EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 29.1.2016

COM(2016) 34 final

2012/0060(COD)

Pozměněný návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami a o postupech na podporu jednání o přístupu zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Důvody a cíle návrhu

Komise přijala dne 21. března 2012 návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie“ (COM(2012) 124 final).

Návrh týkající se nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek je reakce EU na nedostatek rovných podmínek na světových trzích s veřejnými zakázkami. Zatímco náš trh s veřejnými zakázkami je otevřen zahraničním uchazečům, trhy s veřejnými zakázkami pro zahraniční zboží a služby ve třetích zemích zůstávají do značné míry de iure nebo de facto uzavřené. Cílem nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek je povzbudit partnery, aby se zapojili do jednání, a umožnit účast uchazečů a zboží z EU ve veřejných zakázkách ve třetích zemích.

Mnohé třetí země s otevřením svých trhů s veřejnými zakázkami mezinárodní konkurenci váhají nebo se je zdráhají otevřít více než doposud. Spojené státy americké dnes nabízejí zahraničním uchazečům zakázky ve výši pouhých 178 miliard EUR, Japonsko ve výši 27 miliard EUR a Čína pak zahraničním podnikatelům otevřela ze svého trhu s veřejnými zakázkami jen zlomek. Řada států také přijala ochranářská opatření, zejména v souvislosti se současnou hospodářskou krizí. Celkově vzato je nyní v důsledku ochranářských opatření uzavřena více než polovina světového trhu s veřejnými zakázkami a tento podíl jen dále roste. Výsledkem této situace je, že na globální trh s veřejnými zakázkami v současné době směřuje unijní vývoz ve výši pouhých 10 miliard EUR (0,08 % HDP EU) a zboží a služby za dalších cca 12 miliard EUR se z EU kvůli omezením vůbec nevyvezou.

Při jednáních o revidované Dohodě o vládních zakázkách v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a při dvoustranných jednáních se třetími zeměmi Evropská unie hájila výrazné otevření mezinárodních trhů s veřejnými zakázkami. Zájemci ze signatářských zemí Dohody o vládních zakázkách se mohou v EU ucházet o veřejné zakázky v přibližné výši 352 miliard EUR. Avšak někteří významní hospodářští hráči jako Čína, Brazílie nebo Indie dosud nejsou smluvními stranami dohody a některé stávající strany mají ve svých listinách závazků uvedeny veřejné zakázky pouze v omezeném rozsahu. 

Od předložení návrhu týkajícího se nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek v roce 2012 byla zahájena nebo pokračovala tato významná obchodní jednání: byla zahájena jednání s USA (transatlantické obchodní a investiční partnerství) a Japonskem (dohoda o volném obchodu) a pokračovala jednání s Čínou (o přistoupení k Dohodě o vládních zakázkách). Přijetí nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek by vyslalo silný signál těmto a dalším partnerům a povzbudilo by vyjednavače k urychlení a prosazování rozsáhlého otevření jejich trhů s veřejnými zakázkami. Potřeba nástroje, jako je nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek, se tudíž stala ještě naléhavější. Cílem iniciativy je v neposlední řadě i zlepšení příležitostí k podnikání firem z EU v celosvětovém měřítku, což je cíl, který je v souladu se strategií EU pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Evropa 2020 (KOM(2010) 2020) a který přispěje k tvorbě nových pracovních míst a k podpoře inovací.

Původní návrh zahrnoval dvě části: a) tzv. „zahrnuté zakázky“ (kdy EU přijala mezinárodní závazky týkající se přístupu na trh) a b) „nezahrnuté zakázky“ (kdy EU nepřijala žádné mezinárodní závazky týkající se přístupu na trh). Pro poslední kategorii zahrnoval původní návrh dva odlišné postupy: a) decentralizovaný postup, podle něhož by zadavatel směl vyloučit nabídku po předběžném souhlasu Komise, a b) centralizovaný postup, kdy Komise hraje ústřední úlohu (šetření, vyjednávání s třetí zemí, rozhodnutí o přijetí případných restriktivních opatření – uzavření trhu nebo cenové sankce – které by pak použily vnitrostátní orgány při zadávání veřejných zakázek).

Tento původní návrh byl projednáván v Evropském parlamentu a v Radě, aniž by však bylo uzavřeno první čtení.

Zatímco velká většina členských států uznává současnou nerovnováhu mezi otevřeným trhem EU s veřejnými zakázkami na jedné straně a závažnými a přetrvávajícími problémy v souvislosti s diskriminačními opatřeními a postupy, s nimiž se hospodářské subjekty z EU setkávají v některých třetích zemích, na straně druhé, Rada nebyla schopna dosáhnout formálního postoje k návrhu Komise. Během posuzování návrhu v Pracovní skupině pro obchodní otázky vyjádřila řada členských států výhrady, pokud jde o zásadu uzavření trhu EU pro zboží a služby pocházející z některých třetích zemí, byť pouze dočasně a cíleným způsobem, zatímco některé členské státy vyjádřily této iniciativě výraznou podporu. Několik členských států rovněž zdůraznilo obavy ohledně administrativní zátěže, jež návrh představuje pro veřejné zadavatele a podniky.

Dne 15. ledna 2014 hlasoval Evropský parlament na plenárním zasedání o změnách návrhu Komise a velkou většinou hlasů potvrdil mandát pro třístranné rozhovory společně s řadou změn. Změny zahrnovaly zejména vytvoření vazby mezi centralizovaným a decentralizovaným pilířem, přičemž bylo stanoveno, že decentralizovaný pilíř lze použít, pouze pokud Komise zahájila šetření, dále rozšíření rozsahu výjimek pro rozvojové země, jakož i zpřísnění lhůt pro vyšetřování údajných diskriminačních postupů a opatření ze strany třetích zemí vedená Komisí. Dne 20. října 2014 stávající Evropský parlament potvrdil rozhodnutí přijaté v předchozím funkčním období a připravil se na třístranné rozhovory.

Vzhledem k tomu, že – jak se zdá – panuje všeobecná shoda o tom, že v současné době existuje nerovnováha mezi otevřeností trhu EU s veřejnými zakázkami a trhů s veřejnými zakázkami ve třetích zemích a že evropské společnosti by měly mít lepší přístup k účasti na veřejných zakázkách v zahraničí, se Komise rozhodla přezkoumat svůj původní návrh, aby bylo možné reagovat na některé obavy, jež vyjádřily oba legislativní orgány EU, a současně zajistit, aby revidovaný návrh stále poskytoval EU větší účinnost při jednáních o otevření zahraničních trhů s veřejnými zakázkami.

Změny uvedené v tomto návrhu mají za cíl odstranit všechny možné nepříznivé dopady nástroje v jeho původní podobě, například konkrétně celkové uzavření trhu EU s veřejnými zakázkami, administrativní zátěž a riziko roztříštěnosti vnitřního trhu. Návrh zároveň klade důraz na úlohu Komise při prozkoumání překážek týkajících se veřejných zakázek ve třetích zemích a poskytuje nástroje pro povzbuzení třetích zemí k jejich odstranění. Pozměněný návrh konkrétněji odstraňuje „decentralizovaný postup“, přičemž zachovává možnost uložit za určitých podmínek cenovou sankci, zjednodušuje postupy, rozšiřuje rozsah výjimek a rovněž stanoví nástroje pro větší zaměření na případná opatření. V neposlední řadě zajišťuje vyšší úroveň transparentnosti tím, že stanoví, že Komise by měla zveřejnit výsledky vyšetřování týkajících se diskriminačních opatření a praktik třetích zemí, jakož i veškerá opatření přijatá těmito zeměmi za účelem odstranění diskriminačních opatření a postupů.

Ve svém pracovním programu na rok 2015 Komise oznámila, že hodlá změnit návrh týkající se nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek „v souladu s prioritami nové Komise v zájmu zjednodušení postupů, zkrácení lhůt pro šetření a snížení počtu aktérů při provádění“. Pozměněný návrh zahrnuje všechny tyto požadované prvky a měl by sloužit jako základ, na kterém by mělo být možné nalézt vyvážený kompromis mezi Evropským parlamentem a Radou, a zároveň by měl zajistit, aby nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek byl i nadále účinným nástrojem umožňujícím prosazovat vliv při jednáních.

2.PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Shrnutí změn původního návrhu

Změny uvedené v tomto návrhu mají za cíl zvýšit účinky nástroje na třetí země a odstranit potenciálně nepříznivé dopady nástroje v jeho původní podobě, jako například možnost celkového uzavření trhu EU s veřejnými zakázkami pro obchodního partnera, administrativní zátěž související s používáním nástroje a riziko roztříštěnosti vnitřního trhu. Návrh zároveň klade důraz na úlohu Komise při prozkoumávání překážek týkajících se veřejných zakázek ve třetích zemích a poskytuje nástroje umožňující spolupracovat s třetími zeměmi na jejich odstranění.

Návrhy lze shrnout takto:

Za prvé, navrhuje se zrušit možnost uzavřít trh a omezit případná restriktivní opatření na cenové sankce – nyní nazývané „opatření úpravy cen“. Na základě šetření Komise by se v případě, že se zjistí, že určitá země uplatňuje překážky účasti EU při zadávání veřejných zakázek, použila úprava ceny pro uchazeče nebo výrobky či služby z této země. Oproti původnímu návrhu by zahraničním uchazečům a u výrobků a služeb, na které se vztahuje opatření úpravy cen pro účely hodnocení, mohla být zakázka přesto zadána, jestliže navzdory úpravě ceny je nabídka i nadále konkurenceschopná z hlediska ceny a kvality.

Za druhé, revidovaný návrh vylučuje možnost, aby veřejní zadavatelé rozhodovali samostatně o zákazu účasti zahraničních uchazečů ve svých nabídkách, tím, že vypouští decentralizovaný pilíř.

Za třetí, revidovaný návrh stanoví předpoklad, že na nabídky podané společnostmi pocházejícími z dané třetí země bude zacílena cenová sankce, pokud nemohou prokázat, že méně než 50 % celkové hodnoty jejich nabídky představuje nezahrnuté zboží a služby pocházející z této třetí země. Zatímco v původním návrhu nesli důkazní břemeno veřejní zadavatelé, nyní jej nese uchazeč.

Za čtvrté, navrhuje se dále snížit administrativní zátěž tím, že se umožní členským státům, aby uvedly, kteří z jejich zadavatelů budou povinni provádět opatření úpravy cen. Tento návrh vychází z modelu uvedeného v nařízení o prosazování pravidel 1 . Za páté, opatření úpravy cen by nebylo použitelné ve vztahu k evropským malým a středním podnikům a uchazečům a výrobkům pocházejícím z rozvojových zemí, na něž se vztahuje zacházení v rámci režimu GSP+, v souladu s obchodní a rozvojovou politikou EU vůči těmto zemím. Totéž platí pro vyloučení malých a středních podniků z nástroje, což zajistí soulad nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek rovněž s širší politikou EU v této oblasti.

Za šesté, nové ustanovení by umožnilo zacílení území na regionální nebo místní úrovni jako státy, regiony nebo dokonce obce. Za sedmé, navrhuje se vedle úplného odstranění decentralizovaného pilíře zkrátit dobu pro šetření Komise v centralizovaném postupu. Za osmé, v souladu s přístupem Komise k transparentnosti v obchodní politice se navrhuje zveřejnit výsledky šetření Komise, jež určují překážky pro nabídky ve třetích zemích. Za deváté, bylo objasněno, že se nástroj použije na všechny veřejné zakázky a koncese, na něž se vztahují směrnice EU o veřejných zakázkách a koncesích přijaté v únoru 2014 (směrnice o koncesích vylučuje například koncese týkající se služeb zásobování vodou).

Všechny výše uvedené změny jsou zcela v souladu s tím, že Komise ve svém pracovním programu na rok 2015 ohlásila úmysl zjednodušit postupy, zkrátit lhůty pro šetření a snížit počet aktérů při provádění.

