52018AR3594

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52018AR3594 - EN

Document 52018AR3594

Help

Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti

COR 2018/03594

OJ C 86, 7.3.2019, p. 115–136 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

7.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 86/115

Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti

(2019/C 86/08)

Zpravodaj:

Michiel RIJSBERMAN (NL/ALDE), člen výkonné rady provincie Flevoland

Odkaz:

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti

COM(2018) 372 final

I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

5. bod odůvodnění

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Při provádění EFRR a Fondu soudržnosti by měly být dodržovány horizontální zásady stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“) a v článku 10 SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality stanovených v článku 5 SEU, a to s ohledem na ustanovení Listiny základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s jejím článkem 9 a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. Členské státy a Komise by se měly zaměřit na odstranění nerovností a na podporu rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti pohlaví, jakož i boje proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace. Cíle EFRR a Fondu soudržnosti by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. Aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu, operace, z nichž mají podniky prospěch, musí splňovat pravidla státní podpory stanovená v článcích 107 a 108 SFEU.	Při provádění EFRR a Fondu soudržnosti by měly být dodržovány horizontální zásady stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“) a v článku 10 SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality stanovených v článku 5 SEU, a to s ohledem na ustanovení Listiny základních práv Evropské unie a evropský pilíř sociálních práv . Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s jejím článkem 9 a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. Členské státy a Komise by se měly zaměřit na odstranění nerovností a na podporu rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti pohlaví, jakož i boje proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace. Členské státy a Komise by měly uznat významnou úlohu, kterou plní kultura v oblasti sociální soudržnosti Evropy, a to v souladu se Všeobecnou deklarací UNESCO o kulturní rozmanitosti, a úlohu, kterou může plnit kultura a kreativní odvětví při utišování občanského napětí.
	Cíle EFRR a Fondu soudržnosti by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje , zejména v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj, a také prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. Aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu, operace, z nichž mají podniky prospěch, musí splňovat pravidla státní podpory stanovená v článcích 107 a 108 SFEU.

Odůvodnění

—

Pozměňovací návrh 2

Nový bod odůvodnění za 5. bodem odůvodnění

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	Členské státy by neměly přijímat žádná další pravidla, která by příjemcům zkomplikovala čerpání prostředků z EFRR a z Fondu soudržnosti.

Pozměňovací návrh 3

14. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj fondy přispívají k začleňování oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Operace v rámci EFRR mají podle očekávání přispět z celkového finančního krytí EFRR 30 % na cíle v oblasti klimatu. Operace v rámci Fondu soudržnosti mají podle očekávání přispět z celkového finančního krytí Fondu soudržnosti 37 % na cíle v oblasti klimatu.

Tyto podíly je třeba dodržovat v průběhu celého programového období.

Proto budou během přípravy a provádění těchto fondů identifikovány vhodné akce, které budou znovu posouzeny v postupech příslušných hodnocení a přezkumu. Tyto akce a finanční prostředky vyhrazené na jejich provádění mají být zahrnuty do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou IV nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] a připojeny k operačním programům.

Odůvodnění

Dosažení cílů Pařížské dohody je pro Evropu velkou výzvou. VR vytyčil v předchozích stanoviscích vysoce ambiciózní cíle v oblasti klimatu a konstatuje, že EFRR a Fond soudržnosti jsou hlavními nástroji financování v rozpočtu EU, které mají k dosažení cílů v oblasti klimatu přispět. EU se zavázala k plnění cílů Pařížské dohody. Vzhledem k nepředvídatelnosti způsobené flexibilní povahou částek přidělených na různé politické cíle by „základní horizontální podmínky“ politiky soudržnosti měly zahrnovat požadavek na členské státy, aby plnily závazky vyplývající z cílů Pařížské dohody v rámci svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu; ty by měly být přinejmenším pečlivě monitorovány v průběhu celého programového období, aby bylo jisté, že přispívání k cílům v oblasti klimatu je stále na dobré cestě.

Pozměňovací návrh 4

Nový bod odůvodnění za 14. bodem odůvodnění

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	EFRR by měl posílit svou přímou podporu správních orgánů na nižší než celostátní úrovni tím, že zajistí zvýšené financování a nástroje uzpůsobené pro územní rozvoj, a podpoří tak provádění cílů udržitelného rozvoje stanovených Organizací spojených národů v praxi.

Odůvodnění

V bodech odůvodnění jsou uvedeny pouze cíle udržitelného rozvoje stanovené OSN zaměřené na boj se změnou klimatu. Tento pozměňovací návrh zajišťuje větší soudržnost se závěry Rady EU nazvanými Udržitelná evropská budoucnost: Reakce EU na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, pokud jde o podporu provádění všech cílů udržitelného rozvoje v praxi.

Pozměňovací návrh 5

17. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

EFRR by měl pomoci odstranit hlavní regionální rozdíly v Unii a zmenšit rozdíly v úrovni rozvoje různých regionů a zaostalost nejvíce znevýhodněných regionů, včetně regionů, které čelí výzvám vyplývajícím ze závazků v oblasti snižování emisí uhlíku. Podpora EFRR v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ by proto měla být zaměřena na klíčové priority Unie v souladu s cíli politiky stanovenými v nařízení (EU) 2018/xxx [nové nařízení o společných ustanoveních]. Podpora z EFRR by měla být zaměřena na cíle politiky „inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace“ a „zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik“. Tohoto tematického zaměření by mělo být dosaženo na vnitrostátní úrovni a zároveň by měla být umožněna flexibilita na úrovni jednotlivých programů a mezi třemi skupinami členských států vytvořenými podle jejich hrubého národního důchodu . Kromě toho by měla být podrobně stanovena metodika klasifikace členských států , která by zohledňovala zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů.

EFRR by měl pomoci odstranit hlavní regionální rozdíly v Unii a zmenšit rozdíly v úrovni rozvoje různých regionů a zaostalost nejvíce znevýhodněných regionů, včetně regionů, které čelí výzvám vyplývajícím ze závazků v oblasti snižování emisí uhlíku. Podpora EFRR v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ by proto měla být zaměřena na klíčové priority Unie v souladu s cíli politiky stanovenými v nařízení (EU) 2018/xxx [nové nařízení o společných ustanoveních]. Podpora z EFRR by měla být zaměřena na cíle politiky „inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace“ a „zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik“. Tohoto tematického zaměření by mělo být dosaženo na regionální úrovni a zároveň by měla být umožněna flexibilita na úrovni jednotlivých programů a mezi třemi kategoriemi regionů vytvořenými podle regionálního hrubého domácího produktu . V zájmu usnadnění flexibility mezi regiony mohou členské státy na žádost dotčených regionů požádat, aby bylo tematické zaměření vypočteno pro soubor regionů. Kromě toho by měla být podrobně stanovena metodika klasifikace regionů , která by zohledňovala zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů.

