EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52015XC0808(01)

Oznámení Komise – Pokyny pro posuzování schopnosti zvládání rizik

OJ C 261, 8.8.2015, p. 5–24 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

8.8.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/5


OZNÁMENÍ KOMISE

Pokyny pro posuzování schopnosti zvládání rizik

(2015/C 261/03)

Obsah

1.

Úvod 5

2.

Oblast působnosti a cíle 6

2.1.

Oblast působnosti pokynů 6

2.2.

Cíle 6

3.

Metodika 6

3.1.

Aktéři a časový plán 6

3.2.

Proces 7

3.2.1.

Posuzování rizik 7

3.2.2.

Plánování zvládání rizik 7

3.2.3.

Prováděcí opatření pro předcházení rizikům a připravenost na ně 7

3.3.

Funkce pokynů 8

4.

Obsah posouzení 8

4.1.

Posouzení rizik 8

4.2.

Plánování zvládání rizik 11

4.3.

Prováděcí opatření pro předcházení rizikům a připravenost na ně 14

5.

Shrnutí 18

6.

Seznam odkazů a příslušných dokumentů 23

1.   ÚVOD

S ohledem na výrazné zvýšení počtu a závažnosti přírodních a člověkem způsobených katastrof, k němuž došlo v posledních letech z velké části v důsledku změny klimatu, a v situaci, kdy budoucí katastrofy budou extrémnější a složitější s dalekosáhlými a dlouhodobějšími důsledky, má předcházení katastrofám zásadní význam pro dosažení vyšší úrovně ochrany před katastrofami a odolnosti vůči nim. Tyto okolnosti vyžadují další opatření a integrovaný přístup pro zvládání rizik katastrof propojující opatření pro předcházení rizikům, připravenost a reakci.

Podle rozhodnutí o mechanismu civilní ochrany Unie (dále jen „rozhodnutí“) (1), které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2014, se členské státy dohodly provést řadu opatření v oblasti předcházení katastrofám, včetně toho, že budou sdílet „… posouzení své schopnosti zvládání rizik na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni, a to každé tři roky po finalizaci příslušných pokynů“ (2). Rozhodnutí stanoví, že Komise vypracuje společně s členskými státy pokyny „ohledně obsahu, metodiky a struktury těchto posouzení“ (3).

Tyto pokyny byly proto připraveny společně s odborníky z členských států na základě zmíněného nového rozhodnutí a s přihlédnutím ke stávajícím osvědčeným postupům v členských státech, jakož i k nedávným zkušenostem s vytvářením vnitrostátních posouzení rizik (4). Pokyny rovněž vycházejí z výsledků semináře uspořádaného italským předsednictvím Rady v červenci 2014 a z následných závěrů Rady o posuzování schopnosti zvládání rizik (dále jen „závěry Rady“), přijatých v říjnu 2014 (5). Tyto pokyny se navíc opírají o pokyny Komise týkající se vnitrostátního posuzování rizik pro zvládání katastrof (dále jen „pokyny pro posuzování rizik“) (6).

Účelem těchto pokynů je poskytnout členským státům nezávaznou komplexní a flexibilní metodiku, která jim pomůže při posuzování vlastních schopností zvládání rizik.

Tyto pokyny mohou být přezkoumány s ohledem na zkušenosti s praktickým prováděním vlastního posouzení v členských státech.

2.   OBLAST PŮSOBNOSTI A CÍLE

2.1.   Oblast působnosti pokynů

Schopnost zvládání rizik je v rozhodnutí definována jako „schopnost členského státu nebo jeho regionů omezit rizika (dopadů a pravděpodobnosti katastrofy), určená v jeho posouzení rizik, přizpůsobit se těmto rizikům nebo je zmírnit, a to na úroveň v tomto členském státě přijatelnou“.

Každý členský stát sám zváží, jaké úrovně jsou přijatelné v určitém kontextu a pro různá rizika. Uvedená flexibilita byla zavedena rozhodnutím, aby se zohlednily rozdílné situace v jednotlivých členských státech. Nicméně přijatelná úroveň rizika je zpravidla implicitní součástí jakéhokoli posouzení schopnosti. S postupem času a na základě zkušeností se některá rozhodnutí učiněná v tomto ohledu mohou ve vnitrostátním posouzení projevit explicitněji. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) nedávno doporučila, aby byly stanoveny metody, které pomohou všem zúčastněným stranám zapojit se do určování přijatelné úrovně rizika, a aby tyto metody a výsledky byly transparentně zveřejňovány s cílem zvýšit informovanost všech zainteresovaných skupin (7).

V rozhodnutí je uvedeno, že schopnost zvládání rizik se posuzuje z hlediska „technické, finanční a správní schopnosti“ členského státu provádět buď na celostátní, nebo odpovídající nižší úrovni přiměřené a) posouzení rizik; b) plánování zvládání rizik pro prevenci a připravenost a c) opatření pro předcházení rizikům a připravenost na ně. Posouzení schopnosti zvládání rizik se proto týká celého cyklu řízení rizik.

Členské státy mohou posuzovat schopnosti zvládání rizik pro jednotlivá rizika nebo posuzovat celkovou schopnost zvládání rizik v rámci mnohostranného přístupu k rizikům. V těchto pokynech se doporučuje, aby byly zohledněny přírodní a člověkem způsobené katastrofy, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 2 rozhodnutí o mechanismu civilní ochrany Unie.

2.2.   Cíle

Pokyny sledují tyto cíle:

1)

podpořit orgány členských států, aby si lépe uvědomily silné stránky a možné nedostatky svých systémů zvládání katastrof, a mohly tak určit osvědčené postupy a zahájit proces zlepšování;

2)

přispět k vytváření politik a postupů v oblasti zvládání katastrof, které budou podložené znalostmi a důkazy, a jejich sdílení mezi příslušnými správními úrovněmi v členských státech, jakož i v různých odvětvích a v různých, nicméně propojených, oblastech politických pravomocí;

3)

usnadnit spolupráci mezi členskými státy, pokud jde o zvládání rizik v rámci mechanismu civilní ochrany Unie a dalších příslušných systémů pro zvládání katastrof.

Jak je stanoveno v rozhodnutí, Komise bude členským státům v plnění těchto cílů v mnoha ohledech pomáhat, rovněž tím, že usnadní sdílení zkušeností, pokud jde o schopnosti zvládání rizik a jejich posouzení (8).

3.   METODIKA

3.1.   Aktéři a časový plán

Zkušenosti členských států a dalších zemí poukazují na výhody koordinace vnitrostátních posuzování schopnosti zvládání rizik jedním subjektem. Jmenování koordinačního subjektu, který se má podílet na řízení procesu posouzení, může přispět k uplatňování jednotné metodiky a může podpořit výměnu osvědčených postupů. Kromě toho, o úrovni posouzení – na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni – rozhodne každý členský stát na základě svého vlastního systému řízení.

Členské státy se dohodly, že tato posouzení budou provádět každé tři roky, přičemž první posouzení bude následovat tři roky po finalizaci příslušných pokynů. Pravidelné posuzování, včetně zjištění potřeb a následného provádění vhodných opatření, je důležité pro zajištění trvalého zdokonalování schopnosti zvládání rizik.

3.2.   Proces

Posouzení schopnosti zvládání rizik se týká celého cyklu zvládání rizik, tj. posouzení rizik, plánování zvládání rizik pro prevenci a připravenost a provádění opatření pro předcházení rizikům a připravenost na ně.

3.2.1.   Posuzování rizik

Při posuzování rizik by mělo být cílem dosáhnout se všemi příslušnými zúčastněnými stranami společného chápání existujících rizik a jejich priorit. Zjištěná, posouzená a podle priorit seřazená rizika tvoří základ pro plánování zvládání rizik a následné provádění opatření pro předcházení rizikům a připravenost na ně (9). Členské státy, které vnitrostátní proces posuzování rizik provádějí poprvé, by se podle doporučení uvedených v pokynech pro posuzování rizik měly zaměřit na nejdůležitější rizikové scénáře (10).