Soulad s platnými předpisy vztahujícími se na oblast návrhu

Iniciativa nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek je novým návrhem v oblasti politiky Evropské unie pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek. Nedávno přijaté nové směrnice Evropské unie upravující zadávání veřejných zakázek 2 stejně jako předchozí směrnice nevytvářejí obecný rámec pro to, jak na unijním trhu s veřejnými zakázkami nakládat s nabídkami obsahujícími zahraniční zboží a služby. Jediná specifická pravidla jsou stanovena v článcích 85 a 86 směrnice 2014/25/EU, avšak tato ustanovení se omezují na zadávání zakázek v odvětví veřejných služeb a jejich působnost je příliš úzká na to, aby podstatně ovlivnila jednání o přístupu na trhy. Veřejné zakázky v odvětví veřejných služeb v EU mají na celkovém unijním trhu s veřejnými zakázkami jen přibližně 20% podíl. V pozměněném návrhu Komise navrhuje, aby tyto dva články byly po přijetí návrhu týkajícího se nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek zrušeny.

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Původní iniciativou i pozměněným návrhem se provádí strategie Evropa 2020 a její stěžejní iniciativa Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace (KOM(2010) 614), jakož i Akt o jednotném trhu (KOM(2011) 206) a sdělení o obchodu, růstu a celosvětových záležitostech (KOM(2010) 612). Jedná se o strategickou iniciativu pracovního programu Komise na rok 2011 (KOM(2010) 623 v konečném znění).

Tento návrh je rovněž v souladu s rozvojovými politikami a cíli Unie, a to zejména tím, že před opatřeními v rámci tohoto nástroje obecně chrání zboží a služby z nejméně rozvinutých zemí. V této souvislosti představuje pozměněný návrh krok vpřed, neboť vyjímá z oblasti působnosti nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek nejen nejméně rozvinuté země, ale rovněž rozvojové země, které jsou považovány za zranitelné v důsledku nedostatečné diverzifikace a nedostatečného začlenění do mezinárodního obchodního systému a světové ekonomiky. Tato úprava má za cíl zajistit další soulad s obecnými politikami EU v oblasti rozvoje.

3.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Zásada subsidiarity

Návrh spadá do výlučné pravomoci Evropské unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

Již původní návrh se vyznačoval důslednou rovnováhou mezi zájmy všech zúčastněných stran a zájmem na tom, aby existoval nástroj, jako je nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek, na podporu obchodní politiky EU. Pozměněný návrh ještě více omezil možné nepříznivé dopady původního návrhu, aniž by odstranil tolik klíčových aspektů návrhu, že by pozbyl svého účinku jako nástroj pro posílení vlivu při mezinárodních jednáních.

Volba nástroje

Navrhovaným nástrojem je nařízení.

Ostatní nástroje nejsou příhodné, neboť jednotné vystupování Evropské unie v oblasti společné obchodní politiky může dostatečně zajistit pouze nařízení. Kromě toho, jelikož tento nástroj Komisi svěřuje určité úkoly, by nebylo vhodné navrhnout nástroj, který vyžaduje provedení do právního řádu členských států.

4.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými stranami

V zájmu zjištění názorů zúčastněných stran uspořádala Komise při přípravě původního návrhu kromě individuálních schůzek i řadu konzultací a informačních akcí. Od uskutečnění konzultací se zúčastněnými stranami proběhla řada intenzivních jednání s různými zástupci členských států s cílem vypracovat revidovaný návrh, který by měl větší šanci na přijetí.

Hlavními důvody, pro které zúčastněné strany tu či onu možnost politiky preferovaly nebo odmítaly, byly riziko odvetných opatření ze strany obchodních partnerů EU, administrativní zátěž, jež by mohla být s takovouto iniciativou spojena, a skutečnost, že by iniciativa mohla ohrozit postavení EU jakožto zastánce otevřených trhů 3 . Kromě toho velká většina zúčastněných stran zastávala názor, že pokud by měla být přijata omezení přístupu na trh, mělo by takové rozhodnutí být učiněno na úrovni EU, nikoli členskými státy nebo veřejnými zadavateli / zadavateli 4 . Pozměněný návrh tuto zásadu nyní jasně potvrzuje v čl. 1 odst. 5, jenž zakazuje restriktivní opatření jiná než ta, která jsou stanovena v uvedeném nařízení.

Pokud jde o administrativní zátěž, zúčastněné strany byly zejména toho názoru, že zpoždění způsobená postupem oznamování v rámci decentralizovaného pilíře by byla velkou zátěží 5 – toto riziko bude zcela omezeno vypuštěním bývalého článku 6.

Pozměněný návrh dále zohledňuje všechny tyto obavy tím, že vytváří cílenější nástroj, který by měl snížit administrativní zátěž a riziko odvetných opatření na minimum, přičemž ještě více klade důraz na zásadu celkové otevřenosti unijních trhů s veřejnými zakázkami vyloučením možnosti uzavření trhu.

Posouzení dopadů

Výbor Komise pro hodnocení dopadů vydal ke zprávě o posouzení dopadů dvě stanoviska. Konečná zpráva o posouzení dopadů doporučení výboru v možné míře zohledňuje. Zatímco její závěry jsou nadále platné, cílem nyní předložených změn je nástroj lépe zacílit a usnadnit jeho použitelnost v praxi a zároveň ještě více omezit potenciální nepříznivé dopady, které byly zjištěny ve zprávě o posouzení dopadů.

–Omezení případných restriktivních opatření na cenové sankce zohledňuje obavy, že celkové uzavření trhu EU s veřejnými zakázkami, jak bylo původně plánováno, by mohlo vyslat špatné signály do třetích zemí a bylo by neslučitelné s hospodářskými zájmy EU obecně. Vzhledem k tomu, že úprava cen by se vztahovala pouze na postup hodnocení a nebyla by významná pro stanovení konečné ceny, nebude poškozovat zájmy veřejných zadavatelů.

–Vypuštěním decentralizovaného pilíře se zcela odstraní administrativní zátěž pro zadavatele, kteří žádají o povolení vyloučit uchazeče z třetích zemí. Tato změna rovněž zachovává celistvost vnitřního trhu a brání jakémukoli roztříštění.

–Domněnka, že nabídky podané společnostmi pocházejícími z cílové třetí země budou ovlivněny restriktivním opatřením, pokud uchazeč neprokáže opak, dále sníží administrativní zátěž pro veřejné zadavatele při současném posílení účinnosti opatření, neboť rozhodnutí veřejného zadavatele je mnohem méně náchylné k právnímu přezkumu. V tomto směru by rovněž měla působit povinnost, aby veřejní zadavatelé během nabídkového řízení přijímali vlastní prohlášení uchazečů o původu zboží a služeb.

–Tím, že členské státy dostanou určitou úlohu při výběru veřejných zadavatelů / zadavatelů, kteří jsou povinni opatření použít, se zajistí, že provádění nebude zatěžovat nejmenší zadavatele s omezenou správní kapacitou a zdroji. Tato změna by neohrozila účinnost opatření, neboť je méně pravděpodobné, že malí veřejní zadavatelé by vedli veřejné zakázky o rozsahu, na nějž se zaměřuje nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek. V případě, že není předložen žádný seznam zadavatelů nebo předložený seznam neodpovídá přijatému cenovému opatření, může Komise z vlastního podnětu takovýto seznam sestavit.

–Vyloučení nejzranitelnějších rozvojových zemí z oblasti působnosti nástroje by nemělo mít dopad na posílení vlivu, jelikož nástroj nebyl nikdy zaměřen na tyto země. Vyloučení těchto zemí z oblasti působnosti blíže vyjasní, že účelem nástroje je vyvinout tlak na hlavní obchodní partnery, aby ještě více otevřeli své trhy s veřejnými zakázkami hospodářským subjektům z EU. Nepoužitím nástroje na evropské malé a střední podniky se pro tyto hospodářské subjekty dále sníží administrativní zátěž, což je v souladu s obecnou politikou EU v oblasti malých a středních podniků.

–Možnost zacílit území na regionální nebo místní úrovni má za cíl odlišit území a umožnit přiměřenou reakci v případě, že diskriminační opatření existují pouze na nižší než ústřední úrovni (tj. státní orgány, regionální a místní samospráva), přičemž účelem je přimět je k tomu, aby zpřístupnily své nabídky uchazečům z EU.

–Zkrácení lhůt pro šetření vedená Komisí reaguje na obavy týkající se zdlouhavých postupů vyjádřené zejména v souvislosti s decentralizovaným pilířem, v rámci jehož postupu by veřejní zadavatelé museli během probíhajícího zadávacího řízení počkat na šetření vedené Komisí a na její rozhodnutí. Úprava harmonogramu pro zbývající centralizovaný postup by měla pomoci urychlit fázi šetření v rámci řízení.

–Zveřejnění zjištění Komise týkajících se obchodních překážek ve třetích zemích by mělo přispět k vytvoření nové dynamiky při odstraňování těchto překážek.

–Jak již bylo uvedeno v původním návrhu, nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek se bude vztahovat rovněž na koncese v rozsahu, v jakém se na ně vztahuje nová směrnice o koncesích. Pravidla pro udělování koncesí nestanoví, zda určité činnosti provádějí veřejné nebo soukromé subjekty, ale zaměřují se na pravidla, jež musí veřejné subjekty použít při pořizování zboží a služeb.

Účinnost

Navrhované změny zvýší účinnost nástroje.

Vyjasnění pravidel: Zpráva o posouzení dopadů zdůraznila účinnost původně navrhovaných řešení, pokud jde o cíl vyjasnit pravidla přístupu na trh EU s veřejnými zakázkami pro nabídky z třetích zemí. Poukázala však též na řadu nedostatků souvisejících s nepovinnou povahou decentralizovaného pilíře, jež by mohly vést k různým způsobům používání a k roztříštěnosti vnitřního trhu 6 . Pozměněný návrh bude nadále plnit původní cíl, jímž je vyjasnění platných pravidel, a Komise bude mít nadále poslední slovo ohledně používání restriktivních opatření. Kromě toho se vypuštěním decentralizovaného pilíře zjednoduší a dále harmonizuje používání pravidel a sníží se nepřesnosti, které by způsobili veřejní zadavatelé / zadavatelé při uplatňování restriktivních opatření. Zkrácení lhůt pro šetření vedená Komisí zajistí, že bude dříve objasněno, zda budou přijata restriktivní opatření.

Pákový efekt: Vypuštění decentralizovaného pilíře a omezení se na cenové sankce s sebou nese i určité riziko snížení pákového efektu. Nicméně hlavní pákový efekt původního návrhu byl odvozen z ústředního pilíře, který je zachován. Komise bude i nadále schopna využívat svou kapacitu s cílem kdykoli omezit přístup na trh jako hrozbu a zahájit šetření diskriminačního chování. Pozměněný návrh navíc umožní cílenější opatření, mimo jiné tím, že předpokládá možnost omezit restriktivní opatření na území některých úrovní správy na nižší než ústřední úrovni. Omezení se na cenové sankce jako méně extrémní forma uzavření trhu, která již byla hodnocena v původním posouzení dopadů, zajišťuje, aby trhy EU v zásadě zůstaly otevřeny, přičemž v případě potřeby jsou umožněna cílená opatření.

Efektivnost

Navrhované změny zvýší efektivnost nástroje.

