EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 13.12.2017
COM(2017) 810 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o pokroku dosaženém při provádění nařízení (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR)
{SWD(2017) 710 final}
{SWD(2017) 711 final}
Obsah
1. Úvod
2. Nařízení o registru E-PRTR: současná situace
2.1.Internetové stránky registru E-PRTR
2.2.Pokyny Komise
2.3.Provádění členskými státy
2.4.Sankce a pokuty
3. Hodnocení programu REFIT
3.1Rozsah hodnocení
3.2Výsledky hodnocení
4. Možná zlepšení registru E-PRTR
4.1.Akce vycházející ze zprávy o provádění z roku 2013
4.2.Akce vyplývající z nedávného hodnocení
5. Závěry
1. Úvod
Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR) poskytuje vysoce kvalitní informace z oblasti životního prostření o emisích z největších průmyslových provozoven v Evropě.
Veřejnost, zúčastněné strany, analytici, tvůrci politik a osoby s rozhodovací pravomocí v Evropské unii tyto informace velmi oceňují, jelikož se využívají ke stanovování priorit pro strategie účinného snižování emisí, k měření pokroku ve zmenšování znečištění a k ovlivňování provozovatelů, aby přijali postupy a techniky šetrné k životnímu prostředí.
Registr E-PRTR byl zřízen nařízením (ES) č. 166/2006 a pro EU provádí (Kyjevský) protokol EHK OSN o registru úniků a přenosů znečišťujících látek k Aarhuské úmluvě. Přitom staví na existujícím Evropském registru emisí znečišťujících látek (EPER) zřízeném v roce 2000.
Článek 17 nařízení o registru E-PRTR uvádí, že Komise musí přezkoumat informace s údaji o emisích členských států dodané v souladu s článkem 7 a další informace předložené v souladu s článkem 16.
První taková zpráva podle článku 17 byla Evropskému parlamentu a Radě předložena v roce 2013. Vyhodnocovala první tři roky provozu registru E-PRTR: 2007, 2008 a 2009. Tato druhá zpráva se týká následujících čtyř let: 2010, 2011, 2012 a 2013.
Nařízení o registru E-PRTR bylo rovněž vybráno pro hodnocení v rámci Programu Evropské komise pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT)
, aby se zkontrolovalo, zda je „vhodné pro daný účel“. Cílem tohoto hodnocení bylo posoudit jeho účinnost, účelnost, relevantnost, soudržnost a přidanou hodnotu pro EU. Hodnocení se zaměřilo jak na přínosy dosažené prostřednictvím registru E-PRTR, tak na možnosti jeho zjednodušení a snížení regulačních nákladů a zátěží.
Kromě hodnocení registru E-PRTR provedlo GŘ pro životní prostředí kontrolu účelnosti širších povinností v oblasti monitorování a ohlašování vyplývajících ze všech právních předpisů EU v oblasti životního prostředí. Z tohoto paralelního procesu hodnocení vyplynula součinnost.
Tato zpráva proto zahrnuje tři hlavní oblasti:
·přehled provádění registru E-PRTR a toho, jak se toto provádění změnilo od zprávy Evropskému parlamentu a Radě z roku 2013 – oddíl 2,
·shrnutí hodnocení programu REFIT – oddíl 3,
·posouzení možných zdokonalení registru E-PRTR – oddíl 4.
2. Nařízení o registru E-PRTR: současná situace
Provádění nařízení o registru E-PRTR závisí na koordinovaných krocích na úrovni EU učiněných Evropskou komisí a Evropskou agenturou pro životní prostředí (dále jen „EEA“) a na vnitrostátních opatřeních.
Odpovědi členských států na otázky související s prováděním článku 16 jsou k dispozici v databázi agentury EEA týkající se ohlašovacích povinností
. Tyto odpovědi jsou analyzovány v podpůrné studii k hodnocení registru E-PRTR
. Hlavní připomínky k provádění nařízení o registru E-PRTR jsou uvedeny níže.
