Souhrnný přehled

Posouzení dopadů týkající se případné změny metodiky výpočtu dumpingu v případě Čínské lidové republiky (a jiných zemí bez tržního hospodářství).

A. Potřeba opatření

Proč? Jaký problém se řeší?

Podle přechodného ustanovení obsaženého v bodě 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO je možné při výpočtu dumpingu použít zvláštní metodiku. Vzhledem k tomu, že v čínském hospodářství dochází k rozsáhlému narušení trhu, jsou čínské ceny a náklady považovány za nespolehlivé a dumpingové rozpětí se v rámci šetření EU týkajících se ochrany obchodu vypočítává na základě cen a nákladů v třetí zemi s tržním hospodářstvím (tzv. „srovnatelná země“). S ohledem na to, že některá ustanovení bodu 15 v prosinci 2016 pozbudou platnosti, může být nutné tuto metodiku změnit. Avšak vzhledem k tomu, že narušení v rámci čínského hospodářství přetrvávají, vedlo by použití čínských cen a nákladů pro výpočet dumpingu v mnoha případech k výraznému podcenění skutečné úrovně dumpingu a případná opatření, která by na tomto základě byla uložena, by nedosáhla účinné nápravy újmy způsobené dumpingovým dovozem. To by mělo významný nepříznivý dopad na konkurenceschopnost výrobního odvětví EU (zhruba 50 % platných opatření na ochranu obchodu se týká dovozu z Číny). Podle nezávislé studie by se úroveň cel mohla snížit až o 30 procentních bodů, což by ohrozilo přibližně 200 000 pracovních míst v EU.

Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?

Hlavním cílem je podpořit volný a spravedlivý obchod a zvýšit konkurenceschopnost EU a růst a vytvořit nová, resp. zachovat stávající pracovní místa v EU. Proto je třeba náležitě vyřešit situaci související s pozbytím platnosti některých ustanovení bodu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO a zároveň zajistit, aby nástroje EU na ochranu obchodu byly nadále účinné. Za tímto účelem je žádoucí zajistit účinnou reakci na přetrvávající narušení trhu v rámci čínského hospodářství a zabezpečit odpovídající nápravu s cílem vyrovnat újmu způsobenou nekalými praktikami při dovozu (tj. dumpingovým dovozem / dovozem subvencovaných výrobků). Současně by pevné vazby s Čínou měly být zachovány, s ohledem na společné zájmy.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU? 

Podle čl. 5 odst. 3 Smlouvy o EU se zásada subsidiarity nepoužije v oblastech výlučné pravomoci EU. Podle čl. 3 odst. 1 písm. e) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) spadá společná obchodní politika do výlučné pravomoci EU. Článek 207 SFEU dále uvádí, že „opatření na ochranu obchodu, jako jsou opatření pro případ dumpingu a subvencování“, se zakládají na jednotných zásadách společné obchodní politiky. Zásada subsidiarity se proto na tuto iniciativu neuplatní. EU musí zajistit, aby dodržovala své mezinárodní závazky.

B. Řešení

Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč? 

Byly analyzovány a srovnány dopady tří politických možností:

-Varianta 1: (základní scénář) nezahrnuje žádné změny politiky. Tuto možnost však nelze považovat za typickou variantu zachování současného stavu, neboť některá ustanovení bodu 15 pozbudou definitivně platnosti, v důsledku čehož se politický a právní rámec změní.

-Varianta 2: uplatnění standardní metodiky by znamenalo, že s Čínou by se zacházelo stejným způsobem jako s kteroukoli jinou zemí s tržním hospodářstvím, která je členem WTO, což by značně oslabilo nástroje EU na ochranu obchodu.

-Varianta 3: zahrnuje novou metodiku, která umožní účinně podchytit netržní narušení a dále posílí nástroje na ochranu obchodu. Dílčí varianta 3.1 se skládá ze dvou částí: vypořádání se s narušeními a přechodná období za účelem zajištění účinnosti opatření, která již byla zavedena. Dílčí varianta 3.2 řeší otázku pravidla nižšího cla a antisubvenční prvek.

Preferovanou možností je varianta 3 (kombinace obou dílčích variant). Nejlépe totiž přispívá k dosažení stanovených cílů.

Kdo podporuje kterou možnost? 

Některé zúčastněné strany (zejména výrobní odvětví), jak se zdá, upřednostňují variantu 1 – žádné změny. Nicméně právní a politické dopady této varianty mohou být značné.

