52018AE4142

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52018AE4142 - EN

Document 52018AE4142

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků a zrušuje směrnice 2005/45/ES (COM(2018) 315 final – 2018/0162 (COD))

EESC 2018/04142

OJ C 110, 22.3.2019, p. 125–131 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

22.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 110/125

(COM(2018) 315 final – 2018/0162 (COD))

(2019/C 110/23)

Zpravodajka:

Tanja BUZEK

Konzultace	Evropský parlament, 11. 6. 2018 Rada, 6. 6. 2018
Právní základ	čl. 100 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná specializovaná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato ve specializované sekci	20. 11. 2018
Přijato na plenárním zasedání	12. 12. 2018
Plenární zasedání č.	539
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	201/3/6

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV v obecné rovině podporuje cíle stanovené Komisí v jejím návrhu, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES (1) o minimální úrovni výcviku námořníků a zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/45/ES (2) o vzájemném uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy. EHSV považuje změny stanovené v regulačním rámci za nezbytné, přiměřené a nákladově efektivní.

1.2.

Výbor sice uznává, že obě směrnice přispívají jak ke zlepšení námořního vzdělávání a výcviku námořníků sloužících na lodích plujících pod vlajkami členských států EU, tak k profesní mobilitě námořníků, kteří mají průkaz způsobilosti z EU, avšak domnívá se, že by bylo záhodno jít v této oblasti ještě o krok dál. EHSV tudíž doporučuje, aby se využilo revize směrnice 2008/106/ES a vyzvalo se k šířeji pojaté evropské rozpravě, která by zahrnovala Komisi, členské státy, instituce vzdělávání a výcviku a průmysl a věnovala by se otázce, jak dále investovat do evropských námořních dovedností s cílem zabezpečit jak konkurenceschopnost evropského loďstva, tak schopnost tohoto odvětví vytvářet kvalitní pracovní místa pro evropské námořníky a další odborníky v námořní oblasti.

1.3.

EHSV zejména doporučuje, aby se usilovalo o zřízení unijního fóra s účastí institucí vzdělávání a výcviku, průmyslu, širších námořních seskupení (klastrů) a vnitrostátních námořních správ, jehož účelem by bylo zlepšit námořní výcvik a vytvořit evropské postgraduální studijní obory námořnictví, které by šly nad rámec mezinárodně dohodnuté minimální úrovně výcviku námořníků. Tento pokročilý výcvik by umožnil vytvořit konkurenční výhodu pro evropské námořníky tím, že by je vybavil dovednostmi překračujícími požadavky na mezinárodní úrovni, a zvýšit atraktivitu námořnických profesí v EU, zejména pokud jde o ženy a mladé lidi.

1.4.

EHSV zdůrazňuje význam vypracování učebních balíčků, jež budou použitelné i v budoucnu a budou zvláště zaměřeny na výcvik v oblastech řízení kvality, zelených dovedností a digitálních dovedností, a domnívá se, že podpora pokročilých dovedností by měla jít ruku v ruce s určitými formami vydávání osvědčení/označování.

1.5.

EHSV rovněž doporučuje vytvořit evropskou síť institucí námořního vzdělávání a výcviku, které by splňovaly kritéria kvality, aby se tak systém námořního vzdělávání v Evropě ještě zlepšil. Mimoto doporučuje zavedení modelu studijních výměn typu Erasmus, a to pro účely vzdělávání velitelů a důstojníků, mezi institucemi námořního vzdělávání a výcviku v celé EU, který bude přizpůsobený specifikům námořního odvětví.

1.6.

Co se týče obnoveného mechanismu pro uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných třetími zeměmi, považuje EHSV za nanejvýš důležité, aby členské státy před předložením žádosti Komisi zkonzultovaly vnitrostátní sdružení vlastníků lodí a odborové organizace ohledně toho, zda je uznání nové třetí země žádoucí. Dále by EHSV rád vyjasnil, že odhad počtu námořníků, kteří budou pravděpodobně zaměstnáni, bude – je-li k dispozici – pouze jedním z kritérií rozhodovacího procesu o uznání nové třetí země a že je třeba jej sledovat transparentním způsobem.

