; 2) právní rámec, který nastaví rovné podmínky mezi státními dluhopisy a cennými papíry SBBS; 3) jednoduché a standardizované vlastnosti SBBS, včetně pevně daných vah portfolia na straně aktiv a maximálního počtu tří tranší na straně pasiv; 4) dostatečná likvidita na trhu cenných papírů SBBS a 5) srozumitelnost postupu v případě (selektivního) státního bankrotu. Podrobné odpovědi na klíčové otázky a obecné závěry z průzkumu jsou uvedeny v části II výše uvedené zprávy pracovní skupiny ESRB.

Na zvláštním workshopu zazněly od správců dluhu obavy ze struktury a provádění cenných papírů SBBS, přičemž byli toho názoru, že SBBS nenaruší vazby mezi bankami a státy ani nepovedou ke vzniku nízkorizikového aktiva eurozóny. Konkrétně se obavy správců dluhu týkaly dopadu SBBS na vnitrostátní trhy státních dluhopisů (zejména na jejich likviditu), důsledků nákupů státních dluhopisů emitenty cenných papírů SBBS na primárním a/nebo sekundárním trhu a případného režimu regulace těchto cenných papírů. Vedle toho správci uváděli obavy týkající se technické proveditelnosti a ekonomické životaschopnosti nového nástroje.

Kromě výše uvedených konzultací se zúčastněnými stranami v rámci posouzení proveditelnosti ze strany ESRB Komise rovněž oslovila členské státy a na 11. dubna 2018 svolala jednání své odborné skupiny pro bankovnictví, platební styk a pojišťovnictví, aby získala zpětnou vazbu týkající se několika konkrétních otázek. Před poskytnutím technického poradenství účastníci poukázali na potřebu nejprve projednat nutnost vzniku cenných papírů SBBS, protože podle jejich názoru není potřeba těchto cenných papírů zřejmá. Předložili užitečné názory na vybrané technické otázky a vyzvali zejména k větší flexibilitě pro účastníky trhu, pokud jde o stanovení základních vlastností cenných papírů SBBS (tj. vzhledem k váhám státních dluhopisů různých členských států v podkladovém portfoliu nebo k úrovním tranší).

   Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise aktivně přispívala k práci výše uvedené pracovní skupiny ESRB. Tento návrh nařízení vychází do značné míry právě z práce této pracovní skupiny. Dále se Komise setkala s orgány veřejné správy a zástupci soukromého sektoru s cílem vést s nimi odborné konzultace a potvrdit závěry pracovní skupiny.

Posouzení dopadů

Za účelem vypracování tohoto návrhu bylo připraveno posouzení dopadů, které bylo při několika příležitostech projednáno s meziútvarovou řídící skupinou. Posouzení dopadů zvážilo tyto možnosti politiky: i) rozsah použitelnosti navrhovaného rámce (tj. na veškerou sekuritizaci státních dluhopisů zemí eurozóny, nebo pouze na dluhopisy, které splňují konkrétní požadavky na standardizaci); ii) zda obnovit „regulační neutralitu“, tj. zajistit stejný režim jako v případě podkladových státních dluhopisů pouze pro přednostní tranše emise cenných papírů SBBS nebo pro všechny tranše jejich emise, a iii) jak monitorovat a zajistit soulad s navrhovaným rámcem (tj. zda prostřednictvím vlastního osvědčování, nebo certifikace ex ante).

Posouzení dopadů zdůraznilo několik důležitých oblastí, kde je třeba nalézt kompromis. Odstranění regulatorních překážek pro všechny sekuritizace by například dalo účastníkům trhu maximální flexibilitu při tvorbě nového nástroje, aby mohli maximalizovat výnosy a současně minimalizovat rizika. Na druhou stranu by určitá úroveň předepsané standardizace zřejmě lépe zajistila, aby nedošlo k rozmělnění likvidity nového nástroje mezi mnoho různých variant. Stejně tak by sice zajištění stejného režimu státních dluhopisů pouze pro přednostní tranši pravděpodobně více motivovalo banky k tomu, aby se zaměřily právě na přednostní tranše, avšak tento přístup by nebyl v souladu se současným režimem regulace státních expozic (a obecně by méně podporoval vznik cenných papírů SBBS, protože by zúžil počet potenciálních investorů).

Posouzení dopadů hodnotilo vliv různých možností na to, do jaké míry by byly odstraněny zjištěné regulatorní překážky, do jaké míry by nové nástroje pomáhaly snižovat rizika v bankovních rozvahách a rozšiřovat nabídku nízkorizikových aktiv denominovaných v eurech a jaké by byly přínosy různých přístupů k zajišťování souladu s právními předpisy a k dohledu z hlediska nastolené důvěry v trh ve vztahu k souvisejícím nákladům (veřejným i soukromým).

Jelikož navrhovaný rámec vznik trhu cenných papírů SBBS stimulovaný soukromým sektorem pouze umožňuje, ale nezaručuje, zvážilo posouzení dopadů dva různé scénáře – při jednom dosáhnou SBBS pouze malého objemu (100 miliard EUR), při druhém, v ustáleném stavu, dosáhnou 1,5 bilionu EUR – makroekonomicky relevantního objemu (byť v rámci celého trhu státních dluhopisů eurozóny, jehož objem v druhém čtvrtletí 2017 činil 9 bilionů EUR, stále omezeného).

Kvantitativní vyjádření významu překážek, jež by tento návrh odstranil, lze získat porovnáním např. kapitálových požadavků, jimž by čelily banky, pokud by cenné papíry SBBS nakoupily dnes, a požadavků, jimž by čelily u stejného nákupu na základě navrhovaného zvláštního právního rámce. Takové (virtuální) úspory by samozřejmě závisely na přijatých předpokladech (včetně rizikových vah vynucených podřízenými tranšemi). V případě scénáře zahrnujícího malý objem a za předpokladu, že banky nakoupí všechny tranše a že banky uplatňující standardizovaný přístup mají na tomto nákupu podíl rovnající se jejich současnému podílu na nákupech státních dluhopisů, by celková hodnota rizikově vážených aktiv vzrostla přibližně o 87 miliard EUR. V případě scénáře ustáleného stavu by z ekvivalentního výpočtu vycházel nárůst hodnoty rizikově vážených aktiv až na 1,3 bilionu EUR.

Co se týká dopadu na objem aktiv s ratingem AAA denominovaných v eurech, vychází výpočet z údajů Eurostatu o dluhu ústředních vládních institucí eurozóny k prosinci 2016 6 a z ratingů agentury Standard & Poor's svrchovaných vlád eurozóny k témuž datu 7 . Z tohoto výpočtu vyplývá, že aktiva s ratingem AAA by v rámci scénáře s malým objemem vzrostla o 2 % a v rámci scénáře ustáleného stavu o 30 %.

Pokud jde pak o vliv cenných papírů SBBS na diverzifikaci bankovních portfolií státních dluhopisů, z analýzy v posouzení dopadu vyplývá, že v rámci scénáře s malým objemem by byl vliv malý, zatímco v rámci scénáře ustáleného stavu značný. Za těchto předpokladů by zvýhodňování domácího prostředí ve vzorku bank eurozóny zahrnutých do procesu zajištění transparentnosti vedeného Evropským orgánem pro bankovnictví bylo o 42 % nižší.

Zpráva o posouzení dopadů byla předložena Výboru pro kontrolu regulace dne 19. ledna 2018. Výbor zasedal dne 14. února 2018. Výbor vydal kladné stanovisko a vyzval ke změnám a dalším příspěvkům v těchto oblastech: 1) pro vyjasnění, zda je cílem tohoto podnětu vytvořit podpůrný rámec a poskytnout tržní test nebo motivační strukturu pro cenné papíry SBBS; 2) pro další vývoj potenciálního čistého veřejného přínosu podnětu i jeho rizik nebo nezamýšlených následků a 3) pro lepší určení oblastí, kde je třeba dosáhnout kompromisu mezi alternativními politickými návrhy. Tyto otázky byly zpracovány a začleněny do konečné verze, která je připojena k tomuto návrhu.

Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Tento podnět nemá za cíl zjednodušit nebo snížit administrativní zátěž vyplývající ze stávajících právních předpisů, ale místo toho stanoví nová pravidla, která umožní vznik nástrojů SBBS na trhu.

Neočekává se, že by návrh nařízení přímo ovlivnil drobné investory, domácnosti, malé a střední podniky nebo mikropodniky, protože není pravděpodobné, že by tyto subjekty na trzích cenných papírů SBBS působily. Současně by uvedené sektory měly z tohoto návrhu nepřímý prospěch v důsledku posílené odolnosti finančního sektoru – pokud bude skutečně dosaženo očekávaných makroekonomických přínosů i přínosů pro finanční stabilitu.

Základní práva

Tento návrh dodržuje základní práva a respektuje zásady zakotvené zejména v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na vlastnictví a svobodu podnikání, a je nutno jej v souladu s těmito právy a zásadami používat. Toto nařízení zejména zaručuje ochranu práv investorů do cenných papírů SBBS tím, že zajišťuje integritu emisí těchto cenných papírů a podkladového portfolia státních dluhopisů.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh nařízení bude mít omezené nové finanční dopady na veřejné rozpočty, protože mechanismus k zajištění souladu bude vycházet z vlastního osvědčování emitenty cenných papírů SBBS a orgány dohledu budou soulad kontrolovat následně v rámci své běžné činnosti dohledu. Vzhledem k předpokládaným novým úkolům a možné součinnosti se stávajícími funkcemi Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) jsou pro tento orgán nezbytné určité dodatečné finanční zdroje (viz legislativní finanční výkaz). Emitenti cenných papírů SBBS ponesou náklady na vlastní osvědčování, které by ale měly být s ohledem na jednoduchost tohoto finančního produktu relativně nízké (míra jejich přenesení na investory bude záviset na konkurenceschopnosti trhu).

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Specifických cílů tohoto podnětu – tj. odstranit regulatorní překážky a přispět k likviditě nových produktů SBBS, včetně zajištění referenčního režimu regulace – by bylo dosaženo, jakmile navrhovaný právní předpis vstoupí v platnost. Důvodem je, že k předpokládanému zvláštnímu režimu regulace by pak byl způsobilý pouze standardizovaný produkt a režim regulace cenných papírů SBBS by odpovídal režimu pro podkladové státní dluhopisy 8 .

Z hlediska obecného cíle, tj. umožnit vznik trhů cenných papírů SBBS, bude dopad právního předpisu posouzen na základě monitorování toho, do jaké míry budou tyto nové produkty skutečně využívány a obchodovány a do jaké míry vznik SBBS přispěje k nárůstu počtu nízkorizikových aktiv a ke sníženému zvýhodňování domácího prostředí bankami. Posouzen bude i dopad cenných papírů SBBS na likviditu vnitrostátních trhů státních dluhopisů.

