Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018DC0036

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Zpráva o všeobecném systému preferencí za období 2016-2017

COM/2018/36 final

V Bruselu dne 19.1.2018

COM(2018) 36 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Zpráva o všeobecném systému preferencí za období 2016-2017

{SWD(2018) 23 final}
{SWD(2018) 24 final}
{SWD(2018) 25 final}
{SWD(2018) 26 final}
{SWD(2018) 27 final}
{SWD(2018) 28 final}
{SWD(2018) 29 final}
{SWD(2018) 30 final}
{SWD(2018) 31 final}
{SWD(2018) 32 final}


1.Úvod

Tato zpráva a doprovodný pracovní dokument 1 posuzují účinky všeobecného systému preferencí (dále jen „systém GSP“) v období 2016–2017 se zaměřením na výkon zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+. Na základě nařízení o všeobecném systému preferencí 2 se tato zpráva předkládá Evropskému parlamentu a Radě jednou za dva roky.

Prostřednictvím systému GSP zůstává EU v čele snah o to, aby rozvojové země dosáhly udržitelného rozvoje pomocí ekonomických hnacích motorů v podobě obchodu. Obchodní preference, jakožto nástroje umožňující prosazovat všeobecné hodnoty lidských práv, sociální spravedlnosti a ochrany životního prostředí, jsou nedílnou součástí strategie Komise „Obchod pro všechny“ 3 . Velkorysý přístup na trh Evropské unie umožňuje zemím zvýhodněným v režimu systému GSP vytvářet další příjmy prostřednictvím mezinárodního obchodu a přispívá k jejich úsilí o snižování chudoby a prosazování udržitelného rozvoje, lidských práv a řádné správy věcí veřejných.

1.1Tři režimy v rámci systému GSP

Systém GSP zahrnuje tři různé režimy obchodních preferencí, které byly podrobně rozvedeny ve zprávě o systému GSP z roku 2016 4 a jsou shrnuty níže:

Obecný režim systému GSP (dále jen „standardní režim GSP“) přiznává snížení cel u zhruba 66 % všech celních položek EU zemím s nízkými nebo nižšími středními příjmy 5 , které nevyužívají jiných možností preferenčního obchodního přístupu na trh EU. Během vykazovaného období 2016–2017 bylo ve standardním režimu GSP zvýhodněno 23 zemí (viz  tabulka 1 ).

Zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (dále jen „režim GSP+“) zajišťuje úplné pozastavení cla v zásadě u týchž 66 % celních položek jako v případě standardního režimu GSP, a to způsobilým zemím ohroženým z hlediska diverzifikace hospodářství a objemu vývozu. Země zvýhodněné v rámci tohoto režimu za to musí ratifikovat a účinně provádět 27 základních mezinárodních úmluv uvedených v nařízení o systému GSP týkajících se lidských a pracovních práv, ochrany životního prostředí a řádné správy věcí veřejných. Během vykazovaného období 2016–2017 bylo v rámci režimu GSP+ zvýhodněno 10 zemí (viz tabulka 2).

Zvláštní režim „Vše kromě zbraní“ (Everything but Arms, dále jen „EBA“) zajišťuje bezcelní a kvótami neomezený přístup na trh pro všechny produkty s výjimkou zbraní a střeliva, a to státům, které OSN klasifikuje jako nejméně rozvinuté země. S výjimkou standardního režimu GSP a režimu GSP+ země uzavřením dohody o volném obchodu s EU neztratí status EBA. Během vykazovaného období 2016–2017 bylo v režimu EBA zvýhodněno 49 zemí (viz  tabulka 3 ).

V roce 2016 bylo do EU dovezeno zboží v rámci systému GSP v celkové hodnotě 62,2 miliardy EUR, z toho 31,6 miliardy EUR ze zemí využívajících standardní režim GSP, zhruba 7,5 miliardy EUR ze zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+ a 23,5 miliardy EUR ze zemí zařazených do režimu EBA (podrobné údaje jsou uvedeny v tabulkách 4–7) 6 .

Níže uvedené obrázky 1 a 2 poskytují přehled o dovozu v rámci uvedených tří režimů systému GSP.

Jak je patrné z obrázku 3, dvě země, které měly největší podíl na celkovém dovozu do EU ze zemí zvýhodněných v rámci systému GSP (včetně dovozu mimo systém GSP), byly Indie a Vietnam – obě země jsou zvýhodněny v rámci standardního režimu GSP. Třetí největší podíl má Bangladéš, který je zařazen do režimu EBA.

Z obrázku 4 vyplývá, že Indie, Bangladéš a Vietnam jsou také třemi zeměmi s největším podílem na základě preferenčního dovozu do EU v systému GSP.



2.Standardní režim GSP

Indie

Od roku 2014 bylo několik tříd produktů, včetně textilu, vyňato ze systému GPS, jelikož již nesplňovaly podmínky obchodních preferencí systému GSP. Navzdory tomuto vynětí zůstává Indie i nadále největším vývozcem do EU v rámci systému GSP. V roce 2016 vyvezla Indie do Evropy textil a oděvy v hodnotě 7,6 miliardy EUR, z čehož zboží v hodnotě 5,7 miliardy EUR bylo vyvezeno v rámci standardního režimu GSP.