Administrativní zátěž: Navrhované změny sníží administrativní zátěž. V posouzení dopadů byly náklady související s oznamovacím procesem v rámci decentralizovaného postupu odhadnuty na 3,5 milionu EUR 7 . Vypuštění decentralizovaného pilíře, včetně lhůt, ruší veškerá potenciální rizika spojená s oznamovacím procesem uvedeným v posouzení dopadů. Oprávnění členských států k provedení předběžného výběru veřejných zadavatelů / zadavatelů, kteří budou povinni použít opatření, pomůže zajistit, aby subjekty s omezenými správními kapacitami opatření uplatňovat nemuseli. Pokud zpráva o posouzení dopadů zjistila potenciální riziko zvýšení administrativní zátěže pro veřejné zadavatele / zadavatele z ustanovení týkajících se mimořádně nízkých nabídek 8 , vypuštění původního článku 7 toto riziko odstraňuje. Malé a střední podniky vzhledem ke své velikosti a omezené kapacitě často čelí specifickým problémům kvůli zatěžujícím postupům. Vzhledem k tomu, že již z důvodu vysoké prahové hodnoty je nepravděpodobné, že nástroj se bude týkat menších společností, jeho nepoužitím na evropské malé a střední podniky se pro tyto hospodářské subjekty dále sníží administrativní zátěž, což je v souladu s obecnou politikou EU v oblasti malých a středních podniků.

Riziko odvetných opatření: Navrhované změny umožní zacílit ta území třetí země, která jsou skutečně odpovědná za diskriminační opatření, aniž by bylo nutné zacílit danou třetí zemi jako celek. Tato možnost cílenějších a odůvodněných opatření dále snižuje riziko odvetných opatření.

Veřejné finance: Jak je uvedeno v posouzení dopadů, celkový dopad nástroje na veřejné finance je zanedbatelný 9 . Dalším snížením oblasti působnosti se však tento dopad dále omezí.

Soudržnost

Zpráva o posouzení dopadů zdůraznila, že soudržnost obchodní politiky EU a vnitřního trhu EU je lépe zachována, jsou-li rozhodnutí přijímána na úrovni EU, tj. při plné znalosti všech právních, hospodářských a politických důsledků, aniž by byly umožněny odlišné postupy při zacházení se zahraničním zbožím a službami v EU 10 . Vypuštěním decentralizovaného pilíře Komise zvyšuje svou kontrolu nad uplatňováním restriktivních opatření, čímž se snižuje riziko chybného uplatňování pravidel. Pozměněný návrh tudíž zlepší soudržnost obchodní politiky EU a vnitřního trhu EU a dodržování mezinárodních závazků EU.

Požadavek týkající se posouzení dopadů je tedy splněn.

5.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh samotný nemá žádný dopad na rozpočet. Dodatečné úkoly Komise lze plnit za využití stávajících zdrojů.

6.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Návrh obsahuje ustanovení o přezkumu.

7.Podrobné vysvětlení zvláštních ustanovení návrhu

Článek 1 stanoví předmět a oblast působnosti. Znění původního návrhu bylo upraveno tak, aby odráželo vypuštění decentralizovaného pilíře. V uvedeném ustanovení byly rovněž provedeny jazykové úpravy za účelem zvýšení jeho srozumitelnosti. Kromě toho ustanovení objasňuje, že členské státy nesmějí dále omezovat přístup zahraničních hospodářských subjektů nad rámec stanovený na základě tohoto nařízení. Jak již bylo uvedeno v původním návrhu, nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek se bude vztahovat rovněž na koncese v rozsahu, v jakém se na ně vztahuje nová směrnice o koncesích. Je třeba uvést, že pravidla pro udělování koncesí nestanoví, zda určité činnosti provádějí veřejné nebo soukromé subjekty, ale zaměřují se na pravidla, jež musí veřejné subjekty použít při využívání trhu k pořizování zboží a služeb.

Článek 2 obsahuje příslušné definice, z nichž většina byla převzata ze směrnic EU o veřejných zakázkách. Některé výrazy, které se již nepoužívají v návrhu nařízení, byly zrušeny. Pozměněný návrh nepoužívá výraz „nedostatečně důsledná reciprocita“, ale odkazuje na „restriktivní a diskriminační opatření nebo postupy v oblasti veřejných zakázek“.

Článek 3 stanoví pro účely tohoto nařízení příslušná pravidla týkající se původu zboží a služeb pořizovaných veřejnými zadavateli / zadavateli. V souladu s mezinárodními závazky EU odpovídají pravidla týkající se původu zboží a služeb pravidlům pro nepreferenční původ zboží, jak jsou definována v celním kodexu EU 11 . Původ služby je definován na základě příslušných pravidel o právu usazování uvedených ve Smlouvě o fungování Evropské unie a na základě definic ve Všeobecné dohodě o obchodu službami (GATS) (článek XXVIII). V původním znění byly provedeny úpravy za účelem zvýšení jeho srozumitelnosti.

Článek 4 stanoví výjimku z používání nástroje v souvislosti se zbožím a službami pocházejícími z nejméně rozvinutých zemí. Pozměněný návrh rozšiřuje výjimku takovým způsobem, že je pokryto zboží a služby pocházející z těch rozvojových zemí, které jsou v důsledku nedostatečné diverzifikace a nedostatečného začlenění do mezinárodního obchodního systému a do světové ekonomiky považovány za zranitelné, jak uvádí příloha VII nařízení o GSP 12 .

Článek 5 původního návrhu je u pozměněného návrhu nadbytečný, a proto se zrušuje. Pozměněný návrh zahrnuje nový článek 5 upravující výjimku z používání nástroje na evropské malé a střední podniky, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES 13 . Aby nedocházelo k obcházení krycími společnostmi (tzv. společnostmi typu poštovní schránka), ustanovení výslovně odkazuje na úroveň hospodářské činnosti v rámci vnitřního trhu.

Původní článek 6, který stanoví decentralizovaný postup, se zrušuje. Nový článek 6 stanoví pravidla týkající se šetření Komise a lhůty, jež je třeba dodržet. Pozměněný návrh zkrátil první část období šetření a namísto toho prodloužil možné dodatečné období, aby hlavní pravidlo pro lhůty bylo přísnější. Článek vyjasňuje, že zjištění Komise se zveřejní. Článek 7 původního návrhu stanovil povinnost veřejných zadavatelů informovat uchazeče a Komisi v případech, že by přijali nabídku s neobvykle nízkou cenou. Vypuštěním decentralizovaného pilíře ztratilo toto ustanovení v rámci nařízení svůj význam, a proto se též zrušuje. Nový článek 7 stanoví pravidla pro konzultace se třetími zeměmi a možná opatření Komise poté, co byl na základě šetření zadávání zakázek učiněn závěr, že dotčená třetí země přijala nebo zachovává restriktivní a diskriminační opatření nebo postupy v oblasti zadávání veřejných zakázek.

Článek 8 původního návrhu stanovil pravidla upravující centralizovaný pilíř, která byla v pozměněném návrhu přesunuta do článku 9. Nový článek 8 zavádí opatření úpravy cen a stanoví, u jakých třetích zemí lze takové opatření použít. 

Článek 9 původního návrhu upravoval mechanismus pro konzultace s třetími zeměmi v případech, že byl potvrzen restriktivní postup v oblasti veřejných zakázek, přičemž nyní je příslušné ustanovení obsaženo v článku 7 pozměněného návrhu. Nový článek 9 stanoví, že členské státy navrhují veřejné zadavatele, kteří mají provádět opatření úpravy cen. Aby se zajistila odpovídající úroveň opatření a aby provádění bylo mezi členské státy rozděleno rovnoměrně, určí dotčené zadavatele Komise. V případě, že není předložen žádný seznam zadavatelů nebo předložený seznam neodpovídá přijatému cenovému opatření, může Komise z vlastního podnětu takovýto seznam sestavit.

Nový článek 10 upravuje zrušení nebo pozastavení opatření. Tento článek rovněž stanoví, že Komise zveřejní své závěry týkající se nápravných opatření přijatých dotčenou třetí zemí.

Článek 11 původního návrhu stanovil pravidla pro zrušení nebo pozastavení přijatých opatření. Nový článek 11 popisuje pravidla pro uplatňování opatření úpravy cen. Cenová sankce se vztahuje pouze na postup hodnocení, a nikoli na konečnou cenu.

Článek 12 původního návrhu stanovil pravidla pro informování uchazečů o uplatňování restriktivních opatření přijatých Komisí v rámci jednotlivých zadávacích řízení. Nový článek 12 stanoví možné výjimky z uplatňování opatření úpravy cen, které byly v původním návrhu uvedeny v článku 13. Tyto výjimky se nemění.

Článek 13 původního návrhu popisoval okolnosti, za jakých jsou veřejní zadavatelé / zadavatelé oprávněni neuplatnit opatření přijatá podle tohoto nařízení. Nové články 13 a 14 stanoví pravidla týkající se opravných prostředků pro případy, kdy dojde k porušení ustanovení tohoto nařízení, a postup projednávání ve výboru pro rozhodování, které byly v původním návrhu stanoveny v článcích 16 a 17.

Články 14 a 15 původního návrhu zmocňovaly Komisi přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem aktualizace přílohy nařízení, jež měla obsahovat nové mezinárodní dohody uzavřené Unií v oblasti zadávání veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že se vypouští decentralizovaný pilíř, již není nutná žádná příloha vymezující příslušné platné obchodní dohody. Rozhodnutí přijatá Komisí uplatňující opatření úpravy cen budou obsahovat potřebné informace o rozsahu závazků EU vůči třetím zemím.

Články 18 a 19 původního návrhu se týkaly důvěrnosti a povinnosti Komise podávat o uplatňování nařízení zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tato ustanovení jsou nyní v článcích 15 a 16 pozměněného návrhu.

Původní článek 20 je nyní článkem 17 pozměněného návrhu. Stanoví zrušení článků 85 (dříve článek 58) a 86 (dříve článek 59) směrnice 2014/25/EU o veřejných službách (dříve 2004/17/ES). Bývalý článek 21 a nový článek 18 stanoví vstup nařízení v platnost.

2012/0060 (COD)

Pozměněný návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami a o postupech na podporu jednání o přístupu zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 207 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 14 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 15 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souladu s článkem 21 Smlouvy o Evropské unii Článek 21 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že Unie vymezuje a provádí společné politiky a činnosti a usiluje o dosažení vysokého stupně spolupráce zlepšuje spolupráci ve všech oblastech mezinárodních vztahů mj. ve snaze povzbuzovat zapojení všech zemí do světové ekonomiky, včetně postupného odstraňování omezení mezinárodního obchodu.

(2)V souladu s článkem 206 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) má Unie vytvořením celní unie přispět ve společném zájmu k harmonickému rozvoji světového obchodu, k postupnému odstraňování omezení mezinárodního obchodu a přímých zahraničních investic a ke snižování celních a jiných překážek.

(3)V souladu s článkem 26 Smlouvy o fungování Evropské unie SFEU má Unie přijímat opatření určená k vytvoření nebo zajištění fungování vnitřního trhu, který zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními Smluv.

(4)Článek III:8 Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 a článek XIII Všeobecné dohody o obchodu službami vyjímají vládní zakázky z hlavních mnohostranných pravidel Světové obchodní organizace (WTO).

(5)Revidovaná mnohostranná Dohoda WTO o vládních zakázkách poskytuje společnostem z Unie pouze omezený přístup na trh s veřejnými zakázkami třetích zemí a vztahuje se pouze na omezený počet členů WTO, kteří jsou smluvními stranami uvedené dohody. Revidovanou dohodu o vládních zakázkách uzavřela Unie v prosinci 2013.

(56)V rámci Světové obchodní organizace WTO a prostřednictvím dvoustranných vztahů se Unie zasazuje za výrazné otevření mezinárodních trhů Unie a jejích obchodních partnerů s veřejnými zakázkami v duchu reciprocity a vzájemného prospěchu.

(7)Patří-li dotyčná země mezi strany Dohody WTO o vládních zakázkách nebo uzavřela-li obchodní dohodu s EU obsahující ustanovení o veřejných zakázkách, měla by Komise v případě, že se restriktivní postupy týkají zadávání veřejných zakázek spadajících do závazků dané země vůči Unii v oblasti přístupu na trh, postupovat podle mechanismů konzultace a/nebo postupů pro urovnávání sporů stanovených v této dohodě.