Při interpretaci výsledků těchto analýz je nutné mít na paměti, že vznik trhů cenných papírů SBBS a vývoj výše uvedených referenčních cenných papírů závisí na několika dalších faktorech, které jsou nezávislé na právním rámci, popř. s ním souvisejí pouze okrajově. To pravděpodobně zkomplikuje rozlišení účinků navrhovaného právního předpisu od těchto dalších faktorů. Je pravděpodobné, že nabídka nových produktů bude záviset zejména na právních nákladech na zřízení emisního mechanismu, jednoduchosti pořizování dluhopisů za dostatečně jednotných podmínek, nákladech na obsluhu infrastruktury atd. Podobně bude poptávka po nich záviset na obecném úrokovém prostředí, ochotě podstupovat riziko a poptávce různých druhů investorů po různých tranších. Vývoj trhu může být nelineární, protože předpokládaný produkt bude těžit z výnosů z rozsahu vyplývajících z velikosti a síťových externalit. Pokud se tedy bude zdát, že produkt vyvolá dostatečný zájem investorů, mohou se manažeři odpovědní za řízení dluhu rozhodnout, že uspořádají zvláštní aukce na vydávání cenných papírů SBBS se standardizovanými dluhopisy různé splatnosti. Tím by se zase snížily náklady na jejich vydávání a mohl by se zrychlit růst trhu.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Tento návrh obsahuje čtyři části. První část stanoví soubor pravidel, která definují podstatné prvky cenných papírů SBBS. Tato pravidla jsou nezbytná, aby se na trzích zajistily emise produktu, který bude v maximální možné míře standardizovaný. Z toho bude mít zase prospěch jeho likvidita a atraktivita pro investory. Druhá část stanoví pravidla, která definují požadavky na oznámení a transparentnost pro emitenta, aby se zajistilo harmonizované a věrohodné provádění vlastního osvědčování. Třetí část obsahuje pravidla pro dohled nad cennými papíry SBBS a případné sankce v případě jejich nedodržení a/nebo podvodného jednání ze strany emitenta. Čtvrtá část obsahuje soubor nezbytných změn současného právního rámce, aby se na cenné papíry SBBS vztahoval režim regulace v souladu s jejich jedinečnou strukturou a vlastnostmi.

Úvodní ustanovení (články 1 až 3)

Tato ustanovení vysvětlují předmět, oblast působnosti a definice používané za účelem zajištění obecného rámce pro standardizované cenné papíry SBBS a subjekty podílející se na emisích a držbě těchto nástrojů. Použité definice jsou v souladu s definicemi použitými v jiných právních předpisech Unie.

Způsobilost a složení podkladového portfolia a tranšování emisí cenných papírů SBBS (články 4 až 6)

Podkladové portfolio cenných papírů SBBS by se mělo skládat ze státních dluhopisů všech členských států EU, které jako svou měnu používají euro. Účelem tohoto omezení je zajistit, aby žádné dluhopisy v podkladovém portfoliu cenných papírů SBBS nebyly vystaveny měnovým rizikům. Relativní váha státních dluhopisů každého členského státu by měla být velmi podobná relativní váze podílu příslušného členského státu podle klíče pro upisování základního kapitálu ECB. Klíč pro upisování základního kapitálu ECB je zástupným vyjádřením velikosti ekonomiky každého členského státu a jeho podílu na stabilitě evropského finančního systému. Byly zvažovány i jiné klíče, ale ukázalo se, že jsou k tomuto účelu méně vhodné. Například klíč založený na nesplacených státních dluhopisech každého členského státu by mohl vést ke vzniku morálního hazardu, protože by členský stát mohl mít z produktu větší prospěch, pokud by zvýšil celkový objem svých nesplacených dluhopisů.

Splatnost podkladových státních dluhopisů by měla být co nejvíce sjednocena se splatností emise cenných papírů SBBS.

Emise cenných papírů SBBS by měla být tvořena přednostní tranší, odpovídající 70 % jmenovité hodnoty emise SBBS, a jednou nebo několika podřízenými tranšemi 9 . Účelem podřízených tranší je poskytnout ochranu přednostní tranši, která tak představuje nízkorizikový nástroj. Přesné rozdělení podřízené části konstrukce emise cenných papírů SBBS do různých tranší je ponecháno na uvážení emitenta, který maximalizuje celkovou cenu, například uspokojováním poptávky různých druhů investorů po konkrétním riziku/výnosu. Přednostní tranše je stanovena na 70 % celkové struktury, aby se zajistila standardizace této tranše napříč různými emisemi. Aby se omezilo riziko nejpodřízenější tranše (tranše, která nese ztrátu jako první), měla by její nominální hodnota být nejméně 2 % zbývající nominální hodnoty celé emise SBBS. Pracovní skupina ESRB na základě komplexní analýzy ukázala, že 30% podřízená tranše postačí na zajištění nízkého rizika selhání příslušné (tj. 70%) přednostní tranše, a to i ve scénářích s napětím na trhu.

Články 4 a 6 předpokládají konkrétní okolnosti, za kterých lze strukturu emise cenných papírů SBBS (složení podkladového portfolia a velikost přednostní tranše) u budoucích emisí měnit, a popisují příslušné postupy. Státní dluhopisy konkrétního členského státu lze z podkladového portfolia vyloučit, pokud je vydávání státních dluhopisů členského státu významně omezeno nižší potřebou veřejných dluhopisů nebo narušeným přístupem na trh. Ve výjimečných případech je rovněž možné změnit strukturu tranše, jestliže nepříznivý vývoj trhu, jenž v členském státu nebo v Unii podstatně narušuje fungování trhů státních dluhopisů, vyžaduje menší přednostní tranši, aby byla zajištěna trvale vysoká kvalita / bylo zajištěno trvalo nízké riziko. Orgán ESMA má za úkol monitorovat, zda existují podmínky pro změnu složení podkladového portfolia nebo velikosti přednostní tranše, a informovat o tom Komisi. Komise může o existenci nebo pominutí takových podmínek rozhodnout prováděcím aktem. Takový prováděcí akt může vstoupit v platnost pouze na základě hlasování zástupců členských států v Evropském výboru pro cenné papíry v souladu s přezkumným postupem. Cenné papíry SBBS emitované po přijetí tohoto prováděcího aktu musejí zohledňovat změny složení podkladového portfolia nebo velikosti přednostní tranše, pro kterou byl prováděcí akt přijat.

Vydávání a správa cenných papírů SBBS (články 7 a 8)

Aby byla zajištěna ochrana investorů před rizikem platební neschopnosti instituce, která si pořizuje státní dluhopisy (původní kupující, obvykle banka), měly by být cenné papíry SBBS vydávány zvláštní účelovou jednotkou, která se věnuje výhradně vydávání a správě cenných papírů SBBS a nepodniká jiné rizikové činnosti, například poskytování úvěrů.

Zvláštní účelová jednotka by měla splňovat přísné požadavky na oddělení aktiv, aby byla zajištěna integrita emise cenných papírů SBBS a pozic držených investory do těchto cenných papírů. Zvláštní účelové jednotky zajistí pevně dané složení podkladového seskupení státních dluhopisů po celou dobu životnosti cenných papírů SBBS. Aby bylo možné řídit omezený nesoulad splatností, mělo by být zvláštním účelovým jednotkám povoleno investovat výnosy z podkladového portfolia pouze do hotovosti nebo vysoce likvidních finančních nástrojů s nízkým tržním a úvěrovým rizikem.

Jelikož by investoři do tranší emisí SBBS měli pohledávky pouze za podkladovým portfoliem státních dluhopisů, avšak ne za rozvahou emitenta nebo původního kupujícího, nemělo by být nutné konsolidovat zvláštní účelovou jednotku a její podkladové portfolio v portfoliu původního kupujícího.

Použití označení „cenné papíry zajištěné státními dluhopisy“ (článek 9)

Aby byla zajištěna standardizace cenných papírů SBBS, měly by mít stejný režim regulace jako podkladové státní dluhopisy pouze ty produkty, které splňují požadavky na složení a splatnost podkladových státních dluhopisů a tranšování. Je stanoven systém oznámení pro orgán ESMA, který zajistí, aby nedocházelo ke zneužívání. Produkt splňuje podmínky pro cenný papír SBBS jen tehdy, pokud jsou splněny jak podstatné požadavky, tak i požadavky na oznámení.

Požadavky na oznamování cenných papírů SBBS a transparentnost (články 10 až 12)

Zvláštní účelové jednotky odpovídají za soulad s požadavky na produkt i s požadavky na oznamování. Orgánu ESMA je svěřena pravomoc zveřejňovat oznámení na svých internetových stránkách. Zvláštní účelové jednotky tak převezmou odpovědnost za tvrzení, že produkt splňuje podmínky cenného papíru SBBS a že na trhu je zajištěna transparentnost. Zvláštní účelové jednotky odpovídají za veškeré ztráty či škody vzniklé v důsledku nesprávných nebo zavádějících oznámení za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy. Investoři budou muset vykonávat náležitou péči vyžadovanou pro každou investici do finančních produktů, avšak mohou dostatečně spoléhat na oznámení o cenných papírech SBBS a na informace zveřejněné zvláštními účelovými jednotkami ohledně souladu se zvláštními požadavky na produkt SBBS. Požadavky týkající se transparentnosti cenných papírů SBBS a podkladových státních dluhopisů by měly investorům umožnit, aby porozuměli transakcím s cennými papíry SBBS, tyto transakce posoudili a porovnali a nespoléhali se pouze na třetí strany, jako jsou ratingové agentury. Měly by investorům umožnit jednat jako obezřetní investoři a vykonávat náležitou péči. Tento návrh zajišťuje, že investoři budou mít k dispozici veškeré relevantní informace o cenných papírech SBBS. Pro usnadnění procesu pro investory a zvláštní účelové jednotky budou informace poskytované orgánem ESMA harmonizovány a tento orgán vypracuje vzor pro posuzování SBBS. Zvláštní účelové jednotky by měly dát informace investorům volně k dispozici prostřednictvím standardizovaných vzorů, na internetových stránkách, které splňují určitá kritéria, například na kontrolu kvality údajů a kontinuitu činností. Navíc by měla smlouva o přenosu pozice v cenných papírech SBBS na investora obsahovat informace o rozdělení výnosů a postup pro případ, kdy se očekává neuhrazení podkladového aktiva nebo kdy k tomuto neuhrazení skutečně dojde. Aby byly orgány dohledu informovány a mohly provádět své úkoly týkající se vydání emise cenných papírů SBBS, měl by orgán ESMA příslušné orgány informovat o každém oznámení o cenných papírech SBBS, které obdrží.

Dohled a spolupráce mezi orgány (články 13 a 14)

Pro zajištění finanční stability, zajištění důvěry investorů a podporu likvidity je důležitý řádný a účinný dohled nad trhy cenných papírů SBBS. Za tímto účelem návrh požaduje, aby členské státy určily příslušné orgány v souladu se stávajícími právními akty EU v oblasti finančních služeb. Požadavky stanovené v nařízení by měly být splněny především za účelem zajištění ochrany investorů a případně i obezřetnostních aspektů, které mohou souviset s emisí nebo držbou cenných papírů SBBS regulovanými subjekty. Určené orgány dohledu by měly mít pravomoci, které jim jsou uděleny podle příslušných právních předpisů v oblasti finančních služeb.

Vzhledem k přeshraniční povaze trhu cenných papírů SBBS by měla být zajištěna spolupráce mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA prostřednictvím výměny informací, spolupráce při činnostech dohledu a vyšetřování a koordinace rozhodování.

Aby byl zajištěn jednotný výklad a obecná shoda požadavků na SBBS mezi příslušnými orgány, měl by orgán ESMA usnadnit koordinaci práce těchto příslušných orgánů a posoudit praktické otázky, jež se mohou v souvislosti s cennými papíry SBBS objevit.

