Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52016DC0377

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí

COM/2016/0377 final

Ve Štrasburku dne 7.6.2016

COM(2016) 377 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí


1. ÚVOD

Evropské společnosti se stávají stále rozmanitějšími, a tento trend bude pokračovat i nadále. V současné době pobývá v Evropské unii 20 milionů osob, které nejsou státními příslušníky členských států EU, což představuje 4 % celkového počtu jejích obyvatel 1 . Mobilita osob bude v různé míře a z řady různých důvodů neodmyslitelným rysem 21. století jak v Evropě, tak na celém světě, což znamená, že EU musí zvýšit úsilí nejen v oblasti řízení migračních toků, ale také v oblasti politik integrace státních příslušníků třetích zemí 2 .

Evropská unie podporuje členské státy v jejich integračních politikách již po několik let. Rada pro spravedlnost a vnitřní věci v roce 2014 znovu potvrdila společné základní zásady pro politiku v oblasti integrace přistěhovalců EU přijaté v roce 2004, které stanoví společný přístup k integraci státních příslušníků třetích zemí v celé EU 3 . V roce 2011 vytyčila Evropská komise Evropskou agendu 4 pro integraci státních příslušníků třetích zemí, vyzývající k posílenému a ucelenému přístupu k integraci v různých oblastech politiky a na různých úrovních správy. V průběhu těchto let si řada členských států vytvořila vlastní integrační politiku v závislosti na vnitrostátním kontextu a EU hrála významnou úlohu při podpoře některých z těchto opatření.

Bez ohledu na vynaložené úsilí si však státní příslušníci třetích zemí v rámci celé EU vedou i nadále hůře než občané EU, a to v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání i výsledků sociálního začleňování 5 . Nedávná opatření přijatá s cílem zlepšit řízení velkého počtu osob, jež potřebují ochranu a jejichž příchodu EU v současné době čelí, včetně opatření v oblasti relokace a znovuusídlování 6 , zároveň zdůraznila potřebu toho, aby si členské státy s menšími zkušenostmi s integrací vytvořily efektivní integrační strategie.

Zajistit, aby se všechny osoby, které se nacházejí oprávněně a legitimně v EU, mohly zapojit a přispívat bez ohledu na délku svého pobytu, je klíčovým předpokladem budoucího blahobytu, prosperity a soudržnosti evropských společností. V době nárůstu diskriminace, předsudků, rasismu a xenofobie existují právní, morální a ekonomické imperativy, které velí dodržovat základní práva, hodnoty a svobody EU a i nadále usilovat o celkově soudržnější společnost. Úspěšná integrace příslušníků třetích zemí je věcí společného zájmu všech členských států.

Investujeme-li dnes zdroje a energii do integračních politik, přispěje to k tomu, aby se Evropa v dlouhodobém horizontu stala prosperující, soudržnou a otevřenou společností. Evropský program pro migraci 7 zdůraznil potřebu účinných integračních politik pro státní příslušníky třetích zemí. S ohledem na současné problémy s migrací – a jak bylo uvedeno ve sdělení ze dne 6. dubna 2016 8 – nadešel okamžik, kdy je třeba přehodnotit a posílit společný přístup ke všem oblastem politiky za účasti všech relevantních činitelů, mezi něž patří EU, členské státy, regionální a místní orgány a rovněž sociální partneři a organizace občanské společnosti. Tento přístup podporuje i Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 12. dubna 2016, ve kterém mimo jiné vyzývá k plnému zapojení a včasné integraci všech státních příslušníků třetích zemí včetně uprchlíků 9 .

Jak je uvedeno v čl. 79 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, ačkoli pravomoci v oblasti integrace mají především členské státy, EU může přijmout opatření pro povzbuzení a podporu činnosti členských států při prosazování integrace státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících na jejich územích a hraje důležitou roli při podpoře, stimulaci a koordinaci opatření a politik členských států v této oblasti. V současné situaci mnoho členských států čelí podobným výzvám a řešení na úrovni EU může přinést přidanou hodnotu díky strukturální podpoře, kterou nabízí. Tento akční plán stanoví společný politický rámec, který by měl pomoci členským státům dále rozvíjet a posilovat jejich vnitrostátní integrační politiky pro migranty ze třetích zemí, a popisuje politickou, provozní a finanční podporu, kterou jim Komise při jejich úsilí poskytne.

2. VÝZVY A PŘÍLEŽITOSTI, JEŽ PŘEDSTAVUJE INTEGRACE

Výzkumy naznačují, že státní příslušníci třetích zemí i nadále čelí překážkám ve vzdělávacím systému, na trhu práce a v přístupu k důstojnému bydlení 10 . Oproti státním příslušníkům hostitelské země jsou více ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením, i když jsou zaměstnáni. Obzvláště vysokému riziku chudoby jsou vystaveny děti.

Jak Komise zdůraznila ve svém sdělení ze dne 7. dubna 2016 11 , bude nezbytné, aby hospodářské a sociální politiky zohlednily nedávný příchod migrantů a uprchlíků ze třetích zemí, zejména aby reagovaly na jejich bezprostřední potřeby a zajistily jejich začlenění na trhu práce a do společnosti. To bude pro mnoho členských států představovat výzvu, ale pokud budou zajištěny odpovídající podmínky pro rychlou a úspěšnou integraci, jedná se také o příležitost, a to zejména v případě členských států, které procházejí demografickými změnami. To zahrnuje i hospodářské hledisko vzhledem k tomu, že státní příslušníci třetích zemí prokazatelně představují pozitivní čistý hospodářský přínos, pokud jsou včas a dobře integrováni a včas začleněni do vzdělávacího systému a na trh práce 12 .

Kdyby se nepodařilo rozvinout potenciál státních příslušníků třetích zemí v EU, znamenalo by to rozsáhlé plýtvání zdroji, a to jak z hlediska samotných dotčených osob, tak obecněji i pro naši ekonomiku a společnost 13 . Existuje jasné riziko, že cena za nezačlenění se ukáže jako vyšší než náklady na investice do integračních politik.

Individuální potřeby integrace se značně liší v závislosti na důvodu, proč daná osoba přišla do EU, a na očekávané délce jejího pobytu, jakož i na jejích dovednostech, úrovni vzdělání a pracovních zkušenostech. Vysoce kvalifikovaní státní příslušníci třetích zemí, kteří se stěhují z ekonomických důvodů, mohou často využívat podporu při integraci od svých zaměstnavatelů, například v podobě jazykových kurzů, a rovněž síť, kterou dané pracovní prostředí přináší. Jiným státním příslušníkům třetích zemí se takové podpory dostat nemusí. Zejména nově příchozí uprchlíci čelí specifickým problémům, jako je například zranitelnost vyplývající z utrpěných traumat, chybějící dokumentace včetně dokumentace dokládající kvalifikaci, nečinnost před azylovým řízením a v jeho průběhu 14 , ale i kulturní a jazykové bariéry a riziko stigmatizace při vzdělávání a na trhu práce a trhu nemovitostí, které nejsou omezeny jen na uprchlíky.

Opatření na podporu integrace státních příslušníků třetích zemí nemusí a ani by neměla být na úkor opatření ve prospěch jiných zranitelných nebo znevýhodněných skupin nebo menšin. Zohlednění začleňování státních příslušníků třetích zemí fakticky je a mělo by být nedílnou součástí snah o modernizaci a vytváření inkluzivních politik týkajících se sociální oblasti, vzdělávání, trhu práce, zdravotnictví a politiky rovnosti s cílem nabídnout všem smysluplné příležitosti pro zapojení do společnosti a hospodářství. Připravovaná nová agenda dovedností pro Evropu (New Skills' Agenda for Europe) 15 si klade za cíl posílit lidský kapitál a jeho zaměstnatelnost v Evropě, a tím přispět k celkové konkurenceschopnosti EU. Cílená specifická opatření mohou zároveň reagovat na potřeby začleňování konkrétních skupin migrantů ze třetích zemí bez ohledu na to, zda přišli v nedávné době a splňují podmínky pro to, aby v EU mohli zůstat, nebo zda v EU pobývají již více let.

3. VYTVÁŘENÍ SOUDRŽNÝCH SPOLEČNOSTÍ

Vytváření účinných integračních politik jak pro nově příchozí státní příslušníky třetích zemí, kteří splňují podmínky, aby v EU mohli zůstat, tak pro osoby, kteří v Evropské unii pobývají již déle, představuje dlouhodobou investici. Účinná a spravedlivá integrační opatření vyžadují dostatečné politické, sociální a finanční investice, které budou v dlouhodobém horizontu pro všechny naše komunity přínosem.

Zkušenosti ukazují, že integrační politiky fungují nejlépe, pokud jsou navrženy s cílem zajistit soudržné systémy, které usnadňují zapojení a posílení postavení všech osob ve společnosti – jak státních příslušníků třetích zemí, tak komunit, v nichž se usadí. To znamená, že integrace by se neměla omezovat jen na účast na trhu práce a osvojení si jazyka hostitelské země: integrace je nejúčinnější, pokud vychází ze samotné podstaty toho, co znamená žít v různých společnostech Evropy.

