This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Opinion of the European Committee of the Regions — Reform of the Common European Asylum System
Stanovisko Evropského výboru regionů — Reforma společného evropského azylového systému
Stanovisko Evropského výboru regionů — Reforma společného evropského azylového systému
OJ C 185, 9.6.2017, p. 91–104 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
9.6.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 185/91 |
Stanovisko Evropského výboru regionů — Reforma společného evropského azylového systému
(2017/C 185/12)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
COM(2016) 270 final
Čl. 3 odst. 3 a odst. 5
Přístup k řízení o posouzení žádosti o mezinárodní ochranu
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
3. Před použitím kritérií pro určení příslušného členského státu podle kapitol III a IV první členský stát, ve kterém byla podána žádost o mezinárodní ochranu: |
3. Před použitím kritérií pro určení příslušného členského státu podle kapitol III a IV první členský stát, ve kterém byla podána žádost o mezinárodní ochranu: |
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
4. […] |
4. […] |
||||||||
5. Členský stát, který posoudil žádost o mezinárodní ochranu, včetně případů uvedených v odstavci 3, je příslušný i za posouzení všech dalších předložených údajů nebo následné žádosti tohoto žadatele v souladu s články 40, 41 a 42 směrnice 2013/32/EU, bez ohledu na to, zda žadatel území členských států opustil nebo z něj byl vyhoštěn. |
5. Členský stát, který posoudil žádost o mezinárodní ochranu, včetně případů uvedených v odstavci 3, je příslušný i za posouzení všech dalších předložených údajů nebo následné žádosti tohoto žadatele v souladu s články 40, 41 a 42 směrnice 2013/32/EU, bez ohledu na to, zda žadatel území členských států opustil nebo z něj byl vyhoštěn. |
Odůvodnění
Je třeba dosáhnout rovnováhy mezi požadavkem na rychlost fungování a účinnost systému a na ochranu základních práv. Zavedení předběžné kontroly způsobilosti, která je v souladu s prvním požadavkem, tudíž nesmí vést k odejmutí práva na účinný přezkum žádostí předložených těmi, kteří pocházejí ze zemí, u nichž je míra přijímání relativně vysoká. V tomto ohledu se připomíná, že většina nezletilých, včetně nezletilých osob bez doprovodu, pochází ze zemí, u nichž se míra přijímání pohybuje kolem 50 %.
Pozměňovací návrh 2
COM(2016) 270 final
Čl. 7 odst. 1
Osobní pohovor
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
1. Za účelem usnadnění určování příslušného členského státu, uskuteční členský stát, který vede řízení o určení příslušného členského státu podle tohoto nařízení, osobní pohovor s žadatelem s výjimkou případů, kdy žadatel uprchl nebo kdy v souladu s čl. 4 odst. 2 již poskytl informace dostačující pro určení příslušného členského státu. Pohovor musí žadateli rovněž umožnit, aby správně pochopil informace, které mu byly poskytnuty v souladu s článkem 6. |
1. Za účelem usnadnění určování příslušného členského státu, uskuteční členský stát, který vede řízení o určení příslušného členského státu podle tohoto nařízení, osobní pohovor s žadatelem s výjimkou případů, kdy žadatel bez opodstatněného a řádně doloženého důvodu uprchl nebo kdy v souladu s čl. 4 odst. 2 již poskytl informace dostačující pro určení příslušného členského státu. Pohovor musí žadateli rovněž umožnit, aby správně pochopil informace, které mu byly poskytnuty v souladu s článkem 6. |
Odůvodnění
Má se za to, že vzhledem k závažnosti důsledků, které návrh Komise vyjmenovává v souvislosti se skutečností, že se žadatel zdržuje na neznámém místě (neprovedení osobního pohovoru a urychlené posuzování žádosti), by žadatel měl mít možnost prokázat opodstatněný důvod a znovu tak získat všechna svá práva.
Pozměňovací návrh 3
COM(2016) 270 final
Článek 7
Osobní pohovor
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Vložit nový odstavec za odstavec 5: 6. Při pohovoru uvedeném výše v tomto článku musí být žadatel informován o možnosti požádat o přijetí v určitém členském státu (a uvést další následné státy, nejvýše však dva). V takovém případě mu musí být kladeny konkrétní otázky s cílem zjistit jeho jazykové znalosti, předchozí pobyt, kontakty s komunitami v dané zemi nebo daném regionu původu, v nichž oprávněně pobýval, odbornou kvalifikaci a veškeré další skutečnosti, které jsou důležité pro jeho sociální užitečnost a snazší sociální začlenění, byť jen dočasné. |
Odůvodnění
S cílem odradit od druhotných pohybů se považuje za účelnější zjistit již na počátku, které zemi nebo zemím (nejvýše však třem) dává žadatel přednost, zjistit jeho znalosti, kontakty a dovednosti, které by mohly usnadnit jeho byť jen dočasné začlenění, které by bylo přínosné pro sociální vyváženost v hostitelské zemi.
