EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.10.2018

COM(2018) 696 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění akčního plánu pro posílení evropské reakce proti podvodům s cestovními doklady

I. ÚVOD

Dne 8. prosince 2016 přijala Komise sdělení o akčním plánu pro posílení evropské reakce proti podvodům s cestovními doklady s cílem zlepšit celkovou bezpečnost cestovních dokladů vystavených v EU (dále jen „akční plán“). 1  Akční plán řešil stále závažnější problém podvodů s cestovními doklady, který nabyl na významu v souvislosti s teroristickými útoky a migračními toky. Za těchto okolností bylo zásadní, aby EU a především členské státy zintenzivnily úsilí o lepší zabezpečení cestovních dokladů, čímž by přispěly k lepší ochraně hranic a řízení migračních toků a přiblížily nás k vytvoření účinné a skutečné bezpečnostní unie. 2

Akční plán se zabýval koncepcemi a postupy správy totožnosti a určil akce, s jejichž pomocí mohou členské státy, Komise, Rada a Evropský parlament odstranit případné nedostatky.

Tato zpráva přináší přehled výsledků a pokroku dosažených v několika oblastech činností a konkrétní opatření přijatá členskými státy, evropskými institucemi a dalšími zúčastněnými stranami za účelem plnění akcí uvedených v akčním plánu. Dne 27. března 3 byly navíc přijaty závěry Rady k akčnímu plánu a 18. prosince 2017 4 závěry Rady ke správě totožnosti, v nichž byly členské státy vyzvány k tomu, aby přijaly opatření na posílení integrity vnitrostátních systémů totožnosti.

Tato zpráva se drží struktury akčního plánu, a dokládá tak pokrok dosažený v každé klíčové oblasti infrastruktury totožnosti: registrace totožnosti, vydávání dokladů, výroba dokladů a kontrola dokladů.

II. REGISTRACE TOTOŽNOSTI

Za postupy registrace odpovídají členské státy. Závěry Rady ze dne 27. března 2017 zdůrazňují význam bezpečnějších matričních dokladů v zájmu předcházení podvodům při jejich použití pro prokazování totožnosti, a závěry Rady z 18. prosince 2017 zdůrazňují důležitost podpory klíčových třetích zemí při zavádění biometrických identifikátorů do jejich registrů obyvatel.

Komise umožnila debatu o správě totožnosti a posoudila situaci v členských státech, a to zejména dotazníkem během maltského předsednictví, 5 který se zaměřil na registraci totožnosti, a dále tím, že podpořila organizaci zasedání na toto téma. Dotazník se týkal zejména matričních dokladů, snímání biometrických údajů pro registry obyvatel, postupů při změně jména a dalších otázek spojených s totožností. K posouzení odpovědí došlo během estonského předsednictví 6 , přičemž se ukázalo, že praxe členských států se v této oblasti liší. Členské státy by měly pokračovat ve výměně informací o vnitrostátních postupech a posuzovat, jak mohou příklady z jiných členských států 7 pomoci zlepšit jejich vlastní vnitrostátní postupy, a to konkrétně zlepšit bezpečnost matričních dokladů a registraci totožnosti občanů (např. registrace online, registrace totožnosti během dospělosti a snímání biometrických údajů pro registry obyvatel).

Tematické zasedání pracovní skupiny pro otázky falešných dokladů, které se konalo 16. listopadu 2017, navíc nabídlo různé pohledy na problematiku související s registrací totožnosti od celosvětového přístupu ICAO 8 k prokazování totožnosti až po regionální přístup OBSE 9 popsaný v jejím Přehledu osvědčených postupů ve správě totožnosti (Compendium of Good Practices in Identity Management) a zahájený v září 2017. Součástí byly i informace z členských států o jejich vnitrostátních postupech a o zkušenostech z projektů ORIGINS 10 a ARIES 11 .

V přehledu OBSE jsou shromážděny a zhodnoceny různé postupy při registrování totožnosti v zemích OBSE (k nimž patří všechny členské státy EU), přičemž přehled slouží jako vodítko při budování kapacit. Pro členské státy EU jsou posouzení realizovaná EU a OBSE obecně klíčová a umožňují jim porovnávat své vlastní systémy, identifikovat možné nedostatky a zvažovat, z jakých postupů si vzít příklad.