(68)Mnohé třetí země váhají otevřít své trhy s veřejnými zakázkami a koncesemi mezinárodní konkurenci či je otevřít více než dosud. V důsledku toho hospodářské subjekty Unie čelí restriktivním postupům při zadávání veřejných zakázek ze strany mnoha obchodních partnerů Unie. Tyto postupy ve svém důsledku způsobují ztrátu významných obchodních příležitostí.

(79)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 2014/25/EU 16 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby obsahují obsahuje pouze pár ustanovení týkajících se vnějšího rozměru politiky Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek, zejména jde o články 5885 a 5986 směrnice 2004/17/ES. Tato ustanovení však mají jen omezený rozsah působnosti a vzhledem k nedostatku pokynů je zadavatelé příliš neuplatňují měla by být nahrazena.

(8)V souladu s článkem 207 SFEU má být společná obchodní politika v oblasti zadávání veřejných zakázek založena na jednotných zásadách.

(110)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 654/2014 17 stanoví pravidla a postupy s cílem zajistit výkon práv Unie podle dohod o mezinárodním obchodu uzavřených Unií. Pro zacházení se zbožím a službami, na něž se nevztahují takové mezinárodní dohody, neexistují žádná pravidla a postupy.

(911)V zájmu právní jistoty hospodářských subjektů, a veřejných zadavatelů a / zadavatelů Unie a třetích zemí by se měly závazky Unie vůči třetím zemím, pokud jde o přístup na mezinárodní trhy s veřejnými zakázkami a koncesemi, promítnout v právním řádu EU, čímž bude zajištěno jejich účinné uplatňování. Komise by měla vydat pokyny týkající se uplatňování stávajících závazků Evropské unie, pokud jde o přístup na mezinárodní trhy. Tyto pokyny by měly být pravidelně aktualizovány a měly by obsahovat pro uživatele snadno použitelné informace.

(102)Cíl zlepšit přístup hospodářských subjektů Unie EU na trhy s veřejnými zakázkami a koncesemi některých třetích zemí, které jsou chráněny restriktivními a diskriminačními opatřeními nebo postupy, a chránit rovné podmínky hospodářské soutěže v rámci jednotného evropského vnitřního trhu vyžaduje odkazování na pravidla pro nepreferenční původ zboží stanovená v celních předpisech EU, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé věděli, zda se na zboží a služby, aby bylo zacházení se zbožím a službami třetích zemí, vztahují na které se nevztahují mezinárodní závazky Unie . , harmonizováno v celé Evropské unii.

(113)Za tímto účelem by měla být zavedena pravidla původu, aby veřejní zadavatelé / zadavatelé věděli, zda se na zboží a služby vztahují mezinárodní závazky Evropské unie. Původ zboží by se měl určovat v souladu s články 22 až 26 nařízení (EHS) č. 2913/1992 Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství 18 . Podle tohoto nařízení by se zboží mělo považovat za zboží Unie, pokud bylo zcela pořízeno či vyrobeno v Unii. Zboží, na jehož výrobě se podílela jedna nebo více třetích zemí, by se mělo považovat za zboží pocházející ze země, kde došlo k poslednímu podstatnému hospodářsky zdůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby. 

(14)Původ služby by se měl určovat na základě původu fyzické či právnické osoby, která ji poskytuje. Pokyny uvedené v 9. bodu odůvodnění by měly zahrnovat praktické uplatňování pravidel původu.

(15)S ohledem na zastřešující politický cíl Unie, který spočívá v podpoře hospodářského růstu rozvojových zemí a jejich začlenění do globálního hodnotového řetězce a který představuje základ pro zavedení systému všeobecných preferencí Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 19 , by se toto nařízení nemělo vztahovat na nabídky, jejichž celkovou hodnotu tvoří více než z 50 % zboží a služby pocházející podle pravidel Unie pro nepreferenční původ zboží z nejméně rozvinutých zemí využívajících režim „Vše kromě zbraní“ nebo z rozvojových zemí, jež jsou v důsledku nedostatečné diverzifikace a nedostatečného začlenění do mezinárodního obchodního systému považovány za zranitelné ve smyslu definic v přílohách IV a VII nařízení (EU) č. 978/2012.

(167)S ohledem na zastřešující politický cíl Unie, který spočívá v podpoře malých a středních podniků, by se toto nařízení nemělo vztahovat ani na nabídky podané malými a středními podniky, které jsou usazené v Unii a vyvíjejí významnou podnikatelskou činnost zahrnující přímé a skutečné propojení s hospodářstvím alespoň jednoho členského státu. 

(12)Komise by měla posoudit, zda schválí, aby veřejní zadavatelé / zadavatelé ve smyslu směrnic [2004/17/ES, 2004/18/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady [….] ze dne [….]…. o udělování koncesí] měli možnost z postupů při zadávání zakázek vyloučit zakázky na zboží a služby s odhadovanou hodnotou nejméně 5 000 000 EUR, na které se nevztahují mezinárodní závazky Evropské unie.

(13)Veřejní zadavatelé / zadavatelé, kteří zamýšlí využít svou pravomoc v souladu s tímto nařízením a vyloučit nabídky na zboží a/nebo služby s původem mimo Evropskou unii, u nichž více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb představuje nezahrnuté zboží a služby, by měli z důvodu transparentnosti informovat hospodářské subjekty o této skutečnosti v oznámení o zakázce zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie.

(14)Aby mohla Komise rozhodnout o jakémkoli vyloučení zboží a služeb pocházejících ze třetích zemí, na které se nevztahují mezinárodní závazky Unie, měli by veřejní zadavatelé / zadavatelé prostřednictvím standardního formuláře obsahujícího dostatek informací oznámit Komisi svůj záměr vyloučit takové zboží a služby.

(15)U zakázek s odhadovanou hodnotou nejméně 5 000 000 EUR by měla Komise schválit zamýšlené vyloučení, pokud mezinárodní dohoda o přístupu na trh v oblasti zadávání veřejných zakázek uzavřená mezi Unií a zemí, kde má zboží a/nebo služby svůj původ, obsahuje výslovnou výhradu Unie pro přístup na trh u zboží a/nebo služeb, pro které se vyloučení navrhuje. Neexistuje-li taková dohoda, měla by Komise schválit vyloučení, pokud třetí země zachovává restriktivní opatření v oblasti veřejných zakázek, jež vedou k nedostatečně důsledné reciprocitě při otevírání trhů mezi Unií a dotyčnou třetí zemí. Nedostatečně důsledná reciprocita by se měla předpokládat v situaci, kdy restriktivní opatření v oblasti veřejných zakázek způsobují vážnou a opakující se diskriminaci hospodářských subjektů, zboží a služeb EU.

(1617)Při posuzování existence restriktivních a/nebo diskriminačních opatření nebo postupů při zadávání veřejných zakázek nedostatečně důsledné reciprocity ve třetí zemi by měla Komise prověřit, do jaké míry zákony dotyčné země v oblasti veřejných zakázek a koncesí zajišťují transparentnost v souladu s mezinárodními normami v této oblasti a zabraňují veškeré diskriminaci zboží, služeb a hospodářských subjektů Unie. Dále by měla prověřit, do jaké míry jednotliví veřejní veřejné orgány a/nebo jednotliví zadavatelé nebo zadavatelé zachovávají nebo přijímají diskriminační postupy vůči zboží, službám a hospodářským subjektům Unie.

(15)18)Vzhledem k tomu, že přístup zboží a služeb ze třetích zemí na vnitřní trh s veřejnými zakázkami Unie spadá do působnosti společné obchodní politiky, neměli by členské státy a nebo jejich veřejní zadavatelé a zadavatelé mít možnost omezovat přístup zboží a služeb třetích zemí do svých zadávacích řízení jinak než za použití opatření stanovených v tomto nařízení.

(19)Jelikož je pro veřejné zadavatele / zadavatele obtížnější posoudit vysvětlení uchazečů u nabídek na dodávky zboží a/nebo služeb pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii, u nichž více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb představuje nezahrnuté zboží a služby, je při zpracování nabídek s neobvykle nízkou cenou vhodné zajistit větší transparentnost. Vedle pravidel stanovených v článku 69 směrnice o zadávání veřejných zakázek a článku 79 směrnice o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb by měl veřejný zadavatel / zadavatel, který zamýšlí přijmout nabídku s neobvykle nízkou cenou, písemně informovat ostatní uchazeče o svém záměru a uvést důvody pro tuto neobvykle nízkou uváděnou cenu nebo náklady. Ostatní uchazeči tak budou moci přispět k přesnějšímu posouzení toho, zda bude úspěšný uchazeč za podmínek uvedených v zadávací dokumentaci schopen zcela dostát smlouvě. Tyto dodatečné informace tudíž pomohou dosáhnout rovnějších podmínek na trhu EU s veřejnými zakázkami.

(20)19)Komise musí mít kdykoliv možnost dát z vlastní iniciativy nebo na žádost zúčastněných stran či členského státu podnět k prošetření externího zadávání zakázek, pokud jde o údajné přijetí nebo zachovávání restriktivních opatření nebo postupů ze strany třetí země. Přihlédnout by se mělo zejména ke skutečnosti, že v souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení schválila Komise řadu zamýšlených vyloučení pro třetí země. Těmito vyšetřovacími postupy není by nemělo být dotčeno nařízení Evopského parlamentu a Rady (EUS) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994 654/2014, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace.

(21)20)Pokud se Komise na základě dostupných informací důvodně domnívá, že třetí země přijala nebo zachovává restriktivní postupy při zadávání veřejných zakázek, měla by být schopna zahájit šetření. Je-li existence restriktivních a/nebo diskriminačních opatření nebo postupů při zadávání veřejných zakázek ve třetí zemi potvrzena, Komise by ji měla vyzvat k zahájení konzultací s cílem zlepšit příležitosti hospodářských subjektů, zboží a služeb Unie při zadávání veřejných zakázek v této zemi.

(18)21)Je nanejvýš důležité, aby šetření bylo prováděno transparentním způsobem. Zpráva o hlavních zjištěních šetření by tudíž měla být veřejně přístupná.

(19)Je-li existence restriktivních postupů při zadávání veřejných zakázek ve třetí zemi potvrzena, Komise by ji měla vyzvat k zahájení konzultací s cílem zlepšit příležitosti hospodářských subjektů, zboží a služeb při zadávání veřejných zakázek v této zemi.

(2222)Pokud konzultace s danou zemí nevedou v přiměřené lhůtě k dostatečnému zlepšení příležitostí hospodářských subjektů, zboží a služeb EU Unie při zadávání veřejných zakázek, měla by Komise mít možnost přijmout vhodná vhodné omezující opatření úpravy cen uplatňované na nabídky podané hospodářskými subjekty pocházejícími z této země a/nebo obsahující zboží a služby pocházející z této země.

(23)Tato opatření by měla být uplatňována pouze pro účely mohou zahrnovat povinné vyloučení některých druhů zboží a služeb z dané třetí země z postupů při zadávání veřejných zakázek v Evropské unii nebo uvalení povinné cenové sankce na nabídky zboží a služeb pocházejících hodnocení nabídek, jež obsahují zboží a služby pocházející z dané třetí země. Aby nedocházelo k obcházení těchto opatření, může být rovněž nezbytné zacílit vyloučit určité právnické osoby pod zahraniční kontrolou nebo v zahraničním vlastnictví, které jsou sice usazené v Evropské unii, které avšak nevyvíjejí významnou podnikatelskou činnost, jež je přímo a skutečně propojena s hospodářstvím alespoň jednoho daného členského státu. Vhodná opatření by měla být přiměřená restriktivním postupům při zadávání veřejných zakázek, jichž se týkají.

