Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018DC0740

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění směrnice 2014/53/EU o rádiových zařízeních

COM/2018/740 final

V Bruselu dne 13.11.2018

COM(2018) 740 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění směrnice 2014/53/EU o rádiových zařízeních


OBSAH

1.    Úvod    

2.    Lepší přechod a ucelenost    

2.1.    Seminář    

2.2.    Pokyny týkající se data použitelnosti nových směrnic v odvětví elektroenergetiky    

2.3.    Pokyny ke směrnici o rádiových zařízeních    

3.    Provádění    

3.1.    Oznámení prováděcích opatření    

3.2.    Použití ve státech ESVO EHP    

3.3.    Posuzování shody    

3.4.    Dozor nad trhem (soulad a lepší spolupráce)    

3.5.    Výbor (TCAM)    

4.    Harmonizované normy    

4.1.    Účel harmonizovaných norem    

4.2.    Příprava harmonizovaných norem    

4.3.    Obecné kroky, které Komise provedla za účelem řešení těchto problémů    

4.4.    Konkrétní situace a řešení    

4.4.1.    Norma o Wi-Fi (EN 301 893)    

4.4.2.    Harmonizované normy, které nezahrnovaly specifikace parametrů výkonu přijímačů    

4.5.    Stav harmonizovaných norem podle směrnice o rádiových zařízeních    

5.    Požadavky    

5.1.    Požadavky založené na novém přístupu    

5.2.    Svěření pravomocí Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů    

5.2.1.    Ustanovení čl. 3 odst. 3 (dodatečné základní požadavky) a článku 4 (kombinace rádiových zařízení a softwaru)    

5.2.2.    Článek 5 (registrace)    

5.2.3.    Jiná ustanovení    

5.3.    Odstranění zbytečných správních povinností a nejasností    

6.    Závěr    

Příloha    

Změny zavedené směrnicí o rádiových zařízeních    

1.Úvod

Strojírenský průmysl hraje v ekonomice Evropy strategickou úlohu. Vytváří přibližně 30 % přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu v EU a poskytuje technologická řešení relevantní pro hlavní politiky EU. Inovativní a inteligentní elektrická a mechanická zařízení šetrná k životnímu prostředí umožňují vytvářet více lepších pracovních míst v celé ekonomice a poskytovat čistší, efektivnější a konkurenceschopnější výrobky a služby. Odvětví strojírenského průmyslu mají klíčový význam pro fungování dalších průmyslových odvětví a fungují i jako poskytovatelé kapitálu a meziproduktů a dílčích služeb pro všechna hospodářská odvětví.

Jedním z hlavních právních nástrojů Evropské unie (EU) v oblasti elektrotechnického a elektrického průmyslu je směrnice o rádiových zařízeních 1 , která stanoví předpisový rámec pro dodávání rádiových zařízení na vnitřní trh a je s některými výjimkami použitelná pro produkty využívající rádiové frekvenční spektrum (rádiová zařízení) 2 . Ostatní nástroje v oblasti elektrotechnického a elektrického průmyslu představuje směrnice o zařízeních nízkého napětí 2014/35/EU 3 a směrnice o elektromagnetické kompatibilitě 2014/30/EU 4 .

Rádiová zařízení spadající do oblasti působnosti směrnice o rádiových zařízeních nepodléhají směrnicím 2014/35/EU a 2014/30/EU 5 , musí však splňovat základní požadavky těchto směrnic, jelikož čl. 3 odst. 1 směrnice o rádiových zařízeních odkazuje na jejich základní požadavky.

Směrnice o rádiových zařízeních byla zveřejněna v Úředním věstníku EU dne 22. května 2014, vstoupila v platnost dne 11. června 2014 a je použitelná od 13. června 2016. Zrušila směrnici 1999/5/ES o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních 6 . Stanovila jednoroční přechodné období, které skončilo dne 12. června 2017 (článek 48). Během této přechodné fáze bylo výrobcům dovoleno uvádět na trh rádiová zařízení, která byla ve shodě buď se směrnicí o rádiových zařízeních, nebo s právními předpisy EU platnými před 13. červnem 2016 (např. se směrnicí 1999/5/ES).

Směrnice o rádiových zařízeních sladila směrnici 1999/5/ES s novým legislativním rámcem 7 . Tato revize zohlednila potřebu lepšího dozoru nad trhem, zejména zavedením povinnosti zpětné vysledovatelnosti pro výrobce, dovozce a distributory. Umožňuje rovněž přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem vyžadovat předběžnou registraci pro třídy rádiových zařízení, které se vyznačují nízkou mírou souladu. Další nové prvky představuje začlenění rádiových zařízení určených čistě pro příjem zvuku a zařízení určených jen pro příjem rozhlasového a televizního vysílání do této směrnice a zjednodušení některých administrativních požadavků. Stručné porovnání směrnice o rádiových zařízeních a směrnice 1999/5/ES viz příloha.

Směrnice o rádiových zařízeních svěřuje Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci ve specifických oblastech. Ustanovení čl. 44 odst. 2 směrnice o rádiových zařízeních stanoví, že pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi na dobu pěti let od 11. června 2014, a požaduje, aby Komise nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období (tj. do 10. září 2018) vypracovala zprávu o přenesené pravomoci.

Komise navíc podle čl. 47 odst. 2 směrnice o rádiových zařízeních přezkoumá provádění této směrnice (tj. směrnice o rádiových zařízeních) a do 12. června 2018 o něm podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě a poté každých pět let.

Zpráva ve smyslu čl. 47 odst. 2 směrnice o rádiových zařízeních bude nutně zahrnovat podrobnosti o iniciativách, které byly nebo budou přijaty za účelem přípravy aktů v přenesené pravomoci podle směrnice o rádiových zařízeních, tj. bude informovat rovněž o otázkách týkajících se čl. 44 odst. 2. Lhůta pro předložení zprávy pro účely čl. 47 odst. 2 je navíc velmi blízká datu předložení zprávy pro účely čl. 44 odst. 2 směrnice o rádiových zařízeních.

Tato zpráva je proto vypracovávána jak pro účely čl. 44 odst. 2, tak pro účely čl. 47 odst. 2 směrnice o rádiových zařízeních. V souladu s čl. 47 odst. 2 směrnice o rádiových zařízeních se tato zpráva zabývá otázkami týkajícími se provedení a fungování této směrnice včetně pokroku při vypracovávání příslušných norem 8 a činností Výboru pro posuzování shody a pro dozor nad trhem v oblasti telekomunikací (TCAM). 9 Poskytuje rovněž informace o záležitostech souvisejících s čl. 47 odst. 2 písm. a), které se týkají uceleného systému 10 , s čl. 47 odst. 2 písm. d), které se týkají ochrany spotřebitelů 11 , s čl. 47 odst. 2 písm. e), které se týkají jednotných nabíječek 12 , a s čl. 47 odst. 2 písm. f) které se týkají tzv. e-labellingu 13 . A konečně tato zpráva uvádí podrobnosti o přenesené pravomoci a v souladu s čl. 44 odst. 2 směrnice o rádiových zařízeních tyto informace aktualizuje. 14

Jedná se o první zprávu, která byla vypracována téměř rok po skončení přechodného období ve smyslu čl. 47 odst. 2. Z tohoto důvodu je ještě příliš brzy na to, aby bylo možné uvést podrobnosti o všech položkách uvedených v čl. 47 odst. 2 směrnice o rádiových zařízeních, a obecně vyvozovat závěry o účinnosti směrnice o rádiových zařízeních. Podle čl. 47 odst. 2 směrnice o rádiových zařízeních bude vypracovávána zpráva každých pět let, což znamená, že příští zpráva bude vypracována a předložena v roce 2023.

2.Lepší přechod a ucelenost

2.1.Seminář

Vzhledem k novým prvkům, které zavedla směrnice o rádiových zařízeních, vznesly členské státy a zúčastněné strany dotazy týkající se použitelnosti směrnice o rádiových zařízeních, jakož i výkladu některých ustanovení, zejména pokud jde o oblast její působnosti; Komise proto uspořádala v listopadu 2014 v Bruselu otevřený seminář. Cílem tohoto semináře bylo řešit problémy a otázky týkající se provádění směrnice o rádiových zařízeních, aby byly členské státy schopny vypracovat vnitrostátní prováděcí opatření včas a uceleně, a aby byly zúčastněné strany (např. průmysl a oznámené subjekty) připraveny soudržně uplatňovat směrnici o rádiových zařízeních ke dni její použitelnosti.

Bylo přítomno velké množství účastníků (přibližně 100) především z řad členských států, států ESVO, 15 evropských normalizačních organizací, profesních sdružení, oznámených subjektů, spotřebitelských sdružení atd. Následně byl na internetových stránkách Komise zveřejněn dokument „Otázky a odpovědi“. 16

2.2.Pokyny týkající se data použitelnosti nových směrnic v odvětví elektroenergetiky

Bylo zapotřebí poskytnout členským státům a zúčastněným stranám pokyny, které by podrobně vysvětlovaly použitelnost nových směrnic v odvětví elektroenergetiky (směrnice 2014/30/EU, směrnice 2014/35/EU a směrnice o rádiových zařízeních) ve vztahu k datu uvedení výrobku na trh. V reakci na tuto skutečnost vypracovaly útvary Komise tyto pokyny, které byly zveřejněny na internetových stránkách Komise. 17  

Tento dokument objasňuje, která ze směrnic odvětví elektroenergetiky je v dané situaci použitelná, přičemž zohledňuje datum uvedení výrobku na trh, přechodné období stanovené ve směrnici o rádiových zařízeních, oblast působnosti staré a nové směrnice o elektrických zařízeních v odvětví elektroenergetiky, jakož i datum použitelnosti těchto směrnic.