V návaznosti na to pak 18. prosince 2017 Rada přijala závěry o správě totožnosti, které jako priority stanovují trvalou spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy  v zájmu sladění postupů a dalšího zlepšení integrity vnitrostátních systémů totožnosti, přičemž zdůrazňují potřebu pevných a stabilních infrastruktur pro otázky související s totožností v zájmu účinného snížení bezpečnostních rizik.

Pokud jde o mezinárodní rozměr akčního plánu na zavádění biometrických údajů do registrů obyvatel klíčových třetích zemí, Komise navázala dialog s Mali a Senegalem, což jsou země, které již od začátku roku 2017 realizují projekty svěřenského fondu EU v oblasti občanských matrik. V návaznosti na spolupráci a technickou podporu zahrnují další probíhající akce v klíčových partnerských zemích Tunisko, Niger a Súdán. Země, jež projeví zájem o možné projekty evidence obyvatel, mohou rovněž využívat technickou podporu v závislosti na dostupných finančních zdrojích a na prioritách stanovených pro oslovování nových způsobilých zemí.

Příručka Europolu o matričních dokladech uvádí matriční doklady členských států, stručně popisuje postupy jejich vydávání a obsahuje seznam vnitrostátních kontaktních míst. Orgánům vydávajícím doklady by měla umožnit lépe odhalovat falešné doklady. Na dokončení příručky se stále ještě pracuje, ale její pracovní verze je k dispozici na internetu v systému FADO 12 a prostřednictvím platformy Europolu pro odborníky, která je určena pro specialisty z oblasti vymáhání práva. Tyto dvě platformy společně oslovují široké spektrum subjektů, a to i donucovací orgány a některé vydávající orgány, např. konzulární pracovníky a pasové a imigrační orgány.

Dne 16. února 2019 se stane použitelným nařízení (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii. Podle tohoto nařízení budou veřejné listiny, např. rodné listy, vydané v jednom členském státě a předložené orgánům v jiném členském státě osvobozeny od povinnosti obsahovat apostilační doložku. Toto nařízení posílí boj proti falešným veřejným listinám, neboť umožní orgánům v přijímajícím členském státě, aby v případě pochybností o pravosti předložené veřejné listiny konzultovaly prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu vydávající orgán.

Pokud jde o výzkum a vývoj v oblasti matričních dokladů a ověřování dokladů, včetně mobilních technologií, Komise financovala tři hlavní projekty v rámci programu Horizont 2020 pro bezpečnou společnost: projekt ORIGINS, který skončil v polovině roku 2017; projekt FIDELITY 13 ukončený v roce 2015 a projekt ARIES zahájený v roce 2016. Tyto výzkumné projekty se zabývají aspekty souvisejícími s bojem proti podvodům u dokladů totožnosti, s ochranou stávajících totožností, s morfingem obrazu 14 a s falšováním otisků prstů. Navazující činnosti zahrnovaly pokračování projektu ORIGINS prostřednictvím pracovní skupiny 19 Evropského výboru pro normalizaci (CEN) 15 , jež se zabývá normalizací matričních dokladů; konsorcium zaměřené na výzkumný program morfingu obrazu; projekt SIRIUS 16 zaměřený na zaznamenávání normalizovaných referenčních údajů z dokladů a podskupinu ENLETS Mobile 17 , která se věnuje nejnovějšímu vývoji a sdílí osvědčené postupy v oblasti mobilních řešení pro pracovníky donucovacích orgánů v přední linii.