Evropská unie je vybudována na základních hodnotách, jako je demokracie, právní stát a dodržování základních práv. V Listině základních práv Evropské unie je zakotvena řada práv, která mají pro proces integrace zásadní význam, jako je například svoboda projevu a náboženského vyznání a rovněž právo na rovnost a zákaz diskriminace. Porozumět těmto základním hodnotám a přihlásit se k nim představuje nezbytný prvek života v hostitelské společnosti a zapojení se do ní. Tato práva současně chrání i daného státního příslušníka třetí země a podporují jeho začlenění do společnosti. V tomto kontextu Rada projednala integraci státních příslušníků třetích zemí v rámci svého každoročního dialogu o právním státě v roce 2016 16 , který znovu potvrdil, jak je důležité řídit se základními hodnotami, stejně jako ústřední význam zásady obousměrného procesu pro integraci.

Tento obousměrný dynamický proces při integraci znamená nejen očekávat, že státní příslušníci třetích zemí přijmou základní hodnoty EU a osvojí si jazyk hostitelské země, ale také nabídnout jim smysluplné příležitosti k účasti na ekonomice a ve společnosti členského státu, ve kterém se usadí.

Pro vytvoření pocitu sounáležitosti a pevného ukotvení v hostitelské společnosti a pro budování sociálně a ekonomicky prosperující společnosti je minimálně stejně důležité aktivní zapojení a možnost se zapojit do politického, kulturního a společenského života. Vytváření přívětivých a rozmanitých společností vstřícných vůči začleňování je proces, do něhož se musí zapojit jak státní příslušníci třetích zemí, tak přijímající společnost. Zásadní význam má podpora mezikulturního dialogu včetně mezináboženského dialogu mezi náboženskými komunitami, dodržování lidských práv a evropských hodnot.

4. KLÍČOVÉ PRIORITY POLITIK A NÁSTROJE NA PODPORU INTEGRACE V CELÉ EU

Úspěšná integrace je proces, který se uskutečňuje v průběhu času, ale nejdůležitější je, že probíhá v celé řadě různých oblastí politiky – např. v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, podnikání, kultury – a v různých kontextech. Tento akční plán stanoví v návaznosti na evropskou agendu pro integraci z roku 2011 politické priority a nástroje na podporu provádění těchto priorit.

4.1 Politické priority

Je třeba udělit prioritu konkrétním opatřením, která mají být přijata jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států s cílem posílit a podpořit integraci v klíčových oblastech politiky.

4.1.1 Opatření před příjezdem a před odjezdem

Zásadním prvkem úspěšné integrace je prokazatelně to, že státním příslušníkům třetích zemí bude v procesu migrace poskytnuta podpora co nejdříve. Všude tam, kde je to možné, představují výchozí bod opatření před odjezdem a před příjezdem, která jsou zaměřena jak na osoby přijíždějící ze třetích zemí, tak na přijímající společnosti. Taková opatření mohou být pro jednotlivce prospěšná bez ohledu na důvody jejich legálního stěhování do EU, ale obzvláštního významu mohou nabýt při přípravě znovuusídlování uprchlíků. Vzhledem k tomu, že by členské státy měly zintenzivnit své provádění rozhodnutí o znovuusídlování z června 2015 17 , programu přijímání osob z humanitárních důvodů s Tureckem 18 a systému přesídlování jeden za jednohov rámci prohlášení EU a Turecka 19 , bude stále důležitější dále rozvíjet opatření před odjezdem s cílem usnadnit integraci, a to zejména také s ohledem na připravovaný strukturovaný systém znovuusídlení oznámený ve sdělení ze dne 6. dubna 2016 20 .

Pro dotčené státní příslušníky třetích zemí, zejména pro ty, kteří přicházejí z pracovních nebo z rodinných důvodů, ale rovněž pro uprchlíky kteří mají být znovuusídleni, může jazykové vzdělávání a profesní odborná příprava před odjezdem urychlit integraci do jejich budoucího prostředí. Při urychlování integrace se jako obzvláště účinná osvědčila opatření před odjezdem, pokud je společně navrhne země původu se zemí určení. Spolupráce se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi v této oblasti však dosud není dostatečně rozvinuta. Ve svém sdělení o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu o migraci 21 navrhuje Komise jednotný a individuální přístup, díky němuž by ve spolupráci s členskými státy vytvořila nástroje, pomůcky a páky s cílem vybudovat komplexní partnerství s třetími zeměmi umožňující zdokonalit řízení migrace. Komise bude například spolupracovat s členskými státy na posilování spolupráce s vybranými třetími zeměmi s cílem splnit závazky akčního plánu podepsaného na vallettském summitu o migraci v listopadu 2015 22 , a to včetně závazků týkajících se opatření před odjezdem.

Při znovuusídlování uprchlíků spočívají klíčové prvky usnadňující jejich integraci po příjezdu do cílové země v tom, že uprchlíkům budou poskytnuty informace o zemi znovuusídlení, pomoc při vytváření realistických očekávání o jejich novém životě a informace o jejich právech a povinnostech, a že budou vybaveni jazykovými i jinými dovednostmi, které jim mohou pomoci uspět v novém prostředí.

Ve všech fázích procesu integrace včetně fáze před odjezdem je rovněž nutno uplatnit inovativní využívání technologií, sociálních médií a internetu. Některé členské státy vytvořily on-line nástroje, například aplikace v telefonu, jejichž cílem je informovat nově příchozí žadatele o azyl o jejich právech a o hostitelské společnosti, případně poskytnout jim základní jazykovou přípravu nebo velmi praktické informace s cílem usnadnit každodenní život.

Rovněž opatření před příjezdem mohou pomoci připravit přijímající komunity na příchod státních příslušníků třetích zemí tak, že přispějí k budování empatie a porozumění, což umožní překonávat předsudky a podpořit otevřený a přívětivý postoj. Řada členských států již nyní organizuje určitou podobu opatření před příjezdem pro komunity přijímající znovuusídlené uprchlíky. Například síť SHARE Network, která je spolufinancována Evropskou komisí a zaměřuje se na propojování evropských regionálních a místních samospráv a jejich partnerů z občanské společnosti zapojených do znovuusídlování uprchlíků a jejich integraci, vytvořila Share City Curriculum“ – soubor nástrojů pro přivítání, podporu a posílení postavení znovuuusídlených uprchlíků 23 .

S ohledem na očekávané provádění závazků týkajících se znovuusídlení poskytne Komise členským státům při organizování účinných opatření před odjezdem další finanční podporu a posílí spolupráci s příslušnými mezinárodními aktéry, jako je například Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Komise navrhla, aby klíčovou roli při usnadňování a sledování výměny osvědčených postupů mezi členskými státy včetně postupů v oblasti integračních opatření před odjezdem hrála nová Agentura Evropské unie pro otázky azylu 24 .

Komise:

zahájí projekty na podporu opatření před odjezdem a před příjezdem pro místní komunity, včetně opatření v rámci programů znovuusídlení, se zřetelem na prioritní třetí země,

bude spolupracovat s členskými státy na posilování spolupráce s vybranými třetími zeměmi v oblasti opatření před odjezdem, a to i v rámci akčního plánu z La Valletty.

Členské státy se vybízejí k tomu, aby při posilování svých integračních politik:

podporovaly programy soukromého sponzorování 25 znovuusídlování uprchlíků s cílem aktivně zapojit místní komunity do procesu integrace státních příslušníků třetích zemí,

zvážily zapojení do mnohostranných projektů znovuusídlování uprchlíků, jako je například projekt EU pro usnadnění znovuusídlování a přijímání uprchlíků prostřednictvím výměny nových poznatků 26 ,

poskytovaly informace před odjezdem s cílem připravit jednotlivce na příjezd do EU včetně jmenování styčných důstojníků pro integraci na zastupitelských úřadech v klíčových třetích zemích.

4.1.2 Vzdělávání

Vzdělávání a odborná příprava patří k nejsilnějším nástrojům integrace a je třeba co nejdříve zajistit a podpořit přístup k nim. Získání základních dovedností je základem pro další vzdělávání a vstupní branou k zaměstnanosti a sociálnímu začleňování.

Osvojit si jazyk cílové země je pro státní příslušníky třetích zemí zásadním předpokladem úspěšnosti procesu jejich integrace. Programy jazykové integrace by měly být poskytovány co nejdříve po příjezdu, měly by být přizpůsobeny potřebám jednotlivých osob dle jejich jazykových znalostí a měly by kombinovat osvojování jazyka s osvojováním jiných dovedností a schopností nebo pracovních zkušeností. Obzvláštní úsilí je třeba věnovat tomu, aby tyto kurzy mohly využívat ženy stejně jako muži.

Všechny děti mají nezávisle na svém rodinném nebo kulturním pozadí či pohlaví právo na vzdělání, které jim umožní rozvoj. Děti uprchlíků mohou být v situaci, kdy bylo jejich vzdělání přerušeno, případně v některých případech nemohly navštěvovat školu vůbec, a bude nutné připravit pro ně pomoc upravenou na míru včetně doučovacích lekcí. Učitelé si musí osvojit potřebné dovednosti, aby jim byli schopni pomoci, a je nutno jim poskytovat podporu při práci ve stále různorodějších třídách, mimo jiné s cílem předcházet studijním neúspěchům a segregaci ve vzdělání.

Zásadní význam pro integraci rodin a dětí ze třetích zemí má předškolní vzdělávání a péče. Ta hraje zásadní úlohu při učení se soužití v heterogenních společnostech a při získávání jazykových znalostí. Investice do předškolního vzdělávání a péče je prokazatelně účinná v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a při zajišťování toho, aby všechny děti dostaly možnost plně realizovat svůj potenciál.