Pozměňovací návrh 4
COM(2016) 270 final
Čl. 8 odst. 2
Záruky pro nezletilé osoby
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Každý členský stát zajistí v případech, kdy je nezletilá osoba bez doprovodu povinna být přítomna, aby byla tato nezletilá osoba bez doprovodu během příslušných řízení podle tohoto nařízení zastupována svým zástupcem a aby jí byl tento zástupce nápomocen. |
Každý členský stát zajistí, aby byla nezletilá osoba bez doprovodu během příslušných řízení podle tohoto nařízení zastupována svým zástupcem a aby jí byl tento zástupce nápomocen. |
Odůvodnění
Má se za to, že nezletilým osobám bez doprovodu by vzhledem k jejich zranitelnosti měla být vždy zajištěna pomoc a zastupování, i pokud se z nějakého důvodu nenacházejí v členském státu příslušném k posouzení jejich žádosti.
Pozměňovací návrh 5
COM(2016) 270 final
Článek 10
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
1. Pokud je žadatelem nezletilá osoba bez doprovodu, použijí se pouze kritéria stanovená v tomto článku v pořadí, v jakém jsou uvedena v odstavcích 2 až 5. |
1. Pokud je žadatelem nezletilá osoba bez doprovodu, použijí se pouze kritéria stanovená v tomto článku v pořadí, v jakém jsou uvedena v odstavcích 2 až 5. |
2. Příslušným členským státem je ten členský stát, ve kterém se oprávněně nachází rodinný příslušník nezletilé osoby, pokud je to v jejím nejlepším zájmu. Je-li žadatelem vdaná či ženatá nezletilá osoba, jejíž manžel či manželka se nenacházejí oprávněně na území členských států, je příslušným členským státem ten členský stát, v němž se oprávněně nachází otec, matka nebo jiný dospělý, jenž je za tuto nezletilou osobu zodpovědný podle práva nebo praxe dotyčného členského státu, nebo sourozenec. |
2. Příslušným členským státem je ten členský stát, ve kterém se oprávněně nachází rodinný příslušník nezletilé osoby, pokud je to v jejím nejlepším zájmu. Je-li žadatelem vdaná či ženatá nezletilá osoba, jejíž manžel či manželka se nenacházejí oprávněně na území členských států, je příslušným členským státem ten členský stát, v němž se oprávněně nachází otec, matka nebo jiný dospělý, jenž je za tuto nezletilou osobu zodpovědný podle práva nebo praxe dotyčného členského státu, nebo sourozenec. |
3. Pokud je žadatelem osoba, která má příbuzného, jenž se oprávněně nachází v jiném členském státě, a pokud se na základě posouzení jednotlivého případu dojde k závěru, že tento příbuzný se o ni může postarat, tento členský stát sloučí nezletilou osobu s jejím příbuzným a je příslušným členským státem za předpokladu, že je to v nejlepším zájmu nezletilé osoby. |
3. Pokud je žadatelem osoba, která má příbuzného, jenž se oprávněně nachází v jiném členském státě, a pokud se na základě posouzení jednotlivého případu dojde k závěru, že tento příbuzný se o ni může postarat, tento členský stát sloučí nezletilou osobu s jejím příbuzným a je příslušným členským státem za předpokladu, že je to v nejlepším zájmu nezletilé osoby. |
4. Pokud se rodinní příslušníci žadatele nebo jeho příbuzní uvedení v odstavcích 2 a 3 zdržují ve více než jednom členském státě, rozhodne se o příslušném členském státě s ohledem na nejlepší zájem nezletilé osoby bez doprovodu. |
4. Pokud se rodinní příslušníci žadatele nebo jeho příbuzní uvedení v odstavcích 2 a 3 zdržují ve více než jednom členském státě, rozhodne se o příslušném členském státě s ohledem na nejlepší zájem nezletilé osoby bez doprovodu. |
5. V případě, že není přítomen žádný rodinný příslušník nebo příbuzný uvedený v odstavcích 2 a 3, je příslušným členským státem ten členský stát, ve kterém nezletilá osoba bez doprovodu podala první žádost o mezinárodní ochranu, neprokáže-li se, že to není v nejlepším zájmu nezletilé osoby. |
5. V případě, že není přítomen žádný rodinný příslušník nebo příbuzný uvedený v odstavcích 2 a 3, je příslušným členským státem ten členský stát, ve kterém se nezletilá osoba bez doprovodu v daný okamžik nachází, neprokáže-li se, že to není v nejlepším zájmu nezletilé osoby. |
6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57, pokud jde o zjišťování totožnosti rodinných příslušníků nebo příbuzných nezletilé osoby bez doprovodu; kritéria, na jejichž základě se stanoví, zda existují prokázané rodinné vazby; kritéria, na jejichž základě se posoudí schopnost příbuzného postarat se o nezletilou osobu bez doprovodu, včetně případů, kdy se rodinní příslušníci, sourozenci či příbuzní nezletilé osoby bez doprovodu zdržují ve více než jednom členském státě. Při přijímání aktů v přenesené pravomoci Komise nepřekročí meze dané nejlepším zájmem dítěte, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 3. |
