EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52018IR1039
Opinion of the European Committee of the Regions — Proposals for reform of the Economic and Monetary Union (December 2017)
Stanovisko Evropského výboru regionů – Návrhy reformy hospodářské a měnové unie (prosinec 2017)
Stanovisko Evropského výboru regionů – Návrhy reformy hospodářské a měnové unie (prosinec 2017)
COR 2018/01039
OJ C 387, 25.10.2018, p. 27–36
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
25.10.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 387/27 |
Stanovisko Evropského výboru regionů – Návrhy reformy hospodářské a měnové unie (prosinec 2017)
(2018/C 387/06)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Návrh směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla pro posílení rozpočtové odpovědnosti a střednědobé rozpočtové orientace v členských státech
(COM(2017) 824 final)
Pozměňovací návrh 1
7. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Protože hospodářská a finanční krize zanechala řadě členských států dědictví vysokého veřejného dluhu, rámec numerických rozpočtových pravidel specifických pro každý členský stát, jejichž cílem je posílit odpovědné provádění fiskální politiky a současně účinně prosazovat dodržování rozpočtových závazků vyplývajících ze SFEU, má zásadní význam pro zajištění konvergence veřejného dluhu k obezřetným úrovním. Tento rámec by měl zejména stanovit střednědobý cíl, pokud jde o strukturální saldo, který je závazný pro vnitrostátní rozpočtové orgány a jejich každoroční rozhodnutí. Střednědobé cíle pro stav rozpočtu umožňují zohlednění různých poměrů dluhu k HDP a rizik členských států v oblasti udržitelnosti, zakotvují vývoj dluhu směrem k referenční hodnotě stanovené v článku 1 Protokolu č. 12 o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a SFEU. |
Protože řada členských států čelí vysokému veřejnému dluhu a současně nedostatečným veřejným investicím, rámec numerických rozpočtových pravidel specifických pro každý členský stát, jejichž cílem je posílit odpovědné provádění fiskální politiky a současně účinně prosazovat dodržování rozpočtových závazků vyplývajících ze SFEU, má zásadní význam pro zajištění konvergence veřejného dluhu k obezřetným úrovním. Tento rámec by měl pomocí transparentního a demokratického postupu na vnitrostátní úrovni zejména stanovit střednědobý cíl, pokud jde o strukturální saldo, který je závazný pro vnitrostátní rozpočtové orgány a jejich každoroční rozhodnutí. Střednědobé cíle pro stav rozpočtu umožňují zohlednění různých poměrů dluhu k HDP a rizik členských států v oblasti udržitelnosti, přihlédnutí k provádění strukturálních reforem s přidanou evropskou hodnotou na úrovni členských států, které by byly v souladu se sdílenými či podpůrnými evropskými pravomocemi a mohly by mít významný pozitivní sociálně-ekonomický dopad, a zakotvují vývoj dluhu směrem k referenční hodnotě stanovené v článku 1 Protokolu č. 12 o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a SFEU. |
Odůvodnění
Vyplývá z textu.