2.3.Pokyny ke směrnici o rádiových zařízeních

V květnu 2017 byly na internetových stránkách Komise zveřejněny nové pokyny ke směrnici o rádiových zařízeních 18 . Tyto pokyny mají sloužit jako příručka pro všechny strany, kterých se směrnice o rádiových zařízeních přímo či nepřímo dotýká. Měly by pomoci při výkladu směrnice o rádiových zařízeních. Pokyny nejsou právně závazné.

Tyto pokyny vysvětlují a objasňují některé nejdůležitější otázky související s uplatňováním směrnice o rádiových zařízeních, jako je například její oblast působnosti, základní požadavky, použitelné postupy posuzování shody, některé specifické povinnosti týkající se hospodářských subjektů apod. Byly vypracovány ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami (profesními sdruženími, sdruženími spotřebitelů, oznámenými subjekty, evropskými normalizačními organizacemi).

V červnu 2018 zveřejnily útvary Komise aktualizovanou verzi těchto pokynů, kterou podpořil rovněž Výbor pro posuzování shody a pro dozor nad trhem v oblasti telekomunikací (TCAM), 19 a která obsahuje vysvětlení otázek vznesených po zveřejnění první verze těchto pokynů a aktualizovaných odkazů. Objasňuje například, zda je směrnice o rádiových zařízeních použitelná pro rádiové moduly, aktualizuje informace o použitelnosti směrnice o rádiových zařízeních na drony a uvádí křížové odkazy na doplňující pokyny pro kombinovaná zařízení. 20  

3.Provádění

3.1.Oznámení prováděcích opatření

V čl. 49 odst. 1 směrnice o rádiových zařízeních se stanoví, že členské státy do 12. června 2016 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.

Do července 2016 oznámilo svá vnitrostátní prováděcí opatření 14 členských států. V důsledku toho zaslala Evropská komise v červenci 2016 výzvu zbývajícím 14 členským státům, které nedodržely ustanovení čl. 49 odst. 1. Do konce roku 2017 všechny členské státy oznámily jeden nebo více vnitrostátních aktů, na které odkazovaly jako na vnitrostátní prováděcí opatření. Směrnice o rádiových zařízeních tak byla provedena ve všech členských státech a všechny spisy k řízení pro nesplnění povinností vyplývajících z čl. 49 odst. 1 směrnice o rádiových zařízeních byly uzavřeny. Informace o řízeních pro nesplnění povinností vedených proti jednotlivým členským státům jsou k dispozici v databázi Komise 21

Útvary Komise neobdržely žádné stížnosti týkající se problémů způsobených volným pohybem rádiových zařízení, která jsou již v souladu se směrnicí o rádiových zařízeních, v důsledku pozdního provedení směrnice o rádiových zařízeních.

3.2.Použití ve státech ESVO EHP

Směrnice o rádiových zařízeních je použitelná ve státech ESVO 22 EHP 23 (Norsko, Island a Lichtenštejnsko), vzhledem k tomu, že byla začleněna do Dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru EHP 24 a následně provedena těmito státy do jejich vnitrostátního práva.

Švýcarsko přizpůsobilo své vnitrostátní právní předpisy 25 rovnocenně směrnici o rádiových zařízeních. V souladu s touto skutečností byla příslušná kapitola 7 přílohy I dohody o vzájemném uznávání uzavřené mezi EU a Švýcarskem, která vstoupila v platnost dne 1. června 2002 26 , upravena 27 tak, aby odrážela nové acquis EU a rovnocenné švýcarské právní předpisy.

3.3.Posuzování shody 

V květnu 2015 zaslaly útvary Komise všem členským státům dopis, v němž je vyzývají, aby začaly oznamovat své subjekty posuzování shody v souladu s předpisy směrnice o rádiových zařízeních za předpokladu, že byly provedeny příslušné předpisy směrnice o rádiových zařízeních. Tento dopis rovněž zdůraznil skutečnost, že oznámené subjekty podle zrušené směrnice budou zrušeny ke dni 13. června 2017 (tj. po uplynutí přechodného období stanoveného v článku 48 směrnice o rádiových zařízeních).

Do konce tohoto přechodného období (tj. do 12. června 2017) bylo oznámeno 61 subjektů, do konce roku 2017 byly oznámeny další 4 subjekty a do konce dubna 2018 dosáhl celkový počet těchto subjektů 70. 28  

Nebyl zjištěn žádný zvláštní problém v souvislosti s oznamováním subjektů posuzování shody podle směrnice o rádiových zařízeních. Komise navíc nikdy neobdržela žádné informace, které by naznačovaly, že by oznámené subjekty byly přetížené nebo že by nemohly plnit své úkoly. Přestože došlo ke zpoždění při zveřejňování harmonizovaných norem (podrobnosti jsou uvedeny v oddíle4), a v důsledku toho bylo nezbytné zapojení oznámených subjektů v případě konkrétních požadavků 29 , Komise ani přesto neobdržela žádné informace, které by naznačovaly, že by tyto subjekty byly přetížené.

Směrnice o rádiových zařízeních je směrnice nového přístupu. Z větší části je založena na systému EU prohlášení o shodě, který ukládá výrobcům povinnost certifikace vlastních výrobků a uchovávání technické dokumentace týkající se shody výrobků s příslušnými požadavky za účelem inspekce prováděné orgány dozoru.

Zapojení třetí strany (v tomto případě oznámeného subjektu) je nezbytné v případě zvláštních a výjimečných situací. 30 V minulosti však výrobci raději opatřovali schválení oznámeného subjektu i v případech, kdy to nebylo nutné vzhledem k tomu, že uplatnili příslušné harmonizované normy 31 . Dosud není zřejmé, zda sladění postupů posuzování shody s novým legislativním rámcem bude výrobce motivovat k tomu, aby si opatřovali schválení oznámeného subjektu pouze ve zvláštních situacích uvedených ve směrnici, což by vedlo ke snížení administrativních nákladů.

Cílem podrobných kritérií stanovených ve směrnici o rádiových zařízeních, která musí subjekty posuzování shody splnit, je zajistit, aby tyto subjekty vykonávaly svou činnost na dostatečné a stejně vysoké úrovni výkonnosti. Vzhledem k dohodám o vzájemném uznávání s řadou států 32 mohou výrobci využívat přístup na širší trh.

Odvětvová skupina oznámených subjektů, tj. Radio Equipment Directive Compliance Association (sdružení pro dodržování směrnice o rádiových zařízeních, REDCA) 33 přispívá k účinnému provádění právních předpisů ve spolupráci s výborem zřízeným podle směrnice o rádiových zařízeních, tj. s Výborem pro posuzování shody a pro dozor nad trhem v oblasti telekomunikací (TCAM) 34 a usnadňuje dosažení konvergence postupů posuzování shody. REDCA spolupracuje s příslušnými organizacemi, jako je například Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI), Výbor pro elektronické komunikace a skupina pro správní spolupráci v oblasti směrnice o rádiových zařízeních 35 . Uznává se, že jednotné uplatňování postupů posuzování shody usnadňuje dosažení otevřeného a konkurenčního trhu v celé Evropě.

3.4.Dozor nad trhem (soulad a lepší spolupráce)

Celkově lze říci, že směrnice o rádiových zařízeních, která uplatňuje rámec pro dozor nad trhem s výrobky zřízený nařízením (ES) č. 765/2008 36 , dosahuje lepší a účinnější spolupráce mezi vnitrostátními orgány dozoru nad trhem, což je nezbytné pro úspěch politiky dozoru nad trhem a pro zaručení otevřeného a konkurenčního trhu v celé Evropě. Tuto spolupráci podporuje fungování internetově podporované databáze informačního a komunikačního systému pro celoevropský dozor nad trhem (ICSMS) a systému rychlého varování pro nebezpečné nepotravinářské výrobky (RAPEX), které představují základní nástroje pro výměnu informací a optimalizaci rozdělení práce mezi orgány 37 .

Spolupráce je zajištěna rovněž na základě zřízení a fungování skupiny pro správní spolupráci vnitrostátních orgánů pro dozor nad trhem v konkrétním odvětví, tj. skupiny pro správní spolupráci v oblasti směrnice o rádiových zařízeních. Jednou z důležitých aktivit skupiny pro správní spolupráci v oblasti směrnice o rádiových zařízeních je vypracovávat roční statistiky dozoru nad trhem pro zařízení spadající do oblasti působnosti směrnice o rádiových zařízeních (a její předchůdkyně, směrnice 1999/5/ES), a předkládat je Komisi a výboru TCAM. 38

V době dokončení této zprávy předložila skupina pro správní spolupráci v oblasti směrnice o rádiových zařízeních statistické údaje o dozoru nad trhem za rok 2016 39 , neboť v průběhu tohoto roku byla dosud použitelná směrnice 1999/5/ES; tyto statistické údaje uvádějí zjištění o výrobcích nevyhovujících podle směrnice 1999/5/ES, které byly nalezeny na trhu. Konkrétně byla směrnice 1999/5/ES použitelná do 12. června 2016, zatímco v období od 13. června 2016 do 12. června 2017 měli výrobci možnost zvolit si, zda použijí směrnici 1999/5/ES, nebo směrnici o rádiových zařízeních vzhledem k přechodnému období stanovenému v čl. 48 směrnice o rádiových zařízeních. Na základě uvedených statistických údajů lze předpokládat, že výrobci v průběhu daného období upřednostňovali uplatňování směrnice 1999/5/ES. V důsledku toho nelze vyvodit žádné konkrétní závěry ohledně toho, zda se určité typy rádiových zařízení vyznačují nízkou mírou souladu s požadavky směrnice o rádiových zařízeních.

