Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018PC0008

Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku

COM/2018/08 final - 2018/03 (NLE)

No longer in force, Date of end of validity: 28/09/2018

V Bruselu dne 11.1.2018

COM(2018) 8 final

2018/0003(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku

{SWD(2018) 5 final}
{SWD(2018) 6 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Pojem „vysoce výkonná výpočetní technika“ označuje technologie a používání výkonných superpočítačů (stovek tisíc nebo milionů počítačových jednotek pracujících souběžně propojených do jednoho systému nebo vzájemně se nacházejících v bezprostřední blízkosti) k provádění rozsáhlých a rychlých výpočtů, které jsou natolik náročné, že nemohou být provedeny za použití nespecializovaných počítačů. Mezi metody vysoce výkonné výpočetní techniky patří modelování a simulace, pokročilá analýza dat a vizualizace, které se používají pro úkoly, které jsou náročné na výpočetní kapacitu a objem dat, a to ve velmi široké škále vědeckých, inženýrských, průmyslových a firemních aplikací a ve veřejném sektoru. Vysoce výkonná výpočetní technika (dále jen „HPC“) je základem významného pokroku a inovací v digitálním věku, kde lepší výpočetní technika znamená konkurenční výhodu. Jedná se o klíčovou technologii pro oblast vědy a průmyslu a pro společnost jako celek:

HPC je základním nástrojem k řešení hlavních vědeckých a společenských problémů, jako jsou například (abychom jmenovali alespoň některé z nich) včasné rozpoznání a léčba chorob, nové terapie založené například na individualizované a přesné lékařské péči, objasnění funkcí lidského mozku, předpovídání vývoje klimatu, pozorování vesmíru, prevence a zvládání velkoplošných přírodních katastrof a urychlení vývoje nových materiálů.

Používání HPC má rostoucí zásadní vliv na průmysl a podniky, jelikož významně zkracuje konstrukční a výrobní cykly, minimalizuje náklady, zvyšuje účinnost využívání zdrojů a zkracuje a optimalizuje rozhodovací procesy.

HPC je rovněž zásadní pro ochranu národní bezpečnosti a obranu, například pokud jde o vývoj komplexních technologií šifrování, sledování kybernetických útoků a reakci na ně, zavádění účinných forenzních nástrojů či jaderné simulace.

Vědecká kapacita Evropy, její průmyslová konkurenceschopnost a svrchovanost do zásadní míry závisí na přístupu k HPC a datové infrastruktuře na nejlepší světové úrovni, aby bylo možné udržet tempo s rostoucími požadavky a složitostí problémů, které je třeba vyřešit. Ačkoli Unie v roce 2012 podnikla kroky ke zvýšení úsilí směřujícího k zajištění vedoucího postavení Evropy v poskytování a využívání systémů a služeb HPC 1 , toto úsilí je dodnes nedostatečné. V důsledku toho:

a)Unie nemá nejlepší superpočítače na světě a ty, které má, jsou závislé na zahraničních dodavatelských řetězcích pro HPC, čímž je vystavena rostoucímu riziku, že přijde o strategické nebo technologické know-how v oblasti inovací a konkurenceschopnosti;

b)superpočítače dostupné v Unii nedokáží uspokojit poptávku. Aby se tato mezera zaplnila, evropští vědci a průmysl za účelem zpracování svých údajů vyhledávají přístup ke špičkovým zařízením nacházejícím se mimo Unii. Toto může vyvolat problémy, zejména pokud jde o ochranu osobních a citlivých údajů (např. obchodní údaje nebo obchodní tajemství) a o vlastnictví údajů, zejména pro citlivé aplikace, jako je například oblast zdraví;

c)investice členských států a Unie do HPC zůstávají z velké části nekoordinované a průmyslové zavádění technologického rozvoje v oblasti HPC je malé. Ve srovnání s konkurenty ve Spojených státech, Číně a Japonsku jsou investice Unie a jejích členských států do HPC jasně nedostatečné, přičemž každoročně chybí částka ve výši 500–750 milionů EUR;

d)Unii se nedaří směřovat své investice určené na rozvoj technologií do systémů HPC založených na evropské technologii, na které vypisuje veřejné zakázky, tj. chybí zde účinná vazba mezi dodávkami technologie, společným vývojem s uživateli a společným zadáváním veřejných zakázek na systémy, a

e)neúspěch při vytváření rozhodujícího trhu v oblasti HPC znamená neúspěch při vytváření konkurenceschopného evropského dodavatelského průmyslu v oblasti HPC, u kterého se odhaduje, že v příštích 10 letech bude mít hodnotu přibližně 1 bilion EUR.

S cílem řešit tyto problémy sedm členských států – Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko – na Digitálním dni v Římě (uspořádaném dne 23. března 2017 jako součást oslav 60. výročí podepsání Římských smluv) podepsalo prohlášení o iniciativě EuroHPC 2 . Následně se k nim připojily Belgie, Slovinsko, Bulharsko, Švýcarsko, Řecko a Chorvatsko. Těchto 13 zemí souhlasilo, že budou pracovat společně a také s Komisí na tom, aby do roku 2022/2023 získaly a zavedly celoevropskou integrovanou infrastrukturu exakapacitních superpočítačů (EuroHPC). Další členské státy a přidružené země byly vyzvány, aby prohlášení o iniciativě EuroHPC také podepsaly.

Cíl stanovený Unií je dosáhnout do roku 2022 nebo 2023 exakapacitní výkonnosti, tj. úrovně výkonnosti počítačových systémů schopných provádět deset na osmnáctou operací za sekundu. Zvýšení výpočetní kapacity tak, aby převyšovala exa-kapacitu, by zahrnovalo post-exakapacitní technologie a pravděpodobně kvantové počítače. Jedná se o výpočetní zařízení, která namísto tradičních tranzistorů využívají účinky kvantové fyziky. Jako mezistupeň k dosažení exakapacitní výkonnosti, by mělo být do roku 2019 dosaženo pre-exakapacitní výkonosti, tj. 20 % až 50 % exakapacitní výkonnosti.

Země, které podepsaly prohlášení o iniciativě EuroHPC, uznaly, že je naléhavě zapotřebí, aby tyto státy a Unie investovaly společně, a to s cílem: získat špičkovou infrastrukturu pro HPC a nabídnout ji evropským uživatelům z oblasti vědy a průmyslu tak, aby odpovídala jejich náročným požadavkům na aplikace, a vyvinout v Evropě do roku 2022/2023 vlastní exakapacitní 3 infrastrukturu pro HPC světové úrovně.

Dosažení těchto cílů bude vyžadovat nový právní a finanční nástroj, který umožní, aby byla (v roce 2019/2020) pořízena dvě pre-exakapacitní zařízení světové úrovně, každé s výkonem několika set petaflops3, a zpřístupněna veřejným a soukromým uživatelům, a to s cílem vyvinout špičkové vědecké a průmyslové aplikace, které podpoří rozvoj širokého pre-exakapacitního ekosystému v Evropě. Bude také třeba, aby tento nástroj podporoval výzkum a vývoj a technologický vývoj potřebný pro společný návrh konkurenceschopných evropských zařízení s exa-kapacitou, a to včetně první generace evropské mikroprocesorové technologie s nízkou spotřebou energie, která je klíčovou technologií pro to, aby bylo v Evropě do roku 2022/2023 dosaženo kapacity na úrovni „exascale“. Zadávání veřejných zakázek na systémy s exa-kapacitou by však nebylo součástí současného návrhu.

V létě a na podzim roku 2017 Komise provedla posouzení dopadů s cílem určit nejlepší nástroj pro dosažení těchto cílů, který by zároveň sliboval nejlepší hospodářské, společenské a environmentální dopady a zajišťoval zájmy Unie. Jako nejlepší možnost byl určen společný podnik. Společný podnik poskytuje společný právní, smluvní a organizační rámec, který umožní strukturovat společné závazky, které zúčastnění členové přijali. Společný podnik svým členům poskytuje také pevnou správní strukturu a rozpočtovou jistotu. Společný podnik může provádět společné zadávání veřejných zakázek a provozovat systémy HPC světové úrovně prostřednictvím podpory (zejména evropských) technologií. Může jednat jako vlastník pre-exakapacitních superpočítačů financovaných společně členy společného podniku a usnadňovat tak, aby byl přístup k nim nediskriminační. A konečně, společný podnik může zahájit programy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací určené k vývoji technologií a jejich následnému začlenění do evropských superpočítačových systémů s exa-kapacitou, a tím uzavřít řetězec od výzkumu a vývoje po dodání a provoz systémů HPC s exa-kapacitou a přispět tak k rozvoji konkurenceschopného evropského dodavatelského průmyslu v oblasti technologií.

Společný podnik EuroHPC bude čerpat své finanční prostředky z rozpočtů stávajícího víceletého finančního rámce již určených na činnosti týkající se HPC v pracovních programech pro poslední dva roky programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy. Společný podnik EuroHPC se při dosahování svých cílů nebude spoléhat na dodatečné financování z dalšího víceletého finančního rámce. Pokud by v dalším víceletém finančním rámci byly k dispozici finanční prostředky, bylo by třeba nařízení o společném podniku EuroHPC změnit, aby bylo možné definovat nový mandát, který by pokrýval pořízení a provoz exakapacitní infrastruktury, vývoj technologie HPC, která přijde po exakapacitní technologii, a pořízení a provoz této post-exakapacitní infrastruktury, a to včetně jejího případného začlenění do kvantových výpočetních technologií. Pozměněný rozšířený mandát by byl podpořen přiměřeným posouzením dopadů v souladu s požadavky na zlepšení právní úpravy.

Jak bude společný evropský podnik pro HPC fungovat?

Činnosti společného podniku budou seskupeny okolo dvou hlavních pilířů:

1)pořizování a provoz HPC a datových infrastruktur: získání superpočítačových a datových infrastruktur světové úrovně, jejich zavádění, vzájemné propojení a provoz a poskytování a správa přístupu k těmto infrastrukturám pro širokou škálu veřejných a soukromých uživatelů, a

2)program pro výzkum a inovace v oblasti HPC: podpora programu výzkumu a inovací v oblasti evropské technologie HPC a rozvoje know-how; vývoj aplikací a dovedností a široké využití HPC.

Členství ve společném podniku bude následující:

veřejní členové: Unie (zastoupená Komisí) a členské státy a země přidružené k programu Horizont 2020 4 , které se chtějí na společném podniku podílet (zúčastněné státy). V současnosti patří k zúčastněným státům 13 zemí, které podepsaly prohlášení o iniciativě EuroHPC: Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Belgie, Slovinsko, Bulharsko, Řecko, Chorvatsko a Švýcarsko, ale mohou se k nim přidat i další členské státy a přidružené země, a

soukromí členové: zástupci HPC a zúčastněné strany zabývající se daty velkého objemu, včetně zástupců akademické obce a průmyslu. Sdružení ETP4HPC 5 a BDVA 6 zastupující soukromé subjekty ve smluvních partnerstvích veřejného a soukromého sektoru předložila dopisy podporující provádění iniciativy EuroHPC a vyjádřila svůj zájem přispívat k činnostem společného podniku.

Správa společného podniku bude uspořádána následujícím způsobem:

správní rada (složená ze zástupců veřejných členů společného podniku) bude odpovědná za tvorbu strategické politiky a za rozhodnutí o financování týkající se zadávání veřejných zakázek společným podnikem a jeho činností v oblasti výzkumu a inovací. Hlasovací práva členů a postupy budou v zásadě úměrné jejich finančním příspěvkům; a

průmyslová a vědecká poradní rada (složená ze zástupců soukromých členů společného podniku). Aby se zamezilo střetu zájmů, zejména při zadávání veřejných zakázek na pre-exakapacitní superpočítače pro dodavatele vysoce výkonné techniky, bude mít tato rada pouze poradní roli a bude zahrnovat dvě poradní skupiny:

·poradní skupinu pro výzkum a inovace, která bude zahrnovat zástupce z akademické obce a z řad průmyslových uživatelů a dodavatelů technologií, a která bude odpovědná za vypracovávání střednědobého až dlouhodobého programu výzkumu a inovací týkajícího se technologií a aplikací a pokrývajícího činnosti výzkumu, inovací, aplikací a rozvoje dovedností podporované programem výzkumu a inovací společného podniku; a

·poradní skupinu pro infrastrukturu, která bude zahrnovat zkušené odborníky z akademické oblasti a z odvětví uživatelů vybrané správní radou, a která bude správní radě poskytovat nezávislé poradenství v otázkách pořizování a provozu superpočítačů vlastněných společným podnikem.

Společný podnik EuroHPC zahájí svou činnost v roce 2019. V období 2019–2020 zahájí otevřené výzvy k předkládání návrhů v oblasti výzkumu a inovací pro financování technologie HPC a činností týkajících se vývoje aplikací. Rovněž pořídí dvě pre-exakapacitní zařízení světové úrovně s výkonem několika set petaflops a bude spolufinancovat získání alespoň dvou dalších zařízení s výkonem v řádu několika desítek petaflops.

Společný podnik pořídí a bude vlastnit zařízení HPC financovaná převážně Unií. Zúčastněné státy pořídí a budou vlastnit zařízení HPC, která financovaly převážně ze svých zdrojů.

Společný podnik získá své pre-exakapacitní superpočítače ve dvou krocích:

nejprve zvolí hostitelský subjekt v členském státě účastnícím se společného podniku, který poskytuje zařízení nezbytné pro hosting a provozování superpočítače (zpravidla superpočítačové středisko). Správní rada stanoví kritéria pro výběr hostitelského subjektu. Společný podnik a hostitelský subjekt podepíší dohodu o hostingu, která stanoví odpovědnost subjektu za instalaci a provoz zařízení HPC. Pre-exakapacitní superpočítače se budou nacházet v členském státě, jelikož celkovým cílem je podpořit rozvoj integrovaného ekosystému vysoce výkonné výpočetní techniky v Unii 7 .

zadruhé, společný podnik zahájí postup pro získání superpočítače, který bude instalován a provozován ve vybraném hostitelském subjektu.

Finanční příspěvek Unie v rámci současného víceletého finančního rámce by činil 486 milionů EUR a byl by doprovázen podobnou částkou od zúčastněných států a soukromých členů společného podniku EuroHPC.

Společný podnik tyto prostředky využije zejména k provádění svých činností spadajících do dvou pilířů (viz výše). Zejména druhý pilíř (program pro výzkum a inovace v oblasti HPC) bude řešit neefektivnost v oblasti koordinace programů, se kterou se Komise v současné době potýká, a to v důsledku toho, že byla nucena provádět strategii HPC prostřednictvím zvláštních pracovních programů (program Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy). Správní rada bude odpovědná za:

·sladění obsahu a načasování různých výzev se strategickou agendou pro HPC,

·zajišťování soudržnosti mezi tématy výzev a

·zavádění vhodných nástrojů financování pro dosažení cílů, zejména zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací, které by doprovázelo cestu od rozvoje evropské technologie HPC po zadávání veřejných zakázek na evropská zařízení.

Použitím pravidel pro program Horizont 2020 bude společný podnik schopen zavést ustanovení na ochranu ekonomických a strategických zájmů Unie, tj. ochraňovat duševní vlastnictví (právo k duševnímu vlastnictví) vytvořené v Unii a využít veškeré výsledky výzkumu a vývoje financovaného EU nejprve v Unii.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Sdělení z roku 2012 s názvem „Vysoce výkonná výpočetní technika: evropská pozice v celosvětovém závodu1 vyzdvihlo strategický charakter HPC jako zásadní přínos pro inovační kapacitu EU. 

Dne 19. dubna 2016 Komise jako součást své strategie přijala evropskou iniciativu v oblasti cloud computingu. 8 V jejím rámci budou Komise a členské státy vytvářet špičkovou evropskou HPC a ekosystém dat velkého objemu za podpory HPC a datové a síťové infrastruktury světové úrovně. Tato infrastruktura by EU pomohla stát se do roku 2022/2023 jednou z předních světových superpočítačových mocností, a to díky exakapacitním superpočítačům založeným na evropské technologii.

Soulad s ostatními politikami Unie

Dne 10. května 2017 Komise přijala přezkum strategie pro jednotný digitální trh v polovině období 9 , ve kterém oznámila svůj úmysl navrhnout do konce roku 2017 právní nástroj, který poskytne rámec pro zadávání veřejných zakázek v oblasti integrované celoevropské infrastruktury exakapacitních superpočítačů a datové infrastruktury.

Politická intervence vychází rovněž z balíčku opatření „Digitalizace evropského průmyslu“ (viz výše).

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Právním základem iniciativy společného podniku EuroHPC je článek 187 a první pododstavec článku 188 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Nárůst významu HPC pro vědu a veřejný a soukromý sektor v posledních letech je doprovázen exponenciálním nárůstem úrovně investic, které jsou potřebné k zachování globální konkurenceschopnosti. To vedlo k širokému uznání skutečnosti, že „evropeizace“ v této oblasti prostřednictvím sdílené infrastruktury a společného využívání stávajících kapacit by byla přínosem pro všechny. Týká se to členských států, které mohou mít problémy s vytvářením soběstačných vnitrostátních infrastruktur HPC, ale zároveň mohou cenným způsobem přispět ke společným a vzájemně propojeným kapacitám HPC na úrovni EU a mít z nich prospěch.

Rozsah zdrojů potřebných pro vytvoření udržitelné infrastruktury a ekosystému HPC přesahuje rámec toho, co si mohou jednotlivé členské státy dovolit. Žádný jednotlivý členský stát nemá finanční prostředky na to, aby získal exakapacitní výpočetní kapacitu a vyvinul, získal a provozoval nezbytný exakapacitní ekosystém HPC sám a v konkurenceschopných lhůtách, ve srovnání se současnými světovými špičkami v této oblasti (Spojené státy americké, Čína a Japonsko). Znalosti a zdroje dostupné v Unii je třeba sloučit, aby bylo možné vybudovat špičkový ekosystém HPC napříč všemi segmenty hodnotového řetězce, zatímco investice a výsledné služby na úrovni EU musí být koordinovány, mají-li být výpočetní a datové infrastruktury HPC Unie srovnatelné s infrastrukturami globálních konkurentů Unie.

Spolupráce mezi členskými státy, průmyslem a vědou již v některých oblastech existuje. K příkladům této spolupráce patří sdružení PRACE 10 , smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru ETP4HPC, smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru Big Data a GÉANT 11 . EuroHPC staví na těchto smluvních partnerstvích veřejného a soukromého sektoru, jelikož klíčoví investoři v zemích, které podepsaly prohlášení o iniciativě EuroHPC, jsou v těchto partnerstvích již zastoupeni.

Politická podpora ze strany členských států pro EuroHPC již byla výslovně poskytnuta Radou, signatáři prohlášení o iniciativě EuroHPC a Evropským parlamentem 12 .

Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii, jelikož obsahuje účinný rámec spolupráce vhodný pro všechny oblasti intervence této iniciativy, nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro řešení zjištěných problémů, a je přiměřený svým cílům. Konkrétněji:

·zaprvé, stanoví společný rámec pro zadávání veřejných zakázek v oblasti integrované infrastruktury pre-exakapacitních počítačů a datové infrastruktury světové úrovně v Evropě, překonává roztříštěnost vnitrostátních investičních plánů pro HPC a obtíže při získávání superpočítačů založených na evropské technologii. Spojí zdroje Unie, zúčastněných států a soukromých členů. Financování pro společný podnik EuroHPC je již dostupné v rozpočtu Unie (závazky na činnosti týkající se činností HPC v posledních dvou letech programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy). Potřeba dodatečného financování od zúčastněných států a soukromých členů bude omezená, jelikož návrh se do značné míry opírá o závazky nebo investiční plány, které tyto státy nebo členové již mají pro následující roky,

·zadruhé, finanční nástroje jsou již k dispozici, tj. program Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy. Příjemci a účastníci nebudou oproti současnému stavu čelit žádné další administrativní zátěži a

·zatřetí, iniciativa vychází ze stávajících iniciativ, jako jsou například PRACE, smluvní partnerství soukromého a veřejného sektoru ETP4HPC a BDVA a střediska excelence v oblasti HPC, které budou při provádění cílů společného podniku nadále hrát rozhodující úlohu. V budoucnu na ně bude iniciativa spoléhat v tom, že poskytnou přístup ke kapacitám HPC v Evropě, podpoří skupiny uživatelů při vývoji a přizpůsobování svých aplikací fungujícím superpočítačům.

Volba nástroje

Vytvoření a provozování společného podniku, na kterém se bude podílet Unie, vyžaduje nařízení Rady.

3.VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými stranami

Od zveřejnění sdělení „Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu“, které vytyčilo cíle evropské strategie pro HPC, byly učiněny různé kroky s cílem informovat zúčastněné strany o cílech strategie a vyzvat je k tomu, aby ji pomohly utvářet. Komise uspořádala několik seminářů včetně Digitálního dne v Římě (23. března 2017) a semináře zorganizovaly také organizace zúčastněných stran, jako například ETP4HPC, PRACE a tzv. evropský cloud pro otevřenou vědu.

Komise pořádala pravidelné neformální schůzky se zástupci základní skupiny členských států, které v březnu 2017 podepsaly prohlášení o iniciativě EuroHPC; předmětem těchto schůzek bylo vést diskuzi o plánu a provádění společné evropské iniciativy pro HPC. Komise rovněž zorganizovala dva semináře (5. a 26. října 2017), na které byly pozvány všechny členské státy, a kde Komise představila cíle iniciativy a navrhovaný model provádění (společný podnik) a požádala členské státy o jejich zpětnou vazbu a připomínky.

V srpnu 2017 Komise zveřejnila cílenou konzultaci o společné evropské iniciativě pro HPC. Informace o této konzultaci byly zveřejněny prostřednictvím sociálních médií, internetových stránek a cílených e-mailových pozvánek. Cílem bylo získat názory zúčastněných stran, u nichž se má za to, že v co možná největším rozsahu zastupují evropskou komunitu HPC, jako jsou například komunity uživatelů infrastruktur HPC z řad vědců (např. 29 velkých výzkumných infrastruktur Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), uživatelé PRACE z řad vědců, evropská datová infrastruktura (EUDAT) a evropská gridová infrastruktura (EGI)), ETP4HPC, BDVA, střediska excelence pro superpočítačové aplikace, superpočítačová střediska, poskytovatelé služeb HPC, poskytovatelé přístupu k HPC, sdružení zabývající se výzkumem a inovacemi v oblasti HPC a vnitrostátní projekty a projekty financované EU v oblasti HPC.

Bylo obdrženo téměř 100 odpovědí, z nichž některé představovaly souhrnné stanovisko sdružení zúčastněných stran. Výsledkem konzultace byla široká podpora iniciativy společného podniku. Konzultace rovněž odhalila široký konsenzus ohledně hlavních otázek týkajících se HPC v Evropě a priorit při jejich řešení, přičemž všichni – uživatelé z řad vědců, uživatelé z řad průmyslu, superpočítačová střediska i dodavatelský průmysl – vyjádřili podobná stanoviska.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise má s vytvářením a řízením společných podniků zkušenosti. V oblasti související s HPC, konkrétně mikro- a nanoelektronikou, bude využívat zejména zkušeností s prováděním společného podniku pro elektronické součásti a systémy pro vedoucí postavení Evropy (společný podnik ECSEL) 13 . Tyto dva společné podniky sdílí některé průmyslové aktéry a očekává se, že technologický rozvoj pro vysoce specializované trhy se superpočítači si najde cestu na hromadné trhy, na které se zaměřuje společný podnik ESCEL.

Posouzení dopadů

Komise provedla posouzení dopadů následujících možností politik:

základní scénář (žádná politická intervence) včetně revize stávajících nástrojů pro dosažení cílů evropské strategie pro HPC,

konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) a

společný podnik.

Další možnosti, jako například evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS), mezivládní organizace a struktury podobné projektu Galileo, byly zamítnuty, jelikož bylo zřejmé, že jejich právní základ by neuspokojil základní požadavky na provádění společné evropské iniciativy pro HPC.

Komise přezkoumala, do jaké míry by tři vybrané možnosti:

·byly účinné z hlediska dosahování cílů společné evropské iniciativy,

·splnily funkční požadavky právního a finančního nástroje,

·zajistily zájmy Unie a

·měly příznivé dopady na hospodářství, konkurenceschopnost, společnost a životní prostředí.

Dospělo se k závěru, že pouze společný podnik by měl nejpříznivější dopad na všechny uvedené body.

Inherentní rizika partnerství soukromého a veřejného sektoru by společný podnik EuroHPC zmírnil následujícími způsoby:

zadávání veřejných zakázek: veškeré operace společného podniku týkající se zadávání veřejných zakázek budou výlučnou odpovědností správní rady (složené pouze z veřejných členů). Tím se zaručí, že lze přijímat správná rozhodnutí týkající se zadávání veřejných zakázek, aniž by došlo k zásahům soukromých členů (zejména dodavatelského průmyslu pro HPC) buď v procesech společného zadávání veřejných zakázek na pre-exakapacitní zařízení, nebo v rozhodnutích ohledně toho, jak budou vynaloženy veřejné prostředky,

řádné a včasné provádění činností: cíle a úkoly společného podniku budou jasně definovány a jejich provádění bude pravidelně monitorováno z hlediska přesně vymezených výsledků a každoročně stanovených klíčových ukazatelů výkonnosti. Další opatření budou zahrnovat hodnocení činností ex post každé dva roky, přičemž budou podle potřeby prováděna nápravná opatření,

·program zadávání veřejných zakázek: Společný podnik bude při pořizování superpočítačových systémů využívat zkušeností mnoha svých veřejných členů. Kromě toho bude program naplánován a monitorován s pomocí členů poradní skupiny pro infrastrukturu, kterou správní rada pečlivě vybere tak, aby zahrnovala odborníky se zkušenostmi při pořizování a monitorování operací vnitrostátních zařízení HPC.

·program výzkumu a inovací: tento program bude navržen a prováděn podobně jako stávající program pro HPC v rámci programu Horizont 2020. Bude založen na agendách výzkumu a inovací připravených soukromými členy účastnícími se vědecké poradní rady společného podniku (včetně zástupců dvou smluvních partnerství soukromého a veřejného sektoru, ETP4HPC a BDVA),

investiční rizika: příspěvek rozpočtu Unie na společný podnik je již dostupný a většina zúčastněných států si již naplánovala své závazky týkající se HPC nebo investiční plány pro následující roky. Hodnocení společného podniku ECSEL v polovině období, který měl podobné cíle, ukázalo velký aktivační účinek, pokud jde o soukromé investice: společné činnosti vedly k dodatečné soukromé investici ve výši 4,26 EUR na každé euro veřejné investice.

Dne 25. října 2017 zaujal Výbor pro kontrolu regulace kladné stanovisko s výhradami k posouzení dopadů. Návrh zohledňuje doporučení výboru tím, že v článku 4 stanoví, že společný podnik by byl provozován s financováním z programů v rámci současného víceletého finančního rámce a tím, že v článku 3 popisuje cíle a v článku 1 přílohy (stanovy) úkoly, které by měl společný podnik plnit. Byly zohledněny také zkušenosti získané ze zakládání a řízení stávajících společných podniků, zejména prostřednictvím nedávno uzavřeného hodnocení společného podniku ECSEL v polovině období. Oba společné podniky mají podobnou strukturu a cíle, přičemž hlavním rozdílem jsou rozsáhlé činnosti zadávání veřejných zakázek v případě společného podniku EuroHPC, které v případě společného podniku ESCEL chybí. Tento rozdíl vysvětluje přiřazování hlasovacích práv úměrně příspěvku účastníků, jak je uvedeno v 25. bodě odůvodnění návrhu týkajícího se společného podniku EuroHPC a v článku 6 jeho přílohy (stanovy).

Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Tento návrh nařízení zřizujícího společný podnik je v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy, zejména tím, že navrhuje regulování pouze v nezbytných případech a úměrným způsobem. Co nejvíce dodržuje model společného podniku ECSEL, vychází ze zkušeností získaných v této souvislosti a zohledňuje doporučení přezkumu společného podniku ESCEL v polovině období.

Zřízení společného podniku EuroHPC by pomohlo zjednodušit provádění činností týkajících se HPC, které jsou v současné době prováděny Komisí prostřednictvím programu Horizont 2020. Komise by společnému podniku svěřila pravomoc provádět činnosti Unie týkající se HPC v rámci dvou různých programů (program Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy) a tří částí pracovního programu Horizont 2020 („Budoucí a vznikající technologie“ (FET), „Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ (LEIT-ICT) a „Výzkumné infrastruktury“). Tento přístup by zmírnil potíže související se synchronizací a koordinací činností pro dosažení cílů evropské strategie pro HPC a jednání se čtyřmi různými výbory programu by se omezilo na jednání v rámci jediné správní rady.

Z návrhu budou mít prospěch členské státy, uživatelé HPC z řad vědců, průmysl (včetně malých a středních podniků), superpočítačová střediska a nakonec i občané. Společný podnik zajistí, že evropské schopnosti v oblasti HPC dosáhnou světové úrovně, bude mít přímý pozitivní dopad na společenské výzvy (např. zdraví, životní prostředí, klima atd.), výrobu a inženýrství, základní vědu a na vnitrostátní bezpečnost a ochranu a podpoří evropský dodavatelský průmysl pro digitální technologie.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné dodatečné rozpočtové důsledky spadající do současného víceletého finančního rámce, jelikož společný podnik EuroHPC by čerpal své finanční prostředky z rozpočtů již určených na činnosti týkající se vysoce výkonné výpočetní techniky v pracovních programech pro poslední dva roky programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy. Z obou programů by bylo k dispozici celkem 486 milionů EUR.

Tato částka bude doprovázena stejnou částkou od zúčastněných států, jako součást jejich programů usilujících o modernizaci jejich vnitrostátní infrastruktury HPC.

Soukromé subjekty by měly poskytnout podobnou částku jako součást svých stávajících závazků učiněných smluvními partnerstvími veřejného a soukromého sektoru ETP4HPC a BDVA po zbývající dobu trvání programu Horizont 2020.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Jakmile budou dva pre-exakapacitní superpočítače uvedeny do provozu, účinnost společného podniku jakožto právního a finančního nástroje pro dosažení cílů evropské strategie pro HPC určí hodnocení v polovině období. Toto hodnocení bude posuzovat úroveň účasti na akcích společného podniku ze strany zúčastněných států a soukromých členů a jejich příspěvek k těmto akcím.

Společný podnik zveřejní výroční zprávu o činnosti s důrazem na přijatá opatření, odpovídající výdaje a získání a provoz HPC a datové infrastruktury pořízené a vlastněné společným podnikem. Dosažení obecných cílů bude posouzeno na základě obecných klíčových ukazatelů výkonnosti pro společné podniky financované z programu Horizont 2020 a na základě zvláštních klíčových ukazatelů výkonnosti pro EuroHPC.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1 zřizuje společný podnik EuroHPC, upřesňuje jeho trvání a jeho sídlo.

Článek 2 stanoví definice pojmů „petascale“, „pre-exascale“, „exascale“, „superpočítač“, „hostitelský subjekt“, „dohoda o hostingu“, „přístupový čas“, „přejímací zkouška“, „zúčastněný stát“, „soukromý člen“, „přidružený subjekt“, „členský subjekt“ „uživatel“.

Článek 3 upřesňuje obecné a konkrétní cíle a činnosti společného podniku EuroHPC.

Článek 4 upřesňuje finanční příspěvek Unie na správní a provozní náklady společného podniku EuroHPC s financováním z programů Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy.

Článek 5 upřesňuje finanční příspěvky zúčastněných států a soukromých členů na správní a provozní náklady.

Článek 6 se týká hostitelského subjektu, který společný podnik pověří provozováním pre-exakapacitních superpočítačů, a upřesňuje procesy, prostřednictvím kterých bude tento subjekt vybrán.

Článek 7 stanoví obsah dohody o hostingu a stanoví role a odpovědnosti hostitelského subjektu.

Článek 8 stanoví, že společný podnik by měl být vlastníkem pre-exakapacitních superpočítačů, na které vypisuje veřejné zakázky, až do konce jejich ekonomické životnosti, kdy jsou převedeny na hostitelský subjekt.

Článek 9 stanoví podmínky přístupu pro uživatele superpočítačů.

Článek 10 upřesňuje, jak bude Evropské komisi a zúčastněným státům EuroHPC kompenzován jejich finanční příspěvek na získání pre-exakapacitních superpočítačů: každému přispěvateli bude přidělen podíl celkového přístupového času úměrný jeho finančnímu příspěvku.

Článek 11 upřesňuje finanční pravidla společného podniku; tato pravidla jsou v souladu s finančním nařízením.

Článek 12 upřesňuje podmínky, za jakých bude společný podnik poskytovat komerční služby.

2018/0003 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 187 a první pododstavec článku 188 této Smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Partnerství veřejného a soukromého sektoru v podobě společných technologických iniciativ byla nejdříve stanovena v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES 14 .

(2)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 15 zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), dále jen „program Horizont 2020“. Program usiluje o dosažení většího dopadu na výzkum a inovace spojením programu Horizont 2020 s prostředky soukromého sektoru v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v klíčových oblastech, kde mohou výzkum a inovace přispívat k širším cílům Unie v oblasti konkurenceschopnosti, mobilizovat soukromé investice a napomoci ke zvládnutí společenských výzev. Základem těchto partnerství by měly být dlouhodobé závazky, včetně vyváženého příspěvku všech partnerů, partnerství by měla být kontrolovatelná, pokud jde o dosažení jejich cílů, a měla by být v souladu se strategickými cíli Unie v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Řízení a fungování těchto partnerství by mělo být otevřené, transparentní, efektivní a účelné a umožňovat zapojení široké škály zúčastněných stran působících ve svých konkrétních oblastech.

(3)V souladu s nařízením (EU) č. 1291/2013 16 a s rozhodnutím Rady 2013/743/EU 17 může být společným podnikům založeným v rámci programu Horizont 2020 za podmínek stanovených v uvedeném rozhodnutí poskytnuta podpora.

(4)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 18 vytvořilo Nástroj pro propojení Evropy. Nástroj pro propojení Evropy by měl umožnit, aby byly projekty společného zájmu připravovány a prováděny v rámci politiky transevropských sítí v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky. Nástroj pro propojení Evropy by měl zejména podpořit provádění projektů společného zájmu, jejichž cílem je rozvoj a budování nových infrastruktur a služeb nebo modernizace stávajících infrastruktur a služeb v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky. Nástroj pro propojení Evropy by měl přispět k podpoře projektů s evropskou přidanou hodnotou a značným přínosem pro společnost, na něž se nedaří získat dostatečné finanční prostředky na trhu.

(5)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 19 zavedlo pokyny pro transevropské sítě v oblasti telekomunikační infrastruktury a stanovilo zvláštní podmínky pro odvětví telekomunikací.

(6)Vysoce výkonná výpočetní technika je klasifikována jako projekt společného zájmu, zejména infrastruktura digitálních služeb „Přístup k informacím z veřejného sektoru pro opakované použití – veřejně přístupné údaje“ identifikovaná v nařízení (EU) č. 283/2014. V souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 1316/2013 může Komise svěřit část provádění Nástroje pro propojení Evropy subjektům uvedeným v čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012  20 .

(7)Sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ 21 (dále jen „strategie Evropa 2020“), schválené Evropským parlamentem a Radou, zdůrazňuje nutnost vytvořit příznivé podmínky pro investice do znalostí a inovací, aby se v Unii dosáhlo inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.

(8)Sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „ Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech“ 22 požaduje vytvoření evropské datové infrastruktury založené na špičkových schopnostech vysoce výkonné výpočetní techniky a rozvoj plně evropského ekosystému vysoce výkonné výpočetní techniky, který by byl schopen vyvíjet nové evropské technologie a realizovat exakapacitní superpočítače. Důležitost této oblasti a náročné úkoly, s nimiž se zúčastněné strany v Unii potýkají, vyžadují naléhavé kroky, aby bylo možné shromáždit potřebné prostředky a kapacity tak, aby se uzavřel celý řetězec od fáze výzkumu a vývoje až po dodání a provozování systémů vysoce výkonné výpočetní techniky na úrovni exa-kapacity. Proto by měl být na úrovni Unie zřízen mechanismus, který by kombinoval a soustředil poskytování podpory ze strany členských států, Unie a soukromého sektoru pro zřízení evropské infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky světové úrovně a pro výzkum a inovace v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky. Tato infrastruktura by měla poskytovat přístup uživatelům z veřejného sektoru, uživatelům z řad průmyslu a uživatelům z akademické obce, a to včetně vědeckých komunit, které jsou součástí tzv. evropského cloudu pro otevřenou vědu.

(9)Sdělení Komise ze dne 10. května 2017 o přezkumu v polovině období provádění strategie pro jednotný digitální trh – Propojený jednotný digitální trh pro všechny 23 identifikuje vysoce výkonnou výpočetní techniku jako zásadní prvek pro digitalizaci průmyslu a ekonomiku založenou na datech. Je zapotřebí dalších významných investic k vyvíjení, pořizování a provozu superpočítačů, které se řadí mezi tři nejlepší na světě, a žádná evropská země nemá dostatečné prostředky na to, aby vyvinula plně evropský ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky sama. Členské státy, Unie a soukromý sektor proto musí koordinovat své úsilí a sdílet své zdroje, aby uspokojily rostoucí poptávku po vysoce výkonné výpočetní technice a vybudovaly v Unii silný průmysl vysoce výkonné výpočetní techniky. Sdělení navrhuje vytvořit právní nástroj, který poskytne rámec pro zadávání veřejných zakázek v oblasti integrované infrastruktury exakapacitních superpočítačů a datové infrastruktury.

(10)Aby bylo možné vybavit Unii výpočetním výkonem potřebným pro udržení jejího výzkumu na špici, měly by být investice členských států do vysoce výkonné výpočetní techniky koordinovány a průmyslové zavádění vysoce výkonné výpočetní techniky posíleno. Unie by měla zvýšit svou efektivitu při přeměně technologického vývoje na systémy vysoce výkonné výpočetní techniky, které jsou pořizovány v Evropě, a zřídit účinnou vazbu mezi dodávkami technologie, společným návrhem s uživateli a společným zadáváním veřejných zakázek na systémy světové úrovně.