Sankce a nápravná opatření (články 15 až 18)

Jako odstrašující prostředek proti zneužívání a pro udržení důvěry v produkt by měly být stanoveny vhodné správní sankce a nápravná opatření pro situace, kdy produkt, který je dle prohlášení zvláštní účelové jednotky cenným papírem SBBS, nesplňuje požadavky, na jejichž základě lze takový produkt za SBBS považovat, nebo jiné požadavky na oznámení nebo transparentnost. Skutečnost, že produkt prohlášený za cenný papír SBBS jím skutečně je, je zvláště důležitá pro zajištění ochrany investorů. Článek 15 proto stanoví zvláštní postup, podle něhož příslušný orgán rozhodne, zda produkt, u něhož existuje podezření, že nesplňuje požadavky tohoto nařízení, je cenným papírem SBBS, či nikoli. Pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví trestní sankce za určitá protiprávní jednání, měly by mít příslušné orgány pravomoc předat orgánu ESMA nebo jiným příslušným orgánům související informace o trestním vyšetřování a řízení týkajícím se tohoto protiprávního jednání. Sankce uvalené na zvláštní účelovou jednotku by měly být zveřejněny. Navíc by měl být cenný papír SBBS, který dle zjištění nesplňuje požadavky stanovené v návrhu nařízení, neprodleně odstraněn ze seznamu cenných papírů SBBS vedeného orgánem ESMA.

Makroobezřetnostní dohled (článek 19) 

Podle analýzy provedené před vydáním tohoto návrhu se zdá, že cenné papíry SBBS neovlivní likviditu jiných finančních produktů na trhu ani finanční stabilitu. Jelikož ale SBBS představují nový produkt, je vhodné, aby rada ESRB v rámci svého mandátu monitorovala vývoj trhu.

Oznamování (článek 20)

Členské státy oznámí Komisi a orgánu ESMA právní a správní předpisy týkající se výkonu dohledových a sankčních povinností stanovených v tomto nařízení.

Změny jiných právních aktů (články 21 až 24)

Články 21 až 24 mění některé články jiných právních aktů, zejména směrnici o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), nařízení o kapitálových požadavcích (CRR), směrnici o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP II) a směrnici o pojištění (Solventnost II). Tyto úpravy jsou nutné, aby byl vytvořen režim regulace investic do cenných papírů SBBS ve všech finančních sektorech regulovaných na evropské úrovni, který by odpovídal režimu pro jejich podkladová aktiva, tj. státní dluhopisy zemí eurozóny.

Subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů musí zejména dodržovat pravidla diverzifikace, která jim mohou bránit v držbě určitých objemů cenných papírů SBBS. Cílem změny směrnice o SKIPCP je zajistit, aby v případě, že členské státy povolí těmto subjektům investovat až 100 % do převoditelných cenných papírů emitovaných nebo zaručených veřejným subjektem, platila tato výjimka i pro SBBS. Za tímto účelem je do směrnice vložen nový článek 54a.

V případě pojišťoven by se s cennými papíry SBBS zacházelo jako se sekuritizací. Podle standardního vzorce stanoveného ve směrnici Solventnost II se na každou sekuritizaci vztahují kapitálové požadavky týkající se rizika kreditního rozpětí při výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku. Cenné papíry SBBS by tak podléhaly kapitálovým požadavkům na riziko kreditního rozpětí, což by je znevýhodňovalo oproti přímé držbě dluhopisů ústředních vlád členských států denominovaných a financovaných v domácí měně. Článek 104 směrnice Solventnost II se tedy mění tak, že se doplňuje nový odstavec, který zajistí, aby se při výpočtu kapitálových požadavků s cennými papíry SBBS zacházelo jako s dluhopisy ústředních vlád a ústředních bank členských států denominovanými a financovanými v domácí měně.

Podobně se mění i nařízení o kapitálových požadavcích, aby se zajistilo, že kapitálové požadavky a limity expozic pro instituce držící cenné papíry SBBS budou stejné jako při přímé držbě státních dluhopisů členských států. Tohoto cíle je dosaženo vložením odstavce do článku 268 (ve znění nařízení (EU) 2017/2401), který stanoví rozšíření tzv. look-through přístupu stanoveného pro expozice vůči sekuritizovaným pozicím ve výpočtu kapitálových požadavků na všechny tranše emisí cenných papírů SBBS. Tím se zajistí, že expozice vůči všem tranším emisí SBBS budou mít stejný obezřetnostní režim jako podkladová aktiva. Kromě toho je změnou článku 304 stejný režim, který je stanoven pro státní dluhopisy v kapitálových požadavcích souvisejících s tržním rizikem, použit i pro SBBS. Rovněž se mění článek 390 s cílem zajistit, aby se v případě limitů expozice look-through přístup použitý pro sekuritizaci uplatňoval i u expozic vůči cenným papírům SBBS.

Pokud jde o instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, stanoví směrnice IZPP II limity rizika kreditního rozpětí, které se členské státy mohou rozhodnout neuplatňovat na investice do státních dluhopisů. Navíc mohou členské státy stanovit kvantitativní omezení pro sekuritizace. Aby byl zajištěn stejný režim pro cenné papíry SBBS, vkládá se do směrnice IZPP II nový článek 18a.

Komise dle potřeby přijme nezbytné změny aktů v přenesené pravomoci souvisejících s výše uvedenými právními předpisy.

To platí především pro nařízení o ukazateli krytí likvidity (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 10 ), kde by změna měla zajistit, že cenné papíry SBBS splní podmínky pro aktiva úrovně 1, která představují pohledávky vůči ústřední vládě členského státu nebo jsou zaručena ústřední vládou členského státu, a pro obezřetnostní požadavky na pojišťovny (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 11 ), kde zajistí, aby se pravidla platná pro expozice pojišťoven vůči státním dluhopisům zemí eurozóny použila i pro expozice vůči cenným papírům SBBS.

Dokud akty v přenesené pravomoci (příslušná ustanovení těchto aktů) nebudou na základě těchto směrnic a nařízení změněny, zůstanou jako takové dále v platnosti.

Komise rovněž přijme nezbytné změny vzoru prospektu a stavebních prvků (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1129 12 ), aby bylo stanoveno vhodné zpřístupňování informací pro tento nový druh finančního nástroje, přizpůsobené vlastnostem produktu. To by mělo být provedeno přiměřeným způsobem, s přihlédnutím k relativně jednoduché povaze produktu a s cílem zamezit zbytečné administrativní zátěži.

2018/0171 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o cenných papírech zajištěných státními dluhopisy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 13 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 14 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Cenné papíry zajištěné státními dluhopisy (Sovereign Bond-Backed Securities, SBBS) mohou pomoci řešit určité nedostatky, které se projevily v důsledku finanční krize v letech 2007–2008 nebo z ní vyplynuly. Konkrétně mohou pomoci bankám a dalším finančním institucím více diverzifikovat své státní expozice, ještě více oslabit vazby banka–stát a zvýšit nabídku nízkorizikových aktiv denominovaných v eurech. Kromě toho by SBBS mohly pro zahraniční investory zatraktivnit dluhopisy vydávané na menších a méně likvidních vnitrostátních trzích, což může pomoci zmírnit a sdílet rizika v soukromém sektoru a efektivněji je rozložit mezi finanční subjekty.

(2)Podle stávajícího právního rámce by se se SBBS zacházelo jako se sekuritizací, a tedy by ve srovnání s poplatky a slevami vztahujícími se na státní dluhopisy eurozóny v podkladových portfoliích podléhaly dalším poplatkům a slevám. Tyto další poplatky a slevy by vystavování a používání SBBS soukromým sektorem brzdily, a to přestože SBBS nenesou rizika, která se pojí se sekuritizací a která dané poplatky a slevy odůvodňují. Proto by SBBS měl upravovat právní rámec, který jejich specifický charakter a vlastnosti zohlední lépe, aby se produkt mohl objevit na trhu. Z toho důvodu je odstranění regulatorních překážek nezbytné.

(3)Umožnit tržní rozvoj SBBS je součástí snah Komise o zmírnění rizik ohrožujících finanční stabilitu a o pokročení v dokončování bankovní unie. Cenné papíry zajištěné státními dluhopisy by mohly podpořit větší diverzifikaci portfolií v bankovním sektoru a zároveň dát vzniknout novému zdroji vysoce kvalitního zajištění, které je zvlášť vhodné v přeshraničních finančních transakcích. Dále by umožněním SBBS mohl vzrůst počet disponibilních nástrojů přeshraničního investování a sdílení rizik, což odpovídá snahám Komise v rámci unie kapitálových trhů prohloubit a více integrovat evropské kapitálové trhy.

(4)Se SBBS se nepojí žádné sdílení rizika a ztrát mezi členskými státy, protože členské státy si nebudou vzájemně ručit za své závazky v rámci portfolia podkladových státních dluhopisů SBBS. S umožněním vniku SBBS se nepojí ani žádné změny stávající regulatorní úpravy státních expozic.

(5)V zájmu zamýšlené geografické diverzifikace rizik v rámci bankovní unie a vnitřního trhu by podkladové portfolio SBBS měly tvořit státní dluhopisy členských států, jejichž měnou je euro. Aby se zabránilo měnovému riziku, měly by být v podkladovém portfoliu SBBS povoleny pouze státní dluhopisy denominované v eurech vydané členskými státy, jejichž měnou je euro. Aby se zaručilo, že státní dluhopisy každého členského státu eurozóny přispějí k vystavení SBBS v souladu s jeho hmotným zájmem na stabilitě eurozóny jako celku, měla by být relativní váha jeho státních dluhopisů v podkladovém portfoliu SBBS velmi blízko relativní váze daného členského státu v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky národními centrálními bankami členských států.

(6)Aby se zajistila vysoce kvalitní nízkoriziková aktiva a současně zohlednila různě velká ochota investorů riskovat, měla by emise SBBS zahrnovat jak přednostní tranši, tak jednu či více podřízených tranší. Přednostní tranše, odpovídající sedmdesáti procentům nominální hodnoty emise SBBS, by měla udržet očekávanou míru ztrát dané emise SBBS na úrovni očekávané míry ztrát nejbezpečnějších státních dluhopisů eurozóny, a to s přihlédnutím k rizikům a korelaci státních dluhopisů v podkladovém portfoliu státních dluhopisů SBBS. Podřízené tranše by měly zajistit ochranu přednostní tranše. Seniorita tranší by měla určit pořadí, v němž by měli investoři nést ztráty z podkladových portfolií státních dluhopisů. Avšak aby se omezilo riziko nejpodřízenější tranše (tranše, která nese ztrátu jako první), měla by její nominální hodnota být nejméně 2 % zbývající nominální hodnoty celé emise SBBS.

(7)Aby se zajistila integrita emise SBBS a co nejvíce omezila rizika spojená s držením a správou podkladového portfolia státních dluhopisů, měla by být splatnost podkladových státních dluhopisů těsně navázaná na splatnost SBBS a skladba podkladového portfolia státních dluhopisů by měla být fixní po celou dobu životnosti SBBS.

