Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018DC0270

Návrh DOPORUČENÍ RADY o podpoře automatického vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů a osvědčení o vyšším sekundárním vzdělání a výsledků období studia v zahraničí

COM/2018/270 final

V Bruselu dne 22.5.2018

COM(2018) 270 final

2018/0126(NLE)

Návrh

DOPORUČENÍ RADY

o podpoře automatického vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů a osvědčení o vyšším sekundárním vzdělání a výsledků období studia v zahraničí

{SWD(2018) 170 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Cílem navrhovaného doporučení Rady je zajistit, aby všem studentům, učňům a žákům, kteří absolvovali studijní pobyt v zahraničí, ať už pro účely kvalifikace nebo mobility ve vzdělávání, byla tato zkušenost automaticky započtena do dalšího studia. Tím není dotčeno právo institucí poskytujících vzdělávání a odbornou přípravu rozhodnout o přijetí.

Tento cíl tvoří základní prvek úsilí o to, aby se do roku 2025 vytvořil Evropský prostor vzdělávání a vznikla „Evropa, v níž studiu, učení ani výzkumu nestojí v cestě hranice. Kontinent, kde se stal samozřejmostí studijní či pracovní pobyt v jiném členském státě a kde je běžné, že lidé kromě své mateřštiny ovládají ještě dva další jazyky. Kontinent, kde lidi pojí silný pocit identity Evropanů, s vědomím evropského kulturního dědictví i evropské rozmanitosti.“ Naší ambicí je umožnit členským státům posílit a urychlit jejich spolupráci v těchto rozličných oblastech, a tím mimo jiné inspirovat další země mimo EU, aby je následovaly. Kromě toho bude Evropský prostor vzdělávání vycházet z přístupu celoživotního učení a zahrnovat všechny věkové kategorie, všechny formy vzdělávání a všechna odvětví vzdělávaní a odborné přípravy.

Po přijetí tohoto doporučení Rady budou členské státy nejprve vyzvány, aby se politicky zavázaly, že zajistí automatické uznávání. Poté budou vyzvány k zavedení technického přístupu na bázi dílčích kroků, který zajistí vybudování vzájemné důvěry v systémy vzdělávání a odborné přípravy. Přihlíží se k situaci v různých větvích vzdělávání a odborné přípravy, neboť postupy a nástroje uznávání jsou více rozvinuty v oblasti vysokoškolského vzdělání než v oblasti sekundárního vzdělávání. Návrh stanoví podmínky, které je k realizaci automatického uznávání nutné splnit, a také nástroje EU, jimiž lze v uskutečňování tohoto cíle podporovat členské státy a jejich instituce vzdělávání a odborné přípravy.

Mobilita ve vzdělávání podporuje kompetence a zkušenosti, které jsou rozhodující pro aktivní účast ve společnosti a na trhu práce. Může také podpořit mobilitu pracovních sil, a tím přispět k lepším životním podmínkám a individuální i ekonomické odolnosti. Nedávné hodnocení programu Erasmus+ v polovině období 1 podalo zprávu o pozitivním vlivu mobility na účastníky vzdělávání, pokud jde o jejich sebedůvěru, nezávislost, sociální kapitál a přechod do zaměstnání. V prostředí globalizovaného vzdělávání a zaměstnávání je nezbytné, aby účastníci vzdělávání byli schopni co nejlépe využít všech příležitostí k učení po celé EU. Nedostatečné automatické uznávání kvalifikací a výsledků období studia v zahraničí nebo jeho absence však tuto mobilitu omezuje.

K dnešnímu dni je jedinou právní úpravou v této oblasti Úmluva o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu (Lisabonská úmluva o uznávání kvalifikací) 2 , kterou vypracovaly Rada Evropy a UNESCO a jež byla přijata v roce 1997. Od té doby ji ratifikovalo 53 států 3 . Úmluva se vztahuje na závěrečná školní vysvědčení i na vysokoškolské kvalifikace. Vzájemné uznávání vysokoškolských kvalifikací v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání je také jedním ze základních cílů boloňského procesu 4 , který byl zahájen v roce 1998 a na němž se podílí 48 zemí, včetně všech členských států. V Bukurešťském komuniké z roku 2012 se ministři zavázali k dlouhodobému cíli zavést automatické uznávání. Navzdory potvrzení tohoto závazku v Jerevanském komuniké 5 v roce 2015, v němž se ministři zavázali zajistit, aby „kvalifikace […] byly automaticky uznávány na stejné úrovni jako příslušné domácí kvalifikace“, zůstává však hmatatelný pokrok velmi malý či nulový.

V oblasti vysokoškolského vzdělávání se stále setkáváme s množstvím případů, kdy komplikované, nákladné a časově náročné postupy uznávání omezují účastníky vzdělávání ve volném pohybu. Tyto postupy mohou někdy trvat i několik měsíců a být velmi nákladné 6 , přičemž účastníci vzdělávání se musí navíc potýkat s nejednotností a netransparentností. To je mimo jiné způsobeno tím, že rozhodnutí o uznání jsou často ponechána na úvaze vysokoškolské instituce, na níž se účastník vzdělávání hlásí, že institucionální praxe se různí a neexistují jednotná kritéria.

V oblasti obecného vyššího sekundárního vzdělávání jsou postupy vzájemného uznávání nedostatečně rozvinuté, jak u kvalifikací na úrovni vyššího sekundárního vzdělání, tak u výsledků období studia v zahraničí. Držitelé kvalifikací, které v jednom členském státě poskytují přístup k vysokoškolskému vzdělání, často nemají jistotu, pokud jde o přístup k vysokoškolskému vzdělání v jiném státě. Navíc platí, že ačkoli u kratších období studia v zahraničí problémy s uznáváním nenastávají, u pobytů v délce tři měsíce až jeden rok zůstává nejistota podstatným problémem. To má negativní vliv na mobilitu ve vzdělávání u studentů nastupujících na vysokou školu 7 i na úrovni sekundárního vzdělávání. Vzhledem k tomu, že v příští generaci programu Erasmus+ se mobilita studentů na úrovni sekundárního vzdělávání bude rozšiřovat, stanou se problémy s uznáváním na této úrovni ještě závažnějšími.

Uznávání individuální mobility v oblasti vyššího sekundárního odborného vzdělávání a přípravy je více rozvinuto. Tito účastníci vzdělávání mají k dispozici nástroje, pomocí kterých si v domovských institucích mohou nechat uznat své výsledky učení. Na druhou stranu absolventi vyššího sekundárního odborného vzdělávání a přípravy, kteří mají ve svém státě přístup k vysokoškolskému vzdělání, nemají jistotu stejného přístupu v ostatních státech, protože vnitrostátní praxe se různí. Tato nejistota ohledně přístupu jasně negativně ovlivňuje mobilitu ve vzdělávání.

