EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018DC0036

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Zpráva o všeobecném systému preferencí za období 2016-2017

COM/2018/36 final

V Bruselu dne 19.1.2018

COM(2018) 36 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Zpráva o všeobecném systému preferencí za období 2016-2017

{SWD(2018) 23 final}
{SWD(2018) 24 final}
{SWD(2018) 25 final}
{SWD(2018) 26 final}
{SWD(2018) 27 final}
{SWD(2018) 28 final}
{SWD(2018) 29 final}
{SWD(2018) 30 final}
{SWD(2018) 31 final}
{SWD(2018) 32 final}


1.Úvod

Tato zpráva a doprovodný pracovní dokument 1 posuzují účinky všeobecného systému preferencí (dále jen „systém GSP“) v období 2016–2017 se zaměřením na výkon zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+. Na základě nařízení o všeobecném systému preferencí 2 se tato zpráva předkládá Evropskému parlamentu a Radě jednou za dva roky.

Prostřednictvím systému GSP zůstává EU v čele snah o to, aby rozvojové země dosáhly udržitelného rozvoje pomocí ekonomických hnacích motorů v podobě obchodu. Obchodní preference, jakožto nástroje umožňující prosazovat všeobecné hodnoty lidských práv, sociální spravedlnosti a ochrany životního prostředí, jsou nedílnou součástí strategie Komise „Obchod pro všechny“ 3 . Velkorysý přístup na trh Evropské unie umožňuje zemím zvýhodněným v režimu systému GSP vytvářet další příjmy prostřednictvím mezinárodního obchodu a přispívá k jejich úsilí o snižování chudoby a prosazování udržitelného rozvoje, lidských práv a řádné správy věcí veřejných.

1.1Tři režimy v rámci systému GSP

Systém GSP zahrnuje tři různé režimy obchodních preferencí, které byly podrobně rozvedeny ve zprávě o systému GSP z roku 2016 4 a jsou shrnuty níže:

Obecný režim systému GSP (dále jen „standardní režim GSP“) přiznává snížení cel u zhruba 66 % všech celních položek EU zemím s nízkými nebo nižšími středními příjmy 5 , které nevyužívají jiných možností preferenčního obchodního přístupu na trh EU. Během vykazovaného období 2016–2017 bylo ve standardním režimu GSP zvýhodněno 23 zemí (viz  tabulka 1 ).

Zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (dále jen „režim GSP+“) zajišťuje úplné pozastavení cla v zásadě u týchž 66 % celních položek jako v případě standardního režimu GSP, a to způsobilým zemím ohroženým z hlediska diverzifikace hospodářství a objemu vývozu. Země zvýhodněné v rámci tohoto režimu za to musí ratifikovat a účinně provádět 27 základních mezinárodních úmluv uvedených v nařízení o systému GSP týkajících se lidských a pracovních práv, ochrany životního prostředí a řádné správy věcí veřejných. Během vykazovaného období 2016–2017 bylo v rámci režimu GSP+ zvýhodněno 10 zemí (viz tabulka 2).

Zvláštní režim „Vše kromě zbraní“ (Everything but Arms, dále jen „EBA“) zajišťuje bezcelní a kvótami neomezený přístup na trh pro všechny produkty s výjimkou zbraní a střeliva, a to státům, které OSN klasifikuje jako nejméně rozvinuté země. S výjimkou standardního režimu GSP a režimu GSP+ země uzavřením dohody o volném obchodu s EU neztratí status EBA. Během vykazovaného období 2016–2017 bylo v režimu EBA zvýhodněno 49 zemí (viz  tabulka 3 ).

V roce 2016 bylo do EU dovezeno zboží v rámci systému GSP v celkové hodnotě 62,2 miliardy EUR, z toho 31,6 miliardy EUR ze zemí využívajících standardní režim GSP, zhruba 7,5 miliardy EUR ze zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+ a 23,5 miliardy EUR ze zemí zařazených do režimu EBA (podrobné údaje jsou uvedeny v tabulkách 4–7) 6 .

Níže uvedené obrázky 1 a 2 poskytují přehled o dovozu v rámci uvedených tří režimů systému GSP.