1.7.

Pokud jde o prodloužení lhůty pro přijetí rozhodnutí ohledně uznání nových třetích zemí z 18 na 24 měsíců, nebo za určitých okolností na 36 měsíců, vyjadřuje EHSV pochybnosti, zda jde o správný mechanismus, jelikož může dojít ke zbytečnému prodloužení postupu v případě země, která jednoznačně splňuje veškeré požadavky. EHSV tudíž požaduje, aby byl proces dokončen v rozumně dlouhé době s výhradou, že může být prodloužen na nezbytně dlouhou dobu, jestliže je vyžadováno nápravné opatření.

1.8.

V zájmu zajištění náležitého využití zdrojů Společenství navrhuje EHSV změnit článek 20 tak, aby se ustanovení o vyřazení třetí země ze seznamu uznaných zemí vztahovalo rovněž na třetí země, které po dobu nejméně pěti let neposkytnou významný počet velitelů a důstojníků. EHSV by rád vyjasnil, že konečné rozhodnutí o tom, zda bude daná země vyřazena ze seznamu uznaných třetích zemí či nikoli, budou přijímat členské státy v rámci běžného postupu ve výboru COSS a že je u těchto postupů ponechán prostor pro zohlednění relevantních informací poskytnutých členskými státy.

1.9.

Jelikož námořní bezpečnost nesmí být ohrožena, EHSV doporučuje, aby třetí země, které poskytují omezený počet velitelů a důstojníků loďstvu EU, neprocházely méně přísným systémem přehodnocení než ostatní země.

1.10.

EHSV vyzývá členské státy, aby – vedle navrhovaných úprav postupu pro přijímání změn (článek 27), který stanoví, že Komise je zmocněna k tomu, aby prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci měnila směrnici 2008/106/ES – provedly změny včas, neboť poté nebudou potřebovat prodloužené lhůty ani období pragmatického výkladu, které byly nezbytné v dřívějších případech, kdy stát vlajky nesplňoval požadavky.

2. Základní informace

2.1.

Právní předpisy EU týkající se námořního vzdělávání, výcviku a vydávání průkazů způsobilosti námořníků jsou založeny především na minimálních mezinárodních požadavcích, které ukládá Úmluva Mezinárodní námořní organizace (IMO) o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (STCW), ve znění pozdějších předpisů.

2.2.

Kromě začlenění úmluvy STCW na evropské úrovni prostřednictvím směrnice 2008/106/ES, ve znění pozdějších předpisů, rámec EU poskytuje nákladově efektivní společný mechanismus EU pro uznávání systémů námořního vzdělávání, výcviku a vydávání průkazů způsobilosti námořníků z třetích zemí. Tento mechanismus je navržen takovým způsobem, aby hodnocení a přehodnocování dodržování úmluvy STCW třetími zeměmi bylo prováděno centralizovaným a harmonizovaným způsobem, a zamezilo se tak situaci, kdy tato hodnocení musí provádět každý členský stát samostatně. Zejména vzhledem k tomu, že v současné době je pro tyto účely na úrovni EU uznáno více než 40 zemí.

2.3.

Regulační systém rovněž představuje zjednodušený postup pro uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy prostřednictvím směrnice 2005/45/ES. Cílem této směrnice je podpořit mobilitu námořníků EU mezi plavidly plujícími pod vlajkami členských států EU tím, že umožní uznávání průkazů způsobilosti námořníků, jejichž držiteli jsou velitelé a důstojníci, bez jakýchkoli dalších kompenzačních opatření.

2.4.

Výše uvedený legislativní rámec se snaží zajistit vysokou úroveň bezpečnosti lidského života na moři a ochrany mořského prostředí pomocí minimalizace rizik námořních nehod. V zájmu dosažení tohoto cíle existuje obecná shoda, že posílení vzdělávání, výcviku a vydávání průkazů způsobilosti klíčových členů posádky plavidel plujících pod vlajkami členských států má zásadní význam.

2.5.