Pozměňovací návrh 2
8. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Za účelem dosažení a udržení střednědobého cíle ve strukturálním vyjádření je nezbytné, aby členské státy stanovily konsistentní postup korekce, a to na základě proměnných, které mohou rozpočtové orgány ovlivnit. Vnitrostátní fiskální plánování podpořené předpokládaným vývojem výdajů vládních institucí očištěných o dopad diskrečních opatření na straně příjmů podporuje při sledování vývoje ve fiskální oblasti účinnost, transparentnost a odpovědnost. Za účelem navázání plánu pevně na celkové fiskální výsledky ve střednědobém horizontu a zajištění posílení odpovědnosti jednotlivých členských států za fiskální politiku by měl být pro celé volební období, jak je uvedeno ve vnitrostátním ústavním právním řádu každého členského státu, stanoven střednědobý vývoj růstu výdajů vládních institucí očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů . Uvedený plán by měl být stanoven, jakmile se nová vláda ujme svého úřadu, a roční rozpočty by se jím měly řídit , aby bylo dosaženo rozhodné konvergence ke střednědobému cíli. |
Za účelem dosažení a udržení střednědobého cíle ve strukturálním vyjádření je nezbytné, aby členské státy stanovily konsistentní postup korekce, a to na základě proměnných, které mohou rozpočtové orgány ovlivnit. Vnitrostátní fiskální plánování podpořené předpokládaným vývojem výdajů vládních institucí očištěných o dopad diskrečních opatření na straně příjmů podporuje při sledování vývoje ve fiskální oblasti účinnost, transparentnost a odpovědnost. Za účelem navázání plánu pevně na celkové fiskální výsledky ve střednědobém horizontu a v souladu s výsadami členských států v daňové oblasti a s ustanoveními článků 110 až 113 SFEU by měl být pro celé volební období, jak je uvedeno ve vnitrostátním ústavním právním řádu každého členského státu, stanoven pomocí transparentního a demokratického postupu střednědobý vývoj růstu výdajů vládních institucí , přičemž by na základě zásad partnerství a víceúrovňové správy měly být zapojeny místní a regionální orgány a sociální a ekonomičtí partneři, a členské státy by tak převzaly větší odpovědnost za fiskální politiku . Uvedeným plánem by se měly řídit roční rozpočty, aby bylo dosaženo postupné konvergence ke střednědobému cíli. |
Odůvodnění
|
— |
„Střednědobý vývoj růstu výdajů vládních institucí“ sám o sobě neumožňuje „zajištění posílení odpovědnosti jednotlivých členských států za fiskální politiku“. |
|
— |
Vývoj nelze stanovit pro volební období a v momentě, kdy se nová vláda ujme svého úřadu. |
Pozměňovací návrh 3
9. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Provádění hlavních strukturálních reforem podporujících dlouhodobou udržitelnost by mohlo vzhledem ke svým budoucím pozitivním účinkům ospravedlnit změny v postupu korekce směrem k dosažení střednědobého cíle, pokud mají ověřitelný pozitivní rozpočtový dopad, což bude potvrzeno posouzením provedeným podle procedurálních požadavků Paktu o stabilitě a růstu. Za účelem usnadnění hospodářské stabilizace by výjimečné okolnosti – ve formě prudkého hospodářského propadu v eurozóně nebo v Unii jako celku či neobvyklé události, které dotyčný členský stát nemůže nikterak ovlivnit a které mají zásadní dopad na rozpočet – měly umožnit dočasné odchýlení od střednědobého cíle nebo od cesty k jeho postupnému dosažení, pokud toto odchýlení neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. |
Provádění hlavních strukturálních reforem s přidanou evropskou hodnotou a spojených s pravomocemi EU nebo provádění veřejných investic podporujících dlouhodobou udržitelnost by mohlo ospravedlnit změny v postupu korekce směrem k dosažení střednědobého cíle, pokud mají ověřitelný pozitivní rozpočtový dopad, což bude potvrzeno posouzením provedeným podle procedurálních požadavků Paktu o stabilitě a růstu. Za účelem usnadnění hospodářské stabilizace by výjimečné okolnosti – ve formě prudkého hospodářského propadu v jednom nebo více členských státech, v eurozóně nebo v Unii jako celku či neobvyklé události, které dotyčný členský stát nemůže nikterak ovlivnit a které mají zásadní dopad na rozpočet – měly umožnit dočasné odchýlení od střednědobého cíle nebo od cesty k jeho postupnému dosažení, pokud toto odchýlení neohrozí fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. |
Odůvodnění
|
— |
Některé veřejné investice přinášející pozitivní, přímé a ověřitelné dlouhodobé rozpočtové dopady na růst a udržitelnost veřejných financí se považují za rovnocenné hlavním strukturálním reformám v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Při formulaci vnitrostátních rozpočtových pravidel je rovněž třeba zohlednit „investiční doložku“ Paktu o stabilitě a růstu. |
|
— |
Protože se jedná o zavedení rámce rozpočtových pravidel na vnitrostátní úrovni, je nezbytné zohlednit případné výjimečné situace, které by měly dopad na jeden nebo více členských států, aniž by však vedly k propadu celé eurozóny nebo Unie. |
Pozměňovací návrh 4
17. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Článek 13 TSCG stanoví, že rozpočtové politiky a ostatní otázky, na něž se uvedená smlouva vztahuje, budou projednávány na meziparlamentních zasedáních organizovaných Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty smluvních stran podle hlavy II Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii připojeného ke Smlouvám. Touto směrnicí není uvedená praxe dotčena , neboť diskuze přispívá ke zvyšování demokratické odpovědnosti v kontextu správy ekonomických záležitostí Unie. |
Článek 13 TSCG stanoví, že rozpočtové politiky a ostatní otázky, na něž se uvedená smlouva vztahuje, budou projednávány na meziparlamentních zasedáních organizovaných Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty smluvních stran podle hlavy II Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii připojeného ke Smlouvám. Těchto zasedání se účastní Evropský výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor. Tato směrnice znovu potvrzuje uvedenou praxi , neboť diskuze přispívá ke zvyšování demokratické odpovědnosti v kontextu správy ekonomických záležitostí Unie. |
Odůvodnění
Praxe meziparlamentních zasedání přispívá k posílení demokratické odpovědnosti v rámci hospodářské správy Unie a musí být tedy znovu potvrzena. Kromě toho je třeba uznat skutečnou účast VR na těchto schůzích.