Odůvodnění

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je uvést 17. bod odůvodnění do souladu s pozměňovacím návrhem 7 k článku 3, který se týká tematického zaměření.

Navrhovaný centralizovaný alokační mechanismus vnímala jako problém většina regionálních zúčastněných stran (VR, Shromáždění evropských regionů (AER), Konference okrajových přímořských regionů (CPMR), Rada evropských obcí a regionů (CEMR)). Například podle pravidel pro vnitrostátní tematické zaměření by „přechodové“ regiony (regiony, jejichž hrubý národní důchod dosahuje 75 % nebo je vyšší než 75 % a nižší než 100 % průměru EU („skupina 2“) mohly nesprávně podléhat přísnějším pravidlům, kdyby se nacházely v členském státě, jehož hrubý národní důchodu se rovná 100 % průměru EU nebo je vyšší („skupina 1“).

To je v rozporu s místním přístupem politiky soudržnosti a jeho zamýšlenou flexibilitou, a návrh je tedy kontraproduktivní. Proto VR navrhuje vrátit se k současnému, regionálnímu systému přidělování a současně umožnit flexibilitu, aby bylo možné upravovat tematické zaměření v závislosti na kapacitách a potřebách jednotlivých regionů.

Pozměňovací návrh 6

18. bod odůvodnění

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
V zájmu zaměření podpory na klíčové priority Unie je rovněž vhodné dále stanovit, že tematické zaměření by mělo být dodržováno během celého programového období, včetně v případě převodu mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi programy.	V zájmu zaměření podpory na klíčové priority Unie a v souladu s cíli sociální, hospodářské a územní soudržnosti, stanovenými v článku 174, je rovněž vhodné dále stanovit, že tematické zaměření by mělo být dodržováno během celého programového období, včetně v případě převodu mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi programy.

Pozměňovací návrh 7

Článek 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. V souladu s cíli politiky (dále jen „CP“) stanovenými v čl. [4 odst. 1] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] podporuje EFRR tyto specifické cíle:

a)	„inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace“ (dále jen „CP 1“) prostřednictvím:

a)	„inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace“ (dále jen „CP 1“) prostřednictvím:

i)	posílení výzkumných a inovačních kapacit a zavádění pokročilých technologií;

i)	posílení výzkumných a inovačních kapacit a zavádění pokročilých technologií;

ii)	využití přínosů digitalizace pro občany, podniky a vlády;

ii)	využití přínosů digitalizace pro občany, podniky a vlády;

iii)	posílení růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků;

iii)	posílení růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků;

iv)	rozvoje dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání;

iv)	rozvoje dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání a podpory souvisejících činností ;

b)	„zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik“ (dále jen „CP 2“) prostřednictvím:

b)	„zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii a udržitelnou městskou mobilitu , zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik“ (dále jen „CP 2“) prostřednictvím:

i)	podpory opatření v oblasti energetické účinnosti;

i)	podpory opatření v oblasti energetické účinnosti s přihlédnutím k tomu, že by nemělo dojít k nárůstu energetické chudoby ;

ii)	podpory energie z obnovitelných zdrojů;

ii)	podpory energie z obnovitelných zdrojů;

iii)	rozvoje inteligentních energetických systémů, sítí a skladování na místní úrovni;

iii)	rozvoje inteligentních energetických systémů, sítí a skladování na místní úrovni;

iv)	podpory přizpůsobení se změnám klimatu, prevence rizik a odolnosti vůči katastrofám;

iv)	podpory přizpůsobení se změnám klimatu, prevence rizik včetně prevence seismického ohrožení a podpory odolnosti vůči katastrofám a extrémním povětrnostním jevům ;

v)	podpory udržitelného hospodaření s vodou;

v)	podpory udržitelného hospodaření s vodou;

vi)	podpory přechodu k oběhovému hospodářství;

vi)	podpory přechodu k oběhovému hospodářství;

vii)	posílení biologické rozmanitosti, zelené infrastruktury v městském prostředí a snížení znečištění;

vii)	posílení biologické rozmanitosti, zelené infrastruktury v městském a venkovském prostředí a snížení znečištění;

viii)

podpory udržitelné městské mobility;

c)	„propojenější Evropa díky zvyšování mobility a regionálního propojení IKT“ (dále jen „CP 3“) prostřednictvím:

c)	„propojenější Evropa díky zvyšování mobility a regionálního propojení IKT“ (dále jen „CP 3“) prostřednictvím:

i)	zvýšení digitálního propojení;

i)	zvýšení digitálního propojení;

ii)	rozvoje udržitelné, inteligentní, bezpečné a intermodální sítě TEN-T odolné vůči změnám klimatu;

ii)	rozvoje udržitelné, inteligentní, bezpečné a intermodální sítě TEN-T odolné vůči změnám klimatu;

iii)	rozvoje udržitelné, inteligentní a intermodální celostátní, regionální a místní mobility odolné vůči změnám klimatu, včetně lepšího přístupu k síti TEN-T a přeshraniční mobility;

iii)	rozvoje udržitelné, inteligentní a intermodální celostátní, regionální a místní mobility odolné vůči změnám klimatu, včetně jízdy na kole a lepšího přístupu k síti TEN-T a přeshraniční mobility;

iv)	podpory udržitelné multimodální městské mobility;

d)	„sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv“ (dále jen „CP 4“) prostřednictvím:

d)	„sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv“ (dále jen „CP 4“) prostřednictvím:

i)	zlepšení efektivity trhů práce a přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pomocí rozvoje sociální inovace a infrastruktury;

i)	zlepšení efektivity trhů práce a přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pomocí rozvoje sociální inovace a infrastruktury;

ii)	zlepšení přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení pomocí rozvoje infrastruktury;

ii)	zlepšení přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení pomocí rozvoje infrastruktury;

iii)	posílení sociálně-ekonomické integrace marginalizovaných komunit, migrantů a znevýhodněných skupin pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb;

iii)	posílení sociálně-ekonomické integrace marginalizovaných komunit, migrantů a znevýhodněných skupin pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb;

iv)	zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči pomocí rozvoje infrastruktury, včetně primární péče;

iv)	zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči pomocí rozvoje zařízení zdravotní péče a infrastruktury, včetně primární péče;

v)	poskytování podpory na materiální, hospodářskou a sociální obnovu zanedbaných, demograficky a zeměpisně znevýhodněných komunit v městských a venkovských oblastech;

e)	„Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje městských, venkovských a pobřežních oblastí a místních iniciativ“(dále jen „CP 5“) prostřednictvím:

e)	„Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje městských, venkovských a pobřežních oblastí a místních iniciativ“(dále jen „CP 5“) prostřednictvím:

i)	podpory integrovaného sociálního, hospodářského a environmentálního rozvoje, kulturního dědictví a bezpečnosti v městských oblastech;

i)	podpory integrovaného sociálního, hospodářského a environmentálního rozvoje, kultury včetně kulturního dědictví a bezpečnosti v městských oblastech včetně funkčních městských oblastí ;

ii)	podpory integrovaného sociálního, hospodářského a environmentálního místního rozvoje, kulturního dědictví a bezpečnosti a v případě venkovských a pobřežních oblastí také prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje.

