29.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 205/46

1.

článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (2), který stanoví, že „při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví“ a že „Unie podněcuje spolupráci mezi členskými státy v oblasti veřejného zdraví a případně podporuje jejich činnost“;

2.

skutečnost, že Rada Evropské unie od roku 2000 zdůrazňuje důležitost prosazování zdravého životního stylu, konkrétně prostřednictvím výživy a tělesné aktivity, a to zejména v: (3)

3.

akční plán EU pro boj proti dětské obezitě 2014–2020 (12), který uznává příznivý vliv propagace zdravého způsobu života a prevence nemocí na občany a systémy zdravotnictví a že zdravé stravování (13) a tělesná aktivita významně snižují riziko chronických stavů a nepřenosných nemocí, a který vybízí členské státy k tomu, aby i nadále přisuzovaly prosazování zdravého stravování a tělesné aktivity nejvyšší prioritu, a přispívaly tak k lepšímu zdraví a kvalitě života občanů EU a k udržitelnosti systémů zdravotní péče, a evropský akční plán v oblasti potravin a výživy na období let 2015–2020 (14);

4.

globální akční plán Světové zdravotnické organizace (WHO) ze dne 27. května 2013 pro prevenci a kontrolu nepřenosných nemocí na období let 2013–2020 (15) a jeho devět dobrovolných globálních cílů; strategii tělesné aktivity pro evropský region WHO na období let 2016–2025 (16); zprávu komise WHO pro boj proti dětské obezitě z roku 2016 (17), v níž je rozpracován komplexní, integrovaný soubor doporučení pro řešení problematiky dětské obezity;

5.

rezoluci OSN ze dne 25. září 2015„Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, podle níž boj proti nerovnostem vyžaduje zapojení mnoha zúčastněných stran a víceodvětvový přístup, přičemž je třeba zajistit, aby nikdo nezůstal opomenut (18);

6.

vídeňskou deklaraci ze dne 5. července 2013 o výživě a nepřenosných nemocech v kontextu programu Zdraví 2020 (19), v jejímž rámci se dohodlo přijetí opatření za účelem boje proti obezitě a prioritní řešení problematiky zdravého stravování dětí, především vytvořením zdravějšího prostředí z hlediska nabídky potravin a nápojů;

7.

technickou zprávu týkající se zadávání veřejných zakázek na zdravé potraviny ve školních zařízeních z roku 2017, kterou vypracovalo maltské předsednictví ve spolupráci s Evropskou komisí, WHO, Společným výzkumným střediskem a členy skupiny na vysoké úrovni pro výživu a tělesnou aktivitu (20);

8.

návrh zprávy týkající se hodnocení akčního plánu EU pro boj proti dětské obezitě v polovině období, kterou představila Evropská komise dne 22. února 2017 (21);

1.

zdraví představuje s ohledem na hospodářský a sociální rozvoj každé země hodnotu, příležitost i investici;

2.

značné rozšíření nadváhy a obezity u dětí v mnoha členských státech je z hlediska zdraví velkým problémem, což přispívá k prohlubování nerovností v této oblasti a nejzranitelnější skupinou, která je tím nejvíce zasažena, jsou právě děti. Zároveň je dětská obezita výrazným indikátorem obezity u dospělých s dobře známými zdravotními a hospodářskými důsledky, neboť více než 60 % dětí s nadváhou bude pravděpodobně trpět nadváhou i v dospělosti (22);

3.

nadváha a obezita v dětství je v krátkodobém i dlouhodobém horizontu spojena s vážnými zdravotními důsledky, mimo jiné včetně zvýšeného rizika diabetu 2. typu, astmatu, hypertenze a kardiovaskulárních chorob; a trpí-li člověk těmito chorobami, obezita výrazně snižuje účinnost jejich léčby;

4.

obezita ovlivňuje kvalitu života a je mimo jiné spojena s nízkým sebevědomím;

5.

příčiny dětské nadváhy a obezity jsou komplexní a ovlivněné mnoha faktory, přičemž většina z nich vyplývá z pobytu v prostředí, které k obezitě přispívá (23);

6.

nedostatečná tělesná aktivita a nevyvážená výživa vedou k nadváze, obezitě a výskytu různých chronických onemocnění. Oběma těmto oblastem by proto měla být věnována náležitá pozornost;

7

nové experimentální důkazy ukazují na existenci epigenetických změn, které mohou být v některých případech faktorem přispívajícím k výskytu nadváhy nebo obezity; podle některých studií jsou s výskytem obezity v pozdějším dětském věku spojeny rizikové faktory, jako je vyšší hodnota indexu tělesné hmotnosti matky před těhotenstvím, prenatální expozice tabákovým výrobkům, nadměrný gestační váhový přírůstek matky a zrychlený váhový přírůstek nemluvněte během prvních 1 000 dní (24);