Značného pokroku však dosáhly skupiny členských států, které navázaly spolupráci a uzavřely dohody o automatickém uznávání. Jedním z příkladů je rozhodnutí států Beneluxu 8 o automatickém uznávání podepsané dne 25. ledna 2018, které se vztahuje na všechny vysokoškolské kvalifikace – od programů krátkého cyklu až po doktoráty. Obdobná ujednání platí mezi severskými státy 9 a předpokládá se, že další dohodu podepíší v roce 2018 pobaltské státy 10 . V obou těchto případech jde o kvalifikace na úrovni vyššího sekundárního vzdělávání poskytující přístup k vysokoškolskému vzdělání. Některé členské státy, jako je Rakousko a Itálie, navíc automaticky uznávají výsledky období studia absolvovaných v průběhu sekundárního vzdělávání a přípravy v libovolné zemi.

Pozitivním příkladem spolupráce mezi členskými státy na uznávání kvalifikací na úrovni vyššího sekundárního vzdělání poskytujících přístup k vysokoškolskému vzdělání je evropská maturita, což je diplom udělovaný evropskými školami 11 . Držitelé evropské maturity mají stejná práva a výhody jako držitelé závěrečných vysvědčení ze středních škol v jejich zemi, a to včetně stejného práva jako státní příslušníci s rovnocennými kvalifikacemi přihlásit se na jakoukoli vysokoškolskou instituci v kterémkoli členském státě.

Přidaná hodnota tohoto návrhu doporučení Rady spočívá v tom, že se na základě těchto příkladů automatické uznávání rozšíří do všech členských států. Během provádění bude poskytována podpora členským státům a jejich organizacím pro vzdělávání a odbornou přípravu při současném plném respektování jejich odpovědnosti za vlastní systémy vzdělání a odborné přípravy. Tento důležitý krok k vytvoření Evropského prostoru vzdělávání pak může posloužit jako inspirace k dosažení pokroku na jiných fórech, například v rámci zeměpisně rozsáhlejšího Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání.

Pro účely tohoto doporučení Rady se automatickým uznáním kvalifikace rozumí právo držitelů kvalifikace vydané jedním členským státem na to, aby k ní bylo přihlédnuto při přijímání do programu vzdělávání nebo odborné přípravy v kterémkoli jiném členském státě, aniž by bylo nutné projít zvláštním procesem uznávání. Automatickým uznáváním výsledků období studia v zahraničí se rozumí právo nechat si uznat výsledky období studia absolvovaného v jednom členském státě ve kterémkoli jiném členském státě, jakmile jsou výsledky učení řádně doloženy. Slovník pojmů užívaných v tomto dokumentu je obsažen v příloze.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Návrh doporučení Rady o podpoře automatického vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů a osvědčení o vyšším sekundárním vzdělání a období studia v zahraničí byl jedním z klíčových prvků příspěvku Evropské komise k setkání vrcholných představitelů v Göteborgu konaném dne 17. listopadu 2017: sdělení s názvem Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury 12 . Je úzce svázán se snahou vytvořit do roku 2025 Evropský prostor vzdělávání a byl potvrzen v závěrech Evropské Rady ze dne 14. prosince 2017 13 , které vyzývají k pokroku v „podpoře spolupráce členských států v oblasti vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů a osvědčení o ukončení školní docházky na úrovni sekundárního vzdělávání v příslušném rámci.

Práce na automatickém vzájemném uznávání znamená také pokrok v realizaci prioritní oblasti „transparentnost a uznávání dovedností a kvalifikací za účelem usnadnění učení a mobility pracovních sil“, kterou stanoví společná zpráva Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy 14 .

V rámci politiky Evropské unie v oblasti vzdělávání a odborné přípravy se práce na automatickém vzájemném uznávání kvalifikací výsledků období studia v zahraničí může opírat o řadu stavebních kamenů, mimo jiné:

a)doporučení Rady ze dne 22. května 2017 o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, které usiluje o zlepšení transparentnosti, srovnatelnosti a přenositelnosti kvalifikací. Vytváří společný referenční rámec osmi úrovní kvalifikace, které jsou vyjádřeny jako výsledky učení se vzrůstající mírou odborné způsobilosti. Ty slouží jako převodní můstek mezi různými systémy kvalifikací a jejich úrovněmi. Členské státy již vytvořily nebo v současné době vytvářejí vnitrostátní rámce kvalifikací vycházející z výsledků učení a napojují je na evropský rámec kvalifikací;

b)rozhodnutí o Europassu 15 upravující společný rámec poskytování lepších služeb pro oblast dovedností a kvalifikací, kterým se stanoví komplexní a interoperabilní rámec nástrojů a informací, především pro účely nadnárodního zaměstnávání a mobility ve vzdělávání;

c)návrh Komise na doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení 16 ze dne 17. ledna 2018, kterým se aktualizuje doporučení Evropského parlamentu a Rady o klíčových schopnostech pro celoživotní učení 17 z prosince 2006. Doporučuje se v něm podporovat a dále rozvíjet hodnocení a validaci klíčových kompetencí, aby se jednotlivcům umožnilo nechat si své kompetence uznat a získat úplnou, nebo v příslušných případech částečnou, kvalifikaci;

d)doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení 18 z prosince 2012, které vybízí členské státy, aby do roku 2018 zavedly opatření pro uznávání neformálního a informálního učení;

e)procesy zajištění kvality, které umožňují vysokoškolským vzdělávacím systémům členských států prokazovat kvalitu a zvyšovat transparentnost a pomáhají tak budovat vzájemnou důvěru a zdokonalovat uznávání kvalifikací, programů a jiných opatření. V souladu s doporučením Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. února 2006 o další spolupráci při zabezpečování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání 19 podporují Komise a členské státy spolupráci mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání, agenturami zajišťujícími kvalitu a akreditaci, příslušnými orgány a jinými subjekty činnými v této oblasti. Důvěra a uznávání vycházejí ze společného souboru Standardů a směrnic pro zajištění kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání, který je vytvářen boloňským procesem, a z evropského registru agentur zajišťujících kvalitu ve vysokoškolském vzdělávání 20 , který poskytuje spolehlivé informace o agenturách zajišťujících kvalitu, jež prokazují soulad s těmito standardy a směrnicemi;

f)evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy 21 , který byl přijat v roce 2009 a který podporuje zdokonalování opatření k zajištění kvality u programů vzdělávání a odborné přípravy. To pomáhá zvyšovat transparentnost, a tím i důvěru v systémy odborného vzdělávání a přípravy členských států;

g)doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o evropském systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu 22 , který usnadňuje uznávání výsledků učení v souladu s vnitrostátními právními předpisy, a to mimo jiné prostřednictvím nástrojů, jako jsou studijní smlouvy a memoranda o porozumění.

Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh podpoří zdokonalení uznávání kvalifikací a výsledků období studia absolvovaných v Evropské unii a zajistí tak lepší přístup k příležitostem v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a profesní mobility, čímž přispěje k realizaci priority Komise v oblasti podpory zaměstnanosti a růstu 23 .

Návrh je také v souladu s Římským prohlášením 24 , které si žádá „Unii, kde mladí lidé dostávají nejlepší vzdělání a odbornou přípravu a mohou studovat a nalézat uplatnění po celém kontinentu“.