(8)Standardizace skladby podkladového portfolia SBBS by mohla vést k tomu, že v případě, kdy na trhu nejsou k dispozici státní dluhopisy jednoho či více členských států, bude uskutečnění emise SBBS obtížné nebo nemožné. Z toho důvodu by v případech, kdy je vydávání státních dluhopisů určitého členského státu výrazně omezené v důsledku snížené potřeby veřejného dluhu nebo omezeného přístupu na trh, a po dobu trvání takové situace, mělo být možné státní dluhopisy tohoto členského státu z budoucích emisí SBBS vyloučit.

(9)V zájmu dostatečné homogenity SBBS by vyloučení a opětovné zařazení státních dluhopisů určitého členského státu z a do podkladového portfolia státních dluhopisů mělo být povoleno pouze na základě rozhodnutí Komise, aby se zaručilo, že všechny SBBS vydané v jeden čas budou mít stejné podkladové portfolio.

(10)Fixní velikost přednostní tranše jednotlivých emisí SBBS lze u budoucích emisí zmenšit, pokud si nepříznivý vývoj trhu, který bude vážně narušovat fungování trhu se státními dluhopisy v určitém členském státě nebo Unii, vyžádá, aby emise byly menší, a byla tak zachována vysoká úvěrová kvalita a nízká rizikovost dané přednostní tranše. Jakmile nepříznivá situace na trhu pomine, měla by se velikost přednostní tranše u budoucích emisí SBBS vrátit na svou původní hodnotu sedmdesáti procent. V zájmu standardizace SBBS by změna velikosti přednostní tranše měla být povolena pouze na základě rozhodnutí Komise, aby se zaručilo, že všechny přednostní tranše emisí SBBS vydané v jeden čas budou mít stejnou velikost.

(11)Investoři by měli být chráněni před rizikem platební neschopnosti instituce, která pořizuje státní dluhopisy za účelem sestavení podkladového portfolia SBBS („původní kupující“). Z toho důvodu by k vydávání SBBS měly být oprávněny pouze zvláštní účelové jednotky, které se věnují výhradně vydávání a správě SBBS a neprovozují žádnou jinou činnost, jako je například poskytování úvěrů. Ze stejného důvodu by pro zvláštní účelové jednotky měly platit přísné požadavky na oddělení aktiv.

(12)V rámci ošetření omezeného nesouladu splatností v době mezi přijetím výnosů z dluhové služby z podkladového portfolia a daty výplaty investorům SBBS by zvláštní účelová jednotka měla být oprávněna investovat výnosy z dluhové služby z podkladového portfolia státních dluhopisů SBBS pouze do hotovosti a vysoce likvidních finančních nástrojů s nízkým tržním a úvěrovým rizikem.

(13)Regulatorní úprava stejná jako ta, která z hlediska kapitálových požadavků, koncentračních limitů a likvidity platí pro státní expozice, by se měla vztahovat pouze na produkty, které splňují požadavky na složení a splatnost podkladového portfolia i na velikost přednostní a podřízené tranše stanovené v tomto nařízení.

(14)Skutečnost, že určitá emise SBBS splňuje požadavky tohoto nařízení, by měl zaručovat systém vlastních osvědčení vydávaných zvláštními účelovými jednotkami. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) by proto měl vést seznam vydaných SBBS, který by investorům umožnil ověřit si, zda je produkt nabízený k prodeji jako SBBS skutečně SBBS. Z téhož důvodu by orgán ESMA měl v daném seznamu uvádět, zda byla ve vztahu k určitému SBBS vyměřena nějaká sankce, a odstraňovat z něj produkty, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto nařízení.

(15)Investoři by se měli moci spolehnout na oznámení o SBBS podávaná zvláštními účelovými jednotkami orgánu ESMA a na informace poskytované zvláštními účelovými jednotkami. Informace o SBBS a státních dluhopisech v podkladovém portfoliu SBBS by měly investorům dávat možnost porozumět, posoudit a porovnat transakce se SBBS a nespoléhat se pouze na třetí strany, jako jsou ratingové agentury. Investoři by díky tomu měli být schopni jednat obezřetně a s efektivní náležitou péčí. Informace o SBBS by proto měly být investorům volně přístupné prostřednictvím standardizovaných vzorů na internetové stránce, která zajišťuje nepřetržitý přístup.

(16)Aby se zabánilo zneužívání a zajistilo zachování důvěry v SBBS, měly by členské státy zavést odpovídající správní sankce a nápravná opatření pro případ nedbalostního nebo úmyslného nedodržení požadavků na oznamování nebo produkty SBBS.

(17)Investoři v různých finančních sektorech by měli mít možnost investovat do SBBS za stejných podmínek za jakých investují do podkladových státních dluhopisů eurozóny. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES 15 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 16 , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES 17 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 18 by proto měly být změněny, aby se zajistilo, že SBBS budou podléhat stejné regulatorní úpravě jako jejich podkladová aktiva napříč regulovanými finančními sektory.

(18)K zajištění finanční stability, zajištění důvěry investorů a podpory likvidity je důležitý řádný a účinný dohled nad trhy se SBBS. Za tím účelem by měly být příslušné orgány informovány o emisích SBBS a měly by od zvláštních účelových jednotek dostávat veškeré relevantní informace, které potřebují k vykonávání dohledu. Dohled nad dodržováním tohoto nařízení by měl být primárně vykonáván proto, aby byla zajištěna ochrana investorů, a v příslušných případech se vztahovat na aspekty, jež mohou být spojeny s vydáváním a držením SBBS regulovanými finančními subjekty.

(19)Příslušné orgány by měly svůj dohled úzce koordinovat a zajistit, aby byla jejich rozhodnutí konzistentní. V případech, kdy se porušení tohoto nařízení týká splnění povinností vyžadovaných k tomu, aby byl produkt kvalifikován jako SBBS, měl by příslušný orgán, který porušení zjistí, informovat orgán ESMA a příslušné orgány ostatních dotčených členských států. V případě neshody mezi příslušnými orgány by měl orgán ESMA uplatnit svou závaznou úlohu zprostředkovatele podle článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 19 .

(20)Vzhledem k tomu, že SBBS jsou novým produktem, je vhodné, aby Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) a vnitrostátní příslušné a určené orgány pro makroobezřetnostní nástroje vykonávaly dohled nad trhem se SBBS.

(21)Jakožto orgán s vysoce specializovanými odbornými znalostmi o trzích cenných papírů by bylo vhodné orgán ESMA pověřit vypracováním návrhu regulačních technických norem ohledně typů investic, jež mohou zvláštní účelové jednotky provádět s výnosy ze splátek jistiny nebo úroků z podkladového portfolia SBBS, informací, jež mají zvláštní účelové jednotky poskytovat v rámci oznámení o emisi SBBS orgánu ESMA, informací poskytovaných před převodem SBBS a ohledně povinností příslušných orgánů týkajících se vzájemné spolupráce a výměny informací. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat tyto normy v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(22)Komisi by dále měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy, a to prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 SFEU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud jde o požadavky na oznámení zvláštní účelové jednotky před vydáním emise SBBS.

(23)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla rozhodovat o vyřazení nebo zařazení státních dluhopisů členských států z nebo do podkladového portfolia SBBS a o změnách velikosti přednostních tranší v budoucích emisích SBBS. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 20 .

(24)Jelikož cíle tohoto nařízení, zejména zřízení rámce pro SBBS, nemohou uspokojivě dosáhnout členské státy, neboť vznik trhu SBBS závisí na odstranění překážek, které vyplývají z uplatňování právních předpisů Unie, a rovných podmínek pro všechny institucionální investory a subjekty zapojené do fungování SBBS na vnitřním trhu lze dosáhnout pouze na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola 1

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví obecný rámec pro cenné papíry zajištěné státními dluhopisy (sovereign bond-backed securities, „SBBS“).

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na původní kupující, zvláštní účelové jednotky, investory a další subjekty zapojené do vydávání nebo držení cenných papírů SBBS.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)„příslušným orgánem“ se rozumí orgán veřejné správy nebo subjekt oficiálně uznaný vnitrostátními právními předpisy, který je podle vnitrostátního práva nebo práva Unie oprávněn plnit úkoly stanovené v tomto nařízení;

2)„státním dluhopisem“ se rozumí dluhový nástroj vydaný ústřední vládní institucí členského státu denominovaný a financovaný v národní měně tohoto členského státu, jehož splatnost stanovená při emisi je jeden rok nebo delší;

3)„cenným papírem zajištěným státními dluhopisy“ nebo „cenným papírem SBBS“ se rozumí finanční nástroj denominovaný v eurech, jehož úvěrové riziko souvisí s expozicemi v portfoliu státních dluhopisů a jenž je v souladu s tímto nařízením;

4)„zvláštní účelovou jednotkou“ se rozumí právnická osoba, s výjimkou původního kupujícího, která vydává cenné papíry zajištěné státními dluhopisy a vykonává činnosti spojené s podkladovým portfoliem státních dluhopisů v souladu s články 7 a 8 tohoto nařízení;

5)„původním kupujícím“ se rozumí právnická osoba, která nakupuje státní dluhopisy na vlastní účet a následně je převádí na zvláštní účelovou jednotku za účelem emise cenných papírů zajištěných státními dluhopisy;

6)„investorem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem cenného papíru zajištěného státními dluhopisy;

7)„tranší“ se rozumí smluvně vytvořený segment úvěrového rizika souvisejícího s podkladovým portfoliem státních dluhopisů cenných papírů zajištěných státními dluhopisy, přičemž nese větší nebo menší úvěrové riziko než stejně velká pozice v jiném segmentu tohoto úvěrového rizika

8)„přednostní tranší“ se rozumí tranše v rámci emise cenných papírů zajištěných státními dluhopisy, která nese ztráty v pořadí až po všech podřízených tranších v dané emisi cenných papírů zajištěných státními dluhopisy;

9)„podřízenou tranší“ se rozumí jakákoliv tranše v emisi cenných papírů zajištěných státními dluhopisy, která nese ztráty v pořadí před přednostní tranší;

10)„nejpodřízenější tranší“ se rozumí tranše v emisi cenných papírů zajištěných státními dluhopisy, která nese ztráty v pořadí před všemi ostatními tranšemi.

Kapitola 2

Složení, splatnost a struktura cenných papírů SBBS

Článek 4

Složení podkladového portfolia

1.Podkladové portfolio emise cenných papírů SBBS se skládá z:

a)státních dluhopisů členských států, jejichž měnou je euro;

b)výnosů ze splacení těchto státních dluhopisů.

2.Váha státních dluhopisů každého členského státu v podkladovém portfoliu cenných papírů SBBS („výchozí váha“) je rovna relativní váze příspěvku daného členského státu do Evropské centrální banky (ECB) podle klíče pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky národními centrálními bankami členských států stanoveného v článku 29 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie.

Zvláštní účelové jednotky se však mohou od nominální hodnoty státních dluhopisů jednotlivých členských států, dané uplatněním výchozí váhy, odchýlit nanejvýš o pět procent.

3.Státní dluhopisy členského státu jsou vyřazeny z podkladového portfolia cenných papírů SBBS, pokud Komise přijala prováděcí akt, který stanoví, že nastala některá z těchto situací:

a)během předchozích dvanácti měsíců („referenční období“) daný členský stát vydal méně než poloviční objem státních dluhopisů ve srovnání s objemem vyplývajícím z relativní váhy, stanovené v souladu s odstavcem 1, vynásobené souhrnným objemem cenných papírů SBBS vydaných během dvanácti měsíců předcházejících referenčnímu období;

b)během předchozích dvanácti měsíců daný členský stát financoval nejméně polovinu svých ročních požadavků na financování z oficiální finanční pomoci na podporu realizace makroekonomického ozdravného programu podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 21 .