Pochopení zákonů, kultury a hodnot přijímající společnosti je pro státní příslušníky třetích zemí klíčovým předpokladem k pochopení odpovědnosti spojené s jejich novým životem v přijímající společnosti a s aktivním zapojením do ní. Vzdělání hraje důležitou úlohu při socializaci dětí a může podpořit sociální soudržnost a vzájemné porozumění mezi státními příslušníky třetích zemí a přijímajícími společnostmi. Je nutné dále zkoumat otázku zavádění kurzů občanské výchovy na středních školách. Při doplňování integrace v rámci formálního vzdělávání na školách nebo vysokých školách hraje klíčovou úlohu i vzdělávání neformální (např. v mládežnických sdruženích, při kultuře a sportu).

V rámci nové agendy dovedností pro Evropu navrhne Komise opatření na podporu zvyšování kvalifikace osob s nedostatečnou či nízkou kvalifikací, která by mohla být pro státní příslušníky třetích zemí přínosná 27 .

Komise:

bude poskytovat nově příchozím státním příslušníkům třetích zemí, zejména uprchlíkům, on-line posouzení a výuku jazykových dovedností prostřednictvím on-line jazykové podpory v rámci programu Erasmus+ (uprchlíkům je k dispozici 100 000 licencí na on-line jazykové kurzy po dobu tří let),

bude podporovat akce vzájemného učení týkající se klíčových politických opatření, jako jsou například úvodní lekce, posuzování dovedností a jazykových znalostí, podpora dětí bez doprovodu, mezikulturní povědomí, uznávání akademických kvalifikací a začlenění do vysokoškolského vzdělávání,

bude podporovat školní komunitu při propagaci inkluzivního vzdělávání a řešení zvláštních potřeb studujících z řad migrantů prostřednictvím on-line platformy Komise School Education Gateway (Portál pro školní vzdělávání),

bude odstraňovat překážky zapojení dívek a chlapců, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, do předškolního vzdělávání, na základě vytvoření evropského rámce kvality v oblasti předškolního vzdělávání a péče (ECEC) včetně poskytování pomoci zaměstnancům ECEC při řešení specifické situace rodin,

bude podporovat zvyšování kvalifikace osob s nedostatečnou či nízkou kvalifikací v rámci nové agendy dovedností pro Evropu.

Členské státy se vybízejí k tomu, aby při posilování svých integračních politik:

vybavily učitele a zaměstnance škol dovednostmi potřebnými ke zvládání rozmanitosti a podporovaly nábor učitelů pocházejících z prostředí migrantů,

prosazovaly a podporovaly zapojení dětí z rodin migrantů do předškolního vzdělávání a péče

4.1.3 Integrace na trh práce a přístup k odborné přípravě

Zaměstnanost je klíčovou součástí integračního procesu. Získání práce je základním předpokladem pro zapojení do hospodářského a společenského života hostitelské země, zajištění přístupu k důstojnému ubytování a životním podmínkám, jakož i pro ekonomické začlenění. Včasné a úplné začlenění na trh práce může také pomoci uspokojit rostoucí potřeby specifických dovedností v EU a rovněž zvýšit udržitelnost systémů sociálního zabezpečení v souvislosti se stárnutím populace a pracovní síly. Zaměstnání je zpravidla fakticky nejdůležitějším činitelem určujícím čistý fiskální přínos státních příslušníků třetích zemí 28 . Velmi důležitým prostředkem podporujícím přínos státních příslušníků třetích zemí pro ekonomiku a společnost jako celek je rovněž podpora podnikání včetně přístupu k již existujícím pomocným programům mikroúvěrů.

Míra zaměstnanosti státních příslušníků třetích zemí je však ve většině členských států stále nižší než průměrná míra zaměstnanosti občanů hostitelské země 29 . Řada státních příslušníků třetích zemí je pro práci, kterou vykonávají, překvalifikovaná nebo má příliš vysoké dovednosti, případně pracují za méně příznivých podmínek z hlediska mezd, ochrany zaměstnanců, nadměrného zastoupení v některých odvětvích i kariérního postupu 30 . Obzvláště nízkou míru zaměstnanosti a aktivity mívají ženy 31 , a je proto nezbytné klást na jejich integraci na trhu obzvláštní důraz.

Umožnit uznávání dovedností a kvalifikací je zásadním předpokladem, jak zajistit plné rozvinutí potenciálu dovedností jednotlivců. To je zvláště důležité pro uprchlíky, kteří nemusí vždy mít potřebné písemné doklady o svém předchozím vzdělání a kvalifikaci, mohlo dojít k přerušení jejich vzdělávání či k tomu, že se neúčastnili formálního vzdělávání.

Na trojstranné sociální vrcholné schůzce 32 , která se konala dne 16. března 2016, předložili mezioboroví sociální partneři EU společné prohlášení o uprchlické krizi 33 , ve kterém zdůraznili význam integrace uprchlíků v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a integrace do společnosti jako takové, a dovolávali se komplexního řešení v oblasti analýzy a uznávání dovedností s přihlédnutím k ekonomickým potřebám.

Přestože právní předpisy EU již nyní stanoví, že uprchlíci mají stejný přístup na trh práce jako státní příslušníci daného státu, zůstanou aktivní politiky trhu práce – a to jak obecné, tak cílené – i nadále nezbytným předpokladem umožňujícím jejich účast na trhu práce. Komise vítá skutečnost, že některé členské státy umožňují přístup na trh práce mnohem dříve, než stanoví devítiměsíční lhůta uvedená ve směrnici o podmínkách přijetí (např. v Belgii, Itálii a v Rumunsku). Vítá také zmírnění podmínek (Německo) pro žadatele o azyl ohledně přístupu na trh práce, jakož i iniciativy propojující umísťování žadatelů o azyl a uprchlíků s pracovními příležitostmi (např. Švédsko, Dánsko, Finsko, Portugalsko, Estonsko). Navzdory tomuto vývoji však v praxi i nadále přetrvávají významné překážky vstupu na trh práce.

Rané začlenění do odborné přípravy s výrazným zaměřením na učení v rámci pracovního procesu se může pro některé státní příslušníky třetích zemí ukázat jako mimořádně efektivní, neboť jim poslouží jako základ pro úspěšnou integraci na trh práce a umožní jim pokrok směrem k získání vyšší kvalifikace. Komise zmobilizuje stávající politické iniciativy a programy (Evropská aliance pro učňovskou přípravu, Evropský pakt mládeže, Erasmus+, spolupráce EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy 2020 atd.) za účelem podpory vzájemného učení a sdílení úspěšných postupů týkajících se integrace v oblasti odborného vzdělávání a přípravy.

A konečně pak má včasná aktivace a intervence týkající se zranitelných mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), včetně mladých státních příslušníků třetích zemí, zásadní význam z hlediska jejich rychlého zapojení do vzdělávání, praxe, stáží nebo na trh práce. Komise prozkoumá možnosti dalšího zlepšení osvětových činností zaměřených na zranitelné mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, včetně těch, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, v rámci stávajícího systému záruk pro mladé lidi a pokud možno se zapojením soukromého sektoru. 

V rámci nové agendy dovedností pro Evropu vytvoří Komise opatření a nástroje na podporu profilování dovedností a uznávání kvalifikací státních příslušníků třetích zemí 34 .

Komise:

vytvoří on-line úložiště úspěšných postupů při integraci na trh práce pro uprchlíky a pro žadatele o azyl, pokud je pravděpodobné, že jim bude přiznána ochrana, a jako zdroj pro tvůrce politik v členských státech,

v souladu s novou agendou dovedností pro Evropu: a) vytvoří „soubor opatření pro dovednosti a kvalifikace” s cílem podpořit včasnou identifikaci dovedností a kvalifikací u nově příchozích státních příslušníků třetích zemí; b) zajistí shromažďování kvalitnějších informací o postupech uznávání kvalifikací a rozhodování v jednotlivých zemích prostřednictvím portálu Europass; c) a zlepší transparentnost a porozumění kvalifikacím získaným ve třetích zemích, a to prostřednictvím revize evropského rámce kvalifikací,

zajistí zvláštní podporu včasného uznávání akademických kvalifikací státních příslušníků třetích zemí včetně uprchlíků, mimo jiné posílením spolupráce mezi národními informačními středisky pro akademické uznávání (NARIC) a školením zaměstnanců v přijímacích zařízeních,

zahájí projekty (v rámci Azylového, migračního a integračního fondu a programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace) na podporu integrace uprchlíků na trh práce, „zrychleného” začlenění na trh práce a odborné přípravy a integrace žen na trh práce,

určí osvědčené postupy s cílem prosazovat a podporovat podnikání migrantů a financovat pilotní projekty za účelem šíření těchto postupů.