Přispěje také k první zásadě evropského pilíře sociálních práv 25 , která stanoví, že „[k]aždý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat změny na trhu práce“.

Návrh je rovněž v souladu s hlavním směrem 7 hlavních směrů politik zaměstnanosti pro rok 2018 26 , v němž se stanoví: „Měla by být podporována mobilita studujících a pracovníků s cílem zvýšit dovednosti podporující zaměstnatelnost a využití plného potenciálu evropského trhu práce. Měly by být odstraněny překážky mobility ve vzdělávání a odborné přípravě […] a při uznávání kvalifikací.“ 

Je v souladu s novou agendou dovedností, kterou připravila Komise 27 , a akčním plánem pro integraci státních příslušníků třetích zemí 28 , které uznávají potřebu dalších opatření, jež usnadní uznávání dovedností a kvalifikací a mobilitu ve vzdělávání státním příslušníkům třetích zemí usazeným v EU. Je rovněž v souladu s přepracovanou směrnicí o studentech a výzkumných pracovnících 29 , jejímž cílem je usnadnit zahraničním výzkumným pracovníkům a studentům mobilitu v rámci EU.

Návrh je také v souladu se sdělením Komise o podpoře růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU 30 , které vybízí členské státy, aby věnovaly značnou pozornost posílení koordinace, dalšímu vzájemnému uznávání a těsnějšímu sblížení s každým ze svých sousedů.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Iniciativa je v souladu s články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie. Článek 165 stanoví, že Unie přispívá k rozvoji kvalitního vzdělávání podporou spolupráce mezi členskými státy, a je-li to nezbytné, podporováním a doplňováním činnosti členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů. Zejména ustanovení čl. 165 odst. 2 výslovně vyzývá, aby Unie přijala opatření zaměřená na „podporu mobility studentů a učitelů, také prostřednictvím podpory akademického uznávání diplomů a započítáváním doby studia.

Článek 166 stanoví, že Unie provádí politiku odborného vzdělávání, jež podporuje a doplňuje činnost členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah a organizaci odborného vzdělávání.

Iniciativa nenavrhuje žádné rozšíření regulačních pravomocí EU nebo povinných závazků členských států. O způsobu provedení doporučení Rady rozhodnou členské státy v souladu se svými vnitrostátními okolnostmi.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Navrhované opatření cílí na problém, který má přirozeně nadnárodní rozměr. K dosažení cíle je třeba další spolupráce mezi členskými státy, nelze jej uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie.

Ačkoli Lisabonská úmluva o uznávání kvalifikací a závazky přijaté v boloňském procesu poskytují rámec pro automatické vzájemné uznávání a byly uzavřeny jisté regionální dohody mezi menšími skupinami členských států, plnému automatickému uznávání v celé Unii nadále stojí v cestě překážky.

Proporcionalita

Návrh předpokládá přístup na bázi dílčích kroků, který umožní dosáhnout automatického vzájemného uznávání mezi členskými státy. Navrhované doporučení představuje nezávazný nástroj, který ponechá každému členskému státu kontrolu nad přístupem, jaký se rozhodne na cestě k dosažení automatického uznávání uplatňovat, a jako takové nepřekračuje hranice toho, co je nezbytné k dosažení jeho cílů.

Volba nástroje

Aby se přispělo k dosažení cílů uvedených v článcích 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie, předepisuje Smlouva Radě přijmout na základě návrhu Komise doporučení.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nevztahuje se na tento návrh.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Aby mohly svými vstupy a odbornými znalostmi přispět zúčastněné strany, jichž se návrh dotýká nejvíce, a aby se rozšířila empirická základna Komise v dané oblasti, provedla Komise cílenou on-line konzultaci s členskými státy a zúčastněnými stranami 31 . Od jednotlivců i organizací působících v oblasti uznávání, vzdělávání a výzkumu v Evropě i mimo ni bylo získáno téměř 1000 reakcí.

Podle respondentů jsou hlavní překážky na cestě k dosažení plného automatického uznávání tyto: nedostatečná transparentnost a různící se pravidla a postupy, nedostatečná srovnatelnost výsledků učení, zdlouhavé a složité administrativní postupy a problémy s jazyky a překlady. Konzultace potvrdila, že pro zajištění uznávání existuje nezbytný rámec a nástroje EU, ale je nutná další podpora pro jeho plné zavedení, přičemž je zároveň třeba vybudovat větší důvěru v Evropském prostoru vzdělávání. Byla vyjádřena silná podpora opatřením na unijní i vnitrostátní úrovni. Při konzultaci bylo dále zjištěno, že podporu má ambiciózní doporučení Rady.

Tyto výsledky byly dále potvrzeny na zvláštních setkáních se zúčastněnými stranami a představitelé členských států znovu zopakovali, že je nutné, aby doporučení Rady bylo ambiciózní a v oblasti automatického vzájemného uznávání vytyčilo jasný cíl. Doporučili také zahrnout odkazy na alternativní cesty, jako je uznávání předchozího učení a odborné praxe, a zohlednit opatření k potírání sociálně-ekonomického znevýhodnění. Rovněž by měl být prozkoumán potenciál digitálních řešení, jako je technologie blockchain a umělá inteligence.

Dále pod vedením Komise proběhlo několik kol konzultací se sítí národních informačních středisek pro akademické uznávání, sítí orgánů zodpovědných za uznávání v členských státech, s Evropským hospodářským prostorem a Tureckem a také s evropskou sítí národních informačních středisek pro akademické uznávání a mobilitu, která zahrnuje všechny strany Lisabonské úmluvy o uznávání kvalifikací. Respondenti vyjádřili podporu opatřením Unie v této oblasti, zdůraznili význam provádění Lisabonské úmluvy o uznávání kvalifikací a dodržování struktur boloňského procesu a vyzdvihli klíčovou roli zajištění kvality při budování důvěry. Rovněž poukázali na potřebu spolehlivé databáze kvalifikací, a to především v oblasti vyššího sekundárního vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy. Navíc doporučili posílit kapacitu orgánů provádějících uznávání a zvážit rozšíření jejich působnosti na další odvětví vzdělávání a přípravy.

Po těchto konzultacích následovaly další diskuze a setkání generálních ředitelů odpovědných za vysokoškolské vzdělávání a generálních ředitelů odpovědných za školní vzdělávání. S generálními řediteli odpovědnými za odborné vzdělávání a přípravu proběhly konzultace písemně.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Několik studií připravených v kontextu boloňského procesu a Lisabonské úmluvy o uznávání kvalifikací 32 poukázalo na přetrvávající problémy a nejednotnosti v postupech uznávání. Doporučení zahrnovala zdokonalení postupů a v příslušných případech také vnitrostátních předpisů. Navrhla poskytnout podporu hodnotitelům kvalifikací, aby se zkrátila doba rozhodování o uznání a přezkumných řízení. Rovněž bylo navrženo rozšířit odkazy na výsledky učení na dodatcích k diplomům a přezkoumat potenciál uznávání na úrovni systému na regionálním základě. Většina doporučení zjištěných v kontextu boloňského procesu byla potvrzena na boloňské ministerské konferenci v roce 2015.