8.

obezita u evropských dětí úzce souvisí se socioekonomickým postavením jejich rodičů: rodiče náležející do nižších socioekonomických skupin jsou náchylnější k nadváze. U dětí obézních rodičů nebo rodičů s nižším socioekonomickým postavením je pravděpodobnost špatných stravovacích návyků nebo výskytu nadváhy vyšší. V některých členských státech je také pravděpodobnější, že děti z nižších socioekonomických skupin nebudou, zejména v případě předčasného porodu, kojeny (25);

9.

stávající politiky na podporu zdraví, prevenci nadváhy a obezity s cílem zastavit nárůst dětské obezity nebyly dostatečně účinné. Problematiku dětské obezity nedokáže vyřešit jediné opatření. Odvětvové politiky navíc také mohou výrazně ovlivňovat zdravé stravování a tělesnou aktivitu nežádoucím způsobem. Problematika obezity u dětí by proto měla být v jednotlivých členských státech i Evropské unii důležitou prioritou a je nutno ji řešit přednostně a prostřednictvím různých koordinovaných opatření v různých odvětvích;

10.

v této oblasti je třeba provádět další výzkum, aby bylo možné lépe pochopit příčiny dětské nadváhy a obezity, včetně epigenetických jevů, a zkoumat fakticky podložené přístupy ke zdravému stravování a zvýšené tělesné aktivitě v průběhu celého života. Kromě toho je zapotřebí dalšího výzkumu v oblasti veřejného zdraví s cílem poukázat na hospodářské důsledky a stimuly ve všech socioekonomických skupinách, aby bylo možné zajistit účinné politiky, intervence a programy prevence v oblasti veřejného zdraví;

11.

je doloženo, že dobře živené dítě je zdravější, a tedy přístup dětí ke zdravému stravování a tělesné aktivitě od útlého věku jim umožňuje vyrůstat a stát se zdravým dospělým. Zdravé děti mají lepší předpoklady k učení a rozvoji ve školách, což v pozdějším věku vede k lepším možnostem pro osobní rozvoj a vyšší produktivitě;

12.

podle WHO by měly děti a mládež ve věku 5–17 let každý den souhrnně věnovat alespoň 60 minut tělesné aktivitě střední až vysoké intenzity. Nejméně třikrát týdně by pak také měly být zařazeny aktivity vysoké intenzity a činnosti, které posilují svaly a kosti (26). Zohledněna by měla být dostupná vnitrostátní doporučení;

13.

meziodvětvový přístup založený na spolupráci by se měl promítat do činností ve všech oblastech státní správy a celé společnosti, aby se zajistilo zdravé prostředí k životu, včetně oblastí zdraví, vzdělávání, produkce potravin, zemědělství a rybolovu, obchodu a průmyslu, financí, sportu, kultury, komunikace, ochrany životního prostředí a územního plánování, dopravy, sociálních věcí a výzkumu;

14.

vzhledem k tomu, že ve většině evropských zemí tráví děti každý den téměř třetinu svého života ve vzdělávacích zařízeních, je důležité, aby se v tomto prostředí a v centrech dětské péče ve spolupráci s rodiči podporovalo zdravé stravování a tělesná aktivita. Ve vzdělávacích zařízeních by se mělo usilovat o vytvoření takového prostředí, které bude podporovat zdravý životní styl;

15.

školní stravování je dobrou příležitostí k podpoře zdravých stravovacích návyků a zdraví; za tímto účelem by se ve vzdělávacích zařízeních měla prosazovat koncepce „potravin pro zdraví“;

16.

vlády a veřejné orgány mají možnost prostřednictvím zadávání veřejných zakázek zvýšit poptávku po zdravých jídlech, a tedy zlepšit stravovací návyky, a mohou i ovlivnit trh a podporovat inovace směrem k poskytování nutričně vyváženějších potravin spravedlivým a transparentním způsobem;

17.

existují dostatečné důkazy odůvodňující přijetí účinnějších opatření pro uvádění potravin s vysokou energetickou hodnotou, vysokým obsahem nasycených tuků, transmastných kyselin, cukru a soli na trh. Ze zkušeností a důkazů vyplývá, že ke zvýšení účinnosti dobrovolných opatření může být nezbytné přijmout regulační opatření;

18.

