13.2.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 54/21

1.

podporuje myšlenku, že přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí má za cíl zlepšit obecné znalosti o stávajících nedostatcích v provádění právních předpisů a politik EU v oblasti životního prostředí v každém členském státě, poskytnout nová řešení, která budou doplňovat postupy prosazování práva, řešit základní příčiny těchto nedostatků, jež jsou často průřezové, a podpořit výměnu osvědčených postupů;

2.

uznává, že balíček přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, který byl zveřejněn v únoru 2017 (1), provádí vůbec poprvé komplexní přezkum způsobu uplatňování právních předpisů a politik EU v oblasti životního prostředí v praxi v členských státech, a to na základě 28 zpráv o jednotlivých zemích. Z přezkumu vyplývá, že politiky v oblasti životního prostředí jsou funkční, že se však vyskytují značné nedostatky, pokud jde o konzistentnost uvádění těchto pravidel a politik do praxe v rámci Evropy;

3.

zdůrazňuje, že úspěšné provádění politiky EU v oblasti životního prostředí vyžaduje úzkou spolupráci mezi všemi úrovněmi správy – od místní úrovně po úroveň EU. Je proto potěšen tím, že Komise ve sdělení přímo zmiňuje spolupráci s Výborem regionů, připomíná však, že v mnoha členských státech je zapotřebí dalšího zlepšení, aby se zaručilo skutečné zapojení místních a regionálních orgánů do přezkumu a zlepšování provádění;

4.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí co nejlépe využily na podporu zohledňování problematiky životního prostředí v rámci makroekonomických priorit procesu evropského semestru a na podporu splnění cílů udržitelného rozvoje v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030;

5.

zdůrazňuje, že je třeba v průběhu let 2017 a 2018 vést s jednotlivými členskými státy strukturovaný dialog o provádění a řádně zapojit místní a regionální orgány s cílem posoudit, jak by se daly řešit strukturální problémy a potřeby jednotlivých členských států;

6.

doporučuje, aby byla Evropská komise v analýze přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí důraznější a aby zlepšila srovnatelnost mezi členskými státy. Evropská komise by měla poskytnout transparentní a snadno srozumitelnou prezentaci pokroku dosaženého v hlavních výzvách týkajících se provádění jednotlivými členskými státy v příštím kole přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, což by nemělo členským státům, regionům nebo městům způsobit dodatečnou zátěž v souvislosti s podáváním zpráv;

7.

naléhavě vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby i nadále posilovaly úlohu sítě IMPEL a dále rozvíjely vnitrostátní sítě IMPEL, v jejichž rámci si mohou odborníci z místních a regionálních orgánů vyměňovat osvědčené postupy (2);

8.

domnívá se, že proces přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí by měl tam, kde je to možné a vhodné, navazovat na již existující mechanismy hodnocení, které se rovněž týkají pokroku při provádění evropských právních předpisů, jako jsou např. projekt „Make it Work“, činnost sítě IMPEL a program REFIT;

9.

vítá sdělení Evropské komise o přístupu k právní ochraně v oblasti životního prostředí (3) a očekává, že budou v roce 2017 předloženy pokyny týkající se dodržování předpisů v oblasti životního prostředí jakožto další konkrétní iniciativa Evropské komise na podporu lepšího provádění právních předpisů v této oblasti (4);

10.

podporuje zprávu Evropské komise Opatření na zjednodušení podávání zpráv v oblasti životního prostředí (5), která je výsledkem kontroly účelnosti podávání zpráv ohledně politiky EU v oblasti životního prostředí a jejího monitorování (6), již provedla Evropská komise a k níž VR přispěl předběžným stanoviskem COR-2015-05660-00-00-AC-TRA. VR opakuje svůj požadavek, aby Evropská komise přistupovala k monitorování a podávání zpráv v oblasti životního prostředí horizontálně, a očekává tedy, že Evropská komise následně provede opatření č. 1 a 2 zprávy a za účelem další harmonizace a zjednodušení povinností podávat zprávy stanovených v jednotlivých stávajících či nových právních předpisech navrhne legislativní změny týkající se těchto povinností;

11.

