Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018AE2369

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Umělá inteligence pro Evropu [COM(2018) 237 final]

EESC 2018/02369

OJ C 440, 6.12.2018, p. 51–56 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

6.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 440/51


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Umělá inteligence pro Evropu

[COM(2018) 237 final]

(2018/C 440/08)

Zpravodaj:

Giuseppe GUERINI

Spoluzpravodaj:

Gonçalo LOBO XAVIER

Konzultace

Evropská komise, 12. 7. 2018

Právní základ

Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná sekce

Jednotný trh, výroba a spotřeba

Přijato ve specializované sekci

4. 9. 2018

Přijato na plenárním zasedání

19. 9. 2018

Plenární zasedání č.

537

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

199/1/2

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV je přesvědčen, že umělá inteligence a automatizované postupy mají obrovský potenciál zlepšit stav evropské společnosti, co se týče inovací a pozitivní přeměny, jsou s nimi však rovněž spojeny významné výzvy, rizika a obavy. Proto je zcela zásadní, aby evropské orgány rychle a komplexně přistoupily k rozvoji a regulaci umělé inteligence v plné míře.

1.2.

Pokročilý přístup k umělé inteligenci v Evropě musí pokrýt několik oblastí, mimo jiné následující: i) veřejné a soukromé investice do výzkumu a vývoje a do pokročilé digitální infrastruktury, ii) uplatňování nových legislativních pravidel nebo úpravy stávajících platných pravidel, iii) rozvoj odpovídajících znalostí a zvyšování povědomí mezi občany a spotřebiteli a iv) specializované programy odborné přípravy pro pracovníky.

1.3.

Na mezinárodní úrovni a na úrovni EU a členských států by se měly systematicky zjišťovat a řešit problémy týkající se odpovědnosti, které vyvstávají v souvislosti s novými digitálními technologiemi, a EHSV by rád úzce spolupracoval s orgány EU na analýze a hodnocení veškerých právních předpisů EU týkajících se odpovědnosti, bezpečnosti výrobků a občanské odpovědnosti, v nichž je zapotřebí provést náležité změny.

1.4.

EHSV souhlasí s cílem sdělení Komise, a sice posílit průmyslovou a technologickou kapacitu EU za účelem rozšíření umělé inteligence na celém vnitřním trhu. Aby Unie udržela krok s ostatními globálními aktéry, je zapotřebí vynaložit natolik velké úsilí, že je zcela nezbytná koordinace mezi všemi dostupnými nástroji a finančními prostředky na úrovni Evropy i jednotlivých členských států.

Nicméně hodnoty a zásady EU by neměly být obětovány ve jménu celosvětové konkurenceschopnosti.

1.5.

Co se týká cíle Komise zpřístupnit umělou inteligenci všem potenciálním uživatelům se zaměřením na malé a střední podniky, EHSV se domnívá, že řešení problému globální konkurenceschopnosti vyžaduje, aby byla umělá inteligence přístupná co největšímu počtu subjektů. Proto je rozhodující dát ji k dispozici veškerým formám podniků aktivních na celém evropském jednotném trhu, a to včetně malých a středních podniků, zemědělců, sociálních podniků, družstev, jednotlivých firem a sdružení spotřebitelů.

1.6.

Evropská komise a členské státy by měly spolupracovat na přípravě pokynů týkajících se etiky v oblasti umělé inteligence a zapojit do tohoto úsilí všechny příslušné veřejné i soukromé zúčastněné subjekty. Tyto pokyny budou muset zahrnovat zásady transparentnosti při využívání systémů umělé inteligence k náboru zaměstnanců a posuzování či kontrole jejich výkonnosti. EHSV navrhuje, aby vedle etických zásad byl na evropské úrovni vypracován i jasný, harmonizovaný a závazný právní rámec s cílem náležitě regulovat umělou inteligenci a aktualizovat stávající pravidla, na něž má umělá inteligence dopad, a to zejména se zřetelem k pravidlům týkajícím se odpovědnosti výrobce a ochrany spotřebitele. EHSV by chtěl úzce spolupracovat s orgány EU na analýze a hodnocení příslušných právních předpisů Unie, které bude v budoucnu vzhledem k rozvoji umělé inteligence nutno změnit.