výlučné kojení v prvních šesti měsících života je při zajišťování optimálního růstu, rozvoje a zdraví přínosem. Poté by měli kojenci dostávat z výživového hlediska přiměřenou a bezpečnou doplňkovou stravu k uspokojení svých proměňujících se nutričních požadavků, přičemž v kojení by se mělo pokračovat až do věku dvou let nebo déle. Kojení a zařazování bezpečných příkrmů by mělo probíhat v souladu s doporučeními WHO (27) nebo s vnitrostátními doporučeními, jsou-li k dispozici;

1.

do svých vnitrostátních akčních plánů, strategií nebo činností v oblasti výživy a tělesné aktivity začlenily meziodvětvová opatření, jejichž cílem je bojovat proti obezitě u dětí, a nezaměřovaly se pouze na podporu zdraví a prevenci nemocí, ale také na děti a mladistvé, kteří již nadváhou či obezitou trpí; součástí těchto opatření by zejména měly být:

2.

vypracovaly zvláštní výživová doporučení určená jak pro děti a mladistvé se zdravou váhou, tak i pro ty, kteří trpí nadváhou nebo obezitou. Je třeba, aby tato doporučení poskytovala rodičům, osobám pečujícím o děti a poskytovatelům potravin ve vzdělávacích zařízeních vodítko, mimo jiné pokud jde o vhodnou velikost porcí a informace, na jejichž základě lze určit z výživového hlediska kvalitní, cenově dostupnou a vhodnou nabídku potravin;

3.

vypracovaly pokyny na podporu každodenní tělesné aktivity, odpovídající konkrétní vnitrostátní situaci;

4.

zajistily, aby komunikační a poradenské činnosti podporované ze strany vnitrostátních orgánů veřejné správy v oblasti výživy, tělesné aktivity a zdraví byly při přípravě a provádění chráněny před neoprávněným obchodním vlivem;

5.

zintenzivnily společné úsilí při snižování celkového objemu a přesvědčivosti marketingové komunikace v oblasti potravin, která je zaměřena na děti a mladistvé a je v rozporu s podporou zdravého životního stylu;

6.

spolupracovaly s producenty potravin, maloobchodníky a stravovacími zařízeními na zlepšování potravin, v souladu s pokyny v odvětví zdravotnictví, a na šíření možností zdravého stravování, tak aby bylo vždy snadné rozhodnout se pro zdravou volbu;

7.

tam, kde je to vhodné, a ve spolupráci se zúčastněnými stranami, včetně nevládních organizací zaměřujících se na spotřebitele a děti, zavedly opatření nebo podporovaly vypracovávání kodexů chování. Cílem je zajistit, aby obchodní sdělení obracející se na děti a mladistvé nepropagovala potraviny s vysokou energetickou hodnotou, vysokým obsahem cukru, soli nebo nasycených a transmastných kyselin nebo potraviny, které jiným způsobem nevyhovují vnitrostátním nebo mezinárodním výživovým doporučením, a aby se stále zlepšovala konsistentnost úsilí tohoto odvětví o zkvalitňování potravinářských výrobků, uvádění na trh a propagace;

8.

ve vhodných případech zvážily legislativní opatření k podpoře tělesné aktivity, zdravého stravování a zajištění příznivého prostředí;

9.

zaujímaly takový přístup, který oblast zdraví zohledňuje ve všech politikách a přispívá k vytvoření podpůrného prostředí a infrastruktury pro zvýšení rutinní a rekreační pohybové aktivity a snazší volbu ze zdravější nabídky potravin;

10.

prováděly trvalé programy sledování zdravotního stavu v průběhu celého života, se zvláštní pozorností věnovanou výživě a tělesné aktivitě těhotných žen, dětí a mladistvých s cílem rozvíjet a nasměrovat cílená opatření. Tyto programy musí být schopny monitorovat různé ukazatele, jako jsou například sociální nerovnosti;

11.

zvážily analýzu hospodářských dopadů nadváhy a obezity u dospělých a dětí, zejména zdravotní a sociální náklady a zátěž pro veřejné rozpočty a rozpočty rodin v celém socioekonomickém gradientu;

1.

řešení dětské nadváhy a obezity zařadily mezi priority Evropské unie a aby se tato priorita promítala napříč odvětvovými politikami a do pracovního programu Komise, při plném zohlednění pravomocí členských států;

2.

v příslušných případech společně se všemi zúčastněnými stranami, včetně nevládních organizací zaměřujících se na spotřebitele a děti a pod vedením orgánů v oblasti veřejného zdraví, připravovaly, posilovaly a přezkoumávaly iniciativy na místní, vnitrostátní a evropské úrovni. Tato opatření by měla být prováděna s cílem omezit marketing obracející se na děti a mladistvé zaměřený na potraviny s vysokou energetickou hodnotou, vysokým obsahem cukru, soli nebo nasycených a transmastných kyselin nebo na potraviny, které jiným způsobem nevyhovují vnitrostátním nebo mezinárodním výživovým doporučením, jakož i s cílem bojovat proti sedavému způsobu života, a to s využitím fakticky podložených nástrojů vzhledem k tomu, že je prokázána silná vazba mezi marketingem a trávením času u obrazovky na jedné straně a adipozitou u dětí a mladistvých na straně druhé;