nabízí Evropské komisi úzkou a strukturovanou spolupráci v celém cyklu přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, včetně aktivit společné technické platformy pro spolupráci v oblasti životního prostředí (7), s důrazem na různé strukturální problémy týkající se provádění, s nimiž se potýkají místní a regionální orgány, a na jejich řešení, jak bylo uvedeno v části D tohoto stanoviska. K tomu patří také prozkoumání způsobů, kterými může VR přispět k podložení zpráv o jednotlivých zemích v rámci přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a pokynů pro členské státy tím, že jim dodá územní rozměr, se zohledněním zkušeností, které získal při svém přispívání k cyklu řízení strategie Evropa 2020 prostřednictvím pravidelného hodnocení evropského semestru z místní či regionální perspektivy;

12.

vítá, že Evropská komise ve sdělení uvádí, že přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí doplňuje probíhající snahy týkající se provádění, jako jsou např. dohled nad dodržováním právních předpisů nebo postupy při jejich porušování;

13.

považuje za důležité, aby byla metodika přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí po dvou kolech (tj. po čtyřech letech) vyhodnocena, aby tak bylo možné posoudit účinnost tohoto mechanismu;

14.

domnívá se, že přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí skýtá příležitost k cílené spolupráci mezi VR a Evropským parlamentem spojené s výměnou zkušeností ohledně problémů a řešení vztahujících se k provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, v níž se spojí zájmy spolutvůrce právních předpisů a zkušenosti rozhodujících činitelů z provádějících orgánů. Výbor vyzývá Evropský parlament k úzké spolupráci v rámci obou otázek projednávaných ve výboru ENVI – tj. přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a nejdůležitější výzvy při provádění a zjištěné hlavní příčiny – a v rámci příslušných budoucích zpráv Evropského parlamentu o provádění, včetně pořádání společných schůzí komise ENVE VR a výboru ENVI Evropského parlamentu k těmto tématům;

15.

zdůrazňuje, že je připraven přispět k budoucím diskusím týkajícím se přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí pořádaným Radou, neformálním zasedáním ministrů životního prostředí či jiným aktivitám předsednictví Rady souvisejícím s přezkumem provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí. Nabízí svou pomoc při přípravách na tyto diskuse a činnosti, zejména prostřednictvím cílených stanovisek VR na žádost předsednictví Rady a prostřednictvím schůzí společné technické platformy VR a Evropské komise pro spolupráci v oblasti životního prostředí;

16.

navrhuje prozkoumat možnost pořádat v úzké spolupráci mezi místními a regionálními orgány a zastoupeními Evropské komise a Evropského parlamentu v jednotlivých zemích schůzky zaměřené na určitá témata, a to v různých částech EU. Na těchto akcích by se diskutovalo o konkrétních místních výzvách při provádění, čímž by se mohlo přispět ke zprávám o jednotlivých zemích;

17.

vyjadřuje politování nad tím, že Evropská komise omezila původní zaměření přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí na oblasti nakládání s odpady, ochrany přírody a biologické rozmanitosti, kvality ovzduší, hlukové zátěže a kvality vody a hospodaření s vodou (8);

18.

naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby učinila změnu klimatu důležitým prvkem příštího kola přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a aby do tohoto přezkumu zahrnula zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí a současně zaručila slučitelnost s ustanoveními týkajícími se správy energetické unie. Připomíná, že místní a regionální orgány hrají v oblasti boje proti změně klimatu zásadní roli, a v této souvislosti vyzývá ke zformulování a přidělení regionálních a místních cílů v oblasti změny klimatu, které budou doplňovat vnitrostátně stanovené příspěvky a budou důležitou součástí plnění závazků vyplývajících z Pařížské dohody o změně klimatu;

19.

zdůrazňuje, že je třeba, aby bylo do dalšího kola přezkumu zahrnuto provádění směrnice o průmyslových emisích. V této souvislosti by měla v tomto procesu hrát významnější úlohu síť IMPEL, aby bylo podpořeno shromažďování osvědčených postupů za rok 2019;

20.

doporučuje rovněž začlenění politiky EU v oblasti chemických látek, která je základním prvkem politiky EU v oblasti životního prostředí. Přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí by měl vyzdvihnout nedostatky a pozitivní zkušenosti, pokud jde o registraci, hodnocení a povolování chemických látek;

21.

vítá záměr Evropské komise zlepšit poznatky o jednotlivých zemích, pokud jde o kvalitu veřejné správy a správy věcí veřejných a o rozdělení pravomocí mezi celostátní/regionální/místní orgány v rámci provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí;