Při předchozí činnosti Komise v oblasti uznávání kvalifikací, na které se podílely členské státy a zúčastněné strany, byla zjištěna nízká míra znalosti nástrojů uznávání a potřeba „systému uznávání“ pro všechny typy vzdělávání a přípravy. Dospělo se k závěru, že je nadále třeba řešit to, jak snadno si účastníci vzdělávání mohou nechat uznat své kvalifikace v jiném členském státě.

Evropská federace pro mezikulturní vzdělávání předložila v roce 2018 přehled zákonných a jiných vnitrostátních úprav v oblasti uznávání výsledků období studia v zahraničí. Potvrdilo se, že právní nástroje (pokud existují) jsou velmi rozmanité a postupy se různí, což má za následek nerovné příležitosti studentů středních škol v členských státech v oblasti mobility.

Posouzení dopadů

S ohledem na doplňkovou povahu činností vůči iniciativám členských států, dobrovolný charakter navrhovaných činností a rozsah očekávaných dopadů nebylo provedeno žádné posouzení dopadů. Namísto toho se návrh opírá o informace získané při předchozích studiích, při konzultacích s orgány provádějícími uznávání a při cílené konzultaci s členskými státy a zúčastněnými stranami.

Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nevztahuje se na tento návrh.

Základní práva

Členské státy se zaváží k vyvinutí iniciativ, které budou dodržovat článek 8 Listiny základních práv Evropské unie , jenž stanoví, že každý má právo na ochranu osobních údajů, které se ho týkají, že tyto údaje musí být zpracovány korektně, k přesně stanoveným účelům a na základě souhlasu dotčené osoby nebo na základě jiného oprávněného důvodu stanoveného zákonem a že každý má právo na přístup k údajům, které o něm byly shromážděny, a má právo na jejich opravu.

Zajištěním lepšího uznávání přispěje navrhované doporučení Rady také k realizaci článku 14 o právu na přístup ke vzdělání a k odbornému vzdělávání a přípravě a článku 15 o právu na přístup k zaměstnání.

Opatření se provedou v souladu s právními předpisy EU o ochraně osobních údajů, zejména se směrnicí 95/46/ES 33 , která bude dne 25. května 2018 nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 34 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Bude prosazováno, aby se na podporu realizace závazků přijatých v tomto návrhu využily stávající finanční prostředky EU, například prostředky z programu Erasmus+ nebo z evropských strukturálních a investičních fondů, pakliže to bude vhodné a bude to odpovídat jejich právnímu základu a finanční kapacitě.

Z rozpočtu EU nebude vyžadován žádný další rozpočet ani personální zdroje.

Dále nejsou touto iniciativou dotčena jednání o dalším víceletém finančním rámci a budoucích programech.

5.DALŠÍ PRVKY

Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Členské státy se zavážou, že budou Komisi pravidelně podávat zprávy o provádění a hodnocení opatření obsažených v doporučení Rady, přičemž poprvé tak učiní do dvou let od jeho přijetí. Komise pak do pěti let od přijetí doporučení podá Radě zprávu o celkovém stavu provádění, která bude vycházet z vnitrostátních zpráv vypracovaných členskými státy čtyři roky po přijetí doporučení.

Pokrok, včetně případných problémů, bude sledován prostřednictvím diskuzí, které budou probíhat ve stávajících odvětvových pracovních skupinách pro vzdělávání a odbornou přípravu 2020, budou zaměřeny na vysokoškolské vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu a školní vzdělávání a poskytnou fórum pro vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů. Aniž by byla dotčena dohoda s členskými státy o mandátu budoucích pracovních skupin, bude Komise nadále podporovat členské státy v provádění tohoto doporučení Rady i po roce 2020.

Informativní dokumenty (u směrnic)

Nevztahuje se na tento návrh.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Navržené doporučení Rady předpokládá postup na bázi dílčích kroků, kterým se členské státy podpoří ve vytváření podmínek nezbytných pro dosažení automatického uznávání pro účely dalšího studia. Vychází z dosavadních opatření v oblasti vysokoškolského vzdělávání, avšak uplatňuje ambicióznější přístup, který je více řízen EU. Vztahuje se nejen na vysokoškolské vzdělávání, ale i na sekundární vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu.

Bod 1

Členské státy budou vyzvány, aby se zavázaly, že zajistí, aby kvalifikace a výsledky období studia v zahraničí byly automaticky uznávány na stejném základě jako vnitrostátní kvalifikace či období studia.

Body 2–4

V oblasti vysokoškolského vzdělávání budou členské státy vyzvány, aby vytvořily podmínky nutné k vybudování vzájemné důvěry ve své systémy vzdělávání a přípravy. Rovněž budou vyzvány, aby se zavázaly k vypracování vnitrostátních pokynů ohledně podpory zavádění a užívání nástrojů transparentnosti ve vysokoškolských institucích.

Body 5–6

V oblasti sekundárního vzdělávání a přípravy budou členské státy vyzvány, aby vytvořily podmínky nutné k vybudování vzájemné důvěry ve své systémy vzdělávání a přípravy. Rovněž budou vyzvány, aby vypracovaly vnitrostátní pokyny, prosazovaly užívání kritérií a nástrojů transparentnosti, vyměňovaly si informace o systémech zajištění kvality ve školním vzdělávání a vytvořily další nástroje k zajištění kvality v odborném vzdělávání a přípravě.

Bod 7

Členské státy budou vyzvány, aby posílily kapacitu národních informačních středisek pro akademické uznávání a hodnotitelů kvalifikací.

Bod 8

Jelikož je třeba zlepšit přístup nedostatečně zastoupených skupin k možnostem mobility ve vzdělávání, budou členské státy vyzvány, aby prozkoumaly osvědčené postupy, které souvisejí s uznáváním předchozího učení a s prostupností mezi odvětvím vzdělávání a odborné přípravy.

Body 9–10

Členské státy budou vyzvány, aby za účelem rozšíření empirické základny shromažďovaly a šířily údaje o konkrétních případech uznávání a aby podaly Komisi zprávu o provádění tohoto doporučení Rady.

Body 11–19

Komise bude členské státy v provádění tohoto doporučení Rady podporovat, a to prostřednictvím:

·vzájemného učení a výměny osvědčených postupů,

·cílené podpory, bude-li nutná,

·uživatelsky přívětivé on-line služby informující o kvalifikacích na úrovni vyššího sekundárního vzdělání, které poskytují přístup k vysokoškolskému vzdělání,

·součinnosti nástrojů EU pro transparentnost za účelem zlepšení spolupráce a mobility mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy,

·průzkumu potenciálu digitálních technologií k usnadnění automatického uznávání, včetně technologie blockchain,

·průzkumu možností rozšíření oblasti působnosti národních informačních středisek pro akademické uznávání,

·unijních nástrojů financování a

·podáváním zpráv o provádění doporučení Rady.