ii)

podpory integrovaného sociálního, hospodářského a environmentálního místního rozvoje, kulturního dědictví a bezpečnosti a v případě venkovských , horských, řídce osídlených, ostrovních a pobřežních oblastí , nejvzdálenějších regionů a dalších typů území také prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje;

iii)	podpory budování kapacit místních a regionálních správních orgánů za účelem lokalizace cílů udržitelného rozvoje tím, že se zajistí nástroje uzpůsobené pro územní rozvoj a posílí se provádění v praxi;

iv)

podpory integrovaného územního rozvoje pro oblasti s vysokou mírou stárnutí, venkovského charakteru a vylidňování za účelem zlepšení jejich dopravní a telekomunikační infrastruktury, překlenutí digitální propasti (i mezi generacemi) a zlepšení veřejných služeb včetně elektronického učení a elektronického zdravotnictví;

2. Fond soudržnosti podporuje CP 2 a specifické cíle v rámci CP 3 uvedené v odst. 1 písm. c) bodech ii), iii) a iv).

3. S ohledem na specifické cíle uvedené v odstavci 1 může EFRR nebo případně Fond soudržnosti podporovat rovněž činnosti v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, pokud tyto činnosti:

a)	zlepšují kapacitu programových orgánů i subjektů spojených s realizací fondů;

a)	zlepšují kapacitu programových orgánů i subjektů spojených s realizací fondů:

i)	opatření v oblasti budování kapacit zaměřená na modernizaci orgánů veřejné správy mohou získat dodatečné finanční prostředky z programu na podporu strukturálních reforem, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2018/xxx [program na podporu strukturálních reforem];

ii)	na budování kapacit lze získat dodatečné spolufinancování podle nařízení 2018/xxx [EZFRV] a může být zajištěno společně s Evropskou sítí pro rozvoj venkova, zejména pokud jde o propojení měst a venkova a projekty na podporu rozvoje městských a funkčních oblastí.

b)	posilují spolupráci s partnery jak v rámci daného členského státu, tak mimo něj.

b)	posilují spolupráci s partnery jak v rámci daného členského státu, tak mimo něj.

Spolupráce uvedená v písmenu b) zahrnuje spolupráci s partnery z přeshraničních regionů, z nesousedících regionů nebo z regionů na území, na něž se vztahuje makroregionální strategie nebo strategie pro přímořskou oblast nebo jejich kombinace.

Odůvodnění

V posledních letech byly ESI fondy zaměřeny na budování infrastruktury v malém měřítku, která zajišťuje „rekreační služby“, s cílem podporovat sociální začlenění a potýkat se s chudobou ve venkovských a městských oblastech. Budoucí nařízení o EFRR by navíc mělo nadále výslovně poukazovat na potřebu investovat do fyzické infrastruktury pro obnovu zanedbaných komunit, například do sportovní infrastruktury.

Kromě toho by politický cíl č. 5 měl rozšířit územní zaměření na všechny druhy území (včetně oblastí na nižší než regionální úrovni a funkčních oblastí) a na všechna území se zeměpisnými zvláštnostmi.

Na druhou stranu by EFRR měl posílit svou přímou podporu správních orgánů na nižší než celostátní úrovni tím, že zajistí zvýšené financování a nástroje uzpůsobené pro územní rozvoj, a podpoří tak provádění cílů udržitelného rozvoje v praxi. V rámci toho je zapotřebí zohlednit skutečnost, že lokalizace cílů udržitelného rozvoje je politický proces, který zahrnuje zmocnění správních orgánů na nižší než celostátní úrovni k přijímání opatření. V souladu s tím by budování kapacit místních správních orgánů pro cíle udržitelného rozvoje mělo být podporováno prostřednictvím rozpočtu EFRR pro technickou pomoc přiděleného na CP 5.

Pozměňovací návrh 8

Nový článek za článkem 2

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	Podle článku [6] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] zajistí každý členský stát přiměřenou účast příslušných místních a regionálních orgánů na přípravě dohod o partnerství a na přípravě, provádění a hodnocení programů podporovaných EFRR a Fondem soudržnosti.

Odůvodnění

Je důležité, aby zásada partnerství a víceúrovňová správa byly zahrnuty a zaručeny v rámci všech oblastí politiky soudržnosti, zejména vzhledem k obavám místních a regionálních zúčastněných stran z centralizace politiky soudržnosti.

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je posílit zásadu partnerství tím, že bude zahrnuta do nařízení o EFRR a FS, které tím bude uvedeno do souladu s článkem [8] nařízení (EU) 2018/xxx [ESF+] a s článkem [6] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].

Pozměňovací návrh 9

Článek 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Pokud jde o programy prováděné v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, musí být celkové zdroje z EFRR v jednotlivých členských státech soustředěny na vnitrostátní úrovni v souladu s odstavci 3 a 4.

1. Pokud jde o programy prováděné v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, musí být celkové zdroje z EFRR v jednotlivých členských státech soustředěny na regionální úrovni v souladu s čl. 102 odst. 2 nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních], a to takto:

a)	v rozvinutějších regionech se nejméně 85 % celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni přidělí v rámci jiných priorit, než je technická pomoc, na CP 1 a CP 2, přičemž na CP 2 alespoň 30 %;

b)	v přechodových regionech se nejméně 45 % jejich celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni přidělí v rámci jiných priorit, než je technická pomoc, na CP 1 a nejméně 30 % na CP 2;

c)	v méně rozvinutých regionech se nejméně 35 % jejich celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni přidělí v rámci jiných priorit, než je technická pomoc, na CP 1 a nejméně 30 % na CP 2.

