EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.9.2017

COM(2017) 538 final

2017/0232(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1092/2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2017) 313 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Evropská rada pro systémová rizika (dále jen „ESRB“), která byla zřízena v prosinci 2010, představuje makroobezřetnostní pilíř ESFS. ESRB odpovídá za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v EU. K jejím úkolům patří: i) přispívat k předcházení systémovým rizikům pro finanční stabilitu v EU, která vzniknou v rámci finančního systému, nebo k jejich zmírňování, při současném zohlednění makroekonomického vývoje, tak aby nedocházelo k výskytům rozsáhlých finančních problémů; ii) přispívat k hladkému fungování vnitřního trhu a zajistit tak udržitelný příspěvek finančního sektoru k hospodářskému růstu.

ESRB má mnoho členů, včetně národních centrálních bank, orgánů dohledu a evropských orgánů. K utváření makroobezřetnostní politiky v EU má k dispozici zvláštní nástroje, jako jsou doporučení a varování. Mandát ESRB vztahující se na celý systém je obzvláště důležitý při sledování a hodnocení meziodvětvových a přeshraničních rizik a vedlejších účinků a její koordinační úloha omezuje riziko dalšího rozšíření. Usnadněním uznání vnitrostátních makroobezřetnostních opatření ESRB rovněž zajišťuje omezení přeshraničních úniků a regulatorní arbitráže na minimum. V důsledku toho má ESRB přímý dopad na účinnost makroobezřetnostních opatření zemí EU, a tudíž na míru finanční stability v EU. V této souvislosti se očekává, že lepší fungování ESRB zajistí vyšší účinnost makroobezřetnostní politiky.

·vydává doporučení a varování široké škále adresátů,

·přispívá k probíhajícímu vývoji makroobezřetnostního rámce v EU,

·úspěšně využívá zdroje a odborné znalosti mnoha svých institucionálních členů a nezávislé teoretické informace poskytované poradním vědeckým výborem,

·hraje důležitou úlohu při koordinaci a hodnocení oznámených makroobezřetnostních opatření v EU.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

ESRB je orgán bez právní subjektivity. Odpovídá za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v EU. Cílů návrhu, kterými je zvýšení efektivnosti ESRB a posílení makroobezřetnostní koordinace v EU, lze dosáhnout doplněním již existujících právních předpisů EU, což znamená, že jich může být nejlépe dosaženo na úrovni EU místo prostřednictvím různých iniciativ jednotlivých členských států. Jelikož ESRB významně přispívá k vzájemnému uznávání vnitrostátních makroobezřetnostních opatření, pomáhá vnitrostátním orgánům zabývat se systémovými riziky, která se objeví na vnitrostátní úrovni.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

V souladu se zásadami zlepšování právní úpravy se v příslušných případech očekává, že poradní výbory ESRB budou svá stanoviska, doporučení a rozhodnutí konzultovat se zúčastněnými subjekty, mezi něž patří například účastníci trhu, spotřebitelské organizace a odborníci.

2017/0232 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1092/2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 2 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souladu s článkem 20 nařízení (EU) č. 1092/2010 3 (dále jen „nařízení o ESRB“) provedly Evropský parlament a Rada na základě zprávy 4 předložené Komisí přezkum nařízení o ESRB, aby rozhodly, mají-li být úloha a organizace ESRB pozměněny. Přezkoumán byl rovněž způsob jmenování předsedy ESRB.

(2)Ve zprávě Komise o úloze a organizaci ESRB z roku 2017 5 je vyvozen závěr, že ačkoliv ESRB celkově funguje dobře, v některých konkrétních bodech je zapotřebí zlepšení.

(3)Významným kladem je široká účast v generální radě ESRB. Nedávné změny architektury finančního dohledu v Unii, a zejména vytvoření bankovní unie, se však ve složení generální rady neodrážejí. Z tohoto důvodu by se členy generální rady ESRB s hlasovacími právy měl stát předseda Rady dohledu ECB a předseda Jednotného výboru pro řešení krizí. Nezbytné jsou rovněž odpovídající úpravy řídícího výboru a poradního technického výboru.

(4)Prezident ECB předsedal ESRB po dobu prvních pěti let její existence, načež prezident ECB předsedal ESRB dočasně. Během tohoto období zajistil prezident ECB autoritu a důvěryhodnost ESRB a zaručil, že ESRB může účinně využívat odborné znalosti ECB v oblasti finanční stability a spoléhat se na ně. Je proto vhodné, aby prezident ECB předsedal ESRB trvale.

(5)K většímu zviditelnění ESRB jakožto orgánu, který je nezávislý na svých jednotlivých členech, by předseda ESRB měl mít možnost pověřit úkoly souvisejícími s vnějším zastupováním ESRB vedoucího sekretariátu ESRB.

