Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52015PC0496

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o evropských statistikách cen zemního plynu a elektřiny a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/92/ES o postupu v rámci Společenství pro zvýšení transparentnosti cen plynu a elektřiny účtovaných konečným průmyslovým velkoodběratelům

COM/2015/0496 final - 2015/0239 (COD)

V Bruselu dne 18.11.2015

COM(2015) 496 final

2015/0239(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o evropských statistikách cen zemního plynu a elektřiny a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/92/ES o postupu v rámci Společenství pro zvýšení transparentnosti cen plynu a elektřiny účtovaných konečným průmyslovým velkoodběratelům

(Text s významem pro EHP)


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Důvody a cíle návrhu

Komise (Eurostat) shromažďuje údaje o cenách zemního plynu a elektřiny pro konečné průmyslové velkoodběratele (konečné zákazníky mimo domácnosti). Ceny pro konečné průmyslové velkoodběratele jsou legislativně upraveny od roku 1990 a v současné době jsou upraveny směrnicí 2008/92/ES, kterou byla zrušena směrnice 90/377/EHS. Vnitrostátní orgány shromažďují údaje o cenách pro zákazníky v domácnostech na základě dobrovolné dohody. Vnitrostátní orgány informovaly Komisi, že vzhledem k omezeným finančním a lidským zdrojům mají někteří poskytovatelé údajů (plynárenské a elektrárenské společnosti) pochybnosti o tom, zda ve shromažďování těchto údajů pokračovat.

Na zasedání Evropské rady dne 22. května 2013, jež se zabývalo energetikou a zdaněním, hlavy států a předsedové vlád konstatovali, že cílem energetické politiky EU by mělo být poskytovat domácnostem i společnostem energii bezpečným a udržitelným způsobem a za přijatelné a konkurenceschopné ceny. Komise byla následně požádána o analýzu toho, „jakou mají ceny energie a náklady na energii v členských státech strukturu a jaké faktory je ovlivňují“. Tato analýza se měla zaměřit na dopad cen energie na domácnosti, malé a střední podniky a energeticky náročná průmyslová odvětví a obecněji měla přezkoumat konkurenceschopnost EU ve srovnání s jejími světovými ekonomickými protějšky.

Komise poté, co zjistila, že jsou pro tuto analýzu zapotřebí další podrobné cenové údaje, shromáždila potřebné informace od všech 28 členských států EU na základě dobrovolného ujednání. V lednu 2014 byla Radě předložena zpráva obsahující podrobnou analýzu složek cen zemního plynu a elektřiny.

V roce 2014 tvůrci politik vícekrát požádali o podrobnější úřední statistiky cen zemního plynu a elektřiny. Na svém zasedání dne 13. června 2014 Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku připustila negativní dopady vysokých a rostoucích cen energie a nákladů na ní na globální konkurenceschopnost Evropy a na životní úroveň jednotlivých spotřebitelů. Z tohoto důvodu Rada ve složení pro dopravu, telekomunikace a energetiku vyzvala Komisi, aby „do roku 2016 provedla návazný přezkum ohledně cen energie a energetických nákladů a ohledně spotřebitelů“.

Evropská komise přijala dne 25. února 2015 balíček opatření k energetické unii. Jedno z opatření tohoto balíčku stanoví v rámci kapitoly věnované vnitřnímu trhu s energií provedení analýzy cen energie a energetických nákladů v roce 2016 a poté znovu každé 2 roky.

V reakci na cíle balíčku byl vypracován doplňkový soubor dílčích složek daní a dávek a cen sítí zemního plynu a elektřiny, který zejména reaguje na potřebu větší transparentnosti energetických nákladů a cen energie zmíněnou v bodě 8 balíčku.

Soulad se stávající politikou v dané oblasti

Na zasedání v červnu 2014 Evropská rada znovu potvrdila, že je nutné posílit jednotný trh EU, zvýšit konkurenci a transparentnost na trhu s plynem a dokončit úplnou integraci evropského energetického trhu. Rada rovněž požádala o další analýzu integrace trhu z hlediska energetické účinnosti a bezpečnosti.

Soulad s ostatními politikami EU

Balíček opatření k energetické unii přijala Komise dne 25. února 2015. V této souvislosti bude Komise od roku 2016 poskytovat údaje o cenách energie a energetických nákladech (včetně daní a dotací). Tento rozpis cen energie a energetických nákladů Komisi umožní sledovat situaci na energetickém trhu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Ustanovení čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Subsidiarita (pro nevýlučné pravomoci)

Komise (Eurostat) shromažďuje vnitrostátní údaje o cenách zemního plynu a elektřiny za použití metodiky, která umožňuje srovnávat ceny mezi členskými státy. Tyto cenové údaje musí být shromažďovány na úrovni EU, aby bylo zajištěno, že jsou spolehlivé a umožňují srovnání mezi všemi členskými státy EU a získání souhrnných údajů za celou EU a za eurozónu. Na vnitrostátní úrovni shromažďují údaje o cenách příslušné vnitrostátní orgány a poté je šiří Eurostat.