6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57, pokud jde o zjišťování totožnosti rodinných příslušníků nebo příbuzných nezletilé osoby bez doprovodu; kritéria, na jejichž základě se stanoví, zda existují prokázané rodinné vazby; kritéria, na jejichž základě se posoudí schopnost příbuzného postarat se o nezletilou osobu bez doprovodu, včetně případů, kdy se rodinní příslušníci, sourozenci či příbuzní nezletilé osoby bez doprovodu zdržují ve více než jednom členském státě. Při přijímání aktů v přenesené pravomoci Komise nepřekročí meze dané nejlepším zájmem dítěte, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 3. |
7. Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů jednotné podmínky pro konzultace a výměnu informací mezi členskými státy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2. |
7. Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů jednotné podmínky pro konzultace a výměnu informací mezi členskými státy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2. |
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh je v souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie (rozsudek MA a další ve věci C-648/11) a jeho účelem je zaručit, aby řízení o určení příslušného členského státu nebylo zbytečně prodlužováno.
Pozměňovací návrh 6
COM(2016) 270 final
Vložit nový článek za článek 14:
Preference, dovednosti a důležité vazby
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
1. Pokud při osobním pohovoru uvedeném v článku 7 žadatel projevil preferenci pro určitý členský stát (nebo pro následně uvedené další členské státy, nejvýše však dva) a existují prokázané nebo pravděpodobné aspekty, jako jsou jazykové znalosti, kontakty s komunitami v dané zemi nebo daném regionu původu, zvláštní odborná kvalifikace a pracovní příležitosti nebo jiné skutečnosti, které jsou důležité pro sociální začlenění, byť jen dočasné, podle údajů, které každoročně zveřejňuje EASO, bude předmětný členský stát příslušný k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu, ledaže by pro dotčenou zemi již v běžném roce byl překročen práh 50 % referenčního počtu určeného podle klíče stanoveného v článku 35. 2. Byl-li již v běžném roce výše uvedený práh překročen, přijme příslušnost k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu v tomto pořadí:
3. Pokud byl práh uvedený v odstavci 1 překročen i v zemích zmíněných v odstavci 2, určí se členský stát příslušný k posouzení žádosti v souladu s následujícími články této kapitoly. |
Odůvodnění
S ohledem na dodržování základních práv a zásady solidarity a spravedlivého rozdělení a s cílem odradit od druhotných pohybů se má za to, že v pořadí kritérií pro určení příslušného členského státu musí být prioritou kontakty a možnosti začlenění uvedené žadatelem a přijímací kapacita jednotlivých zemí (určená podle referenčního klíče pro každou zemi podle článku 35), a teprve pak kritérium země vstupu. To ostatně také lépe odpovídá celkové logice pořadí kritérií stanovených v kapitole III (v níž se upřednostňují v prvé řadě kritéria týkající se vlastností a životní dráhy žadatele: v pořadí nezletilost, rodinné vazby a držení dokladů vydaných členským státem, byť i propadlých – avšak méně než dva roky).
Z důvodu zásady spravedlivého rozdělení a solidarity by však mělo být rovněž omezeno použití tohoto kritéria až do dosažení prahu 50 % přijímací kapacity jednotlivých zemí, aby se zabránilo tomu, že v období menšího přílivu žadatelů budou zatíženy pouze země považované za nejatraktivnější, což by vyčerpalo jejich přijímací schopnost.
K posuzování žádostí nad rámec výše uvedeného prahu (a až do dosažení dalšího vyššího prahu uvedeného v odstavci 3) budou příslušné výlučně země prvního vstupu.
Pozn.: Uvědomění ze strany EASO stanovené v článku 43 bude třeba provést i v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto pozměňovacího návrhu.
Pozměňovací návrh 7
COM(2016) 270 final
Čl. 28 odst. 2
Opravné prostředky
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
2. Členské státy stanoví lhůtu 7 dní od oznámení rozhodnutí o přemístění, v níž může dotyčná osoba uplatnit své právo na podání účinného opravného prostředku podle odstavce 1. |
2. Členské státy stanoví lhůtu 15 dní od oznámení rozhodnutí o přemístění, v níž může dotyčná osoba uplatnit své právo na podání účinného opravného prostředku podle odstavce 1. |
Odůvodnění
Je třeba dodržovat zásadu, podle níž musí být poskytnuta dostatečná lhůta v délce nejméně 14 dnů (věc Diouf).