Variantu 2 podporují někteří dovozci a obchodníci. Realizace této varianty by však oslabila nástroje EU na ochranu obchodu a snížila by úroveň cel, což by vedlo ke zvýšení objemu dovozu za nižší ceny. To by významně snížilo konkurenceschopnost výrobního odvětví EU a ohrozilo značné množství pracovních míst.

Varianta 3 odpovídá názoru mnoha zúčastněných stran, jež trvají na tom, aby účinnost nástrojů na ochranu obchodu zůstala zachována, a chtějí, aby tyto nástroje vycházely z řádného právního základu, a přitom dávají přednost tomu, aby nedošlo ke zhoršení vztahů s Čínou.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)? 

Dílčí varianta 3.1 by ve srovnání se stávající metodikou vedla k mírnému snížení úrovně cel (přibližně o 4 %). Dílčí varianta 3.2 by vedla k nárůstu úrovně cel ve výši přibližně 8 %. Předpokládá se tudíž, že kombinací obou těchto dílčích variant by mělo být dosaženo neutrálního hospodářského a sociálního dopadu. Současná úroveň zaměstnanosti by tedy zůstala zachována. Vzhledem k tomu, že makroekonomický dopad nástrojů na ochranu obchodu je poměrně nevýznamný (opatření na ochranu obchodu mají vliv jen na 2 až 5 % celkového obchodu s Čínou), je velmi obtížné kvantifikovat případné dopady změny metodiky na životní prostředí. Lze konstatovat, že výroba v EU je k životnímu prostředí šetrnější než výroba v Číně a že vyšší objem nákladní dopravy se negativně projevuje v podobě vyšších emisí CO2 a větší uhlíkové stopy.

Největší přínos má tato upřednostňovaná možnost pro výrobní odvětví EU a zaměstnance. Byla by totiž zajištěna/zvýšena konkurenceschopnost výrobního odvětví a byla by zachována pracovní místa.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)? 

Dopady varianty 3 jsou převážně pozitivní. Případný negativní dopad mohou pocítit dovozci/obchodníci kvůli mírně vyšším antidumpingovým clům v některých případech v porovnání se stávající úrovní cel. Tento negativní dopad je však jen omezený, neboť by došlo pouze k mírnému zvýšení úrovně cel a ve většině případů mají dovozci a obchodníci možnost přejít na jiné zdroje dodávek (na něž se cla na ochranu obchodu nevztahují).

V rámci této iniciativy se nepředpokládají žádné náklady na dodržování předpisů, jelikož procesy v rámci šetření (sběr údajů, výpočty atd.) by se pro zúčastněné strany ve srovnání se současnou praxí nezměnily.

Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?

Nástroje na ochranu obchodu dopadají na malé a střední podniky v různé míře podle toho, zda se jedná o výrobce, uživatele, nebo dovozce/obchodníka. Nástroje na ochranu obchodu se obvykle vztahují na výrobky určené pro průmyslové uživatele, pročež malé a střední podniky jimi v mnoha případech nejsou přímo dotčeny. Nicméně v případě některých výrobních odvětví (například stolní nádobí a náčiní či jízdní kola) mají opatření na ochranu obchodu zásadní význam pro jejich přežití, což platí pro větší společnosti, ale i pro malé a střední podniky. Vzhledem k jejich velikosti a specifické struktuře bývají malé a střední podniky více ohroženy změnami, a proto na ně může mít jakákoli změna metodiky významnější dopad než na větší společnosti.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány?

V tomto ohledu se neočekává žádný významný dopad. Případné zvýšení pracovní zátěže pro vyšetřující orgán (útvary Komise) v důsledku nové metodiky má být kompenzováno ušetřením práce, jež je jinak spojena s použitím metodiky srovnatelné země, neboť by již nebylo nutné provádět šetření a inspekce na místě ve srovnatelné zemi.

Očekávají se jiné významné dopady? 

Podle předpokladů by varianta 3 zachovala či zvýšila konkurenceschopnost výrobního odvětví EU. Rovněž by se předešlo případným nevýhodám pro EU ve srovnání s ostatními členy WTO (neočekává se např., že USA či Japonsko budou v současné době měnit svou metodiku). Tyto země by ukládaly vyšší cla než EU (při použití standardní metodiky), což by mohlo vést k odklonu obchodu do EU.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Přezkum této politiky se plánuje po uplynutí pěti let, což umožňuje dostatek času na získání relevantních údajů.