Proporcionalita

Navrhovaný právní akt bude zahrnovat shromažďování údajů o cenách zemního plynu a elektřiny pro sektor domácností i ostatní sektory. V minulosti se cenové údaje za průmyslový sektor shromažďovaly v souladu se směrnicí 2008/92/ES, avšak cenové údaje za sektor domácností se shromažďovaly na základě dobrovolné dohody. Kvůli rostoucí složitosti vnitřního trhu s energií je stále obtížnější získat spolehlivé a aktuální údaje o cenách zemního plynu a elektřiny při neexistenci právně závazné povinnosti tyto údaje poskytovat, zejména pokud jde o sektor domácností. V porovnání se situací za směrnice 2008/92/ES by podle navrhovaných změn byly údaje, které jsou v současné době shromažďovány dobrovolně, zahrnuty do navrhovaného právního aktu. Toto opatření nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení stanovených cílů.

Zvolený právní nástroj

Volba nařízení Evropského parlamentu a Rady jako právního nástroje by měla zajistit včasné, bezproblémové a harmonizované provádění v celé EU.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex-post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Stávající platný právní předpis (směrnice 2008/92/ES) se vztahuje pouze na shromažďování údajů o cenách zemního plynu a elektřiny za průmyslový sektor. Metodika používaná pro tato cenová zjišťování zavedená v roce 2007 se ukázala jako účelná.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Eurostat v lednu 2015 provedl písemnou konzultaci se členy pracovní skupiny pro energetické statistiky. Jejich připomínky a doporučení byly zohledněny. Výsledkem této písemné konzultace s ESWG bylo snížení počtu dílčích složek daní a dávek (z 11 na 6 dílčích složek) a podstatné omezení údajů o cenách sítí elektřiny a zemního plynu, které mají být hlášeny. V květnu a červnu 2015 proběhly písemné konzultace se členy skupiny ředitelů pro odvětvové a environmentální statistiky a účty (DIMESA) a jejich výsledkem bylo prodloužení lhůt pro žádosti o výjimku z vykazování složek a dílčích složek cenových údajů. Pro ceny zemního plynu v sektoru domácností byla stanovena prahová hodnota, aby země, kde je spotřeba zemního plynu v sektoru domácností nízká, mohly být příslušných povinností zproštěny. Pozměněný návrh byl předložen na zasedání skupiny DIMESA dne 11. června 2015 a na zasedání ESWG dne 24. června 2015.

Sběr a využití odborných stanovisek

Eurostat konzultoval proveditelnost shromažďování příslušných údajů se dvěma sdruženími, jež působí v odvětví plynu a elektřiny - Eurogas a Eurelectric. Jejich doporučení ohledně dostupnosti informací o dílčích složkách cen sítí elektřiny a zemního plynu byla zohledněna.

Účelnost právních předpisů a zjednodušování

Administrativní zátěž vykazujících orgánů ani Komise se významně nezvýší, neboť většina příslušných cenových údajů je již nyní hlášena dobrovolně. Na seznam údajů, které mají být shromažďovány, sice bylo přidáno několik dílčích složek daní a cen sítí, četnost vykazování však byla snížena z každoročního vykazování na vykazování jednou za tři roky. Celková administrativní zátěž se proto pravděpodobně nezmění.

Posouzení dopadů

Pro tento návrh nebylo provedeno posouzení dopadů, neboť návrh nijak významně nezmění činnost vykazujících orgánů ani Komise. Podrobné odůvodnění rozhodnutí neprovádět posouzení dopadů je uvedeno v plánu Komise, který byl zveřejněn na internetových stránkách Komise na adrese: http://ec.europa.eu/smart-regulation/impact/planned_ia/docs/2014_estat_001_roadmap_electricityprices.pdf.

Základní práva

Nevztahuje se na tento návrh.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet EU. Jelikož činnost se významně nezvýší, nevzniknou žádné další náklady.

5.DALŠÍ ASPEKTY

Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Žádné.

Informativní dokumenty (u směrnic)

Nevztahuje se na tento návrh.

Podrobné vysvětlení zvláštních ustanovení návrhu

Spolehlivé, včasné a úplné statistické údaje o cenách zemního plynu a elektřiny jsou důležitým zdrojem informací pro tvůrce evropské politiky. Vzhledem k tomu, že shromažďování údajů o cenách plynu a elektřiny pro sektor domácností je prováděno na základě dobrovolných dohod, jednotliví poskytovatelé údajů (elektrárenské či plynárenské společnosti) se mohou rozhodnout, že v něm již nebudou pokračovat. Jelikož shromažďování údajů bude upravovat právní rámec, bude pokračování jejich vykazování zaručeno.

