EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52017DC0713

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Budoucnost potravinářství a zemědělství

COM/2017/0713 final

V Bruselu dne 29.11.2017

COM(2017) 713 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EMPTY

Budoucnost potravinářství a zemědělství


Budoucnost potravinářství a zemědělství



Obsah

1.Nové souvislosti

2.SMĚREM K NOVÉMU MODELU A JEDNODUŠŠÍ PODOBĚ SZP

3.INTELIGENTNÍ, MODERNÍ A UDRŽITELNÁ SZP

3.1.Využití výzkumu a inovací – lepší propojení teorie a zemědělské praxe

3.2.Budování inteligentního a odolného zemědělství

3.2.1.Spravedlivá podpora příjmu pro důstojné živobytí zemědělců

3.2.2.Investice do lepší pozice zemědělců na trhu

3.2.3.Řízení rizik

3.3.Posílená environmentálních a klimatická opatření a přispění k dosažení souvisejících cílů EU

3.4.Posilování socioekonomické struktury venkovských oblastí

3.4.1.Růst a tvorba pracovních míst ve venkovských oblastech

3.4.2.Zatraktivnit odvětví pro mladou generaci

3.5.Odezva na obavy občanů týkající se udržitelnosti zemědělské produkce, včetně témat zdraví, výživy, plýtvání potravinami a dobrých životních podmínek zvířat

4.Globální rozměr SZP

4.1.Obchod

4.2.Migrace

   



1.Nové souvislosti 

Zemědělské odvětví EU a venkovské oblasti se velmi významně podílejí na dobrých životních podmínkách v Unii a na tom, zda si je EU udrží i v budoucnu. Zemědělské odvětví EU je jedním z předních světových producentů potravin a potraviny zabezpečuje pro více než 500 milionů evropských občanů. Zemědělci EU jsou také hlavními pečovateli o životní prostředí, jelikož se starají o přírodní zdroje půdy, vody, o ovzduší a biologickou rozmanitost na 48 % území EU (lesy tvoří dalších 36 %) a pečují o ta nejdůležitější přírodní úložiště uhlíku a o dodávku energie z obnovitelných zdrojů pro průmysl a energetiku. Sami jsou také na těchto přírodních zdrojích přímo závislí. Zemědělství vděčíme za velký počet pracovních míst – jako takové poskytuje práci stálejšího charakteru 22 milionům osob a odvětví související s produkcí potravin v širším smyslu (zemědělství, zpracování potravin a související maloobchodní prodeje a služby) dohromady zajišťují přibližně 44 milionů pracovních míst. Venkovské oblasti v EU jsou celkem domovem 55 % populace EU 1 a současně lidem poskytují zázemí pro práci, rekreaci a cestovní ruch.

Obrázek 1

Žádnou z těchto výhod však nelze považovat za samozřejmost. Na rozdíl od většiny ostatních hospodářských odvětví zemědělství silně závisí na počasí. Často je také postihuje kolísání cen, přírodní katastrofy a neúroda způsobená škůdci či chorobami – každý rok tak alespoň 20 % zemědělců přijde o více než 30 % svých příjmů (ve srovnání s průměrem za předchozí tři roky). Zároveň jasně přetrvává tlak na přírodní zdroje, částečně způsobovaný některými typy zemědělské činnosti, a všechny výše uvedené problémy potenciálně násobí změna klimatu. Společná zemědělská politika (SZP) by měl proto vést k přechodu na udržitelnější zemědělství.

SZP doposud umožnila rozvoj vůbec nejintegrovanějšího jednotného trhu. Právě díky SZP je zemědělské odvětví EU schopno reagovat na požadavky občanů, pokud jde o zabezpečení potravin, jejich bezpečnost, kvalitu a udržitelnost. Zároveň se však zemědělství potýká s nízkou ziskovostí – mj. v důsledku přísných výrobních norem EU, vysokých nákladům na výrobní faktory a nejednotné struktury primárního sektoru. Zemědělské odvětví EU má nyní ve většině svých dílčích odvětví na světových trzích konkurenceschopné ceny, je na prvním místě v kvalitě a rozmanitosti potravinářských produktů a v objemu vývozu zemědělsko-potravinářských produktů je světově na prvním místě (v roce 2016 měl tento vývoz hodnotu 131 miliard eur) 2 .