3.2.2.   Plánování zvládání rizik

Plánování zvládání rizik může být prováděno na základě jednotlivých rizik nebo na základě integrovaného meziodvětvového přístupu či dokonce mnohostranného přístupu k rizikům. Konkrétním cílem ve fázi plánování je stanovit, jak lze jednotlivá rizika snížit, přizpůsobit se jim nebo je zmírnit z hlediska dopadů a pravděpodobnosti prostřednictvím provádění zvolených opatření v oblasti prevence a připravenosti (11). V rámci plánování musí být rovněž příslušně uvedeny požadované zdroje a harmonogram a stanovena zodpovědnost.

Nejprve bude zapotřebí určit vhodná opatření, seřadit je podle priorit a následně provést jejich výběr v rámci rozhodovacího procesu, který dostatečně zahrne všechny zúčastněné strany. Účelem je zajistit, aby příslušná opatření, jejich nezbytnost a důležitost, byly správně chápány, a zajistila se tak široká podpora. První vodítko, pokud jde o metodiku, jak takováto opatření určit a seřadit podle priorit, nabízejí pokyny pro posuzování rizik v části „hodnocení rizik“ (12). K dalším zdrojům, z nichž mohou členské státy čerpat, patří dokument Ministerstva pro civilní ochranu a zvládání mimořádných událostí Nového Zélandu týkající se nástroje pro posouzení schopnosti v případě mimořádných událostí (CDEM Capability Assessment Tool) (13), holandská národní strategie bezpečnosti a zabezpečení či příručka francouzského Ředitelství obrany a civilní bezpečnosti ORSEC (14)Organisation de la Réponse de Sécurité Civile. Podrobnější seznam osvědčených postupů naleznete na platformě Climate-Adapt (15). Přínos pro proces posuzování rizik by mohlo znamenat další rozšiřování seznamu osvědčených postupů a příkladů v průběhu času.

Metodiky pro plánování zvládání rizik na celostátní nebo nižší úrovni bude nutné přizpůsobit potřebám a správní struktuře členských států. Mohou tak být vypracovány plány zvládání rizik pro jednotlivá rizika nebo pro všechna kombinovaná rizika, v nichž jsou hlavní rizika rozložena na proveditelné operace, tj. opatření prevence a připravenosti, s cílem tato zjištěná rizika snížit, přizpůsobit se jim nebo je zmírnit na přijatelnou úroveň. To může rovněž zahrnovat srovnání různých opatření, pokud jde o jejich čistý pozitivní dopad a náklady na jejich provedení.

Je důležité, aby se v rámci procesu plánování určila a zvolila vhodná a konkrétní opatření prevence a připravenosti. Tento postup se přitom opírá o výsledky posouzení rizik.

3.2.3.   Prováděcí opatření pro předcházení rizikům a připravenost na ně

V rámci třetího rozměru posouzení schopnosti zvládání rizik by členské státy měly posoudit svoji schopnost provádět opatření určená při plánování zvládání rizik. Provádění zahrnuje rozdělení zodpovědnosti a zdrojů, kontrolní povinnosti a proces hodnocení a analýzy získaných poznatků.

3.3.   Funkce pokynů

Pokyny navrhují metodiku pro posouzení, která není vyčerpávající a kterou bude nutné přizpůsobit potřebám jednotlivých členských států. Měly by sloužit jako společný výchozí bod a napomáhat jednotnému chápání prvků, jež by měly být součástí vnitrostátního posouzení schopnosti zvládání rizik.

Posouzení schopnosti zvládání rizik by mělo začít podrobným (kvalitativním a případně kvantitativním) popisem cyklu zvládání rizik katastrof. Otázky uvedené v části 4 jsou koncipovány tak, aby subjektům členských států na celostátní či nižší úrovni poskytly návod pro posouzení jejich schopnosti zvládání rizik na základě souboru kritérií správní, technické a finanční kapacity. Při zodpovídání těchto klíčových otázek je důležité popsat z kvalitativního a pokud možno také kvantitativního hlediska danou situaci, zjištěné potřeby a opatření, která byla nebo mohou být přijata.

Aby bylo možné odpovídajícím způsobem posoudit všechny tři aspekty cyklu zvládání katastrof, je důležité nejen provést posouzení obecné správní, technické a finanční kapacity, ale také posoudit tyto schopnosti s ohledem na stanovenou prioritu jednotlivých rizik (včetně rizik zjištěných v rámci vnitrostátního procesu posuzování rizik) s cílem dosáhnout realistického posouzení zvládání konkrétních rizik.

Posouzení schopnosti zvládání rizik lze shrnout pomocí předlohy uvedené v části 5, jejímž cílem je poskytnout stručný přehled vlastního posouzení schopnosti zvládání rizika katastrof.

4.   OBSAH POSOUZENÍ

V souladu s rozhodnutím by posouzení na celostátní nebo příslušné nižší úrovni mělo obsahovat tři části, a sice posouzení rizik, plánování zvládání rizik a prováděcí opatření pro předcházení rizikům a připravenost na ně. Každá část by se měla zaměřit na soubor prvků souvisejících se správní, technickou a finanční kapacitou, jako je rámec, koordinace, odborné znalosti, zúčastněné strany, informace a komunikace, metodika, infrastruktura, vybavení a financování.

4.1.   Posouzení rizik

Tato část obsahuje soubor otázek, který se týká správní, technické a finanční kapacity provádět posouzení rizik.

Pro posouzení správní kapacity je důležité klást důraz na existenci příslušného rámce, rozdělení pravomocí a zodpovědnosti, existenci potřebných odborných znalostí, míru zapojení externích zúčastněných stran a komunikaci.

Pro posouzení technické kapacity je důležité klást důraz na hodnocení používání vhodné metodiky a infrastruktury. Provádění komplexního posouzení rizik by mohlo rovněž zahrnovat aspekty týkající se přeshraničních a meziodvětvových rizik, jakož i jejich dopad na infrastrukturu.

Pro posouzení finanční kapacity je důležité klást důraz na posouzení dostupnosti finančních zdrojů.

Dostatečně podrobné odpovědi na každou otázku by měly uvádět, jaká posouzení rizik jsou prováděna, kdy a jakým způsobem. Rovněž by měly být uvedeny dostupné relevantní údaje, čísla a odkazy.

Rámec

Posouzení rizik by mělo být definováno a mělo by být součástí celkového rámce.

Otázka 1: Zapadá posouzení rizik do celkového rámce?

Vysvětlení: Uveďte, zda se jedná o právní nebo procesní rámec a zda je definován na celostátní a/nebo na příslušné nižší úrovni.

Koordinace

Struktura zvládání rizik jasně rozděluje zodpovědnost mezi všemi subjekty zapojenými do posuzování rizik tak, aby se zabránilo překrývání nebo nesouladům mezi zodpovědností a schopnostmi.

Otázka 2: Jsou zodpovědnost a úlohy/funkce přidělené příslušným subjektům podílejícím se na posuzovaní rizik jasně vymezeny?

Vysvětlení: Popište, na jakém základě je rozdělována zodpovědnost za posuzování rizik v rámci správních orgánů, zda jsou tento základ nebo odpovídající postupy stanoveny písemně (například v právních textech), jak jsou řešeny případná překrývání nebo případné potřeby.

Otázka 3: Je zodpovědnost za posuzování specifických rizik přidělena nejvhodnějším subjektům?

Vysvětlení: Popište, jak se příslušné subjekty podílejí na posuzování rizik a jak je zajištěna zodpovědnost, pokud jde o řešení specifických rizik následně po jejich posouzení.

Otázka 4: Je meziodvětvový rozměr rizik součástí posouzení rizik?

Vysvětlení: Uveďte, která posuzovaná rizika mají meziodvětvový rozměr zohledňující více rizik a v jaké míře je tento rozměr součástí stanovení rizikového scénáře. Případně popište povahu spolupráce s ostatními orgány na celostátní a/nebo příslušné nižší úrovni při provádění těchto posouzení rizik.

Odborné znalosti

Odborníci, kteří provádějí posouzení rizik, by měli mít nezbytné pravomoci a zodpovědnost a měli by být příslušně vyškoleni pro provádění posouzení rizik.