Pozměňovací návrh 8
COM(2016) 270 final
Čl. 34 odst. 2
Obecná zásada
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
2. Odstavec 1 se použije, ukáže-li automatizovaný systém uvedený v čl. 44 odst. 1, že počet žádostí o mezinárodní ochranu, k nimž je určitý členský stát příslušný podle kritérií stanovených v kapitole III čl. 3 odst. 2 nebo 3 a článcích 18 a 19, spolu s počtem skutečně znovuusídlených osob přesahuje 150 % referenční hodnoty pro daný členský stát stanovené podle klíče uvedeného v článku 35. |
2. Odstavec 1 se použije, ukáže-li automatizovaný systém uvedený v čl. 44 odst. 1, že počet žádostí o mezinárodní ochranu, k nimž je určitý členský stát příslušný podle kritérií stanovených v kapitole III čl. 3 odst. 2 nebo 3 a článcích 18 a 19, spolu s počtem skutečně znovuusídlených osob přesahuje 120 % referenční hodnoty pro daný členský stát stanovené podle klíče uvedeného v článku 35. |
Odůvodnění
Považuje se za nutné stanovit takovou výši prahu pro aktivaci automatického relokačního mechanismu, která umožní jeho uplatňování, v každém případě však vyšší než přijímací kapacita členského státu (stanovená v souladu s čl. 34 odst. 2).
Výše, kterou navrhuje Komise (150 % referenční hodnoty pro daný členský stát), by totiž mj. vzhledem k větší nepružnosti celého systému ve světle změn navržených Komisí a s ohledem na příslušné statistiky posledních tří let také nemusela být vůbec aktivována a byla by použita teprve tehdy, až by systém přijímání a kapacita zpracování žádostí v nejvíce zasažených členských státech dosáhly svých hranic, což by následně zpomalilo celý systém a vyvolalo nevyhnutelné sociální napětí.
Pozn.: Uvědomění ze strany EASO stanovené v článku 43 bude třeba uzpůsobit prahu změněnému tímto pozměňovacím návrhem.
Pozměňovací návrh 9
COM(2016) 270 final
Článek 35
Referenční klíč
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
1. Pro účely korekčního mechanismu se referenční počet pro jednotlivé členské státy určuje podle klíče. |
1. Pro účely korekčního mechanismu se referenční počet pro jednotlivé členské státy určuje podle klíče. |
||||
2. Referenční klíč pro jednotlivé členské státy uvedený v odstavci 1 vychází z těchto kritérií založených na údajích Eurostatu: |
2. Referenční klíč pro jednotlivé členské státy uvedený v odstavci 1 vychází z těchto kritérií založených na údajích Eurostatu: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
Pro země, které za uplynulé tři roky přijaly v průměru vyšší počet příchozích, než jaký je určen na základě písmen a) a b), se pro následující rok referenční klíč sníží o hodnotu vypočtenou jako 20 % rozdílu mezi podílem založeným na HDP a populaci a průměrným počtem příchozích do členského státu za uplynulé tři roky. |
||||
3. Kritéria uvedená v odstavci 2 se použijí podle vzorce stanoveného v příloze I. |
3. Kritéria uvedená v odstavci 2 se použijí podle vzorce stanoveného v příloze I. |
||||
4. Agentura Evropské unie pro azyl stanoví referenční klíč a každoročně na základě údajů Eurostatu upraví hodnoty kritérií pro tento referenční klíč, jakož i referenční klíč uvedený v odstavci 2. |
4. Agentura Evropské unie pro azyl stanoví referenční klíč a každoročně na základě údajů Eurostatu upraví hodnoty kritérií pro tento referenční klíč, jakož i referenční klíč uvedený v odstavci 2. |
Odůvodnění
K určení skutečné aktuální přijímací kapacity členského státu je třeba přihlédnout k počtu již přijatých migrantů a k celkovému dopadu migrace na hospodářskou a sociální strukturu členského státu. Pozměňovací návrh zavádí do výpočtu referenčního klíče korekční prvek, aby se snížilo riziko, že nebudou splněny cíle solidarity a spravedlivého rozdělení, které byly v návrhu nařízení prohlášeny za prioritu. Tento pozměňovací návrh reaguje na potřebu přijmout komplexní přístup, který zohlední všechny politiky v oblasti azylu a všechny aspekty migrace.
Musí být samozřejmě upraven i vzorec uvedený v příloze 1 (na nějž odkazuje odstavec 3), a to v souladu s korekčním mechanismem navrženým v tomto pozměňovacím návrhu.