III. VYDÁVÁNÍ DOKLADŮ

Vydávání dokladů je odpovědností členských států. Vytváří se příručka osvědčených postupů pro správné vkládání biometrických identifikátorů, která se bude zabývat registrací biometrických prvků obličeje a otisků prstů, a vyzdvihne význam registrace vyobrazení obličeje za fyzické přítomnosti dané osoby pro účely účinného potírání podvodů s totožností páchaných pomocí morfingu obrazu. Dále se bude věnovat kvalitě biometrických údajů a vyzdvihne praktické problémy a získané zkušenosti 18 . Tato činnost je podporována Evropským výborem pro normalizaci, který společně s odborníky z členských států ve výboru podle článku 6 19 ustanoví technické normy pro vkládání biometrických identifikátorů. Pokud jde o eu-LISA, 20 ta začala vyvíjet společné ukazatele kvality údajů a normy minimální kvality pro správnou registraci biometrických údajů ukládaných do databází EU.

Co se týče osvědčených postupů při vydávání dokladů a provádění závěrů Rady – přijatých v roce 2005 21 o minimálních normách zabezpečení postupů při vydávání dokladů, bulharské předsednictví vytvořilo dotazník 22 věnovaný postupům souvisejícím s vydáváním dokladů, který odhalil, že všechny členské státy tyto normy obecně splňují.

Technické debaty v rámci podskupiny pro víza a povolení k pobytu, která spadá pod výbor podle článku 6, vedly k dohodě o přidělení jedinečného čísla všem vyrobeným dokladům, předtím než opustí výrobní prostory. Tento postup umožní zadávat sledovatelné deskriptory ztracených / odcizených dokladů do příslušných systémů a celkově omezí počet odcizených nevyplněných dokladů.

IV. VÝROBA DOKLADŮ

Komise odpovídá za stanovení bezpečnostních norem a biometrických prvků pro cestovní doklady vydané občanům EU a státním příslušníkům třetích zemí žijícím na území členských států. Významný výsledek v této oblasti souvisí s přijetím návrhů Komise na lépe zabezpečený jednotný formát pro víza 23 a povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí 24 v roce 2017. Komise přijala prováděcí rozhodnutí o technických specifikacích jednotného vzoru víz 25 , přičemž přijetí prováděcího rozhodnutí o povolení k pobytu je plánováno na konec roku 2018.

Stejně tak zásadní bylo obnovení technické podpory ze strany JRC pro ověřování, zda členské státy správně provádí fyzické a elektronické prvky požadované právními předpisy EU v případě cestovních pasů, povolení k pobytu a jednotného vzoru víz. Zatímco kompletní testování by mělo být dokončeno v prvním čtvrtletí roku 2019, průběžná zpráva byla dodána v dubnu a dokládá výrazný pokrok. Jakmile bude dokončena testovací fáze, Komise posoudí, zda jsou potřeba další kroky v případech nesouladu se stanovenými normami. Dále Komise v září 2017 v prostorách JRC uspořádala test interoperability elektronických cestovních pasů a povolení k pobytu. Tato testovací akce úspěšně posoudila soulad cestovních dokladů s globálními normami interoperability v členských státech i v některých dalších smluvních státech ICAO.

Dne 17. dubna 2018 přijala Komise legislativní podnět o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům z třetích zemí, kteří vykonávají své právo volného pohybu. 26 Cílem tohoto návrhu je usnadnit uplatňování práv občanů na volný pohyb a zlepšit celkové zabezpečení těchto dokumentů. Komise navrhla minimální bezpečnostní normy pro průkazy totožnosti, minimální informace, jež mají být poskytovány o povoleních k pobytu vydaných mobilním občanům EU, a plnou harmonizaci pobytových karet vydávaných rodinným příslušníkům z třetích zemí. Aby bylo dosaženo rychlého pokroku v celkovém zabezpečení dokladů, stanoví návrh rychlé vyřazování průkazů, které nevyhovují navrženým normám. Návrh v současné době projednávají spolunormotvůrci a měl by být přijat v průběhu tohoto legislativního cyklu.

Ve Zprávě o občanství EU za rok 2017 se navíc Komise zavázala, že prozkoumá možnosti, jak modernizovat pravidla týkající se náhradních cestovních dokladů (NCD) včetně bezpečnostních prvků společného formátu EU 27 . Dne 31. května 2018 přijala Komise legislativní návrh zavádějící nová pravidla týkající se NCD EU s vylepšenými bezpečnostními prvky 28 , který v současné době projednávají Rada a Evropský parlament.