Pozměňovací návrh 5
Čl. 2 – písm. a
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Článek 2 Definice |
Článek 2 Definice |
||||
|
(…) |
(…) |
||||
|
Kromě toho se použijí také následující definice:
|
Kromě toho se použijí také následující definice:
|
Odůvodnění
Viz pozměňovací návrh k bodu odůvodnění 9.
Pozměňovací návrh 6
Čl. 3 – odst. 2 – písm. a
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Článek 3 Fiskální odpovědnost a střednědobá rozpočtová orientace |
Článek 3 Fiskální odpovědnost a střednědobá rozpočtová orientace |
||||
|
(…) |
(…) |
||||
|
|
Odůvodnění
Některé veřejné investice přinášející pozitivní, přímé a ověřitelné dlouhodobé rozpočtové dopady na růst a udržitelnost veřejných financí se považují za rovnocenné hlavním strukturálním reformám v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Při formulaci vnitrostátních rozpočtových pravidel je rovněž třeba zohlednit „investiční doložku“ Paktu o stabilitě a růstu.
Pozměňovací návrh 7
Čl. 3 – odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||
|
Článek 3 Fiskální odpovědnost a střednědobá rozpočtová orientace 4. Členské státy určí nezávislé orgány pro sledování dodržování pravidel uvedených v odstavcích 1 a 2. Nezávislé orgány poskytují veřejná posouzení s cílem určit:
|
|
Odůvodnění
Všechny členské státy již mají veřejné instituce pro nezávislé posuzování veřejných výdajů a příjmů. Není třeba zřizovat další instituce, jejichž legitimita se zdá být nejasná a jež by mohly opětovně zpochybnit odpovědnost členských států za rozpočtovou politiku.
Pozměňovací návrh 8
Vložit nový článek za článek 5:
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Nový článek Meziparlamentní konference Jak stanoví hlava II Protokolu (č. l) o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii připojeného ke Smlouvám o Evropské unii, Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty členských států společně vymezí uspořádání a podporu konference sdružující zástupce dotčených výborů Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů s cílem projednat rozpočtové politiky a hospodářskou správu Unie. Těchto konferencí se účastní poradní instituce Unie – Evropský výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor. |
Odůvodnění
Viz pozměňovací návrh 4 k bodu odůvodnění 17.