Otázka 5: Je rozdělení zodpovědnosti za posouzení rizik pravidelně přezkoumáváno?

Vysvětlení: Uveďte, které subjekty nebo útvary se podílejí na posouzení rizik, jakým způsobem jsou určovány/vybírány, jaké schopnosti jsou při rozdělování zodpovědnosti brány v úvahu.

Otázka 6: Jsou odborníci zodpovědní za posuzování rizik příslušně informováni, vyškoleni a mají zkušenosti v oblasti posuzování rizik?

Vysvětlení: Uveďte, zda a jaká odborná příprava je odborníkům nabízena, popište úroveň zkušeností odborníků a to, jaké odborné znalosti a nástroje jsou při provádění posouzení rizik využívány a považovány za nezbytné.

Další zúčastněné strany

Schopnost posuzovat rizika stále více závisí na zapojení různých zúčastněných stran z veřejného a soukromého sektoru. Subjekty provádějící posouzení rizik mohou spolupracovat s celou řadou zúčastněných stran, včetně soukromého sektoru, akademické obce a jiných veřejných subjektů, které do procesu posuzování nejsou přímo zapojeny.

Otázka 7: Jsou do procesu posuzování rizik zapojeny příslušné zúčastněné strany?

Vysvětlení: Popište spektrum příslušných zúčastněných stran zapojených do procesu posuzování rizik. Patří sem například akademická obec, výzkumné organizace, soukromý sektor, jakož i orgány státní správy, které se na procesu posuzování podílejí nepřímo, včetně zúčastněných stran z jiných členských států nebo mezinárodních organizací. Členské státy mohou upozornit na praktické zkušenosti, které by mohly být sdíleny.

Informace a komunikace

Posouzení rizik vyžaduje účinné informační a komunikační systémy. Pochopení správní kapacity, která je nezbytná pro sdělování výsledků posouzení rizik, a jejího významu pro celkovou komunikační strategii týkající se rizik může pomoci zlepšit sdílení informací, sdílení údajů a komunikaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

Otázka 8: Je k dispozici nezbytná správní kapacita pro sdělování výsledků posouzení rizik veřejnosti?

Vysvětlení: Podrobně popište, jak je zajišťována komunikace s občany, pokud jde o šíření výsledků posouzení rizik.

Otázka 9: Je k dispozici nezbytná správní kapacita pro interní sdělování výsledků posouzení rizik, včetně scénářů, získaných zkušenosti atd.?

Vysvětlení: Popište, jakým způsobem je zajišťována výměna informací mezi různými veřejnými orgány a různými úrovněmi správy.

Otázka 10: Jsou výsledky posouzení rizik promítnuty do komunikační strategie týkající se rizik?

Vysvětlení: Popište, jak je šíření veřejně dostupných výsledků posouzení rizik obsaženo v celostátní a/nebo regionální komunikační strategii týkající se rizik.

Metodika

Otázka 11: Vypracoval příslušný subjekt na celostátní či nižší úrovni metodiku pro posuzování rizik? Je tato metodika nějakým způsobem stanovená nebo zveřejněná a jaké jsou klíčové prvky této metodiky?

Vysvětlení: Popište přístup na celostátní či nižší úrovni k posuzování rizik (podle jednotlivých rizik, scénáře, příklady ze života, obecný přístup), popište metodiku použitou pro analýzu možných dopadů, metodiku pro výpočet pravděpodobnosti, kritéria nebo metodiku pro stanovení priorit a vyřazení rizik, uveďte, zda jsou posouzení rizik přezkoumávána a v jakém časovém rámci, zda je metodika shrnuta v dokumentu, zda je metodika pro posouzení rizik dostupná a kdo má k ní přístup, zda jsou některé z informací obsažených v posouzení rizik přístupné veřejnosti.

Otázka 12: Je přeshraniční rozměr rizik součástí posouzení rizik?

Vysvětlení: Popište, která z posuzovaných rizik zahrnují přeshraniční rozměr a do jaké míry je tento přeshraniční rozměr součástí posouzení rizik (například vytváření scénářů). Ve vhodných případech mohou členské státy popsat povahu své spolupráce s jinými členskými státy při provádění posouzení rizik, jež mají přeshraniční rozměr.

Otázka 13: Je do posouzení rizik zahrnuta infrastruktura?

Vysvětlení: Uveďte, které druhy kritické infrastruktury (na vnitrostátní i evropské úrovni) jsou zahrnuty do vytváření scénářů a posouzení rizik. Patří sem například silnice, budovy, přehrady, železnice, mosty, družice, podzemní systémy, kabely, nemocnice, kryty.

Informační a komunikační technologie

Otázka 14: Je pro posuzování rizik k dispozici příslušná infrastruktura IKT?

Vysvětlení: Popište, jaký druh infrastruktury je k dispozici pro provádění posouzení rizik. Může zahrnovat nástroje IKT, družice atd. Členské státy by zde mohly popsat současný výzkum v oblasti rozvoje nové infrastruktury IKT na podporu posuzování rizik. V případě, že daná infrastruktura je sdílena s dalšími zeměmi, mohou členské státy rovněž popsat druh existující spolupráce (např. satelitní snímky).

Otázka 15: Jsou pro provádění posouzení rizik k dispozici náležité informace a údaje (včetně historických údajů)?

Vysvětlení: Popište, jaké využíváte zdroje informací a údajů a zda existují databáze pro účely provádění posuzování rizik. Členské státy zde mohou popsat nejnovější vývoj v oblasti zlepšování sběru údajů a informací.

Financování

Financování zahrnuje celkové stanovení, odhad a vyčlenění prostředků potřebných pro vypracování a aktualizaci posouzení rizik.

Otázka 16: Je pro provádění a aktualizaci úkolů spojených s posuzováním rizik k dispozici odpovídající finanční kapacita?

Vysvětlení: Uveďte, zda jsou k dispozici finanční zdroje pro účely vypracování posouzení rizik a zajištění aktualizace stávajících posouzení.

4.2.   Plánování zvládání rizik

Tato část obsahuje soubor otázek, který se týká správní, technické a finanční kapacity pro plánování zvládání rizik.

Pro posouzení správní kapacity je důležité klást důraz na koordinaci procesu, existenci potřebných odborných znalostí, existenci vhodných metodik, míru zapojení externích zúčastněných stran a na komunikaci.

Pro posouzení technické kapacity je důležité klást důraz na posouzení používání vhodného vybavení.

Pro posouzení finanční kapacity je důležité klást důraz na posouzení dostupnosti finančních zdrojů.

Dostatečně podrobné odpovědi na každou otázku by měly zahrnovat popis toho, co bylo vykonáno, kdy a jakým způsobem. Rovněž by měly být uvedeny dostupné relevantní údaje, čísla a odkazy.

Koordinace

Struktura zvládání rizik přiděluje jasně vymezené povinnosti všem subjektům zapojeným do plánování zvládání rizik tak, aby se zabránilo překrývání nebo nesouladu mezi zodpovědností a schopnostmi.

Otázka 17: Jsou zodpovědnost a úlohy/funkce přidělené subjektům podílejícím se na plánování opatření pro předcházení rizikům a připravenost na ně jasně vymezeny?

Vysvětlení: Popište, na jakém základě je rozdělována zodpovědnost za proces plánování mezi správní orgány, zda jsou tento základ nebo odpovídající postupy stanoveny písemně (například v právních textech), jak jsou řešeny případná překrývání nebo případné potřeby a zda je zahrnut meziodvětvový rozměr.

Otázka 18: Je zajištěna a pravidelně posuzována zodpovědnost, pokud jde o plánování specifických rizik?

Vysvětlení: Popište, jak je zajištěna zodpovědnost za plánování specifických rizik, zda je zaveden proces, jehož cílem je posoudit rozdělení zodpovědnosti za zvláštní rizika.

Odborné znalosti

Měly být zavedeny metodiky pro plánování v oblasti pracovních sil, aby se zajistil optimální počet zaměstnanců. Odborníci, jejichž úkolem je provádět plánování zvládání rizik, by měli mít nezbytné informace a měli by být řádně vyškoleni.