2. Pokud jde o tematické zaměření podpory pro členské státy, jejichž součástí jsou nejvzdálenější regiony, používají se zdroje z EFRR přidělené konkrétně na programy pro nejvzdálenější regiony odděleně od zdrojů z EFRR přidělených na všechny ostatní regiony.

2. Pokud jde o programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro nejvzdálenější regiony, považují se za méně rozvinuté regiony.

3. Členské státy se podle svého poměru hrubého národního důchodu dělí do těchto skupin:

3. Požadavky na tematické zaměření stanovené v odstavci 1 musí být dodržovány v průběhu celého programového období, a to i v případě převodů přídělů z EFRR mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy a při přezkumu v polovině období v souladu s článkem [14] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].

a)	státy, jejichž poměr hrubého národního důchodu se rovná nebo je vyšší než 100 % průměru EU (dále jen „skupina 1“);

b)	státy, jejichž poměr hrubého národního důchodu se rovná nebo je vyšší než 75 % a nižší než 100 % průměru EU (dále jen „skupina 2“);

c)	státy, jejichž poměr hrubého národního důchodu je nižší než 75 % průměru EU (dále jen „skupina 3“).

Pro účely tohoto článku se poměrem hrubého národního důchodu rozumí poměr mezi hrubým národním důchodem na osobu daného členského státu, měřeno podle standardu kupní síly a vypočteno na základě údajů Unie za období 2014 až 2016, a průměrným hrubým národním důchodem na osobu podle standardu kupní síly v 27 členských státech za stejné referenční období.

Pokud jde o programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro nejvzdálenější regiony, řadí se do kategorie spadající do skupiny 3 .

4. Členské státy dodržují tyto požadavky na tematické zaměření:

4. Je-li příděl z EFRR, pokud jde o CP 1 nebo CP 2 či oba cíle daného programu, snížen v návaznosti na zrušení závazku podle článku [99] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních], nebo kvůli finančním opravám provedeným Komisí v souladu s článkem [98] uvedeného nařízení, dodržování požadavku tematického zaměření stanoveného v odstavci 2 se znovu neposuzuje.

a)	členské státy skupiny 1 přidělí nejméně 85 % svých celkových zdrojů z EFRR v rámci jiných priorit, než je technická pomoc, na CP 1 a CP 2 a nejméně 60 % na CP 1;

b)	členské státy skupiny 2 přidělí nejméně 45 % svých celkových zdrojů z EFRR v rámci jiných priorit, než je technická pomoc, na CP 1 a nejméně 30 % na CP 2;

c)	členské státy skupiny 3 přidělí nejméně 35 % svých celkových zdrojů z EFRR v rámci jiných priorit, než je technická pomoc, na CP 1 a nejméně 30 % na CP 2.

4.a. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy po konzultaci s dotčenými regiony požádat o snížení podílu tematického zaměření na úrovni kategorie regionů, a to až do maximální výše 10 %.

5. Požadavky na tematické zaměření stanovené v odstavci 4 musí být dodržovány v průběhu celého programového období, a to i v případě převodů přídělů z EFRR mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy a při přezkumu v polovině období v souladu s článkem [14] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].

6. Je-li příděl z EFRR, pokud jde o CP 1 nebo CP 2 či oba cíle daného programu, snížen v návaznosti na zrušení závazku podle článku [99] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních], nebo kvůli finančním opravám provedeným Komisí v souladu s článkem [98] uvedeného nařízení, dodržování požadavku tematického zaměření stanoveného v odstavci 4 se znovu neposuzuje.

Odůvodnění

1)	Navrhovaný centralizovaný alokační mechanismus vnímala jako problém většina regionálních zúčastněných stran (VR, AER, CPMR, CEMR). To je v rozporu s místním přístupem politiky soudržnosti.

2)	Nejvzdálenější regiony by měly být považovány za méně rozvinuté regiony z důvodu specifických otázek, které je třeba řešit.

3)	Systém tematického zaměření by měl zahrnovat určitou flexibilitu ve vztahu k vnitrostátním a regionálním zvláštnostem, aby nenastala situace, kdy by podobné kategorie evropských regionů musely kvůli HND svých členských států zaměřit prostředky odlišným způsobem.

Pozměňovací návrh 10

Článek 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. EFRR podporuje:

a)	investice do infrastruktury;

a)	investice do infrastruktury;

b)	investice do přístupu ke službám;

b)	investice do přístupu ke službám;

c)	produktivní investice do malých a středních podniků;

c)	produktivní investice do malých a středních podniků;

d)	vybavení, software a nehmotná aktiva;

d)	vybavení, software a nehmotná aktiva;

e)	informační a komunikační činnosti, studie, vytváření sítí, spolupráci, výměnu zkušeností a činnosti zahrnující klastry;

e)	informační a komunikační činnosti, studie, vytváření sítí, spolupráci, výměnu zkušeností a činnosti zahrnující klastry;

f)	technickou pomoc.

f)	technickou pomoc.

Kromě toho lze podporovat produktivní investice do jiných podniků, než jsou malé a střední podniky, pokud zahrnují spolupráci s malými a středními podniky na výzkumných a inovačních činnostech podporovaných podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu i).

Lze podporovat produktivní investice do jiných podniků, než jsou malé a střední podniky, týkající se výzkumných a inovačních činností podporovaných podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu i) nebo podnikatelské infrastruktury, která přináší výhody malým a středním podnikům .

S cílem přispět ke specifickému cíli v rámci CP 1 uvedenému v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě iv) podporuje EFRR také odbornou přípravu, celoživotní učení a vzdělávací činnosti.

2. V rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) může EFRR rovněž podporovat:

a)	sdílení zařízení a lidských zdrojů;

a)	sdílení zařízení a lidských zdrojů a všech druhů přeshraničních infrastruktur ve všech regionech ;

b)	doprovodné měkké investice a jiné činnosti spojené s CP 4 v rámci Evropského sociálního fondu plus, jak je uvedeno v nařízení (EU) 2018/xxxx [nový ESF+].

b)	doprovodné měkké investice a jiné činnosti spojené s CP 4 v rámci Evropského sociálního fondu plus, jak je uvedeno v nařízení (EU) 2018/xxxx [nový ESF+].

Odůvodnění

Je třeba vzít na vědomí, že zahrnutí produktivních investic do CP 1 a podpora podnikatelské infrastruktury pouze v odvětví malých a středních podniků (nebo ve spolupráci s těmito podniky) je příliš restriktivní. Tento krok není odůvodněný zejména vzhledem k vysokému zaměření priorit politiky soudržnosti na podporu výzkumu a inovací a používání vyspělých technologií, u nichž je nutností přítomnost subjektů se statusem velkého podniku v katalogu příjemců (včetně odštěpených společností).