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
|
1. |
vítá ochotu Komise co nejdříve reformovat a prohloubit hospodářskou a měnovou unii (HMU), zatímco se evropské hospodářství nachází ve fázi relativního zotavení, přičemž je třeba dbát na to, aby byla zajištěna konvergence mezi členskými státy eurozóny a členskými státy mimo ni. Krize od roku 2008 dala vyniknout nedostatkům institucionálního rámce eurozóny a přijatá opatření nejsou dostatečná k zajištění její stability a prosperity vzhledem k možným novým hospodářským a finančním otřesům; poukazuje na to, že nedostatečná konvergence a soudržnost uvnitř Unie a hospodářská a bankovní nestabilita mají zvláštní dopad na místní a regionální orgány, zejména s ohledem na nárůst sociálních výdajů z důvodů krize, omezení jejich investiční kapacity a zachování uspokojivé úrovně kvality veřejných služeb (1); |
|
2. |
podporuje zásadu zavedení rozpočtové kapacity určené ke zvýšení odolnosti eurozóny a k přípravě konvergence s budoucími členy eurozóny. Tato kapacita však musí být financována z vlastních zdrojů, které budou jiné než ty, jež jsou stanoveny pro financování rozpočtu Evropské unie, aby se zabránilo tomu, že tato kapacita bude mít dopad na programy EU, které jsou přístupné pro země EU-27. Tato kapacita by měla být započítána mimo strop zdrojů rozpočtu EU; |
|
3. |
lituje však, že v návrhu, který Komise předložila dne 31. května 2018, se tato kapacita využívá pro opatření zaměřená na strukturální reformy, která nutně nesouvisejí s konvergencí v eurozóně, a na evropský mechanismus stabilizace investic ve formě půjčky poměrně nízké částky ve výši maximálně 30 miliard EUR, a že na sám nástroj na podporu konvergence se zde vyčleňuje pouze 2,16 miliard EUR; |
|
4. |
souhlasí s možným evropským spolufinancováním strukturálních reforem na místní úrovni, pokud by v souladu se zásadou subsidiarity probíhaly v oblastech, v nichž má EU pravomoci, týkaly by se opatření s přidanou evropskou hodnotou a měly významný pozitivní hospodářský dopad. Návrh nařízení předložený dne 31. května 2018, jímž se zavádí program na podporu reforem s celkovým rozpočtem ve výši 25 miliard EUR, bude předmětem samostatného stanoviska VR; |
|
5. |
domnívá se nicméně, že tyto nové finanční nástroje nemohou být financovány na úkor politiky soudržnosti (2) (3); |
|
6. |
připomíná svou výzvu týkající se lepší koordinace hospodářských, ale také sociálních politik v rámci evropského semestru, a žádá, aby do ní byly pomocí „kodexu chování“ více zapojeny místní a regionální orgány (4); |
|
7. |
zdůrazňuje, že současná pravidla a postupy pro evropskou kontrolu vnitrostátních rozpočtů v rámci Unie nejsou schopna účinně zabránit nerovnováze a zranitelnosti a postrádají demokratickou legitimitu; |
|
8. |
bere na vědomí návrh Evropské komise, který se týká cenných papírů zajištěných státními dluhopisy (sovereign bond-backed securities neboli SBBS) a jehož účelem je posílit integraci a diverzifikaci v rámci evropského finančního sektoru. VR uznává, že by cenné papíry zajištěné státními dluhopisy a priori neznamenaly sdílení rizik a ztrát mezi členskými státy eurozóny a tyto cenné papíry by přispěly k oslabení vazby mezi bankami a státy a k tomu, že by byly méně upřednostňovány státní dluhopisy. VR si však znovu klade otázku, jak by proměna státních dluhopisů na sekuritizované produkty snížila riziko místo toho, aby ho rozdělila mezi neregulované finanční subjekty (5); |
|
9. |
zdůrazňuje, že je naléhavě nutné dokončit bankovní unii, a lituje, že Evropská rada odložila přijetí plánu pro její dokončení na červen 2018. Podporuje souběžný přístup spočívající ve snížení objemu nedobytných pohledávek a úvěrů se selháním u bank se současným postupným zavedením evropského systému pojištění vkladů; |
Návrh směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla pro posílení rozpočtové odpovědnosti a střednědobé rozpočtové orientace v členských státech
|
10. |