Otázka 19: Je k dispozici dostatečný počet odborníků pro provádění plánování opatření v oblasti prevence a připravenosti na základě rizik zjištěných v procesu posouzení rizik?

Vysvětlení: Uveďte, které subjekty nebo útvary se účastní procesu plánování, jak jsou určovány/vybírány, zda se počet zaměstnanců považuje za dostatečný.

Otázka 20: Jsou k dispozici účinná školení pro odborníky na různých úrovních, kteří jsou zodpovědní za plánování opatření v oblasti prevence a připravenosti?

Vysvětlení: Uveďte, zda a jaká odborná příprava je nabízena odborníkům provádějícím plánování činností.

Otázka 21: Jsou odborníci zapojení do plánování opatření v oblasti prevence a připravenosti informováni o celkových cílech politiky/prioritách týkajících se zvládání rizik katastrof?

Vysvětlení: Uveďte, zda je zavedena strategie pro zvládání rizik a pokud ano, jak jsou o příslušných cílech, prioritách nebo procesech informováni odborníci, kteří se podílejí na plánování opatření v oblasti prevence a připravenosti.

Otázka 22: Je zaveden proces, jehož cílem je zajistit zachování a další rozvíjení znalostí odborníků, kteří jsou pověřeni plánováním opatření v oblasti prevence a připravenosti?

Vysvětlení: Popište, jakým způsobem jsou sdíleny znalosti mezi odborníky zapojenými v procesu plánování, jak je zajištěno zachování znalostí.

Metodika

Subjekty na celostátní či nižší úrovni by měly mít vypracovanou metodiku pro plánování zvládání rizik, pokud jde o očekávané dopady zjištěných rizik, které jsou posuzovány na základě vypracované metodiky a odpovídajícím způsobem seřazeny podle priorit.

Otázka 23: Mají různé odpovědné subjekty vypracovanou metodiku pro plánování zvládání rizik? Jaké jsou klíčové prvky těchto metodik?

Vysvětlení: Popište přístup k plánování na celostátní či nižší úrovni, popište metodiky použité k vypracování opatření v oblasti prevence a připravenosti a k analýze jejich možných dopadů na zmírnění rizik.

Otázka 24: Je součástí metodik pro plánování zvládání rizik vymezení infrastruktury nezbytné pro zmírnění zjištěných rizik?

Vysvětlení: Popište, jakým způsobem je příslušná infrastruktura určena, jak je posuzován její stav s ohledem na zmírnění rizik, a uveďte, zda je sestavován seznam příslušné infrastruktury a zda je pravidelně přezkoumáván, zda jsou určeny investiční potřeby.

Další zúčastněné strany

Schopnost zvládat rizika stále více závisí na zapojení různých zúčastněných stran z veřejného a soukromého sektoru a na spolupráci s nimi. Patří sem agentury pro zvládání rizik katastrof, zdravotnické služby, hasičské sbory, policejní orgány, poskytovatelé dopravy/elektřiny/komunikací, dobrovolné organizace, občané/dobrovolníci, vědci, ozbrojené síly nebo organizace v jiných členských státech.

Otázka 25: Jsou příslušné zúčastněné strany z veřejného a soukromého sektoru informovány a zapojeny do procesu plánování?

Vysvětlení: Popište, jaký je přístup k zapojení zúčastněných stran z veřejného/soukromého sektoru, které subjekty se podílejí na procesu plánování, a uveďte jakékoli získané poznatky, které by mohly být sdíleny.

Otázka 26: Jsou veřejnost a soukromé společnosti informovány o rizicích zjištěných v rámci posouzení rizik, a pokud ano, jak je zajištěno, aby veřejnost a tyto společnosti byly podněcovány k plánování opatření v oblasti prevence a připravenosti?

Vysvětlení: Popište vztahy s partnerskými organizacemi v procesu plánování, uveďte, zda existují dohody, jež mají podpořit dostatečnou kvalitu, jak plánovaná opatření v oblasti prevence a připravenosti ze strany těchto organizací skutečně přispívají k očekávanému zmírnění rizik.

Otázka 27: Jsou subjekty na celostátní či nižší úrovni zapojeny do přeshraničního plánování opatření v oblasti prevence a připravenosti?

Vysvětlení: Uveďte, jakých činností přeshraničního plánování se tyto subjekty v poslední době zúčastnily, zda výsledkem procesu společného plánování jsou konkrétní ujednání ohledně další spolupráce (například memoranda o porozumění nebo dohody o úrovni služeb), jakož i jakékoli získané zkušenosti nebo poznatky, které by mohly být sdíleny.

Informace a komunikace

Zvládání komplexních rizik vyžaduje účinné informační a komunikační systémy pro plánování opatření zvládání rizik v oblasti prevence a připravenosti. Subjekty na celostátní či nižší úrovni proto musí zajistit, aby byly zavedeny pravidla a postupy, které umožňují sdílení informací a údajů a komunikaci s různými zúčastněnými stranami.

Otázka 28: Jsou příslušné zúčastněné strany, včetně občanů, informovány o prvcích, které mají zásadní význam pro plánování zvládání rizik?

Vysvětlení: Popište, jak je zabezpečen tok informací mezi různými zúčastněnými stranami z veřejného a soukromého sektoru a mezi různými úrovněmi správy, aby se zajistila informovanost příslušných zúčastněných stran a aby tyto strany mohly přispět svými znalostmi. Členské státy zde rovněž mohou podrobně uvést, jak je zabezpečena komunikace s občany o plánování konkrétních opatření v oblasti prevence a připravenosti, jakož i jakékoli získané zkušenosti, které by mohly být sdíleny.

Vybavení

V části věnované posouzení technické kapacity se hodnotí, zda je k dispozici nezbytné vybavení pro plánování opatření v oblasti prevence a připravenosti. Mohou to být softwarové nástroje na podporu procesu plánování.

Otázka 29: Jsou k dispozici vybavení a nástroje důležité pro podporu a/nebo plánování opatření v oblasti prevence a připravenosti?

Vysvětlení: Uveďte, zda a jaké vybavení a nástroje jsou k dispozici, zda existují nějaké další potřeby, nesoulady a/nebo překrývání.

Financování

Financování zahrnuje celkové stanovení, odhad a vyčlenění prostředků, jež jsou považovány za nezbytné pro pokrytí potenciálních finančních závazků v souvislosti s řízením rizik (financování opatření v oblasti prevence a připravenosti), stanovených podle priorit jednotlivých rizik. Rovněž je zde zahrnuto zapojení zúčastněných stran do financování zvládání rizik, je-li to vhodné.

Otázka 30: Vypracovává se v rámci procesu plánování odhad potřeb financování pro provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti a jsou určeny možné zdroje financování?

Vysvětlení: Uveďte, zda je k dispozici metodika pro odhad finančních potřeb, které zdroje financování jsou určeny, zda bylo či bude vyhledáváno evropské financování.

Otázka 31: Jsou v rámci procesu plánování brány v úvahu budoucí investiční plány a možná úloha soukromého sektoru v oblasti financování?

Vysvětlení: Uveďte, zda a jakým způsobem proces plánování pomáhá určit budoucí priority v oblasti investic, do jaké míry jsou do tohoto procesu zapojeny soukromé organizace, zda je pro financování prioritních investic vyhledávána spolupráce se soukromým sektorem.

Otázka 32: Jsou v rámci procesu plánování postupy nebo plány určovány nebo stanovovány s předstihem, aby se zajistila dostupnost financování pro opatření v oblasti prevence a připravenosti, která jsou zapotřebí ke zmírnění zjištěných rizik?

Vysvětlení: Popište, jak jsou v procesu plánování posuzovány rozpočtové a právní otázky týkající se pružného přidělování finančních prostředků, zda jsou přijata nebo zahájena konkrétní opatření umožňujících flexibilitu, zda tomuto přístupu stojí v cestě nějaké právní nebo politické překážky.