Pozměňovací návrh 10
COM(2016) 270 final
Čl. 37 odst. 3
Finanční solidarita
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
3. Na konci dvanáctiměsíčního období uvedeného v odstavci 2 sdělí automatizovaný systém členskému státu, který se neúčastnil korekčního přidělovacího mechanismu, pro kolik žadatelů by jinak byl členským státem přidělení. Tento členský stát poté odvede příspěvek solidarity ve výši 250 000 EUR na každého žadatele, který by mu jinak byl během příslušného období dvanácti měsíců přidělen. Příspěvek solidarity se vyplácí členskému státu, jenž byl určen jako příslušný k posouzení dotčených žádostí. |
3. Na konci dvanáctiměsíčního období uvedeného v odstavci 2 sdělí automatizovaný systém členskému státu, který se neúčastnil korekčního přidělovacího mechanismu, pro kolik žadatelů by jinak byl členským státem přidělení. Tento členský stát poté odvede příspěvek solidarity ve výši 60 000 EUR na každého žadatele, který by mu jinak byl během příslušného období dvanácti měsíců přidělen. Příspěvek solidarity se vyplácí členskému státu, jenž byl určen jako příslušný k posouzení dotčených žádostí. |
Odůvodnění
Uložení příspěvku solidarity členským státům, které odmítají přidělené žadatele (byť i dočasně), je pochopitelné a vychází ze správné zásady. Výše příspěvku však musí být určena na udržitelné a spravedlivé úrovni, aby se zamezilo nesouhlasu veřejnosti, který by v různých členských státech a priori vyvolal odmítnutí zásady solidarity. Proto se má za to, že je třeba stanovit takovou výši příspěvku (60 000 EUR), která bude vycházet z parametrů rovnosti, jako jsou např. průměrné roční náklady na přijímání a pomoc na každého žadatele, včetně nákladů na zdravotní péči, vynásobené průměrnou dobou trvání povolení, které mu bylo uděleno.
Pozměňovací návrh 11
COM(2016) 271 final
Článek 2
Úkoly
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
Agentura provádí tyto úkoly: |
Agentura provádí tyto úkoly: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
(…) |
(…) |
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že veškeré nebo některé služby přijímání a pomoci poskytují často místní a regionální orgány, se má za to, že by úřad EASO měl podporovat i je.
Pozměňovací návrh 12
COM(2016) 271 final
Čl. 3 odst. 2
Povinnost spolupracovat v dobré víře a vyměňovat si informace
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
2. Agentura úzce spolupracuje s Komisí a orgány členských států příslušnými pro oblast azylu, s vnitrostátními službami působícími v oblasti přistěhovalectví a azylu a s jinými vnitrostátními službami. Plněním úkolů agentury nejsou dotčeny úkoly jiných příslušných subjektů Unie, přičemž agentura úzce spolupracuje s těmito subjekty a s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). |
2. Agentura úzce spolupracuje s Komisí a orgány členských států příslušnými pro oblast azylu, s vnitrostátními službami působícími v oblasti přistěhovalectví a azylu a s jinými vnitrostátními, regionálními a místními službami. Plněním úkolů agentury nejsou dotčeny úkoly jiných příslušných subjektů Unie, přičemž agentura úzce spolupracuje s těmito subjekty a s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). |
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že veškeré nebo některé služby přijímání a pomoci poskytují často místní a regionální orgány, se má za to, že by úřad EASO měl spolupracovat také přímo s nimi.
Pozměňovací návrh 13
COM(2016) 272 final
Článek 38
Předávání údajů třetím zemím za účelem navracení
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Vložit nový odstavec za odstavec 3: 4. V žádném případě nesmí být předávány ani zpřístupněny informace třetím zemím, které se nepovažují za bezpečné třetí země ve smyslu směrnice 2013/32/EU. 5. V žádném případě nesmí být třetím zemím poskytovány informace o nezletilých, ani poté, co nezletilí dosáhnou plnoletosti. |
Odůvodnění
Zdá se, že ačkoli celý článek vychází z nutnosti usnadnit provádění navracení, vystavuje žadatele při návratu do země původu potenciálnímu pronásledování, zejména pokud tyto osoby nejsou schopny si samy zajistit náležitou ochranu údajů. Má se však za to, že by mělo být i nadále zakázáno přinejmenším sdílení údajů s třetími zeměmi, které se nepovažují za bezpečné, a sdílení údajů týkajících se nezletilých se všemi třetími zeměmi.