Použije-li se první pododstavec, stanoví zvláštní účelové jednotky výchozí váhy státních dluhopisů ostatních členských států vyloučením státních dluhopisů členského státu uvedeného v prvním pododstavci a použitím metody výpočtu uvedené v odstavci 1.

4.Orgán ESMA sleduje a vyhodnocuje, zda situace uvedená v odst. 3 písm. a) nebo b) trvá, nebo pominula, a informuje o tom Komisi.

5.Komise je oprávněna přijmout prováděcí akt, který stanoví, že situace uvedená v odst. 3 písm. a) nebo b) trvá, nebo již pominula. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 26 odst. 2.

Článek 5

Splatnost podkladových aktiv

1.Tranše cenných papírů SBBS, které jsou součástí téže emise, mají jednu splatnost stanovenou při emisi. Datum splatnosti je totožné se zbytkovou splatností státního dluhopisu s nejdelší zbytkovou splatností v daném podkladovém portfoliu nebo o jeden den delší.

2.Zbytková splatnost žádného státního dluhopisu v podkladovém portfoliu cenných papírů SBBS není kratší než zbytková splatnost státního dluhopisu s nejdelší zbytkovou splatností v daném podkladovém portfoliu o více než šest měsíců.

Článek 6

Struktura tranší, platby a ztráty

1.Emise cenných papírů SBBS sestává z jedné přednostní tranše a jedné nebo více podřízených tranší. Nesplacená nominální hodnota přednostní tranše činí 70 procent nesplacené nominální hodnoty celé emise cenných papírů SBBS. Počet a nesplacenou nominální hodnotu podřízených tranší určí zvláštní účelová jednotka, s tím, že nominální hodnota nejpodřízenější tranše musí činit nejméně dvě procenta nesplacené nominální hodnoty celé emise cenných papírů SBBS.

2.Pokud fungování trhu se státními dluhopisy v členském státě nebo Unii vážně naruší nepříznivý vývoj a toto narušení potvrdí Komise v souladu s odstavcem 4, zvláštní účelová jednotka sníží nesplacenou nominální hodnotu přednostní tranše ve všech emisích cenných papírů SBBS následujících po tomto potvrzení na 60 procent.

Pokud Komise v souladu s odstavcem 4 potvrdí, že toto narušení pominulo, uplatní se na všechny emise cenných papírů SBBS následující po tomto potvrzení odstavec 1.

3.Orgán ESMA sleduje a vyhodnocuje, zda situace uvedená v odstavci 2 trvá, nebo pominula, a informuje o tom Komisi.

4.Komise je oprávněna přijmout prováděcí akt, který stanoví, že situace uvedená v odstavci 2 trvá, nebo pominula. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 26 odst. 2.

5.Platby z titulu cenných papírů SBBS se odvíjí od plateb podkladového portfolia státních dluhopisů.

6.Rozložení ztrát a pořadí plateb se určí podle tranše emise cenných papírů SBBS a je fixní po celý životní cyklus emise cenných papírů SBBS.

Ztráty jsou uznány a přiděleny v okamžiku, kdy se realizují.

Článek 7

Vydávání cenných papírů SBBS a povinnosti zvláštních účelových jednotek

1.Zvláštní účelové jednotky splňují všechny níže uvedené požadavky:

a)jsou usazeny v Unii;

b)jejich činnost je omezena na vydávání a obsluhu emisí cenných papírů SBBS a na správu podkladových portfolií těchto emisí v souladu s články 4, 5, 6 a 8;

c)odpovídají výhradně za poskytování služeb a činnosti uvedené v písmeni b).

2.Zvláštní účelové jednotky mají plné vlastnické právo k podkladovým portfoliím emisí cenných papírů SBBS.

22 Podkladové portfolio emise cenných papírů SBBS představuje dohodu o finančním zajištění s poskytnutím jistoty, jak je definována v čl. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES, zajišťující finanční závazky zvláštní účelové jednotky vůči investorům do dané emise cenných papírů SBBS.

Držení cenných papírů SBBS z konkrétní emise cenných papírů SBBS nezakládá žádná práva ani nároky ve vztahu k aktivům zvláštní účelové jednotky, která danou emisi vydala, nad rámec podkladového portfolia emise a výnosů z držení daných cenných papírů SBBS.

Případným snížením hodnoty výnosů z podkladového portfolia státních dluhopisů nevznikají investorům pohledávky.

3.Zvláštní účelová jednotka vede evidenci a účetnictví tak, aby:

a)oddělila svá vlastní aktiva a finanční prostředky od aktiv v podkladovém portfoliu emise cenných papírů SBBS a souvisejících výnosů;

b)oddělila podkladová portfolia a výnosy z jednotlivých emisí cenných papírů SBBS;

c)oddělila pozice držené jednotlivými investory nebo zprostředkovateli;

d)ověřila, že počet cenných papírů SBBS v jedné emisi je v jakýkoliv okamžik roven součtu cenných papírů SBBS držených všemi investory či zprostředkovateli dané emise;

e)ověřila, že nesplacená nominální hodnota cenných papírů SBBS v jedné emisi je rovna nesplacené nominální hodnotě podkladového portfolia státních dluhopisů dané emise.

4.Zvláštní účelové jednotky drží státní dluhopisy uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) v úschově, jak je povoleno v oddíle B bodě 1 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU 23 a oddíle A bodě 2 přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 24 , pouze u centrální banky, centrálního depozitáře cenných papírů, schválené úvěrové instituce nebo schváleného investičního podniku.

Článek 8

Investiční politika

1.Zvláštní účelová jednotka investuje splátky jistiny nebo úroků ze státních dluhopisů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) splatné dříve než splátky jistiny nebo úroků z cenných papírů SBBS výhradně do hotovosti nebo vysoce likvidních finančních nástrojů denominovaných v eurech s nízkým tržním a úvěrovým rizikem. Tyto investice jsou způsobilé pro likvidaci do jednoho dne s minimálním nepříznivým dopadem na cenu.

Zvláštní účelová jednotka drží splátky uvedené v prvním pododstavci v úschově, jak je povoleno v oddíle B bodě 1 přílohy I směrnice 2014/65/EU a oddíle A bodě 2 přílohy nařízení (EU) č. 909/2014, pouze u centrální banky, centrálního depozitáře cenných papírů, schválené úvěrové instituce nebo schváleného investičního podniku.

2.Zvláštní účelová jednotka před datem splatnosti cenných papírů SBBS nezmění jejich podkladové portfolio.

3.Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž blíže specifikuje, jaké finanční nástroje lze považovat za vysoce likvidní a s nízkým tržním a úvěrovým rizikem uvedené v odstavci 1. Orgán ESMA předloží návrh regulačních technických norem Komisi do [šesti měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Kapitola 3

Použití označení cenné papíry zajištěné státními dluhopisy a požadavky na oznamování, transparentnost a informace

Článek 9

Použití označení „cenné papíry zajištěné státními dluhopisy“

Označení „cenné papíry zajištěné státními dluhopisy“ nebo „cenné papíry SBBS“ se použije výhradně pro finanční produkty, jež splňují obě tyto podmínky:

a)finanční produkt nepřetržitě splňuje ustanovení článků 4, 5 a 6;

b)orgán ESMA byl o finančním produktu informován v souladu s čl. 10 odst. 1 a finanční produkt byl zařazen na seznam uvedený v čl. 10 odst. 2.

Článek 10

Požadavky na oznamování cenných papírů SBBS

1.Zvláštní účelová jednotka oznámí orgánu ESMA prostřednictvím vzoru uvedeného v odstavci 5 tohoto článku nejméně jeden týden před vydáním emise cenných papírů SBBS, že emise splňuje požadavky článků 4, 5 a 6. Orgán ESMA o tom neprodleně informuje orgán příslušný pro zvláštní účelovou jednotku.

2.Orgán ESMA vede na svých oficiálních internetových stránkách seznam všech emisí cenných papírů SBBS, jež jí zvláštní účelové jednotky oznámily. Bezprostředně po rozhodnutí příslušných orgánů v souladu s článkem 15 orgán ESMA seznam aktualizuje a odstraní z něj všechny emise cenných papírů SBBS, které se již za emise cenných papírů SBBS nepovažují.

3.Příslušný orgán, který uložil nápravná opatření nebo správní sankce podle článku 15, o tom neprodleně uvědomí orgán ESMA. Orgán ESMA skutečnost, že příslušný orgán uložil ve vztahu k daným cenným papírům SBBS správní sankce, proti nimž již nelze podat opravný prostředek, neprodleně uvede na seznamu podle odstavce 2 tohoto článku.

4.Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž upřesní informace uvedené v odstavci 1.

Orgán ESMA předloží návrh regulačních technických norem Komisi do [šesti měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

5.Orgán ESMA vypracuje návrh prováděcích technických norem, v nichž stanoví vzory pro poskytování informací uvedených v odstavci 1.

Orgán ESMA předloží návrh prováděcích technických norem Komisi do [šesti měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v tomto odstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 11

Požadavky na transparentnost

1.Zvláštní účelová jednotka neprodleně poskytne investorům a příslušným orgánům tyto informace:

a)informace o podkladovém portfoliu, jež jsou nezbytné k posouzení, zda finanční produkt splňuje ustanovení článků 4, 5 a 6;

b)podrobný popis pořadí vyplacení tranší emise cenných papírů SBBS;

c)pokud v případech stanovených v čl. 1 odst. 4 nebo 5 nebo čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 25 nebyl sestaven prospekt, přehled hlavních vlastností cenných papírů SBBS, v relevantních případech včetně údajů o charakteristikách expozice, peněžních tocích a rozložení ztráty;

d)oznámení uvedené v čl. 10 odst. 1.

Informace uvedené v písmeni a) tohoto odstavce budou zpřístupněny nejpozději jeden měsíc po datu splatnosti splátky úroků z cenných papírů SBBS.

2.Zvláštní účelová jednotka zpřístupní informace uvedené v odstavci 1 na internetových stránkách, které:

a)mají dobře fungující systém kontroly kvality údajů;

b)podléhají příslušným standardům správy a jejich údržba a provoz odpovídají organizační struktuře, která zajišťuje kontinuitu a řádné fungování daných internetových stránek;

c)mají systémy, kontroly a postupy, které odhalí veškeré relevantní zdroje provozního rizika;

d)zahrnují systémy, které zajišťují ochranu a integritu obdržených informací a jejich okamžité zaznamenání;

e)umožňují uchovávat uvedené informace po dobu nejméně pět let od data splatnosti dané emise cenných papírů SBBS.

Informace uvedené v odstavci 1 a místo, kde jsou informace zpřístupněny, uvede zvláštní účelová jednotka v dokumentaci o cenných papírech SBBS poskytnuté investorům.