Kromě výše uvedených údajů obdržela Komise od členských států 40 informace o uplatňování směrnice o rádiových zařízeních v souladu s čl. 47 odst. 1. 41 Tyto informace rovněž vedou k závěru, že výrobci před uplynutím přechodného období upřednostňovali použití zrušené, ale i nadále použitelné směrnice, tj. směrnice 1999/5/ES. V důsledku toho byla shoda rádiových zařízení, která byla na trhu, posuzována na základě posledně zmiňované směrnice.

Ze zpráv obdržených v souladu s čl. 47 odst. 1 navíc nevyplývá ani z nich nelze vyvodit závěr, že existuje problém týkající se nízké míry souladu se základními požadavky směrnice o rádiových zařízeních ve vztahu ke kterékoli kategorii rádiových zařízení.

V následujících letech budou členské státy schopny posoudit soulad rádiových zařízení s novou směrnicí (směrnice o rádiových zařízeních) a poskytnout podrobnější informace a údaje.

Specifický problém, který orgány dozoru nad trhem přednesly během schůzek skupiny pro správní spolupráci v oblasti směrnice o rádiových zařízeních, představovala nedostatečná jednoznačnost při uplatňování směrnice o rádiových zařízeních na bezpilotní letadla (drony) a potřeba zajistit, aby její požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu a rádiové spektrum byly použitelné (minimálně) na spotřebitelské a komerční drony. Během diskusí o přijetí nařízení v oblasti civilního letectví 42 bylo dohodnuto, že bude pozměněna výjimka ve směrnici o rádiových zařízeních, která se vztahuje na vybavení letadel. 43 V důsledku toho změnilo nové nařízení (EU) 2018/1139, platné od 11. září 2018, 44 přílohu I (odstavec 3) směrnice o rádiových zařízeních s cílem zajistit, aby se směrnice o rádiových zařízeních vztahovala na většinu kategorií dronů.

V roce 2017 předložila Komise legislativní návrh nařízení o dodržování a vymáhání pravidel jednotného trhu pro nepotravinářské výrobky 45 , jehož cílem je snížit počet nevyhovujících výrobků na jednotném trhu. Konkrétně poskytne správné pobídky podnikům, zintenzivní kontroly souladu s předpisy a podpoří užší přeshraniční spolupráci mezi donucovacími orgány prostřednictvím konsolidace stávajícího rámce činností v oblasti dozoru nad trhem. Kromě toho podpoří společná opatření orgánů dozoru nad trhem z několika členských států, zlepší výměnu informací a podpoří koordinaci programů dozoru nad trhem a vytvoří posílený rámec pro kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie a pro zlepšení spolupráce mezi orgány dozoru nad trhem a celními orgány. Zahrnuje mimo jiné zrušení článku 39 a čl. 40 odst. 1 čtvrtého pododstavce směrnice o rádiových zařízeních. 46  

3.5.Výbor (TCAM)

Článkem 45 směrnice o rádiových zařízeních se zřizuje Výbor pro posuzování shody a pro dozor nad trhem v oblasti telekomunikací (TCAM), což je výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 47 Výbor TCAM 48 vydává stanoviska k navrhovaným prováděcím aktům podle směrnice o rádiových zařízeních a obecně projednává veškeré další otázky týkající se uplatňování této směrnice, které může vznést jeho předseda nebo zástupce některého členského státu v souladu s jednacím řádem tohoto výboru.

Tento výbor, kterému předsedají útvary Komise, aktualizoval svůj jednací řád, který byl poprvé vypracován útvary Komise, schválen výborem TCAM 49 a vstoupil v platnost dne 19. září 2017. Tak byla zajištěna funkčnost tohoto výboru.

Je třeba konstatovat, že podobný výbor existoval i podle směrnice 1999/5/ES (zrušená směrnice). Výbor zřízený podle směrnice 1999/5/ES jmenoval pracovní skupinu, které předsedaly útvary Komise 50 , s cílem poskytovat pomoc a poradenství v konkrétních otázkách. Tato pracovní skupina funguje i nadále jako skupina výboru zřízeného směrnicí o rádiových zařízeních.

V roce 2015 založil výbor TCAM 51 rovněž podskupinu pro „letadlovou techniku, části letadel a zařízení“. Tato podskupina byla zřízena za účelem projednávání otázek a návrhů předložených v dokumentu výboru TCAM, který se zabývá výjimkou pro vybavení letadel, částí letadel a zařízení uvedenou v příloze I směrnice o rádiových zařízeních, a konkrétními případy, které jsou předmětem zkoumání v rámci evropských normalizačních organizací, jako jsou například drony a radary na vyhledávání překážek. V roce 2016 předložila tato podskupina výboru TCAM zprávu obsahující závěry a doporučení za účelem dalšího posouzení 52 .

Proběhl jeden postup hlasování v souladu s čl. 45 odst. 2 – poradní postup – týkající se návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví způsob uvádění informací v souladu s čl. 10 odst. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU, k němuž výbor vydal kladné stanovisko. 53  

Jsou pořádány společné schůzky výboru TCAM a výboru zřízeného rozhodnutím o rádiovém spektru (676/2002/ES) 54 – Výboru pro rádiové spektrum, jejichž cílem je projednávat společné otázky týkající se rádiových zařízení, a tak případně usnadnit fungování směrnice o rádiových zařízeních. Poslední schůzka této společné skupiny se uskutečnila v říjnu 2017.

4.Harmonizované normy

4.1.Účel harmonizovaných norem

Uplatňování harmonizovaných norem, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku podle uvedené směrnice, je dobrovolné, ale má tu výhodu, že poskytuje „předpoklad shody“ s příslušnými základními požadavky, které mají normy za cíl pokrýt. 55  

Pokud se výrobce rozhodne, že nebude dodržovat harmonizovanou normu nebo ji bude používat pouze částečně, je povinen prokázat shodu daného rádiového zařízení se základními požadavky jiným způsobem, a poskytnout úplné technické odůvodnění prokazující splnění těchto požadavků. Pokud harmonizované normy nejsou stanoveny nebo nejsou používány, je výrobce povinen obrátit se na oznámený subjekt za účelem posouzení souladu s požadavky ve vztahu k čl. 3 odst. 2 a 3, avšak pro požadavky uvedené v čl. 3 odst. 1 žádná taková povinnost neexistuje.

Od poloviny osmdesátých let EU stále více využívá normy na podporu svých politik a právních předpisů. Normalizace významně přispěla k dokončení vnitřního trhu v kontextu právních předpisů podle „nového přístupu“, které odkazují na evropské normy vypracované evropskými normalizačními organizacemi. Tyto evropské organizace uzavřely zvláštní dohody (vídeňskou dohodu s Mezinárodní organizací pro normalizaci a frankfurtskou dohodu s Mezinárodní elektrotechnickou komisí), které zajišťují spolupráci ohledně většiny témat zabývajících se normalizací a zabraňují překrývání činností. Zejména v případech, kdy existuje práce na mezinárodní úrovni, kterou lze přijmout v Evropě, má tato práce na mezinárodní úrovni přednost.

4.2.Příprava harmonizovaných norem

Komise v souladu s článkem 10 nařízení o normalizaci (EU) č. 1025/2012 56 požádala Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI), aby na podporu provádění článku 3 směrnice o rádiových zařízeních navrhly harmonizované normy pro rádiová zařízení 57 (dále jen „pověření“).

Toto pověření bylo uděleno výboru CENELEC a ústavu ETSI téměř dva roky před uplynutím přechodného období stanoveného ve směrnici o rádiových zařízeních. Toto pověření bylo uděleno dne 4. srpna 2015, přičemž přechodné období skončilo dne 12. června 2017.

Lhůta pro doručení norem – 15. března 2016 – byla stanovena v tomto pověření.

V průběhu přípravy tohoto pověření probíhaly konzultace s výborem CENELEC i s ústavem ETSI. Z toho vyplývá, že tyto subjekty byly informovány o potřebě začít připravovat harmonizované normy pro účely směrnice o rádiových zařízeních, s dostatečným předstihem.