(24)Komise by měla být schopna předcházet případnémuOpatření úpravy cen by neměla mít nepříznivý dopad nepříznivému dopadu zamýšleného vyloučení na probíhající obchodní jednání s dotyčnou třetí zemí. Proto v případě, že se daná země zapojuje do významných jednání s Unií o přístupu na trh v oblasti zadávání veřejných zakázek a že podle názoru Komise existuje v blízké budoucnosti reálná vyhlídka na odstranění restriktivních postupů zadávání zakázek, může Komise v průběhu jednání opatření pozastavit.přijmout prováděcí akt, kterým stanoví, že zboží a služby z této země nemají být po dobu jednoho roku vyloučeny z postupů při zadávání zakázek.

(26)S ohledem na celkovou politiku Unie pro nejméně rozvinuté země, jak ji stanoví mj. nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009, je vhodné u zboží a služeb z těchto zemí postupovat podobně jako u zboží a služeb Unie.

(25)Aby se zjednodušilo uplatňování opatření úpravy cen veřejnými zadavateli nebo zadavateli, mělo by se vycházet z předpokladu, že na všechny hospodářské subjekty pocházející z cílové třetí země, se kterou nebyla uzavřena dohoda o veřejných zakázkách, se opatření bude vztahovat, pokud tyto subjekty nemohou prokázat, že méně než 50 % celkové hodnoty jejich nabídky představuje zboží a služby pocházející z dotčené třetí země.

(26)Členské státy mají nejlepší pozici, aby určily veřejné zadavatele či zadavatele nebo kategorie veřejných zadavatelů či zadavatelů, jež by měli opatření úpravy cen uplatňovat. Aby se zajistila odpovídající úroveň opatření a spravedlivé rozdělení zátěže mezi členské státy, měla by Komise přijmout konečné rozhodnutí na základě seznamu předloženého každým členským státem. V případě potřeby může Komise tento seznam sestavit z vlastního podnětu.

(27)Je nezbytné, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé měli přístup k široké škále vysoce kvalitních produktů, jež vyhovují jejich požadavkům nákupu za konkurenceschopnou cenu. Pokud není k dispozici zboží nebo služby, které pocházejí z Unie a/nebo na které se vztahují mezinárodní závazky Unie a jež by současně vyhovovalo požadavkům veřejného zadavatele nebo zadavatele na zajištění základních veřejných potřeb, například v oblasti zdraví a veřejné bezpečnosti, nebo pokud by použití opatření vedlo k nepřiměřenému zvýšení ceny nebo nákladů zakázky jako je zdraví a veřejná bezpečnost, měli by mít veřejní zadavatelé a zadavatelé možnost zrušit opatření úpravy cen omezující přístup nezahrnutého zboží a služeb nepoužít, jinak by jeho použití vedlo k nepřiměřenému zvýšení ceny nebo nákladů zakázky.

(28)Pokud veřejní zadavatelé nebo zadavatelé nesprávně uplatňují výjimky z opatření úpravy cen omezujících přístup nezahrnutého zboží a služeb na trh, měla by mít Komise možnost použít systém nápravy podle článku 3 směrnice Rady 89/665/EHS 20  o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce nebo podle článku 8 směrnice Rady 92/13/EHS 21  o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Za stejným účelem Kromě toho by smlouvy, jež byly uzavřeny s některým hospodářským subjektem v rozporu s rozhodnutími Komise o případech zamýšleného vyloučení, které oznámili veřejní zadavatelé / zadavatelé veřejnými zadavateli nebo zadavateli , nebo v rozporu s opatřeními úpravy cen omezujícími přístup nezahrnutého zboží a služeb, měly být prohlášeny za neúčinné. ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES.

(2731)Aby bylo možné promítnout do právního řádu Evropské unie závazky týkající se přístupu na mezinárodní trhy v oblasti veřejných zakázek, učiněné po přijetí tohoto nařízení, měla by Komise být podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie zmocněna přijímat akty pozměňující seznam mezinárodních dohod uvedený v příloze k tomuto nařízení. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci své přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Komise by při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci měla zajistit současné, včasné a náležité předání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(3029)Aby byly zajištěny jednotné podmínky provádění tohoto nařízení, prováděcí pravomoci by měly být svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 22  ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

(30)Při přijímání prováděcích aktů týkajících se přijímání, zrušení, nebo pozastavení nebo obnovení opatření úpravy cen by se měl použít přezkumný postup. 

(2931)Pro přijímání prováděcích aktů, kterými se přizpůsobují stanoví jednotné formuláře oznámení o zakázkách zahájení zadávacího nebo koncesního řízení, pro předkládání oznámení Komisi a stanovení původu zboží či služeb by se měl použít poradní postup . Rozhodnutí o jejich stanovení nemají žádný dopad ani z finančního hlediska, ani pokud jde o povahu a rozsah závazků plynoucích z tohoto nařízení. Tyto akty mají naopak pouze administrativní účel a slouží k usnadnění používání pravidel stanovených v tomto nařízení.

(302)Předkládání pravidelných zpráv ze strany Komise Komise by mělo umožnit monitorování měla nejméně každé tři roky předkládat zprávu o uplatňování a účinnosti postupů stanovených vtohoto tomto nařízení.

(313)V souladu se zásadou proporcionality je pro dosažení základního cíle, kterým je vytvoření společné vnější politiky v oblasti zadávání veřejných zakázek, nezbytné a vhodné stanovit společná pravidla zacházení s nabídkami se zbožím a službamiobsahujícími zboží a služby, na něž se nevztahují mezinárodní závazky Evropské unie Unie. V souladu s čl. 5 odst. 3 4 Smlouvy o Evropské unii nepřekračuje toto nařízení o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb ze třetích zemí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I
Obecná ustanovení


Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.Toto nařízení stanoví pravidla přístupu opatření, jež mají za cíl zlepšit přístup hospodářských subjektů, zboží a služeb Unie na trh s veřejnými zakázkami a koncesemi v třetích zemích. Nařízení stanoví postupy, kterými Komise provádí šetření údajných restriktivních a diskriminačních opatření nebo postupů v oblasti veřejných zakázek přijatých nebo zachovávaných třetími zeměmizboží a služeb ze třetích zemí k zadávání vůči hospodářským subjektům, zboží a službám Unie a zahajuje konzultace s dotčenými třetími zeměmi.

Stanoví možnost uplatnit opatření úpravy cen na určité nabídky u zakázek na provedení stavebních prací a/nebo stavby, dodávku zboží a/nebo zajištění služeb a u koncesí veřejnými zadavateli / zadavateli Unie a stanoví postupy na podporu jednání o přístupu na základě původu dotčených hospodářských subjektů, zboží a nebo služeb. Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami.

2.Toto nařízení se použije na zakázky udělené v rámci těchto předpisů:

(a)směrnice 2014/23/EU 23  [2004/17/ES];

(b)směrnice 2014/24/EU [2004/18/ES];  24

(c)směrnice 2014/25/EU [201./… (o udělování koncesí].

3.Toto nařízení se použije na zadávání zakázek na dodávku zboží a/nebo služeb a na udělování koncesí na stavební práce a služby. Použije se pouze tam, kde je dodávka zboží nebo služeb zadána pro veřejné účely. Nepoužije se v případech, kdy je zboží pořizováno a nikoli za účelem dalšího komerčního prodeje či za účelem výroby zboží nebo zajištění služeb pro komerční prodej. Nepoužije se v případech, kdy jsou služby zakoupeny za účelem dalšího komerčního prodeje či za účelem poskytování služeb pro komerční prodej.

4.Toto nařízení se použije pouze v rozsahu, v němž se týká restriktivních a/nebo diskriminačních opatření nebo postupů uplatňovaných třetí zemí v souvislosti s nákupy nezahrnutého zboží a služeb. Uplatňováním tohoto nařízení nejsou dotčeny mezinárodní závazky Unie.

5.Členské státy a jejich veřejní zadavatelé a zadavatelé neuplatňují jiná omezující opatření vůči hospodářským subjektům, zboží a službám z třetí země než ta, která jsou stanovena v tomto nařízení.

Článek 2

Definice

1.Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

(a)„hospodářským subjektem“ „dodavatelem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo veřejný subjekt nebo skupina takových osob a/nebo subjektů, včetně dočasných sdružení podniků, které podávají nabídku na provedení stavebních prací a/nebo stavby, dodání zboží nebo poskytování služeb;, která na trhu nabízí zboží;

(b)„poskytovatelem služeb“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která na trhu nabízí provedení stavebních prací nebo stavby či zajištění služby;

(bc)„veřejným zadavatelem / zadavatelem“ se rozumí „veřejný zadavatel“ podle definice v [čl. 1 odst. 9 směrnice 2004/18/ES, čl. 2 odst. 1 směrnice 2014/24/EU;

(c)a „zadavatel“„zadavatelem“ se rozumí „zadavatel“ podle definice v čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/25/EU a článku 7 směrnice 2014/23/EU článku 2 směrnice 2004/17/ES a článcích 3 a 4 směrnice 20.. o udělování koncesí];

(d)„zahrnutým zbožím nebo službami“ se rozumí zboží nebo služby pocházející ze země, s níž Unie uzavřela mezinárodní dohodu v oblasti zadávání veřejných zakázek a/nebo udělování koncesí, jež zahrnuje závazky, pokud jde o přístup na trh, a podléhající ustanovením příslušné dohody. Seznam příslušných dohod je uveden v příloze I tohoto nařízení;

(e)„nezahrnutým zbožím nebo službami“ se rozumí zboží nebo služby pocházející ze země, s níž Unie neuzavřela žádnou mezinárodní dohodu v oblasti zadávání veřejných zakázek nebo udělování koncesí, jež zahrnuje závazky, pokud jde o přístup na trh, jakož i nebo zboží nebo služby pocházející ze země, s níž Unie takovou dohodu uzavřela, ale nepodléhající ustanovením příslušné dohody; 

(f)„opatřením“ se rozumí jakýkoli právní předpis či postupy nebo jejich kombinace;

(g)„zainteresovanými stranami“ se rozumí společnost založená v souladu s právem členského státu, která má své sídlo, správní ústředí nebo hlavní provozovnu v Unii a která je přímo zapojena do výroby zboží nebo poskytování služeb, jež jsou předmětem restriktivních opatření třetích zemí v oblasti veřejných zakázek.

2.Pro účely tohoto nařízení

(f)„restriktivním a/nebo diskriminačním opatřením nebo postupem při zadávání veřejných zakázek“ se rozumí jakékoli legislativní, regulační nebo správní opatření, postup nebo praxe nebo jejich kombinace, přijaté nebo zachovávané orgány veřejné moci nebo jednotlivými veřejnými zadavateli nebo zadavateli ve třetí zemi, jež mají za následek vážné a opakující se zhoršení přístupu zboží, služeb a/nebo hospodářských subjektů Unie na trh s veřejnými zakázkami nebo koncesemi v dané zemi;

(ga)označuje pojem „země“ „zemí“ se rozumí jakýkoli stát nebo samostatné celní území, aniž by tato nomeklatura měla tento pojem měl dopady na jejich svrchovanost;

b)zahrnuje pojem „hospodářský subjekt“ zároveň dodavatele i poskytovatele služeb;

(c)se hospodářský subjekt, který podal nabídku, označuje jako „uchazeč“;

(d)se pro účely tohoto nařízení považuje provedení stavebních prací a/nebo stavby ve smyslu směrnice [2004/17/ES, 2004/18/ES a směrnice 201./.. o udělování koncesí] za poskytování služeb;

(e)znamená „povinná cenová sankce“ povinnost zadavatelů zvýšit – s určitými výjimkami – cenu za služby a/nebo zboží pocházející z některých třetích zemí, jež byla nabídnuta v zadávacích řízeních.

(h)„malými a středními podniky“ se rozumí malé a střední podniky podle definice v doporučení Komise 2003/361/ES 25 .