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,
Cíle a celková koncepce reformního balíčku
1. |
vítá rozhodnutí Evropské komise navrhnout reformu všech právních předpisů v oblasti azylu a upozorňuje na spojitost mezi návrhy obsaženými v prvním balíčku ze dne 4. května 2016 a v druhém balíčku ze dne 13. července 2016 (nařízení o kritériích uznávání práva na azyl; nařízení o zavedení jednotného postupu v otázkách azylu; společné standardy v oblasti pomoci). Stávající rozdíly v právních systémech, procesních systémech a systémech pomoci jednotlivých členských států totiž mají vliv na rozhodování žadatelů o azyl a zvyšují počet druhotných pohybů, což má dopad na účinnost systému pro určení příslušného členského státu a zvyšuje nutnost využívat systém Eurodac a podpory úřadu EASO; |
2. |
vítá některé z cílů prvního balíčku návrhů, jako je omezení nepovoleného druhotného pohybu, spravedlivější přerozdělování uchazečů o azyl mezi členské státy, posílení úřadu EASO a jeho přeměnu na agenturu; |
3. |
domnívá se, že přístup, který Komise zaujala v návrhu reformy nařízení Dublin III a podle nějž jsou nedostatky systému důsledkem mimořádných krizí, jež je nutné řešit jednak zavedením korekčního mechanismu, jednak posílením základního kritéria (příslušnosti země prvního vstupu do EU), je nedostatečný. Čelíme totiž strukturální krizi (v posledních třech letech, tj. mezi lety 2013 a 2015, se počet žádostí podaných během jednoho roku ztrojnásobil a překročil 1 200 000, což je devětkrát více než v roce 1985) a zvládání mimořádných událostí musí jít ruku v ruce se zavedením stabilního, účinného a integrovanějšího systému; |
4. |
konstatuje, že využívání stávajícího systému je vzhledem k donucovacím mechanismům (nepřípustnost; následné odmítnutí pomoci; zrychlené řízení) v mnoha směrech ještě méně pružné. Společní normotvůrci by proto měli pozorně ověřit slučitelnost těchto opatření se základními právy, zejména s právy nejzranitelnějších jedinců; |
5. |
domnívá se, že zásadní význam pro stabilitu systému řízení a přidělování žádostí o azyl má počet dříve přijatých žádostí, schopnost rychle vyřizovat žádosti žadatelů a odrazování od druhotného pohybu; |
6. |
doporučuje zapracovat pozitivní aspekty návrhu Komise (rozšířit pojetí rodinných příslušníků na sourozence a na vztahy vzniklé po opuštění země původu; význam dokladů vydaných členským státem, byť i propadlých) a více zohlednit životní dráhu, odbornou praxi a přání žadatelů, což přispěje k odrazování od druhotných pohybů. V této souvislosti zdůrazňuje, že by se při úsilí o zamezení nechtěným druhotným pohybům měla dávat co největší přednost pozitivním pobídkám před sankcemi; |
7. |
hodnotí kladně zavedení zrychlených a zjednodušených řízení. Upozorňuje však na to, že tato řízení musí být využita ke zvýšení účinnosti a rychlosti fungování systému, ale nesmí vést k omezení základních práv. Dále je toho názoru, že by při výpočtu za použití referenčního klíče uvedeného v článku 36 měly být započítány i žádosti prohlášené za nepřípustné nebo přezkoumané ve zrychleném řízení; |
8. |
je přesvědčen, že tyto tři návrhy jsou v souladu se zásadou subsidiarity, neboť se jednoznačně zabývají problémy nadnárodní povahy, jako je solidarita mezi členskými státy, vytvoření integrovanějšího azylového systému a posílení výměny informací mezi členskými státy. Tyto cíle by jednotlivé členské státy nemohly samy splnit. Kromě toho jsou navržená opatření nutná k dosažení cíle určit jednotná pravidla pro celou Evropskou unii. Za tímto účelem jsou návrhy v souladu také se zásadou proporcionality; |
Hlavní zásady a korekční a kompenzační mechanismy
9. |
za významný pokrok považuje zavedení přijímací kapacity jednotlivých zemí na základě objektivních kritérií, kterou Komise označila za potenciální možnost již ve svém sdělení z 6. dubna 2016 (COM(2016) 197), neboť je to důležitý faktor z hlediska pravomocí pro posuzování žádosti o mezinárodní ochranu. Vyjadřuje však politování nad tím, že se toto kritérium uplatňuje jen minimálně a jen v krizových situacích; |
10. |
je zklamán tím, že se v návrhu Komise nepřikládá žádný význam přáním žadatelů, dokonce ani při existenci objektivních faktorů (jazykové znalosti, kvalifikace, předchozí pobyt), které by doporučily jejich využití v konkrétním členském státě; |
11. |