22.

uznává, že vedle úplnějších analýz týkajících se nedostatků v provádění v tradičních environmentálních odvětvích nabízí přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí vůbec poprvé v této oblasti rovněž předběžná zjištění ohledně možných základních příčin neuspokojivého provádění;

23.

doporučuje, aby se přezkumy provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí zaměřovaly na neúčinnou koordinaci mezi místními, regionálními a celostátními orgány s cílem řešit: nejasné rozdělení pravomocí a úkolů, nedostatečnou administrativní kapacitu, nedostatečné financování a používání tržních nástrojů, nedostatečnou integraci politik a soudržnost politik, nedostatek znalostí a údajů a nedostatečné mechanismy zajišťování shody (9);

24.

naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala společnou metodiku pro vnitrostátní dialogy týkající se přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a poskytla pokyny k zajištění plné účasti místních a regionálních orgánů v celém procesu;

25.

upozorňuje na vzájemnou souvislost mezi lepším prováděním a lepší právní úpravou: pokud by se ukázalo, že se cíle politiky v oblasti životního prostředí nedaří plnit, měla by se pozornost zaměřit rovněž na používaný soubor nástrojů EU, na soudržnost a soulad právních předpisů EU a na administrativní zátěž;

26.

žádá členské státy, aby usnadňovaly realizaci místních a regionálních přezkumů provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí v souladu s celostátními přezkumy;

27.

doporučuje, aby členské státy úžeji spolupracovaly s místními a regionálními orgány, a to již ve fázi tvorby politiky a poté ve fázi jejího provedení do vnitrostátního práva, jak je k tomu vybízí 7. akční program pro životní prostředí, například v rámci vertikálních týmů sestavených průřezově z odborníků veřejné správy;

28.

zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy dále rozvíjely mechanismy vedoucí ke zlepšení účinné vertikální koordinace, včetně zřetelného rozdělení úkolů mezi různými úrovněmi státní správy,

29.

naléhavě vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby dále omezovaly roztříštěnost, a to i prostřednictvím dalších opatření, jako je zavedení integrovaných povolení v oblasti životního prostředí slučujících různá odvětvová povolení v oblasti životního prostředí, a zjednodušením postupů pro posuzování vlivů na životní prostředí a pro strategické posuzování vlivů na životní prostředí (10);

30.

zdůrazňuje, že – jak potvrdil přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí – k řádnému provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí se mnoha místním a regionálním orgánům nedostává finančních, lidských a technických zdrojů a že zejména menší obce mají často omezené prostředky na rozvoj vlastních odborných znalostí týkajících se regulatorních požadavků. Zdůrazňuje proto, že úroveň EU by měla poskytnout více pomoci, a to buď přímo, nebo by měla vybízet členské státy k poskytnutí podpory na horizontální spolupráci místních a regionálních orgánů (uvnitř členských států či přeshraniční), aby mohly sdružovat projekty, vyměňovat si osvědčené postupy a vytvářet společné metody a postupy;

31.

vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby zajistily, že finanční a lidské zdroje přidělené místním a regionálním správám životního prostředí budou přiměřené úkolům, jimiž jsou pověřeny (nebo které na ně budou převedeny);

32.

naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby zpřístupnila pokyny EU ve více jazycích, a členské státy, aby vytvořily společné normy, šablony a kontrolní seznamy a ve spolupráci s regionálními a místními orgány vypracovaly vzdělávací programy, aby byla zajištěna soudržnost provádění a podávání zpráv;

33.

požaduje, aby místní a regionální orgány přezkoumaly kvalitu postupů tak, aby zefektivnily povolovací řízení v oblasti životního prostředí a aby spojily své prostředky s dalšími orgány, díky čemuž budou moci dosáhnout úspor z rozsahu a řešit ekologické problémy přesahující administrativní hranice, a to s využitím sady nástrojů EU pro kvalitní veřejnou správu (11);

34.

žádá Evropskou komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby podporovaly zapojení místních a regionálních odborníků do sítě IMPEL a do nástroje nadcházejících vzájemných hodnocení v rámci přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí;

35.