(6)V čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 6 je stanoveno, že vedoucího sekretariátu ESRB jmenuje ECB po konzultaci s generální radou ESRB. Ke zvýšení prestiže vedoucího sekretariátu ESRB by generální rada ESRB měla na základě otevřeného a transparentního postupu posoudit, zda kandidáti na místo vedoucího sekretariátu ESRB, kteří jsou v užším výběru, mají vlastnosti a zkušenosti potřebné pro řízení sekretariátu ESRB. Generální rada by měla o postupu hodnocení informovat Evropský parlament a Radu. Mimoto je třeba objasnit úkoly vedoucího sekretariátu ESRB.

(7)V souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 1092/2010 volili prvního místopředsedu ESRB až dosud členové Generální rady ECB ze svých řad s přihlédnutím k potřebě vyváženého zastoupení členských států obecně a členských států, jejichž měnou je euro, a členských států, jejichž měnou není euro. Po vytvoření bankovní unie je vhodné nahradit odkaz na členské státy, jejichž měnou je euro, a členské státy, jejichž měnou není euro, odkazem na členské státy, které se účastní bankovní unie, a členské státy, které se jí neúčastní.

(8)Vzhledem ke změnám Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP) 7 , a zejména přijetí nařízení (EU) č. 1092/2010 členskými státy EHP, již není ustanovení čl. 9 odst. 5 uvedeného nařízení relevantní, a mělo by být proto zrušeno.

(9)Ke snížení nákladů a zvýšení účinnosti postupu by se počet zástupců Komise v poradním technickém výboru ESRB měl snížit ze stávajících dvou zástupců na jednoho zástupce.

(10)Ustanovení čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) č. 1092/2010 vyžaduje, aby byla varování a doporučení ESRB předána Radě a Komisi a v případě, že jsou určena jednomu nebo více vnitrostátním orgánům dohledu, též evropským orgánům dohledu. K posílení demokratické kontroly a transparentnosti by tato varování a doporučení měla být předána i Evropskému parlamentu a evropským orgánům dohledu.

(11)K zajištění kvality a relevance stanovisek, doporučení a rozhodnutí ESRB se očekává, že poradní technický výbor a poradní vědecký výbor v příslušných případech konzultuje v počáteční fázi se zúčastněnými subjekty, a to otevřeným a transparentním způsobem.

(12)Nařízení (EU) č. 1092/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 1092/2010 se mění takto:

1)    Článek 4 se mění takto:

a)    vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.    V případě konzultací ohledně jmenování vedoucího sekretariátu ESRB v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1096/2010* generální rada ESRB na základě otevřeného a transparentního postupu posoudí, zda kandidáti na místo vedoucího sekretariátu ESRB, kteří jsou v užším výběru, mají vlastnosti a zkušenosti potřebné pro řízení sekretariátu ESRB. Generální rada informuje o postupu konzultace Evropský parlament a Radu.

*    Nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 162).“;

_______________________________________________________________________________

b)    vkládá se nový odstavec 3 a, který zní:

„3 a.    Při vydávání pokynů vedoucímu sekretariátu ESRB podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 se předseda a řídící výbor ESRB mohou zabývat zejména těmito záležitostmi:

a)    každodenní řízení sekretariátu ESRB;

b)    správní a rozpočtové záležitosti související se sekretariátem ESRB;

c)    koordinace a příprava činnosti a rozhodování generální rady;

d)    příprava návrhu ročního programu ESRB a jeho provádění;

e)    příprava výroční zprávy o činnosti ESRB a informování generální rady o jejím provádění.“;

2)    Článek 5 se mění takto:

a)    odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.    ESRB předsedá prezident ECB.

2.    Prvního místopředsedu volí ze svých řad členové Generální rady ECB na období pěti let s přihlédnutím k potřebě vyváženého zastoupení členských států obecně a zúčastněných členských států, jak jsou vymezeny v čl. 2 bodě 1 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013**, a nezúčastněných členských států. První místopředseda může být jednou zvolen opakovaně.