SZP vykazuje solidní výsledky. Práce tím ale nekončí.

Přímými platbami se v současné době podporuje odolnost 7 milionu zemědělských podniků, které představují 90 % obdělávané půdy. Tvoří přibližně 46 % příjmů zemědělců v EU a v mnoha regionech a odvětvích je tento podíl mnohem vyšší. Zemědělcům, kteří čelí značnému kolísání cen a produkce, zaručují relativní stabilitu příjmů, což napomáhá udržovat geograficky rovnoměrné rozložení výrobní základny k produkci vysoce kvalitních potravin v Evropské unii 3 . Působení přímých plateb doplňují tržní nástroje. Zvláštní podpora je také poskytována zemědělcům v oblastech s přírodními omezeními.

Zemědělské odvětví a související životně důležité zdroje obživy na venkově různými způsoby zásadní měrou formuje politika rozvoje venkova. Podporuje investice, shromažďování poznatků, organizaci dodavatelského řetězce, ochranu životního prostředí a boj proti změně klimatu. Programy rozvoje venkova v období 2014–2020 z toho vycházejí a rozšiřují možnosti pro inovace a řízení rizik. Vytvoření evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (EIP-AGRI) zase dalo podnět k shromažďování a sdílení poznatků. K tomu, aby se poznatky skutečně dostaly až k samotným zemědělcům, však bude ještě zapotřebí značného úsilí 4 .

Užitečné jsou i výsledky veřejné konzultace na téma modernizace a zjednodušení SZP 5 , která proběhla v prvním pololetí roku 2017 a potvrdila obecnou shodu, že stávající nástroje SZP úspěšně řeší současné výzvy jen do určité míry. To se týká i environmentálních otázek včetně změny klimatu, o kterých se většina zemědělců a dalších zúčastněných stran domnívá, že by zde dopad SZP měl být intenzívnější. Zároveň byla jako hlavní překážka bránící úspěšnému fungování politiky označena nadměrná byrokracie.

Obrázek 2

Zásadní význam pro dosažení cílů EU v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu mají opatření zaměřená na půdu a zemědělci jsou při plnění těchto důležitých společenských cílů hlavními ekonomickými aktéry. V této souvislosti je třeba věnovat pozornost přímým platbám a zajistit, aby byla velká část aktivně obhospodařované půdy EU kultivována v souladu s postupy, které přinášejí životnímu prostředí prospěch. Stávající platby na plochu určené k rozvoji venkova na tomto základě stavějí. Částečně díky SZP zažívá rozmach ekologické zemědělství, ke kterému se v roce 2015 využívalo 6 % obhospodařované zemědělské půdy. V roce 2000 to pro srovnání byla pouze 2 %.

„Ekologizace 6 “ je někdy méně ambiciózní, než se plánovalo. Ve výsledcích veřejné konzultace byla uváděna jako nejzatěžující a nejsložitější prvek SZP, který omezuje její účinnost. Ze změny klimatu se v průběhu doby stala ještě naléhavější priorita, která zemědělství v budoucnu způsobí nemalé náklady 7 .

Tento názor byl rovněž zdůrazněn v rámci platformy REFIT, která se zaměřila na nadměrnou administrativní zátěž stávajících ekologizačních opatření, systém kontroly a auditu a na zvyšující se překrývání pilířů I a II 8 . Jak uvádí výstupy platformy REFIT, je třeba snížit regulační zátěž SZP, zlepšit nákladovou efektivitu, zajistit dosažení cílů a více začlenit SZP do ostatních oblastí politiky.