Členské státy se vybízejí k tomu, aby při posilování svých integračních politik:

podporovaly zrychlené začlenění nově příchozích státních příslušníků třetích zemí na trh práce, například prostřednictvím včasného posuzování dovedností a kvalifikací, kombinace jazykové přípravy a zácviku na pracovišti, specifického poradenství a odborného vedení,

odstraňovaly překážky s cílem zajistit účinný přístup k odborné přípravě a na trh práce pro uprchlíky i pro žadatele o azyl v případě, že existuje velká šance, že jim bude udělena ochrana,

co nejdříve posoudily, ověřily a uznaly dovednosti a kvalifikace státních příslušníků třetích zemí s plným využitím nástrojů dostupných na úrovni EU,

podporovaly podnikání prostřednictvím odborného podnikatelského vzdělávání a odborného vedení přizpůsobeného na míru a otevřením hlavních struktur podpory podnikání státním příslušníkům třetích zemí.

4.1.4 Přístup k základním službám 

Přístup k přiměřenému a cenově dostupnému bydlení je základním předpokladem pro to, aby státní příslušníci třetích zemí mohli začít život v nové společnosti, ale v souvislosti se stávajícím přílivem těchto osob to představuje velkou výzvu, a to jak z hlediska fáze počátečního přijetí, tak z hlediska nalezení dlouhodobého řešení bytové situace, která by zároveň poskytovala přiměřené šance na získání zaměstnání. Zatímco odpovědnost za politiky v oblasti bydlení je v kompetenci jednotlivých států, Komise podporuje členské státy jak při řešení bezprostředních problémů s ubytováním v souvislosti s uprchlickou krizí, tak při poskytování finančních prostředků na přiměřené a cenově dostupné sociální bydlení 35 . Podporu může poskytnout také Evropská investiční banka, a to například v podobě finančních prostředků na přijímací střediska, přechodné ubytování během fáze žádosti o azyl a dlouhodobější sociální bydlení pro státní příslušníky třetích zemí, jimž byl udělen azyl 36 .

Nová evropská síť pro integraci a partnerství v rámci městské agendy pro EU 37 (viz bod 4.2.1 níže) poskytne městům, členským státům a dalším zúčastněným stranám rámec pro výměnu zkušeností a osvědčených postupů týkajících se městského rozměru různorodosti a migrace včetně boje proti zeměpisné izolaci a vytváření ghett a umožní identifikovat překážky a konkrétní opatření.

Je prokázáno, že špatný zdravotní stav a nedostatečný přístup ke zdravotnickým službám může být zásadní a trvalou překážkou integrace, která má dopad prakticky na všechny oblasti života a utváří schopnost najít si zaměstnání, vzdělávat se, osvojit si jazyk hostitelské země a komunikovat s veřejnými institucemi. Zajištění přístupu ke zdravotní péči má zásadní význam zejména během první přijímací fáze, ale státní příslušníci třetích zemí mohou čelit specifickým problémům i při přístupu k běžným zdravotnickým službám, v kontaktu se systémem zdravotní péče, s nímž nejsou obeznámeni, a při efektivní komunikaci se zdravotnickým personálem. Komise bude financovat projekty na podporu osvědčených postupů při poskytování zdravotní péče zranitelným osobám, zejména uprchlíkům. Kromě toho společně s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) vytvořila osobní zdravotní záznam (Personal Health Record) s cílem pomoci určit, jaké jsou zdravotní potřeby státních příslušníků třetích zemí, a usnadnit poskytování zdravotní péče.

Komise:

bude podporovat využívání finančních prostředků EU na přijímání, vzdělávání, bydlení a zdravotnické a sociální infrastruktury pro státní příslušníky třetích zemí,

posílí spolupráci s Evropskou investiční bankou s cílem poskytnout finanční prostředky na dočasné ubytování a zdravotnická zařízení pro nově příchozí státní příslušníky třetích zemí a na sociální bydlení,

bude podporovat výměny v rámci vzájemného učení mezi členskými státy a městy ve formě studijních pobytů, vzájemného hodnocení a sdílení osvědčených postupů, jak řešit problémy s bydlením včetně zeměpisné izolace a vytváření ghett,

v rámci programu pro zdraví bude podporovat osvědčené postupy v oblasti poskytování péče o zranitelné státní příslušníky třetích zemí včetně žen, dětí a starších osob,

bude vytvářet pilotní vzdělávací moduly pro zdravotníky a příslušníky donucovacích orgánů ohledně zdraví státních příslušníků třetích zemí a uprchlíků s cílem modernizovat a posilovat dovednosti a schopnosti zdravotníků „v první linii“ a prosazovat holistický přístup ke zdravotní péči poskytované státním příslušníkům třetích zemí a uprchlíkům.

Členské státy se vybízejí k tomu, aby při posilování svých integračních politik:

zajistily integrovaný přístup na základě koordinace politik v oblasti bydlení se spravedlivým přístupem k zaměstnání, zdravotní péči a sociálním službám a spolupráce mezi jednotlivými sektory, mimo jiné na základě posílení komunikace na místní, regionální a celostátní úrovni,

vytvořily sítě kompetencí zdravotnických odborníků například v oblasti duševního zdraví uprchlíků – především posttraumatické stresové poruchy – v úzké spolupráci se zdravotnickými orgány, nevládními organizacemi a organizacemi zdravotnických pracovníků za účelem prevence a včasného zjišťování problémů a poskytování podpory a léčby.

4.1.5 Aktivní účast a sociální začlenění

Zapojení samotných státních příslušníků třetích zemí do navrhování a provádění integračních politik je zásadním předpokladem zlepšení jejich účasti a výsledků jejich integrace. Integrace nespočívá jen v osvojení jazyka, nalezení bydlení nebo získání zaměstnání. Spočívá také v převzetí aktivní úlohy na příslušné místní, regionální a vnitrostátní úrovni, ve vytváření a udržování skutečných kontaktů mezi lidmi prostřednictvím sociálních, kulturních a sportovních aktivit, a dokonce i v zapojení do politiky.

Při tvorbě integračních politik na úrovni EU, vnitrostátní či místní úrovni je nutno věnovat zvláštní pozornost problematice rovnosti pohlaví, situaci dětí včetně dětí bez doprovodu a odloučených dětí 38  a osob, které jsou v potenciálně zranitelné situaci, včetně obětí násilí páchaného na základě pohlaví, a osob náležejících k náboženským a etnickým menšinám, které by mohly být vystaveny diskriminaci nebo nepřiměřeným překážkám v integraci. Komise zahájí dialog s členskými státy s cílem zajistit, aby byly v plánovaných politikách a iniciativách financování včetně opatření spolufinancovaných z fondů EU zohledněny obavy spojené s otázkou rovnosti pohlaví a situace migrantek 39 .

Podpora výměny informací s přijímající společností prostřednictvím dobrovolnictví a sportovních a kulturních aktivit od samého počátku usnadňuje dialog a vzájemné porozumění. To může být prospěšné jak pro nově příchozí státní příslušníky třetích zemí (získají tím pocit, že jsou součástí své nové komunity, a pomůže jim to porozumět klíčovým hodnotám a normám), tak pro hostitelskou společnost, u níž to zvýší přijetí a pomůže při budování vstřícného postoje. Sportovní kluby a mládežnické a kulturní organizace v EU již nyní aktivně zapojují nově příchozí jednotlivce do svých činností. Evropská dobrovolná služba například podporuje práci dobrovolníků v přijímacích střediscích. Vytváří tak vazby mezi žadateli o azyl a mladými Evropany a přispívá k tomu, aby žadatelé o azyl lépe chápali evropskou kulturu a hodnoty.

Kdokoli, kdo se nachází v EU ať již je občanem Evropské unie, či nikoli –, je zákonem chráněn před diskriminací v práci nebo v přístupu k práci na základě rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení a před diskriminací v oblasti vzdělávání, sociální ochrany a přístupu ke zboží a službám na základě rasy nebo etnického původu 40 . Prosazování těchto práv musí zajistit členské státy a je nezbytné dosáhnout brzké dohody ohledně návrhu Komise na dokončení rámce pro boj proti diskriminaci mimo jiné z důvodů náboženství 41 .

Boj proti diskriminaci a podpora pozitivního přístupu k rozmanitosti, jakož i boj proti rasismu, xenofobii a zejména proti nenávistným projevům, a to jak prostřednictvím zavedení příslušných pravidel EU 42 a vnitrostátních právních předpisů, tak prostřednictvím cílených politických opatření, jsou a měly by být nedílnou součástí účinných integračních politik.

Komise:

zahájí projekty na podporu mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti jako součásti společných evropských hodnot prostřednictvím kultury, filmů a umění (Kreativní Evropa),

zahájí projekty na podporu sociálního začleňování prostřednictvím mládeže a sportu (Erasmus+),

navrhne, aby byla v rámci Evropské dobrovolné služby přikládána větší důležitost činnostem zaměřeným na integraci uprchlíků a žadatelů o azyl do nových hostitelských komunit,

vytvoří příručky a sady nástrojů pro pracovníky z praxe týkající se kulturního povědomí a vyjádření, mezikulturního dialogu, aktivní účasti státních příslušníků třetích zemí na politickém, společenském a kulturním životě a sportu v hostitelských společnostech a přínosu práce s mládeží,

zahájí projekty v rámci různých fondů EU na podporu účasti na politickém, společenském a kulturním životě a sportu, sociálního začleňování prostřednictvím vzdělávání, odborné přípravy a mládeže; prevence a boje proti diskriminaci, násilí na základě pohlaví, rasismu a xenofobii včetně zločinů spáchaných z nenávisti a nenávistných projevů a na podporu lepšího porozumění mezi komunitami včetně komunit náboženských,

bude i nadále spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou na přijetí směrnice proti diskriminaci.