(11)Společný podnik představuje nejlepší nástroj, který je schopný provádět cíle strategie evropské vysoce výkonné výpočetní techniky, jak jsou definovány v evropské iniciativě v oblasti cloud computingu 24 , překonat současná omezení a zároveň nabídnout co nejvyšší hospodářský, společenský a environmentální dopad a nejlépe zajistit zájmy Unie. Společný podnik může spojit zdroje Unie, členských států a soukromého sektoru. Společný podnik může realizovat rámec pro zadávání veřejných zakázek a provozovat systémy HPC světové úrovně, a to prostřednictvím podpory (zejména evropských) technologií. Může zahájit programy v oblasti výzkumu a inovací určené k vývoji technologií a jejich následnému začlenění do evropských superpočítačových systémů s exa-kapacitou a přispět tak k rozvoji konkurenceschopného evropského dodavatelského průmyslu v oblasti technologií.

(12)Společný podnik by měl být zřízen a zahájit svou činnost v roce 2019, aby dosáhl cíle vybavit Unii do roku 2020 pre-exakapacitní infrastrukturou a vyvinout technologie nezbytné pro dosažení exakapacitních schopností do roku 2022/2023. Vzhledem k tomu, že vývojový cyklus další generace technologií zpravidla trvá 4 až 5 let, a chce-li si Unie zachovat konkurenceschopnost na globálním trhu, musí být činnosti k dosažení tohoto cíle zahájeny nyní.

(13)Partnerství veřejného a soukromého sektoru v podobě společného podniku by mělo spojit finanční a technické prostředky nutné ke zvládnutí složitého procesu stále rychlejšího tempa inovací v této oblasti. Proto by členy společného podniku měly být Unie, členské státy a přidružené země (dále jen „zúčastněné státy“), které se dohodly na společné evropské iniciativě v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, a sdružení (dále jen „soukromí členové“) zastupující své členské subjekty, a další organizace, které se výslovně a aktivně zapojily do vytváření výsledků v oblasti výzkumu a inovací a které uchovávají know-how v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky v Evropě. Společný podnik by měl být otevřen novým členům, pokud poskytnou finanční příspěvek, a to včetně příspěvku na správní náklady, a pokud přijmou stanovy společného podniku.

(14)Unie, zúčastněné státy a soukromí členové společného podniku by měli každý poskytnout finanční příspěvek na správní náklady společného podniku. Vzhledem k tomu, že finanční příspěvek Unie na správní náklady v rámci víceletého finančního rámce na období let 2014–2020 může být použit pro předzásobení tak, aby pokrýval provozní náklady pouze do roku 2023, měli by zúčastněné státy a soukromí členové společného podniku plně pokrýt správní náklady společného podniku až do roku 2024.

(15)S cílem znovu získat vedoucí postavení v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky a vyvinout pro Unii úplný ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky vytvořily zúčastněné strany ze sféry průmyslu a výzkumu v soukromém sdružení ETP4HPC v roce 2014 smluvní partnerství soukromého a veřejného sektoru s Unií. Jeho posláním je vybudovat evropský hodnotový řetězec vysoce výkonné výpočetní techniky světové úrovně, který by měl být globálně konkurenceschopný, a který by měl podporovat synergie mezi třemi pilíři ekosystému vysoce výkonné výpočetní techniky (rozvoj technologie, aplikace a výpočetní infrastruktura). S ohledem na odborné znalosti soukromého sdružení ETP4HPC a na skutečnost, že spojuje příslušné zúčastněné soukromé subjekty v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, by soukromé sdružení ETP4HPC mělo být způsobilé stát se členem společného podniku.

(16)S cílem posílit datový hodnotový řetězec, zlepšit budování společenství kolem dat a připravit v Unii půdu pro prosperující ekonomiku založenou na datech vytvořily zúčastněné strany ze sféry průmyslu a výzkumu ve sdružení BDVA v roce 2014 smluvní partnerství soukromého a veřejného sektoru s Unií. S ohledem na odborné znalosti soukromého sdružení BDVA a na skutečnost, že spojuje příslušné zúčastněné soukromé subjekty v oblasti dat velkého objemu, by soukromé sdružení BDVA mělo být způsobilé stát se členem společného podniku.

(17)Soukromá sdružení ETP4HPC a BDVA písemně vyjádřila svou ochotu přispět k technologické strategii společného podniku a přinést své odborné znalosti k uskutečnění cílů společného podniku. Je vhodné, aby soukromá sdružení dopisem vyjadřujícím souhlas přijala stanovy uvedené v příloze tohoto nařízení.

(18)Společný podnik by se měl soustředit na jasně definovaná témata, která by akademické obci a evropskému průmyslu jako celku umožnila, aby společně navrhovaly, vyvíjely a využívaly ty nejinovativnější technologie v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky a aby napříč Unií zřídily integrovanou infrastrukturu s kapacitou vysoce výkonné výpočetní techniky na světové úrovni, s vysokorychlostním připojením a špičkovými aplikacemi a datovými a softwarovými službami pro unijní vědce a další přední uživatele z oblasti průmyslu, včetně malých a středních podniků, a pro veřejný sektor. Společný podnik by měl usilovat o odstranění nedostatků v konkrétních dovednostech souvisejících s HPC. Společný podnik by měl připravit cestu k vybudování první hybridní infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky v Evropě, do níž by byly začleněny klasické výpočetní architektury s kvantovými výpočetními zařízeními, např. využití kvantových počítačů jako urychlovače vláken vysoce výkonné výpočetní techniky. Strukturovaná a koordinovaná finanční podpora na evropské úrovni je nezbytná k tomu, aby se výzkumné týmy a evropská průmyslová odvětví dokázaly udržet na špičce ve vysoce konkurenčním mezinárodním prostředí, a to prostřednictvím vytváření výsledků světové úrovně a jejich začlenění do konkurenceschopných systémů, aby se v celé Unii zaručilo rychlé a rozsáhlé průmyslové využívání evropských technologií, které bude vytvářet důležité vedlejší přínosy pro společnost, a aby bylo možné sdílet rizika a spojit síly sladěním strategií a investic ve společném evropském zájmu. Komise by mohla po oznámení dotčeného členského státu nebo skupiny členských států a za předpokladu splnění všech příslušných podmínek v souladu s rámcem Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací 25 pokládat iniciativy společného podniku za významné projekty společného evropského zájmu.

(19)V zájmu dosažení svých cílů v oblasti navrhování, vyvíjení a využívání nejinovativnější technologie v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky by společný podnik měl poskytovat finanční podporu hlavně ve formě grantů a zadávání veřejných zakázek na základě otevřených a konkurenceschopných výzev k podávání návrhů a nabídkových řízení. Tato finanční podpora by měla být zaměřena zejména na prokázaná selhání trhu, která brání rozvoji daného programu, a měla by být pobídkou ke změně chování příjemce.

(20)V zájmu dosažení svých cílů by měl společný podnik poskytnout rámec pro získání integrované infrastruktury exakapacitních superpočítačů a datové infrastruktury světové úrovně v Unii, a vybavit tak uživatele strategickými výpočetními zdroji potřebnými k tomu, aby zůstali konkurenceschopnými a vyřešili společenské, environmentální, hospodářské a bezpečnostní problémy.

(21)Vlastníkem pre-exakapacitních superpočítačů, které společný podnik získá, by měl být společný podnik. Provozováním pre-exakapacitních superpočítačů by měl být pověřen hostitelský subjekt, tj. právní subjekt v členském státě účastnícím se společného podniku, který poskytuje zařízení, kde bude pre-exakapacitní superpočítač umístěn a provozován. Hostitelský subjekt by měl v co nejvyšší možné míře zajistit fyzické a funkční oddělení pre-exakapacitních superpočítačů společného podniku a jakýchkoli dalších vnitrostátních nebo regionálních počítačových systémů, které provozuje. Hostitelský subjekt by měl být vybrán správní radou společného podniku. Společný podnik by měl zůstat vlastníkem pre-exakapacitních superpočítačů, dokud nebudou odepsány (zpravidla po 4 až 5 letech provozu). Vlastnictví by mělo být převedeno na hostitelský subjekt pro účely vyřazení, odstranění nebo jakéhokoli dalšího použití, přičemž hostitelský subjekt by měl společnému podniku uhradit zbytkovou hodnotu superpočítačů.

(22)Pre-exakapacitní superpočítače a superpočítače s peta-kapacitou by měly primárně být využívány pro účely veřejného výzkumu a inovací a jakýmikoli uživateli z akademické obce, průmyslu nebo veřejného sektoru. Společnému podniku by mělo být povoleno vykonávat určité omezené hospodářské činnosti pro soukromé účely. Přístup by měl být udělen uživatelům usazeným v Unii nebo v zemi přidružené k programu Horizont 2020. Přístupová práva by měla být vůči všem uživatelům spravedlivá a měla by být přidělována transparentním způsobem. Správní rada by měla stanovit přístupová práva k podílu Unie na přístupovém času pro každý superpočítač.

(23)Společný podnik by měl podporovat získání počítačů s peta-kapacitou ze strany zúčastněných států, a to prostřednictvím použití vhodného nástroje (např. zadávání veřejných zakázek nebo inovativní řešení). Příjemci tohoto nástroje by měli být vlastníky počítače s peta-kapacitou. Podíl přístupového času Unie ke každému počítači s peta-kapacitou by měl být přímo úměrný finančnímu příspěvku společného podniku ke způsobilým akvizičním výdajům, které příjemcům vznikly.

(24)Mělo by být povoleno omezené využívání superpočítačů uživateli, kteří provádějí hospodářské činnosti pro nevýzkumná použití. Přístupový čas by měl být udělen primárně uživatelům usazeným v Unii nebo v zemi přidružené k programu Horizont 2020. Přístupová práva by měla být přidělována transparentním způsobem.

(25)Správa společného podniku by měla být zajišťována dvěma orgány: správní radou a průmyslovou a vědeckou poradní radou. Správní rada by měla být složena ze zástupců Unie a zúčastněných států. Správní rada by měla být odpovědná za tvorbu strategické politiky a za rozhodnutí o financování týkající se činností společného podniku, zejména za veškeré činnosti týkající se zadávání veřejných zakázek. Průmyslová a vědecká poradní rada by měla zahrnovat zástupce akademické obce a průmyslu jako uživatele a dodavatele technologií. Vědecká a průmyslová poradní rada by měla poskytovat správní radě nezávislé poradenství v otázkách strategického plánu výzkumu a pořizování a provozu superpočítačů vlastněných společným podnikem.

(26)Hlasovací práva by měla být v zásadě úměrná finančním a věcným příspěvkům členů. Zúčastněné státy by měly mít právo hlasovat o činnostech týkajících se zadávání veřejných zakázek společného podniku pouze tehdy, přispívají-li prostředky na činnosti týkající se zadávání veřejných zakázek, a o činnostech souvisejících s nepřímými akcemi by měly hlasovat pouze tehdy, přispívají-li prostředky. Hlasovací práva by se měla vypočítávat každoročně na základě skutečných příspěvků.

(27)Finanční příspěvek Unie by měl být spravován v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s příslušnými pravidly ohledně nepřímého řízení uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 26 . Pravidla platná pro společný podnik týkající se zahájení zadávacího řízení se stanoví v jeho finančních pravidlech.

(28)Za účelem podpory evropského ekosystému vysoce výkonné výpočetní techniky by měl společný podnik vhodným způsobem využívat nástroje pro zadávání veřejných zakázek a grantové nástroje, například v příslušných případech využít zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení.

(29)Při hodnocení celkového dopadu společného podniku by měly být zohledněny investice soukromých členů, jakož i věcné příspěvky skládající se z nákladů, které soukromým členům vznikly při provádění akcí, snížené o příspěvky společného podniku. Tyto celkové investice by měly dosahovat výše alespoň 420 000 000 EUR.

(30)V zájmu zachování rovných podmínek pro všechny podniky působící na vnitřním trhu by mělo být financování z rámcových programů Unie v souladu se zásadami státní podpory, aby se zajistila efektivita veřejných výdajů a zabránilo se narušení trhu, jako je vytěsňování soukromého financování, vytváření neúčinných tržních struktur nebo zachování neefektivních podniků.

(31)Účast na nepřímých akcích financovaných společným podnikem by měla být v souladu s nařízením (EU) č. 1290/2013. Společný podnik by navíc měl zajistit konzistentní používání těchto pravidel na základě příslušných opatření přijatých Komisí.

(32)Poskytování finanční podpory na činnosti z programu Nástroj pro propojení Evropy by mělo být v souladu s pravidly tohoto programu.

(33)Finanční zájmy Unie a dalších členů společného podniku by měly být během celého výdajového cyklu chráněny přiměřenými opatřeními zahrnujícími prevenci, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětné získání ztracených, nesprávně vyplacených či použitých finančních prostředků a v příslušných případech správní a finanční sankce v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(34)Společný podnik by měl fungovat otevřeným a transparentním způsobem, přičemž by měl včas poskytovat všechny potřebné informace a propagovat své činnosti, včetně poskytování informací a jejich šíření mezi širší veřejnost. Jednací řád orgánů společného podniku by měl být zveřejněn.

(35)Za účelem usnadnění zřízení společného podniku by Komise měla být odpovědná za zřízení a počáteční provoz společného podniku až do doby, než bude mít společný podnik provozní kapacitu k plnění vlastního rozpočtu.

(36)V zájmu zjednodušení by měla být pro všechny strany snížena administrativní zátěž. Mělo by se předcházet zdvojeným auditům a tvorbě dokumentace a předkládání zpráv v nepřiměřeném rozsahu. Pro akce financované z programu Horizont 2020 by audity příjemců finančních prostředků Unie podle tohoto nařízení měly být prováděny v souladu s nařízením (EU) č. 1291/2013. Pro akce financované z programu Nástroj pro propojení Evropy by audity příjemců finančních prostředků Unie podle tohoto nařízení měly být prováděny v souladu s nařízením (EU) 1316/2013.

(37)Interní auditor Komise by měl vykonávat vůči společnému podniku stejné pravomoci jako vůči Komisi.

(38)Komise, společný podnik, Účetní dvůr a OLAF by měly mít přístup ke všem potřebným informacím a k prostorám, aby mohly provádět audity a vyšetřování grantů, smluv a dohod podepsaných společným podnikem.

(39)Program Horizont 2020 by měl přispět k odstranění rozdílů v oblasti výzkumu a inovací v Unii, a to podporou synergií s evropskými strukturálními a investičními fondy (fondy ESI). Společný podnik by proto měl usilovat o rozvoj úzké spolupráce s fondy ESI, které mohou konkrétně pomoci posílit místní, regionální a vnitrostátní výzkum a inovační schopnosti.

(40)Veškeré výzvy k podávání návrhů a výzvy k podávání nabídek by v příslušných případech měly zohledňovat trvání rámcového programu Horizont 2020 a programu Nástroj pro propojení Evropy, s výjimkou řádně odůvodněných případů.

(41)Společný podnik by měl k zajištění otevřenosti, transparentnosti a k usnadnění účasti rovněž využívat elektronické prostředky spravované Komisí. Výzvy k podávání návrhů iniciované společným podnikem v rámci programu financování Horizont 2020 by proto měly být zveřejňovány rovněž na jednotném portálu pro účastníky a dále i prostřednictvím jiných elektronických prostředků programu Horizont 2020 pro šíření informací spravovaných Komisí. Společný podnik by měl dále ve vhodném formátu a v intervalech odpovídajících povinnostem Komise v oblasti podávání zpráv zpřístupňovat příslušné údaje mimo jiné o návrzích, žadatelích, grantech a účastnících v zájmu zahrnutí těchto údajů do Komisí spravovaných elektronických systémů programu Horizont 2020 pro podávání zpráv a šíření informací.

(42)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž posílení průmyslového výzkumu a inovací, získání pre-exakapacitních superpočítačů a přístup k vysoce výkonné výpočetní technice a datové infrastruktuře v celé Unii prostřednictvím realizace ze strany společného podniku nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale z důvodu zamezení zbytečného zdvojování, zachování kritické míry a zajištění optimálního využití veřejného financování jej lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zřízení

1)Pro provádění iniciativy pro „evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku“ se tímto zřizuje společný podnik ve smyslu článku 187 Smlouvy („evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku“, dále jen „společný podnik“), a to pro období do 31. prosince 2026.

2)Aby se zohlednilo trvání evropských rámcových programů pro výzkum a inovace (Horizont 2020), zřízených nařízením (EU) č. 1291/2013 a Nástroje pro propojení Evropy, zřízeného nařízením (EU) č. 1316/2013, musí být výzvy k podávání návrhů a výzvy k podávání nabídek v rámci tohoto společného podniku zahájeny nejpozději do 31. prosince 2020. V řádně odůvodněných případech mohou být výzvy k podávání návrhů nebo výzvy k podávání nabídek zahájeny do 31. prosince 2021.

3)Společný podnik je subjekt pověřený uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru uvedeného v článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

4)Společný podnik musí mít právní subjektivitu. Ve všech členských státech požívá nejširší způsobilost k právům a právním úkonům přiznanou právnickým osobám podle práva těchto členských států. Společný podnik může zejména nabývat a zcizovat movitý majetek a nemovitosti a vystupovat před soudem.

5)Sídlo společného podniku se nachází v Lucembursku.

6)Stanovy společného podniku (dále jen „stanovy“) jsou uvedeny v příloze.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se se rozumí:

1)„přejímací zkouškou“ zkouška uskutečněná s cílem určit, zda jsou splněny požadavky specifikace systému;

2)„přístupovým časem“ strojový čas superpočítače, který je dán k dispozici uživateli nebo skupině uživatelů k provádění jejich programů;

3)„přidruženým subjektem“ subjekt podle čl. 2 odst. 1 a 2 nařízení 1290/2013;

4)„členskými subjekty“ subjekty, z nichž sestává každý soukromý člen společného podniku, jak je definováno ve stanovách daného soukromého člena;

5)„exa-kapacitou“ (úrovní „exascale“) úroveň výkonnosti počítačových systémů schopných provádět deset na osmnáctou operací za sekundu (neboli 1 exaflops);

6)„dohodou o hostingu“ dohoda, která může mít podobu veřejné zakázky na služby nebo jiné smlouvy, uzavřená mezi společným podnikem a hostitelským subjektem, který bude provozovat pre-exakapacitní superpočítače získané společným podnikem;

7)„hostitelským subjektem“ právní subjekt usazený v některém členském státě účastnícím se společného podniku, který zahrnuje zařízení, kde bude umístěn a provozován pre-exakapacitní superpočítač;

8)„zúčastněnými státy“ země, které jsou členy společného podniku;

9)„peta-kapacitou“ úroveň výkonnosti počítačových systémů schopných provádět deset na patnáctou operací za sekundu (neboli 1 petaflops);

10)„pre-exa-kapacitou“ úroveň výkonnosti počítačových systémů schopných provádět více než 100 petaflops a méně než 1 exaflops;

11)„soukromými členy“ soukromá sdružení, která jsou členy společného podniku;

12)„superpočítačem“ se rozumí jakýkoli počítačový systém, jehož výpočetní výkon dosahuje alespoň peta-kapacity;

13)„uživatelem“ se rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, subjekt nebo mezinárodní organizace, kterým byl přidělen přístupový čas pro používaní superpočítače společného podniku.