Návrh vyplývá z programu Evropské komise pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), který posuzuje, do jaké míry obě směrnice splnily své cíle. EHSV konstatuje, že navrhovaná revize je výsledkem podrobného hodnocení, jež zahrnovalo komplexní studii vypracovanou Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA) (Studie pro hodnocení směrnic 2008/106/ES a 2005/45/ES v rámci programu REFIT, září 2017) (3), veřejnou konzultaci doplněnou konkrétněji zaměřenou konzultací a také specializované workshopy, na nichž se podílely členské státy společně se sociálními partnery, konkrétně vlastníky lodí a odborovými svazy, které zastupují námořníky.

2.6.

Výsledky hodnocení programu REFIT byly obecně považovány za kladné a dospělo se k závěru, že právní předpisy EU přispěly k omezení nekvalifikovaných posádek, k posílení mobility námořníků v Unii a k dosažení rovných podmínek mezi námořníky, kteří získali výcvik v EU, a námořníky, kteří jej získali ve třetích zemích.

2.7.

Bylo však identifikováno několik nedostatků v oblasti účinnosti regulačního rámce a proporcionality některých jeho požadavků. Záměrem návrhu Komise je tedy zmírnit identifikované nedostatky zjednodušením a zefektivněním stávajících právních předpisů. Přesněji řečeno, pokládalo se za nezbytné, aby byl proveden další zásah, pomocí kterého se podaří:

—	dosáhnout shody s nejnovějšími změnami úmluvy STCW;

—	aktualizovat definici průkazů způsobilosti námořníků uznávaných mezi členskými státy sloučením směrnice 2005/45/ES se směrnicí 2008/106/ES;

—	vypracovat kritéria pro nové uznávání/přehodnocování třetích zemí za účelem účinnějšího využívání finančních a lidských zdrojů;

—	stanovit prioritní kritéria pro přehodnocování třetích zemí se zaměřením na hlavní dodavatelské země a zároveň přihlédnout k rozšíření cyklu přehodnocování pro ostatní země;

—	prodloužit lhůtu uznání nových třetích zemí, aby tyto země měly dostatek času na přijetí a provedení nápravných opatření, budou-li zapotřebí.

3. Shrnutí návrhu

3.1.

Obecným cílem tohoto návrhu je zjednodušit a zefektivnit stávající právní předpisy. Zahrnuje zejména:

—	neustálé slaďování příslušných právních předpisů EU s úmluvou STCW;

—	zlepšení účinnosti a účelnosti centralizovaného mechanismu pro uznávání třetích zemí;

—	zvýšení právní jistoty, pokud jde o vzájemné uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy.

3.2.

Centralizovaný mechanismus pro uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných třetími zeměmi vyžaduje, aby Komise poskytla významné lidské a finanční zdroje, a to za pomoci Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA), aby na jedné straně hodnotil nové žádosti o uznání podané členskými státy a na straně druhé aby prováděl pravidelné přehodnocování již uznaných třetích zemí.

3.3.

V zájmu lepšího využívání dostupných zdrojů navrhuje Komise učinit postup uznávání transparentnější tím, že bude umožněno, aby žádající členský stát zdůvodnil, proč předkládá žádost o uznání. Toto opatření spočívá v zahájení diskuse mezi členskými státy o potřebě uznat nové třetí země.

3.4.

Kromě toho Komise navrhuje prioritní kritéria pro přehodnocování třetích zemí založená na myšlence, že dostupné zdroje by měly být přesměrovány ze zemí, které loďstvu EU poskytují nízký počet námořníků, na třetí země, které poskytují hlavní pracovní sílu.

4. Obecné připomínky

4.1.

EHSV podporuje návrh Komise na změnu směrnice 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků, včetně začlenění zjednodušeného postupu pro vzájemné uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy do její působnosti, a na zrušení směrnice 2005/45/ES.

4.2.

EHSV je toho názoru, že se jedná o nutnou revizi, jelikož existuje opravdu značný prostor pro zlepšení účinnosti správního rámce týkajícího se systému vzájemného uznávání na základě této směrnice, aby bylo umožněno účinnější přidělování finančních a lidských zdrojů Komise a agentury EMSA.

