EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 11.2.2016

COM(2016) 64 final

2016/0038(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření Dohody o hospodářském partnerství mezi partnerskými státy Východoafrického společenství na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

·Odůvodnění a cíle návrhu

Přiložený návrh rozhodnutí Rady je právním nástrojem pro uzavření Dohody o hospodářském partnerství mezi partnerskými státy Východoafrického společenství na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé (dále jen „dohoda EAC EPA“). Partnerskými státy Východoafrického společenství jsou Burundi, Keňa, Rwanda, Tanzanie a Uganda.

Jednání byla na úrovni hlavních vyjednavačů uzavřena dne 14. října 2014 v Bruselu. Dohoda byla parafována dne 16. října 2014 v Bruselu.

Na Keňu se v současné době vztahuje režim obsažený v nařízení o přístupu na trh. Na ostatní země regionu se v současné době vztahuje iniciativa „Vše kromě zbraní“, protože spadají mezi nejméně rozvinuté země.

Jakmile dohoda vstoupí v platnost, poskytne partnerským státům Východoafrického společenství jednotný režim přístupu.

·Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh provádí Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé 1 (dále jen „dohoda o partnerství AKT-ES“), která požaduje uzavření dohod o hospodářském partnerství slučitelných s WTO.

·Soulad s ostatními politikami Unie

Dohoda EAC EPA je obchodní dohodou zaměřenou na rozvoj. Poskytuje partnerským zemím Východoafrického společenství nesymetrický přístup na trh, jenž jim umožňuje chránit citlivá odvětví před liberalizací; poskytuje velký počet záruk a ustanovení o ochraně rozvíjejících se průmyslových odvětví; obsahuje ustanovení o pravidlech původu, která usnadňují vývoz, a odstraňuje používání vývozních subvencí v obchodu mezi stranami. Tato ustanovení přispívají k plnění cíle soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a jsou v souladu s čl. 208 odst. 2 SFEU.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

·Právní základ

Právním základem pro toto rozhodnutí Rady je Smlouva o fungování Evropské unie, a zejména její čl. 207 odst. 3 a 4 a čl. 209 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy. 

·Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Společná obchodní politika je v souladu s článkem 3 SFEU definována jako oblast, jež spadá do výlučné pravomoci Unie.

·Proporcionalita

Tento návrh je nezbytný k provádění mezinárodních závazků Unie, jak je stanoveno v Dohodě o partnerství AKT-ES.

·Volba nástroje

Tento návrh je v souladu s čl. 218 odst. 6 SFEU, jenž stanoví, že Rada přijímá rozhodnutí o uzavření mezinárodních dohod. Neexistuje žádný jiný právní nástroj, který by mohl být použit za účelem dosažení cíle vyjádřeného v tomto návrhu.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

·Hodnocení ex-post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

·Konzultace se zúčastněnými stranami

Nevztahuje se na tento návrh.

·Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nevztahuje se na tento návrh.

·Posouzení dopadu

Posouzení dopadu dohod o hospodářském partnerství EU-AKT na udržitelnost obchodu bylo provedeno mezi lety 2003 a 2007. Zadávací podmínky pro tento projekt zveřejnila Evropská komise v roce 2002 v rámci soutěžní výzvy k podávání nabídek. Na základě této výzvy byla v srpnu 2002 uzavřena pětiletá rámcová smlouva se společností PwC France. Návrh znění závěrečné zprávy o posouzení dopadu na udržitelnost obchodu byl zúčastněným stranám v Evropě předložen během jednání dialogu EU s občanskou společností, který zorganizovala Evropská komise dne 23. března 2007 v Bruselu v Belgii.

·Účelnost a zjednodušování právních předpisů

·Základní práva

Návrh nemá žádné dopady na ochranu základních práv v Unii.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

·Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

·Informativní dokumenty (u směrnic)

·Podrobné vysvětlení zvláštních ustanovení návrhu

2016/0038 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření Dohody o hospodářském partnerství mezi partnerskými státy Východoafrického společenství na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 3 a 4 a čl. 209 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise 2 ,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 12. června 2002 zmocnila Rada Komisi, aby zahájila jednání o dohodě o hospodářském partnerství s africkými, karibskými a tichomořskými státy.

(2)Jednání byla uzavřena a Dohoda o hospodářském partnerství mezi partnerskými státy Východoafrického společenství (Republika Burundi, Keňská republika, Republika Rwanda, Sjednocená republika Tanzanie a Ugandská republika) ne jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla parafována dne 16. října 2014.

(3)V souladu s rozhodnutím Rady č. [..] ze dne [..] 3 byla dohoda podepsána dne [..] s výhradou jejího uzavření k pozdějšímu datu.

(4)Dohoda je prozatímně uplatňována ode dne […] do doby, než vstoupí v platnost.

(5)Dohoda o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé 4 požaduje uzavření dohod o hospodářském partnerství slučitelných s WTO.

(6)Dohoda by měla být uzavřena jménem Evropské unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Uzavírá se Dohoda o hospodářském partnerství mezi partnerskými státy Východoafrického společenství na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé.

Znění dohody je přiloženo k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady jmenuje osobu zmocněnou učinit jménem Unie oznámení podle článku 139 dohody vyjadřující souhlas Evropské unie s tím, aby byla dohodou vázána 5 .

Článek 3

Dohoda nesmí být vykládána tak, že uděluje práva nebo ukládá povinnosti, které mohou být přímo uplatňovány před soudy a tribunály Unie nebo členských států.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY S ROZPOČTOVÝM DOPADEM VÝLUČNĚ NA STRANĚ PŘÍJMŮ

1.NÁZEV NÁVRHU:

ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Dohody o hospodářském partnerství mezi partnerskými státy Východoafrického společenství na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé.

2.ROZPOČTOVÉ POLOŽKY

Kapitola a článek: kapitola 12, článek 120

Částka zahrnutá do rozpočtu na rok 2014: 16 185 600 000 EUR

3.FINANČNÍ DOPAD

Návrh nemá žádné finanční dopady.

4.OPATŘENÍ PROTI PODVODŮM

Aby byly chráněny vlastní zdroje Evropské unie, obsahuje dohoda ustanovení, jejichž cílem je zajistit, aby partnerská země řádně uplatňovala podmínky stanovené pro uplatnění obchodních opatření uvedených v bodě 3 „Finanční dopad“, zejména v článku 16 „Zvláštní ustanovení o správní spolupráci“ (tzv. ustanovení o úřadu OLAF) a v jejím protokolu 1 o pravidlech původu a protokolu 2 o vzájemné správní pomoci v celních otázkách. Tato ustanovení doplňují celní předpisy Evropské unie uplatňované na všechno dovážené zboží (zejména celní kodex Evropské unie a prováděcí předpisy), jakož i ustanovení o odpovědnosti členských států týkající se řízení vlastních zdrojů (zejména nařízení Rady č. 1150/2000).

(1)    Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3, Dohoda ve znění dohody podepsané v Lucemburku dne 25. června 2005 (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 27) a dohody podepsané v Ouagadougou dne 22. června 2010 (Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3).

(2)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(3)    Úř. věst. L

(4)    Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3, Dohoda ve znění dohody podepsané v Lucemburku dne 25. června 2005 (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 27) a dohody podepsané v Ouagadougou dne 22. června 2010 (Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3).

(5)    Den vstupu dohody v platnost zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 11.2.2016

COM(2016) 64 final

PŘÍLOHA

EMPTY

návrhu rozhodnutí Rady

o uzavření Dohody o hospodářském partnerství (EPA) mezi partnerskými státy východoafrického společenství (EAC) na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé

PŘÍLOHA

DOHODA O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ

MEZI PARTNERSKÝMI STÁTY VÝCHODOAFRICKÉHO SPOLEČENSTVÍ NA JEDNÉ STRANĚ A EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY

NA STRANĚ DRUHÉ

STRANY DOHODY

REPUBLIKA BURUNDI,

KEŇSKÁ REPUBLIKA,

REPUBLIKA RWANDA,

SJEDNOCENÁ REPUBLIKA TANZANIE,

UGANDSKÁ REPUBLIKA

(dále jen „partnerské státy EAC“)

na jedné straně a

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

CHORVATSKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKO,

REPUBLIKA MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA

A

EVROPSKÁ UNIE

(dále jen „EU“)

na straně druhé

PŘIPOMÍNAJÍCE závazky v rámci Světové obchodní organizace (dále jen „dohoda o WTO“);

S OHLEDEM NA smlouvu zakládající skupinu afrických, karibských a tichomořských států (AKT), podepsanou dne 6. června 1975 v Georgetownu;

S OHLEDEM NA Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000, poprvé změněnou v Lucemburku dne 25. června 2005 a podruhé pozměněnou dne 22. června 2010 v Ouagadougou (dále jen „dohoda z Cotonou“);

S OHLEDEM NA Dohodu zakládající Východoafrické společenství (EAC), podepsanou v Aruše dne 30. listopadu 1999, a její protokol o založení celní unie Východoafrického společenství;

ZNOVU POTVRZUJÍCE svoji touhu po větší jednotě Afriky a dosažení cílů smlouvy o založení Afrického hospodářského společenství;

S OHLEDEM NA Smlouvu o Evropské unii (SEU) a na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU);

VZHLEDEM K TOMU, že partnerské státy EAC a EU a její členské státy souhlasí, že jejich obchodní a hospodářská spolupráce má za cíl napomoci hladké a postupné integraci států AKT do světového hospodářství s náležitým ohledem na jejich politická rozhodnutí, úroveň rozvoje a rozvojové priority, a tím podpořit jejich udržitelný rozvoj a přispět k vymýcení chudoby v partnerských státech EAC;

ZNOVU POTVRZUJÍCE, že dohoda o hospodářském partnerství (EPA) bude slučitelná s cíli a zásadami dohody z Cotonou, zejména s ustanoveními části 3 hlavy II uvedené dohody týkající se hospodářské a obchodní spolupráce;

ZNOVU POTVRZUJÍCE, že EPA bude sloužit jako nástroj rozvoje a podpoří udržitelný růst, zvýší výrobu a kapacity partnerských států EAC na straně nabídky, podpoří strukturální transformaci ekonomik partnerských států EAC, jakož i jejich diverzifikaci a konkurenceschopnost, a povede k rozvoji obchodu, atraktivity investic, technologií a k vytváření pracovních míst v partnerských státech EAC;

ZNOVU POTVRZUJÍCE potřebu zajistit, aby byl kladen obzvláštní důraz na regionální integraci a poskytnutí zvláštního a diferencovaného zacházení všem partnerským státům EAC za současného zachování zvláštního zacházení pro nejméně rozvinuté partnerské státy EAC;

S VĚDOMÍM, že zlepšení životních podmínek partnerských států EAC vyžaduje podstatné investice,

SE DOHODLY TAKTO:

ČÁST I: OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 1

Oblast působnosti dohody

Strany uzavřou dohodu o hospodářském partnerství (EPA). Tato dohoda zahrnuje tyto části:

a)Obecná ustanovení

b)Obchod se zbožím

c)Rybolov

d)Zemědělství

e)Hospodářská a rozvojová spolupráce

f)Institucionální ustanovení

g)Předcházení sporům a jejich řešení

h)Obecné výjimky

i)Obecná a závěrečná ustanovení

j)Přílohy a protokoly k výše uvedenému.

ČLÁNEK 2

Cíle

1.Cílem této dohody je:

a)přispívat k hospodářskému růstu a rozvoji vybudováním posíleného a strategického obchodu a rozvojem partnerství v souladu s cílem udržitelného rozvoje;

b)podporovat regionální integraci, hospodářskou spolupráci a řádnou správu věcí veřejných ve státech EAC;

c)podporovat postupnou integraci států EAC do světového hospodářství, v souladu s jejich politickými volbami a rozvojovými prioritami;

d)posílit strukturální transformaci ekonomik EAC a jejich diverzifikaci a konkurenceschopnost prostřednictvím posílení jejich kapacit v oblasti výroby, nabídek a obchodu;

e)zvýšit kapacitu států EAC v oblasti obchodní politiky a v otázkách souvisejících s obchodem;

f)vytvořit a provádět účinný, předvídatelný a transparentní předpisový rámec pro obchod a investice v partnerských státech EAC, a podporovat tak podmínky pro růst investic a iniciativy soukromého sektoru; a

g)posilovat stávající vztahy mezi stranami na bázi solidarity a společného zájmu. Za tímto účelem a v souladu s jejich právy a závazky v rámci WTO se touto dohodou posilují obchodní a hospodářské vztahy, podporuje nová obchodní dynamika mezi stranami prostřednictvím postupné, asymetrické liberalizace vzájemného obchodu a posiluje, rozšiřuje a prohlubuje spolupráce ve všech oblastech týkajících se obchodu a investic.

2.Tato dohoda má rovněž za cíl, v souladu s články 34 a 35 dohody z Cotonou:

a)vytvořit dohodu slučitelnou s článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (dále jen „GATT 1994“);

b)usnadnit partnerským státům EAC pokračování v obchodu za podmínek o nic méně příznivých, než podmínky dohody z Cotonou;

c)vytvořit rámec a oblast působnosti potenciálního jednání týkajícího se dalších otázek, včetně obchodu se službami, otázek spojených s obchodem, jak jsou stanoveny v dohodě z Cotonou, a dalších oblastí zájmu obou stran.

ČLÁNEK 3

Prověrková doložka

Strany se zavazují dokončit jednání v tematických oblastech uvedených níže, a to do pěti (5) let po vstupu této dohody v platnost:

a)obchod se službami;

b)otázky související s obchodem, zejména:

i)politika hospodářské soutěže;

ii)investice a rozvoj soukromého sektoru;

iii)obchod, životní prostředí a udržitelný rozvoj;

iv)práva duševního vlastnictví;

v)transparentnost veřejných zakázek;

c)veškeré další oblasti, na kterých se strany dohodnou.

ČLÁNEK 4

Zásady

Tato dohoda je založena na těchto zásadách:

a)vycházení z acquis dohody z Cotonou;

b)posilování integrace v regionu EAC;

c)zajištění asymetrie ve prospěch partnerských států EAC, pokud jde o liberalizaci obchodu a uplatňování opatření týkajících se obchodu a nástrojů na ochranu obchodu;

d)umožnění partnerským státům EAC zachovat regionální preference, pokud jde o ostatní africké země a regiony, bez povinnosti rozšířit je na EU; a

e)přispění ke zvýšení kapacit partnerských států EAC v oblasti výroby, nabídky a obchodování.

ČÁST II: OBCHOD SE ZBOŽÍM

ČLÁNEK 5

Oblast působnosti a cíle

1.Ustanovení této části se použijí na veškeré zboží pocházející z EU a partnerských států EAC.

2.Cíle v oblasti obchodu se zbožím jsou:

a)zajistit podmínky úplného bezcelního a kvótami neomezeného přístupu pro zboží pocházející z partnerských států EAC na trh EU na bezpečném, dlouhodobém a předvídatelném základě v souladu s ustanoveními této dohody;

b)postupně liberalizovat trhy partnerských států EAC se zbožím pocházejícím z EU v souladu s postupy stanovenými v této dohodě; a

c)zachovat a zlepšit podmínky přístupu na trh tak, aby mohly partnerské státy EAC plně využívat EPA.

HLAVA I: CELNÍ SAZBY A VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ

ČLÁNEK 6

Clo

1.Clo zahrnuje jakékoli clo nebo poplatek jakéhokoli druhu uplatňované při dovozu zboží nebo v souvislosti s ním, včetně jakékoli formy přirážky k dani nebo příplatku, jež se ukládají v souvislosti s dovozem zboží, avšak nezahrnuje:

a)platby rovnocenné vnitřním daním vybíraným z dováženého i lokálně vyráběného zboží v souladu s ustanoveními článku 20;

b)antidumpingová, vyrovnávací nebo ochranná opatření uplatněná v souladu s ustanoveními hlavy IV; a

c)poplatky nebo jiné platby uložené v souladu s ustanoveními článku 8.

2.V celním sazebníku každé strany se pro každý produkt určí základní clo, na které se použijí postupná snižování.

ČLÁNEK 7

Zařazení zboží

1.Zařazení zboží, které je předmětem obchodu, na který se vztahuje tato dohoda, se stanoví v příslušné celní nomenklatuře každé strany v souladu s Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“).

2.Strany si vyměňují veškeré nezbytné informace ve lhůtě tří měsíců po úpravě sazby nebo změně v HS, o jejich uplatňovaných clech a příslušných nomenklaturách s danými produkty uvedenými v přílohách I a II.

ČLÁNEK 8

Poplatky a jiné platby

Poplatky a jiné platby uvedené v čl. 6 písm. c) jsou omezeny částkou přibližných nákladů poskytovaných služeb a nepředstavují nepřímou ochranu domácích produktů nebo zdanění dovozu pro fiskální účely. Za konzulární služby se poplatky související s obchodem ani platby neukládají.

ČLÁNEK 9

Pravidla původu

Pro účely této části se „původními produkty“ či „produkty pocházejícími z“ rozumí splnění pravidel původu stanovených v protokolu 1 této dohody.

ČLÁNEK 10

Cla vztahující se na produkty pocházející z partnerských států EAC

Produkty pocházející z partnerských států EAC se do EU dovážejí osvobozené od cla, za podmínek stanovených v příloze I.

ČLÁNEK 11

Cla na produkty pocházející z EU

Produkty pocházející z EU se na území partnerských států EAC dovážejí za podmínek stanovených v harmonogramu liberalizace cel uvedeným v příloze II.

ČLÁNEK 12

Zachování současného stavu

1.Strany se dohodly, že nebudou zvyšovat svá uplatňovaná cla u produktů, na něž se vztahuje liberalizace podle této dohody, s výjimkou opatření přijatých podle článků 48, 49 a 50.

2.V zájmu zachování perspektivy širších afrických regionálních integračních procesů mohou strany v Radě EPA rozhodnout, že upraví úroveň cel stanovených v přílohách IIa, IIb, IIc, která se může uplatňovat na výrobek pocházející z EU při jeho dovozu do partnerských států EAC. Strany zajistí, aby žádná taková změna nevedla k neslučitelnosti této dohody s požadavky článku XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (dále jen „GATT 1994“).

ČLÁNEK 13

Pohyb zboží

1.U zboží pocházejícího z jedné strany dováženého na území druhé strany se cla ukládají pouze jednou.

2.Veškerá cla zaplacená při dovozu do partnerského státu EAC se plně vracejí při vývozu zboží z partnerského státu EAC prvotního dovozu do jiného partnerského státu EAC. Clo se zaplatí v partnerském státě EAC spotřeby zboží.

3.Strany souhlasí s tím, že budou spolupracovat za účelem usnadnění pohybu zboží a zjednodušení celních postupů.

ČLÁNEK 14

Vývozní cla a daně

1.Strana nesmí zavádět žádná nová cla či daně na zboží vyvážené do druhé strany, které převyšují cla či daně uložené na podobné produkty určené k prodeji na domácím trhu.

2.Aniž je dotčen odstavec 1, mohou partnerské státy EAC po uvědomění EU uložit dočasné clo nebo daň v souvislosti s vývozem zboží, a to za těchto okolností:

a)na podporu rozvoje domácího průmyslu

b)za účelem zachování stability měny, vznikne-li nárůstem cen vývozních komodit na světových trzích riziko jejího nadhodnocení, nebo

c)pro ochranu příjmů, bezpečnosti potravin a životního prostředí.

3.Takové daně by měly být uplatňovány u omezeného počtu produktů po omezené časové období a po uplynutí doby 48 měsíců přezkoumány Radou EPA.

4.Jakékoli příznivější zacházení spočívající v poplatcích uplatňovaných partnerskými státy EAC při vývozu jakýchkoli produktů určených pro kteroukoli obchodní velmoc nebo s nimi souvisejících se od vstupu této dohody v platnost přizná obdobnému výrobku určenému pro území EU.

5.Pro účely článků 14 a 15 se „obchodní velmocí“ rozumí jakákoli rozvinutá země nebo jakákoli země, které se v roce předcházejícím vstupu dohody o volném obchodu uvedené v článku 15 v platnost podílely na objemu světového vývozu zboží více než jedním procentem, nebo jakákoli skupina zemí jednajících jednotlivě nebo kolektivně nebo prostřednictvím dohody o volném obchodu, která se v roce předcházejícím vstupu dohody o volném obchodu uvedené v článku 15 v platnost společně podílela na objemu světového vývozu zboží více než 1,5 procentem 1 .

ČLÁNEK 15

Příznivější zacházení plynoucí z dohody o volném obchodu

1.Pokud jde o zboží, na které se vztahuje tato část, poskytne EU partnerským státům EAC jakékoli příznivější zacházení uplatnitelné v důsledku skutečnosti, že se EU stala po podpisu této dohody stranou dohody o volném obchodu s třetí stranou.

2.Pokud jde o zboží, na které se vztahuje tato část, partnerské státy EAC poskytnou EU jakékoli příznivější zacházení uplatnitelné v důsledku skutečnosti, že se partnerské státy EAC staly po podpisu této dohody stranou dohody o volném obchodu s obchodní velmocí. Za předpokladu, že EU může prokázat, že jí bylo poskytnuto méně příznivé zacházení, než jaké partnerské státy EAC nabízejí jakékoli jiné obchodní velmoci, strany v maximální možné míře provedou konzultaci a společně rozhodnou o tom, jak nejlépe provádět ustanovení tohoto odstavce případ od případu.

3.Ustanovení této části nelze vykládat tak, že by zavazovala strany k recipročnímu rozšíření jakéhokoli preferenčního zacházení uplatnitelného v důsledku toho, že jedna z nich je ke dni podpisu této dohody stranou dohody o volném obchodu se třetí stranou.

4.Ustanovení odstavce 2 se nepoužijí v souvislosti s dohodami o obchodu mezi partnerskými stranami EAC a zeměmi afrických, karibských a tichomořských skupin nebo jiných afrických zemí a regionů.

5.Pro účely tohoto článku se „dohodou o volném obchodu“ rozumí dohoda podstatně liberalizující obchod a podstatně odstraňující diskriminační opatření a /nebo zakazující nová či více diskriminující opatření mezi stranami při vstupu této dohody v platnost, nebo v rámci přiměřené časové lhůty.

ČLÁNEK 16

Zvláštní ustanovení o správní spolupráci

1.Strany se dohodly, že k provedení a kontrole preferenčního zacházení podle této části je nezbytná správní spolupráce, a zároveň zdůrazňují svůj závazek bojovat proti nesrovnalostem a podvodům v celní sféře a v souvisejících oblastech.

2.Zjistí-li některá ze stran na základě objektivních informací nedostatečnou správní spolupráci a/nebo nesrovnalosti nebo podvod, může dotčená strana v souladu s tímto článkem dočasně pozastavit preferenční zacházení poskytované danému produktu nebo produktům.

3.Pro účely tohoto článku se za nedostatečnou správní spolupráci mimo jiné považuje:

a)opakované nedodržení povinnosti ověřit status původu dotčeného produktu;

b)opakované odmítnutí nebo bezdůvodné zdržování následného ověření dokladu o původu zboží a/nebo sdělení výsledků tohoto ověření;

c)opakované odmítnutí nebo nepřípustné zpoždění při získávání povolení k provedení misí zaměřených na správní spolupráci, jejichž cílem je prověření pravosti dokumentů nebo přesnosti informací souvisejících s dotčeným přiznáním preferenčního zacházení.

4.Zjištění nesrovnalosti nebo podvodu může být učiněno mimo jiné v případě, že bez uspokojivého vysvětlení dojde k rychlému nárůstu dovozu zboží, který překračuje obvyklou úroveň výrobní a vývozní kapacity druhé strany a souvisí s objektivními informacemi týkajícími se nesrovnalostí nebo podvodu.