Článek 12

Požadavky na informace

1.Před převodem cenných papírů SBBS převodce poskytne nabyvateli všechny tyto informace:

a)způsob přiřazení výnosů z podkladového portfolia státních dluhopisů jednotlivým tranším emise cenných papírů SBBS, a to i poté, co nedojde k výplatě z podkladových aktiv nebo se neprovedení výplaty očekává;

b)způsob přiřazení hlasovacích práv týkajících se nabídky výměny poté, co nedojde k výplatě z podkladových aktiv nebo se neprovedení výplaty očekává, investorům a způsob rozdělení případných ztrát z nesplacení dluhu mezi jednotlivé tranše emise cenných papírů SBBS.

2.Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž upřesní informace uvedené v odstavci 1.

Orgán ESMA předloží návrh regulačních technických norem Komisi do [šesti měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Kapitola 4

Dohled nad produktem

Článek 13

Dohled

1.Členské státy jmenují jeden nebo více příslušných orgánů pro dohled nad dodržováním tohoto nařízení ze strany zvláštních účelových jednotek. Členské státy o těchto příslušných orgánech, a v relevantních případech rovněž o rozdělení jejich funkcí a povinností, informují Komisi a orgán ESMA.

Nad dodržováním povinností stanovených v tomto nařízení dohlíží příslušný orgán v členském státě, v němž je usazena zvláštní účelová jednotka.

2.Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly dohledové, vyšetřovací a sankční pravomoci pro výkon svých povinností podle tohoto nařízení.

Příslušné orgány musí mít alespoň tyto pravomoci:

a)vyžádat si přístup k jakýmkoliv dokumentům v jakékoliv formě v rozsahu, v jakém se týkají cenných papírů SBBS, a obdržet nebo pořídit jejich kopii;

b)vyzvat zvláštní účelovou jednotku, aby neprodleně poskytla informace;

c)požadovat od jakékoliv osoby informace spojené s činností zvláštní účelové jednotky;

d)provádět kontroly na místě, ať už předem ohlášené, nebo neohlášené;

e)přijmout odpovídající opatření, aby zajistily, že zvláštní účelová jednotka bude i nadále dodržovat toto nařízení;

f)vydat příkaz s cílem zajistit, aby zvláštní účelová jednotka dodržovala toto nařízení a upustila od opakování veškerého jednání porušujícího toto nařízení.

3.Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní seznam příslušných orgánů a bude jej pravidelně aktualizovat.

Článek 14

Spolupráce mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA

1.Příslušné orgány a orgán ESMA úzce spolupracují a vyměňují si informace za účelem výkonu svých povinností. Zejména úzce koordinují svůj dohled za účelem odhalování porušení tohoto nařízení a jejich nápravy, rozvoje a prosazování osvědčených postupů, usnadňování spolupráce, prosazování jednotného výkladu a poskytování hodnocení napříč jurisdikcemi v případě jakékoli neshody.

V zájmu snazšího uplatňování pravomocí příslušných orgánů a důsledného uplatňování a vymáhání povinností stanovených v tomto nařízení orgán ESMA jedná v mezích pravomocí stanovených v nařízení (EU) č. 1095/2010.

2.Příslušný orgán, který má jasné a prokazatelné důvody domnívat se, že zvláštní účelová jednotka porušuje toto nařízení, o tom neprodleně podrobně informuje příslušný orgán členského státu, v němž je zvláštní účelová jednotka usazena. Příslušný orgán členského státu, v němž je zvláštní účelová jednotka usazena, přijme odpovídající opatření, včetně rozhodnutí podle článku 15.

3.Jestliže zvláštní účelová jednotka pokračuje v jednání, jež jednoznačně porušuje toto nařízení, a to i přes opatření příslušného orgánu členského státu, v němž je usazena, případně proto, že daný příslušný orgán nepřijal opatření v přiměřené lhůtě, může příslušný orgán, který porušování tohoto nařízení odhalil, poté co informuje příslušný orgán členského státu, v němž je zvláštní účelová jednotka usazena, a orgán ESMA, přijmout veškerá opatření nezbytná k ochraně investorů včetně toho, že zvláštní účelové jednotce zakáže jakékoliv další uvádění cenných papírů SBBS na trh na svém území a přijme rozhodnutí podle článku 15.

Článek 15

Neoprávněné použití označení cenné papíry zajištěné státními dluhopisy

1.Existují-li důvody domnívat se, že zvláštní účelová jednotka použila označení „cenné papíry SBBS“ v rozporu s článkem 9 k tomu, aby uvedla na trh produkt, který nesplňuje požadavky uvedeného článku, uplatní příslušný orgán členského státu, v němž je zvláštní účelová jednotka usazena, postup stanovený v odstavci 2.

2.Příslušný orgán členského státu, v němž je zvláštní účelová jednotka podezřelá z porušení usazena, do patnácti dnů od okamžiku, kdy se dozví o možném porušení uvedeném v odstavci 1, rozhodne, zda byl článek 9 porušen, a uvědomí o tom orgán ESMA a ostatní příslušné orgány, včetně příslušných orgánů investorů, pokud jsou známi. Pokud některý z příslušných orgánů s rozhodnutím nesouhlasí, neprodleně o tom informuje ostatní příslušné orgány. Pokud se tento spor nevyřeší do tří měsíců od data, kdy byl oznámen všem relevantním příslušným orgánům, postoupí se věc v souladu s článkem 19 a v relevantních případech s článkem 20 nařízení (EU) č. 1095/2010 orgánu ESMA. Lhůta pro smírné urovnání sporu uvedená v čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010 je jeden měsíc.

Pokud dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v prvním pododstavci, přijme orgán ESMA do jednoho měsíce rozhodnutí podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010. Během řízení uvedeného v tomto odstavci se cenné papíry SBBS zařazené na seznam vedený orgánem ESMA podle čl. 10 odst. 2 nadále považují za cenné papíry SBBS a zůstávají na seznamu.

Pokud relevantní příslušné orgány souhlasí s tím, že porušení ze strany zvláštní účelové jednotky představuje nedodržení článku 9 v dobré víře, mohou zvláštní účelové jednotce udělit lhůtu k nápravě zjištěného porušení v délce maximálně tří měsíců, počínaje dnem, kdy byla zvláštní účelová jednotka o porušení informována příslušným orgánem. Během této doby se cenné papíry SBBS zařazené na seznam vedený orgánem ESMA podle čl. 10 odst. 2 nadále považují za cenné papíry SBBS a zůstávají na seznamu.

3.Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž budou upřesněny povinnosti týkající se spolupráce a informace, jež jsou předmětem výměny na základě odstavců 1 a 2.

Orgán ESMA předloží návrh regulačních technických norem Komisi do [šesti měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 16

Nápravná opatření a správní sankce

1.Aniž je dotčeno právo členských států stanovit trestní sankce podle článku 17, uloží příslušné orgány zvláštní účelové jednotce nebo fyzické osobě, která ji řídí, odpovídající nápravná opatření, včetně rozhodnutí uvedeného v článku 15, a odpovídající správní sankce podle odstavce 3, jestliže zvláštní účelová jednotka:

a)nesplnila povinnosti stanovené v článcích 7 a 8;

b)nesplnila požadavky článku 9, včetně toho, že neučinila oznámení orgánu ESMA podle čl. 10 odst. 1 nebo její oznámení bylo zavádějící;

c)nesplnila požadavky na transparentnost podle článku 11.

2.Správní sankce uvedené v odstavci 1 jsou přinejmenším následující:

a)veřejné prohlášení uvádějící totožnost fyzické nebo právnické osoby, která se dopustila porušení, a povahu porušení;

b)příkaz fyzické nebo právnické osobě, která se dopustila porušení, aby se zdržela daného jednání a upustila od jeho opakování;

c)dočasný zákaz výkonu vedoucí funkce ve zvláštní účelové jednotce pro všechny členy řídicího orgánu zvláštní účelové jednotky či jiné fyzické osoby činěné odpovědnými za dané porušení;

d)v případě porušení podle odst. 1 písm. b) dočasný zákaz zvláštní účelové jednotce učinit oznámení podle čl. 10 odst. 1;

e)správní peněžitá sankce v maximální výši 5 000 000 EUR nebo v odpovídající hodnotě v národní měně k [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] členského státu, jehož měnou není euro, nebo maximálně 10 % celkového ročního čistého obratu zvláštní účelové jednotky uvedeného v posledních dostupných účetních záznamech schválených jejím řídicím orgánem;

f)správní peněžitá sankce ve výši maximálně dvojnásobku hodnoty výhody získané v důsledku porušení pravidel, jestliže ji lze určit, a to i pokud je tato částka vyšší než maximální částky uvedené v písmeni e).

3.Příslušné orgány při stanovování druhu a výše správních sankcí zohlední, do jaké míry bylo porušení úmyslné, nebo důsledkem nedbalosti, a všechny ostatní důležité okolnosti, zejména:

a)význam, závažnost a délku trvání daného porušení;

b)míru odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení;

c)finanční sílu odpovědné fyzické nebo právnické osoby;

d)výši zisku, kterého odpovědná fyzická nebo právnická osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila, jestliže je lze určit;

e)ztráty třetích stran vzniklé v důsledku porušení;

f)míra spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem;

g)předchozí porušení, jichž se odpovědná fyzická nebo právnická osoba dopustila.

4.Členské státy zajistí, aby veškerá rozhodnutí o uložení nápravných opatření nebo správních sankcí byla řádně odůvodněna a aby bylo možné podat proti nim opravný prostředek.

Článek 17

Trestní sankce

Členské státy, které stanovily trestní sankce za porušení podle čl. 16 odst. 1, udělí svým příslušným orgánům veškeré pravomoci nezbytné ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení v rámci své jurisdikce, aby mohly získat konkrétní informace týkající se trestního vyšetřování či řízení zahájeného pro porušení uvedená v čl. 16 odst. 1 a předat tyto informace ostatním příslušným orgánům a orgánu ESMA.

Článek 18

Zveřejňování správních sankcí

1.Příslušné orgány na svých internetových stránkách zveřejní veškerá rozhodnutí o uložení správních sankcí za porušení podle čl. 16 odst. 1, proti nimž již nelze podat opravný prostředek, a to bez zbytečného odkladu a poté, co byla dotčená osoba informována.

Zveřejnění podle prvního pododstavce obsahují informace o druhu a povaze porušení a totožnost fyzické nebo právnické osoby, jíž byla sankce uložena.

2.Příslušné orgány zveřejní správní sankce anonymně a v souladu s vnitrostátními právními předpisy, a to ve všech těchto případech:

a)pokud je správní sankce uložena fyzické osobě a zveřejnění jejích osobních údajů se po předchozím posouzení považuje za nepřiměřené;

b)pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající trestní vyšetřování;

c)pokud by zveřejnění neúměrně poškodilo zvláštní účelovou jednotku nebo dotčené fyzické osoby.

Pokud je pravděpodobné, že okolnosti uvedené v prvním pododstavci v přiměřené době pominou, může být zveřejnění podle odstavce 1 případně o takovou dobu odloženo.

3.Příslušné orgány zajistí, aby informace zveřejněné podle odstavců 1 nebo 2 na jejich oficiálních internetových stránkách zůstaly po dobu pěti let. Osobní údaje se na oficiálních internetových stránkách příslušného orgánu ponechají pouze po nezbytně dlouhou dobu.

Článek 19

Makroobezřetnostní dohled nad trhem s cennými papíry zajištěnými státními dluhopisy

Evropská rada pro systémová rizika v mezích svého mandátu stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 26 odpovídá za makroobezřetnostní dohled nad trhem Unie s cennými papíry BSSB a jedná v souladu s pravomocemi stanovenými v uvedeném nařízení.