4.3.

EHSV zejména vítá důraz, který Komise klade na úroveň transparentnosti, která by měla při zpracování požadavků na uznání průkazů způsobilosti námořníků z nových třetích zemí převažovat. EHSV považuje nový procesní krok, který umožňuje žádajícím členským státům předložit důvody pro podání žádosti o uznání, za přiměřený, transparentní a nákladově efektivní. Žádající členské státy přesto budou mít možnost jednostranně uznat třetí zemi, dokud nebude přijato kolektivní rozhodnutí. Rozhodovací proces týkající se uznání třetí země bude tedy zajišťovat rovnováhu mezi potřebou transparentně spravovat a řádně využívat veřejné finanční prostředky (náklady, které mají vzniknout uznáním) a cílem udržet konkurenceschopnost loďstva EU (konkurenční výhoda loďstva EU v důsledku zaměstnávání námořníků z příslušných třetích zemí).

4.4.

EHSV se domnívá, že regulační rámec EU o námořním vzdělávání, výcviku a vydávání průkazů způsobilosti námořníků přispívá k naplnění potřeb trhu práce v oblasti lodní dopravy tím, že usnadňuje přístup k pracovním místům na plavidlech plujících pod vlajkami členských států EU pro všechny velitele a důstojníky, kteří jsou držiteli platného osvědčení STCW, bez ohledu na jejich místo pobytu nebo státní příslušnost. Ačkoli není pochyb o tom, že lodní doprava působí na globalizovaném trhu práce, EHSV připomíná, že pro EU je důležité mohutně investovat do svých vlastních námořních dovedností, aby ochránila kritické množství evropských námořníků, na kterých stojí konkurenceschopnost evropské lodní dopravy a námořních seskupení v celé EU. Tím vzniká vyhlídka na vysoce kvalifikovaná pracovní místa a naplňující profesní dráhy na moři nebo v souvisejících pozemních činnostech, zejména pro mladé Evropany, a zároveň se zachová nebo dokonce zvýší podíl námořníků EU v globálním počtu pracovníků v odvětví námořní dopravy (současných 220 000 námořníků EU představuje 18 % z celosvětového počtu námořníků) (4).

4.5.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti vybízí EHSV členské státy, aby konečně provedly doporučení obsažená ve strategii EU pro námořní dopravu do roku 2018 (5) a také politická doporučení pro Evropskou komisi vypracovaná pracovní skupinou pro zaměstnanost a konkurenceschopnost v oblasti námořní dopravy (6), pokud jde o posílení účinnosti a účelnosti vzdělávacího systému, co se týče oblasti námořní dopravy. EHSV vyzývá především Komisi a spolunormotvůrce EU, aby zohlednili doporučení uvedená níže v této části.

4.6.

EHSV doporučuje, aby se usilovalo o zřízení unijního fóra s účastí institucí vzdělávání a výcviku, průmyslu, širších námořních seskupení (klastrů) a vnitrostátních námořních správ, jehož účelem by bylo zlepšit námořní výcvik a tím dosáhnout zlepšení, pokud jde o pracovní umístění, kariérní vývoj a mobilitu námořníků. Jedním z klíčových úkolů této sítě by bylo vytvořit evropské postgraduální studijní obory námořnictví, které by šly nad rámec mezinárodně dohodnuté minimální úrovně výcviku námořníků (označovány rovněž jako „průkaz námořní excelence“ nebo „STCW+“) (7). Tento pokročilý výcvik by umožnil vytvořit konkurenční výhodu pro evropské námořníky tím, že by je vybavil dovednostmi překračujícími požadavky na mezinárodní úrovni.

4.7.