Pro analýzu hlavních faktorů cen elektřiny a zemního plynu je nedostačující posuzovat pouze konečné ceny plynu a elektřiny a ceny sítí, daně a ceny výrobků. Za účelem zjištění, které faktory jsou pro ceny určující, byl ke shromažďovaným údajům přidán soubor proměnných (dílčích složek), který umožní podrobnější analýzu shromažďovaných údajů na základě harmonizované metodiky.

Evropský hospodářský prostor

Navržený právní akt se týká záležitostí Evropského hospodářského prostoru (EHS), a měl by být proto rozšířen na EHP.

2015/0239 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o evropských statistikách cen zemního plynu a elektřiny a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/92/ES o postupu v rámci Společenství pro zvýšení transparentnosti cen plynu a elektřiny účtovaných konečným průmyslovým velkoodběratelům

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem, 1

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Konkurenceschopnost, udržitelnost a energetická bezpečnost jsou obecnými cíli silné energetické unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu.

(2)Vysoce kvalitní, srovnatelné, aktuální, spolehlivé a harmonizované informace o cenách zemního plynu a elektřiny účtovaných konečným zákazníkům jsou nezbytné pro tvorbu politiky energetické unie a pro monitorování energetických trhů členských států.

(3)Cílem tohoto nařízení je zajišťovat evropské statistiky na podporu tvorby energetické politiky, zejména s perspektivou vytvoření plně integrovaného vnitřního trhu s energií pro spotřebitele. Za účelem zlepšení integrace trhu by měla být zajištěna větší transparentnost energetických nákladů a cen energie a rovněž míry veřejné podpory.

(4)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/92/ES 2 poskytovala do dnešního dne společný rámec pro tvorbu, předávání a šíření srovnatelných statistik maloobchodních cen zemního plynu a elektřiny účtovaných průmyslovým odběratelům v Unii.

(5)Sběr údajů o maloobchodních cenách zemního plynu a elektřiny účtovaných konečným zákazníkům v sektoru domácností byl dosud prováděn na základě dobrovolných dohod.

(6)Kvůli rostoucí složitosti vnitřního trhu s energií je stále obtížnější získat spolehlivé a aktuální údaje o cenách zemního plynu a elektřiny při neexistenci právně závazné povinnosti tyto údaje poskytovat, zejména v případě sektoru domácností.

(7)Aby bylo zajištěno vykazování vysoce kvalitních údajů o cenách pro sektor domácností i pro sektory mimo domácností, mělo by být shromažďování obou druhů údajů předmětem právního aktu.

(8)Ve většině zemí jsou údaje o přepravních a přenosových soustavách k dispozici od energetických regulačních orgánů. Počet subjektů podílejících se na sestavování údajů o distribučních nákladech je nicméně mnohem vyšší a má se za to, že v některých členských státech je vykazování údajů obtížnější. Vzhledem k významu distribučních nákladů a k potřebě transparentnosti v této záležitosti je nutné shromažďování údajů harmonizovat na základě důkladné metodiky.

(9)Systém spotřebitelských pásem, který používá Komise (Eurostat) ve svých cenových publikacích, by měl zajistit transparentnost trhu a všeobecné šíření jiných než důvěrných údajů o cenách a měl by umožňovat výpočet evropských souhrnných ukazatelů.

(10)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 3 stanoví, že statistické údaje je nutné shromažďovat v souladu se zásadami nestrannosti, transparentnosti, spolehlivosti, objektivity, profesionální nezávislosti a efektivity nákladů a je nutné zároveň chránit důvěrné statistické údaje.

(11)Informace o cenách účtovaných konečným zákazníkům zemního plynu a elektřiny by měly umožnit srovnání s cenami jiných energetických komodit.

(12)V rámci standardního vykazování by měly být poskytovány informace o shromažďování údajů o cenách a o kvalitě.

(13)Základní součástí statistik o cenách zemního plynu a elektřiny jsou podrobné údaje o rozdělení spotřebitelských pásem a jejich příslušných odpovídajících tržních podílech.

(14)Analýzu cen lze provést pouze tehdy, pokud členské státy poskytují vysoce kvalitní úřední statistiky týkající se různých složek a dílčích složek cen zemního plynu a elektřiny. Revidovaná metodika pro podrobné členění složek a dílčích složek cen zemního plynu a elektřiny účtovaných konečným zákazníkům umožní analyzovat dopad různých aspektů na konečné ceny.

(15)Údaje o cenách a podmínkách prodeje konečným zákazníkům poskytnuté Komisi (Eurostatu) a rozdělení celkového počtu konečných zákazníků podle spotřebních pásem by Komisi měly poskytnout odpovídající informace pro rozhodování o vhodných opatřeních či návrzích v souvislosti s energetickou politikou.