bere na vědomí návrh Komise, aby byl obsah Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (TSCG) začleněn do evropského právního rámce, jak stanoví článek 16 této smlouvy; klade si však otázku, zda je z právního, politického a demokratického hlediska vhodné využít návrhu směrnice (na základě čl. 126 odst. 14 Smlouvy o fungování Evropské unie), který počítá jen s jednou konzultací Evropského parlamentu a neposkytuje tedy záruku, že rozhodnutí bude přijato transparentně a demokraticky, což je však nezbytné s ohledem na výzvy opatření; |
|
11. |
zdůrazňuje však, že TSCG stanoví toto začlenění „na základě vyhodnocení zkušeností s jejím plněním“, vyhodnocení, které podle všeho Komise vyčerpávajícím způsobem neprovedla a nezveřejnila. Toto vyhodnocení mělo objasnit znepokojivou situaci veřejných investic v EU. Podle Eurostatu celkové veřejné investice v Unii poklesly ze 3,4 % HDP v roce 2008 na 2,7 % HDP v roce 2016. Současně došlo ještě k poklesu investic místních orgánů, a to z 1,5 % HDP v roce 2008 na 1,1 % HDP v roce 2016, přičemž v některých státech je situace ještě vážnější (6). Vyjadřuje proto politování nad tím, že veřejné investice jsou často nejvíce poznamenány politikami fiskální konsolidace, a to i na úrovni místních a regionálních orgánů, které odpovídají za více než polovinu veřejných investic v EU a jejich investice mají přímý dopad na místní hospodářství a na každodenní život evropských občanů. V této souvislosti je rovněž znepokojen rostoucí centralizací veřejných investic, kdy část investic prováděná veřejnými orgány jasně poklesla oproti 60 % úrovni, které dosahovala v 90. letech 20. století (7); Toto vyhodnocení mělo rovněž zdůraznit dopad krize a politiky fiskální konsolidace na sociální výdaje a na státní sociální služby v mnoha zemích a regionech; |
|
12. |
je znepokojen tím, že v návrhu Komise nejsou zmíněny veřejné investice, tím spíše, že v minulosti byla uznána nezbytná flexibilita spojená s investicemi, zejména ve sdělení Komise z ledna 2015 na toto téma (8), a že určité veřejné investice mají pozitivní a prokazatelné dlouhodobé dopady na růst a tím na udržitelnost veřejných financí; připomíná rovněž v této souvislosti, že čl. 126 odst. 3 SFEU stanoví, že zpráva předběžně vypracovaná při zahájení postupu při nadměrném schodku „přihlédne k tomu, zda schodek veřejných financí překračuje veřejné investiční výdaje, jakož i ke všem dalším rozhodujícím faktorům“; |
|
13. |
připomíná kromě toho, že VR si položil otázku ohledně právní jistoty, kterou zajišťuje interpretační sdělení Komise, a vyjádřil domněnku, že bude třeba vzít v úvahu míru nedostatečných investic na vnitrostátní nebo regionální úrovni, aby bylo dosaženo skutečného dopadu na schopnost veřejných orgánů investovat (9). Utvrzuje se v této analýze při četbě sdělení ze dne 23. května 2018, které se týká přezkumu flexibility v rámci Paktu o stabilitě a růstu (10), jelikož od roku 2015 pouze čtyři členské státy požádaly o to, aby mohly využít ustanovení o strukturálních reformách či o investicích, ačkoli téměř polovina členských států plnila podmínky pro využití ustanovení o strukturálních reformách. Využití ustanovení o investicích totiž značně omezila podmínka, podle níž musí členský stát procházet obdobím hospodářských potíží. Pro některé členské státy představovala rovněž zátěž povinnost dodržovat bezpečnostní rezervu ohledně hraniční hodnoty schodku ve výši 3 % po dobu tří let. Jak přiznala sama Komise, „je obtížné přesně posoudit dopad (interpretačního sdělení) na objem veřejných investic“. Aby došlo k účinkům na míru investic, zdá se nutné rozšířit oblast působnosti sdělení; |
|
14. |
opětovně připomíná svou žádost, aby veřejné výdaje členských států a místních a regionálních orgánů na spolufinancování programů podporovaných z evropských strukturálních a investičních fondů, transevropských sítí a Nástroje pro propojení Evropy nebyly uváděny mezi strukturálními, veřejnými či podobnými výdaji, které jsou zohledňovány v rámci Paktu o stabilitě a růstu, a to bezpodmínečně, protože tyto investice jsou ze své podstaty kvalitními evropskými investicemi; |
|
15. |