Článek 3

Cíle

1)Společný podnik má tyto celkové cíle:

a)poskytnout vědcům, průmyslu a veřejnému sektoru z Unie a zemí přidružených k programu Horizont 2020 nejnovější vysoce výkonnou výpočetní techniku a datovou infrastrukturu a podpořit rozvoj jejich technologií a aplikací napříč širokou škálou oblastí;

b)poskytnout rámec pro získání integrované infrastruktury pre-exakapacitních superpočítačů a datové infrastruktury světové úrovně v Unii;

c)poskytnout koordinaci na úrovni Unie a dostatečné finanční zdroje na podporu rozvoje a získání takové infrastruktury, která bude přístupná uživatelům z veřejného a soukromého sektoru primárně pro účely výzkumu a inovace;

d)podpořit rozvoj integrovaného ekosystému vysoce výkonné výpočetní techniky v Unii pokrývající všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce, zejména hardware, software, aplikace, služby, inženýrství, vzájemná propojení, know-how a dovednosti.

2)Společný podnik má tyto konkrétní cíle:

a)přispět k provádění nařízení (EU) č. 1291/2013 a rozhodnutí 2013/743/EU, zejména části II tohoto rozhodnutí, a k provádění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014;

b)uvést do souladu strategie členských států a Unie v koordinované strategii evropské vysoce výkonné výpočetní techniky a přispět k účinnosti veřejné podpory zamezením zbytečnému zdvojování a roztříštění úsilí;

c)spojit zdroje Unie, vnitrostátní zdroje a soukromé investice a dovést investice do vysoce výkonné výpočetní techniky na úroveň srovnatelnou s globálními konkurenty Unie;

d)vybudovat a provozovat špičkovou integrovanou superpočítačovou a datovou infrastrukturu v celé Unii jako základní složku vědecké excelence, digitalizace průmyslu a veřejného sektoru, posílení inovačních schopností a globální konkurenceschopnosti za účelem vytvoření hospodářského růstu a růstu zaměstnanosti v Unii;

e)poskytnout přístup k infrastrukturám a službám založeným na vysoce výkonné výpočetní technice široké škále uživatelů z výzkumné a vědecké obce, jakož i z řad průmyslu, včetně malých a středních podniků, a z řad veřejného sektoru pro nové a vznikající datově a výpočetně náročné aplikace a služby;

f)překlenout mezeru mezi výzkumem a vývojem a dodáním systémů vysoce výkonné výpočetní techniky s exa-kapacitou, čímž by došlo k posílení dodavatelského řetězce pro digitální technologie v Unii a k umožnění toho, aby společný podnik získal špičkové superpočítače;

g)dosáhnout vynikajících výsledků v oblasti aplikací využívajících vysoce výkonnou výpočetní techniku za účelem dosažení výkonu světové úrovně, a to prostřednictvím rozvoje a optimalizace kódů a aplikací v rámci společného navrhování, podpory středisek excelence v oblasti aplikací využívajících vysoce výkonnou výpočetní techniku a rozsáhlé pilotní předváděcí projekty a testovací prostředí založené na vysoce výkonné výpočetní technice pro aplikace určené pro data velkého objemu a služby v široké škále vědeckých a průmyslových oblastí;

h)vzájemně propojit a spojit regionální, vnitrostátní a evropské superpočítače využívající vysoce výkonnou výpočetní techniku, jakož i další počítačové systémy, datová střediska a související software a aplikace;

i)za použití pokročilých infrastruktur a služeb vysoce výkonné výpočetní techniky zvýšit inovační potenciál průmyslu, a zejména malých a středních podniků;

j)zlepšit porozumění vysoce výkonné výpočetní technice a přispět k odstranění nedostatků v dovednostech v Unii v souvislosti s vysoce výkonnou výpočetní technikou;

k)rozšířit rozsah využívání vysoce výkonné výpočetní techniky.

Článek 4

Finanční příspěvek Unie

1)Finanční příspěvek Unie na společný podnik včetně prostředků ESVO činí 486 000 000 EUR rozdělených takto:

a)386 000 000 EUR z programu Horizont 2020 včetně až 10 000 000 EUR na správní náklady;

b)100 000 000 EUR z programu Nástroje pro propojení Evropy.

2)Finanční příspěvek Unie uvedený v odst. 1 písm. a) je placen z prostředků v souhrnném rozpočtu Unie vyčleněných pro zvláštní program, kterým se provádí program Horizont 2020, zřízený rozhodnutím 743/2013/EU.

3)Finanční příspěvek Unie uvedený v odst. 1 písm. b) je placen z prostředků v souhrnném rozpočtu Unie vyčleněných pro program Nástroj pro propojení Evropy zřízený nařízením (EU) č. 1316/2013 a je věnován výhradně na pořízení infrastruktury.

4)Plněním rozpočtu, pokud jde o finanční příspěvek Unie, je pověřen společný podnik jednající jako subjekt uvedený v článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) bodem iv) a s články 60 a 61 uvedeného nařízení.

5)Pravidla týkající se finančního příspěvku Unie se stanoví v dohodě o přiznání příspěvku a v dohodách o ročních převodech finančních prostředků, které budou uzavřeny mezi Komisí jménem Unie a společným podnikem.

6)Dohoda o přiznání příspěvku uvedená v článku 5 se musí týkat prvků stanovených v čl. 58 odst. 3 a v článcích 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v článku 40 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012, jakož i, mimo jiné, následujícího:

a)požadavků na příspěvek společného podniku týkajících se příslušných ukazatelů výkonnosti uvedených v příloze II rozhodnutí 2013/743/EU;

b)požadavků na příspěvek společného podniku s ohledem na monitorování uvedené v příloze III rozhodnutí 2013/743/EU;

c)konkrétních ukazatelů výkonnosti souvisejících s fungováním společného podniku;

d)ujednání týkajících se poskytování údajů potřebných k zajištění toho, aby byla Komise schopna splnit své povinnosti týkající se oznamování a šíření informací uvedené v článku 28 nařízení (EU) č. 1291/2013 a v článku 28 nařízení (EU) č. 1316/2013, včetně oznamování a šíření na jednotném portálu pro účastníky, jakož i prostřednictvím jiných elektronických prostředků šíření spravovaných Komisí;

e)ujednání týkajících se poskytování údajů potřebných k zajištění toho, aby Komise byla schopna plnit své povinnosti týkající se oznamování a šíření informací uvedené v článku 8 nařízení (EU) č. 283/2014;

f)ustanovení pro zveřejňování výzev společného podniku k podávání návrhů rovněž na jednotném portálu pro účastníky, jakož i prostřednictvím jiných elektronických prostředků pro šíření informací spravovaných Komisí;

g)ustanovení pro zveřejňování výzev společného podniku na podávání nabídek v Úředním věstníku, jakož i prostřednictvím jiných elektronických prostředků šíření informací spravovaných Komisí;

h)využívání lidských zdrojů a změn v oblasti lidských zdrojů, zejména náboru zaměstnanců podle funkční skupiny, platové třídy a kategorie, změn v pracovním zařazení a veškerých změn v počtu zaměstnanců.

Článek 5

Příspěvky jiných členů než Unie

1)Zúčastněné státy přispějí na provozní a správní náklady společného podniku částkou alespoň 486 000 000 EUR, včetně 10 000 000 EUR na správní náklady.

2)Soukromí členové společného podniku přispějí, nebo zajistí, aby jejich členské subjekty a přidružené subjekty přispěly společnému podniku částkou alespoň 422 000 000 EUR, včetně 2 000 000 EUR na správní náklady.

3)Příspěvky uvedené v odstavcích 1 a 2 tvoří příspěvky společnému podniku uvedené v článku 15 stanov.

4)Členové společného podniku jiní než Unie podají do 31. ledna každého roku správní radě zprávu o hodnotě příspěvků uvedených v odstavcích 1 a 2 poskytnutých v každém předchozím rozpočtovém roce.

5)Za účelem oceňování příspěvků uvedených v čl. 15 odst. 3 písm. d), e) a f) stanov se náklady stanoví v souladu s běžnými postupy pro účtování nákladů dotčených subjektů, s použitelnými účetními standardy země, v níž je subjekt usazen, a s odpovídajícími mezinárodními účetními standardy a mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Náklady ověří nezávislý externí auditor jmenovaný dotčeným subjektem. Pokud na základě ověření vznikne nejistota, společný podnik může ověřit metodu oceňování. V případě přetrvávajících nejistot může společný podnik provést audit metody oceňování.

6)Komise může finanční příspěvek Unie ke společnému podniku ukončit, proporcionálně snížit nebo pozastavit, nebo spustit postup likvidace uvedený v článku 25 stanov, pokud jiní členové než Unie, včetně jejich členských subjektů a přidružených subjektů, s ohledem na příspěvky uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku nepřispívají, přispívají pouze částečně, nebo přispívají pozdě.

Článek 6

Hostitelský subjekt

1)Společný podnik svěří provoz každého jednotlivého pre-exakapacitního superpočítače, který vlastní, hostitelskému subjektu vybranému v souladu s odstavcem 3 finančních pravidel společného podniku uvedených v článku 11.

2)Pre-exakapacitní superpočítače musí být umístěny v zúčastněném státě, který je členským státem Unie. Členský stát nesmí hostit více než jeden pre-exakapacitní superpočítač.

3)Hostitelský subjekt vybere správní rada, mimo jiné na základě následujících kritérií:

a)soulad s obecnými specifikacemi systému definovanými ve výběrovém řízení;

b)celkové náklady na pořízení, provoz a údržbu pre-exakapacitního superpočítače, přičemž je třeba oddělit kapitálové výdaje (CAPEX) a provozní výdaje (OPEX);

c)zkušenost hostitelského subjektu s instalací a provozem podobných systémů;

d)kvalita fyzické a IT infrastruktury hostingového zařízení, jeho zabezpečení a jeho propojení se zbytkem Unie;

e)kvalita služeb pro uživatele, jmenovitě schopnost splnit dohodu o úrovni služeb předanou spolu s dokumenty přiloženými k výběrovému řízení;

f)předchozí přijetí základních podmínek stanovených v návrhu dohody o hostingu hostitelským subjektem, zejména včetně prvků stanovených v čl. 7 odst. 1) a prvků definovaných ve výběrovém řízení;

g)poskytnutí podpůrného dokladu prokazujícího závazek členského státu, v němž je hostitelský subjekt usazen, pokrýt veškeré náklady související s provozem pre-exakapacitního superpočítače do doby, než společný podnik jeho vlastnictví převede na hostitelský subjekt.

4)Společný podnik s každým vybraným hostitelským subjektem uzavře dohodu o hostingu, a to před zahájením postupu pro získání pre-exakapacitních superpočítačů.

Článek 7

Dohoda o hostingu

1)Dohoda o hostingu se musí týkat zejména následujícího:

a)odpovědnosti hostitelského subjektu během postupu pro získání pre-exakapacitních superpočítačů, včetně přejímací zkoušky těchto superpočítačů;

b)podmínek odpovědnosti pro provozování pre-exakapacitního superpočítače získaného společným podnikem;

c)kvality služeb nabízených uživatelům při provozování pre-exakapacitního superpočítače, jak je stanoveno v dohodě o úrovni služeb;

d)podmínek přístupu k pre-exakapacitnímu superpočítači, jak o nich rozhodla správní rada v souladu s článkem 9;

e)způsobů účtování přístupového času;

f)provozních nákladů a nákladů na údržbu, které mají být pokryty zúčastněnými státy;

g)podmínek pro převod vlastnictví uvedených v čl. 8 odst. 2;

h)povinností hostitelského subjektu poskytnout přístup k pre-exakapacitním superpočítačům a zároveň zajistit zabezpečení pre-exakapacitních superpočítačů, ochranu osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679, ochranu elektronických komunikací v souladu se směrnicí 2002/58/ES, ochranu obchodních tajemství v souladu se směrnicí (EU) 2016/943 a ochranu důvěrnosti dalších údajů, na které se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství;

i)povinnosti hostitelského subjektu zavést postup ověřeného auditu, který se týká provozních výdajů na superpočítač společného podniku a přístupových časů uživatelů;

j)povinnosti hostitelského subjektu předložit správní radě jednou za rok auditní zprávu a údaje týkající se přístupového času.

2)Dohoda o hostování se řídí právními předpisy Unie, v případě potřeby doplněnými vnitrostátním právem členského státu, v němž hostitelský subjekt sídlí.

3)Dohoda o hostování musí obsahovat rozhodčí doložku udělující pravomoc Soudnímu dvoru Evropské unie.

4)Po uzavření dohody o hostingu společný podnik s podporou vybraného hostitelského subjektu zahájí postupy pro nabytí pre-exakapacitního superpočítače v souladu s finančními pravidly společného podniku uvedenými v článku 11.

Článek 8

Nabytí a vlastnictví pre-exakapacitních superpočítačů

1)Finanční příspěvek Unie uvedený v čl. 4 odst. 1 pokrývá pouze náklady na nabytí superpočítačů, nikoli náklady na jejich provoz.

2)Vlastníkem pre-exakapacitních superpočítačů a související infrastruktury je společný podnik.

3)Aniž je dotčen čl. 24 odst. 4 stanov, nejdříve čtyři roky poté, co společný podnik provedl úspěšnou přejímací zkoušku pre-exakapacitních superpočítačů instalovaných u hostitelského subjektu, může být vlastnictví pre-exakapacitního počítače na základě rozhodnutí správní rady převedeno na daný subjekt zajišťující hosting. V tomto případě hostitelský subjekt společnému podniku uhradí zbytkovou hodnotu superpočítačů, které jsou převedeny.

Článek 9

Přístup k superpočítačům

1)Přístup k superpočítačům je určen primárně pro účely výzkumu a inovací spadající pod veřejné programy financování a je otevřený uživatelům z veřejného a soukromého sektoru.

2)Správní rada definuje obecné podmínky přístupu a může definovat specifické podmínky přístupu pro různé druhy uživatelů a aplikací. Kvalita služeb musí být pro všechny uživatele stejná.

3)Aniž jsou dotčeny mezinárodní dohody uzavřené Unií, přístupový čas se přidělí pouze uživatelům, kteří mají bydliště v členském státě, jsou usazeni v členském státě, nebo kteří se nacházejí na území členského státu, nebo v zemi přidružené k programu Horizont 2020, s výjimkou případů, kdy správní rada v řádně odůvodněných případech a s přihlédnutím k zájmům Unie rozhodne jinak.

Článek 10

Přístupový čas k superpočítačům

1)Uživatelům se přidělí přístup k superpočítačům v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku.

2)Podíl přístupového času Unie ke každému pre-exakapacitnímu superpočítači musí být přímo úměrný finančnímu příspěvku Unie k nákladům na jeho pořízení ve vztahu k celkovým nákladům na nabytí a provoz pre-exakapacitního superpočítače. Správní rada stanoví přístupová práva k podílu Unie na přístupovém čase.

Každému zúčastněnému státu se přidělí podíl přístupového času ke každému pre-exakapacitnímu superpočítači, který bude přímo úměrný celkové hodnotě finančních a věcných příspěvků tohoto státu na pořízení a provozní náklady pre-exakapacitního superpočítače. Aniž je dotčen čl. 12 odst. 3, zúčastněný stát je odpovědný za stanovení přístupových práv pro uživatele v souladu s podmínkami přístupu stanovenými správní radou v souladu s čl. 9 odst. 2.

Článek 11

Finanční pravidla

Společný podnik přijme svá specifická finanční pravidla v souladu s článkem 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 27 .

Článek 12

Komerční služby

1)Na uživatele z oblasti průmyslu, kteří požádají o přístupové právo pro účely soukromého výzkumu, pro nevýzkumné účely, pro účely inovace nebo pro komerční účely, se vztahují zvláštní podmínky. Tato komerční služba je službou zpoplatněnou na základě tržních cen. Výši poplatku určí správní rada.

2)Vzniklé příjmy tvoří příjem pro rozpočet společného podniku a použijí se výhradně k uhrazení provozních nákladů společného podniku.

3)Celkový přístupový čas vyhrazený pro komerční služby nesmí přesahovat 10 % celkového dostupného přístupového času pro každý superpočítač. O přidělení přístupového času pro komerční služby rozhodne správní rada.

4)Kvalita komerčních služeb musí být pro všechny uživatele stejná.

Článek 13

Zaměstnanci

1)Na zaměstnance společného podniku se vztahují služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 28 (dále jen „služební řád“ a „pracovní řád“) a pravidla společně přijatá orgány Unie pro účely provádění služebního řádu a pracovního řádu.

2)Pokud jde o zaměstnance společného podniku, správní rada vykonává pravomoci, které byly služebním řádem svěřeny orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovním řádem orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“).

3)Správní rada v souladu s článkem 110 služebního řádu přijme rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a na základě článku 6 pracovního řádu, kterým přenese pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele, a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenést na jiné osoby.

4)Ve výjimečných případech může správní rada rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a jakékoli následné převedení pravomocí na jiné osoby provedené výkonným ředitelem. V takových případech správní rada vykonává pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování sama, nebo je přenese na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance společného podniku, než je výkonný ředitel.

5)Správní rada v souladu s článkem 110 služebního řádu přijme vhodná prováděcí pravidla pro provádění služebního řádu a pracovního řádu.

6)Personální zdroje se stanoví v plánu pracovních míst společného podniku, přičemž se uvede počet dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd, jakož i počet smluvních zaměstnanců vyjádřený v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE), a to v souladu s ročním rozpočtem.

7)Zaměstnanci společného podniku se skládají z dočasných zaměstnanců a smluvních zaměstnanců.

8)Veškeré náklady související se zaměstnanci nese společný podnik.

Článek 14

Vyslaní národní odborníci a stážisté

1)Společný podnik může využít vyslané národní odborníky a stážisty, kteří nejsou zaměstnanci společného podniku. Počet vyslaných národních odborníků vyjádřený v přepočtu na plné pracovní úvazky se přidá k informacím týkajícím se personálních zdrojů uvedeným v čl. 13 odst. 4 v souladu s ročním rozpočtem.

2)Správní rada přijme rozhodnutí, kterým se stanoví předpisy pro vysílání národních odborníků do společného podniku a pro využívání stážistů.

Článek 15

Výsady a imunity

Na společný podnik a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, který je připojen ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie.

Článek 16

Odpovědnost společného podniku

1)Smluvní odpovědnost společného podniku se řídí příslušnými smluvními ustanoveními a právem použitelným na danou dohodu, rozhodnutí nebo smlouvu.

2)V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí společný podnik v souladu s obecnými zásadami společnými pro právní řády členských států veškerou škodu způsobenou jeho zaměstnanci při plnění svých povinností.

3)Veškeré platby společného podniku z titulu odpovědnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 a náklady a výdaje vzniklé v této souvislosti se považují za výdaje společného podniku a hradí se ze zdrojů společného podniku.

4)Za plnění závazků společného podniku odpovídá výhradně společný podnik.

5)Společný podnik není odpovědný za provozování superpočítačů, které vlastní, hostitelským subjektem.

Článek 17

Hodnocení

1)Do 30. června 2022 provede Komise za pomoci nezávislých odborníků průběžné hodnocení společného podniku, které posoudí zejména úroveň účasti na akcích ze strany zúčastněných států a jejich příspěvek k těmto akcím, jakož i úroveň účasti a příspěvek soukromých členů a jejich členských subjektů a přidružených subjektů a rovněž dalších právních subjektů. Komise vypracuje zprávu o tomto hodnocení, která bude zahrnovat závěry hodnocení a připomínky Komise. Komise tuto zprávu do 31. prosince 2022 zašle Evropskému parlamentu a Radě.

2)Na základě závěrů průběžného hodnocení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku může Komise jednat v souladu s čl. 5 odst. 6, nebo provést jiné vhodné opatření.