1.6.1.

Evropská komise bude také muset vypracovat pečlivé hodnocení účinků umělé inteligence na trh práce. Toto posouzení musí zohlednit jak možné nahrazení některých pracovníků elektronickými zařízeními či roboty, tak skutečnost, že určité funkce, i když nebudou plně automatizovány, budou novými technologiemi zásadně změněny.

1.7.

Z tohoto důvodu EHSV doporučuje, aby v případě vysloveného přání, aby nikdo „nezůstal opodál“, byly podniknuty konkrétní kroky k jeho uskutečnění a nezůstalo u pouhého návrhu nebo pobídnutí.

1.8.

Je důležité upozornit na úlohu vzdělávacích školicích programů při ochraně evropských pracovníků činných v prostředí, které se výrazně mění postupným zaváděním umělé inteligence. Evropští občané by měli mít přístup k příslušným informacím, které jim umožní být odpovědnými a informovanými uživateli zařízení a aplikací, jež jsou k dispozici v důsledku rychlého technologického vývoje.

1.9.

V případech, kdy nová opatření umožňují orgánům veřejné správy využívat technologii k tomu, aby přijímaly organizační rozhodnutí, a k rychlejšímu rozhodování obecně, bude nezbytné zabývat se otázkou účinné právní odpovědnosti za takováto rozhodnutí v jasném právním rámci, který zaručí plnou odpovědnost veřejné správy vůči občanům.

1.10.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat úloze organizací občanské společnosti a sociální ekonomiky při zvyšování aktivní účasti lidí v hospodářských a sociálních procesech, které díky umělé inteligenci zvýší zapojení do naší společnosti. Organizace občanské společnosti a sociální podniky mohou významně podporovat porozumění technologiím a jejich přijetí ze strany jednotlivců, zejména prostřednictvím mechanismů spolupráce, které umožňují zapojení lidí do současné digitální transformace.

1.11.

Současná technologická revoluce nemůže a nesmí být prováděna bez významného a aktivního zapojování pracovníků, spotřebitelů a sociálních organizací a probíhající technologický rozvoj musí být směrován tak, aby byla zajištěna větší a odpovědnější účast plně informovaných občanů. Proto EHSV doporučuje, aby Evropská komise při zřizování Evropské aliance pro umělou inteligenci zohlednila potřebu vytvořit inkluzivní, víceoborovou a reprezentativní platformu pro různé zúčastněné subjekty, které zastupují evropské občany a k nimž patří mj. zástupci pracovníků, kteří budou muset zacházet s inteligentními přístroji (1).

2.   Obecné připomínky

2.1.

Digitální zařízení a přístroje zaměřené na výuku ve velkém měřítku denně zvyšují kapacitu algoritmů, pokud jde o práci s obrovským množstvím dat, a tato kapacita se v budoucnu bude patrně dále zvyšovat díky „neuronovým sítím“ (které jsou již využívány například chytrými telefony k vizuálnímu rozeznávání předmětů, tváří a obrázků).

2.2.

Tento pokrok mění tradiční model „učení“, který stroje s umělou inteligencí používaly doposud, neboť tyto stroje se nyní již neučí jen tím, že si na základě získaných dat odvozují pravidla, ale rovněž rozvíjejí pružnou a přizpůsobivou schopnost učení. Tento proces zlepší schopnost umělé inteligence učit se a jednat ve skutečném světě.

2.3.

Vzhledem k velmi rychlým technologickým změnám, které právě probíhají, je nyní rozhodující, aby Evropská komise a členské státy společně provedly důkladné posouzení problémů, jež vyvstávají v důsledku rychlého rozvoje umělé inteligence, a aby do tohoto procesu zapojily všechny příslušné veřejné i soukromé zúčastněné subjekty, aniž by oslabily příležitosti pro pokrok a technologický rozvoj.

2.4.

Sdělení Komise COM(2018) 237 usiluje o posílení průmyslové a technologické kapacity EU a vybízí k rozšiřování umělé inteligence napříč evropským hospodářstvím, a to v soukromém sektoru i ve veřejné správě. Jak již bylo uvedeno ve stanovisku z vlastní iniciativy (2), EHSV podporuje iniciativu Komise, jež mnoho jeho dřívějších návrhů začlenila do svého sdělení, ale naléhá na Komisi, aby jednala rychle a rozhodně.