5.Dočasné pozastavení lze uplatnit, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)strana, která na základě objektivních informací zjistila nedostatečnou správní spolupráci a/nebo nesrovnalosti či podvod, oznámí své zjištění společně s objektivními informacemi bez zbytečného odkladu Výboru vyšších úředníků a zahájí na základě všech příslušných informací a objektivních zjištění konzultace s Výborem vyšších úředníků s cílem dosáhnout řešení přijatelného pro obě strany;

b)pokud strany zahájily výše uvedené konzultace v rámci Výboru vyšších úředníků a nepodařilo se jim dohodnout na přijatelném řešení do tří (3) měsíců od oznámení, může dotčená strana dočasně pozastavit příslušné preferenční zacházení s dotčenými produkty. Toto dočasné pozastavení se bez zbytečného odkladu oznámí Radě EPA;

c)dočasná pozastavení podle tohoto článku se omezí pouze na případy, kdy je to nezbytně nutné k ochraně finančních zájmů dotčené strany. Nepřekročí dobu šesti (6) měsíců, kterou lze obnovit. Budou předmětem pravidelných konzultací v rámci Výboru vyšších úředníků, zejména za účelem jejich ukončení, jakmile přestanou existovat podmínky pro jejich uplatňování.

6.Současně s oznámením Výboru vyšších úředníků podle odst. 5 písm. a) tohoto článku by dotčená strana měla ve svém úředním věstníku zveřejnit oznámení dovozcům. Toto oznámení by mělo ve vztahu k dotčenému produktu obsahovat sdělení, že na základě objektivních informací byly zjištěny nedostatky při poskytování správní spolupráce a/nebo nesrovnalosti či podvod.

ČLÁNEK 17

Řešení správních chyb

Pokud se příslušné orgány při řádné správě preferenčního systému vývozu, a zejména při uplatňování ustanovení protokolu 1 o definici pojmu „původní produkty“ či „produkty pocházejících z“ a o metodách správní spolupráce, zmýlí a tato chyba má dopady na dovozní cla, může strana, která je těmito dopady dotčena, požádat Výbor vyšších úředníků, aby prozkoumal možnosti přijetí všech vhodných opatření za účelem vyřešení této situace.

ČLÁNEK 18

Celní hodnota

1.Pravidla pro celní hodnotu uplatněná při obchodu mezi stranami se řídí článkem VII GATT 1994 a Dohodou o provádění článku VII GATT 1994.

2.Strany spolupracují za účelem dosažení společného přístupu k otázkám týkajícím se určení celní hodnoty.

HLAVA II: NECELNÍ OPATŘENÍ

ČLÁNEK 19

Zákaz množstevních omezení

1.Veškeré zákazy nebo omezení vztahující se na dovoz, vývoz nebo prodej na vývoz mezi stranami, jiné než cla, daně, poplatky a jiné platby stanovené v článku 6, ať už jsou uvedeny v platnost prostřednictvím kvót, dovozních či vývozních licencí nebo jiných opatření, se odstraní při vstupu této dohody v platnost. V rámci obchodu mezi stranami se nezavedou žádná nová opatření tohoto typu. Použitím tohoto článku nejsou dotčena ustanovení hlavy VI této části.

2.Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nerozšiřují na:

a)zákazy nebo omezení vývozu přechodně uplatňované s cílem zabránit kritickému nedostatku potravin nebo jiných produktů důležitých pro vyvážející stranu, nebo tento nedostatek zmírnit;

b)zákazy nebo omezení dovozu a vývozu nezbytné pro uplatňování norem nebo předpisů pro zařazování, srovnávání nebo uvádění komodit na trh v rámci mezinárodního obchodu.

ČLÁNEK 20

Národní zacházení v oblasti vnitřního zdanění a právní úpravy

1.Dovážené produkty pocházející z jedné strany nemohou podléhat přímo ani nepřímo vnitřním daním ani žádným jiným vnitřním poplatkům, které by převyšovaly daně nebo poplatky uložené přímo nebo nepřímo na obdobné domácí produkty druhé strany. Žádná strana ani jiným způsobem nezavede vnitřní daně či jiné vnitřní poplatky, které by chránily jejich příslušnou produkci.

2.Dováženým produktům pocházejícím z jedné strany se poskytne neméně příznivé zacházení, než jaké je poskytováno obdobným domácím produktům druhé strany, pokud jde o všechny právní a správní předpisy a požadavky, které ovlivňují jejich prodej na domácím trhu, jejich nabízení k prodeji, koupi, dopravu a odbyt nebo použití. Ustanoveními tohoto odstavce není dotčeno uplatnění různých vnitrostátních dopravních poplatků, které jsou uloženy výhradně v souvislosti s komerčním využitím dopravních prostředků a netýkají se původu zboží.

3.Žádná strana nezavede ani nebude dále zachovávat v platnosti žádná vnitrostátní množstevní opatření vztahující se ke směsím, zpracování nebo použití výrobků v určeném množství nebo podílech, které by vyžadovalo, přímo či nepřímo, aby jakékoli takto stanovené množství nebo podíl výrobku bylo nutné dodat z domácích zdrojů. Žádná strana nezavede vnitrostátní množstevní opatření, která by chránila její příslušnou produkci.

4.Ustanoveními tohoto článku není dotčeno vyplácení subvencí výhradně vnitrostátním výrobcům, včetně plateb vnitrostátním výrobcům odvozených z výnosů vnitřních daní nebo poplatků uplatňovaných v souladu s ustanoveními tohoto článku a subvencí realizovaných prostřednictvím státních nákupů vnitrostátních produktů.

5.Ustanovení tohoto článku se nevztahují na právní a správní předpisy, postupy nebo praktiky týkající se správy veřejných zakázek.

ČLÁNEK 21

Řádná správa věcí veřejných v daňové oblasti

Strany uznávají důležitost spolupráce v oblasti zásad řádné správy v oblasti daní, a to prostřednictvím příslušných orgánů v souladu se svými vnitrostátními právními a správními předpisy.

HLAVA III: CELNÍ SPOLUPRÁCE A USNADŇOVÁNÍ OBCHODU

ČLÁNEK 22

Oblast působnosti a cíle

1.Strany uznávají důležitost celní spolupráce a usnadňování obchodu v rozvíjejícím se globálním obchodním prostředí. Souhlasí s tím, že:

a)posílí spolupráci a zajistí, aby příslušné právní předpisy a postupy a rovněž správní kapacita příslušných správ splňovaly cíle podporovat usnadňování obchodu;

b)partnerské státy EAC potřebují přechodné období a zajišťování kapacit pro hladké provádění ustanovení této hlavy.

2.Cílem této hlavy je:

a)usnadnit obchod mezi stranami;

b)podporovat harmonizaci celních předpisů a postupů na regionální úrovni;

c)podporovat partnerské státy EAC s cílem posílit usnadňování obchodu;

d)poskytovat podporu celním správám partnerských států EAC při provádění této dohody a dalších osvědčených mezinárodních celních postupů;

e)posílit spolupráci mezi celními orgány stran a dalšími příslušnými pohraničními orgány.

ČLÁNEK 23

Celní spolupráce a vzájemná správní pomoc

1.Ve snaze zajistit, že ustanovení této hlavy budou dodržována a že bude účinně dosaženo cílů stanovených v článku 22, strany:

a)sdílejí informace týkající se celních právních předpisů a postupů;

b)vyvíjejí společné iniciativy ve vzájemně dohodnutých oblastech;

c)spolupracují v těchto oblastech:

i)modernizace celních systémů a postupů, jakož i  zkrácení doby celního odbavení;

ii)zjednodušení a sladění celních postupů a obchodních formalit, včetně těch, které se týkají dovozu, vývozu a tranzitu;

iii)posílení regionálních systémů tranzitu;

iv)posílení transparentnosti v souladu s čl. 24 odst. 3;

v)zajišťování kapacit včetně finanční a technické pomoci partnerským státům EAC;

vi)jakékoli jiné oblasti cel, na kterých se strany dohodnou;

d)stanoví, pokud je to možné, společné postoje v mezinárodních organizacích v oblasti cel a usnadňování obchodu, jako jsou Světová obchodní organizace (WTO), Světová celní organizace (WCO), Organizace spojených národů (OSN) a Konference Organizace spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD);

e)podpoří koordinaci mezi všemi souvisejícími úřady, a to jak v rámci jednotlivých států, tak napříč hranicemi.

2.Aniž je dotčen odstavec 1, si strany poskytnou vzájemnou správní pomoc v celní oblasti, jak je stanoveno v ustanoveních protokolu 2.

ČLÁNEK 24

Celní předpisy a postupy

1.Strany se dohodly, že jejich příslušné obchodní a celní předpisy a postupy budou vycházet z mezinárodních nástrojů a norem platných v oblasti cel a obchodu, včetně podstatných prvků revidované Kjótské úmluvy o zjednodušení a sladění celních postupů, podstatných prvků rámce norem WCO pro zabezpečení a zjednodušení celosvětového obchodu, datového souboru WCO a Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží.

2.Strany se dohodly, že budou jejich příslušné obchodní a celní předpisy a postupy vycházet z(e):

a)potřeby chránit a usnadnit zákonný obchod prostřednictvím účinného prosazování a dodržování legislativních požadavků v oblasti cel;

b)potřeby vyhnout se uvalování zbytečných a diskriminačních zátěží na hospodářské subjekty, chránit před podvodem a korupcí a zajistit další usnadnění hospodářským subjektům s vysokou úrovní dodržování celních předpisů a postupů;

c)potřeby používání jednotného správního dokumentu nebo jeho elektronického ekvivalentu pro účely vyhotovení celního prohlášení jak v EU, tak v partnerských státech EAC;

d)moderních celních postupů, včetně posouzení rizika, zjednodušení postupů pro vstup a propouštění zboží, kontroly po propuštění zboží a auditů;

e)postupného rozvoje systémů, včetně systémů založených na informačních technologiích, pro vývozní, dovozní a tranzitní operace za účelem usnadnění výměny dat mezi hospodářskými subjekty, celními správami a dalšími agenturami;

f)zásady, že penále uvalená za drobná porušení celních předpisů nebo procesních požadavků jsou přiměřená a nedochází ke zbytečným prodlevám v celním odbavení při jejich uplatňování;

g)systému závazných pravidel týkajících se celních záležitostí, a to zejména pokud jde o celní zařazení a pravidla původu, v souladu s pravidly stanovenými v regionálních a/nebo vnitrostátních předpisech;

h)potřeby uplatnit poplatky a platby, které odpovídají službě poskytované v souvislosti se specifickou transakcí a nesmějí být vypočítávány na bázi ad valorem. Za konzulární služby v souvislosti s obchodem se zbožím se poplatky ani platby neukládají;

i)odstranění veškerých požadavků na povinné kontroly před odesláním v souladu s dohodou o WTO o kontrole před odesláním či rovnocenných opatřeních;

j)odstranění veškerých požadavků na povinné využívání celních agentů, jakož i transparentních, nediskriminačních a přiměřených pravidel pro jejich povolování.

3.V zájmu zlepšení pracovních postupů a zajištění transparentnosti a účinnosti celních operací strany:

a)přijmou další kroky ke zjednodušení a standardizaci dokumentace a obchodních formalit za účelem rychlého propuštění a odbavení zboží;

b)zajistí účinné, rychlé a nediskriminační postupy umožňující uplatnit právo na odvolání proti správním předpisům a rozhodnutím celních a jiných orgánů, která ovlivňují dovoz, vývoz nebo zboží v režimu tranzitu. Takové postupy musí být snadno dostupné pro všechny podniky;

c)zajistí zachování integrity prostřednictvím uplatňování opatření zohledňujících zásady příslušných mezinárodních úmluv a nástrojů.

ČLÁNEK 25

Usnadnění tranzitu

1.Strany zajistí volný tranzit přes svoje území po nejvýhodnějších trasách. Veškerá omezení, kontroly nebo požadavky musí být nediskriminační, přiměřené a musí být uplatňovány jednotně.

2.Strana může požadovat, aby tranzitní doprava přes její území vstoupila na její území přes příslušnou celnici na určených trasách. Pokud by jedna ze stran vyžadovala používání takových tras, musí postupovat v plném souladu s čl. V odst. 3 Dohody GATT 1994.

3.Aniž je dotčeno další provádění zákonných celních kontrol, zajistí strana pro tranzit zboží na svém území zacházení ne méně příznivé, než má domácí zboží.

4.Strany zavádějí režimy dopravy pod celním dohledem umožňující tranzit zboží bez zaplacení dovozních cel nebo jiných poplatků s rovnocenným účinkem, s výhradou poskytnutí příslušné záruky v souladu s regionálními a/nebo vnitrostátními celními předpisy.

5.Strany podporují a provádějí ujednání o regionálním tranzitu.

6.Strany podpoří koordinaci mezi všemi souvisejícími úřady, a to jak v rámci jednotlivých států, tak napříč hranicemi.

7.Právní předpisy stran vycházejí z mezinárodních norem a nástrojů, které se na tranzit vztahují.

ČLÁNEK 26

Vztahy s obchodní veřejností

Strany se dohodly, že:

a)zajistí, aby veškeré právní předpisy, postupy a poplatky byly veřejně přístupné, a to pokud možno elektronicky nebo jinými vhodnými prostředky, a pokud je to možné, poskytnou nezbytné vyjasnění;

b)budou provádět pravidelné a včasné konzultace legislativních návrhů a obecných postupů ve věci obchodu a cel se zástupci obchodní veřejnosti;

c)zavedou nové či pozměněné právní předpisy a postupy tak, aby hospodářské subjekty měly možnost dobře se připravit na jejich dodržování;

d)zveřejní odpovídající oznámení administrativní povahy, včetně požadavků úřadů a vstupních procedur, pracovní doby a postupů celních úřadů v přístavech, na hraničních přechodech a v kontaktních místech pro vyřizování žádostí o informace;

e)podpoří spolupráci mezi hospodářskými subjekty a odpovídajícími úřady prostřednictvím nesvévolných a veřejně přístupných postupů, jako jsou memoranda o porozumění vypracovaná na základě memorand vyhlášených Světovou celní organizací;

f)zajistí, aby jejich příslušné celní a související požadavky a postupy nadále odpovídaly potřebám obchodní veřejnosti, řídily se osvědčenými postupy a aby pokud možno co nejméně omezovaly obchod.

ČLÁNEK 27

Přechodná ustanovení

1.S ohledem na potřebu posílit kapacity partnerských států EAC v oblasti cel a usnadňování obchodu, a aniž by byly dotčeny jejich závazky v rámci WTO, se strany dohodly, že budou partnerské státy EAC využívat přechodného období pěti (5) let ode dne vstupu této dohody v platnost ke splnění povinností podle článků 23, 24 a 25.

2.Toto přechodné období lze dále prodloužit s povolením Rady EPA.

ČLÁNEK 28

Harmonizace celních norem na regionální úrovni

Strany uznávají a potvrzují důležitost posílení harmonizace celních norem a opatření pro usnadňování obchodu na regionální úrovni, včetně zahájení reforem v celní oblasti a usnadňování obchodu, bude-li to nutné.

ČLÁNEK 29

Zvláštní výbor pro celní otázky a usnadňování obchodu

1.Strany zřídí Zvláštní výbor pro celní otázky a usnadňování obchodu tvořený jejich zástupci, který:

a)se schází v den a s programem jednání, které si strany předem dohodnou;

b)má střídavé předsednictvo vykonávané vždy jednou ze stran;

c)podává zprávy Radě EPA.

2.Zvláštní výbor pro celní otázky a usnadňování obchodu plní následující úkoly:

a)monitoruje provádění a správu této hlavy a protokolu o pravidlech původu;

b)poskytuje fórum pro konzultace a debaty o veškerých otázkách týkajících se cel, včetně pravidel původu, všeobecných celních režimů, celní hodnoty, sazebního zařazení, tranzitu a vzájemné správní spolupráce v celních záležitostech;

c)posiluje spolupráci při rozvoji, používání a prosazování pravidel původu a příslušných celních režimů, všeobecných celních režimů a vzájemné správní spolupráce v celních záležitostech;

d)posiluje spolupráci v oblasti zajišťování kapacit a technické pomoci;

e)veškeré další otázky v rámci této hlavy, na kterých se strany dohodnou.

HLAVA IV: SANITÁRNÍ A FYTOSANITÁRNÍ OPATŘENÍ

ČLÁNEK 30

Oblast působnosti a definice

1.Ustanovení této hlavy se vztahují na opatření podle dohody Světové obchodní organizace o používání sanitárních a fytosanitárních opatření (dále jen „dohoda WTO SPS“).

2.Pro účely této hlavy, není-li stanoveno jinak, se použijí definice dohody WTO SPS, Komise pro Codex Alimentarius, Světové organizace pro zdraví zvířat a Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin.

ČLÁNEK 31

Cíle

Cíle v oblasti používání sanitárních a fytosanitárních opatření jsou:

a)usnadnit obchod stran uvnitř regionů a mezi nimi a zároveň chránit zdraví a život lidí, zvířat a rostlin podle dohody WTO SPS;

b)řešit problémy vzniklé v souvislosti s opatřeními SPS týkajícími se dohodnutých prioritních odvětví a produktů při náležitém zohlednění regionální integrace;

c)stanovit postupy a podmínky pro usnadnění spolupráce v otázkách SPS;

d)zajistit transparentnost opatření SPS použitelných v obchodě mezi stranami a v rámci stran;

e)podporovat harmonizaci opatření uvnitř regionů s mezinárodními normami podle dohody WTO SPS a rozvoj vhodných politik, právních, regulačních a institucionálních rámců v rámci partnerských států EAC;

f)posílit účinné zapojení partnerských států EAC do Komise pro Codex Alimentarius, Světové organizace pro zdraví zvířat a Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin;

g)podporovat konzultace a výměny mezi partnerskými státy EAC a laboratořemi a institucemi EU;

h)usnadnit rozvoj kapacit pro stanovení a provádění regionálních a vnitrostátních norem v souladu s mezinárodními požadavky s cílem usnadnit regionální integraci;

i)vytvořit a posilovat kapacitu partnerských států EAC k provádění a monitorování opatření SPS v souladu s ustanoveními hlavy VI části V o hospodářské a rozvojové spolupráci; a

j)podporovat převody technologií.

ČLÁNEK 32

Práva a povinnosti

1.Strany opětovně potvrzují svá práva a povinnosti, které jim vyplývají z mezinárodních
smluv a dohod týkajících se této hlavy a jichž jsou stranami.

2.Každá strana:

a)má svrchované právo uplatňovat sanitární a fytosanitární opatření, pokud jsou tato opatření v souladu s ustanoveními dohody WTO SPS;

b)provádí konzultace s druhou stranou před zavedením jakéhokoli nového opatření SPS, a to prostřednictvím oznamovacích mechanismů stanovených v dohodě WTO SPS a v případě potřeby prostřednictvím kontaktních míst;

c)podporuje druhou stanu při shromažďování informací potřebných k přijímání informovaných rozhodnutí;

d)podporuje vazby, společné podniky, společný výzkum a rozvoj mezi partnerskými státy EAC a institucemi a laboratořemi EU.

ČLÁNEK 33

Vědecké zdůvodnění opatření

S výhradou ustanovení této hlavy strany zajistí, aby zavedení, změna nebo úprava jakéhokoli opatření SPS na jejich územích vycházely z vědeckých odůvodnění a byly v souladu s dohodou WTO SPS.

ČLÁNEK 34

Harmonizace

1.Strany se zaměřují na to, aby dosáhly harmonizace pravidel a postupů pro vypracování opatření SPS, včetně inspekčních,
zkušebních a osvědčovacích postupů v souladu s dohodou
WTO SPS.

2.Výbor vyšších úředníků vypracuje postupy na podporu a monitorování tohoto procesu harmonizace.

ČLÁNEK 35

Rovnocennost

Strany použijí zásady rovnocennosti podle ustanovení dohody WTO SPS. Za tímto účelem každá strana poskytne ostatním přiměřený přístup, pokud požádají o inspekci, provedení zkoušek nebo jiných příslušných kroků.

ČLÁNEK 36

Vymezení pásem (zón) a rozčlenění na jednotky

Strany uznávají, případ od případu, oblasti, které jsou prosté škůdců nebo nákaz, nebo oblasti s nízkým výskytem škůdců nebo nákaz jako potenciální zdroj rostlinných a živočišných produktů s přihlédnutím k ustanovením článku 6 dohody WTO SPS.

ČLÁNEK 37

Oznámení, šetření a transparentnost

1.Strany musí opatření SPS uplatňovat transparentně v souladu s dohodou WTO SPS.

2.Strany uznávají důležitost účinných mechanismů pro konzultace, oznámení a výměnu informací s ohledem na opatření SPS v souladu s dohodou WTO SPS.

3.Dovážející strana informuje vyvážející stranu o veškerých změnách svých dovozních požadavků SPS, které mohou ovlivnit obchod spadající do oblasti působnosti této hlavy. Strany se rovněž zavazují zavést mechanismy pro výměnu takových informací.

ČLÁNEK 38

Posuzování shody

Strany za účelem zajištění souladu s normami SPS dohodnou postupy pro posuzování shody.

ČLÁNEK 39

Výměna informací a transparentnost obchodních podmínek

Spolupráce zahrnuje:

1.sdílení informací a konzultace ohledně změn opatření SPS, která mohou mít vliv na výrobky, jež jsou předmětem vývozního zájmu některé ze stran;

2.výměnu informací v jiných oblastech, které by mohly být důležité z hlediska jejich obchodních vztahů, včetně výměny rychlých výstrah, odborných stanovisek a informací o odborných akcích na základě konkrétní žádosti;

3.oznámení předem s cílem zajistit, aby byly partnerské státy EAC informovány o nových opatřeních SPS, která mohou mít vliv na vývoz EAC do EU. Tento systém musí vycházet ze stávajících mechanismů v rámci závazků WTO, zejména článku 7 Dohody WTO SPS;

4.prosazování transparentnosti, pokud jde o odběr vzorků, analýzu a následná opatření po úředních kontrolách krmiv a potravin pocházejících z některé strany.

ČLÁNEK 40

Příslušné orgány

1.Orgány příslušnými pro provádění opatření uvedených v této hlavě budou příslušné orgány SPS v partnerských státech EAC a EU.

2.Příslušné orgány uvedené v odstavci 1 mají úkoly, které jim byly svěřeny v rámci dohody WTO SPS.

3.Strany se vzájemně informují o svých příslušných orgánech uvedených v odstavci 1 a o všech jejich změnách.

HLAVA V: NORMY, TECHNICKÉ PŘEDPISY A POSUZOVÁNÍ SHODY

ČLÁNEK 41

Oblast působnosti a definice

1.Ustanovení této hlavy se použijí na přípravu, přijímání a uplatňování technických předpisů, norem a postupů posuzování shody ve smyslu Dohody WTO o technických překážkách obchodu (dále jen „dohoda TBT“).

2.Pro účely této hlavy se použijí definice podle dohody TBT.

ČLÁNEK 42

Práva a povinnosti

1.Strany opětovně potvrzují svá práva a povinnosti podle dohody TBT, a to při zohlednění svých práv a povinností v rámci jiných mezinárodních ujednání, jichž jsou partnerské státy EAC i EU nebo její členské státy stranami, včetně těch, které se týkají ochrany životního prostředí, zejména biologické rozmanitosti.