Pozměňovací návrh 11

Článek 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. EFRR a Fond soudržnosti nepodporují:

a)	vyřazování jaderných elektráren z provozu ani jejich výstavbu;

a)	vyřazování jaderných elektráren z provozu ani jejich výstavbu;

b)	investice, jejichž cílem je snižování emisí skleníkových plynů pocházejících z činností, které jsou uvedeny v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES;

b)	investice, jejichž cílem je snižování emisí skleníkových plynů pocházejících z činností, které jsou uvedeny v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES;

c)	výrobu, zpracování a uvádění tabáku a tabákových výrobků na trh;

c)	výrobu, zpracování a uvádění tabáku a tabákových výrobků na trh;

d)	podniky v obtížích definované v čl. 2 bodě 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014;

d)	podniky v obtížích definované v čl. 2 bodě 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014;

e)	investice do letištní infrastruktury, vyjma nejvzdálenějších regionů;

e)	investice do letištní infrastruktury, vyjma případů, které souvisí s ochranou životního prostředí, nebo když jsou doprovázeny investicemi potřebnými k omezení či snížení jejího negativního dopadu na životní prostředí, a s výjimkou nejvzdálenějších regionů;

f)	investice do odstraňování odpadů skládkováním;

f)	investice do odstraňování odpadů skládkováním;

g)	investice do zařízení pro zpracování zbytkového odpadu;

g)	investice do zařízení pro konečné zpracování zbytkového odpadu (nesbíraného odděleně, směsného), které není v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady podle článku 4 směrnice (EU) 2018/851, s výjimkou nejvzdálenějších regionů v některých řádně odůvodněných případech ;

h)	investice související s výrobou, zpracováním, distribucí, skladováním nebo spalováním fosilních paliv, vyjma investic souvisejících s čistými vozidly podle definice v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES;

h)	investice související s výrobou, zpracováním, distribucí, skladováním nebo spalováním fosilních paliv, vyjma investic souvisejících s čistými vozidly podle definice v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES;

i)	investice do širokopásmové infrastruktury v oblastech, kde jsou alespoň dvě širokopásmové sítě rovnocenné kategorie;

i)	investice do širokopásmové infrastruktury v oblastech, kde jsou alespoň dvě širokopásmové sítě rovnocenné kategorie;

j)	financování nákupu kolejových vozidel pro použití v železniční dopravě, vyjma případů, kdy souvisí s:

j)	financování nákupu kolejových vozidel pro použití v železniční dopravě, vyjma případů, kdy souvisí s:

i)	plněním závazků veřejné služby, uzavřených na základě řízení o zadávání veřejných zakázek, podle nařízení (ES) č. 1370/2007 ve znění pozdějších předpisů;

i)	plněním závazků veřejné služby, uzavřených na základě řízení o zadávání veřejných zakázek, podle nařízení (ES) č. 1370/2007 ve znění pozdějších předpisů;

ii)	poskytováním služeb železniční dopravy na tratích, jež jsou plně otevřeny hospodářské soutěži, a příjemce je nový účastník na trhu způsobilý pro financování podle nařízení (EU) 2018/xxxx [nařízení o fondu InvestEU].

ii)	poskytováním služeb železniční dopravy na tratích, jež jsou plně otevřeny hospodářské soutěži, a příjemce je nový účastník na trhu způsobilý pro financování podle nařízení (EU) 2018/xxxx [nařízení o fondu InvestEU].

k)	činnosti, které přispívají k jakékoli formě sociálního vyloučení nebo diskriminace.

2. Kromě toho Fond soudržnosti nepodporuje investice do bydlení, pokud nesouvisejí s podporou energetické účinnosti nebo využíváním obnovitelné energie.

3. Zámořské země a území nejsou způsobilé k získání podpory z EFRR nebo Fondu soudržnosti, ale mohou se zapojit do programů Interreg v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení (EU) 2018/xxxx [EÚS (Interreg)].

Odůvodnění

Ad 1. e) VR navrhuje zohlednit klimatické a environmentální aspekty letištní infrastruktury stanovené ve stávajícím nařízení (EU) 2013/1301 [EFRR].

Ad 1. g) Vyjasnění pojmu „zbytkový“ odpad.

Ad 1. k) V 5. bodě odůvodnění nařízení o EFRR jsou stanoveny zásady, včetně zásady rovnosti a nediskriminace, které by měly být při provádění EFRR a Fondu soudržnosti dodržovány. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace. Tato zásada však již na rozdíl od předchozího programového období není v článcích nařízení zahrnuta. VR chce zajistit, aby členské státy tyto závazky dodržovaly.

Pozměňovací návrh 12

Článek 8

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
1. EFRR může podporovat integrovaný územní rozvoj v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] v souladu s kapitolou II hlavy III uvedeného nařízení [nové nařízení o společných ustanoveních].	1. EFRR může podporovat integrovaný územní rozvoj v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] v souladu s kapitolou II hlavy III uvedeného nařízení [nové nařízení o společných ustanoveních].
2. Členské státy realizují integrovaný územní rozvoj s podporou z EFRR výlučně prostřednictvím forem uvedených v článku [22] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].	2. Členské státy realizují integrovaný územní rozvoj s podporou z EFRR mimo jiné prostřednictvím forem uvedených v článku [22] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních]. To by mohlo mít rovněž podobu přístupu založeného na využití více fondů, zejména s ESF+, případně spolu s EZFRV a ENRF.

Odůvodnění

V některých členských státech byly v minulosti úspěšně realizovány jiné formy integrovaného územního rozvoje. Není jasné, proč by mělo být v budoucnu používání těchto forem vyloučeno.