Nejnovější seznam harmonizovaných norem podle směrnice 1999/5/ES zahrnoval 252 harmonizovaných norem, z čehož konkrétně 21 norem se týkalo základních požadavků uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a), 52 se týkalo základních požadavků uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b) a 179 se týkalo základních požadavků uvedených v čl. 3 odst. 2 a v čl. 3 odst. 3. 58 Ne všechny tyto harmonizované normy bylo třeba aktualizovat. 59 Bylo zapotřebí jen omezených změn stávajícího souboru norem uvedeného ve zrušené směrnici (směrnice 1999/5/ES) k tomu, aby byly odpovídajícím způsobem zohledněny změny směrnice o rádiových zařízeních. Aniž by byly dotčeny jakékoli nové normy, které měly být případně vypracovány vzhledem k nové oblasti působnosti směrnice o rádiových zařízeních (v porovnání s oblastí působnosti směrnice 1999/5/ES), bylo nutné aktualizovat 187 norem, na něž byly zveřejněny odkazy podle směrnice 1999/5/ES, pro účely zveřejnění podle směrnice o rádiových zařízeních. 60  

Došlo však ke zpoždění zveřejňování harmonizovaných norem podle směrnice o rádiových zařízeních, neboť značné množství norem buď nebylo dodáno ve stanoveném časovém rámci, nebo nebylo aktualizováno nebo upraveno pro účely směrnice o rádiových zařízeních.

Podle nařízení o normalizaci (EU) 1025/2012 může Komise zveřejnit harmonizované normy v Úředním věstníku Evropské unie pouze tehdy, pokud byly formálně poskytnuty normalizačními organizacemi a pokud splňují požadavky, které mají za cíl pokrýt.

Výše uvedené problémy s včasnou dostupností norem vzbudily politickou a mediální pozornost.

4.3.Obecné kroky, které Komise provedla za účelem řešení těchto problémů 

Ve snaze vyřešit výše uvedené problémy a zabránit tomu, aby se takové situace v budoucnu opakovaly, útvary Komise úzce spolupracovaly s evropskými organizacemi pro normalizaci.

Za prvé Komise co nejrychleji posuzovala harmonizované normy poté, co je CENELEC a ETSI předložily. Průměrná doba posuzování těchto norem byla kratší než 2 měsíce od jejich neformálního doručení a v řádu 1 měsíce od jejich formálního doručení. Komise rovněž stanovila měsíční zveřejňování harmonizovaných norem s cílem zajistit poskytování vhodných harmonizovaných norem výrobcům v co nejkratší možné době, jak je stanoveno v čl. 10 odst. 6 nařízení o normalizaci 1025/2016. V důsledku toho bylo možné zveřejňovat vhodné harmonizované normy v průměru do 2 a 3 měsíců od jejich doručení výborem CENELEC a ústavem ETSI. Kdykoli o to byla Komise požádána, předložila rovněž připomínky k návrhům norem, aby předešla případným problémům s jejich následným zveřejněním v Úředním věstníku EU.

Útvary Komise dále uspořádaly společný seminář s evropskými normalizačními organizacemi za účelem popisu a vysvětlení požadavků na jakost požadovaných u harmonizovaných norem a nejběžnějších chyb při navrhování harmonizovaných norem s cílem vyhnout se těmto chybám do budoucna. 61 Během semináře byly identifikovány konkrétní případové studie s cílem vysvětlit důvody pro nezveřejnění a uvést příklady některých nejčastějších chyb. Byla také projednána doporučení a možný další postup u vybraných problémů.

Z důvodu zpoždění při přípravě a zveřejňování harmonizovaných norem podle směrnice o rádiových zařízeních 62 obdržely útvary Komise během přechodného období řadu dotazů týkajících se použitelnosti směrnice o rádiových zařízeních, ustanovení použitelných v přechodném období a toho, zda budou ovlivněny dodávky rádiových zařízení (např. mobilních telefonů) uváděných na trh před koncem přechodného období (tj. před 13. červnem 2017). V zájmu větší srozumitelnosti pro zúčastněné strany vypracovaly útvary Komise dokument s názvem „Často kladené dotazy“, který byl poprvé zveřejněn na internetových stránkách Komise v dubnu 2017 63 a který byl od té doby v případě potřeby aktualizován.

Obecně platí, že Komise v rámci strategie pro jednotný trh 64 pracuje na modernizaci evropského systému normalizace a zahájila takzvanou společnou iniciativu v oblasti normalizace. Cílem této iniciativy je spolupracovat ve veřejném a soukromém partnerství s normalizačními organizacemi a členskými státy s cílem lépe reagovat na výzvy evropské normalizace; vyměňovat si informace o nových pravidlech a vývoji; a zlepšit pochopení úlohy norem.

4.4.Konkrétní situace a řešení

Kromě kroků, které byly použity při hledání řešení problémů, které se vyskytly v souvislosti s přípravou harmonizovaných norem podle směrnice o rádiových zařízeních, uplatňovaly útvary Komise ve snaze zvýšit počet zveřejněných norem rovněž pragmatická řešení ve dvou zvláštních situacích popsaných níže.

4.4.1.Norma o Wi-Fi (EN 301 893)

Zvláštní situace vznikla v souvislosti s novým zněním normy, které předložil ústav ETSI v květnu 2017 a které pokrývalo značný počet výrobků Wi-Fi (EN 301 893). 65  

Komise zavedla jako řešení přechodné období, které danému odvětví poskytne dostatek času na to, aby se přizpůsobilo specifikacím této nové harmonizované normy.

4.4.2.Harmonizované normy, které nezahrnovaly specifikace parametrů výkonu přijímačů

Počet harmonizovaných norem ETSI zveřejněných podle směrnice 1999/5/ES se v plném rozsahu nezabýval základními požadavky nové směrnice o rádiových zařízeních (např. parametry výkonu přijímačů). Konkrétní řešení, které Komise přijala v době, kdy byly do seznamu harmonizovaných norem zveřejněného v Úředním věstníku EU 66 podle směrnice o rádiových zařízeních zařazeny odkazy na tyto harmonizované normy, představovalo vložení poznámky uvádějící, že tyto normy nezakládají předpoklad shody s ohledem na chybějící parametry. U relativně omezeného počtu chybějících parametrů by výrobci museli dodržet postup posuzování shody, který zahrnuje oznámený subjekt (tj. kterýkoli z postupů stanovených v příloze III nebo v příloze IV směrnice o rádiových zařízeních).

4.5.Stav harmonizovaných norem podle směrnice o rádiových zařízeních

V důsledku vynaloženého úsilí a provedených kroků byl počet harmonizovaných norem ETSI, na něž byly zveřejněny odkazy podle směrnice o rádiových zařízeních před koncem přechodného období 67 , dokonce vyšší než počet norem, na něž byly zveřejněny odkazy podle směrnice 1999/5/ES (směrnice o rádiových zařízeních: 134; směrnice 1999/5/ES: 125) 68 . Počátkem března 2018 byly v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněny odkazy na 5 dalších norem ETSI a 5 norem CENELEC, což znamenalo celkem 144 harmonizovaných norem 69 .

5.Požadavky

5.1.Požadavky založené na novém přístupu 

Směrnice o rádiových zařízeních stanoví základní požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví, elektromagnetickou kompatibilitu a účinné využívání rádiového spektra. Poskytuje také základ pro další regulaci některých dalších aspektů, např. ochrany soukromí a osobních údajů, ochrany před podvody, interoperability, přístupu k tísňovým službám a souladu kombinace rádiových zařízení a softwaru.

Základní bezpečnostní požadavky směrnice o rádiových zařízeních podle směrnice 1999/5/ES odkazují na bezpečnostní cíle směrnice 2014/35/EU. Tyto cíle, které v EU platí již více než 35 let, pokrývají veškerá bezpečnostní rizika týkající se veřejného zájmu, jejichž cílem je zajistit ucelený systém a vysokou úroveň ochrany uživatelů. Údaje v oblasti dozoru nad trhem, které byly poskytnuty do doby před dokončením této zprávy, nevyjadřovaly žádné obavy ani problémy týkající se bezpečné úrovně rádiových zařízení uváděných na trh a neuváděly ani žádné nehody způsobené rádiovými zařízeními.

Základní požadavky směrnice o rádiových zařízeních jsou podporovány dobrovolnými harmonizovanými normami 70 .

5.2.Svěření pravomocí Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů

5.2.1.Ustanovení čl. 3 odst. 3 (dodatečné základní požadavky) a článku 4 (kombinace rádiových zařízení a softwaru)

Ustanovení čl. 3 odst. 3 svěřuje Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem specifikace kategorií nebo tříd rádiových zařízení, na něž se vztahuje každý z požadavků stanovených v čl. 3 odst. 3 písm. a) až i). Tyto požadavky se týkají interoperability, tísňových služeb, softwaru, podvodů, přístupnosti, soukromí, osobních údajů a zneužití.

Do doby, kdy byla dokončena tato zpráva, nepřijala Komise žádné akty v přenesené pravomoci týkající se čl. 3 odst. 3, přestože již byly přijaty některé iniciativy uvedené níže. Rozhodnutí Komise přijatá podle směrnice 1999/5/ES zůstávají podle směrnice o rádiových zařízeních v platnosti, pokud s touto směrnicí nejsou neslučitelná, dokud nebudou zrušena. V důsledku toho existuje pět rozhodnutí Komise, která jsou platná a použitelná pro účely čl. 3 odst. 3 písm. g) 71 .

Podle článku 4 směrnice o rádiových zařízeních výrobci rádiových zařízení a softwaru, díky němuž lze rádiová zařízení používat k zamýšlenému účelu, poskytnou členským státům a Komisi informace o souladu zamýšlených kombinací rádiových zařízení a softwaru se základními požadavky stanovenými v článku 3 směrnice o rádiových zařízeních. Tento požadavek je použitelný, pokud Komise přijme související akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Až dosud nebyl přijat žádný akt v přenesené pravomoci ani prováděcí akt ve smyslu článku 4.