2.Strany zajistí, aby technické předpisy nebyly připravovány, přijímány nebo uplatňovány s úmyslem nebo za účelem vytváření zbytečných překážek obchodu mezi stranami, a to v souladu s ustanoveními dohody TBT.

ČLÁNEK 43

Dohody o vzájemném uznávání

Strany mohou sjednávat dohody o vzájemném uznávání v odvětvích společného hospodářského zájmu.

ČLÁNEK 44

Transparentnost a oznamování

1.Strany znovu potvrzují své povinnosti týkající se oznamování a výměny informací ohledně technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody, jak je stanoveno v dohodě TBT.

2.Strany si vzájemně vyměňují informace o záležitostech, které by mohly být důležité z hlediska jejich obchodních vztahů, včetně výměny rychlých výstrah, odborných stanovisek a informací o odborných akcích prostřednictvím informačních míst.

3.Strany mohou spolupracovat na zřizování a provozu informačních míst, jakož i na zakládání a provozu společných databází.

ČLÁNEK 45

Harmonizace

Strany se vynasnaží své normy, technické předpisy a postupy pro posuzování shody harmonizovat.

ČLÁNEK 46

Posuzování shody

1.Strany znovu potvrzují své závazky týkající se posuzování shody v souladu s dohodou TBT.

2.Strany mohou zvážit, s ohledem na míru sbližování svých technických předpisů, norem a  infrastruktury pro posuzování shody, sjednávání dohod o vzájemném uznávání postupů posuzování shody.

ČLÁNEK 47

Technické regulační orgány

1.Regulační orgány partnerských států EAC jsou příslušnými orgány v partnerských státech EAC pro provádění opatření uvedených v této hlavě, které mají odpovědnost a pravomoc zajišťovat nebo dohlížet nad prováděním normalizace, metrologie, akreditace a posuzování shody.

2.Orgánem příslušným pro provádění této hlavy v EU je Evropská komise.

3.Partnerské státy EAC v souladu s touto dohodou oznámí EU
své příslušné technické regulační orgány.

HLAVA VI: NÁSTROJE NA OCHRANU OBCHODU

ČLÁNEK 48

Antidumpingová a vyrovnávací opatření

1.S výhradou ustanovení tohoto článku nebrání žádná část této dohody EU nebo partnerským státům EAC, jednotlivě nebo společně, přijímat antidumpingová nebo vyrovnávací opatření v souladu s příslušnými dohodami WTO. Pro účely tohoto článku se původ určí v souladu s nepreferenčními pravidly původu stran.

2.Před uložením konečných dumpingových nebo vyrovnávacích cel v souvislosti s produkty dováženými z jedné ze stran zváží strany možnost konstruktivních nápravných opatření stanovených v příslušných dohodách WTO.

3.Pokud bylo antidumpingové nebo vyrovnávací opatření uloženo jednou ze stran, soudní přezkum se uskuteční v rámci jediného fóra, včetně instančního postupu při odvolání.

4.Je-li možné ukládat antidumpingová nebo vyrovnávací opatření na regionální i vnitrostátní bázi, zajistí strany, aby taková opatření nebyla v případě jednoho produktu uplatňována současně na jedné straně regionálními a na druhé straně vnitrostátními orgány.

5.Kterákoli strana oznámí vyvážející straně přijetí řádně doložené stížnosti před zahájením šetření.

6.Ustanovení tohoto článku se použijí na všechna šetření zahájená po vstupu této dohody v platnost.

7.Pravidla WTO pro řešení sporů se použijí na všechny spory týkající se antidumpingových nebo vyrovnávacích opatření.

ČLÁNEK 49

Mnohostranná ochranná opatření

1.S výhradou ustanovení tohoto článku nebrání žádná část této dohody partnerským státům EAC a EU přijímat opatření v souladu s článkem XIX GATT 1994, dohodou WTO o ochranných opatřeních a článkem 5 Dohody o zemědělství připojené k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace (dále jen „dohoda WTO o zemědělství“). Pro účely tohoto článku se původ určí v souladu s nepreferenčními pravidly původu stran.

2.Bez ohledu na odstavec 1 a s ohledem na celkové rozvojové cíle této dohody a malou velikost hospodářství partnerských států EAC vyloučí EU dovozy z kteréhokoli partnerského státu EAC z působnosti jakýchkoli opatření přijatých v souladu s článkem XIX GATT 1994, dohodou o ochranných opatřeních WTO a článkem 5 dohody WTO o zemědělství.

3.Ustanovení odstavce 2 se uplatňují po dobu pěti (5) let počínaje dnem vstupu této dohody v platnost. Rada EPA nejpozději sto dvacet (120) dnů před koncem tohoto období přezkoumá provádění uvedených ustanovení s ohledem na rozvojové potřeby partnerských států EAC, aby rozhodla, zda se má jejich použití prodloužit na další období.

4.Ustanovení odstavce 1 podléhají ujednání WTO o pravidlech a postupech při řešení sporů.

ČLÁNEK 50

Dvoustranná ochranná opatření

1.Strana může po posouzení alternativních řešení přijmout ochranná opatření s omezenou dobou trvání odchylná od článků 10 a 11 za podmínek a v souladu s postupy stanovenými v tomto článku.

2.Ochranná opatření uvedená v odstavci 1 mohou být přijata, dováží-li se produkt pocházející z jedné strany na území druhé strany v takovém zvýšeném množství a za takových podmínek, že působí nebo hrozí způsobit:

a)vážnou újmu domácímu průmyslu vyrábějícímu obdobné nebo přímo konkurující produkty na území dovážející strany, nebo

b)narušení v hospodářském odvětví, zejména pokud tato narušení působí velké sociální problémy nebo obtíže, jež by mohly způsobit vážné zhoršení hospodářské situace dovážející strany, nebo

c)narušení na trzích s obdobnými nebo přímo konkurujícími zemědělskými produkty 2 nebo v rámci mechanismů organizace těchto trhů.

3.Ochranná opatření uvedená v tomto článku nesmí překračovat rámec toho, co je zapotřebí pro prevenci nebo nápravu vážné újmy nebo narušení vymezených v odstavci 2 a odst. 5 písm. b) tohoto článku. Tato ochranná opatření dovážející strany mohou sestávat pouze z jednoho nebo více následujících opatření:

a)pozastavení dalšího snižování sazby dovozního cla na dotčený produkt, jak je stanoveno v této dohodě;

b)zvýšení sazby cla pro dotčený produkt na úroveň, která nepřevýší clo použitelné v případě ostatních členů WTO, a

c)zavedení celních kvót na dotčený produkt.

4.Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 3, dováží-li se jakýkoli produkt pocházející z partnerských států EAC v takovém zvýšeném množství a za takových podmínek, že v jednom nebo několika nejvzdálenějších regionech EU působí nebo hrozí způsobit některou ze situací uvedených v odstavci 2, může EU zavést režim dohledu nebo přijmout ochranná opatření omezená na dotčený region nebo regiony v souladu postupy stanovenými v odstavcích 6 až 9.

5.a)Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 3, dováží-li se jakýkoli produkt pocházející z EU v takovém zvýšeném množství a za takových podmínek, že v partnerských státech EAC působí nebo hrozí způsobit některou ze situací uvedených v odstavci 2, mohou dotčené partnerské státy EAC zavést režim dohledu nebo přijmout ochranná opatření omezená na jejich území v souladu postupy stanovenými níže v odstavcích 6 až 9.

b)Partnerské státy EAC mohou přijmout ochranná opatření, v souladu s postupy stanovenými v odstavcích 6 až 9, dováží-li se v důsledku snížení cel na jejich území produkt pocházející z EU v takovém množství a za takových podmínek, že působí nebo hrozí způsobit narušení v teprve se rozvíjejícím průmyslovém odvětví vyrábějícím obdobné nebo přímo konkurující produkty. Takové ustanovení lze použít pouze po dobu deseti (10) let ode dne vstupu této dohody v platnost. Toto období může být prodlouženo Radou EPA na dobu maximálně pěti (5) let.

6.a)Ochranná opatření uvedená v tomto článku mohou být zachována pouze po dobu, která je zapotřebí pro prevenci nebo nápravu vážné újmy nebo narušení vymezených v odstavcích 2, 4 a 5.

b)Ochranná opatření uvedená v tomto článku nesmějí být používána po dobu přesahující dva (2) roky. Přetrvají-li okolnosti odůvodňující uložení ochranných opatření, může být platnost těchto opatření prodloužena na další období nepřesahující dva (2) roky. Uplatňují-li však partnerské státy EAC ochranné opatření, nebo uplatňuje-li EU ochranné opatření omezené na území jednoho nebo několika svých nejvzdálenějších regionů, lze takové opatření uplatňovat po dobu nepřesahující čtyři roky, a pokud přetrvávají okolnosti opravňující k uložení ochranných opatření, může být prodlouženo na další období v délce čtyř (4) let.

c)Ochranná opatření uvedená v tomto článku přijatá na období delší než jeden (1) rok, musí obsahovat jednoznačné prvky postupně vedoucí k jejich odstranění nejpozději na konci stanoveného období.

d)Ochranná opatření uvedená v tomto článku se nepoužijí na dovoz produktu, na který se již dříve taková opatření vztahovala, a to po dobu nejméně jednoho (1) roku od uplynutí platnosti těchto opatření.

7.Pro používání výše uvedených odstavců platí tato ustanovení:

a)Je-li jedna ze stran toho názoru, že nastala některá z okolností stanovených v odstavcích 2, 4 a/nebo 5, neprodleně předá záležitost k přezkoumání výboru vyšších úředníků;

b)výbor vyšších úředníků může vydat jakékoli doporučení nezbytné k nápravě vzniklých okolností. Nevydá-li výbor vyšších úředníků doporučení k nápravě okolností nebo pokud není nalezeno žádné jiné uspokojivé řešení do třiceti (30) dnů po předložení věci výboru vyšších úředníků, může dovážející strana v souladu s tímto článkem přijmout vhodná opatření k nápravě těchto okolností;

c)před přijetím jakýchkoli opatření podle tohoto článku, nebo v případech, na které se vztahuje odstavec 8 tohoto článku, předloží partnerské státy EAC co možná nejdříve výboru vyšších úředníků všechny příslušné údaje potřebné k důkladnému posouzení případu s cílem nalézt řešení přijatelné pro dotčené strany;

d)při výběru ochranných opatření podle tohoto článku musí být upřednostňována ta, která co nejméně narušují provádění této dohody;

e)jakékoli ochranné opatření přijaté podle tohoto článku se neprodleně písemně oznámí výboru vyšších úředníků a je předmětem pravidelných konzultací v rámci tohoto orgánu, zejména s cílem určit harmonogram jejich zrušení, jakmile to okolnosti umožní.

8.Vyžadují-li mimořádné okolnosti okamžitý zásah, příslušná dovážející strana může dočasně přijmout opatření stanovená v odstavcích 3, 4 nebo 5, aniž by splňovala požadavky odstavce 7. Tento zásah může být uplatňován po dobu nejvýše sto osmdesát (180) dnů, přijme-li jej EU, a dvě stě (200) dnů, přijmou-li jej partnerské státy EAC nebo pokud jsou opatření přijatá EU omezena na území jednoho nebo několika jejích nejvzdálenějších regionů. Trvání jakýchkoliv takových prozatímních opatření se započítá jako část počátečního období a jakéhokoliv prodloužení uvedeného v odstavci 6. Při přijímání takových dočasných opatření je třeba brát v úvahu zájmy všech zúčastněných stran, včetně jejich úrovně rozvoje. Dotčená dovážející strana o tom informuje druhou stranu a předá věc okamžitě výboru vyšších úředníků k posouzení.

9.Podrobí-li dovážející strana dovoz produktu správnímu postupu, jehož účelem je rychlé poskytnutí informací o vývoji obchodních toků, které by mohly způsobovat problémy uvedené v tomto článku, neprodleně o tom informuje výbor vyšších úředníků.

10.Nelze se odvolávat na Dohodu o WTO s cílem zabránit straně v přijetí ochranných opatření, která jsou v souladu s tímto článkem.

ČÁST III: RYBOLOV

HLAVA I: OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 51

Oblast působnosti a zásady

1.Spolupráce týkající se obchodu a rozvoje v oblasti rybolovu zahrnuje mořský a vnitrozemský rybolov a akvakulturu.

2.Strany uznávají, že rybolov je klíčovým hospodářským zdrojem partnerských států EAC, významným způsobem přispívá k ekonomikám partnerských států EAC a skýtá velký potenciál, pokud jde o budoucí regionální hospodářský rozvoj a vymýcení chudoby. Je také důležitým zdrojem potravy a devizových příjmů.

3.Strany dále uznávají, že rybolovné zdroje stojí rovněž v popředí zájmu jak EU, tak partnerských států EAC, a souhlasí, že budou spolupracovat v zájmu udržitelného rozvoje a řízení rybolovného odvětví s ohledem na společné zájmy a hospodářské, environmentální a sociální dopady.

4.Strany souhlasí s tím, že vhodnou strategií na podporu hospodářského růstu rybolovného odvětví a posílení jeho přínosu pro hospodářství partnerských států EAC je s ohledem na jeho dlouhodobou udržitelnost posilování činností zvyšujících přidanou hodnotu v rámci tohoto odvětví.

ČLÁNEK 52

Zásady spolupráce

1.K zásadám spolupráce v oblasti rybolovu patří:

a)podpora rozvoje a posílení regionální integrace;

b)zachování acquis dohody z Cotonou;

c)poskytnutí zvláštního a diferenciovaného zacházení;

d)zohlednění nejlepších dostupných vědeckých poznatků při posuzování a řízení zdrojů;

e)zajištění fungujícího systému monitorování environmentálních, hospodářských a sociálních dopadů v partnerských státech EAC;

f)zajištění shody se stávajícími vnitrostátními předpisy a příslušnými mezinárodními nástroji, včetně Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) a regionálních a subregionálních dohod;

g)zajištění ochrany a priority zvláštních potřeb drobného rybolovu / rybolovu pro vlastní potřebu.

2.Tyto základní zásady by měly přispět k udržitelnému a odpovědnému rozvoji živých vnitrozemských a mořských zdrojů, akvakultury a optimalizaci přínosu tohoto odvětví pro současné i budoucí generace prostřednictvím zvýšených investic, zajišťování kapacit a zlepšeného přístupu na trh.

3.Strany spolupracují s cílem zajistit poskytnutí finanční a další podpory pro zlepšení konkurenceschopnosti a výrobní kapacity zpracovatelských závodů, diverzifikaci rybolovného průmyslu a rozvoj a zlepšení vybavení přístavů v partnerských státech EAC.

4.Podrobné oblasti spolupráce jsou uvedeny v hlavě IV části V této dohody.

HLAVA II: MOŘSKÝ RYBOLOV

ČLÁNEK 53

Oblast působnosti a cíle

1.Ustanovení této hlavy se vztahují na používání, ochranu a řízení zdrojů mořského rybolovu v zájmu optimalizace zisků z rybolovu pro partnerské státy EAC prostřednictvím investic, zajišťování kapacit a lepšího přístupu na trh.

2.Cíle této spolupráce jsou tyto:

a)podporovat udržitelný rozvoj a řízení rybolovu;

b)posílit spolupráci s cílem zajistit udržitelné využívání a řízení rybolovných zdrojů jakožto silného základu pro regionální integraci, vzhledem ke stěhovavým a migrujícím druhům, které mezi sebou pobřežní partnerské státy EAC sdílí, a vzhledem k tomu, že žádný jednotlivý partnerský stát EAC nedisponuje kapacitou k zajištění udržitelnosti zdrojů;

c)zajistit spravedlivější rozdělení přínosů plynoucích z odvětví rybolovu;

d)zajistit účinné monitorování, kontrolu a dohled nezbytné pro boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

e)podporovat účinné využívání, ochranu a řízení živých mořských zdrojů ve výlučné ekonomické zóně a ve vodách, v nichž mají partnerské státy EAC pravomoc vycházející z mezinárodních nástrojů, včetně UNCLOS, v zájmu vzájemného sociálního a hospodářského přínosu pro strany;

f)podporovat a rozvíjet regionální a mezinárodní obchod na základě osvědčených postupů;

g)vytvořit prostředí, včetně infrastruktury a zajišťování kapacit, které partnerským státům EAC umožní vyrovnat se s přísnými tržními požadavky na průmyslový i drobný rybolov;

h)podporovat vnitrostátní a regionální politické strategie, které mají za cíl zvyšovat produktivitu a konkurenceschopnost rybolovného odvětví; a

i)vytvářet vazby na jiná hospodářská odvětví.

ČLÁNEK 54

Řízení rybolovu a otázky ochrany

1.V případě určování úrovně udržitelného odlovu, lovné kapacity a dalších strategií řízení se uplatní přístup předběžné opatrnosti v zájmu předcházení nežádoucím důsledkům, nebo jejich odvrácení, např. pokud jde o nadměrné kapacity a nadměrný rybolov, jakož i nežádoucí dopady na ekosystémy a tradiční rybolov.

2.Každý partnerský stát EAC může přijmout vhodná opatření, včetně sezónních omezení a omezení rybolovných zařízení, za účelem ochrany územních vod a zajištění udržitelnosti tradičního a pobřežního rybolovu.

3.Strany podporují členství všech dotčených partnerských států EAC v IOTC (Komise pro tuňáky Indického oceánu) a dalších příslušných rybolovných organizacích. Dotčené partnerské státy EAC koordinují společně s EU svou činnost v zájmu zajištění řízení a ochrany všech rybích druhů, včetně tuňáka a podobných zdrojů, a usnadnění příslušného vědeckého výzkumu.

4.Neexistují-li dostatečné vědecké důkazy, na jejichž základě by příslušný orgán pro vnitrostátní řízení mohl určit mezní hodnoty a cílové úrovně udržitelného odlovu ve výlučné ekonomické zóně partnerských států EAC, obě strany v konzultaci s příslušným vnitrostátním orgánem a společně s IOTC a případně i jinými regionálními rybolovnými organizacemi takovou vědeckou analýzu podpoří.

5.Strany souhlasí s tím, že přijmou vhodná opatření tam, kde zvýšení úsilí povede ke zvýšení úrovně odlovu nad cílovou udržitelnou úroveň stanovenou příslušným vnitrostátním orgánem.

6.V zájmu ochrany a řízení tažných a vysoce stěhovavých populací ryb EU a partnerské státy EAC zajistí, že plavidla plující pod jejich vlajkou budou dodržovat vnitrostátní, regionální nebo subregionální opatření týkající řízení rybolovu a související vnitrostátní právní předpisy.

ČLÁNEK 55

Řízení plavidel a opatření po výlovu

1.Budou dodržována ustanovení týkající se řízení plavidel a opatření po výlovu přijatá IOTC a jinými příslušnými regionálními rybolovnými organizacemi. Partnerské státy EAC a EU stanoví minimální podmínky, pokud jde o monitorování, kontrolu a dohled nad rybářskými plavidly EU působícími ve vodách partnerských států EAC, které by měly zahrnovat následující:

a)pro partnerské státy EAC bude zřízen systém sledování plavidel (VMS) a všechny partnerské státy EAC budou využívat kompatibilní VMS. Partnerským státům EAC, které systémem VMS nedisponují, poskytne EU při zřizování takového kompatibilního systému pomoc;

b)kromě povinného kompatibilního systému VMS všechny pobřežní partnerské státy EAC ve spojení s EU vyvinou další systémy k zajištění účinného monitorování, kontroly a dohledu a EU partnerské státy EAC podpoří při zavádění takových dohodnutých systémů a poskytne jim při jejich provádění pomoc;

c)EU a partnerské státy EAC mají právo vysílat pozorovatele do vnitrostátních i mezinárodních vod, přičemž postupy týkající se využití pozorovatelů musí být řádně stanoveny. Pozorovatelé musí být placeni vnitrostátními vládami, ale za veškeré náklady na palubě odpovídá majitel lodi. EU podpoří náklady na vyškolení pozorovatelů;

d)budou zavedeny společné systémy podávání zpráv o rybolovu, které se budou používat po celém regionu, přičemž se pro podávání zpráv stanoví minimální podmínky.

e)všechna plavidla, která vykládají nebo překládají svůj úlovek v rámci partnerských států EAC, tak učiní v přístavech nebo vnějších přístavních oblastech. Překládání na moři se nepovoluje, kromě výjimek stanovených za zvláštních podmínek příslušnou regionální organizací pro řízení rybolovu. Strany spolupracují s cílem rozvinout a modernizovat infrastrukturu pro vykládání a překládání v přístavech partnerských států EAC, včetně rozvoje kapacit pro produkty rybolovu;

f)podávání zpráv o výmětu je povinné. Přednostně by se mělo výmětům předcházet využitím metod selektivního rybolovu v souladu se zásadami Komise pro tuňáky Indického oceánu a příslušných regionálních rybolovných organizací. Vedlejší úlovek se pokud možno dopraví na břeh.

2.Strany se dohodly, že budou spolupracovat při rozvíjení a provádění vnitrostátních/regionálních školících programů pro státní příslušníky EAC za účelem usnadnění jejich účinného zapojení do rybolovného průmyslu. Vyjednala-li EU dvoustrannou dohodu o rybolovu, podporuje se zaměstnávání státních příslušníků strany EAC. Na námořníky najaté na evropská rybářská plavidla se plně vztahuje prohlášení Mezinárodní organizace práce (MOP) o základních zásadách a právech při práci.

3.Strany vyvinou koordinované úsilí za účelem zlepšení prostředků pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a přijmou v tomto směru vhodná opatření. Rybářská plavidla zapojená do nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu by měla být konfiskována a majitelé by měli být stíháni příslušnými orgány. Nemělo by jim být dovoleno znovu lovit ve vodách partnerských států EAC, nezískají-li předchozí povolení od státu vlajky i dotčených partnerských států EAC a případně od dotčených regionálních organizací pro řízení rybolovu.

HLAVA III: VNITROZEMSKÝ RYBOLOV A ROZVOJ AKVAKULTURY

ČLÁNEK 56

Oblast působnosti a cíle

1.Ustanovení této hlavy se použijí na vnitrozemský rybolov, rozvoj pobřežních oblastí a akvakultury v partnerských státech EAC s ohledem na zajišťování kapacit, převod technologií, normy SPS, investice a investiční financování, ochranu životního prostředí, jakož i právní a regulativní rámce.

2.Cílem spolupráce v oblasti vnitrozemského rybolovu a rozvoje akvakultury bude podpora udržitelného využívání zdrojů vnitrozemského rybolovu, posílení produkce akvakultury, odstranění omezení na straně nabídky, zlepšení kvality ryb a produktů rybolovu, aby splňovaly mezinárodní opatření SPS, zlepšení přístupu na trh EU, řešení problémů překážek obchodu uvnitř regionů, přilákání přílivu kapitálu a investic do odvětví, zajištění kapacit a zvýšení přístupu k finanční podpoře pro soukromé investory v oblasti vnitrozemského rybolovu a rozvoje akvakultury.

ČÁST IV: ZEMĚDĚLSTVÍ

ČLÁNEK 57

Oblast působnosti a definice

1.Ustanovení této části se použijí na plodiny a hospodářská zvířata včetně hospodářsky významného hmyzu.