3)Do šesti měsíců po likvidaci společného podniku, avšak nejpozději dva roky po spuštění postupu likvidace uvedeného v článku 24 stanov, provede Komise závěrečné hodnocení společného podniku. Výsledky závěrečného hodnocení se předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 18

Pravomoc Soudního dvora Evropské unie a platné právní předpisy

1)Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc:

a)na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené v dohodách nebo smlouvách uzavřených společným podnikem, nebo v jeho rozhodnutích;

b)ve sporech týkajících se náhrady škody způsobené zaměstnanci společného podniku při plnění jejich povinností;

c)v jakémkoli sporu mezi společným podnikem a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených ve služebním řádu a v pracovním řádu.

2)Co se týče jakékoli věci, na kterou se nevztahuje toto nařízení nebo jiné právní akty Unie, použije se právo státu, v němž se nachází sídlo společného podniku.

Článek 19

Audity ex post

1)Audity ex post výdajů na opatření financovaná z rozpočtu programu Horizont 2020 provede společný podnik v souladu s článkem 29 nařízení (EU) č. 1291/2013.

2)Audity ex post výdajů na opatření financovaná z rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy provede společný podnik v souladu s článkem 24 nařízení (EU) č. 1316/2013 jako součást opatření Nástroje pro propojení Evropy.

3)Komise se může rozhodnout, že audity uvedené v odstavcích 1 a 2 provede sama. V těchto případech musí postupovat v souladu s platnými pravidly, zejména s nařízeními (EU, Euratom) č. 966/2012, (EU) č. 1290/2013, (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013.

Článek 20

Ochrana finančních zájmů Unie

1)Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny preventivními opatřeními proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a v příslušných případech účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2)Společný podnik poskytne zaměstnancům Komise a jiným osobám pověřeným Komisí, jakož i Účetnímu dvoru, přístup do svých míst a prostor a ke všem informacím, včetně informací v elektronickém formátu, které jsou potřebné k tomu, aby mohli provádět audity.

3)Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 29 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 30 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou nebo se smlouvou, přímo či nepřímo financovanou v souladu s tímto nařízením, nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

4)Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí smlouvy a grantové dohody vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která Komisi, společný podnik, Účetní dvůr a OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. Je-li provádění akce zcela nebo zčásti zadáno externím dodavatelům či je-li jím někdo dále pověřen, nebo vyžaduje zadání veřejné zakázky nebo poskytnutí finanční podpory třetí straně, musí smlouva nebo grantová dohoda obsahovat smluvní povinnost dodavatele nebo příjemce uložit jakékoli zúčastněné třetí straně výslovné přijetí těchto pravomocí Komise, společného podniku, Účetního dvora a úřadu OLAF.

5)Společný podnik zajistí, aby finanční zájmy jeho členů byly přiměřeně chráněny prostřednictvím provádění nebo zadávání vhodných vnitřních a vnějších kontrol.

6)Společný podnik přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) 31 . Společný podnik přijme nezbytná opatření pro usnadnění vnitřního vyšetřování vedeného úřadem OLAF.

Článek 21

Důvěrnost

Aniž je dotčen článek 22, společný podnik zajistí ochranu citlivých informací, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit zájmy členů nebo účastníků zapojených do činností společného podniku.

Článek 22

Transparentnost

1)Na dokumenty, které jsou v držení společného podniku, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 32 .

2)Správní rada společného podniku může přijmout praktická opatření pro provádění nařízení (ES) č. 1049/2001.

3)Aniž je dotčen článek 18 tohoto nařízení, rozhodnutí přijatá společným podnikem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být předmětem stížnosti veřejnému ochránci práv, a to za podmínek stanovených v článku 228 Smlouvy.

Článek 23

Pravidla pro účast a šíření použitelná na nepřímé akce financované v rámci programu Horizont 2020

Na nepřímé akce financované společným podnikem z programu financování v rámci iniciativy Horizont 2020 se vztahuje nařízení (EU) č. 1290/2013. V souladu s tímto nařízením je společný podnik považován za financující orgán a poskytne finanční podporu nepřímým akcím, jak je stanoveno v článku 1 stanov.

Článek 24

Pravidla použitelná na činnosti financované v rámci Nástroje pro propojení Evropy

Na činnosti financované společným podnikem z programu financování v rámci Nástroje pro propojení Evropy se vztahuje nařízení (EU) č. 1316/2013.

Článek 25

Podpora ze strany hostitelského členského státu

Společný podnik a stát, v němž se nachází sídlo tohoto podniku, mohou uzavřít správní dohodu týkající se výsad a imunit a další podpory, kterou má daný stát společnému podniku poskytnout.

Článek 26

Počáteční opatření

1)Komise je odpovědná za zřízení a počáteční provoz společného podniku až do doby, než bude mít společný podnik provozní kapacitu k plnění vlastního rozpočtu. Komise provádí v souladu s právem Unie všechna nezbytná opatření ve spolupráci s dalšími členy a se zapojením příslušných orgánů společného podniku.

2)Pro účely odstavce 1:

a) dokud správní rada nejmenuje výkonného ředitele podle článku 7 stanov a dokud tento výkonný ředitel nepřevezme své povinnosti, může Komise určit úředníka Komise, který bude jednat jako dočasný výkonný ředitel a bude plnit úkoly svěřené výkonnému řediteli, a kterému může být nápomocen omezený počet úředníků Komise;

b)odchylně od čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení dočasný ředitel vykonává pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování;

c)Komise může dočasně přidělit omezený počet svých úředníků.

3)Dočasný výkonný ředitel může schvalovat všechny platby kryté prostředky stanovenými v ročním rozpočtu společného podniku, pokud je schválila správní rada, a může uzavírat dohody a smlouvy a přijímat rozhodnutí, včetně smluv se zaměstnanci, a to po přijetí plánu pracovních míst společného podniku.

4)Dočasný výkonný ředitel po vzájemné dohodě s výkonným ředitelem společného podniku a s výhradou schválení správní radou stanoví datum, kdy má společný podnik kapacitu k plnění vlastního rozpočtu. Od tohoto data se Komise zdrží vytváření závazků a provádění plateb týkajících se činností společného podniku.

Článek 27

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Společná evropská iniciativa pro vysoce výkonnou výpočetní techniku – „EuroHPC“

1.2.Příslušné oblasti politik

Oblast politiky: jednotný digitální trh

Činnost: evropská datová infrastruktura

1.3.Povaha návrhu/podnětu

 Návrh/podnět se týká nové akce

 Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 33  

 Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

 Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

Společný podnik EuroHPC bude čerpat své finanční prostředky z rozpočtů stávajícího víceletého finančního rámce již určených na činnosti týkající se vysoce výkonné výpočetní techniky v různých pracovních programech pro poslední dva roky programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy.

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

a)    Poskytnout vědcům, průmyslu a veřejnému sektoru z Unie a zemí přidružených k iniciativě Horizont 2020 nejnovější vysoce výkonnou výpočetní techniku a datovou infrastrukturu a podpořit rozvoj jejich technologií a aplikací napříč širokou škálou oblastí.

b)    Poskytnout rámec pro získání integrované infrastruktury pre-exakapacitních superpočítačů a datové infrastruktury světové úrovně v Evropě.

c)    Poskytnout koordinaci na úrovni Unie a dostatečné finanční zdroje na podporu rozvoje a získání takové infrastruktury, která bude přístupná veřejným a soukromým uživatelům z veřejného a soukromého sektoru primárně pro účely výzkumu a inovace.

d)    Podpořit rozvoj integrovaného evropského ekosystému vysoce výkonné výpočetní techniky a infrastruktury dat velkého objemu pokrývajícího všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce, zejména hardware, software, aplikace, služby, inženýrství, vzájemná propojení, know-how a dovednosti.

1.4.2.Specifické cíle

a)    Přispět k provádění nařízení (EU) č. 1291/2013 a rozhodnutí 2013/743/EU, zejména části II tohoto rozhodnutí, a k provádění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014.

b)    Uvést do souladu strategie členských států a Unie v koordinované strategii evropské vysoce výkonné výpočetní techniky a přispět k efektivnosti veřejné podpory zamezením zbytečnému zdvojování a roztříštění úsilí.

c)    Spojit zdroje Unie, vnitrostátní zdroje a soukromé investice a dovést investice do vysoce výkonné výpočetní techniky na úroveň srovnatelnou s globálními konkurenty Unie.

d)    Vybudovat a provozovat špičkovou integrovanou infrastrukturu superpočítačů a datovou infrastrukturu v celé Unii jako základní složku vědecké excelence, digitalizace evropského průmyslu a veřejného sektoru, posílení inovačních schopností a globální konkurenceschopnosti za účelem vytvoření hospodářského růstu a růstu zaměstnanosti v Unii.

e)    Poskytnout přístup k infrastrukturám a službám založeným na vysoce výkonné výpočetní technice široké škále uživatelů z výzkumné a vědecké obce, jakož i z řad průmyslu, včetně malých a středních podniků, a z veřejného sektoru pro nové a vznikající datově a výpočetně náročné aplikace a služby.

f)    Překlenout mezeru mezi výzkumem a vývojem a dodáním systémů vysoce výkonné výpočetní techniky s exa-kapacitou, čímž by došlo k posílení dodavatelského řetězce pro digitální technologie v Unii a k umožnění toho, aby společný podnik získal špičkové superpočítače.

g)    Dosáhnout vynikajících výsledků v oblasti aplikací využívajících vysoce výkonnou výpočetní techniku za účelem dosažení výkonu světové úrovně, a to prostřednictvím rozvoje a optimalizace kódů a aplikací v rámci společného navrhování, podpory středisek excelence v oblasti aplikací využívajících vysoce výkonnou výpočetní techniku a rozsáhlé pilotní předváděcí projekty a testovací prostředí založené na vysoce výkonné výpočetní technice pro aplikace určené pro data velkého objemu a služby v široké škále vědeckých a průmyslových oblastí.

h)    Vzájemně propojit a spojit regionální, vnitrostátní a evropské superpočítače využívající vysoce výkonnou výpočetní techniku, jakož i další počítačové systémy, datová střediska a související software a aplikace.

i)    Za použití pokročilých infrastruktur a služeb vysoce výkonné výpočetní techniky zvýšit inovační potenciál průmyslu, a zejména malých a středních podniků.

j)    Zlepšit porozumění vysoce výkonné výpočetní technice a přispět ke snížení nedostatků v oblasti dovedností v Unii souvisejících s vysoce výkonnou výpočetní technikou.

k)    Rozšířit rozsah využívání vysoce výkonné výpočetní techniky.

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Iniciativa EuroHPC členským státům umožní koordinovat spolu s Komisí své investice a strategie v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky. Konečným cílem je zřídit v EU HPC a datovou infrastrukturu světové úrovně, kterou by si členské státy samy nemohly dovolit – zejména ty, které na HPC mají vyčleněny pouze malé nebo žádné zdroje.

Členské státy budou mít z konkurenceschopné infrastruktury světové úrovně prospěch při poskytování lepších veřejných služeb a při podpoře tvorby klíčových politik, např. strategickém rozhodování týkajícím se energetiky, chytrých měst, civilní ochrany, změny klimatu, národní bezpečnosti, kyberkriminality.

EuroHPC poskytne evropským vědcům infrastrukturu světové úrovně zajišťující celoevropský přístup k superpočítačům a datům se zaručenou vysokou úrovní zdrojů, která je nezbytná pro zachování konkurenceschopnosti ve vědě.

V průmyslu dojde ke snížení nákladů na výzkum a vývoj a ke zkrácení vývojových cyklů, k vytváření výrobků a služeb vyšší kvality, například v odvětví výroby a strojírenství (např. automobilový průmysl, letecký průmysl), ve zdravotnickém a farmaceutickém odvětví (např. objevování léků) a v odvětví energetiky (např. objevení zdrojů plynu a ropy, výroba a distribuce obnovitelné energie). Iniciativa rovněž připraví cestu pro nové podniky a inovativní aplikace v oblastech s vysokou přidanou hodnotou (např. v oblasti individualizované lékařské péče, bioinženýrství, chytrých měst / autonomní dopravy atd.), čímž posílí průmyslové inovační schopnosti, zejména malých a středních podniků.

Celoevropská iniciativa zaměřená na dodání evropského zdroje technologie HPC jako například společný podnik EuroHPC bude mít nezbytný kritický objem a katalytický účinek na evropské dodavatele. EuroHPC poskytne jasný plán pro technické provádění špičkových technologií v Evropě a jejich začlenění do evropských systémů, který průmyslu, včetně malých a středních podniků, poskytne jedinečnou příležitost podílet se na společném navrhování a vývoji těchto nových technologií, systémů a řešení, které jsou předmětem práv k duševnímu vlastnictví a které může průmysl ve svém obchodním snažení dále využít. Přínosy tohoto práva k duševnímu vlastnictví nebudou omezeny pouze na HPC, ale během několika let od zavedení do vysoce výkonné výpočetní techniky se budou týkat i širších odvětví, jako např. trhu IKT, čímž subjekty, které se podílejí na rané fázi vývoje, získají konkurenční výhodu.

Společný podnik EuroHPC by měl pozitivní dopad na fungování Evropské komise. V současnosti jsou některé činnosti, kterými se bude společný podnik EuroHPC zabývat, prováděny prostřednictvím čtyř různých částí pracovního programu (e-infrastruktury, FET a LEIT v rámci programu Horizont 2020 a ročních výzev v rámci Nástroje pro propojení Evropy). Toto provádění strategie pro HPC je obzvláště složité (např. diskuze se čtyřmi různými výbory, synchronizace rozpočtů a činností s různými rozpočtovými a časovými omezeními atd.). EuroHPC poskytne jednotnou strukturu pro koordinování různých činností v synergii a především poskytne jednotné fórum pro strategické diskuze s členskými státy a umocní evropské a vnitrostátní úsilí a zdroje.

EuroHPC poskytne vhodný rámec pro strategické plánování dalšího rozvoje evropských superpočítačových středisek, například s nezbytným celoevropským plánováním různých architektur napříč Evropou (čímž se předejde izolovanému a nekoordinovanému zadávání veřejných zakázek, které by mohlo vést k závislosti na jednotlivých prodejcích a dodavatelích technologií). Iniciativa EuroHPC bude navíc podporovat spojování těchto špičkových středisek se širší škálou vnitrostátních (stupeň 1) a regionálních (stupeň 2) středisek a poskytne skutečnou celoevropskou infrastrukturu schopnou reagovat na rostoucí požadavky uživatelů z řad vědecké obce, průmyslu a veřejného sektoru a dalších zúčastněných stran.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

   Alespoň dva pre-exakapacitní počítače, společně pořízené v rámci veřejné zakázky do roku 2019/2020.

   Nárůst výpočetních hodin dostupných evropským výzkumníkům ve srovnání s hodinami, které jsou v současné době k dispozici prostřednictvím sdružení PRACE.

   Výrazné snížení nadměrné poptávky po systémech dostupných na evropské úrovni pod úroveň nadměrné poptávky v rámci stupně 0 PRACE v roce 2018.

   Počet obsloužených komunit uživatelů a počet vědců, kteří získají přístup k evropským zařízením s pre-exakapacitou, ve srovnání s počtem vědců, kteří musí hledat výpočetní zdroje mimo EU, se zvýší nad úroveň z roku 2018.

   Stupeň integrace evropských technologií v zařízeních společně pořízených v rámci veřejné zakázky vyplývající z výzkumu a vývoje vyvinutého v rámci evropských programů financování.

   Zvýšení konkurenceschopnosti evropských dodavatelů, měřeno z hlediska podílu evropských systémů HPC, komponent a nástrojů na globálním trhu a z hlediska podílu evropských výsledků výzkumu a vývoje zaváděných v průmyslu.

   Počet startupů vytvořených na základě výzkumu v oblasti HPC.

   Přispění k příští generaci technologií HPC, měřeno počtem patentů, vědeckých publikací a komerčních produktů.

   Počet evropských aplikací přizpůsobených exakapacitním systémům.

   Počet vyškolených vědců, studentů a uživatelů (průmyslových a z veřejných správ).

1.5.Kvantitativní a kvalitativní zlepšení služeb nabízených vědeckým komunitám ve srovnání se stávajícími službami (nabízenými organizacemi jako PRACE). Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Zastřešujícím cílem je poskytnout evropským vědcům, průmyslu a veřejnému sektoru nejnovější vysoce výkonnou výpočetní techniku a datovou infrastrukturu a podpořit rozvoj jejich technologií a aplikací napříč širokou škálou oblastí. K dosažení tohoto cíle jsou naplánovány tyto činnosti:

   1.    Poskytnout rámec pro zadávání veřejných zakázek v oblasti integrované infrastruktury exakapacitních superpočítačů a datové infrastruktury světové úrovně v Evropě.

   2.    Poskytnout koordinaci na úrovni EU a dostatečné finanční zdroje na podporu rozvoje této infrastruktury a zadávání veřejných zakázek týkajících se této infrastruktury.

   3.    Podpořit výzkum a vývoj v oblasti integrovaného evropského ekosystému HPC pokrývajícího všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce (hardware, software, aplikace, služby, vzájemná propojení a dovednosti).

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie

Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante)

Roztříštěnost veřejných služeb HPC v celé EU a v členských státech vede k neefektivnímu využívání zdrojů a k pouze částečné přeshraniční výměně odborných znalostí. Rostoucí náklady na vybudování a údržbu infrastruktur HPC vyžadují silnější správu na úrovni EU a racionalizaci zdrojů HPC, aby bylo možné snížit stávající roztříštěnost.

HPC je základní nástroj pro řešení společenských výzev, jako je například zdraví a bezpečnost. V obou případech se jedná o politiky sdíleného evropského zájmu, jak je ukázáno ve směrnici o bezpečnosti sítí a informací nebo ve sdělení o kybernetické bezpečnosti, které se zabývají otázkami, jež nekončí na hranicích států. Úroveň bezpečnosti nebo kvalita veřejného zdraví v jednom členském státě závisí na situaci ve zbytku EU.

HPC je zásadní pro vybudování ekonomiky založené na datech. Kontrola toho, jak jsou data využívána, kdo je vlastní a kdo má právo je využívat, kde jsou data uložena a kdo k nim má přístup, to vše jsou citlivé otázky. Dotýkají se obchodních otázek a otázek autorských práv, ale také otázek ochrany údajů a soukromí. Ve strategii pro jednotný digitální trh byly všechny tyto otázky označeny za politické priority. Posílání citlivých evropských údajů ke zpracování do jiných regionů světa, kde nemusí být nutně dodržovány vysoké evropské standardy soukromí, ochrany údajů, autorského práva atd., podkopává záměr získat svrchovanost v oblasti evropských dat a jejich využívání.

Rozsah zdrojů potřebných pro vytvoření udržitelné infrastruktury HPC a ekosystému na úrovni exa-kapacity přesahuje rámec toho, co si mohou národní vlády v dnešní době dovolit investovat. Žádný jednotlivý členský stát nemá finanční prostředky na to, aby získal exakapacitní výpočetní kapacitu a vyvinul, získal a provozoval nezbytný exakapacitní ekosystém HPC sám a v konkurenceschopných lhůtách ve srovnání se Spojenými státy americkými, Čínou a Japonskem. Členské státy a vnitrostátní subjekty si nyní uvědomily, že si svou konkurenceschopnost mohou zachovat pouze prostřednictvím společného a koordinovaného úsilí v rámci celé EU – viz též prohlášení o iniciativě EuroHPC ze dne 23. 3. 2017.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota Unie (ex-post)

Jednání na úrovni EU umožní spojit nezbytné investice a vytvořit kritické množství pro získání špičkových exakapacitních systémů příští generace, jejichž cena se pohybuje v řádech stovek milionů eur. Pouze prostřednictvím spolupráce na úrovni EU a kombinací investic, vědomostí a dovedností má Evropa šanci udržet krok se svými konkurenty. Spojení investic za účelem společného získání exakapacitních zařízení zároveň vytvoří významně vyšší návratnost investic (ROI) pro každého z částečných vlastníků zařízení, než by byla návratnost investic u plného vlastnictví zařízení s menším výkonem.