EHSV s ohledem na výše uvedené skutečnosti zdůrazňuje význam vypracování učebních balíčků, jež budou použitelné i v budoucnu a budou zvláště zaměřeny na výcvik v oblastech řízení kvality, zelených dovedností a digitálních dovedností. Posledně jmenované má mimořádnou důležitost vzhledem k rychlému vývoji palubních technologií, výměny informací a komunikačních dat a pobřežních podpůrných systémů. EHSV se domnívá, že podpora pokročilých dovedností by měla jít ruku v ruce s určitými formami vydávání osvědčení/označování, aby zvýšení úrovně vzdělávání v námořní oblasti představovalo cennou výhodu pro evropské námořníky a přispělo ke zlepšení jejich kariérních vyhlídek. Tím se pak zvýší atraktivita námořnických profesí v EU, zejména pokud jde o ženy a mladé lidi, a zároveň se zlepší účinnost a kvalita provozu lodí, včetně neustálých inovací a snižování nákladů.

4.8.

V témže duchu by rovněž bylo záhodno zvážit vytvoření evropské sítě institucí námořního vzdělávání a výcviku, které by splňovaly kritéria kvality, aby se tak systém námořního vzdělávání v Evropě ještě zlepšil. Za tímto účelem EHSV doporučuje inspirovat se Evropskou sítí institucí vzdělávání a odborné přípravy v odvětví vnitrozemské plavby (EDINNA) založenou v roce 2009 s cílem podporovat vzestupnou harmonizaci osnov vzdělávání a odborné přípravy. Tato platforma se ukázala jako skvělý nástroj umožňující výměnu poznatků a jednotný přístup k rozvíjení odborných kompetencí. EHSV dále doporučuje zavedení modelu studijních výměn typu Erasmus, a to pro účely vzdělávání velitelů a důstojníků, mezi institucemi námořního vzdělávání a výcviku v celé EU, který bude přizpůsobený specifikům námořního odvětví.

4.9.

EHSV navíc žádá o soustředěné politické úsilí ze strany EU a členských států v zájmu podpory průmyslu, který se snaží reagovat na problémy spojené s digitalizací, automatizací a nezbytnou ekologizací tohoto odvětví. EHSV podotýká, že tyto problémy lze vyřešit snáz, když bude zaručen vysoce kvalitní evropský systém námořního výcviku a vzdělávání, který obstojí i v budoucnosti. V této souvislosti EHSV vítá nadcházející zahájení čtyřletého projektu SkillSea. Tento projekt posílí spolupráci mezi průmyslem – včetně evropských sociálních partnerů v oblasti námořní dopravy, Svazu provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropské federace pracovníků v dopravě (ETF) –, poskytovateli vzdělávání a výcviku a vnitrostátními orgány s cílem zvýšit úroveň evropských učebních osnov v oblasti námořního vzdělávání.

5. Konkrétní připomínky

5.1.

EHSV vítá skutečnost, že směrnice 2005/45/ES a 2008/106/ES byly sloučeny, jelikož se domnívá, že toto sloučení umožňuje účinnější provádění a pravděpodobně zajistí větší jasnost a zjednoduší rámec pro výcvik a průkazy způsobilosti námořníků. Toto sloučení vyřeší zejména problém zastaralé definice průkazů způsobilosti uvedené ve směrnici 2005/45/ES a zajistí upřesnění a soulad definice průkazů způsobilosti námořníků uznávaných členskými státy. Je totiž třeba zaručit aktualizaci definice průkazů způsobilosti námořníků, aby odpovídala novým definicím, které byly předloženy v roce 2012. Tato aktualizace nejspíš zvýší právní jistotu v režimu vzájemného uznávání mezi členskými státy EU.

5.2.

Podle nového článku 5b má být vzájemné uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy zahrnuto do oblasti působnosti směrnice 2008/106/ES. EHSV považuje toto doplnění za zcela zásadní, jelikož objasňuje, které průkazy způsobilosti se budou vzájemně uznávat pro účely toho, aby se námořníkům, jimž byl vydán průkaz způsobilosti jedním členským státem, povolilo pracovat na palubě plavidel plujících pod vlajkou jiného členského státu.

5.3.