doporučuje proto nastavit jiné vyvážení mezi kritériem přijímací kapacity (jako takové slučitelné se zohledněním preferencí a životní dráhy žadatele) a kritériem země prvního vstupu tím, že obě kritéria budou přinejmenším rovnocenná a že se pro účely jejich uplatnění ve všech případech zohlední referenční klíč uvedený v článku 35; |
12. |
dále navrhuje, aby se za účelem stanovení skutečné a aktuální přijímací kapacity členského státu přihlíželo také k počtu příchozích migrantů zaznamenaných v daném státě, neboť má objektivně vliv na schopnost přijímání a řízení, a aby byl tento parametr integrován do referenčního klíče uvedeného v článku 35; |
13. |
doporučuje rovněž, aby byla v zájmu zohlednění skutečné aktuální přijímací kapacity členského státu zachována lhůta, po jejímž uplynutí vyprší pravomoc členského státu, který posoudil žádost o mezinárodní ochranu, k posouzení všech dalších předložených údajů nebo následné žádosti žadatele, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 5. Tato lhůta by mohla být stanovena na pět let, což je mnohem delší období, než jaké je nyní platné; |
14. |
vyzývá členské státy, aby vytvořily spolehlivé, transparentní a spravedlivé interní systémy pro rozložení výzvy spojené s přijímáním migrantů po celém svém území a měly při tom na zřeteli příslušné sociální a ekonomické údaje, počty již dříve přijatých migrantů v různých městech a regionech a potřeby a vyhlídky migrantů spojené s integrací, a aby při tom poskytly podporu zejména těm městům a regionům, které jsou geograficky znevýhodněny a tudíž jsou pod mimořádným tlakem; |
15. |
hodnotí kladně zavedení korekčního mechanismu pro přidělování žadatelů o mezinárodní ochranu. Konstatuje však, že prahová hodnota navrhovaná Komisí pro aktivaci mechanismu je tak vysoká (například s ohledem na údaje za poslední tři roky), že by hrozilo, že by mechanismus nebyl aktivován ani v případě krize a neměl by žádný strukturální přínos; |
16. |
domnívá se, že nemá-li v důsledku nadměrné zátěže ukládané členským státům dojít k poklesu solidarity, musí být efektivně a v souladu se zásadou právního státu uplatňována pravidla týkající se legální migrace; |
17. |
podotýká, že příspěvek solidarity, který má být ukládán členským státům, jež se dočasně nebudou účastnit automatického korekčního mechanismu, je neúměrně vysoký a odtržený od objektivních parametrů a parametrů rovnosti, jako jsou výdaje na pomoc v určitém období. Proto ho doporučuje snížit a nastavit ho na základě průměrných ročních výdajů na osobu požívající mezinárodní ochrany (podle dostupných údajů se odhadují na 20 000 EUR) a průměrné doby trvání oprávněného pobytu (povolení na tři až pět let); |
18. |
dále konstatuje, že příspěvek solidarity navrhovaný Komisí je omezen na předpoklad dočasného odstoupení od systému. Na druhou stranu Komise nestanoví nic ohledně neprovedení rozhodnutí o relokaci či převzetí žadatelů či osob požívajících mezinárodní ochrany, ačkoli je podle dostupných údajů míra provádění naprosto nedostatečná (přibližně 25 %). Proto navrhuje, aby byly úřadu EASO v rámci jeho posílení a přeměny na agenturu svěřeny úkoly dohledu a hlášení nedostatků, a to i pro účely ukládání sankcí ze strany Evropské komise. Požaduje posílit azylový, imigrační a integrační fond nebo vytvořit nový fond solidarity pro ty členské státy a místní a regionální orgány, které jsou znevýhodněny neprovedenými přemístěními, a ty, které je lépe zvládají provádět a přijímat; |
19. |
dále zdůrazňuje, že toto stanovisko doporučuje snížení příspěvku solidarity oproti hodnotě navrhované Evropskou komisí mj. proto, aby se předešlo nedorozuměním a možnému poklesu důvěry evropských občanů v Evropskou unii; |
20. |
opakuje svůj požadavek, aby místní a regionální orgány, které nesou v této oblasti hlavní odpovědnost, měly přímý přístup k příslušným finančním prostředkům EU určeným na podporu přijímání a začleňování uprchlíků; |
Opatření k posílení systému, postupy a lhůty
21. |
doporučuje vyhnout se opatřením, která způsobují největší újmu (jako je odmítnutí pomoci, až po vyloučení ze zdravotní péče) a jejichž účelem je omezit základní práva osob, jejichž žádost byla prohlášena za nepřípustnou nebo které odešly do jiných členských států v průběhu posuzování žádosti v příslušné zemi; |
22. |
navrhuje zachovat určitou lhůtu – nicméně podstatně delší, než je tomu v současné době (například 5 let namísto 12 měsíců), po jejímž uplynutí vyprší pravomoci členského státu příslušného k posouzení první žádostí; |
23. |