2.5.

Přijetí účinného evropského přístupu k umělé inteligenci zahrnuje podporu výrazných investic do oblasti výzkumu a inovací – včetně digitální infrastruktury –, které jsou nezbytné pro přípravu na významné socioekonomické výzvy, jež v nadcházejících letech vzniknou pro evropskou společnost a trhy v důsledku pokroku v nových technologiích.

2.6.

Evropská komise a členské státy by měly spolupracovat na přípravě pokynů týkajících se etiky v oblasti umělé inteligence a zapojit do tohoto procesu všechny příslušné veřejné i soukromé zúčastněné subjekty.

2.7.

Zároveň je třeba, aby byl na evropské úrovni v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a se zásadami zakotvenými ve Smlouvách EU schválen harmonizovaný právní rámec. Tento nový regulační rámec by měl zahrnovat přesná pravidla týkající se rizik, která s sebou nese strojové učení, jako je netransparentnost trhu, nedostatečná hospodářská soutěž, diskriminace, nekalé obchodní praktiky, hrozby pro kybernetickou bezpečnost a bezpečnost produktů.

Regulační ochranná opatření by měla být přísná zejména v situacích, kdy jsou údaje řídící systémy umělé inteligence automaticky získávány během používání elektronických zařízení a počítačů.

2.8.

EHSV poznamenává, že pracovní dokument útvarů Komise SWD(2018) 137 final připojený ke sdělení Komise náležitě analyzuje důsledky umělé inteligence pro právní předpisy EU a mapuje problémy týkající se odpovědnosti, které vyvstávají v souvislosti s novými digitálními technologiemi.

2.9.

Kromě toho budou nutné komplexní akční plány, které i) podpoří modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy rozvíjením nových dovedností, které vyžaduje budoucí trh práce, a ii) zaručí vysokou úroveň ochrany před očekávanými problémy pro občany a pracovníky (3).

2.10.

EHSV vybízí Komisi, aby urychlila další činnost jak v oblasti regulace, tak v oblasti podpory investic: současné rychlé změny vyžadují rychlé přizpůsobování.

3.   Návrh Evropské komise: evropská podpora umělé inteligence a evropské investice do umělé inteligence

3.1.

Komise ve svém sdělení oznamuje, že bude podporovat rozšíření používání umělé inteligence, pokud jde o základní výzkum i průmysl. V tomto ohledu ESHV zdůrazňuje, že je důležité do tohoto procesu zapojit všechny druhy subjektů, mimo jiné i malé a střední podniky, společnosti poskytující služby, sociální podniky, zemědělce, družstva, sdružení spotřebitelů a sdružení zastupující seniory.

3.2.

Co se týká cíle Komise „přinést umělou inteligenci všem potenciálním uživatelům se zaměřením na malé a střední podniky“, EHSV se domnívá, že řešení problému globální konkurenceschopnosti vyžaduje, aby byla umělá inteligence přístupná co největšímu počtu subjektů. Kromě toho, co Komise již naplánovala za účelem vytvoření „platformy umělé inteligence na vyžádání“, je rovněž důležité stanovit vhodné formy zapojení různých zúčastněných subjektů a konzultací s těmito subjekty, včetně malých a středních podniků, sítí sociální ekonomiky a organizací občanské společnosti (posledně jmenované mají klíčovou úlohu, pokud jde o zapojování evropských občanů informovaným a aktivním způsobem).

3.3.

Komise oznámila, že bude podporovat inovace založené na umělé inteligenci prostřednictvím pilotní fáze působení Evropské rady pro inovace, která má na období 2018–2020 rozpočet 2,7 miliardy EUR.

3.4.

EHSV se domnívá, že by tato iniciativa mohla být užitečná pro rozvoj umělé inteligence, ale zároveň zdůrazňuje, že by financování výzkumu mělo rychle přejít z fáze experimentu do strukturální fáze. Rovněž je důležité, aby Komise podporovala různá výzkumná střediska, která se v současné době nacházejí ve všech členských státech, a vytvořila tak síť spolupráce na evropské úrovni, jež se bude specializovat na umělou inteligenci.