2.1 Internetové stránky registru E-PRTR
Od roku 2007, kdy začal registr E-PRTR získávat údaje od členských států, staly se internetové stránky registru E-PRTR nejlepším zdrojem každoročních informací o emisích z hlavních průmyslových činností v Evropě. Tyto informace z oblasti životního prostředí jsou zveřejňovány bezplatně na interaktivních internetových stránkách provozovaných a spravovaných agenturou EEA.
Údaje o hlavních znečisťujících látkách poskytují provozovatelé přibližně 30 000 průmyslových provozoven a jsou uchovávány v registru E-PRTR. Zahrnují 65 hospodářských činností z hlavních průmyslových odvětví definovaných v daném nařízení. Tato průmyslová odvětví jsou úzce (ale ne přesně) sladěna se seznamem činností regulovaných podle směrnice o průmyslových emisích.
Za každou provozovnu poskytují provozovatelé informace za daný rok o množství znečisťujících látek, které unikly do ovzduší, vody nebo půdy, i o přenosech odpadů a znečišťujících látek v odpadních vodách mimo lokalitu. Registru E-PRTR se ohlašují nejlepší dostupné údaje. Mohou vycházet z měření, výpočtů nebo odhadů a zahrnují veškeré úniky – z úmyslné, havarijní, pravidelné nebo nepravidelné činnosti.
Údaje o emisích zahrnují 91 hlavních znečisťujících látek včetně těžkých kovů, pesticidů, skleníkových plynů a dioxinů. Za účelem zaměření se na největší zdroje znečištění je ohlašování omezeno na provozovny, které překračují stanovené prahové hodnoty emisí.
Kromě těchto základních souborů údajů, které zahrnují hlavní bodové zdroje znečištění, obsahuje registr E-PRTR také prostorově rozčleněné údaje o únicích z difúzních (tj. rozptýlených) zdrojů.
Internetové stránky registru E-PRTR a jejich související nástroje vyhledávání byly navrženy tak, aby byl přístup co nejsnazší. Výsledkem je, že návštěvníci internetových stránek registru E-PRTR jsou jak četní (průměrně 242 relací za den), tak rozmanití (zahrnují veřejné služby, soukromé podniky a širokou veřejnost).
2.2 Pokyny Komise
Aby Komise pomohla členským státům provádět registr E-PRTR jednotně, zveřejnila v roce 2006 pokyny, které vysvětlují, kdo má informace hlásit, co je třeba hlásit a jak se mají údaje předkládat. Pokyny rovněž zahrnují informativní seznam odvětví a znečišťujících látek, u kterých se očekává ohlašování údajů.
I když jsou pokyny při procesu ohlašování nesmírně užitečné, jsou dnes již 11 let staré a nastal čas na jejich aktualizaci. Jednalo by se jednak o to, jak vylepšit stávající otázky zahrnuté v pokynech, i o to, jak se vypořádat s otázkami a zkušenostmi týkajícími se provádění, které se objevily od prvního vydání pokynů.
2.3 Provádění členskými státy
Všechny členské státy EU provádějí nařízení o registru E-PRTR. Jelikož je nařízení v zájmu Evropského hospodářského prostoru, provádí se rovněž v Norsku, na Islandu a v Lichtenštejnsku. Přidáte-li k tomu údaje ohlášené Švýcarskem a Srbskem, zjistíte, že nařízení má sice neočekávaný, přesto však užitečný geografický dosah.
Všechny členské státy odevzdaly svá roční hlášení s údaji za roky 2010, 2011, 2012 a 2013. Komise musela podniknout následné kroky, aby přiměla některé členské státy předložit svá hlášení. Nicméně tyto ojedinělé případy se rychle vyřešily, a Komise nevedla žádná formální řízení o nesplnění povinnosti.