2018/0126 (NLE)

Návrh

DOPORUČENÍ RADY

o podpoře automatického vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů a osvědčení o vyšším sekundárním vzdělání a výsledků období studia v zahraničí

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 165 a 166 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Mobilita ve vzdělávání podporuje znalosti, dovednosti, kompetence a zkušenosti, včetně osobních a sociálních kompetencí a kulturního povědomí, které jsou nezbytné nejen pro aktivní účast ve společnosti a na trhu práce, ale i k podpoře evropské identity.

(2)Evropská komise představila ve svém sdělení o posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury 35 vizi vytvořit do roku 2025 Evropský prostor vzdělávání, v němž nebudou učení, studiu a výzkumu stát v cestě hranice, a to mimo jiné odstraněním překážek v uznávání kvalifikací, a to na úrovni škol i univerzit.

(3)Závěry Evropské rady ze dne 14. prosince 2017 vyzvaly členské státy, Radu a Komisi, aby v souladu se svými příslušnými pravomocemi pokročily v práci na „podpoře spolupráce členských států v oblasti vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů a osvědčení o ukončení školní docházky na úrovni sekundárního vzdělávání“ 36 .

(4)Úmluva o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu z roku 1997 (Lisabonská úmluva o uznávání), kterou vypracovaly Rada Evropy a UNESCO, poskytuje právní rámec pro uznávání vysokoškolského vzdělání a kvalifikací na úrovni vyššího sekundárního vzdělání, které poskytují přístup k vysokoškolskému vzdělání.

(5)Ministři školství Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání se v roce 2012 v Bukurešťském komuniké zavázali k dlouhodobému cíli zajistit automatické uznávání srovnatelných akademických titulů. Díky činnosti skupiny „průkopnických zemí“ pro automatické uznávání bylo dosaženo pokroku, avšak cíle není ještě zdaleka dosaženo.

(6)Ministři odpovědní za odborné vzdělání a přípravu v členských státech se v roce 2002 zavázali ke kodaňskému procesu, což je proces posílené spolupráce na podporu uznávání kvalifikací a kompetencí.

(7)Bude to zejména zajištění kvality, které sehraje klíčovou roli ve zlepšení transparentnosti, jež zároveň pomůže vybudovat vzájemnou důvěru. Proto je důležité stavět na práci, která již byla odvedena v oblasti evropských Standardů a směrnic pro zajištění kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání a evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy.

(8)V zájmu usnadnění uznávání výsledků učení podle vnitrostátních právních předpisů, a to i v rámci mobility, by mělo pokračovat provádění evropského systému přenosu a akumulace kreditů a evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu.

(9)Doporučení Rady ze dne 22. května 2017 o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení 37 usiluje o zlepšení transparentnosti, srovnatelnosti a přenositelnosti kvalifikací, a tím zároveň o usnadnění jejich uznávání.

(10)Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 20. dubna 2012 o modernizaci evropských systémů vysokoškolského vzdělávání vyzývá k dalšímu úsilí EU a členských států, které zajistí efektivnější uznávání a lepší harmonizaci akademických kvalifikací 38 .

(11)Ve stále více globalizovaném prostředí je důležité, aby studenti co nejlépe využívali všechny příležitosti ke vzdělání po celé Evropě. Má-li se tak dít, je třeba, aby kvalifikace udělené příslušným orgánem v jednom členském státě byly pro účely přístupu k dalším vzdělávacím činnostem platné ve kterémkoli jiném členském státě. To se týká i státních příslušníků třetích zemí, kteří dosáhli kvalifikace v jednom členském státě a přesouvají se do jiného. Absence takového automatického uznávání kvalifikací a výsledků období studia v zahraničí však mobilitu omezuje. Jedině celounijní přístup k automatickému uznávání zajistí potřebnou jasnost a jednotnost a tím umožní odstranit zbývající překážky.

(12)V oblasti vysokoškolského vzdělávání jsou postupy uznávání často stále příliš komplikované nebo neúměrně nákladné a je až příliš mnoho mobilních studentů, kteří nezískají plné uznání úspěšně dosažených výsledků učení. Několik členských států se však iniciativně snaží dosáhnout v automatickém uznávání pokroku, a to mimo jiné uzavřením regionálních dohod. Takové iniciativy mohou posloužit jako modely pro vytvoření celounijního systému.

(13)Na úrovni sekundárního vzdělávání nemají držitelé kvalifikací, které v jednom členském státě poskytují přístup k vysokoškolskému vzdělání, často jistotu ohledně přístupu k vysokoškolskému vzdělání v jiném členském státě. Především pak některé členské státy neuznávají kvalifikace poskytující přístup k vysokoškolskému vzdělávání držitelům sekundárních kvalifikací získaných v jiných členských státech v rámci odborného vzdělávání a přípravy. Navíc platí, že ačkoli u kratších období studia v zahraničí problémy s uznáváním nutně nenastávají, u pobytů v délce tří měsíců až jednoho roku zůstává nejistota podstatným problémem.

(14)Přístup na bázi dílčích kroků bude podporovat členské státy ve vytváření podmínek, které automatické uznávání umožní. Tento přístup bude vycházet z nástrojů, které jsou v oblasti vysokoškolského vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy již zavedeny, avšak zajistí jejich lepší využití a bude postupně zvyšovat úroveň ambicí. V oblasti všeobecného sekundárního vzdělávání a odborné přípravy bude zahájen proces spolupráce zaměřený na vybudování potřebné úrovně vzájemné důvěry mezi různými systémy vzdělávání a přípravy v členských státech. Toto doporučení svým přístupem doplňuje iniciativy členských států a závazky v něm obsažené jsou dobrovolného charakteru.

(15)Tímto doporučením není dotčen systém vzájemného uznávání odborných kvalifikací a harmonizovaných minimálních požadavků na odbornou přípravu u několika profesí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací 39 ve znění směrnice 2013/55/EU 40 ,

DOPORUČUJE, ABY ČLENSKÉ STÁTY:

v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Evropské unie, dostupnými zdroji a vnitrostátními podmínkami a v úzké spolupráci se všemi zúčastněnými stranami:

Hlavní zásady

1.Zavedly kroky nezbytné k tomu, aby se do roku 2025 dosáhlo automatického uznávání kvalifikací získávaných na úrovni vysokoškolského a vyššího sekundárního vzdělávání 41 spolu s uznáváním výsledků období studia, a tím se bez nutnosti absolvovat samostatný postup uznání zajistilo následující:

a)kvalifikace na úrovni vysokoškolského vzdělání získaná v jednom členském státě bude automaticky uznána pro účely poskytnutí přístupu k dalšímu studiu v ostatních členských státech, aniž by bylo dotčeno právo vysokoškolské instituce stanovit specifická kritéria přijetí pro konkrétní programy;

b)vyšší sekundární kvalifikace poskytující přístup k vysokoškolskému vzdělávání v jednom členském státě bude automaticky uznána pro účely poskytnutí přístupu k vysokoškolskému vzdělání v ostatních členských státech, aniž by bylo dotčeno právo vysokoškolské instituce stanovit specifická kritéria přijetí pro konkrétní programy;

c)výsledky období studia v zahraničí na vysokoškolské úrovni absolvovaného v jednom členském státě budou automaticky a plně uznány v ostatních členských státech, a to buď tak, jak je ujednáno ve studijní smlouvě a potvrzeno ve výpisu studijních výsledků, nebo podle výsledků učení modulů dokončených v zahraničí na základě popisu v katalogu kurzů v souladu s evropským systémem přenosu a akumulace kreditů a

d)výsledky období studia v zahraničí v délce nejvýše jednoho roku v průběhu sekundárního vzdělávání a odborné přípravy v jednom členském státě budou plně uznány ve kterémkoli jiném členském státě, aniž by byl účastník vzdělávání nucen opakovat programový rok v zemi původu, pakliže získané kompetence zhruba odpovídají kompetencím stanoveným ve vnitrostátních osnovách.