Během vykazovaného období 2016–2017 bylo v rámci standardního režimu GSP zvýhodněno 23 zemí (tabulka 1). V tomto období vystoupilo ze standardního režimu GSP pět zemí, a to z důvodu změn v jejich přístupu na trh EU (na který se vztahuje dohoda o volném obchodu) nebo z důvodu jejich ekonomického postavení (klasifikace Světovou bankou jako země s vyššími středními příjmy nebo výše po dobu tří po sobě následujících let). Obrázek 5 níže uvádí rozdělení preferenčního dovozu 7 do EU ve standardním režimu GSP v roce 2016.

Vietnam

V roce 2016 představoval dovoz z Vietnamu 23 % celkového dovozu ze všech zemí zvýhodněných v rámci standardního režimu GSP. Pokud jde pouze o dovoz z Vietnamu, u kterého se uplatnil režim GSP, obuv dosahovala téměř 40 % objemu takového dovozu.

Seznam tříd produktů s původem v zemích zvýhodněných v rámci standardního režimu GSP se přezkoumává každé tři roky. Poslední přezkum proběhl v roce 2016 a jeho výsledkem je revidovaný seznamu tříd produktů, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2017 8 . Produkty, které již nevyžadovaly podporu preferencí systému GSP, byly ze seznamu produktů odstraněny.

3.Režim EBA

EBA je vlajkovým obchodním nástrojem EU určeným na pomoc nejchudším a nejslabším zemím světa, tedy nejméně rozvinutým zemím, aby mohly využívat obchodních příležitostí. Během vykazovaného období 2016–2017 bylo v rámci režimu EBA zvýhodněno 49 zemí (viz tabulka 3).

Obrázek 6 uvádí rozdělení hodnoty a procentuálního podílu preferenčního dovozu ze zemí zvýhodněných v režimu EBA v roce 2016. Největší podíl na dovozu ze zemí zvýhodněných v režimu EBA měl Bangladéš (66 %), následovaný Kambodžou (18 %).

3.1Posílená spolupráce s některými zeměmi zvýhodněnými v režimu EBA

Myanmar

V roce 2013 byl obnoven status Myanmaru jako země zvýhodněné v režimu EBA, a to jako uznání úsilí země o zahájení ambiciózních politických a sociálních reforem a reforem v oblasti práce. Současná situace v humanitární oblasti a v oblasti lidských práv v Arakanském státě je velmi vážná.  EU vybídla vládu Myanmaru k tomu, aby poskytla plný přístup k humanitární pomoci a umožnila bezpečný, dobrovolný a důstojný návrat všech uprchlíků. EU vyzvala Myanmar k nalezení dlouhodobého řešení strukturálních problémů v Arakanském státě v souladu se svými mezinárodními závazky a s ohledem na požadavky EBA.

Jak je uvedeno ve strategii Komise „Obchod pro všechny“, EU může za výjimečných okolností dočasně odejmout preference standardního režimu GSP nebo režimu EBA, zejména v případech závažného a systematického porušování zásad stanovených v úmluvách o lidských právech a pracovních právech uvedených v nařízení o systému GSP.

Prostřednictvím posílené spolupráce EU zintenzivnila dialog s některými zeměmi zvýhodněnými v režimu EBA s cílem usilovat o provedení konkrétních opatření a udržitelných řešení závažných nedostatků v dodržování základních lidských a pracovních práv. Pokud tento dialog nepovede k dosažení výsledků, je EU připravena v krajním případě zahájit postup pro odnětí preferencí poskytovaných v rámci systému GSP s náležitým ohledem na hospodářský a sociální dopad takového odnětí preferencí.

Bangladéš

Režim EBA přispěl k socioekonomickému rozvoji tím, že vytvořil miliony pracovních příležitostí v konfekčním průmyslu, ve kterém tvoří velkou většinu pracovníků ženy. To však musí jít ruku v ruce s dodržováním základních lidských a pracovních práv, zejména svobody sdružování, s cílem přispět k větší prosperitě a důstojné práci. EU musí vidět skutečná a trvalá zlepšení, nemá-li dojít k přijímání dalších opatření.

Pokud jde o Myanmar, EU je společně se Spojenými státy, Japonskem, Dánskem a MOP součástí „Iniciativy za posílení pracovních práv a postupů v Myanmaru“, jejímž cílem je prosazovat dodržování mezinárodních norem v oblasti práce a odpovědných obchodních praktik MOP. Toto mezinárodní fórum zúčastněných stran přispívá k upřednostnění reforem pracovního práva v Myanmaru a k posilování vztahů mezi sociálními partnery.

V důsledku zhoršující se situace v oblasti lidských a pracovních práv v Bangladéši a Kambodži se Komise a služba ESVČ aktivněji angažují ve spolupráci s těmito dvěma zeměmi za účasti příslušných zúčastněných stran včetně nevládních organizací, organizací občanské společnosti, mezinárodních organizací, sociálních partnerů a podniků.

Kambodža

EU s Kambodžou spolupracuje při řešení otázek týkajících se lidských práv, které souvisejí s pozemkovými spory vzniklými v důsledku koncesí na cukrovou třtinu a otázek týkajících se pracovních práv, zejména svobody sdružování. EU musí vidět skutečná a trvalá zlepšení, nemá-li dojít k přijímání dalších opatření.