Za posouzení kvality předložených údajů a za to, zda informace poskytnuté jednotlivými provozovnami jsou dostatečně úplné, jednotné a správné, jsou odpovědné vnitrostátní orgány. Jak uvedla předchozí zpráva o provádění, praktické aspekty monitorování vedou k tomu, že ohlašování emisí do ovzduší je nejúplnější. Údajů o přenosu odpadů a o únicích do půdy je relativně málo.
Několik členských států se rozhodlo rozšířit seznam látek, ke kterým mají provozovatelé ohlašovat informace, a snížit prahové hodnoty pro ohlašování.
Obtíže, se kterými se členské státy setkaly při ohlašování údajů registru E-PRTR, nejčastěji souvisí s informačními technologiemi a nedostatečnými znalostmi provozovatele (což má za následek chyby v ohlašovaných látkách a jednotkách). Jako zdroj obtíží bylo označeno i nedostatečné sladění mezi registrem E-PRTR a směrnicí o průmyslových emisích, zejména u činností souvisejících s nakládáním s odpady a se skládkami.
Většina členských států uvádí, že se údaje pro registr E-PRTR předkládají elektronicky, přičemž tři členské státy jednoznačně nepřijímají ohlašování v papírové podobě.
Agentura EEA u ohlašovaných údajů provádí četné kontroly zajištění kvality, a tam, kde zjistí chyby v údajích, mohou členské státy provést opravy. Celkem čtyři členské státy využily v období hodnocení tuto možnost opětovného předložení údajů – ve všech případech za účelem opravy chyb u jednotek pro ohlašování.
Osm členských států uvedlo, že využilo ustanovení o důvěrnosti v článku 11, aby údaje registru E-PRTR neposkytlo.
2.4 Sankce a pokuty
V souladu s článkem 20 nařízení o registru E-PRTR musí členské státy vypracovat pravidla pro sankce v případě nesplnění povinnosti. Členské státy ohlásily různá správní a trestní řízení s širokou škálou maximálních pokut. V průběhu ohlašovacího období pět členských států skutečně uložilo sankce. Dva další uvedly, že bylo zahájeno řízení o nesplnění povinnosti proti provozovatelům, ale bylo staženo, jakmile byly údaje k dispozici. Na základě těchto důkazů je patrné, že členské státy zavedly účinné sankce a pokuty, aby zajistily, že příslušní provozovatelé dostojí své ohlašovací povinnosti vůči registru E-PRTR.
3. Hodnocení programu REFIT
V rámci programu REFIT Komise posoudila nařízení o registru E-PRTR, přičemž hodnotila základní analytické otázky týkající se účinnosti, relevantnosti, účelnosti, soudržnosti a přidané hodnoty pro EU.
Za tímto účelem použila zdroje, jako jsou zprávy členských států o provádění, konzultace a seminář se zúčastněnými stranami. Kromě toho uzavřela smlouvu na externí poradenské služby za účelem provedení podpůrné studie a shromáždění specifických informací ke klíčovým tématům.
Podrobnosti k provádění hodnocení jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise. Tato zpráva shrnuje hlavní zjištění hodnocení a podrobněji se zaměřuje na potřebné následné kroky.
3.1Rozsah hodnocení
Jelikož členské státy již mají přímé ohlašovací povinnosti jakožto strany nebo signatáři Kyjevského protokolu, zaměřilo se hodnocení na další povinnosti podle nařízení o registru E-PRTR:
a)provozovatelé ohlašující informace o pěti dalších znečisťujících látkách ve vodě a nižší prahové hodnoty pro ohlašování emisí dioxinů a furanů,
b)každoroční ohlašování údajů Komisi příslušnými orgány členských států,
c)začlenění těchto údajů Komisí (za podpory agentury EEA ) do veřejně přístupného registru E-PRTR,
d)vypracování pokynů Komise, aby se usnadnila jednotná praxe v členských státech, a
e)každé tři roky podávání zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění registru E-PRTR.