4.3.   Prováděcí opatření pro předcházení rizikům a připravenost na ně

Tato část obsahuje soubor otázek, který se týká správní, technické a finanční kapacity provádět opatření v oblasti prevence a připravenosti.

Pro posouzení správní kapacity je důležité klást důraz na existenci příslušných strategií, opatření a metodik, existenci potřebných odborných znalostí, koordinaci procesu, míru zapojení zúčastněných stran, komunikaci a zavedené postupy.

Pro posouzení technické kapacity je důležité vyhodnotit, zda je používána vhodná infrastruktura, vybavení a dodávky a zda jsou k dispozici vhodné technické znalosti.

Pro posouzení finanční kapacity je důležité klást důraz na posouzení dostupnosti finančních zdrojů.

Dostatečně podrobné odpovědi na každou otázku by měly zahrnovat popis toho, co bylo vykonáno, kdy a jakým způsobem. Rovněž by měly být uvedeny dostupné relevantní údaje, čísla a odkazy.

Strategie/opatření/metodika

Subjekty na celostátní či nižší úrovni vyvinuly metody k provádění opatření pro předcházení rizikům a připravenost na ně. Je posuzován očekávaný dopad plánovaných opatření v oblasti prevence a připravenosti na snižování rizik a opatření jsou příslušně seřazena podle důležitosti a upravena.

Otázka 33: Je provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti propojeno s plánováním zvládání rizik? Tvoří to součást strategie nebo opatření a byla stanovena nějaká metodika?

Vysvětlení: Popište přístup na celostátní či nižší úrovni, který propojuje proces plánování s prováděním opatření, uveďte, jak je provádění opatření uskutečňováno, jakým způsobem jsou výsledné dopady na omezení rizik, přizpůsobení se těmto rizikům a jejich zmírnění analyzovány a zohledněny v rámci činností plánování a posuzování rizik, a to s náležitým ohledem na soulad se stávajícími opatřeními v oblasti prevence a připravenosti zaměřenými na přizpůsobení se dopadům změny klimatu.

Otázka 34: Jsou vyvinuty metody pro hlášení škod a ztrát na lidských životech? Jsou odhadovány související náklady a dokumentovány a uchovávány příslušné údaje?

Vysvětlení: Popište metody vyvinuté pro hlášení škod a ztrát na lidských životech, uveďte, zda jsou příslušné údaje sdíleny se zúčastněnými stranami a občany, zda se zúčastněné strany podílejí na hlášení škod a/nebo odhadu nákladů, zda jsou škody pravidelně nebo příležitostně dokumentovány a uchovávány, jaké období je pokryto a zda jsou zprávy zveřejňovány.

Koordinace

Struktura zvládání rizik přiděluje jasně vymezené povinnosti všem subjektům zapojeným do provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti tak, aby se zabránilo překrývání nebo nesouladu mezi zodpovědností a schopnostmi.

Otázka 35: Jsou zodpovědnost a úlohy/funkce přidělené subjektům podílejícím se na provádění opatření pro předcházení rizikům a připravenost na ně jasně vymezeny?

Vysvětlení: Popište, na jakém základě je rozdělována zodpovědnost za proces provádění v rámci správních orgánů, zda jsou odpovídající postupy stanoveny písemně (například v právních textech), jak jsou řešeny případná překrývání, další potřeby a/nebo nesoulady a zda je zahrnut meziodvětvový rozměr.

Odborné znalosti

Jsou vypracovány metodiky pro plánování v oblasti pracovních sil, aby se zajistil optimální počet zaměstnanců. Jsou zavedeny nástroje na řízení výkonnosti zaměstnanců, mezi něž patří pravidelné přezkumy potřeb v oblasti odborné přípravy a rozvoje.

Otázka 36: Je rozdělení zodpovědnosti mezi odborníky zapojenými do provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti aktualizováno a jsou k dispozici dostatečné zdroje pro provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti na základě procesu plánování?

Vysvětlení: Uveďte, které subjekty (například útvary, agentury) se podílejí na provádění opatření, jak jsou tyto subjekty určovány/voleny, které kompetence zaměstnanců jsou při rozdělování zodpovědností zvažovány, zda je počet zaměstnanců považován za odpovídající.

Otázka 37: Jsou odborníci zodpovědní za provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti náležitě informováni a vyškoleni a mají odpovídající zkušenosti?

Vysvětlení: Uveďte, zda je pro zaměstnance, kteří jsou zapojeni do provádění opatření, k dispozici odborná příprava, jak často se příslušné osoby podílely na provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti, jak byli pracovníci zapojení do provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti informováni o cílech, prioritách nebo procesech.

Další zúčastněné strany

Schopnost zvládat rizika stále více závisí na zapojení různých zúčastněných stran z veřejného a soukromého sektoru a na spolupráci s nimi. Patří sem agentury pro zvládání katastrof, zdravotnické služby, hasičské sbory, policejní orgány, poskytovatelé dopravy/elektřiny/komunikací, dobrovolné organizace, občané/dobrovolníci, vědci, ozbrojené síly nebo organizace v jiných členských státech (zvládání rizik s přeshraničním rozměrem). Řešení nových rizik proto vyžaduje vybudování sítě pro reakce, která dokáže zmobilizovat všechny požadované kapacity u různých zúčastněných stran.

Otázka 38: Jsou příslušné subjekty informovány a zapojeny do provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti?

Vysvětlení: Popište uplatňovaný přístup, pokud jde o zapojení zúčastněných stran veřejného/soukromého sektoru nebo o správu sítě. Uveďte, které subjekty se podílejí na procesu provádění opatření a jakékoli získané zkušenosti, které by mohly být sdíleny.

Otázka 39: Je příslušný subjekt na celostátní či nižší úrovni zapojen do provádění přeshraničních opatření v oblasti prevence a připravenosti?

Vysvětlení: Uveďte, jaká přeshraničních opatření v oblasti prevence a připravenosti jsou prováděna, které další zúčastněné strany jsou zapojeny, zda výsledkem procesu společného provádění opatření jsou konkrétní ujednání ohledně další spolupráce (například memoranda o porozumění nebo dohody o úrovni služeb), jakož i jakékoli získané zkušenosti nebo poznatky, které by mohly být sdíleny.

Otázka 40: Zaručuje provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti ze strany těchto zúčastněných stran z veřejného a soukromého sektoru dostatečnou kvalitu, jež umožní dosažení očekávaných výsledků, pokud jde o zmírnění rizik?

Vysvětlení: Uveďte, zda jsou uzavřeny dohody, které mají podpořit dostatečnou kvalitu, zda opatření v oblasti prevence a připravenosti, která provádějí tyto organizace, skutečně přispívají k očekávanému zmírnění rizika, a rovněž uveďte jakékoli zkušenosti, které by mohly být sdíleny.

Postupy

Aby bylo zajištěno, že systém zvládání rizik bude řádně fungovat, musí zvládání rizik zahrnovat pevné stanovení procesů. Proces provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti proto musí stanovit postupy, které přispívají ke snížení rizika.

Otázka 41: Je součástí provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti například vytvoření postupů pro včasné varování, aktivaci, rychlé nasazení, deaktivaci nebo monitorování?

Vysvětlení: Uveďte, zda jsou zavedeny příslušné postupy, jak fungují v praxi, zda jsou vypracovány standardní operační postupy, pro které operace jsou tyto postupy vypracovány, a uveďte jakékoli získané zkušenosti, které by mohly být sdíleny.

Informace a komunikace

Zvládání komplexních rizik vyžaduje účinné informační a komunikační systémy pro provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti. Subjekty na celostátní či nižší úrovni proto musí zajistit, aby byly zavedeny pravidla a postupy, které umožňují sdílení informací a údajů a komunikaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně občanů, v jakékoli fázi provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti.

Otázka 42: Jsou dostupné nezbytné informace a dochází k jejich pravidelné výměně v rámci subjektu na celostátní či nižší úrovni?