Dostupnost špičkových systémů HPC by evropským aktérům umožnila dále rozvíjet celou škálu současných a budoucích vědeckých a průmyslových aplikací, které by vyžadovaly exakapacitní výkonnost. Umožnilo by to rozvinout odborné znalosti, dovednosti a kapacity nezbytné pro účinné programování těchto systémů a plné využití jejich potenciálu. Rovněž to umožní zajistit přístup k této infrastruktuře všem evropským vědcům, veřejným správám a průmyslu a podpořit širokou škálu přeshraniční spolupráce a nových produktů a služeb.

Spojením roztříštěných vědomostí a odborných znalostí nacházejících se všude kolem nás může Evropa vybudovat celý dodavatelský řetězec pro systémy HPC: od komponent pro technologie a systémy až po plná zařízení. Jedná se zároveň o základní technologie na řadě jiných hromadných trhů (jako například trhu s automobily, spotřební elektronikou, servery atd.). Přechod na exakapacitní výpočetní techniku, podpořený společnými investicemi EU a členských států vystupujících v rolích předních tržních uživatelů by evropskému dodavatelskému průmyslu poskytl příležitost využít pákový efekt na tyto investice a získat přístup na nové trhy, jejichž hodnota se odhaduje na 1 bilion EUR.

Celkově lze říci, že vytvoření globálně konkurenceschopného HPC prostředí v Evropě, odstartované veřejnou intervencí, vytváří zboží a služby, které mají skutečnou veřejnou hodnotu pro evropskou vědu a průmysl: soukromému a veřejnému sektoru to pomůže ve vytvoření špičkové vědy, technologií a řešení, z nichž budou mít prospěch všechny oblasti hospodářství a společnosti, což přispěje k cílům EU v podobě hospodářského růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

GŘ CNECT v roce 2014 jako výsledek a sloučení dvou společných podniků ARTEMIS a ENIAC vytvořených v roce 2008 založilo společný podnik ECSEL (NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 561/2014). Průběžné hodnocení provedené v roce 2017 zdůraznilo jeho silné a slabé stránky, které budou zohledněny při zřizování společného podniku EuroHPC.

Průběžné hodnocení společného podniku ECSEL ukázalo, že společný podnik je efektivní při dosahování svých strategických cílů, které jsou podobné zamýšleným cílům společného podniku EuroHPC:

   Třístranné uspořádání společného podniku spojující Evropskou komisi, členské státy a soukromý sektor umožňuje strategicky propojit členské státy, průmysl a Evropskou komisi.

   Mobilizuje velké investice, zejména z průmyslu.

   Úspěšně podporuje evropský průmysl a rozvoj konkurenceschopných evropských vyspělých technologií.

Průběžné hodnocení však zjistilo rovněž nedostatky, které máme v úmyslu při zřizování společného podniku EuroHPC řešit:

   synchronizovat vnitrostátní činnosti, harmonizovat pravidla účasti, míry financování a postupy

   poskytnout globální strategii a poskytnout pobídky pro systematičtější zavádění výsledků výzkumu a vývoje v oblasti evropské HPC v průmyslu.

1.5.4. Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Oblast působnosti iniciativy doplňuje činnosti probíhající v souvislosti s vedoucím postavením v průmyslu, excelencí ve vědě a výzkumnými infrastrukturami v rámci programu Horizont 2020, jakož i v rámci infrastruktury digitálních služeb pro „otevřená data“ programu Nástroj pro propojení Evropy.

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

 Časově omezený návrh/podnět 

   Návrh/podnět s platností od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2026

   Finanční dopad od roku 2019 do roku 2020 pro prostředky na závazky a od roku 2019 do roku 2026 pro prostředky na platby

 Časově neomezený návrh/podnět

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 34  

 Přímé řízení Komisí prostřednictvím

   výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

◻ EIB a Evropský investiční fond;

⌧ subjekty uvedené v článcích 208 a 209;

◻ veřejnoprávní subjekty;

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Do 30. června 2022 provede Komise za pomoci nezávislých odborníků průběžné hodnocení společného podniku EuroHPC, které posoudí zejména úroveň účasti na činnostech společného podniku ze strany zúčastněných států EuroHPC a jejich příspěvek k těmto činnostem, jakož i úroveň účasti a příspěvek soukromých členů a jejich členských subjektů a přidružených subjektů. Komise vypracuje zprávu o tomto hodnocení, která bude zahrnovat závěry hodnocení a připomínky Komise. Komise tuto zprávu do 31. prosince 2021 zašle Evropskému parlamentu a Radě.

Do šesti měsíců po likvidaci společného podniku, avšak nejpozději dva roky po rozhodnutí podnik likvidovat, provede Komise závěrečné hodnocení společného podniku. Výsledky závěrečného hodnocení se předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Výkonný ředitel společného podniku každoročně předloží správní radě zprávu o plnění povinností výkonného ředitele v souladu s finančními pravidly společného podniku EuroHPC.

Do dvou měsíců od uzavření každého rozpočtového roku předloží výkonný ředitel správní radě ke schválení výroční zprávu o činnosti týkající se pokroku dosaženého společným podnikem EuroHPC v předchozím kalendářním roce, zejména v souvislosti s ročním pracovním plánem pro daný rok. Výroční zpráva o činnosti musí obsahovat informace o následujícím:

a)    provedené činnosti týkající se výzkumu, vývoje a inovací a zadávání veřejných zakázek a odpovídající výdaje;

b)    nabytí a provoz infrastruktury, včetně skutečně použité doby přístupu;

c)    předložené návrhy a nabídky;

d)    návrhy a nabídky vybrané pro financování.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

Hlavním zjištěným rizikem je nesprávná platba výdajů účastníkům.

Specifické riziko střetu zájmů související s partnerstvím soukromého a veřejného sektoru je řešeno jasným rozdělením rozhodovacích pravomocí správní rady – stanovení strategie a pracovních plánů, určení podmínek pro výzvy k podávání návrhů a výzvy k podávání nabídek a rozhodování o přidělování veřejného financování.

Nedostatečné příspěvky zúčastněných států ohrožují nabytí a provoz pre-exakapacitních superpočítačů; příspěvky buď nestačí na nabytí superpočítačů, na jejich provozování během jejich ekonomického životního cyklu, nebo příspěvky nestačí na získání superpočítačů s úrovní výkonnosti, díky které by se zařadily mezi tři nejlepší na světě.

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Interní auditor Komise vykonává vůči společnému podniku stejné pravomoci jako vůči Komisi. Správní rada navíc může v příslušných případech zajistit zřízení útvaru interního auditu společného podniku.

V souladu s článkem 60 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 bude společný podnik dodržovat zásady řádného finančního řízení, transparentnosti a zákazu diskriminace a zaručí úroveň ochrany finančních zájmů svých členů rovnocennou úrovni ochrany vyžadované podle uvedeného nařízení.

Audity ex post výdajů na nepřímé akce budou prováděny v souladu s rámcovým programem Horizont 2020 jako součást nepřímých akcí rámcového programu Horizont 2020.

Komise bude za účelem ochrany finančních zájmů Unie v souladu s finančním nařízením dohlížet na činnosti společného podniku, a to zejména prostřednictvím provádění auditů a hodnocení provádění programu, uplatní postupy pro přezkoumávání a přijímání účetních dokladů a vyloučí z financování výdajů Unie úhrady provedené v rozporu s platnými pravidly. Komise může rovněž pozastavit nebo přerušit platby, zjistí-li finanční nebo správní nesrovnalosti.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc na základě kontroly dokumentů a na místě provádět audit u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky EU.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou nebo smlouvou o financování z EU nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Evropské unie.

Aniž by bylo dotčeno výše uvedené, musí grantové dohody a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

číslo

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

1a
Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

09 04 07 33 H2020 společný podnik EuroHPC – podpůrné výdaje

09 04 07 34 H2020 společný podnik EuroHPC

09 03 05 Nástroj pro propojení Evropy společný podnik EuroHPC

 

RP

ANO

ANO

NE

ANO

* Očekává se, že příspěvek k této rozpočtové položce bude pocházet od:

Prostředky na závazky (v milionech EUR)

Rozpočtová položka

Rok 2019

Rok 2020

Rok 2021

Rok 2022

Rok 2023

Rok 2024

Rok 2025

Rok 2026

CELKEM

09 01 05 01 Výdaje související s výzkumnými pracovníky

0,306

1,401

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,707

09 01 05 02 Externí zaměstnanci ve výzkumu

0,314

1,996

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

2,310

09 01 05 03 Další výdaje na řízení v oblasti
výzkumu

1,675

4,308

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

5,983

09 04 01 01 Posílení výzkumu v oblasti budoucích a vznikajících technologií

68,000

100,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

168,000

09 04 01 02 Posílení evropských výzkumných infrastruktur, včetně e-infrastruktur

8,000

80,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

88,000

09 04 02 01 Vedoucí postavení v informačních a komunikačních technologiích

80,000

40,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

120,000

09 03 Nástroj pro propojení Evropy

40,000

60,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

100,000

Výdaje celkem

198,295

287,705

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

486,000

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

Okruh víceletého finančního rámce

1a

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

společný podnik EuroHPC 35 , 36  

 

 

Rok 2019

Rok 2020 37

Rok 2021

Rok 2022

Rok 2023

Rok 2024

Rok 2025

Rok 2026

CELKEM

Hlava 1:

Závazky

-1

0,680

3,581

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

4,261

Platby

-2

0,680

1,460

1,148

0,726

0,247

0,000

0,000

0,000

4,261

Hlava 2:

Závazky

(1a)

1,615

4,124

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

5,739

Platby

(2a)

1,615

1,715

1,298

0,865

0,247

0,000

0,000

0,000

5,739

Hlava 3:

Závazky

(3a)

196,000

280,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

476,000

Platby

(3b)

70,400

84,400

113,200

103,600

40,400

32,000

18,000

14,000

476,000

CELKEM prostředky pro společný podnik EuroHPC

Závazky

=1+1a +3a

198,295

287,705

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

486,000

Platby

=2+2a+3b

72,695

87,575

115,645

105,191

40,894

32,000

18,000

14,000

486,000

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ CNECT

 

 

Rok 2019

Rok 2020

Rok 2021

Rok 2022

Rok 2023

Rok 2024

Rok 2025

Rok 2026

CELKEM

Lidské zdroje (2 FTE STATUTÁRNÍ AD, 1 FTE SZ) 38

0,346

0,346

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

0,692

Ostatní správní výdaje

0,000

0,000

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

0,000

CELKEM GŘ CNECT

Prostředky

0,346

0,346

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

0,692

 

Okruh víceletého finančního rámce

5

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ CNECT

 

 

Rok 2019

Rok 2020

Rok 2021

Rok 2022

Rok 2023

Rok 2024

Rok 2025

Rok 2026

CELKEM

Lidské zdroje (2 FTE STATUTÁRNÍ AD, 1 FTE SZ) 39

0,208

0,208

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

0,416

Ostatní správní výdaje

0,000

0,000

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

0,000

CELKEM GŘ CNECT

Prostředky

0,208

0,208

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

0,416

CELKEM prostředky
z OKRUHU 5
víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = Platby celkem)

0,208

0,208

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

0,416

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

 

 

 

Rok 2019

Rok 2020

Rok 2021

Rok 2022

Rok 2023

Rok 2024

Rok 2025

Rok 2026

CELKEM

CELKEM prostředky
z OKRUHŮ 1 až 5
víceletého finančního rámce

Závazky

=1+1a +3a

198,849

288,259

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

487,108

Platby

=2+2a+3b

73,249

88,129

115,645

105,191

40,894

32,000

18,000

14,000

487,108

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky společného podniku EuroHPC

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Uveďte cíle a výstupy

 

 

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM

 

2019

2020

2021

2022

2023

2024

2025

2026

 

VÝSTUPY

 

Druh

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

 

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Horizont 2020 – Rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)

40Vynikající věda – Budoucí a vznikající technologie

8,8

9

68

10

100

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

19

168

– Výstup

Vynikající věda – Výzkumné infrastruktury

44,0

1

8

1

80

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

88

– Výstup

Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích – Informační a komunikační technologie

30,0

3

80

1

40

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4

120

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

13

156

12

220

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

25

376

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nástroj pro propojení Evropy

– Výstup

Informační a komunikační technologie

50,0

1

40

1

60

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

100

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

1

40

1

60

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

100

NÁKLADY CELKEM

147

196

13

280

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

27

476

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje společného podniku EuroHPC

3.2.3.1.Shrnutí

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

Počet zaměstnanců (v počtu zaměstnanců / FTE)

 

Rok 2019

Rok 2020

Rok 2021

Rok 2022

Rok 2023

Rok 2024

Rok 2025

Rok 2026

CELKEM

Úředníci (platové třídy AD)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Úředníci (platové třídy AST)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Smluvní zaměstnanci

7

10

11

11

11

9

7

5

71

Dočasní zaměstnanci

4

4

4

4

4

4

4

3

31

Vyslaní národní odborníci

0

1

1

1

0

0

0

0

3

CELKEM

11

15

16

16

15

13

11

8

105

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

 

Rok 2019

Rok 2020

Rok 2021

Rok 2022

Rok 2023

Rok 2024

Rok 2025

Rok 2026

CELKEM

Úředníci (platové třídy AD)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Úředníci (platové třídy AST)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Smluvní zaměstnanci

0,25

0,7

0,77

0,77

0,77

0,63

0,49

0,35

4,725

Dočasní zaměstnanci

0,28

0,552

0,552

0,552

0,552

0,552

0,552

0,414

4,002

Vyslaní národní odborníci

0

0,078

0,078

0,078

0

0

0

0

0,234

CELKEM

0,521

1,33

1,4

1,4

1,322

1,182

1,042

0,764

8,961

Za účelem zajištění neutrality, pokud jde o počet zaměstnanců, v souladu s bodem 27 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013, která vyžaduje, aby všechny orgány, instituce a agentury snížily počet zaměstnanců o 5 %, bude GŘ CNECT další potřebu zaměstnanců ve společném podniku částečně kompenzovat snížením počtu úředníků a externích zaměstnanců ze svého současného stavu zaměstnanců (tj. z plánu pracovních míst a externích zaměstnanců, které v současné době má). Přesné postupy bude třeba doladit dvoustraně a bude třeba, aby byly slučitelné se snížením počtu zaměstnanců GŘ CNECT souvisejícím s lucemburskou dohodou o zřízení digitálního centra.

Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné FTE) – plán pracovních míst

Funkční skupina a platová třída

Rok 2019

Rok 2020

Rok 2021

Rok 2022

Rok 2023

Rok 2024

Rok 2025

Rok 2026

AD16

 

 

 

 

 

 

 

 

AD15

 

 

 

 

 

 

 

 

AD14

1

1

1

1

1

1

1

1

AD13

 

 

 

 

 

 

 

 

AD12

1

1

1

1

2

2

2

2

AD11

1

1

1

1

 

 

 

 

AD10

 

 

 

 

 

 

 

 

AD9

 

 

 

 

 

 

 

 

AD8

 

 

 

 

1

1

1

0

AD7

1

1

1

1

 

 

 

 

AD6

 

 

 

 

 

 

 

 

AD5

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem AD

4

4

4

4

4

4

4

3

AST11

 

 

 

 

 

 

 

 

AST10

 

 

 

 

 

 

 

 

AST9

 

 

 

 

 

 

 

 

AST8

 

 

 

 

 

 

 

 

AST7

 

 

 

 

 

 

 

 

AST6

 

 

 

 

 

 

 

 

AST5

 

 

 

 

 

 

 

 

AST4

 

 

 

 

 

 

 

 

AST3

 

 

 

 

 

 

 

 

AST2

 

 

 

 

 

 

 

 

AST1

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem AST

0

0

0

0

0

0

0

0

AST/SC 6

 

 

 

 

 

 

 

 

AST/SC 5

 

 

 

 

 

 

 

 

AST/SC 4

 

 

 

 

 

 

 

 

AST/SC 3

 

 

 

 

 

 

 

 

AST/SC 2

 

 

 

 

 

 

 

 

AST/SC 1

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem AST/SC

0

0

0

0

0

0

0

0

Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné) – externí zaměstnanci

Smluvní zaměstnanci

Rok 2019

Rok 2020

Rok 2021

Rok 2022

Rok 2023

Rok 2024

Rok 2025

Rok 2026

Funkční skupina IV

1

1

1

1

1

1

1

1

Funkční skupina III

4

7

8

9

9

8

6

4

Funkční skupina II

2

2

2

1

1

 

 

 

Funkční skupina I

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

7

10

11

11

11

9

7

5

Vyslaní národní odborníci

Rok 2019

Rok 2020

Rok 2021

Rok 2022

Rok 2023

Rok 2024

Rok 2025

Rok 2026

Celkem

0

1

1

1

0

0

0

0

Předpokládá se, že přijímání zaměstnanců pro rok 2019 (první rok) se uskuteční přibližně v červenci 2019 (tj. pro daný rok je zohledněno pouze 50 % průměrných nákladů).

3.2.3.2.Odhadované potřeby lidských zdrojů pro mateřské GŘ

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

 

Rok 2019

Rok 2020

Rok 2021

Rok 2022

Rok 2023

Rok 2024

Rok 2025

Rok 2026

Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

 

 

 

 

 

 

 

 

09 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

1

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

09 01 01 02 (při delegacích)

 

 

 

 

 

 

 

 

09 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)

2

2

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

10 01 05 01 (v přímém výzkumu)

 

 

 

 

 

 

 

 

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)  41

 

 

 

 

 

 

 

 

09 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z „celkového rámce“)

1

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

09 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

 

 

 

 

 

 

 

 

09 01 04 rr 42

— v ústředí 43

 

 

 

 

 

 

 

 

— při delegacích

 

 

 

 

 

 

 

 

09 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP – v nepřímém výzkumu)

1

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP – v přímém výzkumu)

 

 

 

 

 

 

 

 

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

 

 

 

 

 

 

 

 

CELKEM

5

5

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty zaměstnanci GŘ, kteří jsou již vyčleněni na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeni v rámci GŘ, a v případě nutnosti doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Členství v řídících orgánech a monitorování činností / podávání zpráv o činnostech

Externí zaměstnanci

Podpora úředníků

Popis výpočtu nákladů na jednotky FTE by měl být zahrnut v příloze V oddílu 3.

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

   Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

   Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

   Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 44 .