Vysokoškolské vzdělávání

2.Se zřetelem k významu podpory transparentnosti a budování vzájemné důvěry v systémy vysokoškolského vzdělávání pro dosažení automatického uznávání přijaly závazek vytvořit následující podmínky, za nichž:

a)vnitrostátní rámce nebo systémy kvalifikací budou napojeny na evropský rámec kvalifikací a automaticky certifikovány na základě rámce kvalifikací Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání;

b)systémy vysokoškolského vzdělávání budou organizovány podle struktur boloňského procesu a zahrnovat třícyklový rámec a případně i krátký cyklus, existuje-li v daném členském státě, a

c)externí zajištění kvality budou provádět nezávislé agentury pro zajištění kvality, které jsou registrovány v evropském registru agentur zajišťujících kvalitu a pracují tedy v souladu se Standardy a směrnicemi pro zajištění kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání i s evropským přístupem k zajišťování kvality společných programů.

3.Ve spolupráci s národními informačními středisky pro akademické uznávání, vysokoškolskými institucemi, agenturami pro zajištění kvality a dalšími klíčovými zúčastněnými stranami vypracovaly vnitrostátní pokyny, kterými podpoří vysokoškolské instituce při vytváření a účinném uplatňování následujících nástrojů transparentnosti:

a)aktuálního katalogu kurzů s popisy programů všech akademických stupňů, samostatnými učebními jednotkami a tabulkami hodnocení;

b)dodatků k diplomům všech absolventů, které jsou vydávány automaticky a bezplatně, psány v rozšířeném jazyce a vyhotoveny v digitálním formátu a

c)transparentních kritérií uznávání, která jsou uplatňována jednotně v rámci celé vysokoškolské instituce.

4.Zajistily odbornou podporu vysokoškolským institucím při zavádění takových vnitrostátních pokynů a sledovaly jejich provádění.

Sekundární vzdělávání a příprava

5.V zájmu dosažení automatického uznávání kvalifikací na úrovni sekundárního vzdělávání podporovaly transparentnost a budovaly vzájemnou důvěru ve své systémy sekundárního vzdělávání a odborné přípravy, a to tím, že:

a)zajistí napojení vnitrostátních rámců či systémů kvalifikací na evropský rámec kvalifikací;

b)budou uplatňovat výměnu informací a podporovat vzájemné učení v oblasti systémů pro zajištění kvality ve školním vzdělávání, přičemž je nutné plně respektovat různé vnitrostátní přístupy k zajištění kvality, a

c)vytvoří další nástroje pro zajištění kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v souladu s evropským rámcem pro zajištění kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy.

6.Usnadnily mobilitu a uznávání výsledků období studia v zahraničí v průběhu sekundárního vzdělávání a odborné přípravy a to tím, že:

a)vypracují pro instituce zajišťující sekundární vzdělávání a odbornou přípravu vnitrostátní pokyny, které budou vycházet z obecných zásad a nástrojů pro uznávání;

b)budou podporovat užívání transparentních kritérií a nástrojů, jako jsou studijní smlouvy na bázi kompetencí uzavírané mezi vysílajícími a hostitelskými institucemi. V oblasti odborného vzdělávání a přípravy zajistí širší využití nástrojů EU, jako je doklad Europass-mobilita, evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, memorandum o porozumění a studijní smlouva, a dalších nástrojů dostupných prostřednictvím on-line platformy Europass pro dovednosti a kvalifikace a

c)budou propagovat přínosy mobility mezi institucemi sekundárního vzdělávání a odborné přípravy a účastníky vzdělávání a jejich rodinami a propagovat přínosy využívání mobility mezi zaměstnavateli.

Národní informační střediska pro akademické uznávání

7.Rozvinuly kapacitu národních informačních středisek pro akademické uznávání a hodnotitelů kvalifikací, a to zejména pokud jde o šíření informací, využívání on-line nástrojů k vylepšení účinnosti a jednotnosti, a cíl zmírnit administrativní a finanční zátěž kladenou na uživatele jejich služeb.

Prostupnost a mobilita

8.Prozkoumaly osvědčené postupy v oblasti uznávání předchozího učení a prostupnosti mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, zejména pak mezi odborným vzděláváním a přípravou a vysokoškolským vzděláváním.

Empirická základna

9.Za účelem rozšíření empirické základny shromažďovaly a šířily údaje o počtu a typu konkrétních případů uznávání.

Podávání zpráv a hodnocení

10.Do dvou let od přijetí tohoto doporučení oznámily a poté pravidelně oznamovaly prostřednictvím stávajících rámců a nástrojů své zkušenosti a pokrok na cestě k dosažení automatického vzájemného uznávání kvalifikací a výsledků období studia v zahraničí.

VÍTÁ TÍMTO ZÁMĚR KOMISE:

11.Podporovat vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů a spolupráci mezi členskými státy a zúčastněnými stranami, orgány provádějícími uznávání a mezinárodními organizacemi. Tato spolupráce v rámci EU bude zaměřena na zajištění úplného zavedení nástrojů boloňského procesu pro vysokoškolské vzdělávání v EU a nástrojů kodaňského procesu pro odborné vzdělávání a přípravu.

12.Zahájit společně s členskými státy v oblasti obecného sekundárního vzdělávání proces spolupráce v rámci EU, a zajistit tak navázání užší spolupráce mezi členskými státy na úrovni sekundárního vzdělávání při plnění cílů tohoto doporučení podporovat transparentnost a budovat důvěru v systémy školního vzdělávání v Unii.

13.Poskytovat cílenou podporu institucím zajišťujícím vzdělávání a odbornou přípravu, které oznámily nadprůměrný výskyt problémů s uznáváním období studia v zahraničí.

14.V rámci EU zřídit uživatelsky přívětivou on-line službu poskytující informace o kvalifikacích získávaných na úrovni sekundárního vzdělání, které zajišťují přístup k vysokoškolskému vzdělávání v jednotlivých členských státech.