Do rejstříku Komise byla zapsána odborná skupina Komise pro rádiová zařízení 72 , jejímž úkolem je pomáhat Komisi při přípravě veškerých případných aktů v přenesené pravomoci ve vztahu ke směrnici o rádiových zařízeních a obecně poskytovat odborné poradenství v jakékoli otázce týkající se směrnice o rádiových zařízeních. V době dokončení této zprávy byla zveřejněna výzva k podávání přihlášek za účelem výběru jejích členů a dokončení jejího založení.

Čl. 3 odst. 3 písm. i) a odst. 4 Propojené produkty

S příchodem nově nastupujících digitálních technologií, jako je například internet věcí, pokročilé robotické a autonomní systémy využívající umělou inteligenci, 3D tisk nebo tzv. „cloud computing“ by naše hospodářství a společnost mohly čelit právním problémům přesahujícím problémy, které až doposud vyplývaly z věku digitalizace.

Komise v této oblasti přijímá různé iniciativy 73 . V dubnu 2018 bylo přijato sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů 74 Toto sdělení vyzdvihuje přijaté iniciativy a kroky vpřed ve vztahu k umělé inteligenci.

Směrnice o rádiových zařízeních může být pro tuto oblast relevantní, protože se vztahuje na propojené produkty (tj. zařízení, která komunikují) a stanoví související požadavky nezbytné k tomu, aby tato zařízení podporovala funkce zajišťující, že jejich soulad nebude ovlivněn použitím nového nebo upraveného softwaru, a rovněž aby při používání chránila určité prvky, jako jsou osobní údaje, soukromí atd.

Jedna ze zvažovaných oblastí zahrnuje vypracování jednoho nebo více aktů v přenesené pravomoci/prováděcích aktů podle čl. 3 odst. 3 písm. i) a podle čl. 4 odst. 2 směrnice o rádiových zařízeních, které se oba týkají používání softwaru, s cílem zajistit, aby nebyl narušen soulad některých tříd rádiových zařízení v důsledku používání nového nebo upraveného softwaru. 

Komise zřídila odbornou skupinu Komise pro rekonfigurovatelné rádiové systémy (Commission Expert Group on Reconfigurable Radio Systems, E03413) s omezenou dobou trvání 75 . Přestože bude zřízena nová odborná skupina na rádiová zařízení, která bude mít rozsáhlé pověření, bude odborná skupina Komise pro rekonfigurovatelné rádiové systémy zachována jako samostatná odborná skupina, aby mohla dokončit svou práci.

Komise rovněž uvažuje o tom, že uplatní pravomoc stanovenou v čl. 3 odst. 3 ve vztahu k podvodům, soukromí a osobním údajům. Útvary Komise zkoumají a projednávají v rámci výboru TCAM a jeho pracovní skupiny nedávné problémy přednesené v souvislosti s bezpečností některých kategorií výrobků, které komunikují (jako jsou například panenky nebo chytré hodinky), a rizik, která představují zejména pro děti.

V návaznosti na problémy přednesené v rámci pracovní skupiny výboru TCAM týkající se bezpečnosti některých výrobků, které komunikují (jako jsou například panenky nebo chytré hodinky), budou vedeny další diskuse v rámci skupiny pro rádiové zařízení, kterou Komise zřídí.

Útvary Komise k tomuto účelu hodlají vypracovat studie, z nichž jedna se bude týkat chytrých hodinek a připojených hraček a druhá rekonfigurovatelných rádiových systémů, s cílem analyzovat rozsah kritických situací a poskytnout analýzu nákladů a přínosů.

Čl. 3 odst. 3 písm. a) Jednotná nabíječka

Pokud jde o jednotnou nabíječku, svěřuje směrnice o rádiových zařízeních Komisi podle čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice o rádiových zařízeních pravomoc definovat kategorie nebo třídy, které budou konstruovány tak, aby fungovaly společně s příslušenstvím, zejména s jednotnými nabíječkami. Směrnice o rádiových zařízeních ve 12. bodě odůvodnění odkazuje na obnovené úsilí o vyvinutí jednotné nabíječky pro jednotlivé kategorie nebo třídy rádiových zařízení.

V roce 2009 uzavřeli výrobci mobilních telefonů dobrovolnou dohodu (memorandum o porozumění) ve vztahu k mobilním telefonům uváděným na trh od roku 2011 76 . Signatáři se dohodli na vytvoření společné specifikace založené na rozhraní USB 2.0 Micro B (mikro-USB), která by umožnila úplnou kompatibilitu nabíječek s mobilními telefony, které se budou uvádět na trh. U telefonů, které neměly rozhraní mikro-USB, povolovaly podmínky tohoto memoranda o porozumění použití adaptéru.

Cílem tohoto memoranda o porozumění bylo zajistit interoperabilitu mezi nabíječkami a novými mobilními telefony na trhu, a tak snížit potřebu nakupovat nebo neustále měnit nabíječky a kabely a v důsledku toho omezit množství elektronického odpadu v souladu se strategiemi oběhového hospodářství a energetické unie 77 . Interoperabilita byla zároveň považována za klíčový předpoklad rozvoje konkurenceschopného digitálního jednotného trhu, a to jak ve prospěch průmyslu, tak ve prospěch spotřebitelů. Cílem memoranda o porozumění bylo také zajistit, aby občané mohli využívat spolehlivé, energeticky účinné a bezpečné nabíječky bez ohledu na to, zda jsou poskytovány výrobci chytrých telefonů, nebo prodávány jako samostatné výrobky.

Před uzavřením memoranda o porozumění bylo v zemích EU používáno 500 milionů mobilních telefonů, které však byly kompatibilní pouze s určitými nabíječkami, neboť na trhu bylo více než 30 různých typů nabíječek. Tato situace působila nejen obtíže spotřebitelům, ale dle odhadu v jejím důsledku vznikalo v EU přes 51 000 tun elektronického odpadu ročně.

Komise zadala vypracování studie hodnotící dopady tohoto memoranda o porozumění na harmonizaci nabíječek pro mobilní telefony a potenciální budoucí možnosti. Tato studie byla hotova v srpnu 2014 78 a potvrdila, že zvolená metoda (dobrovolná dohoda umožněná Komisí společně s vypracováním technické normy) zvýšila harmonizaci nabíjení mobilních telefonů v EU a zlepšila komfort pro spotřebitele.

Z této studie vyplynuly zejména následující informace a závěry: jeví se, že dokonce i výrobci mobilních telefonů, kteří neuzavřeli memorandum o porozumění, přijali řešení nabíjení pomocí mikro-USB, což naznačuje, že téměř 100 % telefonů s aktivními daty prodaných v Evropě v roce 2013 bylo v souladu s řešením nabíjení pomocí mikro-USB; díky memorandu o porozumění došlo v období 2011 až 2013 podle odhadu ke snížení počtu samostatných nabíječek o 6 až 21 milionů; stále častější využívání nabíjení pomocí mikro-USB omezilo potřebu nákupu samostatných nabíječek a v důsledku toho se snížilo i množství použitých surovin.

Vzhledem k tomu, že předchozí zkušenosti vyplývající z memoranda o porozumění se z výše uvedených důvodů osvědčily, přála si Komise pokračovat v již uplatňovaném přístupu založeném na dobrovolné dohodě. Dobrovolné řešení navíc dokázalo lépe vyhovět novým technologiím a inovacím v porovnání s regulační variantou. Výhodou dobrovolného přístupu navíc mohla být širší oblast působnosti v porovnání s regulační variantou – mohl například zahrnovat oba konce nabíjecího kabelu 79 .

Vzhledem k doposud neuspokojivému výsledku pokroku v oblasti dobrovolné varianty však Komise brzy zahájí práci na studii, jejímž cílem bude posoudit náklady a přínosy různých variant včetně varianty regulační.

Ustanovení čl. 3 odst. 3 písm. g): Účinný přístup k tísňovým službám pro chytré telefony

Jedním z témat, které je v současné době zvažováno, je akt v přenesené pravomoci v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. g) směrnice o rádiových zařízeních, podle něhož by se na mobilní telefony s pokročilým informačním potenciálem (tj. „chytré telefony“) vztahoval požadavek týkající se tísňových služeb. Jeho cílem je zajistit, aby „chytré telefony“ při uvedení na trh Evropské unie podporovaly účinný přístup k tísňovým službám, např. 112.

5.2.2.Článek 5 (registrace)

Článek 5 směrnice o rádiových zařízeních zavádí systém registrace ve vztahu ke kategoriím nebo třídám rádiových zařízení, které se vyznačují nízkou mírou souladu, použitelný v případě, že Komise přijme související akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty.

V současné době nejsou k dispozici dostatečné údaje, statistiky ani důkazy, z nichž by vyplývalo, že se určité kategorie nebo třídy rádiových zařízení vyznačují nízkou mírou souladu. Jak bylo vysvětleno výše, výrobci až do konce přechodného období upřednostňovali využívání zrušené směrnice, a v důsledku této skutečnosti byla shoda převážné většiny rádiových zařízení na trhu posuzována pouze na základě směrnice 1999/5/ES.

Proto Komise až dosud nepřijala žádný akt v přenesené pravomoci ani prováděcí akt podle článku 5.