(16)Pro zajištění transparentnosti cen má zásadní význam dobrá znalost daní a poplatků v každém členském státě. Bylo zjištěno, že je důležité podrobné členění údajů o nákladech na sítě, poplatcích, daních a dávkách.

(17)Členské státy, v nichž je spotřeba zemního plynu v porovnání s konečnou spotřebou energie v domácnostech nízká, by měly být zproštěny povinnosti poskytovat údaje o cenách zemního plynu pro konečné zákazníky v domácnostech.

(18)S cílem zvýšit spolehlivost údajů by Komise (Eurostat) společně s členskými státy měly posoudit a v případě potřeby zpřesnit metodiku shromažďování a zpracovávání údajů v souladu se správním rámcem pro statistiku. Proto by měly být pravidelně vypracovávány zprávy o kvalitě a prováděna hodnocení kvality údajů o cenách.

(19)Na základě odůvodněné žádosti členského státu může Komise členským státům udělovat výjimky týkající se těch specifických povinností, v jejichž případě použití tohoto nařízení na statistický systém členského státu vyžaduje podstatné úpravy a vedlo by pravděpodobně k další výrazné zátěži respondentů.

(20)Aby byla zachována vysoká kvalita údajů poskytovaných členskými státy, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, s cílem upravit prahové hodnoty, které se mohou vztahovat na trh se zemním plynem. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a řádné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(21)Komise by měla zajistit, aby akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly významnou dodatečnou administrativní zátěž pro členské státy nebo respondenty.

(22)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se formátu údajů a způsobů jejich předávání, požadavků na zprávy o kvalitě a jejich strukturu a srovnatelnost a udělování výjimek. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

(23)Směrnice 2008/92/ES se zrušuje.

(24)Návrh byl konzultován s Výborem pro Evropský statistický systém,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví společný rámec pro vývoj, tvorbu a šíření srovnatelných evropských statistik cen zemního plynu a elektřiny pro zákazníky v domácnostech a konečné zákazníky mimo domácností v EU.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)„domácnost“, „konečná spotřeba energie“ a „závodní výrobci“ mají stejný význam jako v příloze A nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 4 ;

2)„zákazník“, „konečný zákazník“, „zákazník v domácnosti“, „zákazník mimo domácnost“, „přenos“, „distribuce“ a „dodávka“ v souvislosti s elektřinou mají stejný význam jako ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES 5 ;

3)„zákazník“, „konečný zákazník“, „zákazník v domácnosti“, „zákazník mimo domácnosti“, „přeprava“, „distribuce“ a „dodávky“ v souvislosti se zemním plynem mají stejný význam jako ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES 6 ;

4)„síťovou složkou“ se rozumí kombinace nákladů distribuční a přenosové/přepravní sítě, jak je uvedeno v bodě 6 přílohy I a v bodě 5 přílohy II.

Článek 3

Zdroje údajů

Členské státy při dodržování zásady minimálního zatížení respondentů a zjednodušování správních postupů sestavují údaje o cenách zemního plynu a elektřiny a jejich dílčích složkách – síťových nákladech a daních, dávkách a poplatcích podle příloh I a II a o objemech spotřeby a vypracují zprávu o kvalitě s využitím těchto zdrojů:

a)zvláštní statistická zjišťování týkající se maloobchodních cen zemního plynu a elektřiny určená pro výrobce nebo obchodníky, provozovatele přepravních/přenosových a distribučních soustav, dovozce nebo vývozce energetických produktů a dodavatelské podniky;

b)jiná statistická zjišťování určená pro zákazníky v sektoru domácností a konečné zákazníky mimo sektor domácností;

c)administrativní zdroje, jako jsou údaje uchovávané vnitrostátními orgány regulace trhů zemního plynu a elektřiny;

d)jiné zdroje používající řádné postupy statistického odhadování.

Článek 4

Pokrytí

1)Členské státy zajistí, aby byl systém shromažďování a sestavování údajů reprezentativní.

2)Členské státy nejsou povinny předávat údaje o cenách zemního plynu pro zákazníky v domácnostech Komisi (Eurostatu), pokud je spotřeba zemního plynu v sektoru domácností nižší než prahová hodnota 1 % celkové vnitrostátní spotřeby energie v sektoru domácností. Komise (Eurostat) pravidelně a nejméně jednou za 3 roky přezkoumá, které členské státy jsou na základě své spotřeby zemního plynu v sektoru domácností způsobilé pro osvobození od povinnosti předávat dotčené údaje.

3)Komisi je svěřena pravomoc v souladu s článkem 10 přijímat s přihlédnutím k hospodářskému a technickému vývoji akty v přenesené pravomoci, pokud jde o úpravu prahové hodnoty.