15.Prozkoumat synergie unijních nástrojů pro transparentnost 42 a bude-li to vhodné, dále je rozvíjet s cílem zlepšit spolupráci a mobilitu mezi odvětvími vzdělávání a přípravy.

16.Prozkoumat potenciál nových technologií, jako je technologie blockchain, k usnadnění automatického uznávání.

17.Prozkoumat spolu s členskými státy a národními informačními středisky pro akademické uznávání možnosti rozšíření působnosti těchto středisek na další odvětví vzdělávání a odborné přípravy.

18.Podporovat využívání evropských zdrojů financování, jako jsou program Erasmus+ nebo evropské strukturální a investiční fondy, pakliže to bude vhodné a bude to odpovídat jejich finanční kapacitě, právnímu základu, rozhodovacím postupům a prioritám vymezeným pro období 2014–2020, aniž jsou dotčena jednání o příštím víceletém finančním rámci. Posilovat mobilitu v oblasti sekundárního vzdělávání a přípravy v rámci programu Erasmus+.

19.Podávat Radě zprávy o provádění doporučení prostřednictvím stávajících rámců a nástrojů.

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda/předsedkyně

(1)     https://ec.europa.eu/programmes/erasmus-plus/resources/documents.evaluations_cs  
(2)     https://www.coe.int/t/dg4/highereducation/recognition/lrc_en.asp  
(3)    Včetně všech členských států s výjimkou Řecka.
(4)     http://www.ehea.info/  
(5)     http://bologna-yerevan2015.ehea.info/files/YerevanCommuniqueFinal.pdf .  
(6)    Making Integration Work (Zajistit fungování integrace), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (2017): http://www.oecd.org/migration/making-integration-work-humanitarian-migrants-9789264251236-en.htm
(7)    Týká se krátkého cyklu i bakalářského stupně.
(8)    Belgie, Lucembursko a Nizozemsko.
(9)    Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko.
(10)    Estonsko, Litva, Lotyšsko.
(11)    Evropské školy jsou řízeny na základě spolupráce všech členských států EU a EU podle Úmluvy o statutu evropských škol (Úř. věst. L 212, 17.8.1994, s. 3).
(12)

   COM(2017) 673 final: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM%3A2017%3A673%3AFIN

(13)    EUCO 19/1/17 REV 1: https://www.consilium.europa.eu/media/32204/14-final-conclusions-rev1-en.pdf  
(14)    2015/C 417/04: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:52015XG1215%2802%29  
(15)    Přijato v Evropském parlamentu dne 14. března 2018 a členskými státy dne 12. dubna 2018.
(16)     http://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:395443f6-fb6d-11e7-b8f5-01aa75ed71a1.0003.02/DOC_1&format=PDF  
(17)    2006/962/ES: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32006H0962  
(18)    2012/C 398/01: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32012H1222(01)  
(19)    2006/143/ES: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32006H0143  
(20)    Osmnáct členských států využívá agentury zajišťující kvalitu, které jsou registrovány v evropském registru agentur zajišťujících kvalitu.
(21)    2009/C 155/01: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2009.155.01.0001.01.ENG  
(22)    2009/C 155/02: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=OJ%3AC%3A2009%3A155%3ATOC  
(23)     https://ec.europa.eu/commission/priorities/jobs-growth-and-investment_cs .  
(24)     http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2017/03/25/rome-declaration/  
(25)     https://ec.europa.eu/commission/priorities/deeper-and-fairer-economic-and-monetary-union/european-pillar-social-rights/european-pillar-social-rights-20-principles_cs  
(26)    COM(2017) 677 final: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52017PC0677  
(27)    COM(2016) 381 final: https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2016/CS/1-2016-381-CS-F1-1.PDF  
(28)    COM(2016) 377 final: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52016DC0377&rid=1  
(29)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (přepracované znění): https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32016L0801  
(30)    COM(2017) 534 final: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52017DC0534&rid=1
(31)    Výsledky konzultací jsou uvedeny v přiloženém pracovním dokumentu útvarů.
(32)    Zpráva o provádění boloňského procesu z roku 2015 a zpráva připravovaná na toto téma v roce 2018, zpráva skupiny „průkopnických zemí“ Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání o automatickém uznávání z roku 2015 a zpráva o sledování dopadů Lisabonské úmluvy o uznávání kvalifikací z roku 2016.
(33)     http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31995L0046:cs:HTML  
(34)     http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32016R0679  
(35)    COM(2017) 673 final: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM%3A2017%3A673%3AFIN
(36)    EUCO 19/1/17 REV 1: https://www.consilium.europa.eu/media/32204/14-final-conclusions-rev1-en.pdf
(37)    2017/C 189/03: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32017H0615%2801%29  
(38)    P7_TA(2012)0139: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&language=CS&reference=P7-TA-2012-139
(39)    Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32005L0036
(40)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 354 28.12.2013, s. 132: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=celex%3A32013L0055)  
(41)    Pro účely tohoto doporučení Rady zahrnují kvalifikace na vyšší sekundární úrovni úroveň 4 a kvalifikace na vysokoškolské úrovni zahrnují úrovně 5–8 podle evropského rámce kvalifikací,
(42)    Například dodatek k diplomu, evropský systém přenosu a akumulace kreditů, evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, evropský rámec kvalifikací a Europass.
Top

V Bruselu dne22.5.2018

COM(2018) 270 final

PŘÍLOHA

Doporučení Rady

o podpoře automatického vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů a osvědčení o vyšším sekundárním vzdělání a výsledků období studia v zahraničí

{SWD(2018) 170 final}


PŘÍLOHA
SLOVNÍK POJMŮ

Automatické uznání kvalifikace: právo držitelů kvalifikace vydané jedním členským státem na to, aby k ní bylo přihlédnuto při přijímání do programu vzdělávání nebo odborné přípravy v kterémkoli jiném členském státě, aniž by bylo nutné projít zvláštním procesem uznávání. Tím není dotčeno právo vysokoškolské instituce stanovit specifická vstupní kritéria pro konkrétní programy.

Automatické uznání výsledků období studia v zahraničí: právo nechat si uznat výsledky období studia, přičemž na úrovni vysokoškolského vzdělávání probíhá uznávání tak, jak je ujednáno ve studijní smlouvě a potvrzeno ve výpisu studijních výsledků, nebo podle výsledků učení modulů dokončených v zahraničí na základě popisu v katalogu kurzů v souladu s evropským systémem přenosu a akumulace kreditů (ECTS); na sekundární úrovni jsou výsledky období studia v zahraničí absolvovaného v jednom členském státě plně uznány ve státě původu, pakliže získané kompetence odpovídají kompetencím stanoveným ve vnitrostátních osnovách.

Blockchain: způsob, jak umožnit záznam a sdílení informací v rámci určité komunity. Každý člen komunity si uchovává vlastní kopii informací. Záznamy jsou permanentní, transparentní a dohledatelné. Každá aktualizace představuje nový „blok“ (block), který se přidá na konec „řetězce“ (chain).