Pozměňovací návrh 13

Článek 9

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
1. EFRR podporuje integrovaný územní rozvoj na základě územních strategií v souladu s článkem [23] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] se zaměřením na městské oblasti („udržitelný rozvoj měst“) v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 4 odst. 2 zmíněného nařízení.	1. EFRR podporuje integrovaný územní rozvoj na základě územních strategií v souladu s článkem [23] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] se zaměřením na městské oblasti („udržitelný rozvoj měst“) v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 4 odst. 2 zmíněného nařízení.
2. Nejméně 6 % zdrojů z EFRR na vnitrostátní úrovni v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, jiných než určených na technickou pomoc, se přidělí na udržitelný rozvoj měst ve formě komunitně vedeného místního rozvoje, integrovaných územních investic nebo jiného územního nástroje v rámci CP 5.	2. Nejméně 6 % zdrojů z EFRR na vnitrostátní úrovni v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, jiných než určených na technickou pomoc, se přidělí na udržitelný rozvoj měst ve formě komunitně vedeného místního rozvoje, integrovaných územních investic nebo jiného územního nástroje v rámci CP 5.
	Tento minimální podíl 6 % vyčleněný na udržitelný rozvoj měst by měl být podmíněn činnostmi v rámci CP 5, jakož i v rámci specifických cílů politiky 1–4, uvedených v příloze 1.
Dotčený program nebo programy stanoví částky plánované pro tento účel na základě čl. [17 odst. 3] písm. d) bodu vii) nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].	Dotčený program nebo programy stanoví částky plánované pro tento účel na základě čl. [17 odst. 3] písm. d) bodu vii) nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].
3. Procento prostředků přidělené na udržitelný rozvoj měst podle odstavce 2 musí být dodržováno v průběhu celého programového období, pokud jsou příděly z EFRR převáděny mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy, jakož i při přezkumu v polovině období v souladu s článkem [14] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].	3. Procento prostředků přidělené na udržitelný rozvoj měst podle odstavce 2 musí být dodržováno v průběhu celého programového období, pokud jsou příděly z EFRR převáděny mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy, jakož i při přezkumu v polovině období v souladu s článkem [14] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].
4. Je-li příděl z EFRR snížen v návaznosti na zrušení závazku podle článku [99] nařízení (EU) č. [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo kvůli finančním opravám provedeným Komisí v souladu s článkem [98] uvedeného nařízení, dodržení odstavce 2 se znovu neposuzuje.	4. Je-li příděl z EFRR snížen v návaznosti na zrušení závazku podle článku [99] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo kvůli finančním opravám provedeným Komisí v souladu s článkem [98] uvedeného nařízení, dodržení odstavce 2 se znovu neposuzuje.

Odůvodnění

Upřesnění. Tento bod je zmíněn již v nařízení, a to v poznámce pod čarou k příloze 1, avšak pro lepší přehlednost je vhodné, když bude uveden i v jednotlivých článcích.

Pozměňovací návrh 14

Článek 10

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. EFRR podporuje také Evropskou městskou iniciativu, prováděnou Komisí formou přímého a nepřímého řízení.

1. EFRR podporuje také Evropskou městskou iniciativu, prováděnou Komisí formou přímého a sdíleného řízení.

Tato iniciativa pokrývá všechny městské oblasti a podporuje městskou agendu Unie.

Tato iniciativa pokrývá všechny městské oblasti a podporuje partnerství a organizační náklady na městskou agendu Unie.

2. Evropská městská iniciativa sestává ze tří složek a všechny se týkají udržitelného rozvoje měst:

a)	podpora budování kapacit;

a)	podpora budování kapacit; včetně výměnného programu pro místní zástupce (Erasmus pro místní a regionální zástupce).

b)	podpora inovačních opatření;

b)	podpora inovačních opatření;

c)	podpora znalostí, rozvoje politik a komunikace.

c)	podpora znalostí, posuzování územních dopadů, rozvoje politik a komunikace.

Na žádost jednoho nebo více členských států může Evropská městská iniciativa také podporovat mezivládní spolupráci v otázkách týkajících se měst.

Na žádost jednoho nebo více členských států může Evropská městská iniciativa také podporovat mezivládní spolupráci v otázkách týkajících se měst , jako je referenční rámec pro udržitelná města a územní agenda Evropské unie, a lokalizaci cílů udržitelného rozvoje stanovených OSN;

Odůvodnění

Roste výskyt programů místního rozvoje, rozvoje na nižší než regionální úrovni, rozvoje měst, inovací a budování kapacit, které jsou velmi často nepropojené nebo nedostatečně financované. Jejich jednotné zastřešení a propojení se souvisejícími iniciativami mimo regulační rámec ESI fondů zaručí větší soudržnost, zabrání překrývání a zajistí vzájemné obohacování. Rovněž je nezbytné zajistit, aby koneční příjemci, tedy místní orgány, obdrželi hlavní část finančních prostředků určených pro budování kapacit, na rozdíl od stávající situace v případě tematického cíle 9 a technické pomoci.

Pozměňovací návrh 15

Článek 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Zvláštní doplňkový příděl na nejvzdálenější regiony se použije s cílem vyrovnat doplňkové náklady vynaložené v těchto regionech v důsledku jednoho či více trvalých omezení jejich rozvoje uvedených v článku 349 SFEU. Na zvláštní doplňkový příděl pro nejvzdálenější regiony se nevztahuje tematické zaměření.

2. Příděl uvedený v odstavci 1 podporuje:

a)	činnosti spadající do oblasti působnosti stanovené v článku 4;

a)	činnosti spadající do oblasti působnosti stanovené v článku 4;

b)	odchylně od článku 4 opatření týkající se provozních nákladů s cílem vyrovnat doplňkové náklady vynaložené v nejvzdálenějších regionech v důsledku jednoho či více trvalých omezení jejich rozvoje uvedených v článku 349 SFEU.

b)	odchylně od článku 4 opatření týkající se provozních nákladů s cílem vyrovnat doplňkové náklady vynaložené v nejvzdálenějších regionech v důsledku jednoho či více trvalých omezení jejich rozvoje uvedených v článku 349 SFEU.

Příděl uvedený v odstavci 1 může rovněž podporovat výdaje na vyrovnávací platbu poskytnutou za plnění závazků a smluv veřejné služby v nejvzdálenějších regionech.

3. Příděl uvedený v odstavci 1 nepodporuje:

a)	operace týkající se produktů uvedených v příloze I SFEU;

a)	operace týkající se produktů uvedených v příloze I SFEU;

b)	podporu na přepravu osob povolenou podle čl. 107 odst. 2 písm. a) SFEU;

b)	podporu na přepravu osob povolenou podle čl. 107 odst. 2 písm. a) SFEU;

c)	osvobození od daně a od placení příspěvků na sociální zabezpečení;

c)	osvobození od daně a od placení příspěvků na sociální zabezpečení;

d)	závazky veřejných služeb, které nejsou prováděny podniky a při nichž stát jedná při výkonu veřejné moci.

d)	závazky veřejných služeb, které nejsou prováděny podniky a při nichž stát jedná při výkonu veřejné moci.

4. Odchylně od článku 4 může EFRR podporovat produktivní investice v podnicích v nejvzdálenějších regionech, a to bez ohledu na velikost těchto podniků.