2.se Pro účely tohoto nařízení se považuje provedení stavebních prací a/nebo stavby ve smyslu směrnice [2004/17/ES, 2004/18/ES a směrnice 201./.. 2014/25/EU, 2014/24/EU a směrnice 2014/23/EU o udělování koncesí] za poskytování služeb;.

Článek 3

Pravidla původu

1.Původ zboží se určuje v souladu s články 22 až 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EHS) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství 26 .

2.Původ služby se určuje na základě původu fyzické či právnické osoby, která hospodářského subjektu, který ji poskytuje.

3.Za původ poskytovatele služebhospodářského subjektu se považuje:

(a)v případě fyzické osoby země, jejímž je tato osoba státním příslušníkem nebo v níž má právo na trvalý pobyt;

(b)v případě právnické osoby:

i)není-li služba poskytována prostřednictvím komerční přítomnosti v Unii, země, podle jejíchž právních předpisů v níž je právnická osoba zřízena nebo jiným způsobem organizována podle právních předpisů této země a na jejímž území právnická osoba vyvíjí významnou podnikatelskou činnost;

(2ii)je-li služba poskytována prostřednictvím komerční přítomnosti v Unii, členský stát, v němž je právnická osoba usazena a na jehož území vyvíjí významnou podnikatelskou činnost, jež je přímo a skutečně propojena zahrnující přímé a skutečné projení s hospodářstvím daného členského státu.

Pro účely písm. b) bodu ii) prvního pododstavce 2, nevyvíjí-li právnická osoba významnou podnikatelskou činnost , jež je jež je přímo a skutečně propojena zahrnující přímé a skutečné projení s hospodářstvím daného členského státu, původ právnické osoby čifyzických či právnických osob, které vlastní nebo kontrolují právnickou osobu poskytující službu.

Právnická osoba poskytující službu je považována za : „vlastněnou“ osobami z dané země, pokud osoby z této země užitečně skutečně vlastní více než 50 % jejího základního kapitálu.

Právnická osoba je považována, a za „kontrolovanou“ osobami z dané země, pokud tyto osoby mají pravomoc jmenovat většinu jejích ředitelů nebo jinak zákonně řídit její aktivity.

3.Pro účely tohoto nařízení se zachází se zbožím a službami, jež pocházejí z jiných zemí Evropského hospodářského prostoru než z členských států, stejným způsobem jako se zbožím a službami, jež pocházejí z členských států.

Kapitola II
Zacházení se zahrnutým a nezahrnutým zbožím a službami, nabídky s neobvykle nízkou cenouVýjimky    

Článek 4

Zacházení se zahrnutým zbožím a službami Výjimky pro zboží a služby pocházející z nejméně rozvinutých a některých rozvojových zemí

Při zadávání zakázek na provedení stavebních prací a/nebo stavby, dodávku zboží nebo zajištění služeb zacházejí veřejní zadavatelé / zadavatelé se zahrnutým zbožím a službami stejným způsobem jako se zbožím a službami pocházejícími z Evropské unie.

Z působnosti tohoto nařízení jsou vyloučeny nabídky, jejichž celkovou hodnotu tvoří více než z 50 % zboží a/nebo služby pocházející z nejméně rozvinutých zemí uvedených v příloze IV nařízení (EU) č. 978/2012 27 a z rozvojových zemí, které jsou v důsledku nedostatečné diverzifikace a nedostatečného začlenění do mezinárodního obchodního systému považovány za zranitelné, jak uvádí příloha VII nařízení (EU) č. 978/2012. (ES) č. 732/2008 se zachází jako se zahrnutým zbožím a službami

Článek 5

Pravidla přístupu pro nezahrnuté zboží a služby Výjimky pro nabídky podané malými a středními podniky

Nezahrnuté zboží a služby mohou být předmětem omezujících opatření přijatých Komisí:

a)na žádost jednotlivých zadavatelů podle pravidel stanovených v článku 6;

b)podle pravidel stanovených v článcích 10 a 11.

Nabídky podané malými a středními podniky 28 , které jsou usazené v Unii a vyvíjejí významnou podnikatelskou činnost zahrnující přímé a skutečné projení s hospodářstvím alespoň jednoho členského státu, jsou z tohoto nařízení vyloučeny.

Článek 6


Zmocnění veřejných zadavatelů / zadavatelů k vyloučení nabídek, jež obsahují nezahrnuté zboží a služby

1.Komise na žádost veřejných zadavatelů / zadavatelů posoudí, zda u zakázek, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) je nejméně než 5 000 000 EUR, schválí vyloučení z postupů při zadávání zakázek nabídky obsahující zboží nebo služby s původem mimo Unii, pokud více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb představuje nezahrnuté zboží a služby, a to za následujících podmínek.

2.V případech, kdy veřejní zadavatelé / zadavatelé zamýšlejí požádat o vyloučení z postupů při zadávání zakázek podle odstavce 1, uvedou to v oznámení o zakázce, které zveřejní v souladu s článkem 35 směrnice 2004/18/ES, článkem 42 směrnice 2004/17/ES nebo článkem 26 směrnice o udělování koncesí.

Veřejní zadavatelé / zadavatelé si od uchazečů vyžádají informace o původu zboží a/nebo služeb obsažených v nabídce a o jejich hodnotě. Jako předběžný doklad o tom, že nabídky nemohou být předmětem vyloučení podle odstavce 1, akceptují vlastní prohlášení. Veřejný zadavatel může kdykoli v průběhu řízení požádat uchazeče, aby předložil celou požadovanou dokumentaci nebo její části, pokud se to jeví nezbytné pro zajištění řádného vedení řízení. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví jednotné formuláře prohlášení o původu zboží a služeb. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 17 odst. 3.

Pokud veřejní zadavatelé / zadavatelé obdrží nabídky, které splňují podmínky odstavce 1 a u nichž z tohoto důvodu zamýšlejí požádat o vyloučení, informují o tom Komisi. Veřejný zadavatel / zadavatel může během oznamovacího postupu pokračovat v analýze nabídek.

Oznámení se zasílá prostřednictvím jednotného formuláře elektronickou cestou. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví jednotné formuláře. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 17 odst. 3. Jednotný formulář obsahuje tyto informace:

(a)název a kontaktní údaje veřejného zadavatele / zadavatele;

(b)popis předmětu zakázky;

(c)název a kontaktní údaje hospodářského subjektu, jehož nabídka má být vyloučena;

(d)informace o původu hospodářského subjektu, zboží a/nebo služeb a jejich hodnotě.

Komise si může od veřejného zadavatele / zadavatele vyžádat doplňující informace.

Tyto informace musí být předloženy ve lhůtě osmi pracovních dnů, počínaje prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy veřejný zadavatel / zadavatel obdrží žádost o doplňující informace. Pokud Komise ve lhůtě uvedené v odstavci 3 neobdrží žádné informace, běh lhůty se pozastaví do doby, než Komise obdrží požadované informace.

3.U zakázek uvedených v odstavci 1 přijme Komise ve lhůtě dvou měsíců počínaje prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy obdržela oznámení, prováděcí akt, kterým schválí zamýšlené vyloučení. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2. Tato lhůta může být v náležitě odůvodněných případech jednou prodloužena maximálně o dva měsíce, zejména pokud informace obsažené v oznámení nebo v přiložených dokumentech jsou neúplné nebo nepřesné nebo pokud v uváděných skutečnostech došlo k podstatným změnám. Pokud na konci této dvouměsíční lhůty nebo prodloužené lhůty Komise nepřijme rozhodnutí o schválení či neschválení vyloučení, má se za to, že Komise vyloučení neschválila.

4.Při přijímání prováděcích aktů podle odstavce 3 Komise schválí zamýšlené vyloučení v případech:

(a)pokud mezinárodní dohoda o přístupu na trh v oblasti zadávání veřejných zakázek uzavřená mezi Unií a zemí, kde má zboží a/nebo služby svůj původ, obsahuje výslovnou výhradu Unie pro přístup na trh u zboží a/nebo služeb, pro které se vyloučení navrhuje;

(b)pokud dohoda uvedená v písmeni a) neexistuje a třetí země zachovává restriktivní opatření vedoucí k nedostatečně důsledné reciprocitě při otevírání trhů mezi Unií a dotyčnou třetí zemí.

Pro účely písmene b) se předpokládá nedostatečně důsledná reciprocita v případech, kdy restriktivní opatření v oblasti veřejných zakázek způsobují vážnou a opakující se diskriminaci hospodářských subjektů, zboží a služeb Unie.

Při přijímání prováděcích aktů podle odstavce 3 Komise neschválí zamýšlené vyloučení v případech, kdy by tím došlo k narušení závazků, jež Unie v oblasti přístupu na trh přijala uzavřením mezinárodních dohod.

5.Při posuzování existence nedostatečně důsledné reciprocity by měla Komise prověřit:

(a)do jaké míry zákony dotyčné země v oblasti veřejných zakázek zajišťují transparentnost v souladu s mezinárodními normami v oblasti zadávání veřejných zakázek a zabraňují veškeré diskriminaci zboží, služeb a hospodářských subjektů Unie;

(b)do jaké míry veřejní zadavatelé / jednotliví zadavatelé zachovávají nebo přijímají diskriminační postupy vůči zboží, službám a hospodářským subjektům Unie.

6.Před tím, než Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 3, vyslechne příslušné(ho) uchazeče.

7.Veřejní zadavatelé / zadavatelé, kteří vyloučili nabídky podle odstavce 1, uvedou tuto skutečnost v oznámení o zadání zakázky, které zveřejní v souladu s článkem 35 směrnice 2004/18/ES, článkem 42 směrnice 2004/17/ES nebo článkem 27 směrnice o udělování koncesí. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví jednotné formuláře oznámení o zadání zakázky. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 17 odst. 3.

8.Odstavec 1 se nevztahuje na případy, kdy Komise přijala prováděcí akt o dočasném přístupu zboží a služeb ze země, která se zapojuje do významných jednání s Unií, jak stanoví čl. 9 odst. 4.

Kapitola III
Pravidla pro nabídky s neobvykle nízkou cenou

Šetření, konzultace a opatření úpravy cen

Článek 7

Nabídky s neobvykle nízkou cenou

V případech, kdy veřejný zadavatel / zadavatel poté, co ověří vysvětlení uchazeče, zamýšlí v souladu s článkem 69 směrnice o zadávání veřejných zakázek nebo článkem 79 směrnice o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb přijmout nabídku obsahující zboží nebo služby s původem mimo Unii s neobvykle nízkou cenou, u níž více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb představuje nezahrnuté zboží a služby, písemně informuje ostatní uchazeče o svém záměru a uvede důvody pro neobvykle nízkou uváděnou cenu nebo náklady.

Veřejný zadavatel / zadavatel se může rozhodnout nezveřejnit jakékoli informace, pokud by to bránilo výkonu práva nebo bylo jiným způsobem v rozporu s veřejným zájmem nebo poškodilo oprávněné obchodní zájmy hospodářských subjektů, ať už veřejných či soukromých, nebo spravedlivou hospodářskou soutěž mezi nimi.

Kapitola IV
Šetření, konzultace a opatření Komise, jimiž se dočasně omezuje přístup nezahrnutého zboží a služeb na trh EU s veřejnými zakázkami 

Článek 8 6

Šetření týkající se přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb EU na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami

1.Domnívá-li se Komise, že je to v zájmu Unie, může z vlastní iniciativy nebo na žádost zúčastněných stran či členského státu kdykoli zahájit šetření externího zadávání zakázek, pokud jde o možné použití restriktivních a/nebo diskriminačních opatření nebo postupů.

Přihlédne zejména ke skutečnosti, zda byla schválena řada zamýšlených vyloučení v souladu s čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení.

Je-liMá-li být zahájeno šetření, zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie oznámení, v němž vyzve zúčastněné strany a členské státy, aby jí ve stanovené lhůtě sdělily veškeré relevantní informace.

2.Šetření podle odstavce 1 se vede na základě kritérií uvedených v článku 6.