Článek 5

Předávání údajů

1)Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) údaje stanovené v přílohách I a II.

2)Komise stanoví a přijme prostřednictvím prováděcích aktů formát a postupy pro předávání údajů dle vymezení v přílohách. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

Článek 6

Referenční období a četnost předávání údajů

1)Členské státy sestavují všechny údaje stanovené v přílohách tohoto nařízení od začátku kalendářního roku následujícího po přijetí tohoto nařízení a poskytnou Komisi (Eurostatu) statistiky do tří měsíců po skončení referenčního období.

2)Četnost předávání je:

a)roční (leden až prosinec) pro údaje uvedené v bodě 6 písm. a) a bodě 7 přílohy I a v bodě 5 písm. a) a bodě 6 přílohy II;

b)pololetní (leden až červen a červenec až prosinec) pro údaje uvedené v bodě 6 písm. b) přílohy I a v bodě 5 písm. b) přílohy II.

Článek 7

Hodnocení kvality a zprávy o kvalitě

1)Členské státy zajistí kvalitu údajů v souladu s kritérii kvality uvedenými v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

2)Členské státy neprodleně informují Komisi (Eurostat) o veškerých změnách metodiky nebo jiných změnách, které mohou významně ovlivnit statistiky cen zemního plynu a elektřiny, a v každém případě nejpozději jeden měsíc poté, co daná změna nastane.

3)Členské státy předloží Komisi (Eurostatu) každé tři roky zprávu o kvalitě údajů s uvedením způsobu výpočtu těchto údajů. Tato zpráva musí obsahovat informace o rozsahu a sběru údajů, kritériích výpočtu, použité metodice a zdrojích údajů a o veškerých změnách zdrojů nebo metodiky.

4)Komise (Eurostat) posoudí kvalitu předaných údajů a informací poskytnutých ve zprávách o kvalitě a vypracuje a zveřejní souhrnnou zprávu o hodnocení kvality.

5)Zjistí-li Komise (Eurostat) v poskytnutých údajích statisticky významné anomálie nebo nesoulad, může si od vnitrostátních orgánů vyžádat odpovídající rozpis těchto údajů a také metody výpočtu nebo hodnocení použité na poskytované údaje, aby mohla tyto údaje posoudit a v případě potřeby požadovat, aby jakékoliv údaje nebo informace, které jsou považovány za nesprávné, dotčený členský stát opravil a zaslal znovu.

6)Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví požadavky na zprávy o kvalitě a jejich strukturu a srovnatelnost podle odstavce 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

Článek 8

Šíření

Komise (Eurostat) zveřejní statistiky cen zemního plynu a elektřiny nejpozději pět měsíců po skončení každého referenčního období.

Článek 9

Výjimky

1)Co se týče těch specifických povinností, v jejichž případě by použití tohoto nařízení na statistický systém členského státu vyžadovalo podstatné úpravy a vedlo by pravděpodobně k další výrazné zátěži respondentů, mohou být prostřednictvím prováděcích aktů uděleny výjimky. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2 nejpozději [xx-xx-xxx].

2)Pro účely odstavce 1 dotčené členské státy Komisi předloží řádně odůvodněnou žádost do devíti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

3)Výjimky zůstanou v platnosti co nejkratší dobu a v žádném případě nepřekročí tři roky.

4)Členský stát, kterému byla udělena výjimka podle odstavce 1, po dobu jejího trvání nadále uplatňuje příslušná ustanovení směrnice 2008/92/ES.

Článek 10

Výkon přenesené pravomoci

1)Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2)Přenesená pravomoc podle čl. 4 odst. 3 je Komisi svěřena na dobu neurčitou počínaje [xx-xx-xxx].

3)Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4)Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5)Akt v přenesené pravomoci podle čl. 4 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky do dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 11

Postup projednávání ve výboru

1)Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 7 .

2)Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 12

Zrušení směrnice 2008/92/ES

1)Směrnice 2008/92/ES se zrušuje.

2)Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 13

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda    předseda

(1) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne … (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne …
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/92/ES ze dne 22. října 2008 o postupu v rámci Společenství pro zvýšení transparentnosti cen plynu a elektřiny účtovaných konečným průmyslovým velkoodběratelům (Úř. věst. L 298, 7.11.2008, s. 9).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice (Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 6–11).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13–18).
Top

V Bruselu dne 18.11.2015

COM(2015) 496 final

PŘÍLOHY

návrhu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o evropských statistikách cen zemního plynu a elektřiny a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/92/ES o postupu v rámci Společenství pro zvýšení transparentnosti cen plynu a elektřiny účtovaných konečným průmyslovým velkoodběratelům


PŘÍLOHY

PŘÍLOHA I – CENY ZEMNÍHO PLYNU

Tato příloha stanoví metodiku pro shromažďování a sestavování statistických údajů o cenách zemního plynu pro zákazníky v domácnostech a konečné zákazníky mimo domácností.