První zpráva o provádění stávajícího společného rámce pro monitorování a hodnocení SZP, včetně prvních výsledků týkajících se výkonnosti, budou Evropskému parlamentu a Radě předloženy v roce 2018. Posouzení dopadů, ze kterého bude vycházet návrh Komise týkající se SPZ v období po roce 2020, zohlední všechny dostupné podklady o dosavadních výsledcích politiky (včetně výsledků hodnocení a výstupů platformy REFIT) a tyto informace využije při analýze konkrétních budoucích řešení.



SZP která v budoucnu obstojí

SZP jednak plní cíle stanovené Smlouvou a zároveň se vyvíjí a zvyšuje přidanou hodnotu opatření EU. Značně zvýšila důraz na ochranu životního prostředí, klimaširší kontext venkovského prostředí, které zemědělství využívá. To vše zemědělskému odvětví umožnilo od roku 2005 zvýšit produktivitu téměř o 9 %, snížit současně emise skleníkových plynů o 24 % oproti hodnotám z roku 1990 a omezit používání hnojiv v zájmu udržení kvality vodních zdrojů. Bez silnější a ambicióznější politické podpory však není pravděpodobné, že se EU podaří dále snižovat emise pocházející ze zemědělské produkce stejným tempem. SZP musí nadále opatření zaměřená na tyto výzvy posilovat a musí hrát zásadní úlohu při realizaci priorit předsedy Komise Junckera v úzké spojitosti s dalšími politikami; jde zejména o:

·posílení kvalitní zaměstnanosti, růstuinvestic;

·využití potenciálu energetické unie, oběhového hospodářství a biohospodářství a současné posílení environmentální ochrany, boje proti změně klimatu a přizpůsobení se této změně;

·využívání teoretického výzkumu a inovací v praxi;

·plné zapojení zemědělců a venkovských oblastí do digitální ekonomiky a

·přispění programu Evropské komise v oblasti migrace.

EU je současně pevně odhodlána prosazovat opatření vycházející z Pařížské dohody COP21cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. S podporou SZP počítají zejména politiky, které jmenuje rámec pro oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Ten zemědělské odvětví vyzývá, aby do roku 2030 přispělo k celkovému snížení emisí o 40 % a ke strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu. Evropské zemědělství se také musí více podílet i na plnění ostatních cílů EU v oblasti ochrany životního prostředí. Tyto závazky nelze splnit bez zapojení zemědělců, lesníků a ostatních agrárních aktérů, kteří obhospodařují polovinu půdy Evropské unie a jsou klíčově důležitými uživateli a strážci souvisejících přírodních zdrojů, zajišťují velkou část absorpce uhlíku a obnovitelné zdroje pro průmysl a energetiku. Proto by měla modernizovaná SZP více naplňovat ambice Unie v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, zvýšit tak svou přidanou hodnotu v rámci opatření EU a zabývat se obavami občanů spojenými s udržitelností zemědělské produkce.

Ambiciózní cíle v zájmu budoucích úspěchů politiky EU v oblasti zemědělství a venkova a příspěvek, který by tyto oblasti mohly mít pro společnost jako celek, formulovalo prohlášení Cork 2.0 (2016) „Za lepší život ve venkovských oblastech“. Obsahuje program reformy SZP s cílem zlepšit její výsledky a přizpůsobit ji aktuálním výzvám. Zejména je třeba investovat do dovedností, veřejných služeb, infrastruktury a budování kapacit a umožnit tak vznik dynamických venkovských komunit.

Obrázek 3

Veřejná konzultace zdůraznila význam třech dimenzí udržitelného rozvoje (hospodářská, environmentální a sociální) a usouvztažnila je s širší potřebou modernizacezjednodušení politiky.