Členské státy se vybízejí k tomu, aby při posilování svých integračních politik:

od samého začátku podporovaly výměny s hostitelskou společností prostřednictvím dobrovolné činnosti, sportu a kulturních činností,

zvyšovaly zapojení státních příslušníků třetích zemí do místních demokratických struktur,

investovaly do projektů a opatření zaměřených na boj proti předsudkům a stereotypům (např. osvětové kampaně, vzdělávací programy),

plně provedly právní předpisy upravující boj proti rasismu a xenofobii a práva obětí a přísně prosazovaly rovné zacházení a antidiskriminační legislativu,

zaváděly programy občanské orientace pro všechny státní příslušníky třetích zemí jako způsob, jak podpořit integraci do hostitelské společnosti a rovněž porozumění a dodržování hodnot EU.

4.2 Nástroje na podporu integrace

4.2.1 Koordinace politik

Integrace přistěhovalců je politickou prioritou, která má být uplatňována nejen v různých oblastech politik, ale také na různých úrovních (EU, vnitrostátní, regionální i místní) a na základě zapojení nevládních zúčastněných stran (organizací občanské společnosti včetně diaspor a komunit migrantů, jakož i náboženských organizací).

Aby mohla reagovat na výše uvedené problémy, měla by EU hrát významnější úlohu při zajišťování koordinace a kontaktů mezi jednotlivými aktéry a zúčastněnými stranami v oblasti integrace přistěhovalců. Z tohoto důvodu bude Evropská komise aktualizovat stávající síť vnitrostátních kontaktních míst pro integraci 43 a přemění ji na Evropskou integrační síť se silnější koordinační úlohou a mandátem pro vzájemné učení. Komise bude podporovat výměny mezi členskými státy v rámci této sítě prostřednictvím cílených vzdělávacích aktivit, jako jsou například studijní návštěvy, vzájemné hodnocení, vzájemná pomoc a semináře vzájemného učení týkající se specifických aspektů integrace. Síť bude podporovat spolupráci s vnitrostátními orgány a s místními a regionálními orgány, organizacemi občanské společnosti a jinými sítěmi členských států na úrovni EU v souvisejících oblastech politiky (zaměstnanost, vzdělávání, rovnost atd.).

Od roku 2009 poskytuje evropské fórum pro integraci 44 platformu, na které mohou občanská společnost a evropské instituce projednávat otázky integrace. V roce 2015 se z fóra pro integraci stalo Evropské fórum pro migraci, které pokrývá širší škálu témat souvisejících rovněž s migrací a azylem.

Problémy spojené s integrací migrantů řeší rovněž politika spolupráce EU v oblasti školství, mládeže, kultury a sportu a rovněž v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování. V rámci strategie Evropa 2020 (pro růst a zaměstnanost) jsou stanoveny cíle v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a sociálního začleňování, které jsou zaměřeny na sledování a podporu strukturálních reforem. Výsledky integrace státních příslušníků třetích zemí v členských státech jsou analyzovány a sledovány rovněž ve zprávách o jednotlivých zemích a v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru s důrazem na začlenění na trh práce a vzdělávání s cílem podpořit lepší výsledky a sociální začleňování 45 .

V listopadu 2015 se Rada a Komise rozhodly posílit spolupráci v oblasti inkluzivního vzdělávání, rovnosti, spravedlnosti, nediskriminace a prosazování občanských schopností prostřednictvím strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy do roku 2020 46 a pracovního plánu EU v oblasti mládeže na období let 2016–2018 47 .

Komise navíc vytvořila partnerství v rámci městské agendy pro EU se zaměřením na integraci státních příslušníků třetích zemí, v němž budou Komise, členské státy, města a zástupci občanské společnosti společně vytvářet konkrétní opatření na podporu integrace. Tato práce byla posílena zahájením politického kulatého stolu mezi Komisí a evropskými městy s cílem podporovat dlouhodobou integraci 48 . Celkovým cílem je posílit dialog s místními a regionálními orgány a s občanskou společností (včetně komunit migrantů a organizací diaspory) prostřednictvím pravidelných setkání, jejichž cílem je diskutovat o integračních politikách a o problematice financování.

4.2.2 Financování

Úspěch integračních politik závisí na vztahu mezi strategickým, koordinovaným a vícerozměrným politickým rámcem a přiměřenou finanční podporou.

EU podporuje integrační opatření prostřednictvím vyčleněných finančních prostředků a obecněji prostřednictvím nástrojů zaměřených na hospodářskou a sociální soudržnost mezi členskými státy. V rámci předchozího cyklu (2007–2013) bylo v rámci Evropského fondu pro integraci vynaloženo 825 milionů EUR. Vyhodnocení Evropského fondu pro integraci v polovině období 49 prokázalo, že ve většině členských států by projekty financované v rámci tohoto fondu jinak nebylo možné provést. V několika členských státech přispěl tento fond k posílení a rozšíření činností nevládních organizací a místních činitelů v oblasti integrace a podpořil dialog a výměnu nápadů a osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami zapojenými do integračního procesu 50 . Kromě této vyhrazené podpory byly členským státům k dispozici také značné částky v rámci strukturálních fondů na podporu opatření souvisejících s integrací s cílem zlepšit sociální začleňování státních příslušníků třetích zemí a jejich přístup ke vzdělání a na trh práce. Například Evropský sociální fond (ESF) spolufinancoval opatření, která se týkala více než 5 milionů takových osob 51 . Toto financování však představovalo pouze část celkové investice poskytnuté v rámci členských států.

Ve stávajícím víceletém finančním rámci na období 2014–2020 vyčlenily členské státy na integraci 765 milionů EUR v rámci svých vnitrostátních programů AMIF (Azylový, migrační a integrační fond). Tato částka svědčí o mírném poklesu oproti předchozímu období, zatímco potřeby se ve skutečnosti zvýšily, a z hlediska současné situace se ukazuje jako nedostačující vzhledem k celkové investici, kterou musí členské státy provést.

Právě v této souvislosti předseda Juncker ve svém projevu o stavu Evropské unie v září 2015 52 uvedl, že členské státy musí přehodnotit svou politiku podpory, integrace a začleňování v Evropské unii, a uložil Komisi, aby prozkoumala, jak by mohly fondy EU tyto snahy podpořit. Útvary Komise na to navázaly zmapováním potenciálu jednotlivých sdíleně řízených fondů z hlediska podpory integrace, jakož i úlohy, kterou by mohly sehrát mezinárodní finanční instituce. Komise vypracovala pokyny s cílem pomoci členským státům posílit strategické a koordinované využívání příslušných fondů EU za účelem dosahování rychlejších a účinnějších výsledků na místní úrovni 53 .

Ve stávajícím programovém období jsou členským státům k dispozici významné částky z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy), a v rámci těchto prostředků existuje značný prostor pro podporu integračních opatření. Sociální začleňování, vzdělávání a investice související s trhem práce podporuje zejména Evropský sociální fond (ESF) a Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) 54 . V rámci ESF je například všem členským státům k dispozici 21 miliard EUR na podporu sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci, zatímco v rámci EFRR členské státy poskytly 21,4 miliardy EUR. EFRR může přispívat na opatření na podporu investic do infrastruktury v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a vzdělávání, jakož i bydlení, zdravotnictví, podpory při zakládání nových podniků a fyzické, hospodářské a sociální obnovy zanedbaných komunit v městských a venkovských oblastech, včetně programu pro městská inovativní opatření 55 .

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) může přispět k podpoře integrace v rámci priority Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech ve výši celkem 14,4 miliardy EUR včetně možností vytváření nových pracovních míst a poskytování základních služeb a opatření za účelem sociálního začlenění 56 .

Komise aktivně spolupracuje se všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem zajistit maximální využití potenciálu všech nástrojů financování integrovaným a strategicky koordinovaným způsobem. Podporuje výměnu zkušeností mezi všemi aktéry a fondy a posilování schopnosti dotčených aktérů zajistit jednotný přístup. Již nyní probíhá intenzivní dialog a vzájemné učení prostřednictvím výboru AMIF–ISF 57 . Dalším příkladem je nově zřízená nadnárodní síť Evropského sociálního fondu pro spolupráci v oblasti migrace, která sdružuje řídící orgány ESF, sociální partnery a další příslušné aktéry za účelem výměny zkušeností o tom, jak co nejlépe využít financování z ESF (rovněž v kontextu součinnosti s fondem AMIF) při integraci státních příslušníků třetích zemí. Komise bude i nadále prohlubovat svůj strategický dialog s jednotlivými členskými státy prostřednictvím zvláštních schůzí a poskytováním poradenství na míru s cílem maximalizovat využití dostupných finančních prostředků a prozkoumat další možnosti v rámci stávajících programů.

Komise bude navíc dále podporovat členské státy, regionální a místní orgány i sociální partnery a nevládní organizace v tom, aby maximálně využívali mechanismy partnerství pro provádění fondů EU 58 . Členské státy by měly poskytovat organizacím, zejména těm, které uplatňují inovativní přístupy, co nejširší možné příležitosti účastnit se výzev k předkládání návrhů prostřednictvím vnitrostátních programů v rámci těchto fondů.