5.2.3.Jiná ustanovení

Kromě článků 4 a 5 (uvedených výše) svěřují Komisi pravomoc k přijetí prováděcích aktů i další zvláštní ustanovení směrnice o rádiových zařízeních 80 .

Komise až dosud přijala jeden prováděcí akt, který se týká provádění čl. 10 odst. 10 směrnice o rádiových zařízeních 81 .

Ustanovení čl. 10 odst. 10 směrnice o rádiových zařízeních vyžaduje, aby výrobci uváděli na obalu informace, ze kterých bude možné zjistit členské státy či zeměpisnou oblast členského státu, kde jsou tato omezení uvádění do provozu nebo tyto požadavky na povolení používání v platnosti ve vztahu k danému rádiovému zařízení. Totéž ustanovení navíc vyžaduje, aby výrobce doplnil informace o těchto skutečných omezeních požadavků do návodu přiloženého k rádiovému zařízení. Prováděcí akt poskytuje dvě možnosti toho, jak lze tyto informace na obalu uvádět 82 . Kromě toho prováděcí akt stanoví, že v návodu musí být uvedeny podrobné informace v jazyce, kterému koncoví uživatelé snadno rozumějí a který stanoví dotčený členský stát.

5.3. Odstranění zbytečných správních povinností a nejasností 

Podle posouzení dopadů týkajícího se návrhu směrnice o rádiových zařízeních 83 obsahovala předchozí směrnice (tj. směrnice 1999/5/ES) řadu nejasností a zbytečných správních povinností, například požadavků týkajících se oznamování nebo označování.

Tím, že odstranila požadavek na oznamování podle čl. 6 odst. 4 směrnice 1999/5/ES, odstranila směrnice o rádiových zařízeních možnou překážku obchodu uloženou výrobcům, kteří již nadále nemají povinnost oznamovat příslušným orgánům pro správu spektra svůj záměr uvádět na trh rádiová zařízení využívající frekvence, které nejsou v rámci EU harmonizovány. Komise v důsledku toho ukončila provoz systému OSN (jednotný systém oznamování), což byl on-line nástroj, který byl k dispozici registrovaným uživatelům na portálu e-služeb Generálního ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, aby mohli oznamovat příslušným orgánům pro správu spektra svůj záměr uvést na trh rádiové zařízení využívající frekvence, které nejsou harmonizovány v celé EU 84 , a tak eliminovat veškeré provozní náklady.

85 Směrnice o rádiových zařízeních nevyžaduje identifikátor třídy „výstražná značka“, který je nutno připojit podle směrnice 1999/5/ES. Praktická hodnota této značky pro spotřebitele byla velmi omezená, docházelo k nejasnostem ohledně toho, kdy je třeba ji připojit, a proto tento požadavek vedl ke zbytečné administrativní zátěži pro dané odvětví. Směrnice o rádiových zařízeních má jednoznačnější ustanovení o informacích, které se mají poskytovat v případě omezení použití. Komise přijala prováděcí akt, který stanoví, jakou mají mít tyto informace podobu, což minimalizuje administrativní zátěž, kterou by tato povinnost mohla vyvolat (viz oddíl 5.2.3).

Aby se nekladly zbytečné překážky obchodu s rádiovými zařízeními na vnitřním trhu, směrnice o rádiových zařízeních stejně tak jako směrnice 1999/5/EC, dokud byla v platnosti, vyžaduje, aby členské státy oznamovaly Komisi a ostatním členským státům své návrhy v oblasti technických předpisů, jako jsou například rádiová rozhraní. Směrnice o rádiových zařízeních oproti směrnici 1999/5/ES vyloučila zbytečnou administrativní zátěž vzhledem k tomu, že tento požadavek na oznamování není vždy použitelný, například směrnice o rádiových zařízeních osvobozuje od této oznamovací povinnosti ty vnitrostátní předpisy týkající se rozhraní, které dodržují závazné akty Unie. Útvary Komise vypracovaly šablonu, kterou mají členské státy a státy ESVO používat při přípravě a zveřejňování vnitrostátních předpisů pro rozhraní, které vyžadují oznamování, a tak usnadnit provoz a uplatňování tohoto ustanovení.

Požadavky směrnice o rádiových zařízeních na označení CE 86 se většinou řídí zásadami nového legislativního rámce. Hlavním rozdílem v porovnání s novým legislativním rámcem je povinnost umístit označení CE také na obal. Od data použitelnosti směrnice o rádiových zařízeních až doposud však nic nenasvědčuje tomu, že by tento požadavek vytvářel jakoukoli nepřiměřenou dodatečnou zátěž pro výrobce 87 . Na rádiová zařízení se kromě směrnice o rádiových zařízeních, která upravuje označení CE 88 , může vztahovat několik právních předpisů EU. Sladění se zásadami nového legislativního rámce proto zjednodušuje zátěž výrobců, protože mohou dodržovat a uplatňovat jednotné zásady.

Zavedení elektronického označování CE a obecně zavedení tzv. e-labellingu představuje možnost, kterou by bylo možné posoudit podle horizontálního rámce 89 , pokud by z horizontálního hodnocení stávajících právních předpisů vyplynula nutnost přezkumu kterékoli z těchto jednotných zásad. Nedávné posouzení dopadů týkajících se balení zboží 90 se totiž týkalo nákladů a přínosů tzv. e-labellingu, přičemž dospělo k závěru, že ekonomická výhodnost e-labellingu není jednoznačná.

6.Závěr

Celkově lze říci, že provádění směrnice o rádiových zařízeních (jako nové směrnice) probíhalo dobře a bez větších problémů, s výjimkou toho, že členské státy se opozdily při oznamování prováděcích opatření a při zveřejňování harmonizovaných norem.

Komise poskytla potřebnou podporu tím, že uspořádala seminář a vydala pokyny, které zajistí jednoduchý přechod na novou směrnici (směrnice o rádiových zařízeních) 91 .

Pokud jde o provedení směrnice o rádiových zařízeních, několik členských států sice oznámilo svá vnitrostátní prováděcí opatření se zpožděním oproti danému časovému rámci, Komise však neobdržela žádné stížnosti týkající se problémů způsobených volným pohybem vyhovujících rádiových zařízení. Do konce roku 2017 oznámily svá vnitrostátní prováděcí opatření všechny členské státy 92 .

Pokud jde o harmonizované normy, situace se díky společnému úsilí zapojených stran (Komise a normalizační organizace) průběžně zlepšuje, k čemuž přispívá i pragmatický přístup, který v případě potřeby uplatňuje Komise. Odkazy na velkou většinu norem byly nakonec citovány v Úředním věstníku Evropské unie 93 .

Je třeba připomenout, že podle směrnice o rádiových zařízeních musí být rádiová zařízení v souladu se základními požadavky. Uplatnění harmonizovaných norem, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, je podle směrnice o rádiových zařízeních dobrovolné. V případě, že harmonizované normy nejsou stanoveny nebo nejsou použity, je výrobce povinen konzultovat konkrétní požadavky s oznámeným subjektem 94 .

Nebyly zjištěny žádné problémy v souvislosti s oznamováním subjektů posuzování shody podle směrnice o rádiových zařízeních 95 a Komise nikdy neobdržela žádné informace, které by naznačovaly, že by oznámené subjekty byly přetížené nebo že by nemohly plnit své úkoly. 

Směrnice o rádiových zařízeních, použitelná od 13. června 2016, stanovila jednoleté přechodné období 96 (které skončilo dne 12. června 2017). Výrobci do konce přechodného období upřednostňovali používání směrnice 1999/5/ES. Proto byla v době dokončení této zprávy převážná většina rádiových zařízení, která se nacházela na trhu, posuzována podle směrnice 1999/5/ES.

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici dostatečné údaje, statistiky ani důkazy na základě směrnice o rádiových zařízeních, nelze vyvodit konečný závěr, pokud jde o to, zda se určité kategorie nebo třídy rádiových zařízení vyznačovaly nízkou mírou souladu.

Směrnice o rádiových zařízeních svěřila Komisi konkrétní pravomoci 97 , přičemž některá rozhodnutí Komise přijatá podle zrušené směrnice (směrnice 1999/5/ES) zůstávají v rámci směrnice o rádiových zařízeních i nadále v platnosti 98 . Na základě těchto pravomocí Komise již přijala jeden prováděcí akt pro účely čl. 10 odst. 10 směrnice o rádiových zařízeních, a připravuje akt v přenesené pravomoci, který zajistí, aby „chytré telefony“ podporovaly účinný přístup k tísňovým službám, např. E112.

V rámci pracovní skupiny výboru TCAM jsou rovněž podávány výzvy k vypracování aktů v přenesené pravomoci podle směrnice o rádiových zařízeních s cílem zajistit, aby: byla chráněna bezpečnost a soukromí uživatele; shoda rádiového zařízení nebyla ovlivněna použitím nového nebo upraveného softwaru; a rádiová zařízení fungovala s jednotnými nabíječkami.

Nejprve je však třeba prozkoumat, na které třídy nebo kategorie rádiových zařízení by se mohly tyto akty v přenesené pravomoci vztahovat. Za účelem shromáždění odborného poradenství a důkladného projednání těchto otázek vytvořila Komise odbornou skupinu Komise pro rekonfigurovatelné rádiové systémy a v současné době vytváří novou odbornou skupinu pro rádiová zařízení s širším pověřením 99 . Přijetí aktu v přenesené pravomoci by mělo předcházet posouzení dopadů v souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy.