Bílou knihou o budoucnosti Evropy ze dne 1. března 2017 zahájila Komise rozsáhlou diskusi o budoucnosti Unie a v rámci toho vyzvala EU a její členské státy, aby lépe komunikovaly s občany, byly vůči nim zodpovědnější a lépe a rychleji realizovaly společně dohodnutá opatření, např. evropský pilíř sociálních práv. Diskusní dokument Komise o budoucnosti financí EU ze dne 28. června 2017 podněcuje další diskusi a uvádí možnosti a scénáře budoucího směřování rozpočtu EU – například také určitou míru spolufinancování společné zemědělské politiky a důsledky tohoto přístupu. Dokumentu dále uvádí, že rozpočet EU by měl i nadále reagovat na současné trendy, které budou EU utvářet v následujících letech. Existuje také řada nových výzev v oblastech, kde se bude od rozpočtu EU očekávat více, než jak je tomu dnes. V této souvislosti se bude třeba zabývat všemi stávajícími nástroji, včetně SZP. Toto sdělení tak nepředjímá ani výsledek této debaty, ani návrhy pro příští víceletý finanční rámec.

Diskusní dokument o budoucnosti financí EU vyzval k přechodu na nový přístup, který umožní udržitelný růst a bude kombinovat hospodářské, sociální a environmentální aspekty celostním a integrovaným způsobem a více se zaměří na zajišťování veřejných statků.

Takový je kontext, ve kterém se SZP bude dále vyvíjet – modernizovat a zjednodušovat v těsné spolupráci s ostatními politikami EU – aby byla schopna plnit řadu naléhavých výzev a využít to nejlepší ze zemědělského odvětví a venkovských oblastí EU, s větším důrazem na vysoké standardy a skutečné výsledky, a mohla zemědělce podporovat při předjímání a zvládání budoucích výzev a událostí.

2.SMĚREM K NOVÉMU MODELU A JEDNODUŠŠÍ PODOBĚ SZP

SZP bude třeba v různých ohledech pozměnit a zdokonalit její reakce na výzvy a příležitosti, které se v zemědělství objevují na úrovni EU, na úrovni vnitrostátní, regionální i místní. Kromě jiného bude třeba zjednodušit správu SZP, zlepšit plnění cílů, které si EU v této oblasti vytyčila, a výrazně snížit byrokracii a administrativní zátěž.

Stávající systém SZP se opírá o podrobné požadavky stanovené na úrovni EU, přísné kontroly, sankce a audit. Tato pravidla jsou často příliš normativní a zasahují až na úroveň jednotlivých zemědělských podniků. K dosahování požadovaných výsledků a přidané hodnoty ve velmi rozmanitém zemědělském a klimatickém prostředí EU se však nehodí ani přístup „shora dolů“ ani přístup univerzální.

Při vytváření modelu pro budoucí SZP by Unie měla stanovit základní parametry politiky (cíle SZP, obecné typy opatření, základní požadavky) a členské státy by měly nést větší odpovědnost, pokud jde o způsob, jakým se bude cílů dosahovat. Cíle SZP by tak odpovídaly závazkům vyplývajícím ze Smlouvy o EU, ale také již dohodnutým cílům v oblasti ochrany životního, změny klimatu (COP 21) a řadě cílů udržitelného rozvoje. Při přípravě strategických plánů pro SZP budou členské státy brát v úvahu to, jaké nástroje plánování vycházející z přijatých právních předpisů a politik EU v oblasti životního prostředí a klimatu mají k dispozici 9 . Zároveň budou členské státy odpovědné za spolehlivé monitorování a vykazování výkonnosti, což podpoří důvěryhodnost rozpočtu.

Větší míra subsidiarity umožní lépe zohlednit místní podmínky a potřeby a v jejich kontextu posuzovat záměry a cíle. Členské státy by nesly odpovědnost za uzpůsobení intervencí SZP, aby se maximalizoval jejich přínos při plnění cílů EU. Byly by zachovány stávající správní struktury – které musí fungovat i nadále a zajišťovat účinné monitorování a prosazování dosažení všech cílů politiky – a členské státy by rovněž měly větší pravomoc při koncipování rámce pro dodržování souladu a kontrolu, který se bude vztahovat na příjemce (včetně kontrol a sankcí).