A konečně si Komise klade za cíl posílit finanční podporu EU členským státům pro účely integrace státních příslušníků třetích zemí prostřednictvím azylového, migračního a integračního fondu v souvislosti s návrhem rozpočtu na rok 2017.

5. DALŠÍ KROKY

V tomto akčním plánu EU pro integraci stanoví Komise priority a nástroje politik umožňující přijetí konkrétních opatření na úrovni EU na podporu opatření v oblasti integrace přijatých na úrovni členských států s cílem dále rozvíjet a posilovat integrační politiky v celé EU. V našem úsilí o vybudování odolnějších, soudržných a v konečném důsledku i silnějších společností nastal čas na celkovou změnu směru. Komise bude i nadále zohledňovat integraci, nediskriminaci a začleňování přistěhovalců jako prioritu ve všech relevantních politických opatřeních a oblastech a očekává, že členské státy učiní totéž.

Kromě toho bude Komise i nadále sledovat integrační politiky a výsledky integrace tím, že bude vytvářet a dále rozvíjet stávající nástroje a ukazatele včetně dalšího posilování spolupráce s příslušnými aktéry 59 . Na tomto základě bude Komise i nadále analyzovat výsledky integrace státních příslušníků třetích zemí a tam, kde to bude vhodné, poskytovat pokyny členským státům v rámci evropského semestru 60 .

Pokud jde o členské státy, vyzývají se, aby v návaznosti na tento akční plán aktualizovaly a posílily své integrační politiky pro státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající na jejich území s ohledem na nové a budoucí výzvy a aby zajistily, že všechny relevantní politiky budou zaměřeny na podporu cíle, jímž je budování soudržnějších společností. Členské státy by rovněž měly strategicky prozkoumat, jak by mohly kromě financování z fondu AMIF přizpůsobeného na míru integraci včas nasměrovat i další relevantní finanční podporu v rámci programů evropských strukturálních investičních fondů a dalších finančních nástrojů EU na podporu svých integračních cílů a posilovat součinnost a komplementaritu napříč různými oblastmi a úrovněmi politik.

Komise bude pravidelně přezkoumávat provádění opatření uvedených v tomto akčním plánu a dosažený pokrok, určovat další potřebná opatření a podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě.

----------------------------------------

ÚPLNÝ PŘEHLED OPATŘENÍ STANOVENÝCH NA ÚROVNI EU PRO OBDOBÍ 2016-2017

Opatření na úrovni EU na podporu členských států

Orientační časový plán

Klíčoví aktéři

Opatření před odjezdem a před příjezdem

Zahájit projekty na podporu účinných opatření před odjezdem a před příjezdem včetně opatření v rámci programů znovuusídlení (např. jazyková příprava, informace o kultuře a hodnotách cílové země atd.) v rámci AMIF

2016/2017

Komise, členské státy, občanská společnost, třetí země

Spolupracovat s členskými státy na posilování spolupráce s vybranými třetími zeměmi ohledně opatření před odjezdem v rámci akčního plánu z La Valletty.

2016

Komise, členské státy, třetí země

Nová Agentura Evropské unie pro otázky azylu usnadní výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v oblasti integračních opatření před příjezdem.

2016–2017

Komise, členské státy

Vzdělávání

Poskytnout přibližně 100 000 nově příchozím státním příslušníkům třetích zemí, zejména uprchlíkům, on-line posouzení a výuku jazykových dovedností prostřednictvím programu Erasmus +.

2016

Komise

Podporovat akce vzájemného učení pro vnitrostátní a regionální orgány, například úvodní lekce, posuzování dovedností a jazykových znalostí, podporu dětí bez doprovodu, mezikulturní povědomí, uznávání akademických kvalifikací a začlenění do vysokoškolského vzdělávání.

2016–2017

Komise, členské státy

Vytvářet evropské sítě pro vývoj politik pro výzkumníky, pracovníky z praxe a místní/regionální rozhodovací orgány za účelem sdílení osvědčených postupů v oblasti integrace nově příchozích jednotlivců prostřednictvím formálního i neformálního vzdělávání.

2017

Komise

Odstraňovat překážky zapojení dětí migrantů, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, a to dívek i chlapců, do předškolního vzdělávání na základě vytvoření evropského rámce kvality v oblasti předškolního vzdělávání a péče (ECEC) včetně poskytování pomoci a podpory zaměstnancům ECEC při řešení specifické situace rodin migrantů.

2016

Komise, členské státy

Podporovat zvyšování kvalifikace osob s nedostatečnou či nízkou kvalifikací v rámci nové agendy dovedností pro Evropu.

2016–2017

Komise, členské státy

Financovat nadnárodní projekty a partnerství na podporu inkluzivního vzdělávání, odborné přípravy a mládeže se zvláštním zaměřením na projekty spojené s migrací a mezikulturním dialogem v rámci programu Erasmus+.

2016–2017

Komise, členské státy, občanská společnost

Pokračovat v analýze výsledků integrace státních příslušníků třetích zemí v rámci evropského semestru.

každoročně

Komise

Poskytovat podporu učitelům a zaměstnancům škol ohledně způsobu propagace inkluzivního vzdělávání a řešit zvláštní potřeby studujících z řad migrantů a integraci uprchlíků prostřednictvím on-line kurzů a aktivit profesního rozvoje s využitím on-line platformy School Education Gateway.

2016

Komise

Trh práce a odborná příprava

Vypracovat „Soubor dovedností pro státní příslušníky třetích zemí“ v rámci nové agendy dovedností pro Evropu s cílem podporovat včasnou identifikaci dovedností a kvalifikací žadatelů o azyl, uprchlíků a jiných státních příslušníků třetích zemí.

2016–2017

Komise, členské státy

Zlepšit uznávání akademických kvalifikací státních příslušníků třetích zemí, mimo jiné prostřednictvím:

školení zaměstnanců v přijímacích zařízeních s cílem umožnit rychlejší zahájení postupů uznávání,

zlepšení přístupu k postupům uznávání akademických kvalifikací osob požívajících mezinárodní ochrany,

zlepšení komunikačních kanálů pro sdílení informací mezi středisky ENIC-NARIC a příslušnými zúčastněnými stranami včetně vzdělávacích činností, které provozují nevládní organizace v přijímacích zařízeních,

vytvoření souboru nástrojů pro hodnocení kvalifikací podporujícího uznávání akademických kvalifikací uprchlíků.

2016–2017

Komise, členské státy

Zlepšit transparentnost a porozumění kvalifikacím získaným ve třetích zemích, a to prostřednictvím revize evropského rámce kvalifikací (návrh doporučení Rady přijatého v rámci nové agendy dovedností pro Evropu), která zlepší jeho provádění a rozšíří jeho působnost tak, aby zahrnoval možnost vytvoření vazby s rámci kvalifikací z jiných regionů ve světě.

2016–2017

Komise, členské státy

Financovat projekty podporující: zrychlené začlenění na trh práce a do odborné přípravy (například prostřednictvím posuzování dovedností a kvalifikací, jazykové přípravy zaměřené na zaměstnanost a zácviku na pracovišti) a integraci uprchlíků a žen na trh práce (EaSI/AMIF).

2016–2017

Komise, členské státy, občanská společnost

Podporovat sdílení úspěšných postupů v oblasti integrace na trh práce prostřednictvím stávajících sítí a programů (Evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti, koordinátoři záruk pro mladé, program vzájemného učení a Evropská síť pro rozvoj venkova).

2016

Komise, členské státy

Vytvořit on-line úložiště úspěšných postupů v oblasti integrace žadatelů o azyl a uprchlíků na trh práce jako zdroj pro tvůrce politik v členských státech.

2016

Komise, členské státy

Science4Refugee: iniciativa umožňující přidělit uprchlíkům a žadatelům o azyl, kteří mají vědecké vzdělání, vhodné pozice na univerzitách a výzkumných institucích v EU.

2016–2017

Komise

Poskytovat finanční prostředky na posílení kapacity obcí a místních orgánů v oblasti postupů přijímání a integrace uprchlíků se zaměřením na integraci na trh práce.

2016–2017    

Komise, členské státy, místní a regionální orgány

Pokračovat v analýze výsledků integrace státních příslušníků třetích zemí v rámci evropského semestru.

každoročně

Komise

Zlepšit osvětové činnosti zaměřené na zranitelné mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, včetně těch, kteří pocházejí z rodin migrantů, v rámci systémů záruk pro mladé lidi.

2016–2017

Komise, členské státy

Stanovit osvědčené postupy s cílem prosazovat a podporovat podnikání migrantů a financovat pilotní projekty za účelem jejich šíření.

2016

Komise, členské státy

Uspořádat soutěž o nejlepší sociální inovaci s cílem udělovat ceny za inovace v oblasti produktů, technologií, služeb a modelů, které mohou podporovat integraci uprchlíků a jiných státních příslušníků třetích zemí.

2016

Komise, soukromý sektor

Podporovat sdílení úspěšných postupů v oblasti integrace do odborného vzdělávání a přípravy a vzájemného učení prostřednictvím stávajících iniciativ a programů politiky (Evropská aliance pro učňovskou přípravu, Evropský pakt mládeže, Erasmus+, ESF, Vzdělávání a odborná příprava 2010)

2016–2017

Komise, členské státy, soukromý sektor

Přístup k základním službám

Podporovat využívání finančních prostředků EU na přijímání, vzdělávání, bydlení a zdravotnické a sociální infrastruktury pro státní příslušníky třetích zemí.