Co se týče Bangladéše, Komise má obavy ohledně pracovních práv, zejména svobody sdružování, a provádění společné iniciativy nazvané „Dohoda o trvalém zlepšování pracovních práv a bezpečnosti v továrnách v odvětví konfekční výroby oděvů a pleteného zboží v Bangladéši“. Jako jedno z prioritních opatření uvedla EU zejména sbližování pracovního zákoníku Bangladéše a zákona o vývozních zpracovatelských zónách s úmluvami MOP o pracovních právech.

V případě Kambodži EU naléhavě vyzvala tamní vládu, aby vytvořila nezávislý a transparentní mechanismus, který by se zabýval nároky na náhradu škody vyplývající z udělování koncesí na hospodářské využívání půdy pro plantáže cukrové třtiny.

Posílená spolupráce vychází především z dostupných doporučení a závěrů MOP a dalších orgánů OSN, které monitorují dodržování úmluv o lidských a pracovních právech. Využívání těchto doporučení a závěrů umožňuje objektivní a transparentní posouzení provádění přijatých mezinárodních závazků.

Tento proces pomohl vyvinout na vlády tlak, aby se zabývaly zjištěnými problémy, a je zde patrný jistý pozitivní vývoj. Současně byly tyto otázky řešeny uceleným a koordinovaným způsobem prostřednictvím všech příslušných kanálů (jako jsou obchodní výbory, dialogy o politických otázkách či lidských právech).

Pokrok je povzbudivý. EU je nicméně připravena zahájit postup odnětí preferencí systému GSP jako krajní možnost v případě, že naše konstruktivní úsilí v rámci dialogů nepovede k uspokojivým výsledkům. Takové rozhodnutí náležitě zohlední negativní hospodářské, sociální a lidské důsledky spojené s možným odnětím preferencí systému GSP.

4.Režim GSP+

Režim GSP+ je jedním z hlavních nástrojů EU na podporu udržitelného rozvoje ve zranitelných rozvojových zemích. Země zvýhodněné v rámci režimu GSP+ těží ze snazšího obchodu s EU za podmínky, že účinně provádějí 27 hlavních mezinárodních úmluv o lidských a pracovních právech, ochraně životního prostředí a řádné správě věcí veřejných.

4.1Země zvýhodněné v rámci režimu GSP+

Vykazované období 2016–2017 zahrnuje 10 zemí zvýhodněných v režimu GSP+: Arménie, Bolívie, Kapverdy, Gruzie, Kyrgyzstán, Mongolsko, Pákistán, Paraguay, Filipíny a Srí Lanka (viz tabulka 2). 

Gruzie vystoupila z režimu GSP+ dne 1. ledna 2017, neboť získala preferenční přístup na trh v rámci prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu s EU. Kyrgyzstán se stal zemí zvýhodněnou v rámci režimu GSP+ krátce po začátku vykazovaného období (leden 2016). Srí Lanka opětovně vstoupila do režimu GSP+ v květnu roku 2017 poté, co byla z režimu v roce 2010 vyňata. Paraguay vystoupí z režimu GSP+ dne 1. ledna 2019, neboť byla po dobu tří po sobě následujících let Světovou bankou klasifikována jako země s vyššími středními příjmy.

Obrázek 7 níže uvádí hodnotu preferenčního dovozu 9  ze zemí zvýhodněných v režimu GSP+ v roce 2016. Největší podíl představoval dovoz z Pákistánu se 74 % veškerého dovozu v rámci režimu GSP+.



4.2Monitorování režimu GSP+

Bolívie

Bolívie dělala nadále významné pokroky v plnění závazků v oblasti lidských práv i v letech 2016–2017, bez ohledu na celkovou sociálně-ekonomickou situaci. Bolívie usilovala zejména o vymýcení chudoby, zlepšení přístupu ke vzdělání, zdraví, potravinám a obydlí a řešení otázek reprodukčního zdraví. Hlavním problémem však zůstává minimální věk pro přijetí do zaměstnání, který není v souladu s úmluvou MOP č. 138.

Režim GSP+ vychází z koncepce udržitelného rozvoje. Při vstupu do režimu GSP+ se příjemci zavazují účinně provádět 27 hlavních úmluv výměnou za lepší přístup na trh EU.

Od zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+ se očekává, že budou projevovat vlastní odpovědnost a politické odhodlání a – což je nejdůležitější – v průběhu času trvale zlepšovat dodržování svých závazků, a to navzdory zjištěným nedostatkům.

Pákistán

Došlo k pozitivnímu vývoji, pokud jde o posílení rámce v oblasti lidských práv a legislativních opatření týkajících se práv žen, dětí, menšin a pracovních práv, a jsou vytvářeny právní předpisy týkající se mimo jiné mučení, soudnictví ve věcech mladistvých a práv transgender osob. Tyto oblasti, stejně jako využívání mučení, uplatňování trestu smrti, vysoký výskyt dětské práce a svoboda projevu, však vzbuzují vážné obavy. Celková situace v oblasti lidských práv je proto smíšená a Pákistán musí zvýšit své úsilí o zajištění prosazování a provádění právních předpisů.

V rámci monitorování režimu GSP+ EU spolupracuje se zvýhodněnou zemí ve všech oblastech, ve kterých je provádění neuspokojivé.