zdůrazňuje, že v souladu s protokolem č. 12 SFEU odpovídají členské státy za schodky veřejné správy, jež zahrnuje veškeré úrovně správy. Dopad fiskálních pravidel EU na evropské místní a regionální orgány se však zároveň podstatně liší. Tento dopad závisí na tom: a) jak členské státy tato fiskální pravidla EU převedly do vnitrostátních právních předpisů; b) jaký je stupeň fiskální decentralizace v daném členském státě; c) jak rozsáhlé mají místní a regionální orgány pravomoci a d) jaká je jejich finanční situace, jež se může v jednotlivých členských státech výrazně lišit; |
|
16. |
vyzývá opětovně Komisi, aby předložila bílou knihu, v níž bude na úrovni EU klasifikována kvalita veřejných investic na účtech veřejných výdajů podle jejich dlouhodobých účinků (11); |
|
17. |
domnívá se, že směrnice o zavedení rámce rozpočtových pravidel na vnitrostátní úrovni by měla zohlednit případné výjimečné situace, které by měly dopad na jeden nebo více členských států, aniž by však vedly k propadu celé eurozóny nebo Unie; |
|
18. |
znovu připomíná své znepokojení ohledně toho, že účetní norma Eurostat ESA 2010, jež má platit od září 2014, nerozlišuje mezi výdaji a investicemi. Provedení těchto standardů ve vnitrostátním právu v některých členských státech znamená, že jsou místní a regionální orgány nuceny uplatňovat stropy pro maximální objem veřejných investic na obyvatele a rok. Tyto stropy budou bránit zejména místním a regionálním orgánům v tom, aby poskytovaly spolufinancování potřebné pro projekty evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů. Rovněž budou těm místním a regionálním orgánům, které mají finanční rezervy, překážet v tom, aby spustily významné investiční projekty nesouvisející s ESI fondy; vyzývá proto Komisi, aby předložila zprávu o provádění systému ESA 2010; |
|
19. |
konstatuje, že rozumným způsobem, jak nakládat s pravidly Paktu o stabilitě a růstu, aniž by se otevřela možnost pro mistrné účetní kousky, je přepracovat pravidla pro odpisy u veřejných investic a nepočítat celé investiční náklady jako náklady v prvním roce, ale stejně jako soukromé podniky odepisovat náklady na základě očekávané délky investic; |
|
20. |
domnívá se, že praxe meziparlamentních zasedání, která jsou stanovena článkem 13 TSCG, přispívá k posílení demokratické odpovědnosti v rámci hospodářské správy Unie a musí být tedy v tomto návrhu směrnice znovu potvrzena, ale požaduje, aby byla účast VR na těchto zasedáních formalizována s cílem uznat nezbytnou účast místních a regionálních orgánů na hospodářské správě; |
Návrh nařízení Rady o zřízení Evropského měnového fondu
|
21. |
domnívá se, že Evropský nástroj finanční stability (EFSF) a jeho nástupce, Evropský mechanismus stability (ESM), byly nezbytné při krátkodobém řízení hospodářské a finanční krize; konstatuje však, že rozhodování v rámci ESM není transparentní, že nezbytná jednomyslnost zůstává možným zdrojem blokací a že tyto nástroje stojí mimo evropský právní rámec; |
|
22. |
vítá proto skutečnost, že návrh Komise začleňuje ESM do evropského primárního práva, stanoví jeho odpovědnost vůči Evropskému parlamentu, aniž jsou dotčeny členské státy mimo eurozónu, a ukládá mu povinnost zveřejňovat výroční zprávy a roční účetní závěrky, řídit se pravidly pro přístup k dokumentům a podřizuje jej Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a evropskému veřejnému ochránci práv; |
|
23. |
podporuje kromě toho návrh Komise, který stanoví, že významná rozhodnutí týkající se především finanční pomoci budou přijímána váženou většinou 85 % na základě poskytnutého kapitálu, nikoli jako dosud jednomyslně, což by mělo přijímání rozhodnutí usnadnit; |
|
24. |
podporuje rovněž využití Evropského měnového fondu coby mechanismu jištění nebo tzv. „backstopu“ pro Jednotný fond pro řešení krizí, který je hlavním prvkem bankovní unie, pokud zdroje posledně jmenovaného fondu nejsou dostatečné pro to, aby umožnily předepsané řešení krizí velkých bank v problémech; |
|
25. |