2016-2017

Komise

Posílit spolupráci s Evropskou investiční bankou s cílem poskytnout finanční prostředky na dočasné ubytování a zdravotnická zařízení pro nově příchozí státní příslušníky třetích zemí a na sociální bydlení.

2016-2017

Komise, členské státy, EIB

Podporovat vzájemné učení mezi členskými státy ohledně toho, jak řešit problematiku bydlení

2017

Komise, členské státy

Podporovat osvědčené postupy v oblasti poskytování péče o zranitelné státní příslušníky třetích zemí a uprchlíky včetně žen, dětí a starších osob v rámci programu v oblasti zdraví (roční pracovní plán na rok 2016).

2016

Komise, členské státy, zúčastněné strany v oblasti zdravotnictví

Vytvářet pilotní vzdělávací moduly pro zdravotníky a příslušníky donucovacích orgánů ohledně zdraví státních příslušníků třetích zemí s cílem modernizovat a posilovat dovednosti a schopnosti zdravotníků „v první linii“ a prosazovat holistický přístup ke zdravotní péči o jednotlivce.

2016–2017

Komise, členské státy, zúčastněné strany v oblasti zdravotnictví



Aktivní účast a sociální začleňování

Vytvářet příručky a sady nástrojů pro pracovníky z praxe týkající se kulturního povědomí a vyjádření, mezikulturního dialogu, aktivní účasti státních příslušníků třetích zemí na politickém, společenském a kulturním životě a sportu v hostitelských společnostech a přínosu práce s mládeží.

2016–2017

Komise, členské státy, zúčastněné strany v oblasti vzdělávání

Zahájit projekty na podporu mezikulturního dialogu a evropských hodnot prostřednictvím kultury, filmů a umění (Tvůrčí Evropa).

2016

Komise, členské státy, občanská společnost

Financovat projekty podporující zapojení státních příslušníků třetích zemí do politického, společenského a kulturního života v rámci AMIF.

2016–2017

Komise, členské státy, občanská společnost

Financovat síť měst, partnerství měst a projekty občanské společnosti týkající se občanské účasti, a to i pro státní příslušníky třetích zemí, v rámci programu „Evropa pro občany“.

2016–2020

Komise, členské státy, místní a regionální orgány, občanská společnost

Řešit xenofobii zvyšováním povědomí a podporou osvědčených postupů při potlačování xenofobních činů a projevů v kontextu nově vytvořené pracovní skupiny na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiných projevů nesnášenlivosti.

od 2016

Komise, členské státy, občanská společnost

Podporovat projekty, které se zabývají integrací uprchlíků v rámci Evropské dobrovolné služby (součást programu Erasmus+)

2016

Komise, členské státy, občanská společnost

Financovat projekty v oblasti prevence a boje proti rasismu a xenofobii, včetně zločinů spáchaných z nenávisti a nenávistných projevů, s cílem dosáhnout lepšího porozumění mezi komunitami a podpořit mezináboženské a mezikulturní aktivity a projekty a nevládní organizace EU, které bojují proti diskriminaci v rámci programu regionálních hospodářských společenství.

2016–2017

Komise, členské státy, občanská společnost

Vytvořit webovou stránku sloužící jako jedno správní místo za účelem poskytování informací o příslušném financování ze strany EU, které podporuje projekty a iniciativy posilující toleranci a boj proti rasismu, xenofobii a diskriminaci.

2016

Komise

Financovat projekty s cílem šířit a opakovat osvědčené postupy podporující sociální začleňování na nejzákladnější úrovni včetně integrace v rámci programu Erasmus+.

2016–2017

Komise

Vypracovat soubor nástrojů pro tvůrce politik a pracovníky s mládeží týkající se přínosu práce s mládeží a informálního a neformálního vzdělávání v oblasti integrace.

2016–2017

Komise, členské státy, zúčastněné strany v oblasti vzdělávání

Financovat nadnárodní kulturní a audiovizuální projekty na podporu integrace uprchlíků v rámci programu Tvůrčí Evropa.

2016

Komise, občanská společnost

Zahájit projekty na podporu sociálního začleňování prostřednictvím mládeže a sportu v rámci programu Erasmus+.

2016

Komise, členské státy, občanská společnost

Financovat projekty pro včasnou identifikaci, ochranu a integraci státních příslušníků třetích zemí, kteří se stali obětmi obchodu s lidmi, včetně zaměření na děti a děti bez doprovodu, v rámci fondu AMIF.

2016–2017

Komise, členské státy, občanská společnost

Nadále pracovat s Evropským parlamentem a Radou na přijetí protidiskriminační směrnice.

Identifikovat a šířit osvědčené postupy týkající se podpory žen.

2016–2017

Komise, členské státy, občanská společnost

Nástroje pro koordinaci, financování a sledování

Posílit síť vnitrostátních kontaktních míst pro integraci a přeměnit ji v „Evropskou integrační síť“ podporující vzájemné učení mezi členskými státy.

2016–2017

Komise, členské státy

Podporovat spolupráci mezi různými úrovněmi správy včetně regionální a místní úrovně prostřednictvím partnerství v rámci městské agendy EU se zaměřením na integraci státních příslušníků třetích zemí.

2016–2017

Komise, členské státy, místní a regionální orgány,

Podporovat inovační opatření na místní úrovni prostřednictvím cíleného financování, a to i v rámci programu Urban Innovative Actions.

2016–2017

Komise, místní a regionální orgány

Posílit koordinaci a strategické propojení všech příslušných nástrojů financování EU s cílem zvýšit dopad podpory EU na celkovou integraci státních příslušníků třetích zemí.

2016–2017

Komise, členské státy

Posílit spolupráci prostřednictvím specializovaných výměn a návštěv s příslušnými vnitrostátními orgány v rámci všech příslušných fondů EU.

2016–2017

Komise, členské státy

V souvislosti se zásadou partnerství a sdílenou odpovědností posílit zapojení všech příslušných aktérů, mimo jiné na základě podpory výměny zkušeností mezi jednotlivými aktéry ohledně využití prostředků z ESF pro integraci uprchlíků prostřednictvím nadnárodní sítě ESF pro spolupráci v oblasti migrace.

2016–2017

Komise, členské státy, další subjekty

Dále rozvíjet poznatky o integraci na úrovni EU, mimo jiné prostřednictvím sledování výsledků integrace na místní úrovni.

2016–2017

Komise, členské státy, rovněž ve spolupráci s OECD

Sledovat sociální začleňování a zapojení migrantů, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, do společnosti z hlediska základních práv.

2016

Agentura EU pro základní práva

(1)

Eurostat (2015).

(2)

Tento akční plán se zaměřuje na integraci přistěhovalců včetně uprchlíků, kteří jsou státními příslušníky zemí, které nejsou členy EU, a kteří jsou v EU legálně. Netýká se státních příslušníků členských států EU, kteří pocházejí z přistěhovaleckých rodin svých rodičů nebo prarodičů, ani občanů EU, kteří využívají svého práva na volný pohyb, a jejich rodinných příslušníků.

(3)

Závěry zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 5.–6. června 2014 http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/jha/82745.pdf .

(4)

KOM(2011) 455 v konečném znění ze dne 20. července 2011.

(5)

Údaje Eurostatu: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Migrant_integration_statistics_-_overview a OECD/Evropská unie 2015, Indicators of Immigration Integration 2015 Settling In.

(6)

Zprávy Komise o relokaci a znovuusídlování COM (2016) 165 final; COM (2016) 222 final; COM(2016) 360 final.

(7)

COM(2015) 240 final ze dne 13. května 2012.

(8)

 COM(2016) 197 final ze dne 6. dubna 2016.

(9)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. dubna 2016 k situaci ve Středomoří a potřebě uceleného přístupu EU k migraci (2015/2095(INI)).

(10)

 V roce 2015 byla míra zaměstnanosti státních příslušníků třetích zemí o 12,4 procentního bodu nižší než u státních příslušníků hostitelských zemí, přičemž mimořádně nízká byla míra zaměstnanosti žen. Migranti ze třetích zemí jsou často nezaměstnaní i v případě, že jsou držiteli univerzitního diplomu. Nedostatečné vzdělávací výsledky jsou dvakrát vyšší u první generace přistěhovalců (42 %) v porovnání se studenty, jejichž rodiče se narodili v dané zemi (20 %), ale jsou stále vysoké i u druhé generace (osoby narozené v dané zemi s rodiči narozenými v zahraničí) (34 %). V roce 2014 bylo ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 49 % státních příslušníků třetích zemí, přičemž u státních příslušníků hostitelské země se jednalo o 22 %. 18,2 % mladé populace, která není narozena v EU, čelilo závažné materiální deprivaci. Státní příslušníci třetích zemí častěji žili v přeplněné domácnosti než domácí obyvatelstvo.

(11)

Evropský semestr 2016: Posouzení pokroku ve strukturálních reformách, předcházení a nápravě makroekonomické nerovnováhy a výsledky hloubkových přezkumů strukturálních reforem podle nařízení (EU) č. 1176/2011 (COM(2016) 95 final/2).