2.Pro účely této části a hlavy II části V se použijí tyto definice:

a)zemědělství zahrnuje pěstování plodin, chov hospodářských zvířat a hospodářsky významného hmyzu;

b)zemědělskými produkty se rozumí produkty, na které se vztahuje příloha I dohody WTO o zemědělství;

c)financováním zemědělství se rozumí finanční zdroje na podporu zemědělské činnosti podél celého hodnotového řetězce, jako jsou dodávky vstupů, zemědělské služby, výroba, skladování, distribuce, zpracování a prodej;

d)zemědělskými vstupy se rozumí všechny látky nebo materiály, vybavení a nástroje používané při výrobě a zpracování zemědělských produktů;

e)technologiemi udržitelného zemědělství se rozumí technologie navržené se zvláštním ohledem na jejich environmentální, sociální a hospodářské dopady;

f)zajišťování potravin a výživy znamená, že mají všichni lidé neustále fyzický a ekonomický přístup k bezpečným, dostatečným a výživným potravinám, které uspokojí jejich potřeby pro produktivní a zdravý život;

g)bezpečné živobytí se definuje jako přiměřený a udržitelný přístup k příjmu a zdrojům na uspokojení základních potřeb spravedlivým způsobem (včetně přiměřeného přístupu k potravinám, pitné vodě, zdravotní péči, vzdělání, bydlení a včetně časových příležitostí pro účast na dění společenství a sociální integraci);

h)přírodní katastrofa je následkem přírodních kalamit, jako jsou sucha, zemětřesení, sesuvy půdy, sopečné výbuchy, záplavy, škůdci a choroby;

i)drobní zemědělci jsou výrobci s omezenými zdroji a vlastním pozemkem o rozloze menší než dva (2) hektary, u nichž je rozsah provozu příliš nízký na to, aby přilákali poskytování služeb potřebných k výraznému zvýšení produktivity a využití příležitostí na trhu;

j)udržitelný rozvoj v rámci této části zahrnuje řízení a ochranu přírodních zdrojů jako základu pro hospodářský a sociální rozvoj takovým způsobem, aby bylo cílem naplnění lidských potřeb současných i budoucích generací.

ČLÁNEK 58

Cíle

1.Strany souhlasí s tím, že základním cílem této části je udržitelný rozvoj zemědělství, který zahrnuje, avšak není omezen na, zajišťování potravin a bezpečné živobytí, rozvoj venkova a snižování chudoby v partnerských státech EAC.

2.Cílem této části je:

a)posílit spolupráci mezi stranami s cílem dosáhnout blahobytu a zlepšit kvalitu života těch, kdo jsou zapojeni do zemědělských činností, prostřednictvím zvýšení produkce, produktivity a podílu na trhu;

b)zlepšit zajišťování potravin a výživy v partnerských státech EAC podporou zvyšování přidané hodnoty, produkce, kvality, bezpečnosti, integrace trhu, obchodu, dostupnosti a přístupu;

c)přispívat k poskytování výdělečné činnosti podél celého hodnotového řetězce modernizovaného zemědělského odvětví;

d)rozvíjet moderní a konkurenceschopná zemědělská odvětví;

e)podporovat udržitelné využívání a správu přírodních a kulturních zdrojů prostřednictvím rozvoje technologií šetrných k životnímu prostředí a udržitelných technologií, které zvyšují zemědělskou produktivitu;

f)podporovat konkurenceschopnost zvyšováním přidané hodnoty v celém dodavatelském řetězci s cílem dosáhnout přístupu na trhy;

g)zlepšit příjmy výrobců rozvojem prodeje zemědělských produktů s přidanou hodnotou na trhu;

h)usnadnit přizpůsobení zemědělského odvětví a hospodářství venkova, aby mohly lépe čelit globálním hospodářským změnám;

i)mobilizovat a zvýšit hospodářskou výkonnost drobných zemědělců prostřednictvím zajišťování kapacit zemědělských organizací;

j)zlepšit obchod a uvádění na trh pro zemědělské komodity s cílem zvýšit devizové příjmy;

k)zlepšit infrastrukturu v rámci partnerských států EAC v zájmu zvýšení výroby, produktivity, prodeje a distribuce zemědělských vstupů a produktů, se zvláštním zřetelem ke skladování, třídění, zpracování, balení a dopravě.

ČLÁNEK 59

Obecné zásady

1.Strany uznávají význam zemědělství v hospodářství partnerských států EAC jakožto hlavního zdroje obživy pro většinu obyvatel partnerských států EAC, hlavního faktoru pro zajišťování potravin a výživy, odvětví s největším potenciálem pro vysoký růst a přidanou hodnotu a zdroj výnosů z vývozu.

2.S ohledem na multifunkční úlohu zemědělství v rámci hospodářství partnerských států EAC se strany dohodly, že budou uplatňovat komplexní přístup k zemědělství jakožto základu pro udržitelný rozvoj.

3.Strany se dohodly, že budou spolupracovat při podpoře udržitelného růstu zemědělského odvětví, se zohledněním jeho různých aspektů a rozmanitosti hospodářských, sociálních a environmentálních charakteristik a rozvojových strategií partnerských států EAC.

4.Strany uznávají, že větší integrace zemědělského odvětví ve všech partnerských státech EAC přispěje k rozvoji meziregionálních trhů a rozšíří prostor pro investice a rozvoj soukromého sektoru.

5.Strany uznávají důležitost podpory zemědělské produkce, přidané hodnoty, zemědělského obchodu a iniciativ pro rozvoj trhu prostřednictvím vhodných nástrojů a zajištění vhodného regulačního rámce s cílem reagovat na měnící se tržní podmínky. V této souvislosti se strany zavazují spolupracovat s cílem přilákat do partnerských států EAC nezbytné investice.

6.Strany se dohodly, že zemědělské priority v této části musí být jednoznačně propojeny s regionálním obecným politickým rámcem pro zajišťování potravin a výživy a snižování chudoby s cílem zajistit soudržnost a udat směr regionálního rozvoje.

ČLÁNEK 60

Komplexní dialog

1.Strany zavedou komplexní dialog EAC–EU v oblasti politiky zemědělství a rozvoje venkova (dále jen „zemědělský dialog“) o všech záležitostech, na něž se vztahuje tato část. Zemědělský dialog monitoruje pokrok při provádění této části a poskytne fórum pro výměnu a spolupráci ve věci příslušných vnitrostátních zemědělských politik stran a zejména úlohy zemědělství v partnerských státech EAC, pokud jde o zvyšování příjmů zemědělských podniků, zajišťování potravin, udržitelné využívání zdrojů, rozvoj venkova a hospodářský růst.

2.Zemědělský dialog probíhá v rámci Výboru vyšších úředníků ustaveného podle článku 106.

3.Strany stanoví pracovní postupy a způsoby zemědělského dialogu na základě vzájemné dohody.

ČLÁNEK 61

Regionální integrace

Strany uznávají, že integrace zemědělského odvětví v partnerských státech EAC prostřednictvím postupného odstraňování překážek a zajištění vhodného regulačního a institucionálního rámce a harmonizace a sbližování politik přispěje k prohloubení procesu regionální integrace, a tím i k rozvoji regionálních trhů, který rozšíří prostor pro investice a rozvoj soukromého sektoru.

ČLÁNEK 62

Politiky umožňující provádění

Strany uznávají důležitost přijetí a provádění politik a institucionálních reforem s cílem umožnit a usnadnit dosažení cílů této části.

ČLÁNEK 63

Udržitelný rozvoj zemědělství

Strany spolupracují při dosahování udržitelného rozvoje zemědělství se zvláštním zaměřením na podporu nejzranitelnějších obyvatel venkova v partnerských státech EAC s ohledem na proměňující se světovou výrobu a obchodní modely, jakož i oblibu a preference spotřebitelů.

ČLÁNEK 64

Zajišťování potravin a výživy

1.Strany se dohodly, že ustanovení této dohody umožní partnerským státům EAC provádět účinná opatření pro zajišťování potravin a výživy a udržitelného rozvoje zemědělství, jakož i rozvíjet komerční zemědělské trhy v regionu s cílem zajistit potraviny a výživu.

2.Strany zajistí, aby opatření přijatá v rámci této části měla za cíl zlepšit zajišťování potravin a výživy a zabránit přijetí opatření, jež by mohla ohrozit zajišťování potravin a výživy na úrovni domácností, jakož i na vnitrostátní a regionální úrovni.

ČLÁNEK 65

Řízení hodnotového řetězce

Strany se dohodly, že vytvoří regionální strategie pro posílení dodavatelských kapacit v zemědělství, přičemž v oblasti zemědělství určí vysoce hodnotná pododvětví, kde má region konkurenční výhody, a využijí investice, které mohou usnadnit přechod od komparativních ke konkurenčním výhodám.

ČLÁNEK 66

Systém včasného varování

Strany uznávají potřebu vytvořit, zlepšit a posílit informační systémy v oblasti zajišťování potravin, včetně vnitrostátních systémů včasného varování, posuzování zranitelnosti a monitorovacích systémů, a provádět opatření týkající se zajišťování kapacit, a to v souladu se stávajícími mezinárodními a regionálními mechanismy a jejich prostřednictvím.

ČLÁNEK 67

Technologie

Strany uznávají význam moderních a udržitelných zemědělských technologií a dohodly se, že budou rozvíjet a podporovat používání moderních zemědělských technologií, které zahrnují:

a)udržitelné technologie zavlažování a fertigace;

b)tkáňovou kulturu a mikropropagaci;

c)upravená osiva;

d)umělou inseminaci;

e)integrovanou ochranu proti škůdcům;

f)balení produktů;

g)zpracování po sklizni;

h)akreditované laboratoře;

i)biotechnologie;

j)posuzování a řízení rizik.

ČLÁNEK 68

Domácí politická opatření

1.Každá strana zajistí transparentnost v oblasti zemědělských podpor týkajících se obchodu se zemědělskými produkty. Za tímto účelem EU v rámci zemědělského dialogu pravidelně podává zprávy partnerským státům EAC o právním základu, formě a výši těchto podpor. Tyto informace se považují za poskytnuté, jsou-li stranami nebo jejich jménem zpřístupněny na veřejně přístupné internetové stránce.

2EU neudělí vývozní subvence všem zemědělským produktům určeným do partnerských států EAC ode dne vstupu této dohody v platnost. Tento zákaz přezkoumá Rada EPA po 48 měsících.

3.Kromě toho Výbor vyšších úředníků přezkoumá otázky, které mohou vyvstat v souvislosti s přístupem zemědělských produktů na trhy druhé strany. Tento výbor může vydávat doporučení Radě EPA v souladu s článkem 107.

ČLÁNEK 69

Produkce a uvádění zemědělských komodit na trh

1.Strany uznávají problémy s devizovými příjmy, kterým čelí partnerské státy EAC kvůli své závislosti na vývozu primárních zemědělských komodit, jež jsou vystaveny značnému kolísání cen a zhoršujícím se obchodním podmínkám.

2.Strany se dohodly, že:

a)posílí partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti investic do produkce, zpracování a uvádění zemědělských komodit na trh;

b)budou spolupracovat při rozvoji kapacit s cílem získat přístup na okrajové segmenty trhů a usnadnit dodržování norem pro komodity tak, aby splňovaly požadavky těchto trhů;

c)budou podporovat diverzifikaci zemědělské produkce a vývozních produktů v partnerských státech EAC;

d)zlepší příjmy výrobců prostřednictvím rozvoje uvádění zemědělských produktů s přidanou hodnotou na trh.

ČLÁNEK 70

Monitorování

Strany se dohodly, že Rada EPA přezkoumává a monitoruje provádění jejich závazků vyplývajících z této dohody. Rada EPA poskytne účinný dohled nad dodržováním závazků prostřednictvím zajištění transparentnosti a poskytne příležitost posoudit přínos těchto závazků k dosahování dlouhodobého cíle zavést spravedlivý a tržně orientovaný zemědělský obchodní systém.

ČLÁNEK 71

Země, které jsou čistými dovozci potravin

1.Strany uznávají důležitost řešení problémů partnerských států EAC, které jsou čistými dovozci potravin. Cílem tohoto článku je tedy pomoci zemím, které jsou čistými dovozci potravin, vypracovat programy za účelem zajištění potravin.

2.Strany se dohodly, že:

a)budou řešit problémy omezení potravinářské produkce, skladování a distribuce v regionu EAC;

b)budou využívat zdroje potravinové pomoci v partnerských státech EAC a v jiných afrických regionálních hospodářských společenstvích;

c)zlepší koordinaci potravinové pomoci.

3.Strany se dohodly, že zachovají odpovídající úroveň potravinové pomoci, přičemž zohlední zájmy příjemců potravinové pomoci, a že zajistí, aby opatření uvedená v odstavci 2 neúmyslně nebránila dodávkám potravinové pomoci poskytovaným pro nouzové situace.

4.Strany zajistí, aby byla potravinová pomoc poskytována v plném souladu s opatřeními, která mají za cíl zabránit obchodnímu vytěsnění, mezi něž patří:

a)zajištění, aby všechny transakce potravinové pomoci byly vedeny potřebou a realizovány výlučně formou grantů;

b)podmínka, aby nebyly přímo nebo nepřímo spojeny s komerčním vývozem zemědělských produktů či jiného zboží a služeb.

ČLÁNEK 72

Význam některých odvětví

1.Strany uznávají, že:

a)poskytování odpovídajícího přístupu k potravinám, čistá a bezpečná pitná voda, zdravotnická zařízení, vzdělávací možnosti, bydlení, účast na dění společenství a sociální integrace jsou důležité pro zajištění živobytí venkovského obyvatelstva;

b)rozvoj zemědělské infrastruktury včetně výroby, zpracování, uvádění na trh a distribuce hraje klíčovou roli pro sociálně-ekonomický rozvoj venkova a regionální integraci partnerských států EAC;

c)služby technické podpory, jako je zemědělský výzkum, osvětové a poradenské služby a odborná příprava, jsou důležité pro zvyšování zemědělské produktivity;

d)usnadnění financování zemědělství je důležitým opatřením pro transformaci zemědělského odvětví v partnerských státech EAC. Financování je potřebné pro rozvoj zemědělských technologií, zemědělské úvěry a pojištění, rozvoj infrastruktury a trhů, jakož i odbornou přípravu zemědělců; a

e)udržitelný rozvoj venkova je důležitý pro zlepšení životní úrovně obyvatel venkova partnerských států EAC.

2.Strany se dohodly, že budou spolupracovat v oblasti zajišťování obživy, zemědělské infrastruktury, služeb technické podpory, služeb financování zemědělství, jakož i v oblasti rozvoje venkova, jak je stanoveno v hlavě II části V.

ČLÁNEK 73

Výměna informací a konzultace

1.Strany se dohodly na výměně zkušeností a informací o osvědčených postupech a na konzultaci veškerých otázek souvisejících s dosahováním cílů této části.

2.Strany se dohodly na:

a)výměně informací o zemědělské výrobě, spotřebě a obchodu a o příslušném vývoji na trhu se zemědělskými produkty;

b)výměně informací o investičních příležitostech a pobídkách v rámci zemědělského odvětví, včetně drobných činností;

c)výměně informací v oblasti zemědělských politik, zákonů a předpisů obou stran;

d)diskusi o změnách politik a institucí potřebných na podporu transformace zemědělského odvětví, jakož i koncepci a provádění regionálních politik týkajících se zemědělství a rozvoje venkova při usilování o regionální integraci;

e)výměně informací o nových a příslušných technologiích, jakož i o politikách a opatřeních týkajících se kvality zemědělských produktů.

ČLÁNEK 74

Zeměpisná označení

1.Strany uznávají význam zeměpisných označení pro udržitelné zemědělství a rozvoj venkova.

2.Strany se dohodly, že budou spolupracovat při určování, uznávání a registraci produktů, které by mohly využívat ochranné zeměpisné označení, a jakékoli další činnosti zaměřené na zajištění ochrany pro určené produkty.

ČÁST V: HOSPODÁŘSKÁ A ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE

ČLÁNEK 75

Obecná ustanovení

1.V souladu s články 34 a 35 dohody o partnerství AKT-EU podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 v platném znění strany znovu potvrzují, že rozvojová spolupráce je klíčovým prvkem jejich partnerství a zásadním faktorem pro plnění cílů této dohody.

2.Strany se dohodly, že budou řešit rozvojové potřeby partnerských států EAC zvýšením výrobní a zásobovací kapacity, podporou strukturální transformace a konkurenceschopnosti jejich ekonomik, posílením jejich hospodářské diverzifikace a zvýšením přidané hodnoty s cílem podpořit udržitelný rozvoj a regionální integraci.

3.Strany se zavazují spolupracovat v zájmu usnadnění provádění této dohody a podpory regionální integrace a rozvojových strategií. Strany se dohodly, že spolupráce musí být založena na části o hospodářské a rozvojové spolupráci a na rozvojové matrici EPA, vedle regionálních a vnitrostátních strategií rozvoje partnerských států EAC. Matrice a odpovídající referenční měřítka, ukazatele a cíle zohledňující potřeby stanovené partnerskými státy EAC v okamžiku podpisu jsou připojeny k tomuto rozhodnutí jako příloha IIIa příloha IIIb. Přezkoumávají se každých pět (5) let. Tato spolupráce bude mít formu finanční i nefinanční podpory partnerských států EAC.

4.V této souvislosti probíhá financování týkající se rozvojové spolupráce mezi partnerskými státy EAC a EU na podporu provádění této dohody v rámci pravidel a příslušných postupů stanovených dohodou z Cotonou, zejména programových postupů Evropského rozvojového fondu, a v rámci příslušných následných nástrojů financovaných ze souhrnného rozpočtu EU. V této souvislosti a při zohlednění nových úkolů vyplývajících z posílené regionální integrace a konkurence na světových trzích se strany dohodly, že podpora provádění této dohody je jednou z priorit. Strany se dohodly, že finanční nástroje stanovené v dohodě z Cotonou se uplatňují tak, aby se maximalizoval očekávaný přínos této dohody.

5.Pro účely provádění této dohody se strany zavazují jednotlivě i společně mobilizovat zdroje v souladu s pokyny zvláštních ustanovení hlavy X pro mobilizaci zdrojů.

6.Strany se dohodly, že budou v souladu s Pařížskou deklarací o účinnosti pomoci přijatou v roce 2005 využívat a případně podporovat vnitrostátní a/nebo regionální prováděcí mechanismy, fondy nebo nástroje pro zaměření a koordinaci zdrojů na provádění této dohody.

ČLÁNEK 76

Cíle

Hospodářská a rozvojová spolupráce má za cíl:

a)posílení konkurenceschopnosti hospodářství partnerských států EAC;

b)zajišťování dodavatelských kapacit a umožnění hladkého provádění této dohody;

c)transformaci struktury hospodářství partnerských států EAC vytvořením silné, konkurenceschopné a diverzifikované hospodářské základny prostřednictvím posílení produkce, distribuce, přepravy a uvádění na trh;

d)rozvoj obchodní kapacity, jakož i schopnosti přilákat investice;

e)posílení obchodu, investičních politik a regulace;

f)prohlubování regionální integrace.

ČLÁNEK 77

Oblasti spolupráce

Hospodářská a rozvojová spolupráce zahrnuje následující oblasti:

a)infrastruktura;

b)zemědělství a chov dobytka;

c)rozvoj soukromého sektoru;

d)rybolov;

e)voda a životní prostředí;

f)otázky týkající se přístupu na trh:

i)SPS;

ii)technické překážky obchodu;

iii)cla a usnadňování obchodu v partnerských státech EAC;

g)opatření na přizpůsobení vyplývající z EPA;

h)mobilizace zdrojů.

HLAVA I: INFRASTRUKTURA

ČLÁNEK 78

Oblast působnosti a cíle

1.Spolupráce v oblasti rozvoje fyzické infrastruktury bude zahrnovat zejména dopravu, energetiku a informační a komunikační technologie.

2.Cílem v této oblasti je:

a)posílení konkurenceschopnosti hospodářství partnerských států EAC;

b)řešení problému omezení na straně nabídky na institucionální, vnitrostátní a regionální úrovni; a

c)posílení rozvoje partnerství veřejného a soukromého sektoru.

ČLÁNEK 79

Doprava

1.Spolupráce v oblasti dopravy zahrnuje silniční, železniční, leteckou a vodní dopravu.

2.Cílem v této oblasti je:

a)zlepšení vnitrostátní a regionální propojitelnosti k prohloubení regionální hospodářské integrace;

b)rozvoj, restrukturalizace, obnova a modernizace trvalých a účinných dopravních systémů partnerských států EAC;

c)zlepšení pohybu osob a toku zboží; a

d)zajištění lepšího přístupu k trhům prostřednictvím lepší silniční, letecké, námořní, vnitrozemské, vodní a železniční dopravy.

3.S výhradou ustanovení článku 75 se strany dohodly, že budou spolupracovat v těchto oblastech:

a)řízení dopravních systémů;

b)zlepšení, rozvoj a modernizace infrastruktury na všech úrovních, včetně rozvoje intermodálních infrastrukturních sítí;

c)posílení institucionálních, technických a administrativních kapacit partnerských států EAC v oblasti norem, zajišťování kvality, metrologie a služeb posuzování shody;

d)rozvoj a převod technologií, inovace, výměna informací, vytváření sítí a prodej;

e)podpora partnerství, vazeb a společných podniků mezi hospodářskými subjekty;

f)zlepšení bezpečnosti a spolehlivosti dopravního odvětví, včetně meteorologických předpovědí, zacházení s rizikovým zbožím a reakcí na mimořádné události;

g)rozvoj regionální dopravní politiky a regulační rámce.

ČLÁNEK 80

Energetika

1.Spolupráce v odvětví energetiky zahrnuje účast veřejného a soukromého sektoru na výrobě energie, jejím přenosu a distribuci a na přeshraničním obchodě s ní.

2.Cílem v této oblasti je:

a)vytvořit, posílit a rozšířit kapacity pro výrobu energie v regionu;

b)zvýšit počet alternativních zdrojů energie;

c)vytvořit, posílit a rozšířit sítě;

d)vytvořit, posílit a rozšířit distribuci a přenos;

e)zlepšit přístup partnerských států EAC k moderním, účinným, spolehlivým, diverzifikovaným a udržitelným a obnovitelným zdrojům čisté energie za konkurenční ceny;

f)posílit na vnitrostátní i regionální úrovni výrobu, distribuci a řízení energetických kapacit;

g)podporovat energetickou propojenost uvnitř i vně partnerských států EAC pro maximální využití energie; a

h)podpořit vytvoření nejvýhodnějšího prostředí, které by do tohoto odvětví přilákalo investice.

3.S výhradou ustanovení článku 75 se strany dohodly, že budou spolupracovat v těchto oblastech:

a)výrobní, přenosová a distribuční kapacita stávajících energetických zdrojů, zejména vodních, ropných a biomasy;

b)diverzifikace skladby zdrojů energie tak, aby zahrnovala i další potenciální zdroje energie, které jsou sociálně a environmentálně přijatelné a snižují závislost na ropě;

c)rozvoj energetické infrastruktury, a to i ve venkovských oblastech;

d)rozvoj příslušných regulačních a politických reforem v oblasti energetiky, včetně komercializace a privatizace;

e)regionální a meziregionální propojitelnost a spolupráce v oblasti výroby a distribuce energie;

f)zajišťování kapacit v oblasti lidských zdrojů, zlepšení správy, úrovně služeb a institucionálních struktur;

g)rozvoj a převod technologií, výzkum a vývoj, inovace, výměna informací a vytváření databází a sítí;

h)partnerství, vazby a společné podniky.

ČLÁNEK 81

Informační a komunikační technologie (IKT)

1.Spolupráce v odvětví IKT zahrnuje: rozvoj informačních a komunikačních technologií, konkurenceschopnosti, inovací, jakož i  hladký přechod k informační společnosti.