Vysvětlení: Popište, jak je zabezpečen tok informací mezi různými veřejnými subjekty a mezi různými úrovněmi správy, aby se zajistila informovanost příslušných útvarů a aby tyto útvary mohly přispět svými znalostmi.

Otázka 43: Jsou přijaty komunikační strategie, včetně využití různých mediálních nástrojů (rovněž sociálních médií), aby bylo možné účinně předávat informace občanům, a zvyšovat tak informovanost a budovat důvěru?

Vysvětlení: Podrobně popište způsob, jakým je zabezpečeno předávání informací občanům a komunikace s nimi během provádění opatření, jakož i v přípravné a následné fázi provádění, a uveďte jakékoli získané zkušenosti, které by mohly být sdíleny.

Infrastruktura včetně IT

V této části posouzení technické kapacity se hodnotí, zda infrastruktura, například silnice, budovy, přehrady, železnice, mosty, družice, podzemní potrubí, kabely, nemocnice, kryty, systémy včasného varování atd., která je považována za důležitou pro zmírnění zjištěných rizik, splňuje určité normy bezpečnosti, zabezpečení a funkčnosti.

Otázka 44: Je stav infrastruktury, která je důležitá pro provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti, analyzován?

Vysvětlení: Popište, jak je určována infrastruktura, která má zásadní význam pro zmírnění specifických rizik, jak je posuzován její stav s ohledem na zmírnění rizik, zda je sestaven seznam důležité infrastruktury a zda je pravidelně přezkoumáván, zda jsou určeny investiční potřeby, zda členské státy přijaly v oblasti kritické infrastruktury příslušná opatření.

Vybavení a dodávky

V této části posouzení technické kapacity se hodnotí, zda vybavení pro prevenci a připravenost splňuje požadované normy nezbytné pro provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti.

Otázka 45: Je k dispozici soupis dostupného vybavení, které je potřebné pro provádění plánovaných opatření v oblasti prevence a připravenosti? Jsou v rámci provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti určovány na základě stávajícího soupisu možné potřeby z hlediska vybavení?

Vysvětlení: Uveďte, zda je sestaven soupis dostupného vybavení a jeho použití a zda je tento soupis průběžně aktualizován. Uveďte, zda a které potřeby z hlediska vybavení jsou určovány v rámci procesu provádění, aby se dostatečně zmírnila rizika, jimiž se zabývá proces plánování. Rovněž uveďte, zda je sestaven soupis dostupného vybavení a zda je analyzován s ohledem na svou adekvátnost, aby se tak odhalily další potřeby nebo nesoulady, popište, které kroky byly podniknuty s cílem reagovat na dané potřeby.

Otázka 46: Jsou v rámci provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti určována rizika v dodavatelském řetězci a byla přijata opatření, která mají snížit riziko nedostatečných dodávek?

Vysvětlení: Uveďte, zda a jaká rizika v dodavatelském řetězci jsou určena, popište, jak je analyzován dopad těchto rizik, zda a jaká opatření k omezení těchto rizik jsou přijímána, zda jsou uzavřeny přeshraniční ujednání nebo dohody o spolupráci, jež mají takováto rizika snížit.

Technické znalosti

Technické znalosti zahrnují dostupné dovednosti a metodiky vyvinuté pro provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti. Vzhledem k tomu, že technické znalosti představují nehmotnou kapacitu, je zde rovněž vyžadováno zachování této kapacity, ať už prostřednictvím dokumentace nebo vzdělávání a sdílení znalostí.

Otázka 47: Mají odborníci pověření prováděním opatření v oblasti prevence a připravenosti potřebné technické znalosti, aby se zajistilo, že opatření budou prováděna odpovídajícím způsobem a že tyto znalosti budou zachovány a dále rozvíjeny?

Vysvětlení: Popište, jaké technické znalosti jsou využívány a považovány za nebytné pro provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti, zda a jaké technické nástroje jsou pro provádění využívány, zda se odborníci účastní odborné přípravy, aby si průběžně doplňovali své znalosti, a byli tak schopni odpovídajícím způsobem využívat technické nástroje. Uveďte, jak jsou sdíleny znalosti mezi osobami, které se podílejí na provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti, jak je podporován profesní rozvoj.

Otázka 48: Mají odborníci pověření prováděním opatření v oblasti prevence a připravenosti potřebné znalosti pro uplatňování postupů v rámci zadávání veřejných zakázek a logistiky, aby mohli řádně plnit své úkoly? Byli odborníci k uplatňování těchto postupů dostatečně vyškoleni?

Vysvětlení: Popište, jakým způsobem a jaká odborná příprava je poskytována za účelem budování a rozvoje odborných znalostí, nebo uveďte jakákoli jiná opatření, která by mohla přispět k získání takových znalostí.

Otázka 49: Mají odborníci pověření prováděním opatření v oblasti prevence a připravenosti odpovídající znalosti, aby mohli uskutečňovat plánování životního cyklu a nouzové kapacity, a využívají se tyto metodiky pro účely přezkumu fungování vybavení a systémů a pro umožnění zvýšení kapacity v případě mimořádné situace?

Vysvětlení: Uveďte, zda jsou tyto metody uplatňovány s ohledem na opatření v oblasti prevence a připravenosti, zda a jaká odborná příprava je poskytována za účelem budování a rozvoje odborných znalostí nebo jakýchkoli jiných opatření, která by mohla přispět k získání takových znalostí.

Financování prováděcích opatření

V rámci tohoto požadavku se posuzuje, zda je zajištěna dostupnost finančních prostředků a zda je lze rychle mobilizovat v případě pravděpodobných mimořádných situací, jak bylo určeno při posouzení rizik a plánování.

Otázka 50: Je při provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti, která jsou potřebná k omezení rizik, přizpůsobení se těmto rizikům nebo jejich zmírnění, určen a stanoven rozpočet, právní základ a postupy, které umožní, aby se předběžně naplánovalo pružné přidělování finančních prostředků?

Vysvětlení: Popište, jak jsou v procesu provádění posuzovány rozpočtové a právní otázky týkající se pružného přidělování finančních prostředků, zda jsou přijata nebo zahájena konkrétní opatření umožňujících flexibilitu, zda existují nesoulady nebo další potřeby, zda tomuto přístupu stojí v cestě nějaké právní nebo politické překážky.

Otázka 51: Je součástí provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti vypracování dohod se zúčastněnými stranami, které upravují sdílení nákladů?

Vysvětlení: Uveďte, zda jsou vytvořeny plány týkající se sdílení finanční zátěže, zda členské státy oslovily zúčastněné strany, které zúčastněné strany jsou kontaktovány a zda se usiluje o uzavření dohod o pokrytí těchto nákladů, nebo jsou již takové dohody uzavřeny.

5.   SHRNUTÍ

Na závěr tohoto posouzení by členské státy měly mít dobrý meziodvětvový přehled, pokud jde o různá rizika, která by měla být řešena, být si vědomy náležitosti a skutečné účinnosti procesu plánování zvládání rizik, včetně určení vhodných opatření v oblasti prevence a připravenosti, a rovněž by měly mít jasnou představu o procesu provádění příslušných opatření.

Následující tabulku lze využít jako nástroj, který poskytuje shrnutí jednotlivých složek vnitrostátního posouzení schopnosti zvládání rizik. Tabulka doplňuje posouzení schopnosti zvládání rizik na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni, které v souladu s příslušným rozhodnutím mají členské státy provádět a zpřístupnit Komisi každé tři roky po finalizaci těchto pokynů.

Pro každou z níže uvedených otázek by měla být identifikována odpovídající úroveň na základě tohoto rozdělení:

—   nepoužije se (—): kapacita není zjištěna nebo se nepovažuje za relevantní ji vytvářet,

—   (1): kapacita považována za relevantní – související činnosti zatím nebyly nezahájeny,

—   (2): kapacita je zjištěna – je dosaženo počátečního pokroku,

—   (3): kapacita je budována v klíčových oblastech,

—   (4): kapacita je stanovena a průběžně zlepšována.

—   Poznámky: Další důvody pro výběr dané úrovně.