4.2.1Zapojení zúčastněných stran

Srí Lanka

Srí Lanka přijala důležitá opatření ke zlepšení správy věcí veřejných a dodržování lidských práv. Srí Lanka dobře spolupracuje v rámci systému OSN. Vláda však doposud neuskutečnila řadu důležitých reforem, které mají bezprostřední význam pro účinné provádění úmluv o lidských právech v rámci režimu GSP+, zejména zrušení zákona o předcházení terorismu, zajištění základních právních záruk a řešení otázky využívání mučení.

Důkazní břemeno při prokazování dodržování povinností vyplývajících z režimu GSP+ spočívá na zvýhodněné zemi 10 . Zvýhodněné země by měly poskytnout veškeré informace nezbytné pro to, aby EU mohla posoudit dodržování jejich závazků vyplývajících z režimu GSP+. Posouzení EU se opírá především o nejnovější zprávy a doporučení mezinárodních monitorovacích orgánů, jako je MOP a OSN. EU s těmito mezinárodními organizacemi aktivně spolupracuje, zejména proto, že zprávy OSN jsou vydávány každých čtyři až pět let, což je delší interval než dvouletý cyklus podávání zpráv režimu GSP+. Setkání s monitorovacími orgány OSN a MOP a jejich místními zástupci se uskutečňují před monitorovacími misemi EU GSP+ a v jejich průběhu.

EU využívá rovněž širokou škálu dalších zdrojů informací a setkává se s organizacemi občanské společnosti včetně odborových organizací, obhájců lidských práv, podniků a zaměstnavatelů, a to před monitorovacími misemi a v jejich průběhu jak v EU, tak ve zvýhodněné zemi. V červnu roku 2017 proběhl dialog s občanskou společností s cílem provést konzultace s organizacemi občanské společnosti a shromáždit jejich příspěvky a názory 11 .

Evropský parlament (EP) a Rada jsou aktivně zapojeny do provádění režimu GSP+ a monitorování plnění závazků ze strany zvýhodněných zemí. Pravidelná setkání s členskými státy jsou organizována formou odborné skupiny systému GSP a pracovní skupiny Rady pro systém GSP. Otázky projednávané s odborníky z členských států zahrnovaly odpovědi na přehledy výsledků získané od zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+ a hlášení o průběhu monitorovacích misí režimu GSP+.

Mongolsko

Dialog v rámci režimu GSP+ a podpora poskytovaná prostřednictvím projektu MOP financovaného EU povzbudily Mongolsko k revizi pracovního práva. Mongolsko schválilo Národní program pro rovné postavení žen a mužů s cílem vypracovat do roku 2021 politiky zohledňující rovnost žen a mužů. Nově přijatý trestní zákon stanoví definici „mučení“ v souladu s Úmluvou proti mučení. Možné opětovné zavedení trestu smrti a rozšíření korupce, jež má všudypřítomný dopad na situaci v oblasti lidských práv, představují vážné problémy.

V období 2016–2017 uspořádal Výbor pro mezinárodní obchod EP (INTA) několik výměn názorů na systém GSP, včetně otázek týkajících se pokroku zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+, monitorovacích návštěv a úlohy organizací občanské společnosti při uplatňování režimu GSP+. Komise a ESVČ rovněž využily účasti delegací EP na misích do konkrétních zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+.

4.2.2Monitorovací mise režimu GSP+

Filipíny

Byl zaznamenán pokrok v oblastech, jako jsou rovnost žen a mužů, obchodování s lidmi, pracovní práva, zdraví, vzdělávání, sociální a hospodářská práva, boj proti korupci a ochrana životního prostředí. Prezident Duterte podepsal dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Filipínami, která nyní čeká na schválení senátem. Nicméně mimosoudní popravy, zejména v rámci boje proti nelegálním drogám, a s nimi související beztrestnost nadále představují vážný problém, stejně jako možné opětovné zavedení trestu smrti a snižování věku trestní odpovědnosti.

Monitorování režimu GSP+ využívá dva vzájemně propojené nástroje. Prvním je „přehledová tabulka“, což je seznam nejvýznamnějších nedostatků zjištěných příslušnými mezinárodními monitorovacími orgány (nebo jakýmkoli jiným přesným a spolehlivým zdrojem) v souvislosti s každou jednotlivou úmluvou. Všechny země zvýhodněné v rámci režimu GSP+ každoročně obdrží tyto přehledy výsledků a jsou vyzvány k tomu, aby poskytly odpověď k uvedeným nedostatkům.

Druhým nástrojem je „dialog v rámci režimu GSP+“ zahrnující monitorovací mise režimu GSP+, jejichž prostřednictvím se EU a místní orgány zapojují do upřímné a otevřené diskuse o zjištěných nedostatcích a nápravných opatřeních. Během vykazovaného období 2016–2017 uskutečnily Komise a služba ESVČ monitorovací mise do Arménie, Bolívie, na Kapverdy, do Kyrgyzstánu, Mongolska, Pákistánu, Paraguaye, na Filipíny a na Srí Lanku.

Monitorovací mise režimu GSP+ umožňovaly přímý kontakt na vysoké úrovni s vládami, ministerstvy a agenturami, jakož i podniky, místními nevládními organizacemi a organizacemi občanské společnosti. Konaly se koordinační schůzky s mezinárodními organizacemi OSN a MOP přítomnými v daných zemích, jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Rozvojový program OSN (UNDP) a Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC). Tato setkání zlepšila celkové porozumění zúčastněných stran ohledně režimu GSP+ a konkrétních závazků jednotlivých zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+ a rovněž usnadnila shromažďování informací na místě od klíčových zúčastněných stran.