Článek 20

Oznámení členských států

Členské státy oznámí právní a správní předpisy uvedené v článcích 13 a 16 Komisi a orgánu ESMA do [jeden rok od vstupu tohoto nařízení v platnost]. Členské státy dále Komisi a orgánu ESMA bez zbytečného prodlení oznámí všechny následné změny těchto předpisů.

Kapitola 4
Prováděcí pravomoci a závěrečná ustanovení

Článek 21

Změna směrnice 2009/65/ES

Ve směrnici 2009/65/ES se vkládá článek 54a, který zní:

„Článek 54a

1.Pokud členské státy uplatní odchylnou úpravu podle článku 54 nebo udělí výjimku podle čl. 56 odst. 3, příslušné orgány domovského členského státu SKIPCP:

a)uplatní tutéž odchylnou úpravu nebo udělí tutéž výjimku, na jejímž základě může SKIPCP investovat až 100 % jejich aktiv do cenných papírů zajištěných státními dluhopisy definovaných v čl. 3 bodě 3 nařízení [vložit odkaz na nařízení o SBBS] podle zásady rozložení rizika, mají-li příslušné orgány za to, že podílníci SKIPCP požívají ochrany rovnocenné ochraně podílníků SKIPCP, které dodržují omezení stanovená v článku 52;

b)upustí od uplatňování čl. 56 odst. 1 a 2.

2.Členské státy do [šesti měsíců po vstupu nařízení o SBBS v platnost] přijmou, zveřejní a sdělí Komisi a orgánu ESMA opatření nezbytná pro dosažení souladu s ustanoveními odstavce 1.“

Článek 22

Změna směrnice 2009/138/ES

V článku 104 směrnice 2009/138/ES se vkládá nový odstavec 8, který zní:

„8.Pro účely výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku se expozice vůči cenným papírům zajištěným státními dluhopisy definovaným v čl. 3 bodě 3 nařízení [vložit odkaz na nařízení o SBBS] považují za expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám členských států, pokud jsou denominovány a financovány v národní měně.

Členské státy do [šesti měsíců po vstupu nařízení o SBBS v platnost] přijmou, zveřejní a sdělí Komisi a orgánu ESMA opatření nezbytná pro dosažení souladu s ustanoveními prvního pododstavce.“

Článek 23

Změny nařízení (EU) č. 575/2013

Nařízení (EU) č. 575/2013 se mění takto:

1)v článku 268 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:

„5.Odchylně od odstavce 1 lze s cennými papíry zajištěnými státními dluhopisy definovanými v čl. 3 bodě 3 nařízení [vložit odkaz na nařízení o SBBS] vždy zacházet v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.“;

2)v článku 325 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

„4.Pro účely této hlavy zachází instituce s expozicemi ve formě cenných papírů zajištěných státními dluhopisy definovaných v čl. 3 bodě 3 nařízení [vložit odkaz na nařízení o SBBS] jako s expozicemi vůči ústřední vládě členského státu.“;

3)v čl. 390 odst. 7 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„První pododstavec se vztahuje na expozice vůči cenným papírům zajištěným státními dluhopisy definovaným v čl. 3 bodě 3 nařízení [vložit odkaz na nařízení o SBBS].“

Článek 24

Změna směrnice (EU) 2016/2341

Ve směrnici (EU) 2016/2341 se vkládá nový článek 18a, který zní:

„Článek 18a

Cenné papíry zajištěné státními dluhopisy

1. Ve svých vnitrostátních pravidlech o oceňování aktiv IZPP, výpočtu vlastního kapitálu IZPP a o výpočtu míry solventnosti IZPP zachází členské státy s cennými papíry zajištěnými státními dluhopisy definovanými v čl. 3 bodě 3 nařízení [vložit odkaz na nařízení o SBBS] stejně jako se státními dluhopisy eurozóny.

2. Členské státy do [šesti měsíců po vstupu nařízení o SBBS v platnost] přijmou, zveřejní a sdělí Komisi a orgánu ESMA opatření nezbytná pro dosažení souladu s ustanoveními odstavce 1.“

Článek 25

Hodnocení

Nejdříve pět let po datu vstupu tohoto nařízení v platnost a jakmile bude k dispozici dostatek údajů, Komise toto nařízení vyhodnotí a posoudí, zda splnilo svůj cíl odstranit neodůvodněné regulatorní překážky bránící vzniku cenných papírů SBBS.

Článek 26

Postup projednávání ve výborech

1.Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES 27 . Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 27

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda    předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

o cenných papírech zajištěných státními dluhopisy

1.2.Příslušné oblasti politik

Regulace finančního trhu, bankovní unie

1.3.Povaha návrhu/podnětu

 Návrh/podnět se týká nové akce

 Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 28  

 Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

 Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Návrh je součástí snah Komise posílit bankovní unii podporou snižování rizik a sdílení rizik se soukromým sektorem. Je tvořen podpůrným rámcem, jenž překonává současné regulatorní překážky pro cenné papíry zajištěné státními dluhopisy (SBBS) vyplývající z rozdílného režimu pro samotné cenné papíry SBBS a pro státní dluhopisy, které představují podkladové portfolio SBBS. Cenné papíry SBBS by mohly bankám (a jiným institucím) pomoci diverzifikovat jejich portfolia státních dluhopisů a oslabit vazby mezi bankami a státy, které i přes nedávný pokrok zůstává v některých případech silné.

1.4.2.Specifické cíle

Specifický cíl č.

Aby mohl být umožněn vznik aktiva, jako jsou cenné papíry SBBS, tedy i tržní test životaschopnosti, bylo by nutné dosáhnout těchto dvou specifických cílů:

1.    Odstranit nepřiměřené regulatorní překážky (tj. obnovit regulační „neutralitu“ pro cenné papíry SBBS).

2.    Podpořit likviditu a „referenční“ kvalitu (tj. nový nástroj by měl mít stejný režim jako ostatní regulované referenční cenné papíry – likviditu de jure – a měl by být schopen dosáhnout dostatečného kritického objemu/standardizace, aby byl likvidní i de facto).

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Hlavní zúčastněné strany, na které by měl navrhovaný právní předpis vliv, zahrnují banky (a další finanční instituce podléhající nařízení o kapitálových požadavcích / směrnici o kapitálových požadavcích), jiné správce aktiv, organizátory/emitenty produktu, orgány dozoru a správce dluhu (jako zástupce pro účely právního předpisu a cenných papírů SBBS na vnitrostátních trzích státních dluhopisů).

Dopad z pohledu potenciálních přínosů i potenciálních nákladů by závisel na velikosti trhu s tímto novým finančním produktem. Navrhovaný zásah má za cíl pouze umožnit vznik tohoto nového produktu, který zatím ještě neexistuje. Životaschopnost tohoto nového finančního produktu, a tedy míra, do jaké se může rozvinout trh s ním, ale závisí i na jiných faktorech, než je režim regulace, a lze je tedy vyjasnit pouze tržním testem – který navrhovaný zásah umožňuje.

Obecně, pokud se ukáže, že cenné papíry SBBS – jakmile bude jejich vznik z regulatorního hlediska možný, například po odstranění regulatorních přirážek týkajících se kapitálových požadavků a požadavků krytí likvidity – jsou životaschopné, očekávají se tyto přínosy:

– dostupnost nového produktu, který by pomohl bankám, pojišťovnám, penzijním fondům a jiným investorům diverzifikovat jejich portfolia státních dluhopisů,

– větší finanční stabilita, protože cenné papíry SBBS by pomohly oslabit vazby mezi bankami a státy. Dále by SBBS mohly mít stabilizační účinek v době tlaku na finanční trhy, protože podíl nesplacených státních dluhopisů držených v cenných papírech SBBS by nepodléhal nucenému prodeji,

– širší základna investorů pro evropské státní dluhopisy; očekává se, že tento účinek bude větší u menších členských států, o jejichž státní dluhopisy se jinak mezinárodní investoři možná nezajímají,

– nepřímé přínosy pro drobné investory, domácnosti a malé a střední podniky, pokud bude dosaženo výše uvedených přínosů z hlediska větší finanční stability.

Pokud jde o náklady, očekává se, že budou omezené.

– občanům/spotřebitelům mohou vzniknout omezené nepřímé náklady s ohledem na dopad cenných papírů SBBS na likviditu některých trhů státních dluhopisů, který by mohl mít za následek vyšší náklady na financování, jež by v konečném důsledku zaplatili plátci daní. Pokud se ukáže, že jsou cenné papíry SBBS životaschopné, budou tyto vlivy pravděpodobně vykompenzovány snížením celkového rizika (a tedy výpůjčních nákladů) v důsledku větší finanční stability,

– emitenti cenných papírů SBBS by museli nést omezené náklady na tvorbu tohoto produktu, například právní náklady na zřízení emisního mechanismu atd.,

– správní orgány (Komise, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), vnitrostátní dozorové orgány...) by nesly spíše omezené náklady na přípravu právních předpisů a na legislativní zásahy nezbytné pro přizpůsobení právních předpisů měnícím se okolnostem v budoucnu. Nový nástroj by rovněž vyvolal náklady na dohled, avšak ty by pravděpodobně byly jen okrajové (protože orgány dohledu by na investory do cenných papírů SBBS musely dohlížet v každém případě).

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Dopad právních předpisů by mohl být posouzen na základě monitorování míry, do jaké budou tyto nové produkty skutečně vytvářeny a obchodovány. Je ale nutné mít na paměti, že podpůrný právní předpis umožní tržní test životaschopnosti produktu a že vývoj tohoto nového trhu závisí na několika dalších faktorech, které jsou nezávislé na právním rámci nebo s ním souvisejí jen okrajově. To pravděpodobně zkomplikuje rozlišení účinků navrhovaného právního předpisu jako takového (jinými slovy může právní předpis fungovat přesně dle předpokladů, a přesto se cenné papíry SBBS nebudou dále rozvíjet z jiných, nesouvisejících důvodů). Podobně bude poptávka po cenných papírech SBBS záviset na obecném úrokovém prostředí, ochotě podstupovat riziko a poptávce různých druhů investorů po různých tranších atd. Jinými slovy platí, že cenné papíry SBBS se v současném hospodářském prostředí nemusí rozvinout, avšak to neznamená, že k jejich rozvoji nedojde v budoucnu, jakmile budou úspěšně odstraněny regulatorní překážky.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

V krátkodobém horizontu má orgán ESMA za úkol rozvíjet svou kapacitu přijímat oznámení emisí cenných papírů SBBS, ověřovat jejich soulad s právním předpisem, informovat příslušné vnitrostátní orgány a přijímat od nich informace a zveřejňovat oznámené emise SBBS a příslušné vnitrostátní orgány na svých internetových stránkách.