3.

vzaly zejména na vědomí naléhavou potřebu reagovat na novou výzvu v podobě marketingu a reklamy, k nimž jsou využívány on-line platformy a sociální média a kdy jsou sdělení často lépe zacílena na jednotlivé děti a jejich monitorování je obtížnější;

4.

motivovaly k dobrovolnému označování potravin, v souladu se zásadami stanovenými v nařízení (EU) č. 1169/2011, a zejména v čl. 35 odst. 1, s cílem podporovat všechny spotřebitele, zejména ty, kteří pocházejí z nižších socioekonomických skupin, při výběru zdravých potravin, a aby podporovaly vzdělávací a informační kampaně, jejichž cílem je zlepšit u spotřebitelů porozumění informacím o potravinách, včetně označování výživové hodnoty;

5.

v rámci skupiny na vysoké úrovni pro výživu a tělesnou aktivitu určily vhodné mechanismy ke zlepšení stávajícího shromažďování údajů o zdravotních ukazatelích, jakož i údajů o intervencích a opatřeních, zejména těch, které se týkají chování, ochranných faktorů a rizikových faktorů, nadváhy, obezity a zdravotních důsledků, s cílem získat aktuální, spolehlivé a srovnatelné údaje;

6.

jako prioritní oblasti činnosti označily monitorování tělesné aktivity a kvality potravin z hlediska výživových hodnot ve vzdělávacích zařízeních pro děti, posuzování sociálních nerovností v souvislosti s obezitou a nadváhou u dětí a mladistvých, a jejich následného dopadu;

7.

podporovaly iniciativu WHO sledující výskyt obezity u dětí (Childhood Obesity Surveillance Initiative) (29) s cílem pravidelně posuzovat trendy v oblasti nadváhy a obezity u žáků základních škol a studii sledující zdravotní návyky u dětí školou povinných (Health Behaviour Study in School Children) (30) v případě mladistvých, s cílem pochopit šíření problému v této skupině obyvatelstva a umožnit srovnání jednotlivých zemí v rámci evropského regionu;

8.

nadále podporovaly a prováděly akční plán EU pro boj s dětskou obezitou 2014–2020 a to při plném zohlednění pravomocí členských států, a zvláště se při tom zaměřily na přeshraniční činnosti a účinky, jako je zlepšování potravinářských výrobků a marketing se zaměřením na děti;

9.

rozvíjely a vyhodnocovaly fakticky podložené programy a pokyny v oblasti podpory zdraví a prevence, diagnostiky a možností léčby zaměřené na děti a mladistvé, kteří jsou nadváhou a obezitou ohroženi nebo jimi trpí. Kromě toho, aby pro zdravotnické pracovníky zajišťovaly odbornou přípravu a pokyny v souladu s pokyny a doporučeními WHO;

10.

určily osvědčené postupy v členských státech, které vyhovují fakticky podloženým kritériím výběru, a šířily je se zohledněním institucionálního kontextu mezi členskými státy;

1.

nadále poskytovala podporu a prostředky pro výzkumné projekty a iniciativy zaměřené na sledování a řešení problému dětské nadváhy a obezity, včetně šíření příkladů osvědčených postupů a úspěšných případů vybraných na základě přísných kritérií;

2.

zajišťovala zaujetí účinného přístupu, který zohledňuje oblast zdraví ve všech politikách a napříč odvětvími a iniciativami a prosazuje hlediska zdraví, prevence a výživy;

3.

nadále zapojovala zúčastněné subjekty na úrovni EU, zejména v oblasti zlepšování výrobků, a využívala k tomu vhodné rámce pro hodnocení a vyvozování odpovědnosti, a pravidelně podávala zprávy o vývoji v této oblasti;

4.

podporovala vypracovávání kodexů chování EU v oblasti marketingové a obchodní komunikace týkající se potravin, zejména v souvislosti s dětmi a mladistvými, s odpovídajícím zapojením zúčastněných stran;

5.

podporovala spolupráci členských států, které jsou ochotny pokračovat ve vytváření a co nejširším provádění vhodných koordinovaných iniciativ, zejména v oblasti zlepšování potravinářských výrobků, ekonomických analýz důsledků obezity, uvádění potravin na trh a zadávání veřejných zakázek na potraviny.