(12)

Například OECD, The Fiscal Impact of Immigration in OECD Countries (Fiskální dopad imigrace v zemích OECD), v publikaci „International Migration Outlook 2013“ (Mezinárodní přehled migrace 2013) a přezkum politiky ES „Research on Migration: Facing Realities and Maximising Opportunities“ (Výzkum v oblasti migrace: vypořádání se se skutečností a využívání příležitostí) 2016.

(13)

Dokument, který zveřejnilo Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti Evropské komise, nazvaný „ An Economic Take on the Refugee Crisis .

(14)

Členské státy mají zvláštní povinnosti vyplývající z právních předpisů EU – zejména ze směrnice o podmínkách přijetí (2013/33/EU) a ze směrnice o podmínkách pro získání postavení uprchlíka (2011/95/EU) – poskytovat žadatelům o azyl řádné podmínky přijetí od samého počátku, zajistit jim rovný přístup na trh práce a usnadnit jim přístup k pracovním místům, jakmile je jim přiznán status ochrany, jakož i zajistit jim rovné zacházení v souvislosti s uznáváním diplomů, a usnadnit jim situaci v konkrétních oblastech.

(15)

Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti (COM(2016) 381), bude zveřejněno.

(16)

  http://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/gac/2016/05/24/ .

(17)

C(2015) 3560 final.

(18)

C(2015) 9490.

(19)

  http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/03/18-eu-turkey-statement/ .

(20)

COM(2016) 197 final ze dne 6. dubna 2016.

(21)

Zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu o migraci (COM(2016) 385, ze dne 7. června 2016).

(22)

  http://www.consilium.europa.eu/en/meetings/international-summit/2015/11/ACTION_PLAN_EN_pdf/ .

(23)

Závěrečná zpráva: http://www.eurocities.eu/eurocities/news/-Building-a-resettlement-network-of-European-cities-and-regions-SHARE-project-publication-WSPO-A9SHLX .

(24)

COM(2016) 197 final ze dne 6. dubna 2016.

(25)

Pomocí soukromých sponzorských programů hradí organizace občanské společnosti nebo skupiny jednotlivců náklady na znovuusídlení a ve spolupráci s místními komunitami zajišťují počáteční integraci přesídlených uprchlíků.

(26)

Projekt EU-FRANK: Facilitating resettlement and Refugee Admission through New Knowledge (iniciativa usnadňující znovuusídlování a přijímání uprchlíků na základě nových poznatků): projekt financovaný EU, který řídí Švédská agentura pro migraci 2016–2020.

(27)

Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti (COM(2016) 381), bude zveřejněno.

(28)

Dokument, který zveřejnilo Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti Evropské komise, nazvaný „ An Economic Take on the Refugee Crisis .

(29)

Eurostat: Migrant integration in the EU labour market ze dne 6. června 2016.

(30)

Více než 40 % pracovníků ze třetích zemí s vysokou úrovní vzdělání pracuje v povoláních vyžadujících střední nebo nízkou kvalifikaci, v porovnání s přibližně 20 % v případě státních příslušníků hostitelské země, Eurostat, šetření o pracovních silách.

(31)

V roce 2015 byla zaměstnána necelá polovina populace žen, které jsou státními příslušnicemi třetí země, což představovalo míru zaměstnanosti o více než 16 procentních bodů nižší než míra zaměstnanosti žen se státní příslušností EU.

(32)

Na trojstranné sociální vrcholné schůzce se dvakrát ročně scházejí vedoucí představitelé orgánů EU a sociální partneři z EU za účelem projednání aktuálních otázek.

(33)

  https://www.etuc.org/sites/www.etuc.org/files/press-release/files/14.03.16_final_eco_soc_partners_message_refugee_crisis.pdf .

(34)

Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti (COM(2016) 381), bude zveřejněno.

(35)

Sociální bydlení může být podporováno v rámci programů evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020.

(36)

Dosud byly schváleny tři úvěry v celkové výši přibližně 800 milionů EUR, které představují úvěrové financování ve prospěch přibližně 250 000 uprchlíků (Německo a Francie, celkové náklady na projekt přibližně 1,6 miliardy EUR, přičemž probíhá hodnocení dalšího úvěru). Náklady na další vzdělávání a sociální podporu uprchlíků v souvislosti s investicemi do ubytování financuje rovněž Evropská investiční banka.

(37)

  http://ec.europa.eu/regional_policy/cs/policy/themes/urban-development/agenda/ .

(38)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o aktuálním stavu provádění prioritních opatření v rámci Evropského programu pro migraci, COM(2016) 85 final.

(39)

Poradní výbor pro rovnost pohlaví (řídící struktura vedená Komisí) vydá letos stanovisko k rovnému postavení žen a mužů v rámci Evropského programu pro migraci.

(40)

Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000 a směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000.

(41)

 Návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, KOM(2008) 426 v konečném znění.

(42)

Rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva.

(43)

  https://ec.europa.eu/migrant-integration/index.cfm?action=furl.go&go=/the-eu-and-integration/eu-actions-to-make-integration-work .

(44)

Fórum pro integraci založila Evropská komise v partnerství s Evropským hospodářským a sociálním výborem.

(45)

  http://ec.europa.eu/europe2020/making-it-happen/country-specific-recommendations/index_cs.htm .

(46)

  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=URISERV:ef0016&from=CS .

(47)

  http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13631-2015-INIT/cs/pdf .

(48)

  http://ec.europa.eu/regional_policy/cs/newsroom/news/2016/04/04-05-2016-long-term-management-of-migratory-flows-a-new-partnership-between-the-commission-and-european-cities .

(49)

  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52011DC0847&from=CS .

(50)

 Projekty se zaměřovaly především na jazykovou výuku, občanskou orientaci, usnadnění přístupu na trh práce, výměny s hostitelskou společností / mezikulturní dialog a budování kapacit zúčastněných stran v oblasti integrační politiky včetně vytváření nástrojů a ukazatelů.

(51)

Z ostatních fondů, jako je například program Erasmus+, bylo v období let 2014–2015 financováno více než 200 projektů, které se zabývaly otázkou uprchlíků nebo řešily problémy spojené se začleňováním uprchlíků.

(52)

  http://ec.europa.eu/priorities/sites/beta-political/files/state_of_the_union_2015_en.pdf .

  http://ec.europa.eu/priorities/sites/beta-political/files/state_of_the_union_2015_en.pdf .

(53)

  http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/financing/fundings/docs/synergies_between_amif_and_other_eu_funds_in_relation_to_migrants_en.pdf a http://ec.europa.eu/esf/BlobServlet?docId=14499&langId=en  

(54)

V rámci obou fondů jsou rovněž k dispozici finanční prostředky na budování kapacit, řádnou správu a podporu malých a středních podniků, které mohou také přispět k celkovým investicím na podporu integrace státních příslušníků třetích zemí.

(55)

V roce 2015 vydala Evropská komise zvláštní pokyny pro členské státy s cílem řešit segregaci marginalizovaných komunit včetně migrantů v oblasti vzdělávání a bydlení v rámci programů ESI fondů: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/informat/2014/thematic_guidance_fiche_segregation_en.pdf .

(56)

V rámci evropských strukturálních a investičních fondů může k sociální integraci migrantů přispět Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) tím, že jim poskytne odbornou přípravu a vzdělávání a rovněž podporu na zahájení činnosti, pokud se chtějí stát osobami samostatně výdělečně činnými. Může také podpořit provádění integrovaných strategií místního rozvoje, které mohou přistěhovalcům také poskytovat širokou škálu služeb. Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) může podpořit poskytování základní materiální pomoci a/nebo opatření v oblasti sociálního začleňování státním příslušníkům třetích zemí, pokud jsou součástí cílové skupiny vymezené na vnitrostátní úrovni. ERASMUS+ poskytuje členským státům 400 milionů EUR s cílem zlepšit sociální začleňování prostřednictvím vzdělávání. EU financuje výzkum v oblasti integrace migrantů v rámci rámcového programu 7 a v rámci programu Horizont 2020. Přehled nejdůležitějších zjištění souvisejících výsledků a nejdůležitějších zjištění viz přezkum politiky „Research on Migration: Facing Realities and Maximising Opportunities“ 2016, s. 51–87.

(57)

Fond pro vnitřní bezpečnost.

(58)

V souladu s ustanoveními nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů, Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1–7.

(59)

Evropská unie například zahájila spolu s OECD společné mezinárodní srovnávání výsledků integrace, které poskytuje tvůrcům politik referenční měřítka, která jim umožňují porovnat výsledky ve své vlastní zemi s výsledky z jiných zemí a identifikovat osvědčené postupy. OECD/Evropská unie 2015, Indicators of Immigration Integration 2015 – Settling In (Ukazatele integrace imigrace 2015 – usazování). V budoucnu budou analyzovány rovněž výsledky integrace na místní úrovni. Agentura EU pro základní práva v současné době pracuje na sledování sociálního začleňování a zapojení migrantů a jejich potomků do společnosti z hlediska základních práv, a v roce 2017 zveřejní výsledky druhé vlny největšího průzkumu provedeného v celé EU o zkušenostech s diskriminací, viktimizací související se zločiny spáchanými z nenávisti a se zapojením migrantů a menšin do společenského dění (EU-MIDIS II).

(60)

Doporučení pro jednotlivé země na rok 2016, přijatá dne 18. května 2016: http://ec.europa.eu/europe2020/making-it-happen/country-specific-recommendations/index_cs.htm .

Top