2.Cílem v této oblasti je:

a)rozvíjet odvětví IKT;

b)posílit přínos IKT pro usnadňování obchodu prostřednictvím elektronických služeb, elektronického obchodu, elektronické správy, e-zdraví, bezpečných transakcí a jiných sociálně ekonomických odvětví.

3.S výhradou ustanovení článku 75 se strany dohodly, že budou spolupracovat v těchto oblastech:

a)propojitelnost a nákladová efektivnost IKT na vnitrostátní, regionální a globální úrovni;

b)šíření nových informačních a komunikačních technologií;

c)rozvoj právních a regulačních rámců v oblasti IKT;

d)rozvoj, převod a aplikace technologií, výzkum a vývoj, inovace, výměna informací, vytváření sítí a prodej;

e)zajišťování kapacit v oblasti lidských zdrojů, zlepšení úrovně služeb a institucionálních struktur;

f)partnerství, vazby a společné podniky mezi hospodářskými subjekty;

g)prosazování a podpora rozvoje nikových trhů se službami využívajícími informační a komunikační technologie.

HLAVA II: ZEMĚDĚLSTVÍ

ČLÁNEK 82

Oblast působnosti a cíle

1.Spolupráce v rámci této hlavy se vztahuje na plodiny a hospodářská zvířata, včetně hospodářsky významného hmyzu.

2.Strany souhlasí s tím, že základním cílem této hlavy je udržitelný rozvoj zemědělství, který zahrnuje, avšak není omezen na zajišťování potravin a bezpečné živobytí, rozvoj venkova a snižování chudoby v partnerských státech EAC.

3.Další cíle této hlavy jsou stanoveny v článku 58 části IV.

ČLÁNEK 83

Oblasti spolupráce

1.Strany uznávají význam zemědělského odvětví pro hospodářství partnerských států EAC a souhlasí s tím, že budou spolupracovat na podpoře jeho transformace s cílem zvýšit jeho konkurenceschopnost, zajistit potraviny a výživu, podpořit rozvoj venkova, usnadnit přizpůsobení zemědělství a venkovských hospodářství důsledkům provádění této dohody, přičemž zvláštní pozornost bude věnována drobným zemědělcům.

2.Strany se dohodly na spolupráci v těchto oblastech:

a) Regionální integrace

Zlepšení přístupu na regionální a mezinárodní trhy pro zemědělské produkty, včetně rozvoje tržních systémů a tržních strategií rozvoje.

b) Politiky umožňující provádění

i)rozvoj vnitrostátních a regionálních zemědělských politik, právních a regulačních rámců, zajišťování nezbytných kapacit a podpora institucionálního rozvoje;

ii)zajišťování kapacit v partnerských státech EAC, aby tyto státy mohly plně využít zvýšeného počtu obchodních příležitostí a maximalizovat přínosy obchodních reforem.

c) Udržitelný rozvoj zemědělství

i)provádění společných činností na regionální úrovni, včetně výroby hnojiv, produkce osiva, rozvoje chovu hospodářských zvířat, tlumení nákaz zvířat a rostlin;

ii)podpora a posílení zpracování, prodeje, distribuce a přepravy a zpracování zemědělských produktů;

iii)zajišťování kapacit tak, aby odpovídaly mezinárodním normám týkajícím se zemědělské produkce, obalových materiálů a opatření SPS.

d) Zemědělská infrastruktura

i)rozvoj zemědělské podpůrné infrastruktury včetně udržitelných zavlažovacích systémů, rekuperace vody, skladování a řízení, uvádění na trh a třídění;

ii)rozvoj infrastruktury pro výzkum a odbornou přípravu, skladovací zařízení, přípojky a obecní přístupové cesty;

iii)rozvoj zemědělské zpracovatelské infrastruktury;

iv)zřízení zemědělského meteorologického střediska v partnerských státech EAC;

v)rozvoj moderní tržní infrastruktury pro rozšiřování domácích a regionálních trhů.

e) Zajišťování potravin a výživy

i)zajišťování kapacit venkovských a městských společenství pro podporu zlepšování životní úrovně, vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj;

ii)diverzifikace zemědělské produkce a rozvoj produktů, které řeší potřeby zajištění potravin a výživy partnerských států EAC;

iii)koncepce a provádění programů, které povedou ke zvýšení výroby a produktivity zemědělství se zvláštním zaměřením na drobné zemědělce;

iv)zajišťování kapacit pro dodržení souladu v oblasti vnitrostátní a regionální bezpečnosti potravin; a

v)koncepce a provádění programů sociálních kompenzací v regionech postižených přírodními katastrofami.

f) Řízení hodnotového řetězce

i)podpora využívání udržitelných zemědělských technologií a dodávek nezbytných zemědělských vstupů;

ii)posílení produkce, produktivity a konkurenceschopnosti zemědělského odvětví prostřednictvím podpory odvětví závislých na zemědělství;

iii)posílení přidané hodnoty v celém dodavatelském řetězci zemědělských produktů tak, aby byly splněny požadavky vnitrostátních, regionálních a mezinárodních trhů; a

iv)podpora rozvoje činností v oblastech zpracování, prodeje, distribuce a přepravy zemědělských produktů.

g) Systém včasného varování

i)zajišťování kapacit v oblasti posuzování a šíření informací o pravděpodobných dopadech hrozící katastrofy s dostatečným předstihem, aby bylo možné přijmout případná opatření a včas reagovat;

ii)rozvoj a řízení vnitrostátních a regionálních informačních systémů;

iii)rozvoj, posílení a propojení systémů včasného varování a nouzové plány a strategie pro řízení reakcí na katastrofy na vnitrostátní a regionální úrovni; a

iv)podpora přizpůsobení se změnám klimatu a možnosti zmírňování změn klimatu
v partnerských státech EAC.

h) Produkce a uvádění zemědělských komodit na trh

i)rozvoj kapacit s cílem získat přístup na nikové trhy a usnadnění dodržování norem pro komodity tak, aby splňovaly požadavky těchto trhů;

ii)diverzifikace zemědělské produkce a vývozních produktů v partnerských státech EAC;

iii)rozvoj moderní tržní infrastruktury pro rozšiřování domácích a regionálních trhů; a

iv)rozvoj programů pro balení a označování výrobků, které umožní výrobcům z partnerských států EAC dosáhnout vysoké ceny za vývoz komodit.

i) Rozvoj venkova

i)zajišťování kapacit skupiny zemědělských výrobců v rámci celého zemědělského hodnotového řetězce;

ii)zlepšování přepravních, komunikačních a prodejních možností pro uvádění zemědělských vstupů a výstupů na trh;

iii)řešení sociokulturních překážek, jako jsou jazykové rozdíly, úroveň gramotnosti, genderové předsudky a zdraví společenství, které ovlivňují charakter zemědělských systémů;

iv)zlepšení přístupu zemědělců k úvěrům a řízení přírodních a kulturních zdrojů; a

v)rozvoj příslušných politických opatření na podporu včasné dostupnosti odpovídajících zemědělských vstupů pro drobné zemědělce.

j) Země, které jsou čistými dovozci potravin

Řešení omezení potravinářské produkce, skladování a distribuce v partnerských státech EAC.

k) Zajišťování obživy

i)zajišťování kapacit pro rozvoj sociálních služeb pro obyvatelstvo ve venkovských a příměstských oblastech;

ii)zlepšování celkového příjmu domácností ze zemědělské produkce prostřednictvím diverzifikace, přidané hodnoty, zaměstnanosti v podnicích mimo zemědělství a zavádění nových udržitelných zemědělských technologií v partnerských státech EAC;

iii)zvyšování produktivity zemědělského odvětví v rámci partnerských států EAC; a

iv)posílení využívání udržitelných zemědělských technologií.

i) Služby technické podpory

EU se zavazuje poskytnout odpovídající zdroje a technickou pomoc při zajišťování kapacit partnerských států EAC předvídatelným a udržitelným způsobem v těchto oblastech:

i)posílení inovací a přenos technologií, znalostí, výzkumu a vývoje;

ii)rozvoj a častější využívání mechanizace v zemědělství partnerských států EAC;

iii)zřízení závodů pro zemědělské vstupy a distribučního systému v partnerských státech EAC;

iv)podpora a posílení investic do zemědělského výzkumu, školících služeb a odborné přípravy zemědělců a propojení výzkumu, školících služeb a zemědělců;

v)vytvoření a podpora regionálních středisek excelence včetně zemědělského meteorologického střediska, biotechnologických, analytických a diagnostických laboratoří pro plodiny, hospodářská zvířata a půdy; a

vi)zlepšení přístupu ke službám v oblasti rostlinné a živočišné výroby, včetně chovu hospodářských zvířat, veterinárních služeb a služeb na ochranu rostlin.

m) Služby financování zemědělství

i)podpora venkovských finančních služeb pro drobné výrobce, zpracovatele a obchodníky;

ii)rozvoj regionálních mechanismů nebo fondu pro rozvoj zemědělství a venkova;

iii)rozvoj institucí pro mikrofinancování zemědělství a systémů pojištění;

iv)usnadnění přístupu k úvěrům od bank a ostatních finančních institucí pro zemědělské zpracovatele, obchodníky a zemědělce; a

v)podpora finančních institucí partnerských států EAC působících v zemědělství a usnadnění přístupu soukromého sektoru na kapitálové trhy s cílem získat krátkodobý i dlouhodobý kapitál.

n) Zeměpisná označení 

i)rozvoj politik a právních rámců v oblasti zeměpisných označeních;

ii)zavedení předpisů o zeměpisných označení;

iii)vypracování kodexu postupů s cílem definovat produkty ve vztahu k jejich původu;

iv)podpora místních organizací a institucí s cílem koordinovat místní zúčastněné strany ve věci zeměpisných označení a shody produktů;

v)zajišťování kapacit pro určování, registraci, uvádění na trh, sledovatelnost a dodržování shody, pokud jde o zeměpisná označení výrobků; a

vi)rozvoj jakékoli další oblasti spolupráce v rámci této položky, která může v budoucnosti vzniknout.

HLAVA III: ROZVOJ SOUKROMÉNO SEKTORU

ČLÁNEK 84

Oblast působnosti a cíle

1.Spolupráce v oblasti rozvoje soukromého sektoru zahrnuje podporu investic a rozvoj podnikání.

2.Cílem této hlavy je:

a)vytvoření příznivého prostředí pro podporu investic a soukromých podniků, včetně rozvoje nových průmyslových odvětví, přímých zahraničních investic (PZI) a převodu technologií;

b)posílení kapacity dodávek, konkurenceschopnosti a vytváření přidané hodnoty;

c)zlepšení přístupu k financování investic finančními institucemi EU, jako je Evropská investiční banka;

d)zajišťování kapacit a poskytování institucionální podpory pro rozvojové instituce soukromého sektoru, jako jsou agentury na podporu investic, vrcholové orgány, obchodní komory, sdružení, kontaktní místa a instituce pro usnadnění obchodu;

e)rozvíjení a/nebo posílení politického, právního a regulačního rámce na podporu a ochranu investic;

f)zlepšení podpůrného mechanismu a mechanismu poskytování pomoci soukromému sektoru od společných institucí AKT-EU, včetně střediska pro rozvoj zemědělství, mimo jiné na podporu investic v partnerských státech EAC; a

g)vytvoření a posílení partnerství, společných podniků, zadávání zakázek subdodavatelům, externího zajištění služeb nebo činností a vazeb.

ČLÁNEK 85

Podpora investic

Strany souhlasí, že budou podporovat investice v rámci partnerských států EAC v těchto oblastech:

a)podpora reforem politik, právních a regulačních rámců;

b)podpora posílení institucionálních kapacit, zejména zajišťování kapacit agentur na podporu investic partnerských států EAC a institucí zapojených do podpory a usnadňování zahraničních a místních investic;

c)podpora zřizování odpovídajících správních struktur, včetně systému jednoho správního místa pro vstup a zavedení investic;

d)podpora vytvoření a zachování předvídatelného a bezpečného prostředí pro investice;

e)podpora úsilí partnerských států EAC, pokud jde o koncepci nástrojů vytvářejících příjmy s cílem mobilizovat investiční zdroje;

f)zavádění a podpora systémů prevence rizik jakožto mechanismů zmírňování rizika s cílem zvýšit důvěru investorů v partnerské státy EAC;

g)podpora vytváření mechanismů pro výměnu informací mezi investičními agenturami partnerských států EAC a jejich protějšky v EU;

h)podpora investic soukromého sektoru EU v partnerských státech EAC;

i)podpora vytváření finančních rámců a nástrojů přizpůsobených investičním potřebám malých a středních podniků; a

j)usnadňování partnerství prostřednictvím společných podniků a kapitálového financování.

ČLÁNEK 86

Rozvoj podnikání

Strany se dohodly, že budou spolupracovat v oblasti rozvoje podnikání v rámci partnerských států EAC prostřednictvím podpory:

a)obchodní dialog, spolupráce a partnerství na úrovni soukromého sektoru EAC a EU;

b)úsilí na podporu mikropodniků a malých a středních podniků a jejich integrace do hlavních podnikatelských činností;

c)efektivní výroby a uvádění na trh v případě podniků partnerských států EAC;

d)provádění strategií rozvoje soukromého sektoru partnerských států EAC;

e)příznivého prostředí pro rozvoj a růst mikropodniků a malých a středních podniků;

f)kapacit organizací soukromého sektoru, aby mohly vyhovět mezinárodním normám;

g)ochrany inovací před pirátstvím; a

h)kapacit partnerských států EAC v oblasti průzkumu, těžby a prodeje přírodních zdrojů.

HLAVA IV: RYBOLOV

ČLÁNEK 87

Rozsah spolupráce

Spolupráce v oblasti rybolovu zahrnuje mořský a vnitrozemský rybolov a akvakulturu.

ČLÁNEK 88

Oblasti spolupráce v oblasti mořského rybolovu

1.Spolupráce v oblasti mořského rybolovu zahrnuje:

a)řízení rybolovu a otázky ochrany;

b)řízení plavidel a opatření po výlovu;

c)finanční a obchodní opatření; a

d)rozvoj odvětví rybolovu a produktů rybolovu a mořské akvakultury.

2.EU podpoří mobilizaci zdrojů za účelem provádění stanovených oblastí spolupráce na vnitrostátní a regionální úrovni, což také zahrnuje podporu zajišťování regionálních kapacit.

3.S výhradou ustanovení části III této dohody a článku 75 se strany dohodly, že budou spolupracovat v těchto oblastech:

a)rozvoj a zlepšení infrastruktury pro skladování, uvádění na trh a distribuci ryb a produktů rybolovu;

b)zajišťování kapacit na národní a regionální úrovni v zájmu splnění technických požadavků na SPS / technické překážky obchodu / analýzu rizik a kritických kontrolních bodů, rozvoj systémů kontroly a dohledu výlučné ekonomické zóny partnerských států EAC a zavedení a řízení režimů certifikace pro specifická odvětví mořského rybolovu;

c)investice a přenos technologií v oblasti rybářských operací, zpracování produktů rybolovu, přístavních služeb, rozvoje a zlepšování vybavení přístavů, diverzifikace rybolovu za účelem zařazení jiných druhů než tuňáka, které nejsou využity, nebo jsou využívány nedostatečně;

d)společné podniky a vazby zejména mikropodniků a malých a středních podniků a tradičního rybolovu v rámci dodavatelského řetězce v odvětví rybolovu;

e)zvyšování přidané hodnoty rybolovu; a

f)výzkum a vývoj v oblasti posuzování zásob a úrovní udržitelnosti.

4.Strany se zavazují, že budou spolupracovat při podpoře zřizování společných podniků v oblasti rybářských operací, zpracování produktů rybolovu, přístavních služeb, posilovat výrobní kapacitu, zlepšovat konkurenceschopnost odvětví rybolovu a dalších příbuzných odvětví a služeb, následného zpracování, rozvoje a zlepšování vybavení přístavů, diverzifikace rybolovu za účelem zahrnutí jiných druhů než tuňáka, které nejsou využity, nebo jsou využity pouze nedostatečně.

ČLÁNEK 89

Vnitrozemský rybolov a rozvoj akvakultury

Spolupráce v oblasti rozvoje vnitrozemského rybolovu a akvakultury rozvoje příspěvky EU v těchto oblastech:

a)zajišťování kapacit a rozvoj vývozního trhu prostřednictvím:

i)zajišťování kapacit v oblasti průmyslové a řemeslné výroby, zpracování a diverzifikace produktů, které zvyšují konkurenceschopnost vnitrozemského rybolovu a akvakultury daného regionu. Toho lze kupříkladu dosáhnout vytvořením středisek pro výzkum a vývoj, včetně rozvoje akvakultury pro komerční rybolovné farmy;

ii)zajišťování kapacit pro řízení řetězců vývozního trhu, včetně zavedení a řízení režimů certifikace pro specifické typy produktů a provádění podpory trhu, přidané hodnoty a snížení ztrát produktů rybolovu po výlovu;

iii)zvyšování kapacit v regionu kupříkladu zlepšením příslušných orgánů v oblasti rybolovu, obchodnických a rybářských svazů, aby se zapojily do rybolovného obchodu s EU, a programů školení v oblasti vývoje a značení produktů;

b)infrastruktura prostřednictvím:

i)rozvoje a zlepšení infrastruktury pro vnitrozemský rybolov a akvakulturu;

ii)usnadnění přístupu k financování infrastruktury, včetně všech druhů vybavení;

c)technologie prostřednictvím:

i)rozvoje technických kapacit, včetně podpory efektivnější technologie, kupříkladu převodem rybolovné technologie z EU do partnerských států EAC;

ii)posílení kapacit pro řízení rybolovu v regionu, kupříkladu prostřednictvím výzkumu a systémů sběru údajů a podporou vhodných technologií pro řízení při výlovu a po výlovu;

d)právní a regulační rámec prostřednictvím:

i)rozvoje předpisů týkajících se vnitrozemského rybolovu a akvakultury a systémů monitorování, kontroly a dohledu;

ii)rozvoje vhodných právních a regulačních nástrojů v oblasti práv duševního vlastnictví a zajištění kapacit pro jejich provádění v rámci mezinárodního obchodu;

iii)ochrany ekoznaček a duševního vlastnictví;

e)investice a finance prostřednictvím:

i)podpory společných podniků a dalších forem smíšených investic mezi zúčastněnými subjekty v jednotlivých stranách, kupříkladu stanovením způsobů určování investorů pro operace společných podniků v oblasti vnitrozemského rybolovu a akvakultury;

ii)podpory při poskytování přístupu k úvěrovým prostředkům pro rozvoj malých až středních podniků, jakož i vnitrozemského rybolovu v průmyslovém měřítku.

f)ochrana životního prostředí a zachování (rybích) populací v oblasti rybolovu prostřednictvím:

i)opatření, která zajistí, aby obchod s rybami podporoval ochranu životního prostředí, bezpečnostní opatření proti snižování populací ryb, zachování biologické rozmanitosti a opatrné zavádění exotických druhů do akvakultury, např. opatrným zaváděním exotických druhů pouze do spravovaných/uzavřených prostorů po konzultaci se všemi dotčenými sousedními zeměmi;

g)socioekonomická opatření a opatření na omezování chudoby prostřednictvím:

i)podpory malých a středních rybářů, zpracovatelů a obchodníků s produkty rybolovu zajištěním kapacit partnerských států EAC pro zapojení se do obchodu s EU;

ii) zapojování okrajových skupin do rybolovného odvětví, např. prostřednictvím prosazování rovnosti žen a mužů v oblasti rybolovu a zejména rozvojem kapacity obchodnic, které se podílejí na rybolovu, nebo se do něj hodlají zapojit. V zájmu udržitelného socioekonomického rozvoje budou do takového procesu zahrnuty i další znevýhodněné skupiny s potenciálem podílet se na rybolovu.

HLAVA V: VODA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ČLÁNEK 90

Oblast působnosti a cíle

1.Spolupráce v rámci této hlavy zahrnuje přírodní zdroje, zejména vodstvo, životní prostředí a biologickou rozmanitost.

2.Cílem spolupráce v rámci této hlavy je:

a)posílení vazeb mezi obchodem a životním prostředím;

b)podpora provádění mezinárodních environmentálních dohod, úmluv a smluv;

c)zajištění rovnováhy mezi environmentálním řízením a snižováním chudoby;

d)ochrana životního prostředí, posílení zachování biodiverzity a zachování genetických zdrojů;

e)podpora spravedlivého a trvale udržitelného využívání přírodních zdrojů;

f)usnadnění a podpora udržitelného využívání sdílených zdrojů;

g)podpora zapojení veřejného a soukromého sektoru do řízení přírodních zdrojů.

ČLÁNEK 91

Vodní zdroje

1.Spolupráce v oblasti vodních zdrojů zahrnuje zavlažování, výrobu vodní energie, výrobu a dodávky vody a ochranu povodí.

2.Cílem spolupráce v této oblasti je:

a)rozvoj udržitelného využívání a hospodaření s vodními zdroji v partnerských státech EAC v zájmu zlepšení životních podmínek obyvatelstva partnerských států EAC;

b)podpora regionální spolupráce v oblasti udržitelného využití přeshraničních vodních zdrojů;

c)rozvoj infrastruktury pro zásobování vodou na výrobní účely.

3.S výhradou ustanovení článku 75 se strany dohodly, že budou spolupracovat v těchto oblastech:

a)rozvoj infrastruktury na zásobování vodou v regionu;

b)rozvoj příslušných právních a regulačních rámců;

c)integrované řízení vodních zdrojů;

d)zajišťování kapacit v oblasti lidských zdrojů, zlepšení úrovně služeb, řízení vodních zdrojů a institucionální struktury;

e)vytváření partnerství, vazeb a společných podniků mezi hospodářskými subjekty;

f)podpora rozvoje, převodu a uplatňování technologií, výzkum a vývoj, inovace, výměna informací a vytváření sítí;

g)rozvoj kontroly znečišťování vodních zdrojů, jejich čistění a ochrana, čištění odpadních vod a kanalizace;

h)podpora udržitelných systémů zavlažování.

ČLÁNEK 92

Životní prostředí

1.Spolupráce v oblasti životního prostředí zahrnuje ochranu a udržitelné řízení životního prostředí, jakož i provádění environmentálních politik souvisejících s obchodem.

2.Cílem spolupráce v této oblasti je:

a)ochrana, obnova a zachování životního prostředí a biodiverzity (flory, fauny a mikrobiálních genetických zdrojů, včetně jejich ekosystémů);

b)rozvoj odvětví partnerských států EAC, která využívají technologií šetrných k životnímu prostředí;

c)podpora rozvoje, převodu a uplatňování technologií, výzkumu a vývoje, inovací a výměny informací.

3.S výhradou ustanovení článku 75 se strany dohodly, že budou spolupracovat v těchto oblastech:

a)provádění mezinárodních environmentálních dohod, úmluv a smluv;

b)posílení a podpora spravedlivého a udržitelného využívání, zachování a řízení životního prostředí a biologické rozmanitosti, včetně lesů a volně se vyskytujících přírodních zdrojů;

c)prosazování institucionálních a právních rámců a schopnosti rozvíjet, provádět, řídit a prosazovat environmentální zákony, předpisy, normy a politiky;

d)vytváření partnerství, vazeb a společných podniků mezi hospodářskými subjekty;

e)prevence a zmírňování environmentálních katastrof a ztráta biologické rozmanitosti;

f)podpora rozvoje, převodu a uplatňování technologií, výzkum a vývoj a inovace;

g)ochrana a řízení přímořských a mořských zdrojů, domácích a původních volně žijících biologických a genetických zdrojů;

h)rozvoj alternativních k životnímu prostředí šetrných činností a živobytí;

i)výroba zboží a služby, pro které jsou důležité ekoznačky, a usnadňování obchodu s nimi;

j)výměna informací a vytváření sítí v oblasti produktů a požadavků na ně, pokud jde o výrobní proces, přepravu, prodej a označování;

k)rozvoj infrastrukturních zařízení pro oblast produktů šetrných k životnímu prostředí;

l)integrace lokálních společenství do řízení biodiverzity, lesů a volně se vyskytujících přírodních zdrojů;

m)rozvoj nakládání s odpady a likvidace průmyslových a toxických odpadů;

n)podpora zapojení zúčastněných stran do mezinárodního dialogu o životním prostředí.