Komise se zabývala otázkou nezačlenění povolení pro malý pohraniční styk do systému ETIAS 29 a posoudila příslušné bezpečnostní riziko. Závěr zněl, že není nutné měnit nařízení (ES) č. 1931/2006, protože toto nařízení už stanoví, že bezpečnostní prvky povolení pro malý pohraniční styk mají být automaticky uváděny do souladu s každou modernizací povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, jak stanoví nařízení (ES) 1030/2002. V tomto ohledu je třeba podotknout, že bezpečnostní prvky povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí byly nedávno modernizovány podle nařízení (EU) 2017/1954.

V. KONTROLA DOKLADŮ

Významným krokem vpřed byl v této oblasti návrh Komise na nový právní základ Schengenského informačního systému (SIS) přijatý 21. prosince 2016, který zdokonalil jeho funkce, mimo jiné umožnil členským státům zadávat do systému zfalšované cestovní doklady, a navrhnul zavedení povinné funkce otisků prstů pro případy, kdy nelze totožnost osoby zjistit jinak. Bylo dosaženo politické dohody s tím, že přijetí je naplánováno na konec roku 2018. eu-LISA a členské státy mezitím 5. března 2018 úspěšně spustily systém automatizované identifikace otisků prstů (AFIS) umožňující vyhledávat otisky prstů na centrální úrovni v Schengenském informačním systému (SIS). AFIS je první centralizovanou celoevropskou trestněprávní databází otisků prstů a představuje zásadní milník pro evropskou bezpečnost, který umožňuje odhalovat zločince používající několik totožností nebo falešnou totožnost. Přímé vyhledávání otisků prstů v SIS už zavedlo sedm členských států a předpokládá se, že do konce roku 2018 jejich počet naroste téměř na 20. eu-LISA rovněž předložila studii proveditelnosti umožňující křížovou kontrolu biometrických údajů napříč všemi jejími informačními systémy, jež bude vzata v úvahu při budoucím vývoji těchto systémů.

Výbor pro SISVIS uzavřel jednání o tom, jak vykonávat zabavení odcizených, ztracených, neoprávněně užívaných nebo neplatných dokladů. Komise aktualizovala „katalog doporučení a osvědčených postupů pro používání Schengenského informačního systému“ poskytující – prostřednictvím pokynů – soubor orientačních kritérií v souvislosti se zabavováním dokladů, jehož cílem je dosáhnout harmonizovanějšího přístupu mezi členskými státy.

Co se týče systematického zadávání údajů do databází Interpolu s údaji o odcizených a ztracených cestovních dokladech (SLTD) vydaných v zemích mimo EU, v případech, kdy tyto země nejsou schopny zadávat údaje samy, financuje Komise projekty, 30 které budou zahrnovat podporu pro nasazování nástrojů Interpolu (včetně SLTD) v řadě zemí Blízkého východu a severní Afriky. Tento probíhající proces zlepší kapacitu třetích zemí zadávat údaje do SLTD samostatně.

Od 7. dubna 2017 navíc s využitím příslušných databází jsou zavedeny systematické kontroly všech cestujících, kteří překračují vnější hranice. Tyto databáze, jež se mají povinně konzultovat, obsahují SIS a SLTD. Tato činnost společně s prací, kterou vykonává Komise v oblasti zlepšování informací zadávaných do SLTD, SIS a dalších databází týkajících se dokladů, zvýší bezpečnost dokladů.

Výše zmíněné závěry Rady ze dne 27. března 2017 také zdůraznily potřebu urychlit provádění výměny certifikátů pro ověřování otisků prstů prostřednictvím jednotných kontaktních míst a ověřování pravosti údajů z čipů za použití základního seznamu (Masterlist).