Místní zúčastněné strany hrají důležitou roli při prosazování plnění závazků vyplývajících z režimu GSP+ regionálními a ústředními orgány. Zejména od podniků – jakožto přímých příjemců celních preferencí – se očekává, že budou podporovat místní orgány při provádění příslušných 27 úmluv.

Mise v rámci režimu GSP+ do Kyrgyzstánu (červen 2016)

Vzhledem k tomu, že se Kyrgyzstán připojil k režimu GSP+ až v lednu roku 2016, mise se soustředila na zavádění režimu GSP+ a předběžné monitorování. Monitorovací setkání v rámci režimu GPS+ navazující na dialog o lidských právech se ukázala být velmi účinná, neboť dialog se také týkal důležitých otázek souvisejících s režimem GSP+, jako je prevence mučení a zneužívání ve vazebních zařízeních a práce na zlepšení vztahů mezi etniky, boj s diskriminací, omezování praxe únosů nevěst a zlepšování práv dětí. Podniky se velmi zajímaly o ekonomické výhody režimu GSP+.

Mise v rámci režimu GSP+ do Bolívie (červen 2016)

Jako vysoce prioritní otázka byla diskutována dětská práce se zvláštním důrazem na snížení věku pro nástup dětí do práce. Vzhledem k tomu, že země má největší podíl původního obyvatelstva v Jižní Americe (asi 66 % celkové populace), bylo také zdůrazněno právo původního obyvatelstva na předchozí konzultace a informovaný souhlas v otázkách přístupu k půdě.

Mise v rámci režimu GSP+ na Kapverdy (červenec 2017)

Celkový stav dodržování lidských práv na Kapverdách je i nadále pozitivní. Mezi přetrvávající problémy patří násilí na základě pohlaví, práva dětí a zpoždění v podávání zpráv. Co se týče posledně zmíněného problému, vynakládají Kapverdy velké úsilí na jeho řešení, a to v úzké spolupráci s MOP v rámci projektu na budování kapacit financovaného z prostředků EU.

Mise v rámci režimu GSP+ do Paraguaye (červen 2016)

Pozitivní iniciativy týkající se lidských práv zahrnují zavedení monitorovacího systému mezinárodních doporučení týkajících se lidských práv (SIMORE) s podporou Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Dětská práce, zejména spojená s praxí zvanou „criadazgo“ (domácí práce), byla během mise projednávána jako jeden z hlavních problémů.

Mise v rámci režimu GSP+ do Pákistánu (listopad 2016)

Druhá mise v rámci režimu GSP+ zaznamenala pozitivní institucionální (např. zřízení Národní komise pro lidská práva a vytvoření Národního akčního plánu pro lidská práva) a legislativní (např. přijetí zákonů proti znásilnění a proti vraždám ze cti) vývoj. Zároveň stále přetrvávají vážné problémy v různých oblastech včetně dodržování práv žen, dětí a menšin, svobody projevu, uplatňování trestu smrti, mučení a schopnosti provádět a prosazovat právní předpisy.

Mise v rámci režimu GSP+ na Filipíny (leden–únor 2017)

Byl zaznamenán pozitivní vývoj v oblastech, jako jsou rovnost žen a mužů, boj proti obchodování s lidmi, pracovní práva, reprodukční zdraví a ochrana životního prostředí. Pokrok v klíčových otázkách závisí na právních předpisech, které jsou ještě stále projednávány v Kongresu. Přetrvávají vážné obavy ohledně způsobu, jakým je vedena kampaň proti nezákonným drogám, zejména pokud jde o právo na život, právní záruky, účinné vyšetřování a stíhání, dále ohledně spolupráce s mechanismy OSN, jakož i možného opětovného zavedení trestu smrti a možného snížení věku trestní odpovědnosti.

Mise v rámci režimu GSP+ do Mongolska (březen 2017)

První monitorovací návštěva v rámci režimu GSP+ zaznamenala pozitivní legislativní vývoj, jako například vstup nového trestního zákoníku, revidovaného zákona o domácím násilí, zákona o ochraně dětí a zákona o právech dětí v platnost. Mongolsko dosáhlo dobrého pokroku v oblasti podávání zpráv MOP, a to s pomocí projektu financovaného EU. Mongolsko má rovněž za cíl zlepšit svou schopnost plně využívat výhody režimu GSP+.

Mise v rámci režimu GSP+ do Arménie (červen 2017)

Byly důkladně projednány nejdůležitější otázky, kterými se Arménie musí zabývat, včetně účinného provádění akčních plánů v oblasti lidských práv na období 2014–2016 a 2017–2019, předložení nového soudního řádu, trestního zákoníku a trestního řádu, samostatného zákona proti domácímu násilí a komplexního antidiskriminačního zákona v souladu s mezinárodními normami parlamentu, a potřeby (opětovného) zavedení systému inspekce práce a pokroku směřujícího ke statusu kategorie 1 podle úmluvy CITES.