Podle čl. 47 odst. 2 směrnice o rádiových zařízeních bude každých pět let vypracována zpráva, což znamená, že příští zpráva bude vypracována a předložena v roce 2023.

Příloha

Změny zavedené směrnicí o rádiových zařízeních

Změny v oblastech působnosti

Oproti směrnici 1999/5/ES zavedla směrnice o rádiových zařízeních následující změny:

-Rádiová zařízení určená čistě pro příjem zvuku a zařízení určená jen pro příjem rozhlasového a televizního vysílání, která byla vyloučena ze směrnice 1999/5/ES, spadají do oblasti působnosti směrnice o rádiových zařízeních;

-Zařízení, která fungují při frekvencích pod 9 kHz, spadají do oblasti působnosti směrnice o rádiových zařízeních;

-Zařízení pro navigační rádiové služby jednoznačně spadají do oblasti působnosti směrnice o rádiových zařízeních;

-Čistě drátová telekomunikační koncová zařízení nespadají do oblasti působnosti směrnice o rádiových zařízeních;

-Hodnotící soupravy vyrobené na míru pro profesionály výlučně pro účely použití ve výzkumných a vývojových zařízeních určených pro tyto účely jsou ze směrnice o rádiových zařízeních výslovně vyloučeny.

Jiné změny (nevyčerpávající seznam), které nesouvisejí se sladěním s novým legislativním rámcem

-Pro základní požadavek stanovený v čl. 3 odst. 1 písm. a) zohlední hodnocení také rozumně předvídatelné podmínky používání;

-Základní požadavky stanovené v čl. 3 odst. 2 se týkají také účinného využívání rádiového spektra;

-Nezveřejňování veřejných rozhraní provozovateli (čl. 4 odst. 2 směrnice 1999/5/ES byl zrušen);

-Již se nevyžaduje, aby výrobce oznamoval členským státům rádiová zařízení využívající frekvence, které nejsou harmonizovány v celé EU (čl. 6 odst. 4 směrnice 1999/5/ES byl zrušen).

Rozhodnutí Komise přijatá podle směrnice 1999/5/ES

Rozhodnutí Komise přijatá podle čl. 3 odst. 3 směrnice 1999/5/ES zůstávají podle směrnice o rádiových zařízeních v platnosti, pokud s touto směrnicí nejsou neslučitelná. Jedná se o následující rozhodnutí:

·Rozhodnutí Komise 2005/631/ES ze dne 29. srpna 2005 o základních požadavcích podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES zajišťujících přístup záchranných služeb k polohovým majákům Cospas-Sarsat (Úř. věst. L 225, 31.8.2005, s. 28).

·Rozhodnutí Komise 2005/53/ES ze dne 25. ledna 2005 o použití čl. 3 odst. 3 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES na rádiová zařízení určená k účasti na automatickém systému zjišťování totožnosti lodí (AIS) (Úř. věst. L 22, 26.1.2005, s. 14).

·Rozhodnutí Komise 2013/638/EU ze dne 12. srpna 2013 o základních požadavcích na námořní radiokomunikační zařízení, která jsou určena k použití v rámci globálního námořního tísňového a bezpečnostního systému (GMDSS) na plavidlech, na něž se nevztahuje úmluva SOLAS (Úř. věst. L 296, 7.11.2013, s. 22).

·Rozhodnutí Komise 2001/148/ES ze dne 21. února 2001 o použití čl. 3 odst. 3 písm. e) směrnice 1999/5/ES u lavinových tísňových majáků (Úř. věst. L 55, 24.2.2001, s. 65).

·Rozhodnutí Komise 2000/637/ES ze dne 22. září 2000 o použití čl. 3 odst. 3 písm. e) směrnice 1999/5/ES u rádiových zařízení, na která se vztahuje regionální dohoda o radiotelefonní službě na vnitrozemských vodních cestách (Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 50). Rozhodnutí Komise 2005/631/ES.

Navíc rozhodnutí Komise 2000/299/ES ze dne 6. dubna 2000 o počáteční klasifikaci rádiových zařízení a telekomunikačních koncových zařízení a příslušných identifikátorů (Úř. věst. L 97, 19.4.2000, s. 13), přijatá podle čl. 4 odst. 1 směrnice 1999/5/ES, zůstává v platnosti s výjimkou ustanovení, která odkazují na „výstražnou značku“.

Identifikátor třídy „informační značka“ nebo „výstražná značka“, vyžadovaný směrnicí 1999/5/ES za účelem upozornění uživatele na možná omezení nebo požadavky na povolení používání rádiových zařízení v některých členských státech, směrnice o rádiových zařízeních nevyžaduje. Namísto toho je výrobce povinen poskytnout informace v souladu s čl. 10 odst. 10 směrnice o rádiových zařízeních, pokud existují omezení pro uvedení do provozu nebo požadavky na povolení používání v jednom nebo více členských státech.

Komise přijala prováděcí akty, které stanoví způsob uvádění těchto informací. Prováděcí akt konkrétně poskytuje dvě možnosti toho, jak lze tyto informace na obalu uvádět. Výrobce může na obalu uvést buď viditelně a čitelně stručné písemné prohlášení, nebo piktogram.