EHSV plně podporuje a dále stimuluje mobilitu pracovníků, a pomáhá tak velitelům a důstojníkům, jimž byl vydán průkaz způsobilosti v EU, a vlastníkům plavidel v Evropě, aby se navzájem snadněji našli. V této souvislosti EHSV s uspokojením konstatuje, že podle Komise (8) bylo jen v roce 2015 v Evropě více než 47 000 platných potvrzení průkazu kompetence vydaných původně jiným členským státem, což je přibližně 25 % z celkového počtu velitelů a důstojníků, kteří vykonávají práci na palubě plavidel plujících pod vlajkami členských států EU.

5.4.

Výše uvedené údaje ukazují, že režim vzájemného uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy přinesl povzbudivé výsledky, pokud jde o podporu mobility námořníků EU mezi plavidly plujícími pod vlajkami členských států EU. EHSV navíc zdůrazňuje, že je důležité průběžně přispívat k ochraně evropských pracovních míst na moři, k zajištění budoucnosti institucí námořního vzdělávání a výcviku v celé EU a k ochraně evropských námořních poznatků jako celku.

5.5.

EHSV podporuje návrh na sladění směrnice 2008/106/ES s nejnovějšími změnami úmluvy STCW, aby se zamezilo právním nesrovnalostem ve směrnici v souvislosti s mezinárodním regulačním rámcem. Toto sladění pravděpodobně zajistí harmonizované provádění na úrovni EU, pomůže posádkám získat nové dovednosti a kompetence – zejména pokud jde o požadavky na výcvik a kvalifikaci námořníků pracujících na palubách osobních lodí a lodí, které podléhají kodexu pro lodě používající plyny nebo jiné palivo s nízkým bodem vzplanutí (kodex IGF) a kodexu bezpečnosti pro lodě působící v polárních vodách (polární kodex) organizace IMO – a zároveň bude podporovat profesní rozvoj.

5.6.

EHSV zpochybňuje nepřiměřené využívání finančních a lidských zdrojů Společenství pro posuzování nových třetích zemí, u kterých je možné, že neposkytnou významný počet velitelů a důstojníků. Proto EHSV plně podporuje návrh Komise, aby součástí každé nové žádosti předložené členským státem o uznání třetí země byla analýza obsahující odhady počtu důstojníků a velitelů z této země, kteří budou pravděpodobně zaměstnáni. EHSV navíc považuje za nanejvýš důležité, aby členské státy před předložením žádosti Komisi zkonzultovaly vnitrostátní sdružení vlastníků lodí a odborové organizace ohledně toho, zda je uznání nové třetí země žádoucí. EHSV by však rád vyjasnil, že odhad počtu námořníků, kteří budou pravděpodobně zaměstnáni, bude – je-li k dispozici – pouze jedním z kritérií rozhodovacího procesu o uznání nové třetí země a že je třeba jej sledovat transparentním způsobem.

5.7.

V zájmu větší efektivity a lepšího využívání dostupných zdrojů EHSV s potěšením konstatuje, že chce-li členský stát podat žádost o uznání nové třetí země, musí podle návrhu (článek 19) předložit odůvodnění a projednat ho s členskými státy. EHSV by rád vyjasnil, že konečné rozhodnutí o tom, zda bude nová třetí země uznána či nikoli, budou přijímat členské státy v rámci běžného postupu, který zahrnuje hlasování kvalifikovanou většinou ve Výboru pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS). EHSV dále vítá skutečnost, že je povoleno, aby členský stát mohl jednostranně uznávat průkazy způsobilosti třetích zemí, zatímco se čeká na výsledek posouzení. EHSV toto povolení důrazně podporuje, neboť představuje přiměřené a nákladově efektivní řešení a zároveň pomáhá zachovat konkurenceschopnost loďstva EU.

5.8.

Pokud jde o prodloužení lhůty pro přijetí rozhodnutí ohledně uznání nových třetích zemí z 18 na 24 měsíců, nebo za určitých okolností na 36 měsíců, EHSV považuje navrhované opatření za odůvodněné, pokud je naléhavě nutné, aby třetí země prováděla opravná opatření. EHSV má však pochybnosti, zda je automatické prodloužení postupu uznávání správným mechanismem, jelikož se může stát, že dojde ke zbytečnému prodloužení postupu v případě země, která jednoznačně splňuje veškeré požadavky. EHSV tudíž navrhuje, aby cílem i nadále bylo dokončit proces v rozumně dlouhé době s ustanovením, že může být prodloužen na nezbytně dlouhou dobu, jestliže je vyžadováno nápravné opatření.