Mise v rámci režimu GSP+ na Srí Lanku (září 2017)

První monitorovací mise poté, co byla Srí Lanka v květnu roku 2017 přijata do režimu GSP+, která zahrnovala také návštěvu města Jaffna, zaznamenala, že celkově dosahuje Srí Lanka v provádění 27 úmluv pokroku. Je však zapotřebí vynaložit větší úsilí na zrušení zákona o předcházení terorismu, řešení rozšířeného využívání mučení, zohlednění násilných zmizení, navracení půdy v bývalých konfliktních oblastech a boj proti diskriminaci odborových organizací a nekalým praktikám v oblasti práce.

4.3Projekty technické a rozvojové pomoci

Během vykazovaného období realizovaly Komise a MOP zvláštní projekty v rámci režimu GSP+ 12 na podporu dodržování požadavků MOP na podávání zpráv a prováděcích požadavků MOP v těchto zemích zvýhodněných v rámci režimu GSP+: Arménie, Kapverdy, Mongolsko, Pákistán, Paraguay a Filipíny. Tyto projekty budou pokračovat v příštích dvou letech.

V Arménii, Paraguayi a na Filipínách byl kladen důraz na posílení schopnosti orgánů veřejné správy účinně uplatňovat základní úmluvy MOP. Na Kapverdách podpořila MOP místní správu při předkládání opožděných zpráv MOP. V Pákistánu bylo hlavním cílem podpořit vypracování právních předpisů a souvisejících prováděcích iniciativ na odstranění dětské a nucené práce. V Mongolsku MOP kromě budování kapacit pro včasné podávání zpráv pomáhala také při sbližování právních předpisů s Úmluvou MOP o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat.

Hlavní body projektů EU-MOP v zemích zvýhodněných v rámci režimu GSP+

Kapverdy

Na Kapverdách zvýšilo opatření EU v rámci režimu GSP+ povědomí o základních úmluvách MOP mezi členy tripartity (vládou, zaměstnavateli a pracovníky). Rovněž podpořilo tripartitní jednání o právních předpisech s ohledem na připomínky dozorčích orgánů MOP. Kromě toho Kapverdy splnily své závazky ve vztahu k podávání zpráv o úmluvách č. 87 a 98 týkajících se svobody sdružování a práva organizovat se a kolektivně vyjednávat. Sociální partneři jsou si více vědomi své úlohy a jsou lépe připraveni reagovat na připomínky dozorčích orgánů MOP.

Mongolsko

Projekt EU-MOP pomohl Mongolsku zlepšit dodržování mezinárodních pracovních norem a podávání zpráv. Projekt přezkoumal mongolské překlady základních úmluv MOP a pomohl Mongolsku lépe porozumět svým závazkům. Projekt vedl také k tripartitnímu jednání o revizi pracovního práva, které je nyní lépe sladěno se základními zásadami a právy v pracovní oblasti. Prostřednictvím zprávy o mezinárodních pracovních normách a obchodování vypracované v angličtině a mongolštině, jakož i prostřednictvím dialogů a pracovních setkání na vysoké úrovni zlepšily vláda a organizace pracovníků a zaměstnavatelů své pochopení základních zásad a práv v pracovní oblasti. Díky technické pomoci má nyní Mongolsko splněno všechny povinnosti týkající se podávání zpráv v souvislosti s mezinárodními pracovními normami.

Pákistán

Iniciativa na budování kapacit financovaná EU umožnila federálním a provinčním odborům práce zlepšit podávání zpráv o ratifikovaných úmluvách MOP. Pracovní setkání MOP, která se konala v lednu, únoru a dubnu roku 2017, přispěla k posílení sociálního dialogu ve federálních a provinčních tripartitních poradních výborech. Na těchto pracovních setkáních se odbory práce setkaly s organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků, aby zlepšily své pochopení základních pracovních norem.

Jako součást opatření EU v rámci režimu GSP+ a v reakci na nově delegované legislativní povinnosti MOP rovněž poskytla vládě Balúčistánu zvláštní technickou pomoc při vypracování souboru revidovaných pracovněprávních předpisů. Byly uspořádány konzultace se sociálními partnery, aby se zajistilo lepší sladění zákonů se zásadami MOP.

Filipíny

Opatření EU v rámci režimu GSP+ na Filipínách se zaměřilo na vytvoření prostředí příznivého pro svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání, a to na základě doporučení mise MOP pro přímý styk z února roku 2017. Opatření EU v rámci režimu GSP+ umožnilo diskuse mezi pracovním odborem a sociálními partnery, které vyústily v tripartitní manifest, jenž se zavázal k účinnému provádění zásad svobody sdružování a kolektivního vyjednávání a k vytvoření národního akčního plánu za tímto účelem.

Dále byly v roce 2017 ve všech zemích zvýhodněných v režimu GSP+ zahájeny projekty zaměřené na podporu účasti místních organizací občanské společnosti 13 a sociálních partnerů v režimu GSP+. V průběhu roku 2017 uskutečnily projektové týmy zjišťovací mise za účelem identifikace klíčových otázek týkajících se projektů, které budou realizovat s místními organizacemi občanské společnosti. Během dalšího vykazovaného období bude Komise i nadále zvažovat způsoby podpory příjemců prostřednictvím odborných znalostí, technické pomoci a konkrétních projektů na budování kapacit.