1. Ceny

Vykazují se ceny účtované zákazníkům v domácnostech a konečným zákazníkům mimo domácností, kteří nakupují zemní plyn distribuovaný prostřednictvím sítí pro vlastní potřebu.

2. Zemní plyn

Zemní plyn zahrnuje zemní plyn a jiná plynná paliva smísená se zemním plynem v přepravní a distribuční síti, jako je například bioplyn. Ostatní plynná paliva, která jsou distribuována prostřednictvím zvláštních sítí, aniž by byla smísena se zemním plynem (např. energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní plyn a bioplyn) zahrnuta nejsou.

3. Zpravodajské jednotky

Údaje musí zahrnovat všechny zákazníky v domácnostech a konečné zákazníky mimo domácností, kteří jsou odběrateli zemního plynu, avšak nesmí zahrnovat zákazníky, kteří plyn používají pouze pro:

výrobu elektřiny v elektrárnách nebo v zařízeních kombinované výroby tepla a elektřiny (KVET); nebo

jiné než energetické účely (např. pro použití v chemickém průmyslu).

4. Jednotky měření

Ceny se vykazují v průměrných vnitrostátních cenách účtovaných zákazníkům v domácnostech a konečným zákazníkům mimo domácností.

Ceny se vyjadřují v národní měně za gigajoule (GJ). Jednotka spotřebované energie se měří na základě spalného tepla.

Ceny se váží podle podílu podniků dodávajících zemní plyn na trhu v každém spotřebitelském pásmu. Pokud není možné vypočítat vážené průměrné ceny, lze uvést aritmetický průměr cen. V každém případě musí údaje pokrývat reprezentativní část národního trhu.

5. Spotřebitelská pásma

Vykazované ceny musí být založeny na systému pásem standardní roční spotřeby zemního plynu.

a) Pro zákazníky v domácnostech se použijí tato pásma:

Spotřebitelské pásmo

Roční spotřeba zemního plynu (GJ)

Nejméně

Nejvýše

Pásmo D1

< 20

Pásmo D2

≥ 20

< 200

Pásmo D3

≥ 200

b)    Pro konečné zákazníky mimo domácností se použijí tato pásma:

Spotřebitelské pásmo

Roční spotřeba zemního plynu (GJ)

Nejméně

Nejvýše

Pásmo I1

< 1 000

Pásmo I2

≥ 1 000

< 10 000

Pásmo I3

≥ 10 000

< 100 000

Pásmo I4

≥ 100 000

< 1 000 000

Pásmo I5

≥ 1 000 000

< 4 000 000

Pásmo I6

≥ 4 000 000

6. Míra podrobnosti    

Ceny musí zahrnovat všechny splatné poplatky: síťové poplatky a spotřebovanou energii po odečtení jakýchkoli rabatů nebo prémií a s přičtením jakýchkoli jiných poplatků (např. za pronájem měřidla, stálé poplatky). Poplatky za počáteční připojení se nezapočítávají.

Musí být poskytnuty níže specifikované podrobné údaje.

a)    Míra podrobnosti požadovaná pro složky a dílčí složky

Vykazované ceny se rozdělí do tří hlavních složek a do oddělených dílčích složek.

Konečná cena za zemní plyn pro zákazníka podle spotřebitelského pásma je součtem tří hlavních složek: složky energie a dodávky, síťové složky (přeprava a distribuce) a složky zahrnující daně, dávky, poplatky a odvody.

Složka a

Dílčí složka

Popis

energie a dodávka

Tato složka musí zahrnovat komoditní cenu zemního plynu zaplacenou dodavatelem nebo cenu zemního plynu v místě vstupu do přepravní soustavy, včetně případných nákladů na skladování a nákladů spojených s prodejem zemního plynu konečným zákazníkům.

síť

Cena za síť musí zahrnovat tyto náklady: sazby za přepravu a distribuci, ztráty při přepravě a distribuci, síťové náklady, náklady na poprodejní služby, náklady na systémové služby a náklady na pronájem měřidla a měřicí náklady.

Dílčí složka

Síťová složka musí být rozdělena na přepravní náklady a náklady distribuční sítě, a to takto:

1. Celkový průměrný relativní podíl přepravních nákladů (vyjádřený jako procento celkových síťových nákladů na základě spotřebitelských pásem vymezených v bodě 5).

2. Celkový průměrný relativní podíl distribučních nákladů (vyjádřený jako procento celkových síťových nákladů na základě spotřebitelských pásem vymezených v bodě 5).

daně, poplatky, dávky a odvody 

Tato složka je součtem všech dílčích složek (daní, poplatků, dávek a odvodů) uvedených níže.