__________________________________________________________________

**    Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).“;

b)    odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.    Předseda zastupuje ESRB navenek. Předseda může úkoly související s vnějším zastupováním ESRB svěřit vedoucímu sekretariátu.“;

3)    Článek 6 se mění takto:

a)    odstavec 1 se mění takto:

i)    vkládají se nové body fa) a fb), které znějí:

„fa)    předseda Rady dohledu ECB;

fb)    předseda Jednotného výboru pro řešení krizí;“;

ii)    písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g)    předseda poradního vědeckého výboru;“;

b)    odstavec 2 se mění takto:

i)    písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)    jeden zástupce na vysoké úrovni příslušných vnitrostátních orgánů dohledu, nebo vnitrostátních orgánů určených k uplatňování opatření zaměřených na řešení systémového nebo makroobezřetnostního rizika za každý členský stát v souladu s odstavcem 3;“;

c)    odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    Pokud jde o zastoupení vnitrostátních orgánů uvedených v odst. 2 písm. a), příslušní zástupci na vysoké úrovni se střídají v závislosti na projednávaných bodech, ledaže se vnitrostátní orgány určitého členského státu dohodnou na společném zástupci.“;

4)    V článku 9 se zrušuje odstavec 5;

5)    Článek 11 se mění takto:

a)    odstavec 1 se mění takto:

i)    písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)    čtyř dalších členů generální rady, kteří jsou rovněž členy Generální rady ECB, s ohledem na nutnost zajistit celkově vyvážené zastoupení členských států obecně a zúčastněných členských států, jak jsou vymezeny v čl. 2 bodě 1 nařízení (EU) č. 1024/2013, a nezúčastněných členských států. Jsou voleni členy generální rady z jejích členů, kteří jsou rovněž členy Generální rady ECB, na období tří let;“;

ii)    vkládají se nové body ga) a gb), které znějí:

„ga)    předsedy Rady dohledu ECB;

gb)    předsedy Jednotného výboru pro řešení krizí;“;

6)    Článek 12 se mění takto:

a)    odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.    Poradní vědecký výbor v příslušných případech vede v počáteční fázi otevřeným a transparentním způsobem konzultace se zúčastněnými subjekty, a současně dodržuje požadavek na zachování důvěrnosti.“;

7)    Článek 13 se mění takto:

a)    odstavec 1 se mění takto:

i)    písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f)    zástupce Komise;“;

ii)    vkládají se nové body fa) a fb), které znějí:

„fa)    zástupce Rady dohledu ECB;

fb)    zástupce Jednotného výboru pro řešení krizí;“;

b)    vkládá se nový odstavec 4 a, který zní:

„4 a.    Poradní technický výbor v příslušných případech vede v počáteční fázi otevřeným a transparentním způsobem konzultace se zúčastněnými subjekty, a současně dodržuje požadavek na zachování důvěrnosti.“;

8)    Článek 16 se mění takto:

a)    v odstavci 2 se první věta nahrazuje tímto:

„Varování nebo doporučení vydaná ESRB v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. c) a d) mohou být buď obecné, nebo konkrétní povahy a jsou určena především Unii jako celku, jednomu či více členským státům, jednomu či více evropským orgánům dohledu nebo jednomu či více příslušným vnitrostátním orgánům, nebo ECB s ohledem na úkoly svěřené ECB podle čl. 4 odst. 1 a 2 a čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013.“;

b)    odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    Varování či doporučení jsou současně s jejich předáním adresátům podle odstavce 2 předávána v souladu s přísnými pravidly týkajícími se zachování důvěrnosti Radě, Evropskému parlamentu, Komisi a evropským orgánům dohledu.“;

9)    V článku 17 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.    Pokud je doporučení uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) určeno Komisi, jednomu či více členským státům, jednomu či více evropským orgánům dohledu nebo jednomu či více příslušným vnitrostátním orgánům, adresáti informují Evropský parlament, Radu a ESRB o opatřeních přijatých v reakci na doporučení a odůvodní případnou nečinnost. V příslušných případech informuje ESRB o obdržených odpovědích v souladu s přísnými pravidly týkajícími se zachování důvěrnosti neprodleně evropské orgány dohledu.

2.    Jestliže ESRB rozhodne, že jejímu doporučení nebylo vyhověno a že adresáti řádně neodůvodnili svou nečinnost, informuje ESRB o tom v souladu s přísnými pravidly týkajícími se zachování důvěrnosti adresáty, Evropský parlament, Radu a příslušné evropské orgány dohledu.“;

10)    Článek 20 se nahrazuje tímto:

„Nejdříve pět let ode dne [Úř. věst.: vložte datum vstupu v platnost] provede Komise hodnocení tohoto nařízení a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1) V „de Larosièrově zprávě“ (závěrečná zpráva předložená dne 25. února 2009) bylo doporučeno zřídit unii, která bude dohlížet na rizika ve finančním systému jako celku.

(2) Úř. věst. C , s. .

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské Rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).

(4) Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o úloze a organizaci Evropské rady pro systémová rizika, COM(2014) 508 final.

(5) Pracovní dokument útvarů Komise, analýza účinků, změny nařízení o ESRB, COM(2017).

(6) Nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 162).

(7) Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 198/2016 ze dne 30. září 2016, kterým se mění příloha IX (Finanční služby) Dohody o EHP [2017/275] (Úř. věst. L 46, 23.2.2017, s. 1).