žádá Evropskou komisi a obzvláště členské státy, aby do přípravy pokynů na úrovni EU i souvisejících vnitrostátních pokynů zapojily místní a regionální odborníky s cílem zajistit větší jasnost a flexibilitu při jejich uplatňování;

36.

naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby přidělila novému nástroji vzájemných hodnocení v rámci přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí dostatečný rozpočet. Komise by měla rovněž zajistit jeho doplňkovost s aktivitami vzájemných hodnocení prováděnými sítí IMPEL a s výměnou zkušeností v otázkách životního prostředí mezi řídicími orgány v rámci nástroje TAIEX REGIO PEER 2 PEER;

37.

naléhavě vyzývá místní a regionální orgány, aby s podporou členských států využívaly technickou pomoc poskytovanou z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy) v rámci tematického cíle 11 na posílení institucionálních a administrativních kapacit svých odborů životního prostředí a zlepšení jejich schopnosti čerpat prostředky z ESI fondů, zejména na rozsáhlé environmentální infrastruktury (cíl 6). Vyzývá je také k tomu, aby využívaly program EU na podporu strukturálních reforem ke zlepšení své správy v oblasti životního prostředí;

38.

podporuje myšlenku, aby další členské státy vytvořily sítě odborníků z řad řídicích orgánů z oblasti politiky soudržnosti na podporu investic v oblasti životního prostředí;

39.

žádá EU, aby v rámci příprav na další víceletý finanční rámec prozkoumala všechny možnosti navýšení financování EU na provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, včetně možnosti účelového vázání určité části prostředků na tento účel;

40.

uznává, že nedostatečné začlenění environmentálních aspektů do jiných oblastí politiky je další hlavní příčinou neuspokojivého provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, a proto připomíná, že je potřeba začlenit hlavní cíle politiky v oblasti životního prostředí a změny klimatu do celé škály aktivit EU;

41.

žádá místní a regionální orgány, aby zajistily řádnou koordinaci na politické a strategické úrovni přijetím místních/regionálních strategií udržitelného rozvoje a zajištěním začlenění environmentálních aspektů do svého územního plánování v rané fázi, aby se omezily konflikty. Vyzývá rovněž k řádnému začlenění environmentálních aspektů do provádění strategických posouzení vlivů na životní prostředí v rané fázi;

42.

naléhavě vyzývá místní a regionální orgány, aby podporovaly dobrovolné uzavírání odvětvových dohod s klíčovými průmyslovými odvětvími nebo „dohod“ mezi veřejnými orgány a společenskými subjekty, jejichž cílem by bylo poskytování informací, zjišťování problémů a nacházení řešení;

43.

zdůrazňuje skutečnost, že EU musí v mnoha oblastech environmentální politiky provádět důraznější a účinnější opatření zaměřená na zdroje, bez nichž nebude možné dodržovat různé právní předpisy EU v oblasti norem kvality životního prostředí na místní nebo regionální úrovni;

44.

žádá Evropskou komisi a členské státy, aby lépe pomáhaly příslušným místním a regionálním orgánům v plnění těchto norem a cílů;

45.

žádá, aby Evropská komise spolupracovala s příslušnými vnitrostátními orgány, Evropským výborem regionů, Paktem starostů a primátorů EU, Globálním paktem starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky a sdružením ICLEI s cílem vypracovat koncepci a metodiku pro zavádění místně a regionálně stanovených příspěvků, a přispět tak k cílům v oblasti změny klimatu, které byly dohodnuty v rámci Pařížské dohody o klimatu na konferenci COP 21. Průkopnické místní a regionální orgány by měly být nejprve zapojeny na základě dobrovolného „ověřování koncepce“;

46.

uznává, že omezená dostupnost údajů stále ještě působí problémy s prováděním na různých úrovních správy v mnoha členských státech a že místní a regionální orgány mohou sehrávat klíčovou úlohu při shromažďování znalostí a údajů a poskytování informací veřejnosti, a tím pomoci zlepšit povědomí mezi občany;

47.

vítá skutečnost, že přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí má být založen na stávajících údajích a že by měl vést k jejich lepšímu využívání a k lepšímu odkazování na ně a ke zlepšení jejich dostupnosti zejména pro místní a regionální orgány;

48.

podporuje strukturovanou diskusi o náležitém rozdělení odpovědností a zdrojů mezi obcemi, regiony a celostátní úrovní v členských státech, aby bylo zajištěno, že zprávy a ukazatele popisující stav životního prostředí budou konzistentní, efektivní a spolehlivé;

49.

naléhavě vybízí členské státy, aby ve spolupráci s příslušnými místními a regionálními orgány dále rozvíjely strukturované rámce pro provádění a informace pro všechny zásadní právní předpisy EU v oblasti životního prostředí;

50.

požaduje, aby Evropská komise zaručila, že členské státy a jejich místní a regionální orgány budou řádně plnit stávající minimální požadavky směrnice o přístupu k informacím;

51.