Kromě toho prováděcí akt stanoví, že v návodu musí být uvedeny podrobné informace v jazyce, kterému koncoví uživatelé snadno rozumějí a který stanoví dotčený členský stát.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62).
(2) Článek 1 této směrnice vymezuje oblast působnosti této směrnice a článek 2 definuje pojem „rádiové zařízení“.
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 357).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 79).
(5) Ustanovení čl. 1 odst. 4 směrnice o rádiových zařízeních stanoví, že na rádiová zařízení v oblasti působnosti směrnice o rádiových zařízeních se nevztahuje směrnice 2014/35/EU; a ustanovení čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice 2014/30/EU stanoví, že uvedená směrnice se nevztahuje na rádiová zařízení.
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 10).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).
(8) Oddíl 4 této zprávy.
(9) Oddíl 3.5 této zprávy.
(10) Oddíly 2 a 3 této zprávy.
(11) Oddíly 3.4 a 5.1 této zprávy.
(12) Oddíl 5.2.1 této zprávy.
(13) Oddíl 5.3 této zprávy.
(14)  Oddíl 5.2 této zprávy.
(15)  Evropské sdružení volného obchodu.
(16) https://circabc.europa.eu/faces/jsp/extension/wai/navigation/container.jsp?FormPrincipal:_idcl=FormPrincipal:_id1&FormPrincipal_SUBMIT=1&id=2c3f2fd2-7a1e-498b-b256-c7c85e96891a&javax.faces.ViewState=WXo%2B3DiKvC1sgfiJgWiFpwTJElZCb7sHCA1Tg7Y4WroVCye3RKhZnoGa5AxXOt1iNR9YAQMN7hmkBcHBMzQVh6vbC225GAC2nNQAJ95%2B6qjnODVKE9YgTSrWWN5p7lXZP4NlUih%2Ft2Xjjfli4tplfoUl%2BqU%3D
(17) http://ec.europa.eu/growth/sectors/electrical-engineering/ec-support_cs
(18) http://ec.europa.eu/growth/sectors/electrical-engineering/red-directive_cs
(19) Ohledně výboru TCAM viz oddíl 3.5.
(20) Tyto doplňující pokyny se týkají použitelnosti směrnic upravujících odvětví elektroenergetiky ve vztahu k nerádiovým výrobkům (jako jsou například domácí spotřebiče), pokud fungují s rádiovými zařízeními, jakož i k elektrickým/elektronickým zařízením, pokud jsou součástí neelektrických výrobků nebo jsou k nim připojeny (například obuvi, nábytku atd.); jsou zveřejněny na internetových stránkách Komise: http://ec.europa.eu/growth/sectors/electrical-engineering/ec-support_cs
(21) http://ec.europa.eu/atwork/applying-eu-law/infringements-proceedings/infringement_decisions/?lang_code=cs
(22)  Evropské sdružení volného obchodu.
(23) Evropský hospodářský prostor.
(24) Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 89/2016 ze dne 29. dubna 2016, kterým se mění příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP (COM/2012/0584 final).
(25)  Nařízení ze dne 25. listopadu 2015 o telekomunikačních zařízeních (OPT) (RO 2016 179) a nařízení Spolkového úřadu pro komunikaci (OFCOM) ze dne 26. května 2016 o telekomunikačních zařízeních (RO 2016 1673), naposledy pozměněné dne 15. června 2017 (RO 2017 3201).
(26) Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 369, ve znění pozdějších předpisů.
(27)  Rozhodnutí Smíšeného výboru 1/2017 ze dne 28. července 2017, Úř. věst. L 323, 7.12.2017, s. 51.
(28) Včetně subjektů oznámených státy EU, EHP a státy, které jsou členy dohody o vzájemném uznávání. Seznam obsahující podrobnosti a aktualizované informace naleznete na adrese: http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/nando/
(29) Pro účely posouzení souladu s požadavky týkajícími se čl. 3 odst. 2 a 3; pro požadavky uvedené v čl. 3 odst. 1 však žádná taková povinnost neexistuje.
(30) Pro účely základních požadavků stanovených v čl. 3 odst. 2 a 3 směrnice o rádiových zařízeních se posuzování shody za účasti oznámeného subjektu provede v případě, že harmonizované normy jsou použity částečně nebo vůbec, nebo pokud tyto harmonizované normy nejsou stanoveny.
(31) Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu – druhá zpráva o pokroku při provádění směrnice 1999/5/ES o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (KOM/2010/0043).
(32) https://ec.europa.eu/growth/single-market/goods/international-aspects/mutual-recognition-agreements_cs
(33) Článek 38 této směrnice stanoví, že členské státy zajistí, aby se jimi oznámené subjekty účastnily práce odvětvové skupiny oznámených subjektů (tedy této skupiny), a to přímo, nebo prostřednictvím určených zástupců.
(34) Ohledně výboru TCAM viz oddíl 3.5.
(35) Ohledně skupiny pro správní spolupráci v oblasti směrnice o rádiových zařízeních viz oddíl 3.4.
(36) Pro otázky dozoru nad trhem se použije směrnice o rádiových zařízeních ve spojení s články 15 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008.
(37) ICSMS je internetová platforma pro usnadnění komunikace mezi orgány dozoru nad trhem v EHP (Evropský hospodářský prostor). Rychle a efektivně sdílí informace o nevyhovujících výrobcích, vyhýbá se zdvojování práce a urychluje odstraňování nevyhovujících výrobků z trhu. Systém RAPEX umožňuje včasnou výměnu informací mezi zeměmi EHP a Evropskou komisí o nebezpečných nepotravinářských výrobcích. Právním rámcem pro zřízení systému RAPEX je směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků. Nařízení (ES) č. 765/2008 rozšířilo působnost RAPEX také na nespotřební výrobky a na jiná než zdravotní a bezpečnostní rizika, pokud se na ně vztahují harmonizační právní předpisy EU. Výměna informací probíhá prostřednictvím internetové aplikace, kterou spravuje Evropská komise.
(38) Podrobné informace o cílech skupiny pro správní spolupráci viz:http://ec.europa.eu/growth/single-market/goods/building-blocks/market-surveillance/organisation/administrative-cooperation-groups_cs
(39) https://ec.europa.eu/docsroom/documents/24223
(40) Do dubna 2018: od 21 členských států EU.
(41) Ustanovení čl. 47 odst. 1: Členské státy předkládají Komisi pravidelné zprávy o uplatňování této směrnice do 12. června 2017 a poté alespoň jednou za každé dva roky. Zprávy obsahují přehled o činnostech dozoru nad trhem prováděných členskými státy a poskytují informace o tom, zda a do jaké míry se dosáhlo souladu s požadavky této směrnice, zejména s požadavky na identifikaci hospodářských subjektů.
(42) Návrh na zrušení a nahrazení nařízení (ES) č. 216/2008, COM/2015/0613 final – 2015/0277 (COD).
(43) Příloha I bod 3 směrnice o rádiových zařízeních.
(44) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Text s významem pro EHP).
(45)  Postup 2017/0353/COD.
(46) Pokud bude tato změna přijata s ohledem na změny dozoru nad trhem, bude se směrnice o rádiových zařízeních uplatňovat ve spojení s ustanoveními tohoto nařízení, a nikoliv s články 15 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008.
(47) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(48) Zástupci členských států se účastní jako členové, a zástupci států ESVO EHP, Turecka a Švýcarska se účastní jako pozorovatelé.
(49) Návrh jednacího řádu byl členům výboru TCAM předložen ke schválení prostřednictvím platformy CIRCABC v období od 3. srpna do 18. září 2017.
(50) Jejími členy jsou odborníci z členských států, států ESVO EHP, Turecka a Švýcarska, jakož i zúčastněné strany (např. profesní sdružení, sdružení spotřebitelů, oznámené subjekty a evropské normalizační organizace).
(51) TCAM WG 07.
(52) TCAM WG 08(13).
(53) Viz oddíl 5.2.3.
(54) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (Úř. věst. L 108, 24.4.2002).
(55) Článek 16 směrnice stanoví, že se předpokládá, že rádiová zařízení, která jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě se základními požadavky stanovenými v článku 3, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.
(56) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES.
(57) Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 4. srpna 2015 týkající se žádosti o normalizaci předložené Evropskému výboru pro normalizaci v elektrotechnice a Evropskému ústavu pro telekomunikační normy, pokud jde o rádiová zařízení na podporu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU.
(58) Každá harmonizovaná norma s příslušnými pozměněnými zněními nebo ve více zněních (nové a nahrazená znění) se počítala jako jedna harmonizovaná norma.
(59) Některé z nich byly například nahrazeny nebo se týkají zařízení, která nespadají do oblasti působnosti směrnice o rádiových zařízeních.
(60) Výbor CENELEC musel aktualizovat 26 harmonizovaných norem a ústav ETSI 161.
(61) Tento seminář se konal v lednu 2017 v Bruselu a zúčastnili se ho rovněž zástupci vnitrostátních normalizačních organizací, orgánů dozoru nad trhem a profesních sdružení.
(62) Viz níže.
(63) http://ec.europa.eu/growth/sectors/electrical-engineering/red-directive_cs
(64)  Plánem Komise, jak využít celý potenciál jednotného trhu, je strategie pro jednotný trh.http://ec.europa.eu/growth/single-market/strategy_cs
(65) EN 301 893: 5 GHz RLAN; Harmonizovaná norma pokrývající základní požadavky čl. 3 odst. 2 směrnice 2014/53/EU.
(66) Vydán dne 8. června 2017 těsně před koncem přechodného období, které skončilo dne 12. června 2017.
(67) Tj. před 12. červnem 2017.
(68) Každá harmonizovaná norma s příslušnými pozměněnými zněními nebo ve více zněních (nové a nahrazená znění) se počítala jako jedna harmonizovaná norma.
(69) 139 norem ETSI: souvisejí se základními požadavky uvedenými v čl. 3 odst. 2 a 3.
5 norem CENELEC: 4 normy CENELEC souvisejí se základními požadavky uvedenými v čl. 3 odst. 1 písm. a), a 1 norma CENELEC souvisí se základními požadavky uvedenými v čl. 3 odst. 1 písm. b).
(70) Viz oddíl 4.
(71) Tato rozhodnutí Komise jsou uvedena v příloze.
(72) Název: Commission expert group on Radio Equipment (Odborná skupina Komise pro rádiová zařízení, E03587).
(73)   https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/artificial-intelligence
(74) COM(2018) 237 final.
(75) Zveřejnění v rejstříku expertních skupin Komise: 9. prosince 2016. Další podrobnosti naleznete zde:http://ec.europa.eu/transparency/regexpert
(76)  Platnost tohoto memoranda o porozumění skončila v roce 2014 poté, co byla její platnost nejprve dvakrát dopisem prodloužena.
(77)       http://ec.europa.eu/environment/circular-economy/index_en.htm  
(78) Zveřejněna na internetových stránkách Komise:http://ec.europa.eu/growth/sectors/electrical-engineering/red-directive/common-charger_cs
(79) Ustanovení čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice o rádiových zařízeních umožňuje regulovat pouze stranu mobilního telefonu (rozhraní).
(80) Ustanovení čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 10 odst. 10, čl. 33 odst. 4, čl. 41 odst. 1 a čl. 42 odst. 4.
(81) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1354 ze dne 20. července 2017, kterým se stanoví způsob uvádění informací v souladu s čl. 10 odst. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 190, 21.7.2017, s. 7.
(82) Výrobce může na obalu uvést buď viditelně a čitelně stručné písemné prohlášení, nebo piktogram.
(83) 52012SC0300.
(84) Tyto údaje zůstaly i nadále dostupné v přechodném období do konce roku 2017.
(85) Ustanovení čl. 10 odst. 10 směrnice o rádiových zařízeních vyžaduje, aby výrobci uváděli na obalu informace, z nichž lze zjistit členské státy či zeměpisnou oblast členského státu, kde jsou tato omezení uvádění do provozu nebo tyto požadavky na povolení používání v platnosti ve vztahu k danému rádiovému zařízení. Navíc by výrobce měl doplnit informace o těchto skutečných omezeních požadavků do návodu přiloženého k rádiovému zařízení.
(86) Umístění označení CE svědčí o tom, že daný výrobek je ve shodě s právními předpisy Unie platnými pro daný výrobek.
(87) Podle 45. bodu odůvodnění směrnice o rádiových zařízeních se ukázalo, že požadavek umístit označení CE na obal zařízení usnadňuje vykonávání dozoru nad trhem.
(88) např. směrnice 2011/65/EU (o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních), směrnice 2006/42/ES (o strojních zařízeních) a směrnice 2009/48/ES (o bezpečnosti hraček).
(89) Na rádiová zařízení se vztahují i jiné akty EU, které upravují označení CE. Pokud tedy bude zavedeno elektronické označení CE, budou pozměněny i tyto další právní předpisy EU.
(90) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=SWD:2017:0466:FIN
(91) Viz oddíl 2.
(92) Viz oddíl 3.1.
(93) Viz oddíl 4.
(94) Pro účely posouzení souladu s požadavky týkajícími se čl. 3 odst. 2 a 3; pro požadavky uvedené v čl. 3 odst. 1 však žádná taková povinnost neexistuje.
(95) Viz oddíl 3.3.
(96) Článek 48 směrnice o rádiových zařízeních.
(97) Viz oddíl 5.2.
(98) Viz připojená příloha.
(99) Viz oddíl 5.2.1.
Top