3.2.5.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

 

Rok 2019

Rok 2020

Rok 2021

Rok 2022

Rok 2023

Rok 2024

Rok 2025

Rok 2026

CELKEM

Členské státy EuroHPC – Příspěvky v hotovosti na správní náklady

0,000

0,000

0,679

1,326

1,973

2,252

2,043

1,727

10,000

Členské státy EuroHPC – Příspěvky v hotovosti na provozní náklady*

70,400

84,400

113,200

103,600

40,400

32,000

18,000

14,000

476,000

Soukromí členové – Příspěvky v hotovosti na správní náklady

0,000

0,000

0,136

0,265

0,395

0,450

0,409

0,345

2,000

Spolufinancované prostředky CELKEM

70,400

84,400

114,015

105,191

42,768

34,702

20,452

16,072

488,000

*jsou možné i věcné příspěvky členských států EuroHPC

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   dopad na vlastní zdroje

   dopad na různé příjmy

(1)    Sdělení Komise s názvem Vysoce výkonná výpočetní technika: evropská pozice v celosvětovém závodu (COM(2012) 45 final)
(2)     http://ec.europa.eu/newsroom/document.cfm?doc_id=43815 ,
https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/belgium-joins-european-cooperation-high-performance-computing
(3)    Výkon počítače se udává jako počet operací v pohyblivé řádové čárce za sekundu, anglická zkratka je FLOPS („floating-point operations per second“). Jeden petaflops (zařízení s peta-kapacitou) odpovídá deset na patnáctou FLOPS a jeden exa-flops (zařízení s exa-kapacitou) odpovídá deset na osmnáctou FLOPS.
(4)     https://ec.europa.eu/research/iscp/pdf/policy/h2020_assoc_agreement.pdf
(5)     http://www.etp4hpc.eu/
(6)     http://www.bdva.eu/  
(7)    Čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku.
(8)    Sdělení s názvem Digitalizace evropského průmyslu – dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu (COM(2016) 180 final) a SWD(2016) 106.
(9)    COM(2017) 228 final.
(10)     http://www.prace-ri.eu/
(11)     https://www.geant.org
(12)    Evropský parlament, Zpráva o evropské iniciativě v oblasti cloud computingu (2016/2145/(INI)), Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku, Brusel, 26. ledna 2017.
(13)     http://www.ecsel.eu/  
(14)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).
(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).
(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).
(17)    Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 (2014–2020) (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965).
(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).
(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14).
(20)    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, EURATOM) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002.
(21)    SDĚLENÍ KOMISE EVROPA 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, COM(2010) 2020 final.
(22)    SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech, COM(2016) 178 final.
(23)    COM(2017) 228 final.
(24)    COM(2016) 178 final.
(25)    Sdělení Komise – Kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem, Úř. věst. C 188, 20.6.2014, s. 4.
(26)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie ( Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1 ).
(27)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ( Úř. věst. L 38, 7.2.2014, s. 2 ).
(28)    Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise ( Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1 ).
(29)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem ( Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2 ).
(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 ( OJ L 248, 18.9.2013, s. 1 ).
(31)    Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.
(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise ( Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43 )
(33)    Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(34)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazy na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx .
(35)    Částky v hlavě 1 a 2 představují příspěvek EU (až do výše 10 mil. EUR) na správní náklady společného podniku EuroHPC. Další zbývající část pochází z příspěvků dalších členů EuroHPC, jak je uvedeno v bodě 3.2.5. Příspěvek EU činí v prvním roce 100 % a poté je progresivně snižován.
(36)    Prostředky na platby pro hlavy 1 a 2 jsou založeny na roční spotřebě veškerých odpovídajících prostředků na závazky, zatímco pro hlavu 3 jsou stanoveny zohledněním povahy nepřímých akcí a harmonogramem jejich plateb (předfinancování, průběžné platby a platba zůstatku).
(37)    Hlavy 1 a 2 pro rok 2020 obsahují závazky pro daný rok a předzásobení závazků na zbývající roky společného podniku v období let 2021–2026.
(38)    Pokrytí správy akcí H2020. Náklady na FTE se stanoví na základě průměrných ročních nákladů na zaměstnance ve třídě AD (138 000 EUR) a AST (70 000 EUR).
(39)    Pokrytí správy akcí Nástroje pro propojení Evropy. Náklady na FTE se stanoví na základě průměrných ročních nákladů na zaměstnance ve třídě AD (138 000 EUR) a AST (70 000 EUR).
(40)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(41)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(42)    Zejména pro strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond (ERF).
(43)    Viz články 11 a 17 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období let 2014–2020.
Top

V Bruselu dne11.1.2018

COM(2018) 8 final

PŘÍLOHA

návrhu nařízení Rady,

kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku

{SWD(2018) 5 final}

{SWD(2018) 6 final}


STANOVY SPOLEČNÉHO PODNIKU EuroHPC

Článek 1

Úkoly

Společný podnik plní tyto úkoly:

a)zajišťuje prostředky z veřejného a soukromého sektoru k financování činností společného podniku;

b)získá nejméně dva superpočítače na úrovni „pre-exascale“, které patří mezi deset nejlepších na světě, financované z rozpočtu Unie, přičemž prostředky budou čerpány z programu Horizont 2020, programů Nástroje pro propojení Evropy a příspěvků od zúčastněných států v souladu s pravidly společného podniku;

c)zahajuje a řídí postup pro získání superpočítačů na úrovni „pre-exascale“, vyhodnocuje obdržené nabídky, přiděluje finanční prostředky v rámci limitů fondů, které jsou k dispozici, sleduje provádění smlouvy a spravuje smlouvy;

d)vybírá hostitelský subjekt pro superpočítače na úrovni „pre-exascale“ v souladu se svými finančními pravidly uvedenými v článku 11 tohoto nařízení;

e)vyhotoví dohodu o hostování s hostitelským subjektem v souladu se svými finančními pravidly uvedenými v článku 11 tohoto nařízení týkajícím se provozování a údržby superpočítačů na úrovni „pre-exascale“ a sleduje dodržování smluvního rámce dohody o hostování, včetně přejímací zkoušky získaných superpočítačů;

f)poskytne finanční podporu na získání nejméně dvou superpočítačů na úrovni „petascale“;

g)definuje obecné a zvláštní podmínky přístupu k superpočítačům a sleduje přístup k superpočítačům;

h)poskytuje finanční podporu, zejména ve formě grantů, se zaměřením na vývoj nové generace klíčových technologií pro vysoce výkonnou výpočetní techniku a systémy směřující k úrovni „exascale“ a pokrývající celé spektrum evropských technologií od mikroprocesorů s nízkou spotřebou energie a souvisejících technologií přes software, algoritmy, programové modely a nástroje až po nové architektury a jejich integraci do systémů prostřednictvím společného návrhu;

i)poskytuje finanční podporu, zejména ve formě grantů, se zaměřením na aplikace, informační činnosti, činnosti zaměřené na zvyšování povědomí a činnosti týkající se profesního rozvoje pro přilákání lidských zdrojů do oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, jakož i na zvyšování dovedností a technického know-how, pokud jde o ekosystém;

j)zahajuje otevřené výzvy k podávání návrhů a přiděluje finanční prostředky na akce zahrnující výzkum, vývoj a inovace v rozsahu dostupných finančních prostředků;

k)sleduje provádění akcí a spravuje grantové dohody;

l)zajišťuje udržitelné řízení společného podniku;

m)sleduje celkový pokrok při dosahování cílů společného podniku;

n)rozvíjí úzkou spolupráci a zajišťuje koordinaci s Unií a vnitrostátními činnostmi, orgány a zúčastněnými subjekty, umožňuje efektivní spolupůsobení a dokonalejší využívání výsledků výzkumu a inovací v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky;

o)definuje víceletý strategický plán, vypracovává a provádí příslušné pracovní plány plnění a provádí nezbytné úpravy víceletého strategického plánu;

p)provádí činnosti v oblasti informací, komunikace, využívání a šíření výsledků, přičemž se přiměřeným způsobem uplatní článek 28 nařízení (EU) č. 1291/2013, včetně zveřejňování a zpřístupňování podrobných informací o výsledcích výzev k podávání návrhů ve společné elektronické databázi programu Horizont 2020;

q)veškeré další úkoly nutné k dosažení cílů uvedených v článku 3 tohoto nařízení.

Článek 2

Členové

1)Členy společného podniku jsou:

a)Unie zastoupená Komisí;

b)Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko a Švýcarsko;

c)po přijetí těchto stanov prostřednictvím dopisu vyjadřujícího souhlas též sdružení Evropská technologická platforma pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (ETP4HPC) registrované podle nizozemského práva se sídlem v Amsterodamu (Nizozemsko) a sdružení Big Data Value Association (BDVA) registrované podle belgického práva se sídlem v Bruselu (Belgie).

2)Každý zúčastněný stát jmenuje své zástupce do orgánů společného podniku a určí vnitrostátní subjekt nebo subjekty, které budou odpovědné za plnění jeho povinností s ohledem na činnosti společného podniku.

Článek 3

Změny členství

1)Členské státy nebo přidružené země, které nejsou uvedeny v čl. 2 odst. 1 písm. b) stanov, se stávají členy společného podniku poté, co prostřednictvím písemného prohlášení určeného správní radě přijmou tyto stanovy a veškerá další ustanovení, jimiž se řídí fungování společného podniku, za předpokladu, že přispívají na financování uvedené v článku 15 pro dosažení cílů společného podniku.

2)O členství ve společném podniku může požádat kterýkoli právní subjekt usazený v uvedených zemích, který přímo nebo nepřímo podporuje výzkum a inovace v některém členském státě nebo zemi přidružené k programu Horizont 2020, za předpokladu, že přispívá na financování uvedené v článku 15 pro dosažení cílů společného podniku stanovených v článku 3 tohoto nařízení a přijme stanovy společného podniku.

3)Každá žádost o členství ve společném podniku podle odstavce 2 musí být adresována správní radě. Správní rada žádost posoudí s přihlédnutím k významu a potenciální přidané hodnotě žadatele z hlediska dosažení cílů společného podniku a o žádosti rozhodne.

4)Kterýkoli člen může své členství ve společném podniku ukončit. Takovéto ukončení nabývá účinku a stane se neodvolatelným šest měsíců poté, co je oznámeno ostatním členům. Od tohoto okamžiku je bývalý člen osvobozen od veškerých závazků kromě těch, které společný podnik schválil nebo které tomuto podniku vznikly před oznámením o ukončení členství.

5)Členství ve společném podniku nesmí být převedeno na třetí stranu bez předchozího souhlasu správní rady.

6)Bezprostředně po změně členství podle tohoto článku zveřejní společný podnik na svých internetových stránkách aktualizovaný seznam svých členů s datem této změny.

Článek 4

Orgány společného podniku

Orgány společného podniku jsou:

a)správní rada;

b)výkonný ředitel;

c)průmyslová a vědecká poradní rada složená z poradní skupiny pro výzkum a inovace a poradní skupiny pro infrastrukturu.

Článek 5

Složení správní rady

Správní rada je složena ze zástupců zúčastněných států a Komise.

Každý zúčastněný stát a Komise jmenuje do správní rady jednoho zástupce, který má hlasovací práva daného zúčastněného státu, nebo Komise.

Článek 6

Fungování správní rady

1)Unie má 50 % hlasovacích práv. Hlasovací práva Unie jsou nedělitelná.

Hlasovací práva zúčastněných států v případě obecných správních úkolů uvedených v čl. 7 odst. 3 jsou úměrná jejich skutečnému finančnímu závazku vůči činnostem společného podniku po dobu trvání společného podniku.

2)Hlasovací práva zúčastněných států v případě úkolů souvisejících s realizací akcí společného podniku vymezených v čl. 7 odst. 4 jsou úměrná jejich skutečným příspěvkům na činnosti společného podniku po dobu trvání společného podniku.

Hlasovací práva zúčastněných států se vypočítávají na ročním základě s přihlédnutím k příspěvkům uskutečněným od jejich vstupu do společného podniku. K příspěvkům zúčastněných států na provozní náklady superpočítačů získaných společným podnikem a příspěvkům zúčastněných států na pořizovací náklady na superpočítače na úrovni „petascale“ se při výpočtu hlasovacích práv přihlédne pouze v případě, že byly předem certifikovány nezávislým auditorem.

Státy zúčastněné na společném podniku mají hlasovací právo v otázkách souvisejících s pořízením superpočítače na úrovni „pre-exascale“ společným podnikem pouze za podmínky, že poskytují finanční nebo věcný příspěvek na pořízení nebo na provoz superpočítače na úrovni „pre-exascale“. Zúčastněný stát má zejména právo hlasovat o pracovním plánu s odhady příslušných výdajů na zadávání zakázek, výběru hostitelského subjektu, zadávání zakázek, přidělování přístupových práv a převodu vlastnictví na hostitelský subjekt.

Státy zúčastněné na společném podniku mají hlasovací právo v otázkách souvisejících s nepřímými akcemi realizovanými společným podnikem pouze v případě, že poskytují finanční příspěvek na společný podnik pro provádění příslušných částí pracovního plánu. Zúčastněný stát má v tomto případě zejména právo hlasovat o pracovním plánu s odhady příslušných výdajů na nepřímé akce a o seznamu nepřímých akcí vybraných pro financování.

3)Členové správní rady vyvíjejí maximální úsilí k dosažení shody. Pokud jí nedosáhnou, přijímá správní rada rozhodnutí většinou alespoň 75 % všech hlasů, včetně hlasů nepřítomných členů.

4)Kterýkoli člen společného podniku jiný než Unie, který nesplní své závazky ohledně příspěvků uvedených v článku 5 nařízení do šesti měsíců od lhůty definované správní radou, ztrácí právo hlasovat ve správní radě a nemá přístup k superpočítačům na úrovni „pre-exascale“ vlastněným společným podnikem až do splnění svých povinností.

5)Správní rada volí předsedu na dobu dvou let. Mandát předsedy se prodlouží pouze jednou, a to na základě rozhodnutí správní rady.

6)Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát ročně. Na žádost Komise nebo většiny zástupců států zúčastněných na společném podniku nebo na žádost předsedy či výkonného ředitele v souladu s čl. 15 odst. 5 může správní rada uspořádat mimořádná zasedání. Zasedání správní rady svolává předseda a obvykle se konají v sídle společného podniku.

Správní rada je usnášeníschopná, je-li zastoupena Komise a nejméně tři zástupci zúčastněných států.

Pokud správní rada nerozhodne jinak, výkonný ředitel se účastní jednání, nemá však hlasovací právo. Správní rada může v jednotlivých případech pozvat další osoby, aby se jejích zasedání zúčastnily jako pozorovatelé.

Každý členský stát nebo přidružená země, které nejsou členy společného podniku, se mohou účastnit práce správní rady jako pozorovatel. Pozorovatelům jsou poskytovány všechny relevantní dokumenty a pozorovatelé mohou vydávat doporučení k jakémukoli rozhodnutí přijatému správní radou. Všichni pozorovatelé mají povinnost dodržovat pravidla důvěrnosti, která se vztahují na členy správní rady.

7)Zástupci členů nenesou osobní odpovědnost za jednání ve funkci zástupců ve správní radě.

8)Správní rada přijme svůj jednací řád. Tento jednací řád zahrnuje zvláštní postupy pro zjišťování střetů zájmů a jejich prevenci a zajišťuje zachování důvěrnosti všech citlivých informací.

9)Předseda poradní skupiny pro výzkum a inovace, jakož i předseda poradní skupiny pro infrastrukturu má právo, kdykoli jsou projednávány otázky spadající do jeho úkolů, účastnit se jako pozorovatel zasedání správní rady a podílet se na jejím jednání, nemá však hlasovací právo.

Článek 7

Úkoly správní rady

1)Správní rada nese celkovou odpovědnost za strategickou orientaci a činnost společného podniku a dohlíží na provádění jeho činností a zajišťuje, aby při přidělování veřejných finančních prostředků účastníkům nepřímých akcí byly náležitě uplatňovány zásady spravedlnosti a transparentnosti.

2)Komise v rámci své úlohy ve správní radě usiluje o zajištění koordinace činností společného podniku s příslušnými činnostmi programů financování Unie s cílem podporovat efektivní spolupůsobení při určování priorit, které spadají do kooperativního výzkumu.

3)Správní rada plní zejména tyto obecné správní úkoly společného podniku:

a)posuzuje, přijímá či zamítá žádosti o členství v souladu s čl. 3 odst. 2 těchto stanov;

b)rozhoduje o ukončení členství kteréhokoli člena, jenž neplní své povinnosti, ve společném podniku;

c)přijímá finanční pravidla společného podniku v souladu s článkem 11 tohoto nařízení;

d)přijímá roční rozpočet společného podniku, včetně příslušného plánu pracovních míst, v němž je uveden počet dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd a počet smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků vyjádřený v přepočtu na plné pracovní úvazky;

e)ve vztahu k zaměstnancům vykonává v souladu s čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování;

f)jmenuje a odvolává výkonného ředitele a prodlužuje jeho funkční období, poskytuje mu pomoc a sleduje jeho výsledky;

g)na základě doporučení výkonného ředitele schvaluje organizační strukturu programové kanceláře;

h)přijímá víceletý strategický plán uvedený v čl. 20 odst. 1;

i)schvaluje výroční zprávu o činnosti včetně příslušných výdajů uvedenou v čl. 21 odst. 1;

j)na doporučení výkonného ředitele v příslušných případech zajišťuje zřízení útvaru interního auditu společného podniku;

k)na doporučení výkonného ředitele stanoví komunikační politiku společného podniku;

l)v příslušných případech stanoví prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu v souladu s čl. 13 odst. 3 tohoto nařízení;

m)v příslušných případech stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do společného podniku a pro využívání stážistů v souladu s čl. 14 odst. 2 tohoto nařízení;

n)v příslušných případech zřizuje vedle orgánů společného podniku i poradní skupiny;

o)v příslušných případech předkládá Komisi žádosti o změnu tohoto nařízení navrženou členem společného podniku;

p)schvaluje vzorovou dohodu o hostování, která má být přiložena k dokumentům pro výběrové řízení na hostitelský subjekt;

q)odpovídá za všechny úkoly, které nejsou výslovně přiděleny určitému orgánu společného podniku; tyto úkoly může kterémukoli z těchto orgánů uložit.

4)Správní rada plní zejména tyto úkoly související s provozními činnostmi u akcí společného podniku:

a)přijímá pracovní plán a odhady příslušných výdajů uvedené v čl. 20 odst. 2;

b)schvaluje vyhlášení výzev k podávání návrhů v souladu s pracovním plánem;

c)schvaluje seznam akcí vybraných pro financování na základě seznamu s uvedením pořadí vypracovaného panelem nezávislých odborníků;

d)schvaluje vyhlášení výzev k podávání nabídek v souladu s pracovním plánem;

e)schvaluje nabídky vybrané pro financování;

f)definuje obecné a zvláštní podmínky přístupu stanovující, jak mohou uživatelé z řad akademické obce, veřejného sektoru a průmyslu přistupovat k infrastruktuře společného podniku, včetně stanovení cen za placené služby;

g)definuje přístupová práva k podílu Unie na přístupovém času k superpočítačům na úrovni „petascale“, na něž společný podnik poskytuje finanční příspěvek;

h)definuje přístupová práva k podílu Unie na přístupovém času k superpočítačům na úrovni „exascale“;

i)stanoví úroveň poplatku za obchodní služby uvedené v článku 12 tohoto nařízení a rozhoduje o přidělení přístupového času za tyto placené služby;

j)každoročně rozhoduje o využití příjmů získaných z poplatků za obchodní služby uvedené v článku 12 tohoto nařízení;

k)v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení rozhoduje o případném převodu vlastnictví superpočítačů na úrovni „pre-exascale“ na hostitelský subjekt.