Pokud jde o seznam certifikátů nutných pro elektronické ověřování pravosti cestovních dokladů, Komise dne 20. prosince 2016 zveřejnila první zkušební schengenský masterlist a v prvním semestru roku 2017 zahájila pilotní zkoušku hraniční kontroly v Norsku a Portugalsku. I nadále jsou kontaktovány třetí země kvůli získávání certifikátů týkajících se jejich cestovních pasů. Komise začala vytvářet a aktualizovat oficiální masterlist, podepsaný klíčem laissez passer EU certifikačního orgánu signatářské země (CSCA), pro který bylo získáno oprávnění. Komise zvažuje nutnost právního nástroje ohledně „politiky masterlistu“, jenž umožní určovat, kdy lze na masterlist přidat certifikát třetí země.

Co se týče používání biometrických aplikací při zabezpečování dokladů a výměně certifikátů, jednotná kontaktní místa členských států umožňují automatizovanou oboustrannou bezpečnou výměnu certifikátů nutných ke čtení otisků prstů v cestovních dokladech. Komise sleduje přechod od fáze testování k plně fungujícím jednotným kontaktním místům v členských státech na měsíčním základě. V současnosti je plně schopno vyměňovat si certifikáty a kontrolovat otisky prstů v operačních systémech s údaji o občanských dokladech deset členských států a zemí přidružených k Schengenu, přičemž 21 se jich stále ještě nachází ve fázi testování. Komise naléhá na členské státy, aby aktivně usilovaly o to, aby se výměna „živých certifikátů“ stala funkční v nejkratší možné době.

Co se týče opatření pro zajištění lepšího přístupu k příslušným informačním systémům, 6. bod odůvodnění nařízení (EU) 2017/458, kterým se mění Schengenský hraniční kodex, vyzývá členské státy, aby zajistily, že příslušníci pohraniční stráže budou mít na hraničních přechodech přístup k příslušným databázím. Kromě toho čl. 40 odst. 8 nařízení o Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž stanoví, že hostitelské členské státy zmocní příslušníky jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže k tomu, aby mohli nahlížet do evropských databází, což je nezbytné pro plnění operačních cílů v oblasti hraniční kontroly, ostrahy hranic a navracení. Rovněž legislativní návrhy na změnu Vízového informačního systému 31 a nařízení o SIS v oblasti hraniční kontroly a policejní spolupráce, které jsou projednávány, obsahují ustanovení o udělení přístupu pro Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž. Pokud jde navíc o provozní hledisko, Komise do pracovního programu pro Fond pro vnitřní bezpečnost a policii na rok 2017 zahrnula: přímé pověření Interpolu k tomu, aby nasadil svou technologii ve vybraném počtu členských států za účelem zvýšení jejich využívání SLTD a dalších databází Interpolu, a výzvu k podávání návrhů omezenou na členské státy za účelem zvýšení jejich využívání SLTD a dalších databází Interpolu na přechodech vnějších hranic EU.

Připravuje se technická zpráva o normách pro kontrolní systémy. Na podporu své činnosti vyvinula Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž metodiku pro testování a hodnocení výkonnosti systémů kontroly dokladů. Práce byla zahájena v dubnu 2018 a zahrnuje operační testování v systémech kontroly dokladů v reálných podmínkách hraniční kontroly ve třetím čtvrtletí a závěrečnou zprávu do konce roku 2018. Výsledky metodiky posuzování výkonu pro aktivitu systémů kontroly dokladů budou zahrnuty do technické zprávy o kontrolních systémech technické podskupiny výboru podle článku 6. Pokrok bude do značné míry záviset na výsledku výše zmíněné činnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž v oblasti hodnocení výkonnosti a na zapojení členských států.

Klíčovým úspěchem je zvýšená operativní podpora poskytovaná Centrem excelence Frontexu pro boj proti podvodům s cestovními doklady, které zahájilo činnost v únoru 2018. Toto centrum vysílá pracovníky Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž do operací v terénu, podílí se na výměně informací o podvodech s doklady a plánuje založit oddělení pro problematiku padělků (Forgery Desk), které bude poskytovat soustavnou technickou a operativní podporu pro kontrolu dokladů. Centrum také řídí Skupinu odborníků pro kontrolu dokladů zaměřující se na koordinaci celkové podpory členských států při odhalování podvodů s doklady, a úzce spolupracuje s Horizontální skupinou odborníků pro otázky podvodů s doklady, která vznikla v rámci politického cyklu EU na období 2018–2021 32 za účelem narušení sítí zločineckých organizací obchodujících s padělanými a pozměněnými doklady. Centrum dokončuje nový návrh normalizovaného formátu varování 33 naplánovaný na konec roku 2018.