HLAVA VI: SANITÁRNÍ A FYTOSANITÁRNÍ OPATŘENÍ

ČLÁNEK 93

Oblast působnosti a cíle

1.Spolupráce v rámci této hlavy zahrnuje podporu a zajišťování kapacity pro harmonizaci, vymezení pásem (zón) a rozčlenění na jednotky, posuzování shody, výměnu informací a transparentnost obchodních podmínek.

2.Cílem spolupráce v rámci této hlavy je:

a)usnadnit mezinárodní a obchod mezi regiony a v rámci regionů stran a zároveň chránit zdraví a život lidí, zvířat a rostlin podle dohody WTO SPS;

b)řešit problémy vzniklé v souvislosti s opatřeními SPS týkajícími se dohodnutých prioritních odvětví a produktů při náležitém zohlednění regionální integrace;

c)stanovit postupy a podmínky pro usnadnění spolupráce v otázkách SPS;

d)zajistit transparentnost opatření SPS použitelných v obchodě mezi stranami a v rámci stran;

e)podporovat harmonizaci opatření uvnitř regionů s mezinárodními normami podle dohody WTO SPS a rozvoj vhodných politik, právních, regulačních a institucionálních rámců v rámci partnerských států EAC;

f)posílit účinné zapojení partnerských států EAC do Komise pro Codex Alimentarius, Světové organizace pro zdraví zvířat a Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin;

g)podporovat konzultace a výměny mezi institucemi a laboratořemi EAC a EU;

h)usnadnit rozvoj kapacit pro stanovení a provádění regionálních a vnitrostátních norem v souladu s mezinárodními požadavky s cílem usnadnit regionální integraci;

i)vybudovat a posílit kapacity partnerského státu EAC k provádění a monitorování opatření SPS podle tohoto článku; a

j)podporovat převody technologií.

3.S výhradou ustanovení článku 75 se strany dohodly, že budou spolupracovat v těchto oblastech:

a)podpora partnerských států EAC při splnění opatření SPS, včetně vypracování vhodných regulačních rámců, politik, záležitostí týkajících se práce příslušných mezinárodních normalizačních organizací, odborné přípravy, informačních akcí, zajišťování kapacit a technické pomoci;

b)podpora harmonizace opatření SPS na území partnerských států EAC a zřízení vnitrostátních koordinačních výborů SPS a posílení kapacit veřejného a soukromého sektoru pro sanitární kontrolu. Prioritní oblasti zahrnují rozvoj a provádění programu kvality, odbornou přípravu, informační akce, budování, zdokonalování, modernizaci a akreditaci laboratoří;

c)podpora v záležitostech týkajících se práce příslušných mezinárodních normalizačních orgánů. Tato spolupráce může zahrnovat odbornou přípravu, informační akce, zajišťování kapacit a technickou podporu;

d)podpora v oblasti rybolovu s cílem vytvořit harmonizovaná regionální pravidla, právní předpisy a normy pro produkty rybolovu tak, aby se podpořil obchod mezi stranami a v rámci regionu EAC;

e)podpora s cílem posílit spolupráci mezi orgány SPS partnerských států EAC a rovnocennými institucemi SPS EU;

f)podpora provádění dohody SPS, zejména posílením příslušných orgánů partnerských států EAC, oznamovacích a informačních středisek;

g)podpora sdílení a výměny informací.

ČLÁNEK 94

Harmonizace

1.Strany usilují o dosažení harmonizace svých příslušných pravidel a postupů pro vypracování svých opatření SPS, včetně inspekčních, zkušebních a certifikačních postupů, a to v souladu s dohodou WTO SPS.

2.Partnerské státy EAC vypracují s podporou EU program a časový rámec pro harmonizaci svých norem SPS.

3.Výbor vyšších úředníků vypracuje postupy pro případnou podporu a monitorování tohoto procesu harmonizace v rámci regionů. 

ČLÁNEK 95

Vymezení pásem (zón) a rozčlenění na jednotky

Strany uznávají, případ od případu, oblasti, které jsou prosté škůdců nebo nákaz, nebo oblasti s nízkým výskytem škůdců nebo nákaz jako potenciální zdroj rostlinných a živočišných produktů s přihlédnutím k ustanovením článku 6 Dohody WTO SPS.

ČLÁNEK 96

Zvláštní a diferencované zacházení a technická pomoc

1.EU souhlasí s tím, že bude poskytovat technickou pomoc a zvláštní a diferencovaný přístup v souladu s články 9 a 10 dohody WTO SPS.

2.Strany spolupracují při řešení zvláštních potřeb partnerských států EAC vyplývajících z provádění ustanovení této hlavy.

3.Strany souhlasí s tím, že následující oblasti jsou prioritami v oblasti technické pomoci:

a)zajišťování technických kapacit ve veřejných a soukromých sektorech partnerských států EAC s cílem umožnit sanitární a fytosanitární kontroly a rovněž odbornou přípravu a informační akce pro inspekci, certifikaci, dohled a kontrolu;

b)posílení technických kapacit pro provádění a monitorování opatření SPS, včetně podpory většího využívání mezinárodních norem;

c)rozvoj kapacit pro analýzu rizik, harmonizaci, dodržování shody, testování, certifikaci, monitorování reziduí, možnost zpětného vysledování a akreditaci, a to i prostřednictvím modernizace nebo zřizování laboratoří a dalšího vybavení v zájmu pomoci partnerským státům EAC dosáhnout souladu s mezinárodními normami;

d)podpora zapojení partnerských států EAC do činnosti příslušných mezinárodních normalizačních orgánů;

e)rozvoj kapacity partnerských států EAC pro efektivní zapojení se do procesů oznamování.

HLAVA VII: TECHNICKÉ PŘEKÁŽKY OBCHODU

ČLÁNEK 97

Oblast působnosti a cíle

1.Spolupráce v rámci této hlavy zahrnuje přípravu, přijímání a uplatňování technických předpisů, norem a postupů posuzování shody ve smyslu Dohody WTO o technických překážkách obchodu (dále jen „dohoda WTO TBT“).

2.Cílem spolupráce v rámci této hlavy je:

a)postupné odstranění technických překážek obchodu s cílem usnadnit obchod mezi stranami a v rámci partnerských států EAC;

b)posílení regionální integrace mezi partnerskými státy EAC harmonizací norem, technických předpisů a postupů posuzování shody uplatňovaných v partnerských státech EAC, a to v souladu s dohodou WTO TBT;

c)prosazování většího využívání mezinárodních technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody, včetně specifických odvětvových opatření;

d)rozvoj funkčních vazeb, společných podniků a společné výzkumné a vývojové práce mezi institucemi normalizace, posuzování shody a regulace partnerských států EAC a EU;

e)zlepšení přístupu na trh pro zboží pocházející z partnerských států EAC zvýšením bezpečnosti, kvality a konkurenceschopnosti jejich výrobků;

f)prosazování většího používání mezinárodních osvědčených postupů v oblasti technických předpisů, mezinárodních norem a postupů pro posuzování shody;

g)zajištění, aby příprava, přijímání a uplatňování norem a technických předpisů byly transparentní a nepředstavovaly zbytečné překážky pro obchod mezi stranami v souladu s ustanoveními dohody WTO TBT;

h)podpora rozvoje vhodného regulačního rámce, politik a reforem v rámci partnerských států EAC v zájmu dodržení mezinárodně uznávaných postupů;

i)pomoc partnerským státům EAC při provádění dohody WTO TBT a dosažení souladu s požadavky TBT jejich obchodních partnerů v rámci Dohody WTO TBT.

3.S výhradou ustanovení článku 75 se strany dohodly, že budou spolupracovat v těchto oblastech:

a)podpora většího využívání mezinárodních norem, technických předpisů a posuzování shody, včetně specifických odvětvových opatření na území stran;

b)podpora zajišťování kapacit partnerských států EAC v oblasti normalizace, metrologie, akreditace a postupů posuzování shody, včetně podpory modernizace a zřizování laboratoří a příslušných institucí, jakož i získávání příslušných zařízení;

c)podpora řízení a zabezpečování jakosti ve vybraných odvětvích důležitých pro partnerské státy EAC;

d)podpora plné účasti regulačních orgánů partnerských států EAC zabývajících se normami a technickou regulací v mezinárodních normalizačních orgánech a posílení úlohy mezinárodních norem jako základu pro technické předpisy;

e)podpora úsilí orgánů posuzování shody partnerských států EAC s cílem získat mezinárodní akreditaci;

f)rozvoj funkčních vazeb mezi institucemi jednotlivých stran pro normalizaci, posuzování shody a certifikaci;

g)podpora rozvoje společného porozumění ohledně osvědčených regulačních postupů, mezi něž patří:

i)transparentnost při přípravě, přijímání a uplatňování technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody;

ii)potřebnost a přiměřenost regulačních opatření a souvisejících postupů pro posuzování shody, včetně případného používání prohlášení o shodě ze strany dodavatelů;

iii)uplatňování mezinárodních norem coby základu pro vypracování technických předpisů s výjimkou případů, kdy by takové mezinárodní normy nebyly účinným či odpovídajícím prostředkem k dosažení sledovaných legitimních cílů;

iv)prosazování technických předpisů a kroků v oblasti dohledu nad trhem; a

v)rozvoj mechanismů a metod pro přezkum technických předpisů, norem a postupů posuzování shody;

h)zjištění priorit a podpora rozvoje nezbytné technické infrastruktury a převodu technologií, pokud jde o metrologii, normalizaci, zkoušení, osvědčování a akreditaci, na podporu technických předpisů;

i)prohlubování technické a vědecké spolupráce a spolupráce v oblasti regulace, mimo jiné prostřednictvím výměny informací, zkušeností a údajů, za účelem zlepšení kvality a úrovně jejich technických předpisů a za účelem účinného využívání regulačních zdrojů;

j)rozvoj slučitelnosti a soudržnosti příslušných technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody;

k)podpora a povzbuzování dvoustranné spolupráce mezi příslušnými organizacemi stran odpovědnými za metrologii, normalizaci, zkoušení, osvědčování a akreditaci;

l)podpora spolupráce mezi stranami a mezi partnerskými státy EAC, pokud jde o činnost příslušných mezinárodních institucí, organizací a fór zabývajících se otázkami v oblasti technických překážek obchodu.

HLAVA VIII: CLA A USNADNĚNÍ OBCHODU

ČLÁNEK 98

Oblast působnosti a cíle

1.Strany uznávají význam spolupráce v záležitostech cel a usnadňování obchodu v rozvíjejícím se globálním obchodním prostředí.

2.Strany souhlasí s tím, že posílí spolupráci s cílem zajistit, aby příslušné právní předpisy a postupy a rovněž správní kapacita příslušných správ splňovaly cíl podporovat usnadňování obchodu.

3.Strany uznávají potřebu řádné správní kapacity za účelem dosažení těchto cílů. Souhlasí s tím, že partnerské státy EAC potřebují přechodné období a zajišťování kapacit pro hladké provádění ustanovení této hlavy.

4.Cílem spolupráce v rámci této hlavy je:

a)usnadnit obchod mezi stranami;

b)podporovat harmonizaci celních předpisů a postupů na regionální úrovni;

c)podporovat partnerské státy EAC s cílem napomoci usnadňování obchodu;

d)poskytovat podporu celním správám partnerských států EAC při provádění této dohody a dalších mezinárodních celních osvědčených postupů;

e)posílit spolupráci mezi celními orgány stran a dalšími příslušnými pohraničními orgány.

5.S výhradou ustanovení článku 75 se strany dohodly, že budou spolupracovat v těchto oblastech:

a)výměna informací týkajících se celních právních předpisů a postupů;

b)rozvoj společných iniciativ ve vzájemně dohodnutých oblastech;

c)podpora:

i)modernizace celních systémů a postupů a zkrácení doby celního odbavení;

ii)zjednodušení a sladění celních postupů a obchodních formalit, včetně těch, které se týkají dovozu, vývozu a tranzitu;

iii)posílení regionálních systémů tranzitu;

iv)posílení transparentnosti v souladu s článkem 134;

v)zajišťování kapacit, včetně finanční a technické pomoci partnerským státům EAC v této oblasti; a

vi)jakékoli další oblasti cel, na kterých se obě strany dohodnou;

d)pokud možno zaujetí společného postoje v rámci mezinárodních organizací v oblasti cel a usnadňování obchodu, jako jsou WTO, WCO, OSN a UNCTAD;

e)podpora koordinace mezi všemi souvisejícími úřady, a to jak v rámci jednotlivých států, tak napříč hranicemi.

6.Strany si poskytují vzájemnou správní pomoc v celních záležitostech v souladu s protokolem 1 o pravidlech původu takto:

a)zavedení postupů a praktik, do nichž se promítnou mezinárodní nástroje a normy platné v oblasti cel a usnadňování obchodu, včetně pravidel WTO a nástrojů a norem WCO;

b)provádění činností zaměřených na posílení harmonizace celních norem a opatření k usnadnění obchodu;

c)používání moderních celních postupů, včetně posuzování rizik, závazných pravidel, zjednodušení postupů, kontroly po propuštění zboží a metod auditu;

d)automatizace celních a jiných obchodních postupů, včetně elektronické výměny informací v oblasti cel a obchodu;

e)odborná příprava celních úředníků a dalších příslušných úředníků veřejného a soukromého sektoru v oblasti celní spolupráce a usnadňování obchodu; a

f)jakékoli další oblasti, které mohou strany určit.

HLAVA IX: OPATŘENÍ PRO PŘIZPŮSOBENÍ SE VYPLÝVAJÍCÍ Z EPA

ČLÁNEK 99

Oblast působnosti a cíle

1.Strany uznávají, že odstraňování a/nebo podstatné snižování cel stanovené touto dohodou bude představovat pro partnerské státy EAC problém. Strany se dohodly, že tento specifický problém musí být řešen prostřednictvím vytvoření kompenzačního rámce.

2.Strany rovněž uznávají, že provádění této dohody může hospodářstvím partnerských států EAC způsobit potenciální problémy, a to mimo jiné v sociální, ekonomické a environmentální oblasti. Strany se dohodly, že tyto problémy je třeba řešit prostřednictvím hospodářské a rozvojové spolupráce.

3.Spolupráce v rámci této hlavy se zaměřuje na řešení skutečných a možných problémů souvisejících s přizpůsobením a vyplývajících z provádění této dohody.

ČLÁNEK 100

Oblasti spolupráce

1.Pokud jde o příjmové ztráty spojené se snížením celních sazeb, EU:

a)vede intenzivní dialog o opatřeních a reformách pro fiskální přizpůsobení;

b)stanoví postupy spolupráce na podporu fiskální reformy;

c)poskytuje finanční prostředky na přechodné pokrytí dohodnutých ztrát ve státních příjmech v důsledku odstranění a/nebo výrazného snížení celních sazeb.

2.V zájmu zajištění toho, aby mohly ekonomiky partnerských států EAC plně využít této dohody, EU souhlasí, že bude spolupracovat s partnerskými státy EAC tak, aby mohly provádět náležité činnosti v oblasti spolupráce zaměřené na:

a)zlepšování konkurenceschopnosti výrobních odvětví v partnerských státech EAC;

b)zlepšení produktivní a odborné způsobilosti pracovníků partnerských států EAC, včetně odborné přípravy pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku uzavření podniků, nebo zprostředkování těmto pracovníkům nových dovedností pro nové činnosti atd.;

c)podpora opatření k vytvoření udržitelného životního prostředí;

d)zajišťování kapacit k posílení makroekonomické disciplíny;

e)zmírnění možných dopadů na zajišťování potravin a výživy, rozvoj venkova, zabezpečení obživy a výnosy z vývozu v partnerských státech EAC;

f)řešení dalších možných oblastí spolupráce týkajících se úkolů souvisejících s prováděním této dohody.

HLAVA X: MOBILIZACE ZDROJŮ

ČLÁNEK 101

Zásady a cíle

1.Strany se, uznávajíce závazek EU podporovat provádění této dohody a vlastní úsilí partnerských států EAC s cílem financovat jejich rozvojové potřeby, dohodly, že budou pracovat společně a nezávisle za účelem mobilizace finančních zdrojů na podporu provádění této dohody, regionální integrace a rozvojových strategií partnerských států EAC.

2.Cílem společné mobilizace zdrojů je doplňovat, podporovat a prosazovat v duchu vzájemné závislosti úsilí partnerských států EAC při hledání alternativních zdrojů financování na podporu regionální integrace a rozvojových strategií obsažených v této dohodě, zejména rozvojové matrice EPA.

ČLÁNEK 102

Povinnosti

1.Partnerské státy EAC:

a)na včasném a předvídatelném základě vyčlení prostředky ze svých finančních mechanismů na podporu regionální integrace rozvojových strategií a projektů souvisejících s dohodami EPA, jak jsou uvedeny v rozvojové matrici EPA;

b)budou rozvíjet své rozvojové strategie s náležitým ohledem na právo partnerských států EAC určit směr a posloupnost svých rozvojových strategií a priorit;

c)zřídí fond EPA na poskytování prostředků souvisejících s EPA;

d)začlení priority rozvojové matrice EPA do regionálních a vnitrostátních strategií.

2.Partnerské státy EAC vypracují pravidla a předpisy pro řízení fondu s cílem zajistit transparentnost, odpovědnost a hospodárnost využívání těchto zdrojů. Aniž jsou dotčeny příspěvky jiných partnerů do fondu EAC EPA, bude poskytování prostředků EU prováděno na základě předběžného úspěšného posouzení provozních postupů ze strany EU.

3.EU vyčlení finanční prostředky na včasném a předvídatelném základě, s přihlédnutím zejména k omezením na straně nabídky partnerských států EAC souvisejícím s prováděním této dohody, včetně rozdílů ve financování zjištěných v rámci rozvojové matrice EPA, a to prostřednictvím:

a)Evropského rozvojového fondu (ERF) (národní a regionální nástroje);

b)rozpočtu EU;

c)jakéhokoli jiného nástroje, který bude použit k provádění oficiální rozvojové pomoci EU (dále jen „ORP“).

Kromě toho bude EU na včasném a předvídatelném základě usilovat o mobilizaci zdrojů od svých členských států.

4.Strany se společně zavazují spolupracovat na mobilizaci těchto zdrojů:

a)fondy jiných dárců (multilaterální a bilaterální dárci);

b)granty, zvýhodněné půjčky, partnerství veřejného a soukromého sektoru a specializované nástroje;

c)jakékoli jiné zdroje pro oficiální rozvojovou pomoc dostupné od rozvojových partnerů.

ČÁST VI: INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 103

Oblast působnosti a cíl

1.Ustanovení této části se použijí na Radu EPA, Výbor vyšších úředníků, poradní výbor a všechny instituce a výbory, které mohou být zřízeny podle této dohody.

2.Tato část si klade za cíl zřídit instituce, které usnadní dosažení cílů této dohody.

ČLÁNEK 104

Rada EPA

1.Vstupem této dohody v platnost se zřizuje Rada EPA.

2.Rada EPA je tvořena zástupci stran na ministerské úrovni.

3.Rada EPA přijme svůj jednací řád do šesti (6) měsíců od vstupu této dohody v platnost.

4.Radě EPA střídavě předsedá zástupce každé strany v souladu s jejím jednacím řádem.

5.Rada EPA se schází v pravidelných intervalech nepřesahujících dobu dvou (2) let a mimořádně, kdykoli to okolnosti vyžadují, dohodnou-li se tak strany.

6.Rada EPA odpovídá za:

a)fungování a provádění této dohody a monitorování plnění jejích cílů;

b)posouzení všech důležitých otázek, které vyvstanou v rámci této dohody, jakož i všech dalších otázek společného zájmu ovlivňujících obchod mezi stranami, aniž by byla dotčena práva stanovená v části VII; a

c)přezkoumání návrhů a doporučení stran pro účely revize a změny této dohody.

ČLÁNEK 105

Pravomoci Rady EPA

1.Rada EPA má pravomoc přijímat rozhodnutí a může přijmout doporučení Výboru vyšších úředníků písemně po vzájemné dohodě.

2.Přijímaná rozhodnutí jsou závazná pro strany, které přijmou všechna nezbytná opatření pro jejich provedení v souladu se svými příslušnými vnitřními pravidly.

3.Rada EPA stanoví a přijme do šesti (6) měsíců po vstupu této dohody v platnost jednací řád nezbytný pro ustavení rozhodčího tribunálu.

4.Ve věcech, v nichž partnerský stát EAC jedná samostatně, vyžaduje přijetí takových rozhodnutí Radou EPA souhlas dotyčného partnerského státu EAC.

ČLÁNEK 106

Výbor vyšších úředníků

1.Vstupem této dohody v platnost se zřizuje se Výbor vyšších úředníků.

2.Je složen ze stálých tajemníků nebo případně hlavních tajemníků partnerských států EAC a zástupců z EU na úrovni vyšších úředníků.

3.S výhradou jakýchkoli pokynů, které může vydat Rada EPA, se Výbor vyšších úředníků schází nejméně jednou ročně a může se setkat při mimořádných zasedáních, kdykoli tak vyžadují okolnosti, v jakémkoli termínu, na kterém se strany dohodnou. Výbor vyšších úředníků se rovněž schází před zasedáním Rady EPA.

4.Výboru střídavě předsedá zástupce každé strany.

5.Výbor vyšších úředníků odpovídá za:

a)pomoc Radě EPA při plnění jejích funkcí;

b)přijímání a posuzování zpráv specializovaných výborů, pracovní setkání, pracovní skupiny nebo jiné orgány zřízené výborem podle čl. 107 odst. 1 a koordinaci svých činností, jakož i vydávání doporučení pro posouzení Radou EPA;

c)předkládání zpráv a doporučení týkajících se provádění této dohody Radě EPA buď z vlastního podnětu nebo na žádost Rady EPA nebo na žádost některé ze stran;

d)v oblasti obchodu:

i)dohled nad prováděním a řádným uplatňováním ustanovení této dohody a odpovědnost za ně a projednávání a doporučování příslušných oblastí spolupráce;

ii)podnikání kroků pro předcházení sporům a urovnávání sporů, které mohou vzniknout v souvislosti s výkladem či používáním dohody, v souladu s ustanoveními hlavy I části VII;

iii)pomoc Radě EPA při plnění jejích funkcí, včetně předkládání doporučení pro rozhodnutí, která mají být Radou EPA přijata;

iv)monitorování vývoje regionální integrace a hospodářských a obchodních vztahů mezi stranami;

v)monitorování a posuzování dopadu provádění této dohody na udržitelný rozvoj stran;

vi)projednávání a podnikání kroků, které mohou usnadnit obchod, investice a obchodní příležitosti mezi stranami; a

vii)projednávání jakékoli záležitosti týkající se této dohody a jakékoli otázky, jež má vliv na plnění jejích cílů;

e)v oblasti rozvoje:

i)pomoc Radě EPA při plnění jejích funkcí týkajících se rozvojové spolupráce v záležitostech, na které se vztahuje tato dohoda;

ii)monitorování provádění ustanovení o spolupráci stanovených v této dohodě a koordinaci takové činnosti s dárci ze třetích stran;

iii)vydávání doporučení k obchodní spolupráci mezi stranami;

iv)pravidelný přezkum oblastí spolupráce stanovených v této dohodě a vydávání případných doporučení ohledně zahrnutí nových priorit; a

v)přezkum a projednávání otázek spolupráce týkajících se regionální integrace a provádění této dohody.