3.5.

EHSV konstatuje, že Komise hodlá do konce roku 2020 zvýšit investice do umělé inteligence v rámci programu Horizont 2020 zhruba na 1,5 miliardy EUR. Bude-li tento přístup urychleně přijat v rámci současných partnerství veřejného a soukromého sektoru, mohl by do dvou let přinést další investice ve výši 2,5 miliardy EUR. Stejný přístup musí být uplatněn i u budoucího rámcového programu Horizont Evropa.

3.6.

Z jiného úhlu pohledu je dobrým znamením, že Evropská komise a Evropský fond pro strategické investice – který by měl hrát hlavní řídicí roli při podpoře rozvoje umělé inteligence v EU – zahájily program VentureEU, fond rizikového kapitálu v hodnotě 2,1 miliardy EUR na posílení investic do inovativních podniků v celé Evropě.

3.7.

Nicméně aby Unie udržela krok s ostatními globálními aktéry, je zapotřebí vynaložit natolik velké úsilí, že je zcela nezbytná koordinace a součinnost mezi všemi dostupnými nástroji a finančními prostředky na úrovni Evropy i jednotlivých členských států. Je zřejmé, že soutěž v oblasti umělé inteligence s Čínou a Spojenými státy vyžaduje spojení sil všech veřejných a soukromých zúčastněných subjektů činných na evropské úrovni, aby byla zajištěna vedoucí úloha EU v celosvětovém měřítku.

3.8.

Aby mohla Unie se ziskem soutěžit v oblasti umělé inteligence, bude rovněž důležité dostatečně investovat do vhodného softwaru IT, hardwarových aktiv a digitální infrastruktury, jež budou moci zaručit EU důvěryhodnou roli.

3.9.

Investice do umělé inteligence by měly zohlednit skutečnost, že evropské společnosti jsou v oblasti automatizace a robotiky obzvláště silné. Tato odvětví, jež spadají pod umělou inteligenci v širším slova smyslu, by se tedy mohla ukázat jako skutečně důležitá pro zaručení významné globální úlohy EU, co se týče probíhajícího technologického rozvoje, a zaslouží si tudíž zvláštní pozornost.

4.   Umělá inteligence a její dopad na občany a pracovníky

4.1.

Je nesporné, že se rozvoj umělé inteligence vyvíjí velmi rychlým tempem. Proto musí evropské orgány při posuzování dopadu každého regulačního opatření týkajícího se umělé inteligence zaujmout víceoborový přístup, který zohlední nejen administrativní, právní a ekonomické aspekty, ale i antropologická, psychologická, sociologická a technologická hlediska.

4.2.

V zájmu podpory těchto inovací, ale především za účelem jejich směrování k tomu, aby bylo zajištěno, že ústřední postavení budou mít i nadále lidské bytosti, je důležité, aby se Evropská unie snažila dosáhnout vysokého stupně technologické konkurenceschopnosti, aniž by přehlížela zásadní etická, sociální a lidská hlediska.

4.3.

Podle EHSV je tedy klíčové, i) aby soukromí fyzických osob a odpovědné zpracování údajů fyzických osob řídily vhodné právní předpisy, jako například účinné provádění nového obecného nařízení o ochraně osobních údajů, které bude v případě nutnosti třeba neustále aktualizovat, aby se držel krok s rychlým vývojem umělé inteligence, ii) aby byly posouzeny důležité části platných právních předpisů EU a aby tyto předpisy byly v případě nutnosti přizpůsobeny novým scénářům vyvolaným umělou inteligencí a iii) aby byly rozvíjeny kompetence a dovednosti, které lidé, správní orgány a evropské podniky potřebují k účinnému využívání výhod, jež umělá inteligence skýtá.

4.4.

Je třeba poznamenat – a při analýze, která má být provedena, z toho i vycházet –, že umělá inteligence je založena na využití a zpracování velkého množství dat, která tvoří základ každé aplikace založené na nových technologiích. V takovém případě je hlavní výzvou pro evropské regulační orgány zavést transparentní a regulovaný přístup k údajům koncových uživatelů.

4.5.