4.4Příloha této zprávy: pracovní dokument týkající se režimu GSP+

Stejně jako v případě zprávy o systému GSP z roku 2016 je i k této druhé dvouleté zprávě o systému GSP připojen pracovní dokument týkající se režimu GSP+. Tento pracovní dokument podává souhrnné hodnocení dodržování závazků vyplývajících z režimu GSP+ ze strany jednotlivých zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+, a to v jednotlivých skupinách: lidská práva, pracovní práva, životní prostředí a řádná správa věcí veřejných. Posuzuje pokrok, nedostatky, budoucí opatření a priority směřující k účinnému provádění 27 hlavních úmluv.

4.5Zpráva o hodnocení v polovině období

V souladu s nařízením o systému GSP 14 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení v polovině období o používání nařízení o systému GSP pět let po jeho vstupu v platnost. Tato zpráva o hodnocení v polovině období posoudí, zda nařízení o systému GSP dosahuje svých cílů. Její závěry budou zohledněny při navrhování dalšího systému GSP. Očekává se, že zpráva bude přijata v prvním pololetí roku 2018.

5.Závěry

Tato dvouletá zpráva o systému GSP sleduje provádění stávajícího systému GSP od okamžiku, kdy se začaly uplatňovat jeho celní preference v lednu roku 2014. Přiložený pracovní dokument nastiňuje situaci v oblasti lidských práv a v sociální a environmentální oblasti v zemích zvýhodněných v rámci režimu GSP+ a poskytuje platformu pro zapojení občanské společnosti do činnosti vlád zvýhodněných zemí.

V průběhu současného monitorovacího cyklu byly země zvýhodněné v rámci režimu GSP+ vyzývány k tomu, aby přebíraly více vlastní odpovědnosti za provádění 27 úmluv a byly proaktivnější při řešení otázek uvedených v přehledech výsledků a vznesených během monitorovacích misí v rámci režimu GSP+.

Kyrgyzstán, který se k režimu GSP+ připojil v lednu roku 2016, se v této zprávě objevuje poprvé. Srí Lanka se k režimu GSP+ opětovně připojila v květnu roku 2017 a monitorovací období se tedy vztahuje na méně než šest měsíců. Ve vztahu k Arménii se monitorovací mise ukázala jako cenný způsob zapojení místní občanské společnosti. Vzhledem k neexistenci aktuálních zpráv pro OSN a MOP byla monitorovací mise na Kapverdy klíčová pro shromáždění informací potřebných pro hodnocení ze strany EU. Monitorovací mise na Filipíny představovala pro EU příležitost vyjádřit své obavy týkající se nedávného vývoje v oblasti lidských práv a zároveň uznat pokrok v oblasti pracovního práva a socioekonomických politik. V Paraguayi a Bolívii byla otevřeně projednána problematika dětské práce za účasti všech příslušných zúčastněných stran včetně MOP a UNICEF. Gruzie se ve zprávě objevuje naposledy, neboť díky uzavření prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu s EU postupně vystupuje z režimu GSP+.

Celkově poskytlo monitorování v rámci režimu GSP+ strukturovaný přístup a pevný základ pro hodnocení každé jednotlivé země zvýhodněné v rámci režimu GSP+ vycházející ze zjištění monitorovacích orgánů OSN a MOP a informací poskytovaných třetími stranami včetně občanské společnosti, sociálních partnerů, Evropského parlamentu a Rady. Monitorování v rámci režimu GSP+ je plně začleněno do dvoustranných rámců a dialogů EU, včetně dialogů o lidských právech. Konkrétně režim GSP+ podpořil země jako Pákistán, Srí Lanka, Mongolsko a Bolívie při posilování jejich zapojení do dialogů EU o lidských právech. Tyto dialogy o lidských právech zároveň poskytly platformu pro diskusi o otázkách lidských práv souvisejících s režimem GSP+. Režim GSP+ zlepšil součinnost a vedl k vzájemnému posilování vlivu obou nástrojů.

Přestože systém GSP je důležitým nástrojem umožňujícím reagovat na problémy v oblasti lidských práv a práce ve zvýhodněných zemích, EU je odhodlána využívat všechny příslušné politiky a nástroje k tomu, aby jim pomohla dosáhnout cílů udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných. S ohledem na povahu této problematiky a potřebu strukturálních a trvalých řešení vyžaduje zapojení do systému GSP trvalý a dlouhodobý závazek jak ze strany EU, tak ze strany zvýhodněných zemí.

Následující vykazované období let 2018 a 2019 bude zahájeno novým dvouletým cyklem přehledů výsledků a monitorovacích misí v první polovině roku 2018. Do konce roku 2019 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě svou třetí dvouletou zprávu o systému GSP se zvláštním zaměřením na hodnocení trendů ve všech zemích země zvýhodněných v rámci režimu GSP+.

6.Země zvýhodněné v rámci standardního režimu GSP a režimu EBA

Tabulka 1 – Země zvýhodněné v rámci standardního režimu GSP v období 2016–2017

Země zvýhodněné v rámci standardního režimu GSP ve vykazovaném období 2016–2017

Změny stavu zvýhodnění v období 2016–2017

1.

Kamerun

Vystoupil z režimu dne 1. ledna 2017.

2.

Cookovy ostrovy

3.

Pobřeží slonoviny

4.

Fidži

Vystoupilo z režimu dne 1. ledna 2017.

5.

Ghana

6.

Indie

7.

Indonésie

8.

Irák

Vystoupil z režimu dne 1. ledna 2017.

9.

Keňa

10.

Marshallovy ostrovy

Vystoupily z režimu dne 1. ledna 2017.

11.