3.2Výsledky hodnocení
Kritéria hodnocení se posuzují takto:
·Registr E-PRTR je účinný nástroj, protože poskytuje vysoce komplexní a podrobný soubor údajů o průmyslových emisích. Zúčastněné strany zjevně oceňují hodnotný příspěvek registru E-PRTR v oblasti přístupu k informacím o životním prostředí. Úplnost a kvalita údajů v registru E-PRTR je dobrá a v průběhu času se zlepšuje. Pokud jde o interpretaci údajů, dodatečné informace by pomohly oslovit širší veřejnost.
·Pokud jde o účelnost, vedl si registr E-PRTR dobře. Většina poskytovatelů údajů uvedla, že ke splnění ohlašovací povinnosti registru E-PRTR nad rámec požadavků Kyjevského protokolu bylo třeba minimálního úsilí. Správci údajů uvedli, že dané úsilí bylo přiměřené značnému přínosu veřejné dostupnosti údajů registru E-PRTR. Nicméně se jeví, že povinnost členských států podle článku 16 ohlašovat každé tři roky informace o celkovém provádění registru E-PRTR má omezené využití a ukazuje se prostor pro zjednodušení.
·Zatímco je registr E-PRTR sám o sobě soudržný, objevily se obavy ohledně jeho soudržnosti s údaji ohlášenými v souladu se souvisejícími právními předpisy, např. směrnicí o průmyslových emisích a acquis upravujícím problematiku odpadů.
·Registr E-PRTR je nadále relevantní, protože poskytuje podrobný a komplexní soubor údajů, ke kterému má široká veřejnost snadný přístup. Díky tomu registr E-PRTR výrazně přispívá k transparentnosti a účasti veřejnosti v rozhodování v oblasti životního prostředí.
·Registr E-PRTR poskytuje přidanou hodnotu nad rámec požadavků Kyjevského protokolu tím, že zajišťuje důsledné provádění protokolu ve všech členských státech. Tuto přeshraniční důslednost oceňují uživatelé registru E-PRTR, jelikož poskytuje transparentnost u emisí znečišťujících látek z průmyslových činností a umožňuje srovnávací hodnocení mezi členskými státy. Profily zemí podle agentury EEA týkající se průmyslového znečištění jsou dobrým příkladem toho, jak údaje registru E-PRTR používají tvůrci politiky, průmysl a široká veřejnost jako přidanou hodnotu.
Hodnocení došlo k závěru, že nařízení o registru E-PRTR je důležitým nástrojem acquis EU v oblasti životního prostředí a je pro daný účel vhodné.
4. Možná zlepšení registru E-PRTR
4.2.Akce vycházející ze zprávy o provádění z roku 2013
Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě z roku 2013 dospěla závěru, že nařízení o registru E-PRTR je poměrně dobře prováděno, ale určila oblasti, ve kterých by mohla být provedena možná zlepšení. V následujících čtyřech letech bylo pozorováno neustálé zlepšování, zejména s tím, jak provozovatelé, příslušné orgány a široká veřejnost získávali zkušenosti s používáním registru E-PRTR. Na základě přezkoumání tří hlavních oblastí pro zlepšení označených ve zprávě z roku 2013 je důležité poznamenat toto:
a) Zlepšení kvality údajů a posílení důvěry uživatelů:
Provozovatelé a členské státy mají v souladu s daným nařízením povinnost poskytovat registru E-PRTR vysoce kvalitní údaje. I když se stále příležitostně objevují chyby v údajích, jsou údaje předkládané Komisi nyní úplnější, jednotnější a přesnější, do velké míry díky propracovaným automatickým kontrolám v ohlašovacím systému. Většina zbytkových chyb v údajích je odhalena při neformálním přezkumu prováděným agenturou EEA a členské státy je mohou opravit prostřednictvím opětovného podání údajů.
Zpráva z roku 2013 předpokládala využití řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům za účelem zlepšení kvality údajů, ale nebylo k tomu třeba přistoupit.
Byl zahájen přezkum pokynů registru E-PRTR.