Dílčí složky

Následující dílčí složky musí být vykazovány jako samostatné položky za každé spotřebitelské pásmo vymezené v bodě 5.

1. Daň z přidané hodnoty podle vymezení ve směrnici Rady 2006/112/ES 1 o společném systému daně z přidané hodnoty.

2. Daně, poplatky, dávky nebo odvody spojené s podporou energie z obnovitelných zdrojů, energetickou účinností a KVET.

3. Daně, poplatky, dávky nebo odvody spojené se strategickými zásobami, platbami za kapacitu a energetickou bezpečností; daně z distribuce plynu; uvízlé náklady a odvody na financování energetických regulačních orgánů nebo tržních subjektů.

4. Daně, poplatky, dávky nebo odvody spojené s kvalitou ovzduší a životním prostředím; daně z emisí CO2 nebo jiných skleníkových plynů.

5. Všechny ostatní daně, poplatky, dávky nebo odvody nezahrnuté v žádné z předcházejících čtyř kategorií: podpora na dálkové vytápění; místní nebo regionální poplatky; kompenzace za dodávky do odlehlých lokalit; koncesní poplatky spojené s licencemi a poplatky za využívání půdy a veřejného či soukromého majetku pro sítě či jiná zařízení.

b)    Míra podrobnosti na základě zdanění

Cenové údaje se rozčlení do těchto tři úrovní:

Úroveň

Popis

ceny bez všech daní, poplatků, dávek a odvodů

Tato cenová úroveň zahrnuje pouze složku energie a dodávky a síťovou složku.

ceny bez daně z přidané hodnoty (DPH) a jiných vratných daní

Tato cenová úroveň zahrnuje složku energie a dodávky, síťovou složku a daně, poplatky, odvody a dávky považované za nevratné pro konečné zákazníky mimo domácností. V případě zákazníků v domácnostech zahrnuje tato cenová úroveň složku energie a síťovou složku a daně, poplatky, dávky a odvody, avšak nezahrnuje DPH.

ceny včetně všech daní

Tato cenová úroveň zahrnuje složku energie a dodávky, síťovou složku a všechny vratné i nevratné daně, poplatky, dávky a odvody.

7. Objemy spotřeby

Členské státy musí předávat informace o relativním podílu zemního plynu v každém spotřebitelském pásmu na základě celkového objemu, na nějž se ceny vztahují.

Roční objemy spotřeby pro každé spotřebitelské pásmo musí být vykazovány jednou ročně ve stejnou dobu jako cenové údaje za druhé pololetí.

Tyto údaje nesmějí být starší než dva roky.



PŘÍLOHA II – CENY ELEKTŘINY

Tato příloha stanoví metodiku pro shromažďování a sestavování statistických údajů o cenách elektřiny pro zákazníky v domácnostech a konečné zákazníky mimo domácností.

1. Ceny

Vykazují se ceny účtované zákazníkům v domácnostech a konečným zákazníkům mimo domácností, kteří nakupují elektřinu pro vlastní potřebu.

2. Zpravodajské jednotky

Údaje musí zahrnovat všechny zákazníky v domácnostech a konečné zákazníky mimo domácností, kteří jsou odběrateli elektřiny, avšak na elektřinu vyráběnou a spotřebovávanou závodními výrobci se povinnost vykazování nevztahuje.

3. Jednotka měření

Ceny se vykazují v průměrných vnitrostátních cenách účtovaných zákazníkům v domácnostech a konečným zákazníkům mimo domácností.    
   
Ceny se vyjadřují v národní měně za kilowatthodinu (kWh).

Ceny se váží podle podílu podniků dodávajících elektřinu na trhu v každém spotřebitelském pásmu. Pokud není možné vypočítat vážené průměrné ceny, lze uvést aritmetický průměr cen. V každém případě musí údaje pokrývat reprezentativní část národního trhu.

4. Spotřebitelská pásma

Vykazované ceny musí být založeny na systému pásem standardní roční spotřeby elektřiny.

a)    Pro zákazníky v domácnostech se použijí tato pásma:

Spotřebitelské pásmo

Roční spotřeba elektřiny (kWh)

Nejméně

Nejvýše

Pásmo DA

< 1 000

Pásmo DB

≥ 1 000

< 2 500

Pásmo DC

≥ 2 500

< 5 000

Pásmo DD

≥ 5 000

< 15 000

Pásmo DE

≥ 15 000

b)    Pro konečné zákazníky mimo domácností se použijí tato pásma:

Spotřebitelské pásmo

Roční spotřeba elektřiny (MWh)

Nejméně

Nejvýše

Pásmo IA

< 20

Pásmo IB

≥ 20

< 500

Pásmo IC

≥ 500

< 2 000

Pásmo ID

≥ 2 000

< 20 000

Pásmo IE

≥ 20 000

< 70 000

Pásmo IF

≥ 70 000

< 150 000

Pásmo IG

≥ 150 000

5. Míra podrobnosti    

Ceny musí zahrnovat všechny splatné poplatky: síťové poplatky a spotřebovanou energii po odečtení jakýchkoli rabatů nebo prémií a s přičtením dalších poplatků (např. za pronájem měřidla, stálé poplatky). Poplatky za počáteční připojení se nezapočítávají.