Pokud jde navíc o zdokonalení shromažďování údajů o jevech spojených s podvody s doklady, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž udržuje síť Evropské unie pro boj proti podvodům s doklady a pro analýzu rizik (EDF-RAN) a shromažďuje informace o podvodech s doklady i s totožností odhalených na vnějších hranicích EU a při pohybu uvnitř EU / schengenského prostoru. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž také vytváří a aktualizuje publikace o specifických dokladech a o otázkách souvisejících s podvody. V budoucnu Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž zvýší kvalitu údajů a rozšíří působnost shromažďování údajů EDF-RAN tak, aby zahrnovalo např. zfalšované doklady předložené při žádosti o vízum a odepření nástupu na palubu.

Pokud jde o nové jevy v oblasti podvodů s doklady, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž se v roce 2017 během svého školení školitelů na téma „posuzování zranitelnosti a testování systémů automatizované hraniční kontroly“ a také v příručce o rizikových profilech podvodné totožnosti věnovala morfingu obrazu. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž se i nadále snaží zlepšit odbornou přípravu a nástroje osvěty.

Co se týče podpory odborné přípravy v nových oblastech podvodů s doklady, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž ve spolupráci s ID centrem Akademie v Eindhovenu vytvořila pilotní kurz odborných znalostí z oblasti totožnosti, který obsahuje odkazy na správu totožnosti, čipové technologie, biometrické prvky a prostředky k odhalování digitálních podvodů. Druhý ročník se plánuje na rok 2018. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž rovněž vyvíjí specifický modul zaměřený na matriční doklady a aktualizuje programy svého portfolia odborné přípravy, které sahají od specializované odborné přípravy až o osvětové akce, jako jsou putovní kampaně, pomoc třetím zemím, webináře a školení pro konzulární pracovníky. V této oblasti uspořádala Komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž řadu šesti pracovních setkání v klíčových zahraničních lokalitách 34 se zaměřením na pomoc konzulárním úředníkům EU s odhalováním falešných dokladů předložených pro účely žádosti o udělení víza EU. Pokud jde o agenturu CEPOL, 35 ta poskytuje školení, webináře a výměnné programy pro úředníky se zaměřením na podvody s doklady.

Pokud jde o mezinárodní zúčastněné strany, pokračují jednání mezi Mezinárodním střediskem pro rozvoj migrační politiky, Nizozemskem a Komisí ohledně nového nástroje partnerství v oblasti mobility za účelem řešení nedostatečného oznamování leteckého pašování migrantů a případně za účelem podpory cílené odborné přípravy v oblasti odhalování podvodů s doklady na vysoce rizikových letištích.

Pokud jde o posouzení proveditelnosti návrhu na změnu či revizi směrnice o odpovědnosti dopravců 36  tak, aby obsahovala požadavky na odbornou přípravu, žádné plány na změnu této směrnice v blízké budoucnosti neexistují. Ke zjištění, zda by odborná příprava dopravců nemohla být prosazována jinými prostředky, je nutná další debata.

Pokud jde o lepší využívání databáze falešných a pravých dokladů na internetu (FADO) a v návaznosti na závěry Rady ze dne 27. března 2017, Komise navrhla, aby systém FADO převzala a provozovala Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž 37 .

Vzhledem k tomu, že platforma FADO/PRADO je přístupná odborníkům, kteří se nezabývají doklady, debaty o budoucnosti systému FADO by měly také obsahovat opatření zaměřená na to, aby informace o nových a falešných dokladech byly lépe přístupné odborníkům, kteří se nezabývají doklady. O přístupu odborníků, kteří se nezabývají doklady, k těmto informacím se rovněž hovoří v souvislosti s projekty výzkumu a vývoje, a to zejména s těmi, jež se týkají mobilních technologií.