Kvalita údajů zůstává významnou oblastí pro další zlepšování, protože spolehlivější údaje vyšší kvality vytvářejí účinný cyklus vyšší důvěry uživatelů, což následně zvyšuje využití údajů registru E-PRTR.
Zpráva z roku 2013 také poukázala na potřebu, aby Komise lépe koordinovala registr E-PRTR s prací odborných skupin pro další, související politiky v oblasti životního prostředí. Pokud jde o myšlenku zlepšení emisních faktorů u úniků do vody, byla navázána spolupráce s pracovní skupinou pro chemické otázky zřízenou rámcovou směrnicí o vodě v rámci projektu o integrovaném modelu posuzování v politice EU v oblasti sladkovodního a mořského prostředí.
b) Lepší využívání a výměna údajů
Zpráva z roku 2013 zaznamenala potřebu zajistit větší uživatelskou přívětivost internetových stránek registru E-PRTR. Bylo poukázáno na tyto oblasti: zdokonalená funkčnost, navigační funkce a funkce vyhledávání, doplnění odborných informací k předloženým údajům, standardizovaná terminologie a odkazy na soubory údajů, které jsou výsledkem jiných ohlašovacích povinností. V rámci probíhajícího procesu bylo provedeno mnoho zlepšení, včetně spuštění nových, uživatelsky přívětivějších internetových stránek v roce 2016.
Komise rovněž aktivně prosazovala používání registru E-PRTR pro vědecké a technické účely, stejně jako pro analýzu politik a veřejné využití.
c) Vysvětlení nařízení o registru E-PRTR a vazby na další právní předpisy
Jakožto hlavní zdroj údajů o průmyslových emisích je registr E-PRTR v souladu s osvědčeným postupem prosazovaným v sedmém akčním plánu Komise pro životní prostředí – tj. zásadou systému sdílení informací o životním prostředí (SEIS) „vytvořit jednou, používat často“.
Společný přístup k získávání a využívání ucelených prostorových informací v souladu se směrnicí INSPIRE rovněž poskytuje příležitost sladit údaje registru E-PRTR s povinnostmi podle souvisejících právních předpisů, zejména směrnicí o průmyslových emisích a s acquis upravujícím problematiku odpadů.
Využilo se příležitostí pro další rozvoj součinnosti mezi toky údajů a pro zlepšení efektivity:
-IT infrastruktura registru E-PRTR se bude modernizovat, aby zahrnovala „registr“ pro průmyslové provozovny. To v souladu s požadavky směrnice INSPIRE sladí informace o společných správních parametrech, jako jsou název provozovatele, adresa a umístění. Bude to podporovat synergie mezi soubory údajů a registrem E-PRTR. Například soubory údajů směrnice o průmyslových emisích budou propojeny s registrem E-PRTR a částečně do něj budou začleněny,
-navrhovaný přezkum rámcové směrnice o odpadech obsahuje ustanovení, které má zajistit, že se údaje registru E-PRTR v relevantních případech využívají ke zlepšení informací o vnitrostátním vzniku odpadů a nakládání s nimi,
-probíhají iniciativy pro lepší koordinaci ohlašování v rámci registru E-PRTR a úzce souvisejících směrnic o průmyslových emisích, o čištění městských odpadních vod a národních emisních stropech.
4.2.Akce vyplývající z nedávného hodnocení
Hodnocení nařízení o registru E-PRTR bylo provedeno, když registr fungoval přibližně deset let. Neobjevilo zjevnou potřebu zásadního zjednodušení stávajícího nařízení nebo jeho rozsáhlých vylepšení, zejména proto, že vylepšení fungování registru E-PRTR jsou možná prostřednictvím jeho důslednějšího provádění.