ČLÁNEK 107

Pravomoci Výboru vyšších úředníků

1.Výbor vyšších úředníků při plnění svých funkcí:

a)dle potřeby zřizuje specializované výbory, pracovní zasedání, pracovní skupiny nebo orgány pro řešení otázek spadajících do jeho působnosti, uděluje jim pokyny a dohlíží na ně, určuje jejich složení, úkoly a jednací řád, není-li v této dohodě stanoveno jinak;

b)přijímá rozhodnutí nebo vydává doporučení v případech stanovených touto dohodou nebo v případech, kdy na něj byla tato prováděcí pravomoc přenesena Radou EPA, v takových případech Výbor přijímá rozhodnutí nebo vydává doporučení v souladu s podmínkami stanovenými v článku 105; a

c)posuzuje jakékoli otázky, které spadají do oblasti působnosti této dohody, a podniká odpovídající kroky při výkonu svých funkcí.

2.Výbor pořádá zvláštní pracovní zasedání za účelem výkonu svých funkcí podle odst. 1 písm. a).

3.Výbor si stanoví svůj jednací řád do tří (3) měsíců od vstupu této dohody v platnost.

ČLÁNEK 108

Poradní výbor EPA

1.Zřizuje se Poradní výbor EPA, jehož úkolem je být nápomocen Výboru vyšších úředníků při rozvíjení dialogu a spolupráce mezi zástupci soukromého sektoru, organizací občanské společnosti, včetně akademické obce, a sociálními a hospodářskými partnery. Tento dialog a spolupráce zahrnují všechny záležitosti, na něž se vztahuje tato dohoda, které mohou vyvstat v souvislosti s prováděním této dohody.

2.O účasti v Poradním výboru EPA rozhoduje Rada EPA na doporučení Výboru vyšších úředníků s cílem zajistit široké zastoupení všech zúčastněných stran.

3.Poradní výbor EPA vykonává své činnosti na základě konzultací s Výborem vyšších úředníků nebo z vlastního podnětu a vydává Výboru vyšších úředníků doporučení. Schůzí Poradního výboru EPA se účastní zástupci stran.

4.Poradní výbor EPA přijme svůj jednací řád do tří (3) měsíců po svém založení, se souhlasem Výboru vyšších úředníků.

ČÁST VII: PŘEDCHÁZENÍ SPORŮM A JEJICH UROVNÁVÁNÍ

ČLÁNEK 109

Oblast působnosti a cíl

1.Tato část se vztahuje na jakýkoli spor ohledně výkladu a použití ustanovení této dohody, není-li stanoveno jinak.

2.Cílem této části je v dobré víře předcházet sporům mezi stranami ohledně výkladu a uplatňování této dohody a urovnávat je za účelem dosažení pokud možno oboustranně přijatelného řešení.

HLAVA I: PŘEDCHÁZENÍ SPORŮM

ČLÁNEK 110

Konzultace

1.Strany zahájí konzultace a snaží se veškeré spory ohledně výkladu a uplatňování této dohody řešit v dobré víře s cílem dosáhnout vzájemně přijatelného řešení.

2.Strana, která si přeje zahájit konzultace, podá písemnou žádost druhé straně a v kopii Výboru vyšších úředníků a uvede v ní sporné opatření a ustanovení dohody, s nímž je podle jejího názoru toto opatření v rozporu.

3.Konzultace se provádějí, nedohodnou-li se strany jinak, na území strany, proti níž byla stížnost podána, a do dvaceti (20) dnů od data obdržení žádosti. Konzultace se považují za ukončené do šedesáti (60) dnů od data obdržení žádosti stranou, proti níž byla stížnost podána, pokud se obě strany nedohodnou pokračovat v konzultacích. Veškeré informace sdělené během konzultací zůstanou důvěrné.

4.V naléhavých záležitostech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží, se konzultace zahájí co nejdříve je to prakticky možné a v každém případě do patnácti (15) dnů od data obdržení žádosti a považují se za ukončené do třiceti (30) dnů od data obdržení žádosti, pokud se strany nedohodnou pokračovat v konzultacích.

5.Pokud strana, jíž je žádost o konzultace směřována, neodpoví do deseti (10) pracovních dnů od data obdržení žádosti nebo pokud se konzultace neuskuteční ve lhůtách stanovených v odstavci 3 nebo případně odstavci 4 výše nebo pokud se konzultace uskutečnily, aniž by se dosáhlo vzájemně přijatelného řešení, může kterákoli strana požádat o urovnání sporu rozhodčím tribunálem podle článku 112.

6.Strany se mohou dohodnout na změně lhůt uvedených v odstavcích 3 až 5 výše vzhledem k obtížím nebo složitosti případu, jemuž kterákoli strana čelí.

ČLÁNEK 111

Zprostředkování

1.Pokud nelze na základě konzultací dosáhnout vzájemně přijatelného řešení, mohou strany po dohodě vyhledat prostředníka. Nedohodnou-li se strany jinak, týká se zprostředkování téže záležitosti, která je uvedena v žádosti o konzultace.

2.Kterákoli strana může přistoupit k rozhodčímu řízení podle článku 112 bez využití zprostředkování.

3.Nedohodnou-li se strany na osobě prostředníka do patnácti (15) dnů ode dne, kdy se dohodly na žádosti o zprostředkování, vybere předseda Výboru vyšších úředníků nebo jeho zástupce prostředníka losem z osob, které jsou uvedeny na seznamu podle článku 125 a nejsou státními příslušníky ani jedné ze stran. Výběr se provede do dvaceti pěti (25) dnů od data podání žádosti o zprostředkování a za přítomnosti zástupců jednotlivých stran. Prostředník se nejpozději do třiceti (30) dnů od svého jmenování sejde s účastníky sporu. Strany předloží prostředníkovi nejpozději patnáct (15) dní před setkáním veškeré podklady a prostředník vydá své stanovisko do čtyřiceti pěti (45) dní od svého jmenování.

4.Stanovisko prostředníka může obsahovat doporučení pro řešení sporu v souladu s ustanoveními této dohody. Stanovisko prostředníka není pro strany sporu závazné.

5.Lhůty uvedené v odstavci 3 mohou strany po vzájemné dohodě změnit. Tyto lhůty může změnit také prostředník na žádost některé ze stran nebo z vlastního podnětu s ohledem na potíže dotčené strany nebo z důvodu složitosti případu.

6.Vlastní zprostředkování a zejména všechny sdělované údaje a stanoviska zaujímaná stranami v těchto řízeních musí zůstat důvěrná.

HLAVA II: UROVNÁNÍ SPORŮ

ČLÁNEK 112

Zahájení rozhodčího řízení

1.Pokud se stranám nepodaří vyřešit spor na základě konzultací podle článku 110, může žalující strana podat oznámení k zahájení postupu pro ustavení rozhodčího tribunálu, který se zřídí v souladu s článkem 113.

2.Písemné oznámení s cílem ustavit rozhodčí tribunál se zašle straně, proti níž je podána stížnost, a Výboru vyšších úředníků. Žalující strana ve svém oznámení uvede konkrétní sporná opatření a jasně vysvětlí, jakým způsobem tato opatření porušují tuto dohodu.

ČLÁNEK 113

Ustavení rozhodčího tribunálu

1.Rozhodčí tribunál se skládá ze tří rozhodců.

2.Do deseti (10) dnů ode dne předložení oznámení s cílem ustavit rozhodčí tribunál Výboru vyšších úředníků zahájí strany konzultace s cílem dosáhnout dohody ohledně složení rozhodčího tribunálu.

3.Pokud se strany nejsou schopny dohodnout na jeho složení ve lhůtě stanovené v odstavci 2, každá strana vybere rozhodce ze seznamu rozhodců podle článku 125 do pěti (5) dnů. Pokud některá ze stran nejmenuje svého rozhodce, na žádost druhé strany tohoto rozhodce vybere losem předseda Výboru vyšších úředníků nebo jeho zástupce z dílčího seznamu dotčené strany sestaveného podle článku 125.

4.Pokud strany nedosáhnou dohody ohledně předsedy rozhodčího tribunálu ve lhůtě stanovené v odstavci 2, pak tito dva rozhodci jmenují třetího rozhodce jako předsedu tribunálu ze seznamu sestaveného podle článku 125 do pěti (5) dnů od svého jmenování a toto jmenování oznámí Výboru vyšších úředníků. V případě nejmenování předsedy tribunálu může kterákoli ze stran požádat předsedu Výboru vyšších úředníků nebo jeho zástupce, aby předsedu rozhodčího tribunálu vybral losem z dílčího seznamu předsedů zahrnutého na seznamu sestaveném podle článku 125 do pěti (5) dnů.

5.Za den ustavení rozhodčího tribunálu se považuje den, kdy byli vybráni tři rozhodci a přijali své jmenování v souladu s jednacím řádem.

ČLÁNEK 114

Průběžná zpráva tribunálu

1.Rozhodčí tribunál předloží stranám zpravidla do devadesáti (90) dnů od svého ustavení průběžnou zprávu obsahující popisnou část a jeho zjištění a závěry. Pokud usoudí, že tuto lhůtu nelze dodržet, musí o tom předseda rozhodčího tribunálu písemně uvědomit strany a Výbor vyšších úředníků s uvedením důvodů zpoždění a data předpokládaného vydání průběžné zprávy. Za žádných okolností nesmí být průběžná zpráva vydána později než sto dvacet (120) dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu. Kterákoli strana může do patnácti (15) dnů od předložení zprávy předložit rozhodčímu tribunálu písemné vyjádření ke konkrétním aspektům jeho průběžné zprávy.

2.V naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží, vynaloží rozhodčí tribunál veškeré úsilí, aby vydal svou průběžnou zprávu do třiceti (30) dnů, a v každém případě nejpozději do čtyřiceti pěti (45) dnů po svém ustavení. Kterákoli strana může předložit rozhodčímu tribunálu písemnou žádost, aby přezkoumal určité aspekty předběžné zprávy, do sedmi (7) dnů od jejího vydání.

3.Rozhodčí tribunál posoudí písemné připomínky stran k předběžné zprávě, a poté může svou zprávu změnit a provést jakékoli další šetření, jež považuje za nezbytné. Závěrečné rozhodnutí rozhodčího tribunálu zahrnuje dostatečný rozbor argumentů vznesených v průběhu fáze prozatímního přezkoumání a jasné odpovědi na otázky a připomínky stran.

ČLÁNEK 115

Rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1.Rozhodčí tribunál:

a)oznámí své rozhodnutí stranám a Výboru vyšších úředníků nejpozději do sto dvaceti (120) dní ode dne ustavení tohoto tribunálu;

b)bez ohledu na písmeno a) výše, nelze-li tuto lhůtu dodržet, uvědomí o tom předseda rozhodčího tribunálu písemně strany a Výbor vyšších úředníků s uvedením důvodů zpoždění a data předpokládaného vydání rozhodnutí. Rozhodnutí rozhodčího tribunálu nesmí být v žádném případě oznámeno později než sto osmdesát (180) dnů po jeho ustavení.

2.V naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze a sezónního zboží, rozhodčí tribunál:

a)oznámí své rozhodnutí do šedesáti (60) dnů ode dne svého ustavení;

b)může vydat předběžné rozhodnutí, jakmile je to možné, a v každém případě do sedmi (7) dnů ode dne svého ustavení rozhodne, zda jde o naléhavý případ.

3.Rozhodnutí rozhodčího tribunálu zahrnuje doporučení, jakým způsobem by strana, proti níž je podána stížnost, mohla splnit požadavky rozhodnutí.

4.Bez ohledu na ustanovení odstavců 6 až 10 o přiměřené lhůtě strana, proti níž je podána stížnost, přijme veškerá opatření nezbytná k tomu, aby neprodleně a v dobré víře splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího tribunálu.

5.Není-li okamžité splnění možné, strany se vynasnaží dohodnout se na lhůtě pro splnění požadavků rozhodnutí. V takovém případě musí strana, proti níž je podána stížnost, nejpozději dvacet jedna (21) dnů od oznámení rozhodnutí rozhodčího tribunálu stranám oznámit žalující straně a Výboru vyšších úředníků, jakou lhůtu potřebuje ke splnění požadavků rozhodnutí.

6.Pokud se strany nedohodnou na přiměřené lhůtě ke splnění požadavků rozhodnutí rozhodčího tribunálu, požádá žalující strana do čtrnácti (14) dnů od oznámení učiněného podle odstavce 1 písemně rozhodčí tribunál, aby délku přiměřené lhůty určil. Tato žádost musí být oznámena současně druhé straně a Výboru vyšších úředníků. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí stranám a Výboru vyšších úředníků nejpozději dvacet jedna (21) dnů ode dne podání žádosti.

7.V případě, že není možné, aby byl původní rozhodčí tribunál nebo někteří jeho členové znovu svoláni, použijí se postupy uvedené v článku 113. Tribunál oznámí své rozhodnutí do třiceti pěti (35) dnů ode dne podání žádosti uvedené v odstavci 6.

8.Při určování délky přiměřené lhůty vezme rozhodčí tribunál v úvahu dobu, kterou obvykle trvá straně, proti níž je podána stížnost, přijmout právní a správní opatření srovnatelná s těmi, která jsou touto stranou označena za nezbytná k zajištění souladu, a zejména tribunál zohlední obtíže, jimž mohou partnerské státy EAC čelit z důvodu nedostatku potřebné kapacity.

9.Přiměřenou lhůtu lze na základě dohody stran změnit.

ČLÁNEK 116

Přezkum opatření přijatých ke splnění požadavků rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1.Strana, proti níž je podána stížnost, oznámí před uplynutím přiměřené lhůty žalující straně sporu a Výboru vyšších úředníků opatření, která přijala v zájmu dosažení souladu s rozhodnutím rozhodčího tribunálu.

2.Pokud na konci přiměřené lhůty strana, proti níž je podána stížnost, nedodržela odstavec 1 výše, může žalující strana po oznámení druhé straně a Výboru vyšších úředníků přijmout vhodná opatření v souladu s čl. 118 odst. 2.

3.V případě neshody mezi stranami ohledně otázky, zda strana, proti níž je podána stížnost, dosáhla souladu s ustanoveními této dohody, může kterákoli strana písemně požádat rozhodčí tribunál o rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí obsahovat konkrétní sporné opatření a jasně vysvětlovat, jakým způsobem porušuje či splňuje dohodu a rozhodnutí rozhodčího tribunálu.

4.Rozhodčí tribunál se snaží své rozhodnutí oznámit do čtyřiceti pěti (45) dnů ode dne podání žádosti. V naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze a sezónního zboží, oznámí rozhodčí tribunál své rozhodnutí do třiceti (30) dnů ode dne podání žádosti.

5.V případě, že není možné, aby byl původní rozhodčí tribunál nebo někteří jeho členové znovu svoláni do patnácti (15) dnů, použijí se postupy uvedené v článku 113. V takových případech oznámí rozhodčí tribunál své rozhodnutí do osmdesáti (80) dnů od podání žádosti uvedené výše v odstavci 3.

ČLÁNEK 117

Dočasná nápravná opatření v případě nesouladu

1.Pokud strana, proti níž je podána stížnost, neoznámí opatření přijatá ke splnění požadavků rozhodnutí rozhodčího tribunálu uplynutím přiměřené lhůty nebo pokud podle rozhodnutí rozhodčího tribunálu není opatření oznámené podle čl. 116 odst. 1 v souladu s povinnostmi strany, proti níž je podána stížnost, podle této dohody, je žalující strana oprávněna po oznámení druhé straně přijmout vhodná opatření.

2.Žalující strana se při přijímání těchto opatření snaží volit opatření, která co nejméně ovlivňují dosahování cílů této dohody, a zohlední jejich dopad na hospodářství strany, proti níž je podána stížnost. Pokud navíc právo přijmout tato opatření získala EU, zvolí opatření, která jsou konkrétně zaměřena na to, aby se počínání v partnerském státě EAC, jehož opatření byla shledána v rozporu s touto dohodu, uvedla do souladu.

3.Kdykoli po uplynutí přiměřené lhůty může žalující strana požádat stranu, proti níž je podána stížnost, o poskytnutí nabídky dočasné kompenzace a strana, proti níž je podána stížnost, takovou nabídku předloží.

4.Kompenzační nebo odvetná opatření jsou dočasná a použijí se pouze do doby, než je opatření porušující tuto dohodu zrušeno či změněno tak, aby bylo v souladu s těmito ustanoveními, nebo dokud se strany nedohodnou na urovnání sporu.

ČLÁNEK 118

Přezkum opatření přijatých ke splnění požadavků po přijetí odpovídajících opatření

1.Strana, proti níž je podána stížnost, oznámí druhé straně a Výboru vyšších úředníků veškerá opatření, která přijme s cílem splnit požadavky rozhodnutí rozhodčího tribunálu, a svou žádost o ukončení používání vhodných opatření žalující strany.

2.Pokud strany nedospějí k dohodě ohledně slučitelnosti oznámeného opatření s touto dohodou do třiceti (30) dnů ode dne podání tohoto oznámení, požádá žalující strana písemně rozhodčí tribunál o přijetí rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí být oznámena druhé straně a Výboru vyšších úředníků. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí stranám a Výboru vyšších úředníků do čtyřiceti pěti (45) dnů ode dne podání žádosti.

3.Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že přijaté opatření s cílem splnit požadavky rozhodnutí není v souladu s touto dohodou, určí, zda žalující strana může pokračovat v uplatňování odpovídajících opatření. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření přijaté s cílem splnit požadavky rozhodnutí je v souladu s touto dohodou, uplatňování odpovídajících opatření se ukončí okamžitě po datu přijetí rozhodnutí.

4.V případě, že není možné, aby byl původní rozhodčí tribunál nebo někteří jeho členové znovu svoláni, použijí se postupy uvedené v článku 113 tohoto protokolu. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí do šedesáti (60) dnů od data podání žádosti uvedené v odstavci 2.

HLAVA III: SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 119

Vzájemně přijatelné řešení

Strany se mohou kdykoli dohodnout na vzájemně přijatelném řešení sporu podle této části a uvědomí o takovém řešení Výbor vyšších úředníků. Pokud je nutné, aby řešení bylo schváleno podle příslušných vnitrostátních postupů kterékoli strany, musí oznámení obsahovat odkaz na tento požadavek a řízení se pozastaví. Řízení se ukončí, pokud se takové schválení nevyžaduje, nebo po oznámení ukončení všech vnitrostátních postupů.

ČLÁNEK 120

Jednací řád

Postupy pro urovnávání sporů se řídí jednacím řádem, který má přijmout Rada EPA do šesti (6) měsíců po vstupu této dohody v platnost.

ČLÁNEK 121

Informace a technické poradenství

Na žádost kterékoli ze stran nebo na základě vlastní iniciativy může rozhodčí tribunál požádat o informace jakýkoli zdroj (včetně účastníků sporu), který považuje pro účely rozhodčího řízení za vhodný. Rozhodčí tribunál má také právo si vyžádat znalecký posudek, považuje-li to za vhodné. Zainteresované fyzické nebo právnické osoby stran a další třetí strany jsou oprávněny předložit rozhodčímu tribunálu informace amicus curiae za podmínek stanovených v jednacím řádu. Informace získané tímto způsobem musí být zpřístupněny stranám, které se k nim mohou vyjádřit.

ČLÁNEK 122

Jazyk podání

1.Písemná a ústní podání stran se činí v kterémkoli úředním jazyce stran.

2.Strany usilují o dosažení dohody ohledně společného pracovního jazyka pro jednotlivá řízení podle této části. Nedohodnou-li se na společném pracovním jazyce, zajistí každá strana překlad svých písemných podání a tlumočení při slyšeních do jazyka zvoleného stranou, proti níž je podána stížnost, a hradí náklady na tyto překlady a tlumočení, není-li tento jazyk úředním jazykem strany, proti níž je podána stížnost 3 .

ČLÁNEK 123

Pravidla výkladu

1.Rozhodčí tribunál vykládá ustanovení této dohody v souladu se zvykovými pravidly výkladu mezinárodního práva veřejného, včetně pravidel stanovených ve Vídeňské úmluvě o smluvním právu.

2.Výkladem a rozhodnutím rozhodčího tribunálu nelze rozšířit ani omezit práva a povinnosti stanovené v této dohodě.

ČLÁNEK 124

Postup rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1.Rozhodčí tribunál se vynasnaží dospět ke každému rozhodnutí cestou konsensu. Pokud nelze rozhodnutí přijmout cestou konsensu, přijme rozhodnutí většinovým hlasováním.

2.Každé rozhodnutí rozhodčího tribunálu obsahuje zjištěný skutkový stav, použitelnost příslušných ustanovení této dohody a odůvodnění daných zjištění, doporučení a učiněných závěrů. Výbor vyšších úředníků rozhodnutí rozhodčího tribunálu zveřejní.

3.Rozhodnutí rozhodčího tribunálu je konečné a závazné pro všechny strany.

ČLÁNEK 125

Seznam rozhodců

1.Výbor vyšších úředníků nejpozději do šesti (6) měsíců od vstupu této dohody v platnost sestaví seznam nejméně patnácti (15) osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci rozhodců. Tento seznam sestává ze tří částí: jeden dílčí seznam osob, které mohou zastávat funkci rozhodců, pro každou stranu; a jeden dílčí seznam osob, které nejsou státními příslušníky ani jedné strany a které mohou zastávat funkci předsedy rozhodčího tribunál. Každý dílčí seznam zahrnuje přinejmenším pět (5) jmen. Výbor vyšších úředníků zajistí udržování seznamu na výše uvedené úrovni v souladu s jednacím řádem.

2.V případě, že v době oznámení podle čl. 113 odst. 2 neexistují žádné dílčí seznamy nebo tyto neobsahují dostatečný počet jmen, vylosují se rozhodci z řad osob, které byly formálně navrženy pro příslušný dílčí seznam jednou nebo oběma stranami. Pokud navrhla osoby jen jedna strana, vylosují se tři rozhodci z těchto jmen.

3.V případě, že neexistuje žádný seznam rozhodců sestavený podle odstavce 1 výše ani jména rozhodců navržená podle odstavce 2, strana, která podá podnět k zahájení rozhodčího řízení, požádá generálního tajemníka stálého rozhodčího tribunálu, aby jednal jako orgán oprávněný ke jmenování.

4.Rozhodci musí mít odborné znalosti a zkušenosti v oblasti práva a mezinárodního obchodu. Musí být nezávislí a zastávat tuto funkci jako soukromé osoby, nesmějí jednat podle pokynů žádné organizace nebo vlády ani být spojeni s vládou žádné ze stran a musí jednat ve shodě s kodexem chování obsaženým v příloze jednacího řádu, který Rada EPA přijme do šesti (6) měsíců od vstupu této dohody v platnost.

ČLÁNEK 126

Vztahy s mechanismem WTO pro urovnávání sporů

1.Rozhodčí tribunály ustavené podle této dohody nerozhodují spory týkající se práv a povinností stran podle dohod o WTO.