VI. ZÁVĚRY

Akční plán zviditelnil otázku bezpečnosti cestovních dokladů a její související infrastruktury správy totožnosti. Členské státy tento holistický přístup podpořily. K dosaženému pokroku řadíme výměnu informací o vnitrostátních postupech v oblasti totožnosti a registraci biometrických údajů, zdokonalení bezpečnostních prvků jednotných vzorů víz a povolení k pobytu a pokračující diskusi o lepším zabezpečení průkazů totožnosti. Bezpečnější správa cestovních dokladů a lepší kontrola přispějí ke zvýšení ochrany hranic a řízení migrace a přiblíží nás k účinné a skutečné bezpečnostní unii.

Bezpečnostní normy pro cestovní doklady, mimo jiné biometrické prvky, a požadavky hraniční kontroly jsou stanoveny na úrovni EU, ale členské státy mají nadále plnou odpovědnost za matriční doklady i za výrobu a vydávání dokladů. Přenesení důrazu z dokladů jako takových na předcházející a následující procesy je proto logickým krokem.

Z celkového počtu třiceti dvou opatření navrhovaných v akčním plánu byla zhruba polovina dokončena a zbývající opatření, která z velké části spadají do pravomocí členských států, jsou buď dlouhodobá, nebo budou provedena v následujících měsících. Sdílení informací a výměna osvědčených postupů by měly nadále pomáhat členským státům při odhalování mezer a přinášet podněty k zavádění změn ve vnitrostátních infrastrukturách v oblastech totožnosti.

To vše svědčí o úspěšném dopadu akčního plánu, ale zároveň to dokazuje, že je nutné, aby členské státy i nadále zajišťovaly všechny nezbytné kroky v zájmu rychlého provádění zbývajících opatření akčního plánu a aby se aktivně účastnily na spolupráci a zdokonalování celounijního sdílení informací. A konečně by členské státy měly nepřetržitě posuzovat a testovat své vlastní postupy a usilovat o zvýšení efektivnosti a bezpečnosti v celém řetězci oblasti totožnosti.

Komise tedy konkrétně vyzývá členské státy, aby urychleně provedly opatření uvedená v závěrech Rady ze dne 27. března a 18. prosince 2017, a to především ta, která se týkají zdokonalování mechanismů sdílení a správní spolupráce za účelem zvýšení integrity vnitrostátních postupů souvisejících s totožností; aby zvýšily bezpečnost matričních dokladů a sladily osvědčené postupy v EU a plně přitom dodržovaly normy základních práv, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů. Komise bude pokrok soustavně monitorovat, přičemž je nadále odhodlána debatu a spolupráci v této oblasti usnadňovat.

(1)      COM(2016) 790 final.

(2)      Sdělení Komise s názvem Naplňování Evropského programu pro bezpečnost v zájmu boje proti terorismu a položení základů účinné a skutečné bezpečnostní unie, COM(2016) 230 final, 20.4.2016.

(3)      Závěry Rady ohledně akčního plánu Komise pro posílení evropské reakce proti podvodům s cestovními doklady – http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2017/03/27/jha-travel-document-fraud/

(4)      Závěry Rady ohledně správy totožnosti (identit) – dokument č. 15862/17 ze dne 18. prosince 2017.

(5)      Dokument Rady č. 12004/17 ze dne 30. ledna 2017.

(6)      Dokument Rady č. 12004/1/17 ze dne 27. listopadu 2017.

(7)      Rotterdamské prohlášení po konferenci „Přeshraniční rozměr jako standard“ (Cross Border by Default), uspořádané nizozemským Státním úřadem pro údaje o totožnosti ve dnech 11.–12. dubna 2016, přiložilo zvláštní význam výhodám sdílení postupů v oblasti registrů obyvatel.

(8)      Mezinárodní organizace pro civilní letectví

(9)      Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

(10)      ORIGINS: „Doporučení pro spolehlivé matriční doklady obnovující důvěru v elektronický pas a zvyšující rozšířenou bezpečnost hranic“.

(11)      ARIES: „Spolehlivý evropský ekosystém totožnosti“.