Odůvodnění

Vzhledem ke specifickému charakteru nejvzdálenějších regionů by podpora určená jen pro malé a střední podniky mohla mít pouze omezený pákový efekt.

Pozměňovací návrh 16

Nový článek za článkem 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Oblasti znevýhodněné přírodními nebo demografickými podmínkami

V programech spolufinancovaných z EFRR v oblastech, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, uvedenými v článku 174 SFEU, se zvláštní pozornost věnuje řešení specifických obtíží těchto oblastí.

Konkrétně na oblasti NUTS III s hustotou zalidnění méně než 12,5 obyvatele na km2 nebo s průměrným ročním poklesem počtu obyvatel o více než 1 % od roku 2007 se vztahují specifické regionální a vnitrostátní plány, které mají do regionu přitáhnout více lidí a stimulovat je k tomu, aby zůstali, a zvýšit investice do obchodu a dostupnost digitálních a veřejných služeb, včetně specializovaného financování coby součásti dohody o partnerství.

Odůvodnění

Tento nový článek zahrnuje řídce osídlené oblasti a obecně řečeno i všechny oblasti na nižší než regionální úrovni nacházející se ve zbytku EU-27, na které se vztahuje článek 174. Je však nezbytné určit finančně zvládnutelné příděly z EFRR, které se nebudou překrývat s těmi, které již některé regiony získávají.

Navrhuje se tedy pravidlo stanovit způsobilost pro oblasti

—	NUTS III (často se totiž spíše než o regionální problém NUTS II jedná o problém na nižší než regionální úrovni, což není na stávajících mapách vidět),

—	buď s hustotou zalidnění 12,5 obyvatele na km2 (například v severních okrajových oblastech),

—	nebo s čistým poklesem počtu obyvatel (např. v důsledku vylidňování nebo prostého vymírání původního obyvatelstva) od roku 2007, jelikož zhruba tehdy začala finanční krize a rovněž předchozí programové období.

Tento návrh ukládá Komisi povinnost, aby ho zahrnula jako jeden ze svých návrhů pro příslušné členské státy do stanovisek, na jejichž základě se zahájí jednání s jednotlivými členskými státy dohody o partnerství.

Data a mapa z německého spolkového ministerstva pro výstavbu a regionální plánování

https://bit.ly/2KItBya.

Pozměňovací návrh 17

PŘÍLOHA I

Společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR a Fond soudržnosti – čl. 7 odst. 1

Tabulka 1: Společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR (Investice pro zaměstnanost a růst a Interreg) a Fond soudržnosti**

Vložit nové společné ukazatele výsledků (RCR)

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
RCR 26 – roční konečná spotřeba energie (z toho: v obytných budovách, jiných než obytných soukromých budovách, jiných než obytných veřejných budovách)	RCR 26 – % ročních úspor energie pro celý fond budov (v porovnání s výchozí hodnotou) v souladu s cílem dosažení vysoce účinného a dekarbonizovaného fondu budov, jak je vytyčen ve vnitrostátní dlouhodobé strategii renovací národního fondu obytných a jiných než obytných budov
RCR 27 – domácnosti s nižší energetickou náročností svých obydlí	RCR 27 – domácnosti s nižší energetickou náročností svých obydlí , které dosahují nejméně 60 % úspor energie v porovnání s úrovněmi před renovací (definice rozsáhlé renovace, kterou předložila Evropská komise)
RCR 28 – budovy s lepší energetickou klasifikací (z toho: obytné, jiné než obytné soukromé, jiné než obytné veřejné)	RCR 28 – budovy s lepší energetickou klasifikací (z toho: obytné, jiné než obytné soukromé, jiné než obytné veřejné), které po renovaci docílily certifikátu energetické náročnosti úrovně B
	RCR […] – domácnosti s nižší energetickou náročností svých obydlí, které po renovaci docílily standardní úrovně budov s téměř nulovou spotřebou energie
RCR 29 – odhadované emise skleníkových plynů*	RCR 29 – odhadované emise skleníkových plynů*
RCR 30 – podniky s nižší energetickou náročností	RCR 30 – podniky s nižší energetickou náročností
RCR 31 – celkové množství vyrobené energie z obnovitelných zdrojů (z toho: elektřina, teplo) RCR 32 – energie z obnovitelných zdrojů: kapacita připojená k síti (provozní)*	RCR […] – počet energeticky chudých a zranitelných spotřebitelů, kteří získávají podporu na zlepšení energetické náročnosti svých obydlí RCR […] – celková konečná spotřeba energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a spotřeba energie podle odvětví (vytápění a chlazení, doprava, elektřina) RCR […] – podíl celkového množství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů RCR […] – snížení ročního dovozu energie z neobnovitelných zdrojů RCR […] – energie z obnovitelných zdrojů: kapacita připojená k síti (provozní)*

Odůvodnění

Je třeba rozšířit soubor příslušných ukazatelů energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů.

Ze současného období podpory lze vyvodit jasný závěr: u množstevního cíle bez předchozích závazků, kontroly kvality nebo spolehlivé metodiky sledování a monitorování hrozí, že ztratí svůj kredit v oblasti klimatu.

Klimatické ukazatele navržené Evropskou komisí jsou neúplné a někdy zjednodušující: bez posouzení příslušné cílové hodnoty z pohledu technické proveditelnosti a finanční příhodnosti se budou některé ukazatele v podstatě rovnat prostému počítání příjemců. Například ukazatel výstupu EFRR „RCO 18 – domácnosti, které dostávají podporu na snížení energetické náročnosti svých obydlí“ se měří v porovnání s ukazatelem výsledků „RCR 27 – domácnosti s nižší energetickou náročností svých obydlí“. Vzhledem k tomu, že tato dvojice ukazatelů udává celkový počet domácností, které čerpají výhody z tohoto opatření, nezobrazuje zlepšení úrovně energetické výkonnosti, které nakonec může být vysoké, nebo zanedbatelné. To znamená, že cíle by teoreticky mohly být stanoveny nízko, aniž by byl výkonnostní rámec schopen posuzovat míru ambice příslušného opatření.

Pozměňovací návrh 18

PŘÍLOHA I

Společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR a Fond soudržnosti – čl. 7 odst. 1

Tabulka 1: Společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR (Investice pro zaměstnanost a růst a Interreg) a Fond soudržnosti**

Vložit nové společné ukazatele výsledků (RCR) za RCR 65

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	RCR […] pracovní místa neobsazená po dobu více než 6 měsíců

Odůvodnění

Společný ukazatel výstupů (RCO) 61 – počet nezaměstnaných osob za rok, které využívají zlepšená zařízení pro služby v oblasti zaměstnanosti má společný ukazatel výsledků pro první část (RCR 65 – počet uchazečů o zaměstnání za rok, kteří využívají podporované služby v oblasti zaměstnanosti). Zdá se, že chybí ukazatel pro druhou část.