Hodnocení potvrzuje, že následné kroky vyplývající ze zprávy z roku 2013 o provádění registru E-PRTR mají význam a měly by pokračovat. Rovněž naznačuje, že v těchto oblastech je možnost dalšího zdokonalení:
a)Poradenství: Členské státy se ujednocují v oblasti osvědčených postupů. Avšak další příznivé výsledky důsledného provádění přijdou s aktualizací stávajících pokynů na úrovni EU, které pocházejí z roku 2006, a od tohoto data se vynořilo mnoho otázek souvisejících s prováděním. Přezkum pokynů pro registr E-PRTR byl proto zahájen jako součást pracovního programu Komise pro rok 2017. Objasní takové otázky, jako je rozsah nařízení, definice činností, emisní faktory a prvky ohlašování, které mohou být považovány za důvěrné.
b)Související ohlašování: Zpráva z roku 2013 již zaznamenala další sladění s úzce souvisejícími ohlašovacími povinnostmi v oblasti životního prostředí jako prostředek, jak učinit registr E-PRTR účinnějším a jednotnějším. Jak je vysvětleno výše, současné iniciativy se snaží zkoumat možnosti zefektivnění ohlašovacích povinností ve vztahu k registru E-PRTR. Pokud jde o budoucnost, bude se Komise při provádění a přezkoumávání příslušných právních předpisů snažit o využití součinností, které sníží zátěž spojenou s ohlašováním a zlepší jednotnost u souborů údajů.
c)Článek 16: Členské zprávy mají povinnost každé tři roky ohlašovat své postupy a opatření v souvislosti s registrem E-PRTR. Komise následně tyto informace použije k přípravě zprávy Evropskému parlamentu a Radě podle článku 17. Informace ohlašované podle článku 16 jsou vysoce kvalitativní a opakující se. Kromě toho již mají signatáři Kyjevského protokolu povinnost vyhotovovat v souladu s tímto protokolem obdobné zprávy o provádění pro EHK OSN. Je tedy pádný důvod považovat články 16 a 17 nařízení o registru E-PRTR za zastaralé. Proto jako součást kroků učiněných v návaznosti na horizontální kontrolu účelnosti ohlašování navrhuje Komise zrušení povinnosti členských států ohlašovat informace každé tři roky podle článku 16 a přezkumu Komisí podle souvisejícího článku 17. To by nevylučovalo pravidelné zevrubnější hodnocení nařízení.
d)Kontext údajů: Doplnění stávajícího registru E-PRTR o více informací o souvisejících tématech by značně zlepšilo jeho účelnost jakožto komplexního zdroje informací o životním prostředí. Další kontext by mohla poskytnout taková opatření jako rozčlenění popisů činností, včetně kvantitativních údajů o činnostech a lepšího vysvětlení možných dopadů uvedených úniků na zdraví a životní prostředí, stejně jako lepší označení přístupu k dalším informacím o kvalitě ovzduší a vody.
5. Závěry
Registr E-PRTR je důležitou a klíčovou složkou znalostní základny o emisích z průmyslových činností v Evropě.
Snadno přístupné a vysoce kvalitní údaje na internetových stránkách registru E-PRTR poskytují veřejnosti informace, které výrazně zlepšují její schopnost zapojovat se do širšího rozhodování v oblasti životního prostředí. Kromě toho, pro širokou škálu dalších uživatelů, včetně politických analytiků a tvůrců politik, zůstává registr E-PRTR hlavním referenčním bodem pro klíčové skutečnosti v oblasti životního prostředí týkající se rozsáhlých průmyslových činností.
Komise se domnívá, že nařízení o registru E-PRTR je dobře prováděno a mnoho problémů uvedených ve zprávě Evropskému parlamentu a Radě z roku 2013 bylo napraveno.
Existuje samozřejmě prostor pro další zlepšování registru E-PRTR a tato zpráva stanoví mnoho cest, kterými se Komise bude ubírat, zejména:
·přezkoumání stávajících pokynů, aby se členským státům pomohlo s jednotným prováděním,
·lepší zefektivnění ohlašovacích povinností dalším využitím synergií se souvisejícími právními předpisy v oblasti životního prostředí,
·snížení administrativní zátěže pro členské státy a
·prozkoumání možností dalších informací o souvisejících tématech, které by zvýšily účinnost údajů registru E-PRTR.