Nadto bude Evropský orgán pro cenné papíry a trhy muset vypracovat regulační a prováděcí technické normy do XXX měsíců po vstupu tohoto podnětu v platnost.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro opatření na evropské úrovni (ex ante)

Cenné papíry SBBS představují nástroj pro posílení finanční stability a sdílení rizik v celé eurozóně. Mohou tedy přispět k lepšímu fungování vnitřního trhu. Vhodný právní základ tedy tvoří článek 114 Smlouvy o fungování EU, který opravňuje evropské orgány, aby přijímaly příslušná ustanovení, jejichž cílem je tvorba a fungování vnitřního trhu. Zjištěné regulatorní překážky vzniku trhů cenných papírů SBBS jsou stanoveny několika právními předpisy EU. Jednotlivé členské státy by tedy vlastním opatřením nebyly schopny dosáhnout cílů tohoto legislativního podnětu, tj. odstranit uvedené regulatorní překážky, protože právní předpisy EU lze měnit pouze opatřením na úrovni EU.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post)

Legislativní návrh si klade za cíl pokrok v oblasti bankovní unie. Cenné papíry SBBS by mohly bankám a jiným institucím pomoci diverzifikovat jejich portfolia státních dluhopisů a oslabit vazby mezi bankami a státy, a tím obecně posílit finanční stabilitu.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Orgán ESMA byl již pověřen vedením registrů SKIPCP, alternativních investičních fondů, evropských fondů rizikového kapitálu a evropských fondů sociálního podnikání. Tato zkušenost byla celkově pozitivní.

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Tento podnět je v souladu s posílenou úlohou orgánu ESMA v návrhu týkajícím se revize evropských orgánů dohledu („ESA“). Nemá však přímý dopad na návrh Komise na revizi ESA, neboť se týká konkrétní technické otázky, kterou se revize nezabývá.

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

 Časově omezený návrh/podnět 

   Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

   Finanční dopad od RRRR do RRRR

 Časově neomezený návrh/podnět

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 29

 Přímé řízení Komisí

   prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻ EIB a Evropský investiční fond,

☑ subjekty uvedené v článcích 208 a 209,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

Nepoužije se

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

V souladu s již existujícími opatřeními zpracovává orgán ESMA pravidelné zprávy o své činnosti (včetně podávání interních zpráv vrcholnému vedení, podávání zpráv radám a zpracování výroční zprávy) a podrobuje se auditům využívání zdrojů, které vykonává Účetní dvůr a útvar interního auditu. Sledování stávajících navrhovaných opatření a podávání zpráv o nich bude v souladu s již existujícími požadavky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

Pokud jde o zákonné, hospodárné a efektivní využití prostředků na základě návrhu, očekává se, že návrh nepřinese nová rizika, která by ještě nebyla kryta stávajícím rámcem orgánu ESMA pro vnitřní kontrolu.

2.2.2.Předpokládané metody kontroly

Systémy řízení a kontroly stanovené v nařízení o orgánu ESMA jsou již zavedeny. Orgán ESMA úzce spolupracuje s útvarem interního auditu Komise s cílem zajistit, aby se ve všech oblastech vnitřních kontrol plnily příslušné standardy. Tyto požadavky se budou vztahovat i na roli orgánu ESMA podle současného návrhu. Výroční zprávy o interním auditu jsou zasílány Komisi, Parlamentu a Radě.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Pro účely boje proti podvodům, korupci a jakékoli jiné protiprávní činnosti se na orgán ESMA bez omezení vztahují ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Orgán ESMA má v současné době specializovanou strategii proti podvodům a na ní navazující akční plán. Tato strategie a plán byly zavedeny v roce 2014. Posílená činnost orgánu ESMA v oblasti boje proti podvodům bude slučitelná s pravidly a pokyny stanovenými finančním nařízením (opatření pro boj proti podvodům jako součást řádného finančního řízení), s politikou boje proti podvodům úřadu OLAF, s ustanoveními strategie Komise proti podvodům (COM(2011) 376), jakož i s ustanoveními společného přístupu k decentralizovaným subjektům EU (červenec 2012) a souvisejícího plánu.

Nařízení zřizující orgán ESMA stanoví ustanovení o plnění a kontrole rozpočtu orgánu ESMA a platných finančních pravidlech.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

1a: Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

RP/NRP 30

zemí ESVO 31

kandidátských zemí 32

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

1.a

12 02 06 ESMA

RP

NE

NE

NE

NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

číslo
[název………………………………………]

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[XX.YY.YY.YY]

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

1A

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

ESMA

Rok
N 33

Rok
N+1 34

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

Hlava 1:

Závazky

(1)

0,419

0,225

0,225

0,225

0,225

0,225

0,225

Platby

(2)

0,419

0,225

0,225

0,225

0,225

0,225

0,225

Hlava 2:

Závazky

(1a)

Platby

(2a)

Hlava 3:

Závazky

(3a)

Platby

(3b)

CELKEM prostředky
na orgán ESMA

Závazky

=1+1a +3a

0,419

0,225

0,225

0,225

0,225

0,225

0,225

Platby

=2+2a

+3b

0,419

0,225

0,225

0,225

0,225

0,225

0,225





Okruh víceletého finančního
rámce

5

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

GŘ: <…….>

• Lidské zdroje

• Ostatní správní výdaje

<….> CELKEM

Prostředky

CELKEM prostředky
v rámci OKRUHU 5
víceletého finančního rámce
 

(Závazky celkem = platby celkem)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N 35

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

CELKEM prostředky
v rámci OKRUHŮ 1 až 5
víceletého finančního rámce
 

Závazky

0,419

0,225

0,225

0,225

0,225

0,225

0,225

Platby

0,419

0,225

0,225

0,225

0,225

0,225

0,225

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky ESMA

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Rok
N

Rok
N+1 36

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 37

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 38

- Vypracování registru oznámení cenných papírů SBBS, databáze sankcí týkajících se SBBS, seznamu příslušných vnitrostátních orgánů pro SBBS a vzorů oznámení SBBS

0,281

0,097

0,097

0,097

0,097

0,097

0,097

- Výstup

- Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 …

- Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

NÁKLADY CELKEM

0,281

0,097

0,097

0,097

0,097

0,097

0,097

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje orgánu ESMA

3.2.3.1.Shrnutí

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N 39

Rok
N+1 40

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM 41

Úředníci (platové třídy AD)

0,087

0,082

0,082

0,082

0,082

0,082

0,082

 

Úředníci (platové třídy AST)

Smluvní zaměstnanci

0,051

0,046

0. 046

0. 046

0. 046

0. 046

0. 046

 

Dočasní zaměstnanci

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

0,119

0,128

0,128

0,128

0,128

0,128

0,128

Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné FTE) – plán pracovních míst

Funkční skupina a platová třída

Rok N

Rok N+1

Rok N+2

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

AD16

AD15

AD14

AD13

AD12

AD11

AD10

AD9

AD8

AD7

1

1

1

1

AD6

AD5

 

Celkem AD

1

1

1

1

AST11

AST10

AST9

AST8

AST7

AST6

AST5

AST4

AST3

AST2

AST1

Celkem AST

AST/SC 6

AST/SC 5

AST/SC 4

AST/SC 3

AST/SC 2

AST/SC 1

Celkem AST/SC

CELKOVÝ SOUČET

Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné) – externí zaměstnanci

Smluvní zaměstnanci

Rok N

Rok N+1

Rok N+2

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Funkční skupina IV

0,5

1

1

1

Funkční skupina III

Funkční skupina II

Funkční skupina I

Celkem

0,5

1

1

1

Vyslaní národní odborníci

Rok N

Rok N+1

Rok N+2

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Celkem

Uveďte plánované datum náboru a odpovídajícím způsobem upravte částku (v případě náboru v červenci se zohlední pouze 50 % průměrných nákladů) a uveďte další vysvětlení v příloze.

3.2.3.2.Odhadované potřeby lidských zdrojů pro mateřské GŘ

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Rok
N

Rok
N+1

Rok N+2

Rok N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

·Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

XX 01 01 02 (při delegacích)

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)

10 01 05 01 (v přímém výzkumu)

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 42

XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

XX 01 04 yy 43

– v ústředí 44

– při delegacích

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP – v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

CELKEM

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Externí zaměstnanci

Popis výpočtu nákladů na jednotky FTE by měl být zahrnut v příloze V oddílu 3.

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

   Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

   Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

   Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 45 .

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

[…]

3.2.5.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N

Rok
N+1 46

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Celkem

Příslušné vnitrostátní orgány 47

0,600

0,338

0,338

0,338

0,338

0,338

0,338

Spolufinancované prostředky CELKEM

0,600

0,338

0,338

0,338

0,338

0,338

0,338



3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   na vlastní zdroje

   na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 48

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (Úř. věst. L 173, 12.6.2014. s. 190).
(2)    Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(4)    Viz část I („Hlavní závěry“) a II („Technická analýza“) zprávy pracovní skupiny ESRB „Cenné papíry zajištěné státními dluhopisy: studie proveditelnosti“, která je k dispozici na adrese: https://www.esrb.europa.eu/pub/task_force_safe_assets/html/index.en.html
(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1); Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 12, 17.1.2015, s. 1); Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).
(6)    Staženo z internetových stránek Eurostatu dne 21. prosince 2017 v 10:42 hodin.
(7)    Staženo z internetových stránek S&P dne 21. prosince 2017.
(8)    Některými konkrétními překážkami, např. rozdílnou způsobilostí vzhledem k požadavkům krytí likvidity mezi cennými papíry SBBS a státními dluhopisy zemí eurozóny, by se zabývaly samostatné právní předpisy vyplývající z aktů v přenesené pravomoci.
(9)    Verze analyzovaná pracovní skupinou ESRB měla dvě podřízené tranše, mezaninovou a junior (nejpodřízenější) tranši, přičemž mezaninová tranše představovala 20 % a nejpodřízenější tranše 10 % jmenovité hodnoty emise SBBS.
(10)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).
(11)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 12, 17.1.2015, s. 1).
(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).
(13)    Úř. věst. C, , s. .
(14)    Úř. věst. C, , s. .
(15)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).
(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s.1).
(17)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(18)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).
(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(21)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).
(22)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).
(23)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).
(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).
(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).
(27)    Rozhodnutí Komise 2001/528/ES ze dne 6. června 2001 o zřízení Evropského výboru pro cenné papíry (Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45).
(28)    Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení
(29)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx .
(30)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(31)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(32)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti západního Balkánu.
(33)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.
(34)    Výdaje za období po roce 2020 se uvádí pouze pro ilustraci. Finanční dopad na evropský rozpočet po roce 2020 bude zahrnut do návrhů Komise na příští víceletý finanční rámec.
(35)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.
(36)    Výdaje za období po roce 2020 se uvádí pouze pro ilustraci. Finanční dopad na evropský rozpočet po roce 2020 bude zahrnut do návrhů Komise na příští víceletý finanční rámec.
(37)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(38)    Popsaný v bodě 1.4.2 „Specifické cíle…“
(39)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.
(40)    Výdaje za období po roce 2020 se uvádí pouze pro ilustraci. Finanční dopad na evropský rozpočet po roce 2020 bude zahrnut do návrhů Komise na příští víceletý finanční rámec.
(41)    Včetně nákladů na nábor pracovníků
(42)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(43)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(44)    Zejména pro strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond (ERF).
(45)    Viz články 11 a 17 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období let 2014–2020.
(46)    Výdaje za období po roce 2020 se uvádí pouze pro ilustraci. Finanční dopad na evropský rozpočet po roce 2020 bude zahrnut do návrhů Komise na příští víceletý finanční rámec.
(47)    Úroveň spolufinancování evropských orgánů dohledu se vypočítá podle současných způsobů správy a financování a nezohledňuje návrh Komise o revizi evropských orgánů dohledu, který doposud nebyl přijat.
(48)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.
Top