Článek 8

Jmenování a odvolání výkonného ředitele nebo prodloužení jeho funkčního období

1)Výkonného ředitele jmenuje po otevřeném a transparentním výběrovém řízení správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí. Komise může v příslušných případech přizvat do výběrového řízení zástupce ostatních členů společného podniku.

Přiměřené zastoupení ostatních členů společného podniku ve výběrovém řízení může být zajištěno zejména ve fázi předběžného výběru. Zúčastněné státy jmenují za tímto účelem na základě vzájemné dohody jednoho zástupce a jednoho pozorovatele jménem správní rady.

2)Výkonný ředitel je zaměstnancem a je přijat jako dočasný zaměstnanec společného podniku podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.

Pro účel uzavření smlouvy s výkonným ředitelem zastupuje společný podnik předseda správní rady.

3)Funkční období výkonného ředitele je tříleté. Na konci tohoto období Komise, v příslušných případech se zapojením zúčastněných států a soukromých členů, posoudí výsledky výkonného ředitele a budoucí úkoly společného podniku.

4)Správní rada může na návrh Komise, jenž zohlední hodnocení uvedené v odstavci 3, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nepřesahující čtyři roky.

5)Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci celkového funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

6)Výkonný ředitel může být odvolán pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise, v příslušných případech se zapojením zúčastněných států a soukromých členů.

Článek 9

Úkoly výkonného ředitele

1)Výkonný ředitel je nejvyšším výkonným představitelem odpovědným za každodenní řízení společného podniku v souladu s rozhodnutími správní rady.

2)Výkonný ředitel je zákonným zástupcem společného podniku. Výkonný ředitel je odpovědný správní radě a vykonává své povinnosti v rámci pravomocí, které jsou mu svěřeny, zcela nezávisle.

3)Výkonný ředitel plní rozpočet společného podniku.

4)Výkonný ředitel plní nezávisle zejména tyto úkoly:

a)konsoliduje a předkládá správní radě k přijetí návrh víceletého strategického plánu, který se skládá z víceletého strategického programu pro výzkum a inovace navrženého průmyslovou a vědeckou poradní radou a víceletých finančních výhledů předaných zúčastněnými státy a Komisí;

b)připravuje a předkládá správní radě k přijetí návrh ročního rozpočtu, včetně příslušného plánu pracovních míst s uvedením počtu dočasných pracovních míst v každé platové třídě a funkční skupině a počtu smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků vyjádřeného v přepočtu na plné pracovní úvazky;

c)vypracovává a předkládá správní radě k přijetí návrh ročního pracovního plánu, který obsahuje rozsah výzev k podávání návrhů a výzev k podávání nabídek potřebný k provádění plánu výzkumných a inovačních činností a plánů zadávání zakázek podle návrhu průmyslové a vědecké poradní rady a odhady příslušných výdajů navržených zúčastněnými státy a Komisí;

d)předkládá správní radě k vyjádření roční účetní závěrku;

e)připravuje a předkládá správní radě ke schválení výroční zprávu o činnosti, včetně informace o příslušných výdajích;

f)podepisuje jednotlivé grantové dohody, rozhodnutí a smlouvy;

g)podepisuje smlouvy na veřejné zakázky;

h)sleduje provoz superpočítačů na úrovni „petascale“ a „pre-exascale“ vlastněných nebo financovaných společným podnikem (včetně přidělování přístupového času, dodržování přístupových práv pro uživatele z řad akademické obce a průmyslu a kvality poskytovaných služeb);

i)provádí komunikační politiku společného podniku;

j)organizuje a řídí činnost a zaměstnance společného podniku a dohlíží na ně v mezích svého pověření správní radou stanoveného v čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení;

k)zřídí efektivní a účinný systém vnitřní kontroly, zajistí jeho fungování a informuje správní radu o veškerých jeho podstatných změnách;

l)zajišťuje, aby bylo prováděno posouzení rizik a řízení rizik;

m)přijme jakákoli další opatření nezbytná k posouzení pokroku společného podniku při dosahování jeho cílů podle článku 3 tohoto nařízení;

n)plní veškeré další úkoly, které mu správní rada svěřila nebo které na něj přenesla.

5)Výkonný ředitel zřídí programovou kancelář, která v rámci jeho odpovědnosti plní veškeré podpůrné úkoly vyplývající z tohoto nařízení. Programová kancelář je složena ze zaměstnanců společného podniku a plní zejména tyto úkoly:

a)poskytuje podporu při zavádění a řízení vhodného účetního systému v souladu s finančními pravidly uvedenými v článku 11 tohoto nařízení;

b)řídí výzvy k podávání návrhů podle pracovního plánu a spravuje grantové dohody a rozhodnutí o grantech;

c)řídí výzvy k podávání nabídek podle pracovního plánu a spravuje smlouvy;

d)řídí proces výběru hostitelského subjektu a spravuje rozhodnutí;

e)poskytuje členům a ostatním orgánům společného podniku všechny relevantní informace a nezbytnou podporu, aby mohli plnit své povinnosti, a reaguje na jejich specifické požadavky;

f)působí jako sekretariát orgánů společného podniku a poskytuje podporu poradním skupinám zřízeným správní radou.

Článek 10

Složení průmyslové a vědecké poradní rady

1)Průmyslová a vědecká poradní rada se skládá z poradní skupiny pro výzkum a inovace a poradní skupiny pro infrastrukturu.

2)Poradní skupina pro výzkum a inovace se skládá z nejvýše dvanácti členů, z čehož nejvýše šest jmenují soukromí členové a nejvýše šest jmenuje správní rada. Správní rada stanoví konkrétní kritéria pro členy, které jmenuje, a postup jejich výběru.

3)Poradní skupina pro infrastrukturu se skládá z nejvýše dvanácti členů. Správní rada stanoví konkrétní kritéria pro členy a postup jejich výběru, a členy skupiny jmenuje. Členy se mohou stát pouze lidé bez střetu zájmů.

Článek 11

Fungování poradní skupiny pro výzkum a inovace

1)Poradní skupina pro výzkum a inovace se schází nejméně dvakrát ročně.

2)V případě potřeby může poradní skupina pro výzkum a inovace jmenovat pracovní skupiny, které jsou celkově koordinovány jedním či více členy.

3)Poradní skupina pro výzkum a inovace si zvolí předsedu.

4)Poradní skupina pro výzkum a inovace přijme svůj jednací řád, včetně jmenování členských subjektů, které poradní skupinu reprezentují, a délky jejich jmenování.

Článek 12

Fungování poradní skupiny pro infrastrukturu

1)Poradní skupina pro infrastrukturu se schází nejméně dvakrát ročně.

2)V případě potřeby může poradní skupina pro infrastrukturu jmenovat pracovní skupiny, které jsou celkově koordinovány jedním či více členy.

3)Poradní skupina pro infrastrukturu si zvolí předsedu.

4)Poradní skupina pro infrastrukturu přijme svůj jednací řád, včetně jmenování členských subjektů, které poradní skupinu reprezentují, a délky jejich jmenování.

Článek 13

Úkoly poradní skupiny pro výzkum a inovace

Poradní skupina pro výzkum a inovace plní tyto úkoly:

a)připravuje a pravidelně aktualizuje návrh víceletého strategického programu pro výzkum a inovace uvedeného v článku 20 za účelem dosažení cílů společného podniku stanovených v článku 3 tohoto nařízení. Tento návrh víceletého strategického programu pro výzkum a inovace by měl určit priority v oblasti výzkumu a inovací pro vývoj a přijímání technologií a klíčových kompetencí pro vysoce výkonnou výpočetní techniku v různých oblastech použití s cílem zvýšit evropskou konkurenceschopnost a umožnit vznik nových trhů a společenských aplikací. Měl by být pravidelně podrobován přezkumu v souladu s vývojem vědeckých a průmyslových potřeb v Evropě;

b)ve lhůtách stanovených správní radou předkládá výkonnému řediteli návrh víceletého strategického programu pro výzkum a inovace jako základ pracovního plánu;

c)organizuje veřejné konzultace, které jsou otevřené všem veřejným i soukromým zainteresovaným stranám, jež se zajímají o oblast vysoce výkonné výpočetní techniky, aby je informovala o návrhu víceletého strategického programu pro výzkum a inovace a návrhu plánu výzkumných a inovačních činností pro daný rok a získala k těmto návrhům zpětnou vazbu.

Článek 14

Úkoly poradní skupiny pro infrastrukturu

1)Poradní skupina pro infrastrukturu poskytuje poradenství správní radě ohledně nabytí a provozu superpočítačů společného podniku na úrovni „pre-exascale“. Poradní skupina pro infrastrukturu plní tyto úkoly:

a)připravuje a pravidelně aktualizuje návrh víceletého strategického programu pro nabytí a provoz superpočítačů na úrovni „pre-exascale“ uvedeného v článku 20 za účelem dosažení cílů společného podniku stanovených v článku 3 tohoto nařízení. Tento návrh víceletého strategického plánu by měl obsahovat specifikace pro výběr hostitelských subjektů a plán nabytí infrastruktury; pro ně by měl určit potřebná navýšení kapacity, typy aplikací a uživatelské skupiny, na které je nutno se zaměřit, architektury systému a integraci s vnitrostátními infrastrukturami pro vysoce výkonnou výpočetní techniku;

b)ve lhůtách stanovených správní radou předkládá výkonnému řediteli návrh víceletého strategického programu pro nabytí a provoz superpočítačů na úrovni „pre-exascale“ jako základ postupů uvedených v 0 ;

c)organizuje veřejné konzultace, které jsou otevřené všem veřejným i soukromým zainteresovaným stranám, jež se zajímají o oblast vysoce výkonné výpočetní techniky, aby je informovala o návrhu víceletého strategického programu pro nabytí a provoz superpočítačů na úrovni „pre-exascale“ a plánu souvisejících činností pro daný rok a získala k těmto návrhům zpětnou vazbu.

Článek 15

Zdroje financování

1)Společný podnik je financován společně svými členy prostřednictvím finančních příspěvků hrazených ve splátkách a věcných příspěvků stanovených v odstavcích 2 a 3.

2)Správní náklady společného podniku nepřesáhnou 22 000 000 EUR a hradí se prostřednictvím finančních příspěvků uvedených v čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 1 a čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení.

Pokud se část příspěvku na správní náklady nevyužije, lze ji použít na pokrytí provozních nákladů společného podniku.

3)Provozní náklady společného podniku se hradí prostřednictvím:

a)finančního příspěvku Unie;

b)finančních příspěvků zúčastněných států do společného podniku;

c)finančních příspěvků zúčastněných států na provozní náklady hostitelského subjektu;

d)věcných příspěvků zúčastněných států sestávajících z nákladů vzniklých hostitelským subjektům na základě provozních nákladů na superpočítače na úrovni „pre-exascale“ vlastněné společným podnikem s odečtením příspěvků společného podniku a veškerých dalších příspěvků Unie na tyto náklady;

e)věcných příspěvků zúčastněných států sestávajících z nákladů vzniklých superpočítačovým střediskům na základě spolufinancování superpočítačů na úrovni „petascale“ s odečtením příspěvků společného podniku a veškerých dalších příspěvků Unie na tyto náklady;

f)věcných příspěvků soukromých členů nebo jejich členských a přidružených subjektů, které sestávají z nákladů, jež jim vznikly v souvislosti s prováděním akcí, s odečtením příspěvků společného podniku a veškerých dalších příspěvků Unie na tyto náklady.

4)Zdroje společného podniku zahrnuté do jeho rozpočtu se skládají z těchto příspěvků:

a)finančních příspěvků členů na správní náklady;

b)finančních příspěvků členů na provozní náklady;

c)veškerých příjmů vytvořených společným podnikem;

d)veškerých dalších finančních příspěvků, zdrojů a příjmů.

Veškeré úroky z příspěvků vyplacených společnému podniku se považují za jeho příjmy.

5)Pokud člen společného podniku neplní své závazky týkající se finančního příspěvku, výkonný ředitel tuto skutečnost písemně zaznamená a stanoví přiměřenou lhůtu, v níž musí být tento nedostatek napraven. Není-li situace v této lhůtě napravena, výkonný ředitel svolá zasedání správní rady, aby rozhodla, zda má být členství člena neplnícího své závazky zrušeno, nebo zda mají být do doby, než splní své povinnosti, přijata jiná opatření. Hlasovací práva člena neplnícího své závazky jsou pozastavena do doby, než dojde k nápravě ve věci neplnění závazků.

6)Veškeré zdroje a činnosti společného podniku směřují k dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení.

7)Společný podnik vlastní veškerá aktiva, která vytvoří nebo která jsou na něj převedena za účelem plnění jeho cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení. Do těchto aktiv nespadají superpočítače, jejichž vlastnictví může společný podnik v souladu s článkem 8 tohoto nařízení převést na hostitelský subjekt.

8)S výjimkou likvidace společného podniku se případný přebytek příjmů nad výdaji členům společného podniku nevyplácí.

Článek 16

Příspěvky zúčastněných států

1)Zúčastněné státy pověří společný podnik realizací jejich finančních příspěvků do společného podniku.

2)Při poskytování finančních příspěvků do společného podniku zúčastněné státy přiloží rozpisy svých příspěvků s tím, že specifikují příspěvky na:

a)nabytí superpočítačů;

b)provoz superpočítačů a

c)ostatní činnosti, které mají být financovány společným podnikem.

3)Správní rada vypracuje podrobné podmínky pro finanční příspěvky zúčastněných států do společného podniku.

Článek 17

Finanční závazky

Finanční závazky společného podniku nesmějí překročit částku dostupných finančních zdrojů nebo prostředků, k jejichž poskytnutí do rozpočtu se jeho členové zavázali.

Článek 18

Rozpočtový rok

Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Článek 19

Provozní a finanční plánování

1)Víceletý strategický plán specifikuje strategii a plány pro dosažení cílů společného podniku stanovených v článku 3 tohoto nařízení. Víceletý strategický plán se skládá z víceletého strategického programu pro výzkum a inovace a víceletého strategického programu pro nabytí superpočítačů navržených průmyslovou a vědeckou poradní radou a víceletých finančních výhledů předaných zúčastněnými státy a Komisí.

2)Výkonný ředitel předloží správní radě k přijetí návrh ročního nebo víceletého pracovního plánu, který obsahuje plán výzkumných a inovačních činností, plán zadávání zakázek, správní činnosti a odhady příslušných výdajů.

3)Pracovní plán se přijme do konce roku předcházejícího jeho provedení. Pracovní plán je veřejně přístupný.

4)Výkonný ředitel vypracuje návrh ročního rozpočtu pro následující rok a předloží jej správní radě k přijetí.

5)Roční rozpočet pro daný rok přijme správní rada do konce roku předchozího.

6)Roční rozpočet se upraví tak, aby se zohlednila výše finančního příspěvku Unie stanovená v rozpočtu Unie.

Článek 20

Provozní a účetní výkaznictví

1)Výkonný ředitel každoročně podává správní radě zprávu o plnění svých povinností v souladu s finančními pravidly společného podniku.

Do dvou měsíců od uzávěrky každého rozpočtového roku předloží výkonný ředitel správní radě ke schválení výroční zprávu o činnosti týkající se pokroku dosaženého společným podnikem v předchozím kalendářním roce, a to zejména ve vztahu k ročnímu pracovnímu plánu pro daný rok. Výroční zpráva o činnosti obsahuje mimo jiné informace o těchto záležitostech:

a.výzkumu, inovacích a dalších uskutečněných akcích a o příslušných výdajích;

b.nabytí a provoz infrastruktury, včetně využití infrastruktury a přístupu k ní a včetně přístupového času efektivně využitého každým zúčastněným státem;

c.předložených návrzích a nabídkách, spolu s rozdělením podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle zemí;

d.návrzích vybraných k financování, spolu s rozdělením podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle zemí, a s uvedením příspěvků společného podniku na jednotlivé účastníky a akce;

e.nabídkách vybraných k financování, spolu s rozdělením podle typu dodavatelů, včetně malých a středních podniků, a podle zemí, a s uvedením příspěvků společného podniku na jednotlivé dodavatele a akce zadávání zakázek;

f.výsledku činnosti v rámci zadávání zakázek;

g.pokroku ohledně dosažení cílů uvedených v článku 3 tohoto nařízení včetně návrhů na to, co je pro dosažení těchto cílů dále třeba udělat.

2)Po schválení správní radou se výroční zpráva o činnosti zveřejní.

3)Do 1. března následujícího rozpočtového roku předá účetní společného podniku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku.

Do 31. března následujícího rozpočtového roku předloží společný podnik zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce společného podniku podle článku 148 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vypracuje účetní společného podniku konečnou účetní závěrku společného podniku a výkonný ředitel ji předloží správní radě k vyjádření.

Správní rada vydá ke konečné účetní závěrce společného podniku stanovisko.

Do 1. července následujícího rozpočtového roku předloží výkonný ředitel konečnou účetní závěrku se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

Do 15. listopadu následujícího rozpočtového roku se konečná účetní závěrka zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na připomínky uvedené v jeho výroční zprávě do 30. září. Výkonný ředitel zašle tuto odpověď také správní radě.

Výkonný ředitel předloží v souladu s čl. 165 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria pro příslušný rozpočtový rok.

Článek 21

Interní audit

Interní auditor Komise má ve společném podniku stejné pravomoci, jaké má vůči Komisi.

Článek 22

Odpovědnost členů a pojištění

1)Finanční odpovědnost členů společného podniku za dluhy společného podniku je omezena výší jejich již poskytnutých příspěvků na správní náklady.

2)Společný podnik uzavře a udržuje vhodné pojištění.

Článek 23

Střet zájmů

1)Společný podnik, jeho orgány a zaměstnanci se při provádění svých činností vyhýbají střetům zájmů.

2)Správní rada společného podniku přijme pravidla k zabránění vzniku střetů zájmů u svých členů, orgánů a zaměstnanců a k řešení takových střetů. Uvedená pravidla obsahují ustanovení určená k zamezení střetu zájmů u zástupců členů společného podniku působících ve správní radě.

Článek 24

Likvidace

3)Likvidace společného podniku se provede na konci období stanoveného v článku 1 tohoto nařízení.

4)Kromě odstavce 1 se likvidace zahájí automaticky v případě, že své členství ve společném podniku ukončí Unie.

5)Pro účely likvidačního řízení společného podniku jmenuje správní rada jednoho nebo několik likvidátorů, kteří postupují podle rozhodnutí správní rady.

6)Při likvidaci společného podniku se jeho aktiva použijí k pokrytí jeho závazků a výdajů souvisejících s jeho likvidací. Superpočítače vlastněné společným podnikem se převedou na příslušný hostitelský subjekt. Hostitelský subjekt uhradí společnému podniku zbytkovou hodnotu převedených superpočítačů. Případný likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy v době likvidace v poměru k výši jejich finančního příspěvku do společného podniku. Každý takový zůstatek připadající Unii se vrací do rozpočtu Unie. Superpočítače patřící společnému podniku instalované v hostitelském subjektu se převedou na hostitelské subjekty. V takovém případě hostitelský subjekt uhradí společnému podniku zbytkovou hodnotu převedených superpočítačů.

7)Pro zajištění řádné správy všech dohod uzavřených nebo rozhodnutí přijatých společným podnikem, včetně všech smluv na veřejné zakázky, jejichž doba trvání přesahuje dobu trvání společného podniku, se stanoví postup ad hoc.

Top