doufá, že se zkrátí lhůty k získání právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta pro osoby požívající mezinárodní ochrany, zejména pokud existují významné vazby mezi jinými zeměmi a zemí, v níž je žádost posuzována, z čehož vyplývá také pravděpodobné odrazování od druhotných pohybů; |
24. |
vzhledem k souvislosti mezi rozdělením žádostí o azyl mezi členské státy a kritérii a postupy členských států (které mají vliv na rozhodování žadatelů a způsobují „závod“ o odrazení co největšího počtu příchozích) považuje za nanejvýš důležité, aby evropské země ve střednědobém výhledu dospěly ke vzájemnému uznávání rozhodnutí o udělení azylu a k přímému vyřizování žádostí nejen orgány členských států, ale i Agenturou Evropské unie pro azyl; |
25. |
doporučuje, aby byl termín „zástupce pro nezletilé osoby“ v právním textu chápán a vykládán – a v případě potřeby změněn – jako „ručitel“ nebo jiné označení, jímž by se v příslušných vnitrostátních souvislostech rozuměla osoba nebo orgán nezávislý na správním orgánu a jmenovaný ze zákona nebo z vůle soudu a jednající výlučně tak, aby chránil zájmy nezletilé osoby; |
Nezletilé osoby bez doprovodu
26. |
s ohledem na údaje týkající se nezletilých osob bez doprovodu přicházejících do Evropy (v roce 2015 jich bylo 88 000, tj. 6,7 % z celkového počtu žadatelů o azyl) doporučuje posílit struktury a zlepšit podmínky pro pomoc těmto osobám (v tomto ohledu je zajisté důležitý navrhovaný přezkum směrnice o podmínkách přijímání, který je součástí druhého balíčku návrhů předloženého dne 13. července, neboť jsou to často místní orgány, které musí zajišťovat pomoc); |
27. |
doporučuje zlepšit psychologickou pomoc nezletilým osobám bez doprovodu a jejich právo být slyšen a usnadnit jim přístup k právní pomoci a jejímu výkladu. Dále doporučuje podpořit práci ručitelů pro nezletilé osoby, zlepšit jejich odbornou přípravu a zvýšit jejich nezávislost i za pomoci úřadu EASO a občanské společnosti; |
28. |
doporučuje podporovat v oblastech, kde se zdržují nezletilé osoby bez doprovodu, odpovídající informovanost a interkulturní mediaci, a to i s cílem předcházet pocitům nedůvěry a podezíravosti vůči nim; |
29. |
doporučuje nalézt alternativní možnosti přechodu namísto výhledu okamžitého navracení při dosažení plnoletosti (jemuž by předcházelo obecné udělení dočasné ochrany) a zohlednit případné probíhající vzdělávání; |
30. |
domnívá se, že je třeba zachovat nadřízenost zásady, podle níž nezletilé osoby nesmějí být přemísťovány z místa, kde se nacházejí, a to ani když byly objeveny v jiném členském státě než v zemi prvního vstupu a v tomto státě se nacházejí v důsledku nepovoleného druhotného pohybu; |
31. |
domnívá se, že ochranu a podporu je třeba zachovat i v případě, že existují pochybnosti o nezletilosti, a to až do doby, kdy mohl být podán opravný prostředek v příslušném neuzavřeném právním sporu; |
Agentura Evropské unie pro azyl
32. |
vítá skutečnost, že Agentura EU pro azyl (dnes EASO) byla pověřena poskytováním operativní a technické pomoci a vzděláváním a že jí byla dána možnost jednat (článek 16) i v případě, že ji členský stát sice nevyzval, ale je vystaven mimořádnému tlaku (článek 22); |
33. |
vyzývá k tomu, aby údaje předávané Eurostatu byly poskytovány včas, v jednotné formě a v úplnosti, na což dohlíží EASO. Údaje musí zahrnovat mj. informace o podílu osob zadržovaných za účelem přemístění nebo navrácení a souvisejících důvodů, informace o podílu provedených přemístění a statistické údaje týkající se nezletilých; |
34. |
navrhuje, aby se investovalo více prostředků do systémů členských států, regionů a obcí pro přijímání a začleňování a podporovala se jednak jejich aktivace již během azylového řízení, jednak sdílení řešení a osvědčených postupů za podpory úřadu EASO, a to i mezi místními orgány; |
35. |
doporučuje posílit mezinárodní spolupráci na výměně informací mezi orgány členských států, regionů a obcí a při zjišťování rodinných vazeb; |
36. |
doporučuje posílit hotspoty s cílem zajistit rychlost a správnost postupů přemístění stanovených v tomto nařízení; |
Eurodac
37. |
souhlasí se snížením věkové hranice (ze 14 na 6 let) pro registraci nezletilých osob stanoveným v návrhu o systému Eurodac, neboť existuje velké množství osob, jejichž zmizení je oznámeno pozdě. Souhlasí i se sdílením údajů s evropskými agenturami a s orgány členských států, naproti tomu se však v rozporu s návrhem Komise domnívá, že sdílení údajů s třetími zeměmi by mělo být i nadále zakázáno. |
V Bruselu dne 8. prosince 2016.
předseda Evropského výboru regionů
Markku MARKKULA