žádá místní a regionální orgány, aby prováděly aktivní informační politiku, což by měl být obousměrný proces (zahrnující mechanismy zpětné vazby) a měl by poskytovat informace více zaměřené na občany, např. on-line mapové nástroje, aplikace a vzdělávací kampaně;

52.

podporuje zapojení nevládních organizací do shromažďování a šíření informací v oblasti životního prostředí občanům a využívání „vědeckých iniciativ občanů“ při shromažďování informací o životním prostředí;

53.

naléhavě vybízí Evropskou komisi a členské státy, aby podpořily orgány při zavádění elektronických řešení a elektronické veřejné správy s cílem zlepšit jejich monitorování a podávání zpráv v oblasti životního prostředí, např. prostřednictvím akčního plánu pro elektronickou veřejnou správu na období 2016–2020, programu LIFE, Nástroje pro propojení Evropy (CEF) a programu Horizont 2020 a v rámci spuštění platformy Reportnet 2.0 Evropskou agenturou pro životní prostředí (12);

54.

žádá, aby bylo na všech úrovních vyvíjeno úsilí o zajištění sdílení elektronických údajů o životním prostředí a další rozvoj Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (13). Mělo by být rovněž posíleno zapojení regionálních a místních orgánů do procesu infrastruktury INSPIRE;

55.

je znepokojen, že z analýzy přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí vyplývá, že častým problémem bývá monitorování a prosazování shody kvůli neúčinnosti sankcí a neefektivní interakci mezi inspektory a státními zástupci. Místní a regionální orgány se mohou při plnění úkolů spojených se zajišťováním shody setkat s problémy při výkladu nesoudržných právních předpisů EU a při jejich začleňování. Mnohé orgány místní správy jsou příliš malé, než aby mohly zajišťovat profesionální prosazování práva v oblasti životního prostředí;

56.

žádá místní a regionální orgány, aby zajistily jednoznačné určení a rozdělení pravomocí a profesionalitu příslušných orgánů, aby účinně koordinovaly postup s celostátními orgány (tj. útvary police, celní správou, státními zastupitelstvími) a aby prověřily možnosti vytvoření společných regionálních agentur pro prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí v případě, že jsou jejich vlastní kontrolní pravomoci omezené;

57.

naléhavě vybízí celostátní, regionální a místní orgány, aby uplatňovaly při zajišťování shody přístup založený na riziku zaručující optimální kombinaci monitorování, podpory a prosazování a aby lépe stanovovaly priority při využívání vlastních omezených zdrojů;

58.

vyzývá místní a regionální orgány, aby se vzhledem ke své blízkosti podnikům a občanům podílely na podpoře dodržování právních předpisů, jež bude zahrnovat spolupráci s podnikatelskou sférou, příslušnými nevládními organizacemi a občany, na něž se předpisy vztahují;

59.

žádá členské státy a regionální a místní orgány, aby používaly donucovací opatření rychle a přijaly přiměřené a odrazující sankce v případě porušení právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, a aby tak důsledně uplatňovaly směrnici 2008/99/ES o trestných činech proti životnímu prostředí;

60.

naléhavě vybízí celostátní, regionální a místní orgány, aby potíraly korupci a zajistily řádné fungování soudních systémů v oblasti životního prostředí a dodržování procesních práv, která občanům přiznávají právní předpisy EU v oblasti životního prostředí (14);

61.

podporuje všechny iniciativy celostátních a regionálních orgánů a sdružení místních orgánů, jež podnikají s cílem rozšířit své znalosti sdílením osvědčených postupů vyvinutých evropskými sítěmi, jako např. sítí IMPEL, Evropskou sítí státních zástupců pro životní prostředí a sítí příslušníků policie;

62.

naléhavě vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby i nadále posilovaly úlohu sítě IMPEL a dále rozvíjely vnitrostátní sítě IMPEL, v jejichž rámci si mohou odborníci z místních a regionálních orgánů vyměňovat osvědčené postupy.