3.2.Posouzení, zda příslušná třetí země přijala nebo zachovává údajná restriktivní a/nebo diskriminační opatření nebo postupy, provádí Komise na základě informací předložených zúčastněnými stranami a členskými státy, na základě a/nebo skutečností shromážděných během šetření nebo na základě obou těchto údajů. Posouzení; posouzení se dokončí ve lhůtě devíti osmi měsíců od začátku šetření. V řádně odůvodněných případech může být tato lhůta prodloužena o tři čtyři měsíce.

4.3.Pokud Komise na základě svého šetření externího zadávání zakázek dojde k závěru, že dotyčná třetí země údajná restriktivní a/nebo diskriminační opatření nebo postupy nejsou zachovávány nebo nemají za následek omezení přístupu hospodářských subjektů Unie nebo zboží a služeb Unie na trh s veřejnými zakázkami nebo koncesemi dotyčné třetí země, přijme rozhodnutí o ukončení šetření ukončí. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.

4.Komise po ukončení svého šetření zveřejní zprávu obsahující její hlavní zjištění.

Článek 97

Konzultace s třetí země zemí a opatření Komise

1.Je-li při šetření zjištěno, že třetí země přijala nebo zachovává při zadávání veřejných zakázek restriktivní a/nebo diskriminační opatření nebo postupy,a usoudí-li Komise, že je to odůvodněno zájmy v zájmu Unie EU , vyzve jidotyčnou třetí zemi k zahájení konzultací. Cílem těchto konzultací je s cílemzajistit, aby se hospodářské subjekty, zboží a služby Unie mohly účastnit zadávání veřejných zakázek nebo udělování koncesí v dané zemi za podmínek, které nejsou méně výhodné než podmínky poskytované vnitrostátním hospodářským subjektům, zboží a službám z této země, a rovněž s cílem zajistit dodržování zásad transparentnosti a rovného zacházení. 

Pokud dotyčná třetí země odmítne výzvu k zahájení konzultace, přijme Komise vhodná opatření rozhodne se Komise při přijímání prováděcích aktů podle článku 10, jimiž se omezuje přístup zboží a služeb pocházejících z této třetí země, na základě dostupných informací. 

2.Patří-li dotyčná země mezi strany Dohody WTO o vládních zakázkách nebo uzavřela-li obchodní dohodu s EU obsahující ustanovení o veřejných zakázkách, měla by Komise postupovat v případě, že se restriktivní postupy týkají zadávání veřejných zakázek spadajících do závazků dané země vůči Unii v oblasti přístupu na trh, podle mechanismů konzultace a/nebo postupů pro urovnávání sporů stanovených v této dohodě.

2.Přijme-li po zahájení konzultace konzultací dotyčná země uspokojivá nápravná opatření, a nepřijme-li přitom nové závazky v oblasti přístupu na trh, může Komise konzultaci konzultace pozastavit nebo ukončit.

Komise monitoruje uplatňování těchto nápravných opatření, případně s pomocí pravidelně dodávaných informací, které si může vyžádat od dotyčné třetí země.

3.Pokud dotyčná třetí země zrušila, pozastavila nebo špatně provádí přijatá nápravná opatření, může Komise podniknout následující kroky:

i) obnovit nebo znovu zahájit konzultaci konzultace s dotyčnou třetí zemí, a/nebo

ii) na základě článku 10 přijmout prováděcí akty rozhodnout prostřednictvím prováděcího aktu o uložení , jimiž omezí přístup zboží a služeb pocházejících z této třetí země opatření úpravy cen podle článku 8.

Prováděcí akty uvedené uvedený v bodě ii) prvním pododstavci tomto odstavci se přijímají přijímá v souladu s přezkumným postupem podle čl. 174 odst. 2.

4.Jestliže je po zahájení konzultace konzultací zřejmé, že nejvhodnějším prostředkem k ukončení restriktivních a/nebo diskriminačních opatření nebo postupů při zadávání veřejných zakázek je uzavření mezinárodní dohody, povedou se jednání podle článků 207 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie. Zapojuje-li se daná země do významných jednání s Evropskou unií o přístupu na trh v oblasti zadávání veřejných zakázek, může Komise přijmout prováděcí akt, kterým stanoví, že zboží a služby z této země nemohou být vyloučeny z postupů při zadávání zakázek podle článku 6.. Zatímco tato jednání stále probíhají, šetření může být zastaveno.

5.Komise může konzultaci konzultace ukončit, přijme-li dotyčná země mezinárodní závazky dohodnuté s Unií v některém z těchto rámců:

(a)přistoupení k Dohodě WTO o vládních zakázkách,;

(b)uzavření dvoustranné dohody s Unií, jež zahrnuje závazky týkající se přístupu na trh v oblasti veřejných zakázek a/nebo koncesí,; nebo

(c)rozšíření jejích závazků v oblasti přístupu na trh, přijatých v rámci Dohody WTO o vládních zakázkách nebo dvoustranné dohody uzavřené s Unií. s Unií uzavřené v tomto rámci.

Konzultace může být ukončena mohou být ukončeny i v případě, že restriktivní a/nebo diskriminační opatření nebo postupy v oblasti veřejných zakázek v době přijetí těchto závazků stále existují, pod podmínkou, že závazky zahrnují podrobná ustanovení týkající se postupného ukončování těchto opatření nebo postupů v přiměřené lhůtě.

6.NevedeNevedou-li konzultace s danou třetí zemí do 15 měsíců od svého zahájení k uspokojivým výsledkům, Komise tyto konzultace ukončí Komise konzultaci a zváží, zda přijme prováděcí akty omezující přístup zboží a služeb pocházejících ze třetí země podle článku 10 přijme vhodná opatření. Konkrétně může Komise rozhodnout prostřednictvím prováděcího aktu o uložení opatření úpravy cen podle článku 8. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2.

Článek 108

Přijetí opatření úpravy cen omezujících přístup nezahrnutého zboží a služeb na trh EU s veřejnými zakázkami

1.Jestliže se při šetření podle článku 8 a po uplatnění postupu stanoveného v článku 9 zjistí, že restriktivní opatření v oblasti veřejných zakázek přijatá nebo zachovávaná danou třetí zemí vedou k nedostatečně důsledné reciprocitě při otevírání trhů mezi Unií a dotyčnou třetí zemí, jak se uvádí v článku 6, může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž dočasně omezí přístup nezahrnutého zboží a služeb pocházejících z této třetí země. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2. Na nabídky, jejichž celkovou hodnotu tvoří více než z 50 % zboží a/nebo služby pocházející z třetí země, se může vztahovat opatření úpravy cen, pokud dotyčná třetí země přijala nebo zachovává restriktivní a/nebo diskriminační opatření nebo postupy v oblasti veřejných zakázek.

Opatření úpravy cen se použijí pouze u zakázek, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty je nejméně 5 000 000 EUR.

2.Opatření přijatá podle odstavce 1 mohou mít tuto podobu: Opatření úpravy cen stanoví sankci až do výše 20 % z ceny příslušných nabídek. Rovněž upřesňuje jakákoli omezení působnosti použití opatření, která se týkají například:

(a)vyloučení nabídek, jejichž celkovou hodnotu tvoří více než z 50 % nezahrnuté zboží nebo služby pocházející ze země, jež přijala nebo zachovává restriktivní postup při zadávání veřejných zakázek; a/nebo

(a)zadávání veřejných zakázek u specifických určitými definovanými kategoriemi kategorií veřejných zadavatelů nebo zadavatelů;

(b)zadávání veřejných zakázek na specifické určité definované kategorie zboží nebo služeb nebo nabídek podaných specifickými kategoriemi hospodářských subjektů;

(c)zadávání veřejných zakázek, jež přesahují nebo nedosahují určitých definovaných prahových hodnot;.

(d)nabídek podaných u specifických kategorií koncesí;

(e)území některých úrovní správy na nižší než ústřední úrovni.

b)povinná cenová sankce na část nabídky, kterou tvoří nezahrnuté zboží nebo služby pocházející ze země, jež přijala nebo zachovává restriktivní postup při zadávání veřejných zakázek.

3.Opatření přijatá podle odstavce 1 se mohou omezovat především na: Veřejní zadavatelé a zadavatelé na seznamu přijatém podle článku 9 uplatňují opatření úpravy cen na:

a)nabídky podané hospodářskými subjekty pocházejícími z dotyčné třetí země, pokud tyto hospodářské subjekty nemohou prokázat, že méně než 50 % celkové hodnoty jejich nabídky představuje zboží a služby pocházející z dotyčné třetí země,; a

b)jakékoli nabídky zboží a služeb pocházejících z dotyčné země, pokud celkovou hodnotu nabídky tvoří více než z 50 % toto zboží a služby.

Článek 9

Dotčení veřejní zadavatelé a zadavatelé

1.

Komise určí veřejné zadavatele nebo zadavatele nebo kategorie veřejných zadavatelů nebo zadavatelů a uvede je na seznamu podle členských států, jejichž zakázek se opatření týká. S cílem poskytnout podklady pro toto určení předloží každý členský stát seznam příslušných veřejných zadavatelů nebo zadavatelů nebo kategorií veřejných zadavatelů nebo zadavatelů. Komise zajistí odpovídající úroveň opatření a spravedlivé rozdělení zátěže mezi členské státy.

Článek 1110

Zrušení nebo pozastavení opatření úpravy cen 

1.Pokud Komise usoudí, že důvody ospravedlňující opatření přijatá podle čl. 9 odst. 4 a článku 10 přestaly platit, Komise může rozhodnout prostřednictvím prováděcího aktupřijmout prováděcí akt, kterým:

(a)opatření zruší, nebo

(b)pozastaví uplatňování opatření na dobu až jednoho roku.

Pro účely písmene b) může Komise uplatňování opatření kdykoli obnovit o zrušení opatření úpravy cen nebo pozastavení jeho uplatňování po určitou dobu, pokud dotyčná země přijme uspokojivá nápravná opatření.

Pokud dotyčná třetí země zrušila, pozastavila nebo špatně provádí přijatá nápravná opatření, může Komise uplatňování opatření úpravy cen kdykoli obnovit prováděcím aktem.

2.Komise zveřejní svá zjištění týkající se nápravných opatření přijatých dotyčnou třetí zemí.

23.Prováděcí akty uvedené v tomto článku se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 174 odst. 2.

Článek 11

Uplatňování opatření úpravy cenInformace pro účastníky

1.Veřejní zadavatelé a zadavatelé na seznamu přijatém podle článku 9 uplatňují opatření úpravy cen na:

a)nabídky podané hospodářskými subjekty pocházejícími z dotyčné třetí země; nebo

b)jakékoli nabídky zboží a služeb pocházejících z dotyčné země, pokud toto zboží a služby tvoří celkovou hodnotu nabídky více než z 50 %.

Veřejní zadavatelé a zadavatelé opatření úpravy cen na nabídky uvedené v písmenu a) neuplatní, pokud uchazeči mohou prokázat, že zboží a služby pocházející z dotyčné třetí země představuje méně než 50 % celkové hodnoty jejich nabídky.

Opatření úpravy cen se použije pouze pro účely hodnocení a klasifikace cenové složky nabídek. Nedotýká se ceny, jež má být zaplacena v rámci smlouvy, která bude uzavřena s úspěšným uchazečem.

2.Pokud veřejní zadavatelé a zadavatelé vedou zadávací nebo koncesní řízení, na něž se vztahují omezující opatřenívztahuje opatření úpravy cen přijatá podle článku 10 nebo obnovená podle článku 11, uvedou tento údajto v oznámení o zakázce zahájení zadávacího řízení, které zveřejní v souladu s článkem 3549 směrnice 2004/18/ESsměrnice 2014/24/EU nebo článkem 42 směrnice 2004/17/ESčlánkem 69 směrnice 2014/25/EU, nebo v oznámení o zahájení koncesního řízení, které zveřejní v souladu s článkem 31 směrnice 2014/23/EU. Komise přijmemůže přijmout, v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 14 odst. 3, prováděcí akty, kterými se přizpůsobují , kterými stanoví jednotné formuláře oznámení o zahájení zadávacího nebo koncesního řízení přijaté podle směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU. , v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 17 odst. 3.