2.Uplatněním ustanovení této dohody o urovnávání sporů není dotčeno žádné z opatření v rámci WTO, včetně opatření pro urovnání sporů. Avšak pokud některá ze stran ve vztahu ke konkrétnímu opatření zahájila řízení o urovnání sporu podle této hlavy nebo podle Dohody o WTO, nesmí zahájit řízení o urovnání sporu o tomtéž opatření v rámci jiného fóra, dokud nebude ukončeno první řízení. Dále strana nepožádá o řešení porušení závazku, který je totožný v rámci této dohody i v rámci Dohody o WTO, v rámci obou fór. V takovém případě strana po zahájení řízení o urovnání sporu nevznese požadavek, aby se porušení téhož závazku řešilo podle druhé dohody v rámci druhého fóra, ledaže by vybrané fórum z procesních nebo jurisdikčních důvodů neučinilo ve vztahu k žádosti o řešení dotčeného závazku žádné zjištění.

3.Strany mohou ve vztahu ke konkrétnímu opatření zahájit řízení o urovnání sporu podle této části nebo podle Dohody o WTO:

a)řízení o urovnání sporu podle této části se považuje za zahájené žádostí strany o ustavení rozhodčího tribunálu podle článku 112 a za ukončené, když rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí stranám a Výboru vyšších úředníků podle článku 115, nebo pokud se dospělo k dohodě o vzájemně přijatelném řešení podle článku 119;

b)řízení o urovnání sporu podle Dohody o WTO se považuje za zahájené žádostí strany o ustavení tribunálu podle článku 6 Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů WTO a za ukončené, když orgán pro urovnávání sporů přijme zprávu tribunálu nebo případně zprávu odvolacího orgánu podle článku 16 a čl. 17 odst. 14 Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů WTO;

4.Žádné ustanovení této dohody není překážkou tomu, aby strana mohla uplatnit pozastavení závazků schválených orgánem pro urovnávání sporů WTO. Dohoda o WTO nebrání straně pozastavit plnění závazků podle této dohody.

ČLÁNEK 127

Lhůty

1.Všechny lhůty stanovené v této části, včetně lhůt pro oznamování rozhodnutí rozhodčích tribunálů, se počítají v kalendářních dnech ode dne následujícího po úkonu nebo události, kterých se týkají.

2.Veškeré lhůty uvedené v této části mohou být prodlouženy vzájemnou dohodou stran.

ČÁST VIII: OBECNÉ VÝJIMKY

ČLÁNEK 128

Doložka o obecných výjimkách

S výhradou požadavku, aby tato opatření nebyla použita způsobem, který by představoval prostředek svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi stranami, pokud převládají podobné podmínky, případně skrytým omezením mezinárodního obchodu, nelze ustanovení této dohody vykládat tak, že by bránila EU nebo partnerským státům EAC přijímat nebo prosazovat opatření:

a)nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a mravnosti nebo pro udržení veřejného pořádku;

b)nutná k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat a rostlin;

c)vztahující se k dovozu nebo vývozu zlata nebo stříbra;

d)nezbytná k zajištění souladu s právními předpisy, které nejsou neslučitelné s ustanoveními této dohody, včetně těch, které se týkají celního zákonodárství, provádění monopolů provozovaných podle čl. II odst. 4 a článku XVII dohody GATT, ochrany patentů, ochranných známek a autorských práv, jakož i předcházení klamavým praktikám;

e)vztahující se k produktům vězeňské práce;

f)nezbytná pro ochranu národních památek umělecké, historické nebo archeologické hodnoty;

g)vztahující se k ochraně neobnovitelných přírodních zdrojů, pokud jsou tato opatření uplatňována společně s omezeními domácí produkce nebo spotřeby;

h)přijatá v rámci plnění závazků vyplývajících z jakékoli mezivládní dohody o komoditách, která splňuje kritéria předložená smluvním stranám dohody GATT, se kterými strany nevyslovily nesouhlas, nebo která je sama takto předložena a strany s ní nevyslovily nesouhlas 4 ;

i)týkající se omezení vývozu domácích materiálů nezbytných k zajištění zásadních množství takových materiálů pro domácí zpracovatelský průmysl během období, kdy je domácí cena těchto materiálů nižší než cena světová, jako součást vládního stabilizačního plánu. Taková opatření však nesmí působit tak, že by zvyšovala vývoz výrobků domácího průmyslu nebo jemu poskytovanou ochranu, a nesmí se odchýlit od ustanovení této dohody týkajících se nediskriminace;

j)zásadní pro získávání nebo šíření obecně nebo lokálně nedostatkových produktů za předpokladu, že jsou všechna taková opatření ve shodě se zásadou, že EU nebo partnerské státy EAC mají právo na rovný podíl mezinárodních zásob takových produktů a že všechna taková opatření, která nejsou ve shodě s ostatními ustanoveními této dohody, budou odstraněna, jakmile přestanou trvat podmínky, kvůli kterým vznikla.

ČLÁNEK 129

Bezpečnostní výjimky

1.Ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že by:

a)vyžadovala od EU nebo partnerských států EAC podávat jakoukoliv informaci, jejíž zveřejnění tato strana nebo stát považuje za odporující svým hlavním bezpečnostním zájmům; nebo

b)bránila EU nebo partnerským státům EAC přijmout jakékoli opatření, které tato strana nebo stát považuje za potřebné pro ochranu svých hlavních bezpečnostních zájmů:

i)týkající se štěpných materiálů nebo materiálů, z nichž se štěpné materiály získávají;

ii)související s obchodem se zbraněmi, municí a vojenským materiálem a takovým obchodem s jiným zbožím a materiálem, který je přímo či nepřímo určen k zabezpečení vojenských sil;

iii)týkající se veřejných zakázek nezbytných pro účely národní bezpečnosti nebo národní obrany;

iv)přijaté v době války nebo jiné mimořádné situace v mezinárodních vztazích; nebo

c)bránila EU nebo partnerským státům EAC přijmout jakékoli opatření ve snaze dostát svým závazkům podle Charty Organizace spojených národů za účelem zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

2.Výbor vyšších úředníků musí být o opatřeních přijatých podle odst. 1 písm. b) a c) výše a o jejich ukončení informován v co největší míře.

ČLÁNEK 130

Daně

1.Žádné ustanovení této dohody ani jiného ujednání přijatého podle této dohody nelze vykládat tak, že by bránilo stranám rozlišovat při používání příslušných ustanovení svých daňových předpisů mezi plátci daně, kteří nejsou ve stejné situaci, zejména s ohledem na jejich místo pobytu nebo s ohledem na místo, kde je investován jejich kapitál.

2.Žádné ustanovení této dohody ani jiného ujednání přijatého podle této dohody nelze vykládat tak, že by bránilo přijímat nebo vynucovat jakákoli opatření, jejichž cílem je zabránit daňovým únikům nebo vyhýbání se daňové povinnosti podle ustanovení úmluv o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových ujednání nebo vnitrostátních daňových předpisů.

3.Ustanoveními této dohody nejsou dotčena práva a povinnosti stran podle jakýchkoli daňových úmluv. V případě jakéhokoli rozporu mezi touto dohodou a jakoukoli takovou úmluvou má v rozporné otázce přednost příslušná úmluva.

ČÁST IX: OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 131

Potíže s platební bilancí

1.Má-li kterákoli strana vážné potíže s platební bilancí nebo s vnější finanční situací nebo hrozí-li jí tyto potíže, může přijmout nebo zachovat omezující opatření týkající se obchodu zbožím.

2.Strany se snaží vyhýbat se uplatňování omezujících opatření uvedených v odstavci 1.

3.Omezující opatření přijatá nebo zachovaná podle tohoto článku musí být nediskriminující, mít omezenou dobu trvání a nesmí přesahovat to, co je nezbytné pro vyřešení situace v oblasti platební bilance a vnějšího financování. Musí být v souladu s použitelnými podmínkami stanovenými v dohodách WTO a se stanovami Mezinárodního měnového fondu (MMF).

4.Jakákoli strana, která zachovává nebo přijímá omezující opatření nebo jejich změny, o nich neprodleně uvědomí druhou stranu a Radu EPA a co nejdříve předloží časový plán jejich zrušení.

5.Neprodleně se zahájí konzultace v Radě EPA a v rámci těchto konzultací se hodnotí situace týkající se platební bilance dotčené strany a omezení přijatá nebo zachovávaná podle tohoto článku, přičemž se mimo jiné berou v úvahu takové faktory jako:

a)povaha a rozsah potíží s platební bilancí nebo s vnějším financováním;

b)vnější hospodářské a obchodní prostředí;

c)alternativní nápravná opatření, která by bylo možné využít.

6.V rámci konzultací bude posouzen soulad omezujících opatření s odstavci 3 a 4. Budou přijata veškerá zjištění statistických a jiných skutečností, která předloží Mezinárodní měnový fond a která se týkají deviz, peněžních rezerv a platební bilance, a závěry se budou opírat o jeho zhodnocení platební bilance a vnější finanční situace dotčené strany, která přijala nebo zachovala opatření.

ČLÁNEK 132

Definice stran a plnění povinností

1.Stranami této dohody jsou strany Smlouvy o založení Východoafrického společenství (dále jen „partnerské státy EAC“) na jedné straně a Evropská unie nebo její členské státy nebo Evropská unie a její členské státy v rámci svých příslušných oblastí pravomoci podle Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „EU“) na straně druhé.

2.Pro účely této dohody se výrazem „strana“ rozumějí buď partnerské státy EAC jednající společně, nebo EU. Výrazem „strany“ se rozumějí partnerské státy EAC jednající společně a EU.

3.Partnerské státy EAC mohou pověřit jednoho ze svých zástupců, aby jejich jménem jednal ve všech záležitostech, v nichž se dohodly jednat společně a které se týkají této dohody.

4.Strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření nutná k tomu, aby mohly plnit povinnosti stanovené touto dohodou, a zajistí, aby tato opatření byla v souladu s cíli uvedenými v této dohodě.

ČLÁNEK 133

Kontaktní místa

1.V zájmu usnadnění komunikace týkající se účinného provádění této dohody si každá strana určí kontaktní místo pro výměnu informací po vstupu této dohody v platnost. Určením kontaktního místa pro výměnu informací není dotčeno zvláštní určení příslušných orgánů na základě zvláštních ustanovení této dohody.

2.Na žádost kontaktních míst pro výměnu informací každá strana poskytne informace o úřadu nebo úředníkovi odpovědných za jakoukoli záležitost týkající se provádění této dohody a poskytne potřebnou podporu pro usnadnění komunikace s žádající stranou.

3.Každá strana případně na žádost druhé strany a v právně přípustném rozsahu poskytne informace a neprodleně odpoví na jakékoli otázky druhé strany týkající se existujícího nebo navrhovaného opatření, které může mít vliv na obchod mezi stranami.

ČLÁNEK 134

Transparentnost a důvěrnost

1.Každá strana dbá na to, aby právní předpisy, nařízení, postupy a správní rozhodnutí s obecnou platností a mezinárodní závazky týkající se jakékoli obchodní záležitosti, na niž se vztahuje tato dohoda, byly neprodleně zveřejněny nebo veřejně zpřístupněny a oznámeny druhé straně.

2.Aniž jsou dotčena ustanovení této dohody o transparentnosti, považují se informace podle tohoto článku za poskytnuté v okamžiku, kdy byly zpřístupněny sekretariátu Východoafrického společenství a Evropské komisi nebo WTO nebo kdy byly zveřejněny na oficiální veřejné a bezplatně přístupné internetové stránce dotčené strany.

3.Nic v této dohodě neukládá straně povinnost poskytovat důvěrné informace, jejichž sdělení by bránilo v prosazování práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem anebo by ohrožovalo oprávněné obchodní zájmy určitých podniků, veřejných či soukromých, ledaže by jejich sdělení bylo nezbytné v souvislosti s postupy urovnávání sporů podle části VII této dohody. Pokud by takové sdělení považoval za nezbytné tribunál ustavený podle článku 113 části VII, zajistí tento tribunál, aby byla plně zachována důvěrnost těchto informací.

ČLÁNEK 135

Nejvzdálenější regiony Evropské unie

1.S ohledem na zeměpisnou blízkost nejvzdálenějších regionů Evropské unie a partnerských států EAC a za účelem posílení hospodářských a sociálních vazeb mezi těmito regiony a partnerskými státy EAC strany usilují o usnadnění spolupráce ve všech oblastech, na něž se tato dohoda vztahuje, mezi nejvzdálenějšími regiony EU a partnerskými státy EAC.

2.Cíle uvedené v odstavci 1 tohoto článku je třeba rovněž v co největší míře plnit podporou společné účasti partnerských států EAC a nejvzdálenějších regionů na rámcových a zvláštních programech EU v oblastech, na něž se tato dohoda vztahuje.

3.EU se snaží zajistit koordinaci různých finančních nástrojů politiky soudržnosti a rozvojové politiky EU za účelem podpory spolupráce mezi partnerskými státy EAC a nejvzdálenějšími regiony EU v oblastech, na něž se tato dohoda vztahuje.

4.Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že by bránilo EU uplatňovat stávající opatření, jejichž cílem je řešit strukturální sociální a hospodářskou situaci jejích nejvzdálenějších regionů podle článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie.

ČLÁNEK 136

Vztahy s jinými dohodami

1.S výjimkou ustanovení hlavy II části 3 dohody z Cotonou týkajících se rozvojové spolupráce má v případě jakéhokoli rozporu mezi touto dohodou a hlavou II části 3 dohody z Cotonou přednost tato dohoda.

2.Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že by bránilo kterékoli ze stran přijmout vhodná opatření v souladu s touto dohodou podle dohody z Cotonou.

ČLÁNEK 137

Vztah k Dohodám o WTO

Strany se dohodly, že žádné ustanovení této dohody nevyžaduje, aby tyto strany jednaly způsobem, který by byl v rozporu s jejich povinnostmi v rámci WTO.

ČLÁNEK 138

Oznámení

Oznámení požadovaná podle této dohody musí být vyhotovena písemně a zaslána sekretariátu Východoafrického společenství nebo Evropské komisi, podle daného případu.

ČLÁNEK 139

Vstup v platnost

1.Tato dohoda bude podepsána a ratifikována nebo schválena v souladu se zvláštními ústavními nebo vnitřními pravidly a postupy příslušných stran.

2.Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž si strany vzájemně oznámí, že byly dokončeny vnitřní právní postupy uvedené v odstavci 1.

3.Oznámení vstupu v platnost se zasílá, v případě partnerských států EAC generálnímu tajemníkovi Východoafrického společenství a v případě EU generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie, kteří jsou společnými depozitáři této dohody. Každý depozitář oznámí druhému depozitáři obdržení poslední ratifikační listiny, čímž ho informuje o dokončení vnitřních právních postupů potřebných pro účely vstupu v platnost.

4.Dokud tato dohoda nevstoupí v platnost, mohou partnerské státy EAC a EU prozatímně provádět ustanovení této dohody, která spadají do jejich příslušných pravomocí. To lze provést buď prozatímním uplatňováním tam, kde je to možné, nebo ratifikací dohody.

5.Prozatímní provádění se oznámí depozitářům. Dohoda se prozatímně provádí deset (10) dní po dni, k němuž si strany vzájemně oznámily dokončení vnitřních právních postupů nezbytných pro tento účel.

6.Pokud je některé ustanovení této dohody uplatňováno v souladu s odstavcem 4, považuje se každý odkaz v takovém ustanovení týkající se data vstupu této dohody v platnost za odkaz na datum, ke kterému se strany dohodnou na uplatňování daného ustanovení podle odstavce 4.

7.Bez ohledu na ustanovení odstavce 4 mohou partnerské státy EAC a EU v proveditelné míře jednostranně podniknout kroky k provádění dohody i před jejím prozatímním prováděním.

ČLÁNEK 140

Výpověď

1.Strana této dohody může podat druhé straně písemné oznámení o svém záměru vypovědět tuto dohodu.

2.Výpověď nabývá účinku jeden rok po tomto oznámení.

ČLÁNEK 141

Územní působnost

Tato dohoda se na jedné straně vztahuje na území, na které se vztahuje Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, a na straně druhé na území partnerských států EAC. Odkazy na „území“ v této dohodě se chápou v tomto smyslu.

ČLÁNEK 142

Ustanovení o přezkumu

1.Tato dohoda se přezkoumá každých pět (5) let od data jejího vstupu v platnost.

2.Pokud jde o provádění této dohody, mohou strany podávat návrhy na úpravu obchodní spolupráce s ohledem na zkušenosti získané během provádění této dohody.

3.Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 strany souhlasí s tím, že je tuto dohodu možno přezkoumat s ohledem na skončení platnosti dohody z Cotonou.

ČLÁNEK 143

Doložka o změně

1.Strany se mohou písemně dohodnout na změnách této dohody. Kterákoli strana může předložit návrhy změn této dohody k posouzení Radě EPA. Druhá strana může návrhy na změnu připomínkovat do devadesáti (90) dnů ode dne obdržení návrhu.

2.V případě, že Rada EPA přijme změny této dohody, musí být tyto změny předloženy stranám k ratifikaci, přijetí nebo schválení v souladu s jejich příslušnými ústavními nebo vnitřními právními požadavky.

3.Jakákoli změna vstoupí v platnost poté, co si strany vymění písemná oznámení potvrzující, že splnily své příslušné platné právní požadavky a postupy, v den, na němž se strany dohodnou.

ČLÁNEK 144

Přistoupení nových členů do Východoafrického společenství

1.Každý nový partnerský stát EAC se stává stranou této dohody od data svého přistoupení k EAC prostřednictvím doložky s takovým účinkem v aktu o přistoupení. Pokud akt o přistoupení k EAC nestanoví toto automatické přistoupení partnerského státu EAC k této dohodě, přistoupí dotyčný partnerský stát EAC uložením aktu o přistoupení u generálního sekretariátu Východoafrického společenství, jenž zašle ověřené kopie EU.

2.Strany přezkoumají důsledky přistoupení nových partnerských států EAC pro tuto dohodu. Rada EPA může rozhodnout o případných nezbytných přechodných opatřeních nebo změnách.

ČLÁNEK 145

Přistoupení nových členů k Evropské unii

1.Každý nový členský stát EU se stává stranou této dohody ode dne svého přistoupení prostřednictvím doložky s takovým účinkem v aktu o přistoupení. Pokud akt o přistoupení k Unii nestanoví toto automatické přistoupení členského státu EU k této dohodě, přistoupí dotyčný členský stát EU uložením aktu o přistoupení u generálního sekretariátu Rady Evropské unie, jenž zašle ověřené kopie partnerským státům EAC.

2.Strany přezkoumají důsledky přistoupení nových členských států EU pro tuto dohodu. Rada EPA může rozhodnout o případných nezbytných přechodných opatřeních nebo změnách.

ČLÁNEK 146

Závazná znění

Tato dohoda je vyhotovena v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, svahilském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

ČLÁNEK 147

Přílohy

Přílohy a protokoly k dohodě jsou její nedílnou součástí.

(1)    Tento výpočet vychází z oficiálních údajů Světové obchodní organizace o předních vývozcích na světovém trhu se zbožím (mimo obchod uvnitř EU).

(2)    Pro účely tohoto článku se zemědělskými produkty rozumí produkty, na které se vztahuje příloha I dohody WTO o zemědělství.

(3)    Pro účely tohoto článku jsou úředními jazyky jazyky uvedené v článku 146.

(4)    Výjimky uvedené v tomto písmeni se vztahují na jakoukoli dohodu o komoditách, která splňuje zásady schválené usnesením Hospodářské a sociální rady č. 30 (IV) ze dne 28. března l 947.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 11.2.2016

COM(2016) 64 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o uzavření Dohody o hospodářském partnerství mezi partnerskými státy Východoafrického společenství na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé

PŘÍLOHA I

CLA NA ZBOŽÍ POCHÁZEJÍCÍ Z PARTNERSKÝCH STÁTŮ EAC

1.Aniž je dotčen odstavec 4, cla EU na veškeré zboží kapitol 1 až 97 harmonizovaného systému, s výjimkou zboží kapitoly 93, pocházející z partnerského státu EAC se zcela odstraní ke dni vstupu této dohody v platnost. U zboží kapitoly 93 bude EU nadále uplatňovat celní sazbu podle doložky nejvyšších výhod.

2.Dovoz produktů čísla 1701 celního sazebníku pocházejících z jakéhokoli partnerského státu EAC, který OSN uznává jako nejméně rozvinutou zemi, bude nadále podléhat ustanovením článku 51 1 .

3.Pro účely uplatňování článku 50 lze od 1. října 2015 považovat narušení trhu s produkty čísla 1701 celního sazebníku za událost, ke které dochází v situacích, v nichž je průměrná tržní cena bílého cukru v EU během dvou po sobě následujících měsíců nižší než 80 % tržní ceny bílého cukru v EU během předcházejícího hospodářského roku.

4.Odstavec 1 se nevztahuje na produkty čísla 1701 a podpoložky 0803 0019 celního sazebníku pocházející z partnerských států EAC a propuštěné do volného oběhu ve francouzských zámořských departementech. Toto ustanovení se použije po dobu deseti (10) let ode dne vstupu této dohody v platnost. Nedohodnou-li se smluvní strany jinak, prodlouží se toto období o dalších deset (10) let.

(1)    Za tímto účelem a odchylně od článku 50 se na jednotlivé státy, které OSN uznává jako nejméně rozvinuté země, mohou vztahovat ochranná opatření.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 11.2.2016

COM(2016) 64 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o uzavření Dohody o hospodářském partnerství mezi partnerskými státy Východoafrického společenství na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé

PŘÍLOHA II – ČÁST 1

CLA NA ZBOŽÍ POCHÁZEJÍCÍ Z EU

1.Cla na zboží pocházející z EU dovážené na území partnerských států EAC se u zboží uvedeného v příloze IIa odstraní ke dni vstupu této dohody v platnost.

2.Cla na zboží pocházející z EU dovážené na území partnerských států EAC se u zboží uvedeného v příloze IIb postupně zruší podle tohoto harmonogramu:

–sedm let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 80 % základního cla,

–osm let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 70 % základního cla,

–devět let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 60 % základního cla,

–deset let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 50 % základního cla,

–jedenáct let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 40 % základního cla,

–dvanáct let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 30 % základního cla,

–třináct let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 20 % základního cla,

–čtrnáct let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 10 % základního cla,

–patnáct let po vstupu této dohody v platnost se zruší zbývající cla.

3.Cla na zboží pocházející z EU dovážené na území partnerských států EAC se u zboží uvedeného v příloze IIc postupně zruší podle tohoto harmonogramu:

–dvanáct let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 95 % základního cla,

–třináct let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 90 % základního cla,

–čtrnáct let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 85 % základního cla,

–patnáct let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 80 % základního cla,

–šestnáct let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 70 % základního cla,

–sedmnáct let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 65 % základního cla,

–osmnáct let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 60 % základního cla,

–devatenáct let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 55 % základního cla,

–dvacet let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 50 % základního cla,

–dvacet jedna let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 40 % základního cla,

–dvacet dva let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 30 % základního cla,

–dvacet tři let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 20 % základního cla,

–dvacet čtyři let po vstupu této dohody v platnost se veškerá cla sníží na 10 % základního cla,

–dvacet pět let po vstupu této dohody v platnost se zruší zbývající cla.

4.Na cla na zboží pocházející z EU dovážené na území partnerských států EAC se u zboží uvedeného v příloze IId nevztahuje žádný z režimů odstraňování cel podle této přílohy.