 

Otázky

Úrovně

Poznámky

Posuzování rizik

Otázka 1: Zapadá posouzení rizik do celkového rámce?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 2: Jsou zodpovědnost a úlohy/funkce přidělené příslušným subjektům podílejícím se na posuzovaní rizik jasně vymezeny?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 3: Je zodpovědnost za posuzování specifických rizik přidělena nejvhodnějším subjektům?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 4: Je meziodvětvový rozměr rizik součástí posouzení rizik?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 5: Je rozdělení zodpovědnosti za posouzení rizik pravidelně přezkoumáváno?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 6: Jsou odborníci zodpovědní za posuzování rizik příslušně informováni, vyškoleni a zkušení v oblasti posuzování rizik?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 7: Jsou do procesu posuzování rizik zapojeny příslušné zúčastněné strany?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 8: Je k dispozici nezbytná správní kapacita pro sdělování výsledků posouzení rizik veřejnosti?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 9: Je k dispozici nezbytná správní kapacita pro interní sdělování výsledků posouzení rizik, včetně scénářů, získaných zkušenosti atd.?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 10: Jsou výsledky posouzení rizik promítnuty do komunikační strategie týkající se rizik?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 11: Vypracoval příslušný subjekt na celostátní či nižší úrovni metodiku pro posuzování rizik? Je tato metodika nějakým způsobem stanovená nebo zveřejněná a jaké jsou klíčové prvky této metodiky?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 12: Je přeshraniční rozměr rizik součástí posouzení rizik?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 13: Je do posouzení rizik zahrnuta infrastruktura?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 14: Je pro posuzování rizik k dispozici příslušná infrastruktura IKT?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 15: Jsou pro provádění posouzení rizik k dispozici náležité informace a údaje (včetně historických údajů)?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 16: Je pro provádění a aktualizaci úkolů spojených s posuzováním rizik k dispozici odpovídající finanční kapacita?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Plánování zvládání rizik

Otázka 17: Jsou zodpovědnost a úlohy/funkce přidělené subjektům podílejícím se na plánování opatření pro předcházení rizikům a připravenost na ně jasně vymezeny?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 18: Je zajištěna a pravidelně posuzována zodpovědnost, pokud jde o plánování specifických rizik?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 19: Je k dispozici dostatečný počet odborníků pro provádění plánování opatření v oblasti prevence a připravenosti na základě rizik zjištěných v procesu posouzení rizik?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 20: Jsou k dispozici účinná školení pro odborníky na různých úrovních, kteří jsou zodpovědní za plánování opatření v oblasti prevence a připravenosti?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 21: Jsou odborníci zapojení do plánování opatření v oblasti prevence a připravenosti informováni o celkových cílech politiky/prioritách týkajících se zvládání rizik katastrof?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 22: Je zaveden proces, jehož cílem je zajistit zachování a další rozvíjení znalostí odborníků, kteří jsou pověřeni plánováním opatření v oblasti prevence a připravenosti?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 23: Mají různé odpovědné subjekty vypracovanou metodiku pro plánování zvládání rizik? Jaké jsou klíčové prvky těchto metodik?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 24: Je součástí metodik pro plánování zvládání rizik vymezení infrastruktury nezbytné pro zmírnění zjištěných rizik?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 25: Jsou příslušné zúčastněné strany z veřejného a soukromého sektoru informovány a zapojeny do procesu plánování?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 26: Jsou veřejnost nebo soukromé společnosti informovány o rizicích zjištěných v rámci posouzení rizik, a pokud ano, jak je zajištěno, aby veřejnost a tyto společnosti byly podněcovány k plánování opatření v oblasti prevence a připravenosti?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 27: Jsou subjekty na celostátní či nižší úrovni zapojeny do přeshraničního plánování opatření v oblasti prevence a připravenosti?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 28: Jsou příslušné zúčastněné strany, včetně občanů, informovány o prvcích, které mají zásadní význam pro plánování zvládání rizik?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 29: Jsou k dispozici vybavení a nástroje důležité pro podporu a/nebo plánování opatření v oblasti prevence a připravenosti?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 30: Vypracovává se v rámci procesu plánování odhad potřeb financování pro provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti a jsou určeny možné zdroje financování?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 31: Jsou v rámci procesu plánování brány v úvahu budoucí investiční plány a možná úloha soukromého sektoru v oblasti financování?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 32: Jsou v rámci procesu plánování postupy nebo plány určovány nebo stanovovány s předstihem, aby se zajistila dostupnost financování pro opatření v oblasti prevence a připravenosti, která jsou zapotřebí ke zmírnění zjištěných rizik?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti

Otázka 33: Je provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti propojeno s plánováním zvládání rizik? Tvoří to součást strategie nebo opatření a byla stanovena nějaká metodika?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 34: Jsou vyvinuty metody pro hlášení škod a ztrát na lidských životech? Jsou odhadovány související náklady a dokumentovány a uchovávány příslušné údaje?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 35: Jsou zodpovědnost a úlohy/funkce přidělené subjektům podílejícím se na provádění opatření pro předcházení rizikům a připravenost na ně jasně vymezeny?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 36: Je rozdělení zodpovědnosti mezi odborníky zapojenými do provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti aktualizováno a jsou k dispozici dostatečné zdroje pro provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti na základě procesu plánování?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 37: Jsou odborníci zodpovědní za provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti náležitě informováni a vyškoleni a mají odpovídající zkušenosti?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 38: Jsou příslušné subjekty informovány a zapojeny do provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 39: Je příslušný subjekt na celostátní či nižší úrovni zapojen do provádění přeshraničních opatření v oblasti prevence a připravenosti?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 40: Zaručuje provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti ze strany těchto zúčastněných stran z veřejného a soukromého sektoru dostatečnou kvalitu, jež umožní dosažení očekávaných výsledků, pokud jde o zmírnění rizik?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 41: Je součástí provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti například vytvoření postupů pro včasné varování, aktivaci, rychlé nasazení, deaktivaci nebo monitorování?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 42: Jsou dostupné nezbytné informace a dochází k jejich pravidelné výměně v rámci subjektu na celostátní či nižší úrovni?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 43: Jsou přijaty komunikační strategie, včetně využití různých mediálních nástrojů (rovněž sociálních médií), aby bylo možné účinně předávat informace občanům, a zvyšovat tak informovanost a budovat důvěru?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 44: Je stav infrastruktury, která je důležitá pro provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti, analyzován?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 45: Je k dispozici soupis dostupného vybavení, které je potřebné pro provádění plánovaných opatření v oblasti prevence a připravenosti? Jsou v rámci provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti určovány na základě stávajícího soupisu možné potřeby z hlediska vybavení?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 46: Jsou v rámci provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti určována rizika v dodavatelském řetězci a byla přijata opatření, která mají snížit riziko nedostatečných dodávek?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 47: Mají odborníci pověření prováděním opatření v oblasti prevence a připravenosti potřebné technické znalosti, aby se zajistilo, že opatření budou prováděna odpovídajícím způsobem a že tyto znalosti budou zachovány a dále rozvíjeny?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 48: Mají odborníci pověření prováděním opatření v oblasti prevence a připravenosti potřebné znalosti pro uplatňování postupů v rámci zadávání veřejných zakázek a logistiky, aby mohli řádně plnit své úkoly? Byli odborníci k uplatňování těchto postupů dostatečně vyškoleni?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 49: Mají odborníci pověření prováděním opatření v oblasti prevence a připravenosti odpovídající znalosti, aby mohli uskutečňovat plánování životního cyklu a nouzové kapacity, a využívají se tyto metodiky pro účely přezkumu fungování vybavení a systémů a pro umožnění zvýšení kapacity v případě mimořádné situace?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 50: Je při provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti, která jsou potřebná k omezení rizik, přizpůsobení se těmto rizikům nebo jejich zmírnění, určen a stanoven rozpočet, právní základ a postupy, které umožní, aby se předběžně naplánovalo pružné přidělování finančních prostředků?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

Otázka 51: Je součástí provádění opatření v oblasti prevence a připravenosti vypracování dohod se zúčastněnými stranami, které upravují sdílení nákladů?