5.9.

Revidovaný článek 20 zavádí specifický důvod pro odnětí uznání třetí země na základě toho, že loďstvu EU neposkytla žádné námořníky po dobu nejméně pěti let. EHSV by rád vyjasnil, že konečné rozhodnutí o tom, zda bude daná země vyřazena ze seznamu uznaných třetích zemí či nikoli, budou přijímat členské státy v rámci běžného postupu ve výboru COSS a že je v rámci tohoto postupu ponechán prostor pro zohlednění relevantních informací poskytnutých členskými státy. EHSV tuto revizi v zásadě podporuje a rád by poukázal na to, že v zájmu vhodného využívání zdrojů stále záleží na tom, zda pro určitou třetí zemi platí, že neposkytuje žádné velitele a důstojníky nebo že jich neposkytuje významný počet. EHSV za těchto okolností a v plném souladu s postupy navrhuje, aby uznání třetí země mohlo být zrušeno v případě, že třetí země po dobu alespoň pěti let neposkytne významný počet velitelů a důstojníků.

5.10.

EHSV zpochybňuje důvody pro změnu článku 21, která požaduje, aby mohla být lhůta pro přehodnocení prodloužena na 10 let na základě prioritních kritérií. EHSV chápe, že z čistě matematického hlediska třetí země, které poskytují velký počet námořníků, teoreticky představují větší hrozbu pro bezpečný provoz plavidel než ty, které poskytují omezený počet námořníků. Z výše uvedených důvodů a za předpokladu, že nesmí být ohrožena námořní bezpečnost, EHSV doporučuje, aby třetí země, které poskytují omezený počet velitelů a důstojníků loďstvu EU, neprocházely méně přísným systémem posuzování.

5.11.

EHSV podporuje změnu článku 25a, která je nezbytná pro to, aby bylo možné transparentnějším způsobem využívat informace od členských států o počtu potvrzení, která ověřují uznání průkazů způsobilosti vydaných třetími zeměmi, za účelem odnětí uznání třetích zemí a stanovení priorit pro jejich přehodnocení, jak je stanoveno v článku 20 a článku 21.

5.12.

EHSV si je plně vědom toho, že vzhledem k celosvětové povaze lodní dopravy musí být cílem předejít rozporu mezi mezinárodními závazky členských států a jejich závazky na úrovni Unie. To si žádá neustálé slaďování evropského rámce s úmluvou STCW, které umožní vytvoření rovných podmínek mezi EU a třetími zeměmi při provádění mezinárodního rámce týkajícího se námořního vzdělávání, výcviku a vydávání průkazů způsobilosti námořníků. S ohledem na předchozí úvahy a v případě budoucích změn úmluvy STCW se EHSV domnívá, že je zapotřebí zmocnit Komisi k tomu, aby prováděla změny prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, a zajistila tak snazší a rychlejší přizpůsobování změnám úmluvy STCW a kodexu.

5.13.

S ohledem na výše uvedené EHSV vyzývá členské státy, aby provedly změny včas, neboť poté nebudou potřebovat prodloužené lhůty ani období pragmatického výkladu, které byly nezbytné v dřívějších případech, kdy stát vlajky nesplňoval požadavky.

V Bruselu dne 12. prosince 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 33.

(2) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 160.

(3) https://ec.europa.eu/transport/sites/transport/files/legislation/2017-09-stwc-support-study-refit-eval-dirs-20080106-20050045.pdf

(4) SWD (2016) 326 final.

(5) COM(2009) 8 final.

(6) Pracovní skupina pro zaměstnanost a konkurenceschopnost v oblasti námořní dopravy byla zřízena místopředsedou Komise panem Kallasem. Zpráva této skupiny byla zveřejněna dne 9. června 2011.

(7) COM(2009) 8 final.

(8) SWD(2017) 18 final.

Top