V zájmu zvýšení přidané hodnoty opatření EU a s cílem zachovat fungování vnitřního zemědělského trhu by členské státy nepřijímaly rozhodnutí izolovaně nýbrž v rámci strukturovaného postupu, který by vznikl přijetím strategického plánu. Ten by se vztahoval na intervence pilíře I i pilíře II, a zajistil tak politickou soudržnost s budoucími opatřeními SZP i ostatními politikami. Model SZP tak i nadále zajistí rovné podmínky, společnou povahu a oba dva pilíře politiky. Komise tyto plány posoudí a schválí, aby mohla SZP co možná nejvíce přispět k dosažení priorit a cílů EU a cílů členských států v oblasti klimatu a energetiky. To je důležité proto, aby se zachoval společný přístup k plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu napříč členskými státy. Ambicióznější politika je v této oblasti jedinou reálnou možností.

Postup plánování by měl být mnohem jednoduší, tedy o poznání méně složitý než stávající plánování rozvoje venkova. To znamená, že by měly být odstraněny zejména normativní prvky, jako jsou podrobnosti k jednotlivým opatřením a pravidla způsobilosti na úrovni právních předpisů EU. Takové zjednodušení by rovněž podpořilo integrované a inovativní přístupy a politický rámec by pak byl adaptabilnější a vstřícnější k inovacím.

To znamená, že SZP a plány členských států by se měly zaměřit především na cíle a očekávané výsledky a ponechat dostatečný prostor pro to, aby se mohla zohlednit specifika členských států a regionů. V souladu s principy, které Komise stanovila v přístupu nazývaném „rozpočet zaměřený na výsledky“ by měl být budoucí systém více sledovat stanovené výsledky, posílit subsidiaritu tím, že členským státům udělí mnohem větší úlohu při zavádění režimů SZP, dále by měl sledovat dohodnuté realistické a adekvátní cíle a přispět ke snížení administrativní zátěže pro příjemce. V takovém novém kontextu lze využít zjednodušené vykazování nákladů a moderní technologie nabízející neskutečné možnosti, jak tuto zátěž snížit, zejména co se týče kontrol. Zemědělci i občané by měli mít možnost tohoto technologického pokroku a méně normativního rámce využít.

Jak se uvádí v prohlášení Cork 2.0, struktura SZP jako celku by zajistila, že intervence budou přesně cílené na dobře vymezené hospodářské, sociální a environmentální zájmy a zároveň budou odrážet potřeby a očekávání dotčených území.

Další klíčová úloha Komise by přirozeně spočívala v dohledu na plnění výsledků a na dodržování základních pravidel EU a mezinárodních závazků v rámci vhodně koncipovaného auditu a systému záruk kvality. Za tímto účelem by postup ověřování kvality musel být přizpůsoben požadavkům jednotlivých politik a jejich stanoveným cílům. Například by bylo třeba vytvořit a uplatňovat spolehlivé a měřitelné ukazatele, důvěryhodné monitorování výkonnosti a podávání zpráv.

3.INTELIGENTNÍ, MODERNÍ A UDRŽITELNÁ SZP

Evropští občané by měli mít i nadále přístup k rozmanitému sortimentu nezávadných, vysoce kvalitních, cenově dostupných a výživných potravin. Způsob, jakým se potraviny produkují a uvádí na trh by měl zohlednit očekávání občanů, zejména pokud jde o dopad na jejich zdraví, na životní prostředí a klima. Aby se tyto cíle dařilo zajišťovat v kontextu rostoucí světové populace, zvýšené zátěže na životního prostředí a změny klimatu, SZP se musí i nadále rozvíjet, udržet si svou tržní orientaci a podporu modelu rodinných zemědělských podniků ve všech regionech Unie. V neposlední řadě musí být SZP v souladu s úsilím o řešení prvotních příčin migrace směřující do EU a toto úsilí podporovat.