Pozměňovací návrh 19

PŘÍLOHA II

Základní soubor ukazatelů výkonnosti pro EFRR a Fond soudržnosti podle čl. 7 odst. 3

Cíl politiky: 2. Zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik

Vložit nový společný ukazatel výstupů (CCO) za CCO 09

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	CCO […] – zvýšené přizpůsobení se změnám klimatu, zvýšená prevence rizik včetně prevence seismického ohrožení a lepší odolnosti vůči katastrofám a extrémním povětrnostním jevům.

Odůvodnění

Je přidán nový společný ukazatel výstupů (CCO), který patrně chyběl, určený pro specifický cíl CP 2 spočívající v podpoře přizpůsobení se změnám klimatu, prevence rizik včetně prevence seismického ohrožení a odolnosti vůči katastrofám a extrémním povětrnostním jevům.

II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

vítá cíl Komise zjednodušit pravidla pro programové období 2021–2027 a konstatuje, že EFRR a Fond soudržnosti jsou spojeny v jednom nařízení stanovujícím pravidla použitelná pro oba fondy. Nový návrh nařízení je kratší, jelikož mnoho společných částí zahrnuje nařízení o společných ustanoveních;

vítá skutečnost, že se politika soudržnosti stále vztahuje na všechny regiony EU, přičemž většina jejích prostředků je zaměřená na nejzranitelnější oblasti. S potěšením konstatuje, že návrh tohoto legislativního aktu v oblasti, která spadá do sdílené pravomoci, jejž předložila Komise, je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality;

se znepokojením konstatuje, že návrh Komise na víceletý finanční rámec stanovuje prudké snížení rozpočtu Fondu soudržnosti o 46 % a stabilní rozpočet pro EFRR (+1 %). Vyjadřuje politování nad 12 % snížením rozpočtu pro Evropskou územní spolupráci, k němuž došlo, přestože je Evropská územní spolupráce uznávána jako jedna z politik s nejkonkrétnější přidanou hodnotou EU;

připomíná, že Fond soudržnosti trvale dokazuje, že má vysokou evropskou přidanou hodnotu a že zlepšuje obraz EU v očích jejích občanů. Fond soudržnosti je výrazem solidarity „bohatších“ členských států s těmi „chudšími“, pokud jde o budování klíčové infrastruktury, a přináší jasné a prokazatelné výhody těm členským státům, které do rozpočtu EU přispívají nejvíce. Navrhované škrty budou s největší pravděpodobností bránit dosažení cílů Smlouvy v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

konstatuje, že Evropská komise navrhuje stanovit cíl pro výdaje související s klimatem ve výši 25 % celkového VFR na období 2021–2027. Množstevní cíl však daleko zaostává za možnostmi a potřebami spojenými s plným prováděním závazků EU v rámci Pařížské dohody. Politika soudržnosti uplatňuje poměrně komplikovaný systém sledování v oblasti klimatu v porovnání s ostatními fondy: EFRR by přinášel 30 % prostředků pro činnost v oblasti klimatu, Fond soudržnosti 37 %;

je znepokojen skutečností, že dosažení cílů Pařížské dohody bude pro Evropu velkou výzvou. VR je dlouhodobě obhájcem ambiciózních cílů v oblasti klimatu a vzhledem k tomu, že EFRR a Fond soudržnosti jsou hlavními nástroji financování v rozpočtu EU, které přispívají k dosažení cílů v oblasti klimatu, měly by základní horizontální podmínky politiky soudržnosti zahrnovat požadavek na členské státy, aby plnily závazky vyplývající z cílů Pařížské dohody; ty by navíc měly být pečlivě monitorovány v průběhu celého programového období, aby bylo jisté, že přispívání k cílům v oblasti klimatu je stále na dobré cestě;

vítá skutečnost, že se EFRR a FS staly ekologičtějšími a že znečišťující činnosti budou z působnosti nařízení vyňaty;

vítá novou specifickou složku programu Interreg pro meziregionální inovační investice na podporu seskupení subjektů zapojených do strategií inteligentní specializace napříč Evropou a novou složku pro nejvzdálenější regiony. Vyzývá Evropskou komisi, aby navýšila celkový rozpočet EÚS s cílem udržet důvěryhodný rozpočet pro program Interreg Europe a pro přeshraniční spolupráci a zároveň investovat do nových podob spolupráce;

žádá o podporu zásady nediskriminace od fáze plánování po podávání zpráv a začlenění rozpočtování zohledňujícího rovnost žen a mužů do všech fází provádění;

10.

má námitky proti návrhu, aby se tematické zaměření EFRR soustředilo na vnitrostátní úroveň; tento centralizovaný alokační mechanismus je v rozporu s místním přístupem a se zásadou víceúrovňové správy politiky soudržnosti;

11.

poukazuje na rostoucí oddělení fondů a konkrétně lituje toho, že byl EZFRV vyňat z nařízení o společných ustanoveních, které stanovuje společná pravidla použitelná pro různé fondy;

12.

zdůrazňuje nutnost výrazné doplňkovosti mezi EFRR a ESF+ v zájmu provádění integrovaných a komplexních iniciativ na místní úrovni;

13.

konstatuje, že jsou členské státy vybídnuty k převodu 5 % prostředků EFRR nebo FS do nového nástroje InvestEU a rovněž k převodu dalších 5 % svých přídělů z EFRR do programů EU spravovaných Evropskou komisí. Přístup sdíleného řízení však prokázal dopad na hospodářskou, sociální a územní soudržnost Evropy. O jakémkoli převodu členským státem by se mělo rozhodnout za účasti místních a regionálních partnerů v souladu se zásadou partnerství a víceúrovňové správy;

14.

podporuje větší zaměření na udržitelný rozvoj měst vyčleněním 6 % prostředků z EFRR na vnitrostátní úrovni na tuto oblast;

15.

konstatuje, že by pro EFRR a Fond soudržnosti měly být definovány ukazatele produktů a výsledků, jejichž výklad by měl být jednoznačný (mj. včetně jednotek měření určených v přílohách I a II), které by mělo být možné agregovat od úrovně projektů po úroveň operačních programů a cílů politiky soudržnosti a jejichž měření by nemělo představovat nadměrnou zátěž pro příjemce.

V Bruselu dne 5. prosince 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ

Top