Musí být poskytnuty níže specifikované podrobné údaje.

a)    Míra podrobnosti požadovaná pro složky a dílčí složky

Vykazované ceny se rozdělí do tří hlavních složek a do oddělených dílčích složek.

Konečná cena za elektřinu pro zákazníka podle spotřebitelského pásma je součtem tří hlavních složek: složky energie a dodávky, síťové složky (přenos a distribuce) a složky zahrnující daně, dávky, poplatky a odvody.

Složka a

Dílčí složka

Popis

energie a dodávka

Tato složka musí zahrnovat tyto náklady: výrobu, akumulaci, vyrovnávání, náklady na dodanou energii, služby zákazníkům, poprodejní správu a jiné náklady na dodávku.

síť

Cena sítě musí zahrnovat tyto náklady: sazby za přenos a distribuci, ztráty při přenosu a distribuci, síťové náklady, náklady na poprodejní služby, náklady na systémové služby a náklady na pronájem měřidla a měřicí náklady.

Dílčí složka

Síťová složka musí být rozdělena na náklady na přenos a náklady distribuční sítě, a to takto:

1. Celkový průměrný relativní podíl nákladů na přenos (vyjádřený jako procento celkových síťových nákladů na základě spotřebitelských pásem vymezených v bodě 4).

2. Celkový průměrný relativní podíl distribučních nákladů (vyjádřený jako procento celkových síťových nákladů na základě spotřebitelských pásem vymezených v bodě 4).

daně, poplatky, dávky a odvody 

Tato složka je součtem všech daní, poplatků, dávek a odvodů uvedených níže.

Dílčí složka

Následující dílčí složky musí být vykazovány jako samostatné položky za každé spotřebitelské pásmo vymezené v bodě 4.

1. Daň z přidané hodnoty podle vymezení ve směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.

2. Daně, poplatky, dávky nebo odvody spojené s podporou energie z obnovitelných zdrojů, energetickou účinností a KVET.

3. Daně, poplatky, odvody nebo dávky spojené s platbami za kapacitu energetickou bezpečností a přiměřeností výrobních kapacit; daně z restrukturalizace uhelného průmyslu; daně z distribuce elektřiny. Uvízlé náklady a odvody na financování energetických regulačních orgánů nebo tržních subjektů.

4. Daně, poplatky, odvody nebo dávky související s kvalitou ovzduší, životním prostředím a CO2 nebo jiné daně z emisí skleníkových plynů.

5. Daně, poplatky, odvody nebo dávky spojené s odvětvím jaderné energie, včetně vyřazování jaderných zařízení z provozu, inspekcí a poplatků za jaderná zařízení.

6. Všechny ostatní daně, poplatky, odvody nebo dávky nezahrnuté v žádné z předcházejících pěti kategorií: podpora na dálkové vytápění; místní nebo regionální poplatky; kompenzace za dodávky do odlehlých lokalit; koncesní poplatky spojené s licencemi a poplatky za využívání půdy a veřejného či soukromého majetku pro sítě či jiná zařízení.

b)    Míra podrobnosti na základě zdanění

Cenové údaje se rozčlení do těchto tři úrovní:

Úroveň

Popis

ceny bez všech daní, poplatků, dávek a odvodů

Tato cenová úroveň zahrnuje pouze složku energie a dodávky a síťovou složku.

ceny bez daně z přidané hodnoty (DPH) a jiných vratných daní

Tato cenová úroveň zahrnuje složku energie a dodávky, síťovou složku a daně, poplatky, odvody a dávky považované za nevratné pro konečné zákazníky mimo domácností. V případě zákazníků v domácnostech zahrnuje tato cenová úroveň složku energie a síťovou složku a daně, poplatky, odvody a dávky, avšak nezahrnuje DPH.

ceny včetně všech daní

Tato cenová úroveň zahrnuje složku energie a dodávky, síťovou složku a všechny vratné i nevratné daně, poplatky, dávky a odvody.

6. Objemy spotřeby

Členské státy musí předávat informace o relativním podílu elektřiny v každém spotřebitelském pásmu na základě celkového objemu, na nějž se ceny vztahují.

Roční objemy spotřeby pro každé spotřebitelské pásmo musí být vykazovány jednou ročně ve stejnou dobu jako cenové údaje za druhé pololetí.

Tyto údaje nesmějí být starší než dva roky.

(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).
Top