(Federativní státy) Mikronésie

12.

Nauru

13.

Nigérie

14.

Niue

15.

Konžská republika

16.

Srí Lanka

Vystoupila z režimu dne 18. května 2017 v návaznosti na získání statusu GSP+.

17.

Svazijsko

18.

Sýrie

19.

Tádžikistán

20.

Tonga

21.

Ukrajina

Vystoupí z režimu dne 1. ledna 2018.

22.

Uzbekistán

23.

Vietnam

 

Země zvýhodněné v rámci režimu GSP+ ve vykazovaném období 2016–2017

Změny stavu zvýhodnění v rámci režimu GSP+ v období 2016–2017

1.

Arménie

2.

Bolívie

3.

Kapverdy

4.

Gruzie

Vystoupila z režimu dne 1. ledna 2017.

5.

Kyrgyzstán

Připojil se k režimu dne 27. ledna 2016.

6.

Mongolsko

7.

Pákistán

8.

Paraguay

9.

Filipíny

10.

Srí Lanka

Připojila se k režimu dne 18. května 2017.

Tabulka 2 – Země zvýhodněné v rámci režimu GSP+ v období 2016–2017

Země zvýhodněné v rámci režimu EBA ve vykazovaném období 2016–2017

1.

Afghánistán

27.

Mauritánie

2.

Angola

28.

Malawi

3.

Bangladéš

29.

Myanmar/Barma

4.

Bhútán

30.

Mosambik

5.

Burkina Faso

31.

Nepál

6.

Burundi

32.

Niger

7.

Benin

33.

Rwanda

8.

Kambodža

34.

Samoa

9.

Čad

35.

Sierra Leone

10.

Demokratická republika Kongo

36.

Senegal

11.

Středoafrická republika

37.

Šalamounovy ostrovy

12.

Komory

38.

Somálsko

13.

Džibutsko

39.

Jižní Súdán

14.

Eritrea

40.

Súdán

15.

Etiopie

41.

Svatý Tomáš a Princův ostrov

16.

Gambie

42.

Tanzanie

17.

Guinea

43.

Východní Timor

18.

Rovníková Guinea

44.

Togo

19.

Guinea-Bissau

45.

Tuvalu

20.

Haiti

46.

Uganda

21.

Kiribati

47.

Vanuatu

22.

Laoská lidově demokratická republika

48.

Jemen

23.

Libérie

49.

Zambie

24.

Lesotho

25.

Madagaskar

26.

Mali

Tabulka 3 – Země zvýhodněné v rámci režimu EBA v období 2016–2017

7.Tabulky se statistickými údaji týkajícími se zemí zvýhodněných v rámci systému GSP ke dni 1. prosince 2016

Tabulka 4 – Hodnota preferenčního dovozu za všechny země v systému GSP (v tisících EUR)

Tabulka 5 – Hodnota preferenčního dovozu do EU ve standardním režimu GSP podle jednotlivých zemí (v tisících EUR)


Tabulka 6 – Hodnota preferenčního dovozu do EU v režimu EBA podle jednotlivých zemí (v tisících EUR)*

* „Celkový dovoz“ zahrnuje veškerý dovoz včetně produktů, na něž se automaticky vztahuje nulová celní sazba podle doložky nejvyšších výhod. Položka „způsobilý dovoz v režimu EBA“ zahrnuje pouze produkty v rámci režimu EBA, na které se jinak nevztahuje nulová celní sazba podle doložky nejvyšších výhod.



Tabulka 6 (pokračování) – Hodnota preferenčního dovozu do EU v režimu EBA podle jednotlivých zemí (v tisících EUR)*

Tabulka 7 – Hodnota preferenčního dovozu do EU v režimu GSP+ podle jednotlivých zemí (v tisících EUR)*

(1) První dvouletá zpráva o všeobecném systému preferencí za období 2014–2015 byla zveřejněna v lednu roku 2016: http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2016/CS/1-2016-29-CS-F1-1.PDF .
(2) Nařízení (EU) č. 978/2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí.
(3) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/october/tradoc_153846.pdf
(4) http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2016/CS/1-2016-29-CS-F1-1.PDF
(5) http://databank.worldbank.org/data/download/site-content/CLASS.xls
(6)      Zdroj veškerých statistik uvedených v této zprávě: údaje Eurostatu k září 2017. Celkový dovoz ze třetích zemí může být nižší než skutečný celkový dovoz z důvodu vyloučení: důvěrného obchodu, kapitoly KN 99, která není součástí dohod v rámci systému GSP, obchodu pro účely aktivního a pasivního zušlechťovacího styku.
(7)      Preferenční dovoz je způsobilý dovoz, u kterého byly skutečně uplatněny preferenční režimy GSP.
(8)      Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/330 ze dne 8. března 2016 (Úř. věst. L 62, 9.3.2016, s. 9).
(9)      Preferenční dovoz je způsobilý dovoz, u kterého byly skutečně uplatněny preference v rámci režimu GSP+.
(10) Ustanovení čl. 15 odst. 2 nařízení o systému GSP (nařízení (EU) č. 978/2012).
(11) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2017/august/tradoc_155993.07.17%20report%20for%20web%20page.pdf
(12) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2017/july/tradoc_155843.pdf  
(13)   http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2017/july/tradoc_155843.pdf
(14) Nařízení (EU) č. 978/2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí.
Top