(12)      FADO je souhrnný název tří informačních a technologických systémů: Expert FADO, iFADO (FADO na intranetu) a PRADO (Veřejný rejstřík pravých dokladů totožnosti a cestovních dokladů online). Jde o evropský systém archivace vyobrazení, který byl zřízen proto, aby pomáhal členským státům spravovat a rozeznávat pravé a falešné doklady. Subsystém iFADO je určen pro donucovací orgány a orgány vydávající doklady a subsystém PRADO, který je k dispozici na internetu, se zaměřuje na odborníky z oblastí nesouvisejících s doklady.

(13)      FIDELITY: „Rychlé a důvěryhodné vystavení totožnosti a kontrola pomocí elektronických pasů zvyšujících soukromí cestujícího.“

(14)      Morfing obrazu je technika zpracování obrazu používaná k vytvoření umělého biometrického vzorku (tj. morfovaného obrazu), který se podobá biometrickým údajům dvou nebo více osob.

(15)      Pracovní skupina 19 Evropského výbor pro normalizaci / Comité Européen de Normalisation pro strojově čitelné cestovní doklady (CEN TC224/WG19).

(16)      SIRIUS: Secure ID documents (bezpečné doklady totožnosti) Reference and Inspection support (podpora referencí a inspekcí) User assistance System (systém pomoci uživatelům).

(17)      ENLETS Mobile je podskupina evropské sítě technologických služeb pro vymáhání práva (ENLETS), která na zasedání Rady podává zprávu Pracovní skupině pro vymáhání práva.

(18)      Technická zpráva JRC, Automatické rozpoznávání otisků prstů: od dětí po starší osoby (Automatic fingerprint recognition: from children to elderly), Stárnutí a projevy věku (Ageing and age effects), EUR 29265 EN, 2018, ISBN 978-92-79-87179-5, doc 10.2760/809183.

(19)      Výbor zřízený článkem 6 nařízení Rady (ES) č. 1683/95, kterým se stanoví jednotný vzor víz.

(20)      Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)

(21)      Závěry zástupců vlád členských států o společných minimálních bezpečnostních normách pro vnitrostátní průkazy totožnosti (1.–2. prosince 2005).

(22)      Dokument Rady č. 9231/18 ze dne 31. května 2018.

(23)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1370 ze dne 4. července 2017, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1683/95, kterým se stanoví jednotný vzor víz.

(24)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1954 ze dne 25. října 2017, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí.

(25)      Prováděcí rozhodnutí Komise C(2018) 674 ze dne 12. února 2018 o dalších technických specifikacích jednotného vzoru víz a o zrušení rozhodnutí Komise K(2010) 319 ze dne 27. ledna 2010.

(26)      COM(2018) 212 final.

(27)      Rozhodnutí (96/409/CSFP) zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu.

(28)      COM(2018) 358 final – směrnice Rady, kterou se zavádí náhradní cestovní doklad EU a zrušuje rozhodnutí 96/409/SZBP.

(29)      Evropský systém pro cestovní informace a povolení.

(30)      Projekt SHARAKA.

(31)      COM(2018) 302 final – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008, nařízení (ES) č. 810/2009, nařízení (EU) 2017/2226, nařízení (EU) 2016/399, nařízení XX/2018 [nařízení o interoperabilitě] a rozhodnutí 2004/512/ES a kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 2008/633/SVV.

(32)      Politický cyklus EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti / evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT) na období 2018–2021.

(33)      Dřívějším referenčním dokumentem je dok. č. 5606/11 ze dne 27. ledna 2011: „Návrh na zavedení normalizovaného formátu vnitrostátních varování o falešné totožnosti a falešných cestovních dokladech a na šíření do třetích zemí“.

(34)      V Moskvě (listopad 2017), Novém Dillí (leden 2018), Nairobi (únor 2018), Islámábádu (březen 2018), Pekingu (květen 2018), Abú Zabí (červen 2018).

(35)      Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva

(36)      Směrnice Rady 2001/51/ES ze dne 28. června 2001, kterou se doplňuje článek 26 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985.

(37)      COM(2018) 631 final ze dne 12. září 2018.