Čím lepší je kvalita zpracovaných údajů, tím přesnější a výkonnější jsou systémy umělé inteligence. Nelze však zapomínat na to, že údaje týkající se jednotlivců musí být získány legálně a musí být použity způsobem, který je přímo dotčené osobě známý, aby bylo zajištěno používání osobních údajů k předem stanoveným a transparentním účelům, k němuž dal uživatel předtím řádný a informovaný souhlas.

4.6.

Stojí za zmínku, že několik důležitých částí evropských právních předpisů – například části týkající se internetových reklam, nekalých obchodních praktik, bezpečnosti výrobků a odpovědnosti za ně, práv spotřebitelů, nepřiměřených smluvních podmínek, prodeje a záruk, pojištění a označování cen – bude možná nutné změnit a řádně přizpůsobit novým scénářům vyvolaným rozsáhlejším a pokročilejším využíváním umělé inteligence, a sice aby byli chráněni koncoví spotřebitelé.

4.7.

Zásadní otázku bezpečnosti výrobků a odpovědnosti za ně vzala Komise náležitě v potaz ve svém pracovním dokumentu SWD(2018) 137 final, v němž analyzovala případové studie a předložila seznam právních předpisů EU, které by měly být dále analyzovány a hodnoceny. EHSV plně podporuje, aby Komise v této činnosti pokračovala, a je připraven v tomto ohledu sám přispět.

4.8.

Je třeba vyzdvihnout úlohu kulturního, odborného a akademického vzdělávání na jedné straně a poskytování náležitých informací široké veřejnosti na straně druhé, a to za účelem ochrany práv evropských občanů v kontextu pokroku umělé inteligence. Obzvlášť důležité je zajistit transparentnost a korektnost při řízení algoritmů umělé inteligence a správě databází, na jejichž základě fungují.

4.9.

Proto je rozhodující, aby evropští občané získali patřičnou průpravu a také jednoduché a srozumitelné informace, což jim umožní být odpovědnými a informovanými uživateli zařízení a aplikací, jež jsou k dispozici v důsledku rychlého technologického rozvoje, který nyní probíhá a stále více se rozšiřuje na všech úrovních.

4.10.

Vzhledem ke všem těmto požadavkům musí EU a členské státy nabídnout jasná a efektivní řešení, a sice tím, že budou prosazovat moderní vzdělávací systém a neustále rozšiřovat celoživotní učení na trhu práce a v občanské společnosti.

4.11.

Evropská komise bude muset vypracovat pečlivé hodnocení účinků umělé inteligence na trh práce. Tato problematika velmi znepokojuje mnohé evropské pracovníky, kteří si již vybudovali kariéru, avšak mají ještě daleko do důchodu a na probíhající změny pohlížejí s nedůvěrou a obavami. Uvedené posouzení musí zohlednit jak možné nahrazení některých pracovníků elektronickými zařízeními či roboty, tak skutečnost, že určité funkce, i když nebudou plně automatizovány, budou novými technologiemi zásadně změněny. Toto posouzení a hodnocení by se tudíž mělo zaměřit nejen na nevyhnutelné a předpokládané změny na výrobních linkách, ale rovněž na nový přístup k organizačním postupům a podnikatelským cílům na základě řádného sociálního dialogu s pracovníky.

4.12.

V některých případech, jak tomu je a bylo u mnoha jiných technologií, by bylo vhodné umělou inteligenci před plným využitím vyzkoušet v jednotlivých fázích a po sobě jdoucích stupních přizpůsobení, aby se zúčastněné osoby s novými technologiemi naučily zacházet – mimo jiné prostřednictvím vhodných školení – a aby mohly být v rámci tohoto procesu napraveny chyby, které se při přizpůsobování objeví (4).

4.13.

Zavádění nových technologií v podnicích vyžaduje sociální dialog mezi jednotlivými zúčastněnými partnery. V tomto ohledu bude třeba neustále informovat organizace zaměstnanců a odbory a konzultovat s nimi.

5.   Umělá inteligence, veřejná správa a občanská společnost

5.1.

Umělá inteligence je technologická a sociální inovace schopná radikálně proměnit celou společnost a změnit k lepšímu veřejný sektor a vztah mezi občany a veřejnou správou. Příležitosti, které umělá inteligence skýtá, by mohly zvýšit jak efektivitu správy, tak spokojenost občanů se službami poskytovanými orgány veřejné správy a s účinným chodem těchto orgánů.