navrhuje nicméně změnit název fondu za účelem zvýšení jeho čitelnosti a jasnosti pro občany; podle článku 127 SFEU měnovou politiku definuje a provádí Evropská centrální banka a vnitrostátní centrální banky v rámci Evropského systému centrálních bank (ESCB); fond stanovený tímto nařízením se na ní nijak nepodílí, a proto by jeho název neměl obsahovat pojem „měnový“; domnívá se, že vhodnější název by byl „Evropský fond pomoci“ nebo „Evropský fond stabilizace; |
Sdělení: Evropský ministr hospodářství a financí
|
26. |
vítá sdělení Komise o evropském ministrovi hospodářství a financí, který by byl současně místopředsedou Komise a předsedou Euroskupiny, a měl by tak dvojí legitimitu a zosobňoval by lepší demokratickou odpovědnost a čitelnost správy HMU. Je však nutné upřesnit, jak bude takto funkce vykonávána, aby nevedla k větší centralizaci rozhodování o rozpočtu; |
|
27. |
připomíná svou podporu spojení funkce předsedy Euroskupiny a komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti, aby byly zastoupeny všeobecné zájmy eurozóny v Euroskupině a aby tento úředník mohl být odpovědný vůči Parlamentu, což v současnosti není; |
|
28. |
konstatuje, že pokud bude volen evropský ministr hospodářství a financí, byl by jako kombinovaný právní základ použitelný článek 2 protokolu 14 o Euroskupině a článek 17 SEU; |
|
29. |
domnívá se však, že toto opatření musí doprovázet důkladná reforma samotné Euroskupiny, jejíž statut musí být více formalizován a která musí například zveřejňovat podrobné zápisy, tak aby hlavní rozhodnutí přijatá během zasedání byla přijímána transparentně; |
|
30. |
připomíná navíc své přesvědčení, že problém nedostatečné demokratičnosti HMU bude možné vyřešit pouze tehdy, pokud evropští občané budou přesvědčeni, že HMU brání rovněž zásadu společenského pokroku a že zaměstnanost, růst mezd a sociální normy nejsou v porovnání s makroekonomickými a rozpočtovými zájmy považovány za druhotné; |
|
31. |
považuje za zásadně důležité prohloubení HMU a koordinaci fiskálních politik, zejména prostřednictvím realizace bankovní unie a unie kapitálových trhů a EMF. Současně je nutné vnímat politickou situaci a veřejné mínění. |
V Bruselu dne 5. července 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
(1) Stanovisko VR Diskusní dokument o prohloubení HMU do roku 2025. Přijato dne 30. listopadu 2017. Zpravodaj: Christophe Rouillon (FR/SES): http://webapi.cor.europa.eu/documentsanonymous/cor-2017-03197-00-01-ac-tra-cs.docx.
(2) Usnesení VR o změně nařízení o společných ustanoveních ESI fondů na podporu strukturálních reforem. Přijato dne 1. února 2018: http://webapi.cor.europa.eu/documentsanonymous/cor-2017-06173-00-00-res-tra-cs.docx.
(3) Stanovisko VR Pozměněný program na podporu strukturálních reforem a nové rozpočtové nástroje pro eurozónu. Zpravodajka: Olga Zrihen (BE/SES). Přijato dne 22. března 2018. http://webapi.cor.europa.eu/documentsanonymous/cor-2018-00502-00-00-ac-tra-cs.docx.
(4) Stanovisko VR Zlepšit řízení evropského semestru – kodex chování pro zapojení místních a regionálních orgánů. Zpravodaj: Rob Jonkman (NL/EKR). Přijato dne 11. května 2017. Úř. věst. C 306, 15.9.2017, s. 24.
(5) Viz odstavec 22 stanoviska VR ze dne 30. 11. 2017Diskusní dokument o prohloubení HMU do roku 2025.
(6) Eurostat: Tvorba hrubého fixního kapitálu ve veřejném sektoru. Kód: tec00022. Prozatímní údaje pro rok 2016. http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tec00022&language=en.
(7) Evropská komise (EK), Sedmá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Září 2017, s. 168. http://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/cohesion-report/.
(8) Sdělení EK Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu. 13. ledna 2015. Odkaz: COM(2015) 12 final: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52015DC0012&from=CS.
(9) Stanovisko VR Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu. Přijato dne 9. července 2015. Zpravodajka: Olga Zrihen (BE/SES). Úř. věst. C 313, 22.9.2015, s. 22.
(10) COM(2018) 335 final.
(11) Stanovisko VR Podpora kvality veřejných výdajů v oblastech, ve kterých EU vykonává činnost. Zpravodajka: Catiuscia Marini (IT/SES). Úř. věst. C 19, 21.1.2015, s. 4.