Dodatek k osvědčení: dokument popisující znalosti a dovednosti získané držitelem osvědčení v oblasti odborného vzdělávání, který podává doplňující informace k údajům zahrnutým do oficiálního osvědčení nebo výpisu, a činí je tak srozumitelnějšími, a to především pro zaměstnavatele a instituce v zahraničí.

Katalog kurzů: je popsán v Příručce pro uživatele ECTS (2015) slovy: „Katalog kurzů obsahuje podrobné, srozumitelné a aktuální informace o vzdělávacím prostředí instituce (obecné údaje o instituci, její zdroje a služby a akademické informace o jejích programech a jednotlivých vzdělávacích složkách), které by měly být dostupné studentům před nástupem do studia a v jeho průběhu, aby jim pomáhaly správně se rozhodovat a co nejúčelněji využít čas. Katalog kurzů by měl být zveřejněn na webu instituce a měly by v něm být uvedeny názvy kurzů a předmětů v národním jazyce (případně regionálním jazyce) a v angličtině, aby byl snadno dostupný všem zúčastněným stranám. Formát katalogu a sled informací je ponechán na uvážení instituce. Katalog by měl být zveřejněn s dostatečným předstihem, aby se zájemci o studium mohli dobře rozhodnout.“

Příslušný orgán: jednotlivec nebo organizace, jimž je zákonem udělena nebo je na ně delegována pravomoc, způsobilost nebo moc k výkonu stanovené funkce.

Hodnotitel kvalifikací: osoba rozhodující o uznání kvalifikací.

Dodatek k diplomu: dokument přiložený k vysokoškolskému diplomu, který uvádí podrobný popis výsledků učení držitele spolu s povahou, úrovní, kontextem, obsahem a statusem jednotlivých složek studia.

Evropský přístup k zajišťování kvality společných programů: byl schválen ministry školství Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání v roce 2015. Jeho cílem je zlepšit zajištění kvality společných programů stanovením standardů a odstraněním překážek bránících jejich uznávání.

Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET): technický rámec pro přenos, uznávání a v relevantních případech akumulaci výsledků učení pro účely dosažení kvalifikace. Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu se opírá o popis kvalifikace v jednotkách výsledků učení, o procesy přenosu, uznávání a akumulace a o sérii doplňujících dokumentů, jako jsou memoranda o porozumění a studijní smlouvy.

Evropský systém přenosu a akumulace kreditů (ECTS): popsaný v Příručce pro uživatele ECTS (2015) slovy „[s]ystém orientovaný na účastníka vzdělávání, který slouží k akumulaci a přenosu kreditů na základě zásady transparentnosti procesů vzdělávání, vyučování a hodnocení. Jeho cílem je usnadnit plánování, realizaci a hodnocení studijních programů a mobility studentů na základě uznávání výsledků učení a kvalifikací a studijních pobytů“.

Rámec kvalifikací Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA QF): zastřešující rámec pro kvalifikace Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, který čítá 48 států. Zahrnuje tři cykly (bakalářské, magisterské a doktorské studium), přičemž ve vnitrostátním kontextu do něj spadají střední kvalifikace, druhové popisy každého cyklu na základě výsledků učení a odborné způsobilosti a rozsahy kreditů v prvním a druhém cyklu.

Evropský registr agentur zajišťujících kvalitu ve vysokoškolském vzdělávání (EQAR): registr agentur pro zajištění kvality evidující agentury, které prokázaly soulad se společným souborem zásad pro zajištění kvality v Evropě. Tyto zásady jsou uvedeny ve Standardech a směrnicích pro zajištění kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (ESG).

Evropské zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET): společenství pro sdílení praktických postupů, které sdružuje členské státy, sociální partnery a Evropskou komisi za účelem rozvoje a zlepšování zajištění kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy.

Evropský rámec kvalifikací (EQF): převodní nástroj, který pomáhá při komunikaci mezi různými systémy kvalifikací v Evropě a při jejich srovnávání. Jeho osm evropských referenčních úrovní je popsáno podle výsledků učení: znalostí, dovedností a kompetencí. Umožňuje tak zařadit jakýkoli vnitrostátní systém kvalifikací či vnitrostátní rámec kvalifikací a jakoukoli kvalifikaci v Evropě do příslušné úrovně evropského rámce kvalifikací. Účastníci vzdělávání, absolventi, poskytovatelé a zaměstnanci mohou tyto úrovně využít k pochopení a porovnání kvalifikací udílených v různých zemích různými systémy vzdělávání a přípravy.

Studijní smlouva: je definována v Příručce pro uživatele ECTS (2015) jako „[f]ormální smlouva tří stran zapojených do mobility – studenta, vysílající instituce a přijímající instituce nebo organizace/podniku – za účelem usnadnění organizace mobility kreditů a jejich uznávání. Smlouva je před zahájením mobility podepsána uvedenými třemi stranami a má studentům poskytnout záruku, že kredity, které úspěšně získají během období mobility, budou uznány.“

Výsledky učení: prohlášení o tom, co účastník vzdělání po dokončení vzdělávacího procesu zná, čemu rozumí a co je schopen vykonávat. Výsledky jsou definovány na základě znalostí, dovedností a kompetencí.

Vnitrostátní rámec kvalifikací: nástroj pro klasifikaci kvalifikací podle souboru kritérií pro určité úrovně dosaženého vzdělání, jehož cílem je integrovat a koordinovat vnitrostátní podsystémy kvalifikací a zlepšovat transparentnost, přístupnost, vývoj a kvalitu kvalifikací ve vztahu k trhu práce a občanské společnosti.

Kvalifikace: definovaná v Příručce pro uživatele ECTS (2015) jako „jakýkoli titul, diplom nebo jiný certifikát vydaný příslušným orgánem, který potvrzuje úspěšné dokončení uznaného studijního programu“.

Uznávání předchozího učení: uznávání výsledků učení získaných před vyžádáním validace, které mohou pocházet z formálního vzdělávání a přípravy nebo z neformálního či informálního učení.

Standardy a směrnice pro zajištění kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (ESG): soubor standardů a směrnic pro interní a externí zajištění kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání vypracovaný v rámci boloňského procesu. Poskytuje vodítko v oblastech, které mají zásadní význam pro zajištění kvality a vytvoření úspěšného učebního prostředí ve vysokoškolském vzdělávání. Standardy a směrnice pro zajištění kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání by měly být posuzovány v širším kontextu, který zahrnuje rámce kvalifikací, evropský systém přenosu a akumulace kreditů a dodatky k diplomům, neboť to vše přispívá k podpoře transparentnosti a vzájemné důvěry v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání.

Výpis studijních výsledků: je definován v Příručce pro uživatele ECTS (2015) jako „[a]ktuální záznam o pokroku studenta v jeho studiu: vzdělávací složky, kterých se účastní, počet dosažených bodů v rámci evropského systému přenosu a akumulace kreditů a hodnocení, která mu byla udělena. Jde o dokument, který je klíčový pro záznam pokroku a uznávání výsledků učení, a to mimo jiné pro účely mobility studentů. Většina institucí vypracovává výpis studijních výsledků ze svých institucionálních databází.“

Top