5.2.

Pro dosažení těchto cílů je zcela zásadní, aby i úředníci byli připraveni čelit změnám a výzvám, které umělá inteligence evropské společnosti přinese. Veřejní zaměstnavatelé a vedoucí administrativní pracovníci – spolu s učiteli, školiteli a univerzitními zaměstnanci, jak bylo uvedeno výše – musí být schopni plně porozumět fenoménu umělé inteligence a rozhodnout, jaké nové nástroje je třeba zavést do administrativních postupů.

5.3.

Zavedení umělé inteligence ve veřejném a soukromém sektoru vyžaduje návrh postupů, které napomohou pochopení a přijetí technologií ze strany uživatelů prostřednictvím mechanismů spolupráce, jež umožní občanům přispívat, pokud možno prostřednictvím participativních systémů správy, k vývoji technologií založených na umělé inteligenci.

5.4.

Pro dosažení významných výsledků v této oblasti může být užitečné rozvíjet stále spolehlivější způsoby spolupráce a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, jež budou zaměřené na využívání příležitostí plynoucích z technologických aplikací, umělé inteligence a robotiky.

5.5.

Problém pro orgány veřejné správy je složitý zvláště z hlediska práva a legitimity, neboť je třeba nastolit správnou rovnováhu mezi veřejnými zájmy (jež zahrnují výkon veřejné moci) a zájmy jednotlivců (zvláštní projev svobody jednotlivce). Z tohoto důvodu bude například používání umělé inteligence orgány veřejné správy vyžadovat dosažení souladu mezi zásadou transparentnosti a zveřejňování úředních dokumentů a ochranou osobních údajů a práva jednotlivce na soukromí v jasném a explicitním regulačním rámci.

5.6.

V případech, kdy nová opatření umožňují orgánům veřejné správy využívat technologii k tomu, aby přijímaly organizační rozhodnutí, a k rychlejšímu rozhodování – např. pokud jde o výběr dodavatele v zadávacím řízení, správu čekací listiny pro konkrétní služby nebo přijímání nových zaměstnanců do veřejné správy –, bude nezbytné zabývat se otázkou účinné právní odpovědnosti za takováto rozhodnutí v jasném právním rámci, který zaručí plnou odpovědnost veřejné správy vůči občanům.

5.7.

Organizace občanské společnosti a sociální podniky mají významnou úlohu, pokud jde o podporu porozumění technologiím a jejich přijetí ze strany jednotlivců, zejména prostřednictvím mechanismů spolupráce, které umožňují zapojení do procesů digitální transformace. Důležitá je možnost vytvářet pro tyto nástroje participativní systémy správy, například formou spolupráce, počínaje digitálními platformami, které se již používají k vytváření nových forem hospodářských vztahů v rámci řízení práce.

5.8.

Správní orgány odpovědné za mechanismy monitorování trhu by měly mít odbornost a pravomoci potřebné k ochraně spravedlivé hospodářské soutěže, práv spotřebitelů a bezpečnosti a práv zaměstnanců. Auditem algoritmů by měly být pověřeny veřejné či nezávislé subjekty. Současně by společnosti měly zavést účinné mechanismy pro audit využívání údajů ze strany umělé inteligence.

V Bruselu dne 19. září 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER


(1)  Viz přijaté stanovisko EHSV INT/845 – Umělá inteligence: předvídání jejího vlivu na práci s cílem zajistit spravedlivý přechod (stanovisko z vlastní iniciativy), zpravodajka: paní Salis-Madinier (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

(2)  INT/806 ze dne 31. května 2017 – Umělá inteligence – dopady umělé inteligence na jednotný trh (digitální), výrobu, spotřebu, zaměstnanost a společnost (Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 1).

(3)  EHSV přijal stanovisko SOC/578 – Řízení transformačních procesů v digitalizovaném světě práce (Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 15).

(4)  Viz přijaté stanovisko EHSV INT/845 – Umělá inteligence: předvídání jejího vlivu na práci s cílem zajistit spravedlivý přechod (stanovisko z vlastní iniciativy), zpravodajka: paní Salis-Madinier (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).


Top