3.2V případech, kdy je vyřazení nabídky založeno na uplatňování opatření přijatých podle článku 10 nebo obnovených podle článku 11, informují o tom vVeřejní zadavatelé a zadavatelé informují neúspěšné uchazeče. o zadání zakázky nebo udělení koncese na základě uplatnění opatření úpravy cen přijatého nebo obnoveného podle tohoto nařízení.

4.Je-li uplatňováno opatření úpravy cen, veřejní zadavatelé a zadavatelé si od uchazečů vyžádají informace o původu zboží a/nebo služeb obsažených v nabídce a o hodnotě zboží a služeb pocházejících z dotyčné třetí země jako procentní podíl celkové hodnoty nabídky. Akceptují vlastní prohlášení uchazečů.

Veřejný zadavatel může kdykoli v průběhu řízení požádat uchazeče, aby v případě potřeby předložil další dokumentaci s cílem zajistit řádné vedení řízení. Úspěšný uchazeč bude vždy požádán o podrobnější informace o původu zboží, které má být dodáno, a služeb, které mají být poskytnuty.

Článek 12

Výjimky

1.Veřejní zadavatelé a zadavatelé se mohou rozhodnout neuplatnit v zadávacím nebo koncesním řízení opatření úpravy cen podle článku 10:

(a)pokud není k dispozici zboží či služby původem z Unie a/nebo zahrnuté zboží či služby, které by vyhovovaly požadavkům veřejného zadavatele nebo zadavatele,; nebo

(b)pokud by použití opatření vedlo k nepřiměřenému zvýšení ceny nebo nákladů zakázky.

2.Pokud veřejný zadavatel nebo zadavatel zamýšlí neuplatňovat opatření úpravy cen přijatá podle článku 10 tohoto nařízení nebo obnovená podle článku 11, uvede svůj úmysl v oznámení o zakázce zahájení zadávacího řízení, které zveřejní v souladu s článkem 3549 směrnice 2004/18/ES nebo článkem 42 směrnice 2004/17/ES. 2014/24/EU nebo článkem 69 směrnice 2014/25/EU nebo v oznámení o zahájení koncesního řízení podle článku 31 směrnice 2014/23/EU. Oznámí to rovněž Komisi ve lhůtě deseti kalendářních dnů ode dne zveřejnění oznámení o zakázce zahájení zadávacího řízení. 

Oznámení se zasílá prostřednictvím jednotného formuláře elektronickou cestou. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví jednotné formuláře oznámení o zakázce a oznámení v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 17 odst. 3.

3.Oznámení obsahuje tyto údaje:

(a)název a kontaktní údaje veřejného zadavatele a/nebo zadavatele;

(b)popis předmětu zakázky;

(c)informace o původu hospodářských subjektů a zboží a/nebo služeb, jež mají být přijaty;

(d)důvody, na nichž se zakládá rozhodnutí o neuplatnění omezujících opatření úpravy cen, a podrobné odůvodnění použití výjimky;

(e)případně veškeré další informace, jež veřejný zadavatele a/nebo zadavatel považuje za důležité.

Komise si může od příslušného veřejného zadavatele nebo zadavatele vyžádat doplňující informace.

43.Pokud veřejný zadavatel nebo zadavatel vede vyjednávací jednací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zadání zakázky uveřejnění podle článku 312 směrnice 2004/18/ES nebo čl. 40 odst. 3 směrnice 2004/17/ES směrnice 2014/24/EU nebo podle článku 50 směrnice 2014/25/EU a rozhodne-li se neuplatňovat opatření úpravy cen přijaté podle článku 10 tohoto nařízení nebo obnovené podle článku 11, uvede tuto skutečnost v oznámení o zadání zakázky výsledku zadávacího řízení, které zveřejní v souladu s článkem 3550 směrnice 2044/18/ES2014/24/EU nebo článkem 4370 směrnice 2004/17/ES2014/25/EU nebo v oznámení o výsledku koncesního řízení, které zveřejní v souladu s článkem 32 směrnice 2014/23/EU, a oznámí ji Komisi ve lhůtě deseti kalendářních dnů ode dne zveřejnění oznámení o zadání zakázky výsledku zadávacího řízení.

Oznámení se zasílá prostřednictvím jednotného formuláře elektronickou cestou. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví jednotné formuláře oznámení o zakázkách a pro oznámení v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 17 odst. 2. Oznámení obsahuje tyto údaje:

(a)název a kontaktní údaje veřejného zadavatele nebo zadavatele;

(b)popis předmětu zakázky nebo koncese;

(c)informace o původu přijatých hospodářských subjektů a zboží a/nebo služeb;

(d)důvody, na nichž se zakládá rozhodnutí o neuplatnění omezujících opatření, a podrobné odůvodnění použití výjimky;

(e)případně veškeré další informace, jež veřejný zadavatel nebo zadavatel považuje za důležité.

Článek 163

Provádění

1.Pokud veřejní zadavatelé nebo zadavatelé nesprávně uplatňují výjimky stanovené v článku 132, může Komise použít systém nápravy podle článku 3 směrnice Rady 89/665/EHS 29 nebo článku 8 směrnice Rady 92/13/EHS 30 .

2.Smlouvy, jež byly uzavřeny s některým hospodářským subjektem v rozporu s opatřeními úpravy cenprováděcími akty Komise přijatými nebo obnovenými Komisí podle článku 6 tohoto nařízení o zamýšlených vyloučeních, které oznámili veřejní zadavatelé / zadavatelé, nebo v rozporu s opatřeními přijatými podle článku 10 nebo obnovenými podle článku 11, se prohlásí za jsou neúčinné. ve smyslu směrnice 2007/66/ES.

Kapitola IV
Přenesená a Prováděcí pravomoc, podávání zpráv a závěrečná ustanovení


Článek 14

Změny přílohy

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 14, pokud jde o změny přílohy odrážející nové mezinárodní dohody uzavřené Unií v oblasti zadávání veřejných zakázek.

Článek 15

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.Přenesení pravomoci na Komisi podle článku 14 platí na dobu neurčitou od [data vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci podle článku 14 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti jakýchkoli již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

4.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto článku vstoupí v platnost pouze v případě, že proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 174

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Poradní výbor pro veřejné zakázky, zřízený rozhodnutím Rady 71/306/EHS 31 , a výbor zřízený článkem 7 nařízení Rady (EU) 2015/1843 (nařízení o obchodních překážkách) 32 . Uvedené výbory jsou výbory ve smyslu článku 3 nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 a příslušným výborem je výbor zřízený nařízením o obchodních překážkách.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011 a příslušným výborem je výbor zřízený rozhodnutím Rady 71/306/EHS.

Článek 185

Důvěrnost

1.Informace získané na základě tohoto nařízení smějí být použity pouze k účelu, k němuž byly vyžádány.

2.Komise, Rada, Evropský parlament, členské státy ani jejich úředníci nevyzradí žádné informace důvěrného charakteru, které obdrželi podle tohoto nařízení, bez výslovného svolení poskytovatele těchto informací.

3.Poskytovatel informací může požádat, aby se s předloženými informacemi nakládalo jako s důvěrnými. Žádost o důvěrné zacházení musí být doprovázena, a doplnit je nedůvěrným souhrnem informací nebo uvedením důvodů, proč nelze takový souhrn pořídit.

4.Pokud se zdá, že žádost o důvěrné zacházení není důvodná, a poskytovatel si přesto nepřeje informaci zveřejnit ani celou, ani ve formě shrnutí, nemusí být tato informace vzata v úvahu.

5.Odstavce 1 až 45 nebrání orgánům Unie ve zveřejňování obecných informací. Toto zveřejnění musí brát v úvahu oprávněný zájem dotčených stran na zachování jejich obchodního tajemství.

Článek 196

Podávání zpráv

Do 31. prosince1. ledna 20178 a poté nejméně každé tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení a o pokroku mezinárodních jednání, pokud jde o přístup hospodářských subjektů EUUnie k zadávání veřejných zakázek nebo k udělování koncesí ve třetích zemích, prováděných podle tohoto nařízení. Za tímto účelem předloží členské státy Komisi na její žádost náležité informace.

Článek 2017

Změna směrnice 2014/25/EUZrušující ustanovení

Vstupem tohoto nařízení v platnost se ruší zrušují články 58 a 59 směrnice 2004/17/ES85 a 86 směrnice 2014/25/EU.

Článek 2118

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost šedesátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

PŘÍLOHA

Seznam mezinárodních dohod uzavřených Unií v oblasti zadávání veřejných zakázek, jež zahrnují závazky v oblasti přístupu na trh

Vícestranná dohoda:

– dohoda o vládních zakázkách (Úř. věst. L, 336, 23.12.1994)

Dvoustranné dohody:

– dohoda o volném obchodu mezi Evropským společenstvím a Mexikem (Úř. věst. L 276, 28.10.2000, Úř. věst. L 157, 30.6.2000)

– dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o některých aspektech vládních zakázek (Úř. věst. L 114, 30.4.2002)

– dohoda o volném obchodu mezi Evropským společenstvím a Chile (Úř. věst. L 352, 30.12.2002)

– dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie (Úř. věst. L 84, 20.3.2004)

– dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a Chorvatskem (Úř. věst. L 26, 28.1.2005)

– dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropským společenstvím a Černou Horou (Úř. věst. L 345, 28.12.2007)

– dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a Albánií (Úř. věst. L 107, 28.4.2009)

– dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Jižní Koreou (Úř. věst. L 127, 14.5.2011)

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 654/2014 ze dne 15. května 2014 o výkonu práv Unie za účelem uplatňování a prosazování pravidel mezinárodního obchodu, Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 50–58.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(3) Zpráva o posouzení dopadů, příloha 2 (Shrnutí příspěvků k veřejné konzultaci), oddíl 3.3, s. 9.

(4) Zpráva o posouzení dopadů, příloha 2 (Shrnutí příspěvků k veřejné konzultaci), oddíl 3.3, s. 8.

(5) Zpráva o posouzení dopadů, příloha 2 (Shrnutí příspěvků k veřejné konzultaci), oddíl 4.4, s.13.

(6) Zpráva o posouzení dopadů, oddíl 6.6.2 (4), s. 33.

(7) Zpráva o posouzení dopadů, oddíl 6.6.2 (6), s. 34.

(8) Zpráva o posouzení dopadů, oddíl 6.9, s. 36.

(9) Zpráva o posouzení dopadů, oddíl 6.6.2, s. 34.

(10) Zpráva o posouzení dopadů, oddíl 7.1.1.3, s. 40.

(11) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1).

(13) Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(14) Úř. věst. C

(15) Úř. věst. C

(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 654/2014 ze dne 15. května 2014 o výkonu práv Unie za účelem uplatňování a prosazování pravidel mezinárodního obchodu a o změně nařízení Rady (ES) č. 3286/94, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 50).

(18) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 9.10.1992, s. 1).

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1).

(20) Směrnice Rady 89/665/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 33).

(21) Směrnice Rady 92/13/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 14).

(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).

(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(25) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(26) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1).

(28) Jak jsou vymezeny v doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(29) Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 33).

(30) Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 14).

(31) Rozhodnutí Rady (71/306/EHS) ze dne 26. července 1971 o zřízení Poradního výboru pro veřejné zakázky na stavební práce (Úř. věst. L 185, 16.8.1971, s. 15).

(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1843 ze dne 6. října 2015, kterým se stanoví postupy Unie v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Unie podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace (nařízení o obchodních překážkách) (Úř. věst. L 349, 31.12.1994 272, 16.10.2015, s. 1).