(1)

(2)

(3)

(4)

 

6.   SEZNAM ODKAZŮ A PŘÍSLUŠNÝCH DOKUMENTŮ

A Simple Guide to Risk and its Management, Broadleaf Capital International PTY Ltd., 2012 (na základě ISO 31000:2009)

http://broadleaf.com.au/old/pdfs/trng_tuts/Tut_Simple_Guide_to_Risk_v11.pdf

An overview of the EFQM Excellence Model, EFQM, Brusel. Model lze použít k posouzení stávajících kapacit určité organizace.

http://www.efqm.org/

Best Practices on Flood Prevention and Mitigation, osvědčené postupy uvedené na zasedání ředitelů vodohospodářských úřadů v Aténách v červnu 2003, vypracované Nizozemskem a Francií (poslední znění pokynů pro udržitelnou protipovodňovou prevenci –Guidelines on Sustainable Flood Prevention – Organizace spojených národů a Evropské hospodářské komise (EHK/OSN) z roku 2000)

http://ec.europa.eu/environment/water/flood_risk/pdf/flooding_bestpractice.pdf

Civil Defence Emergency Capability Assessment Tool v. 4.2 (final) – nástroj pro posouzení schopnosti v oblasti mimořádných událostí civilní ochrany, který vychází z národní strategie Nového Zélandu; jde o nástroj Excel zaměřený na organizační schopnosti týkající se otázek souladu, provádění a výsledků.

http://www.civildefence.govt.nz/cdem-sector/monitoring-and-evaluation/cdem-capability-assessment-tool-/

Core Capabilities Crosswalk, U.S. Department of Homeland Security, Federal Emergency Management Agency (FEMA), poslední znění: červen 2013,

http://www.fema.gov/core-capabilities

Závěry Rady ze dne 26. dubna 2010, dokument Rady 7788/10. Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě, KOM(2010) 673 ze dne 22. listopadu 2010

Závěry Rady ze dne 26. září o posuzování schopnosti zvládání rizik (13375/14)

Department of Homeland Security Risk Lexicon, Risk Steering Committee/USA, září 2010,

https://www.dhs.gov/xlibrary/assets/dhs-risk-lexicon-2010.pdf

Směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (Úř. věst. L 10, 14.1.1997)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27)

Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (Úř. věst. L 345, 23.12.2008)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 1)

Emergency Management Planning Guide 2010-2011, Public Safety Canada, 2010,

http://www.publicsafety.gc.ca/cnt/rsrcs/pblctns/mrgnc-mngmnt-pnnng/index-eng.aspx

EN eurokódy představují soubor 10 evropských norem EN 1990–EN 1999, které zajišťují společný přístup k projektování budov a jiným inženýrským stavebním pracím a stavebním výrobkům.

http://eurocodes.jrc.ec.europa.eu/home.php

Evropská komise: Pokyny k posuzování dopadů – SEK(2009) 92,

http://ec.europa.eu/smart-regulation/impact/commission_guidelines/commission_guidelines_en.htm

Evropská komise: Overview of natural and man-made disaster risks in the EU, SWD (2014) 134 final ze dne 8. dubna 2014

Evropská komise: Přístup Společenství v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem, sdělení KOM(2009) 82 v konečném znění ze dne 23. února 2009

Guidance on Implementing the Capacity Development Provisions of the Safe Drinking Water Act amendments of 1996, United Environmental Protection Agency, USA, červenec 1998,

http://www.epa.gov/ogwdw/smallsystems/pdfs/guidfin.pdf

Guide ORSEC Départemental, Direction générale de la sécurité civile et de la gestion des crises,

http://www.interieur.gouv.fr/Le-ministere/Securite-civile/Documentation-technique/Planification-et-exercices-de-Securite-civile

ČSN EN ISO 22300 Ochrana společnosti – Terminologie

http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=56199

ISO/CD 22325 Societal Security: Emergency management – Guidelines for emergency management capability assessment (for businesses)

Mezinárodní norma IEC/ISO 31010: Management rizik – Techniky posuzování rizik (2009)

Mezinárodní norma ISO 31000 (2009): Management rizik – Principy a směrnice

Methode für die Risikoanalyse im Bevölkerungsschutz, Bundesamt für Bevölkerungsschutz und Katastrophenhilfe, Wissenschaftsforum Band 8, 2010

http://www.bbk.bund.de/SharedDocs/Downloads/BBK/DE/Publikationen/Wissenschaftsforum/Bd8_Methode-Risikoanalyse-BS.pdf?__blob=publicationFile

OECD Risk Management, OECD Working Papers on Public Governance, pracovní dokumenty č. 23, autor: Charles Baubion, 2013,

http://www.oecd-ilibrary.org/governance/oecd-working-papers-on-public-governance_19934351

OECD Reviews of Risk Management Policies, Italy – Review of the Italian National Civil Protection System, OECD, 2010,

http://www.oecd.org/italy/oecdreviewsofriskmanagementpoliciesitaly.htm

OECD Recommendations of the Council on the Governance of Critical Risks, zasedání Rady OECD na úrovni ministrů, Paříž, 6.–7. května 2014

http://www.oliverwyman.com/content/dam/oliver-wyman/global/en/2014/may/OECD%20-%20Recommendations%20on%20the%20governance%20of%20critical%20risks%20-%202014.pdf

Risk Management Assessment Framework – A tool for departments, HM Treasury, UK, červenec 2009, nástroj pro posuzování normy zvládání rizik v organizaci založený na modelu excelence EFQM

https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/191516/Risk_management_assessment_framework.pdf

UNISDR Terminology on Disaster Risk Reduction, United Nations 2009

http://www.unisdr.org/we/inform/terminology


(1)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013).

(2)  Tamtéž, čl. 6 písm. c).

(3)  Tamtéž, čl. 5 písm. f).

(4)  Viz Overview of natural and man-made disaster risk in the EU (Přehled přírodních a člověkem způsobených katastrof v EU), SWD(2014) 134 final ze dne 8. dubna 2014.

(5)  Dokument Rady 13375/14.

(6)  Commission Risk Assessment and Mapping Guidelines for Disaster Management (Pokyny Komise pro posuzování a mapování rizik pro zvládání katastrof), SEK(2010) 1626 v konečném znění ze dne 21. prosince 2010.

(7)  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj „Boosting Resilience through Innovative Risk Governance“ (Zvyšování odolnosti prostřednictvím inovativního řízení rizik), OECD Reviews of Risk Management Policies (Přehled OECD o politikách zaměřených na řízení rizik), 2014, s. 48–51, ISBN 978-92-64-20910-7.

(8)  Mohlo by sem patřit vytvoření mezinárodní skupiny odborníků, která může podpořit posuzování ve všech fázích procesu, jakož i program vzájemného hodnocení, jehož prostřednictvím si členské státy mohou předávat poznatky z oblasti zvládání rizik katastrof.

(9)  Dopad možných nebezpečí je částečně závislý na stávajících zmírňujících a preventivních opatřeních. Posouzení rizik zohledňuje stávající opatření pro posouzení dopadu, pravděpodobnosti a priority rizik.

(10)  SEK(2010) 1626 v konečném znění ze dne 21. prosince 2010, s. 29.

(11)  Plánování by mělo zohlednit plány vypracované pro odvětvová rizika, například plány pro zvládání povodňových rizik podle směrnice o povodních (směrnice 2007/60/ES).

(12)  Strana 30 pokynů pro posuzování rizik.

(13)  http://www.civildefence.govt.nz/cdem-sector/monitoring-and-evaluation/cdem-capability-assessment-tool-/

(14)  Guide ORSEC Départemental, Direction générale de la sécurité civile et de la gestion des crises, http://www.interieur.gouv.fr/Le-ministere/Securite-civile/Documentation-technique/Planification-et-exercices-de-Securite-civile

(15)  http://climate-adapt.eea.europa.eu/data-and-downloads?searchtext=&searchsectors=DISASTERRISKREDUCTION&searchtypes=ACTION#


Top