Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52015PC0341

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví rámec pro označování energetické účinnosti štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU

COM/2015/0341 final - 2015/0149 (COD)

V Bruselu dne 15.7.2015

COM(2015) 341 final

2015/0149(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví rámec pro označování energetické účinnosti štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2015) 139 final}
{SWD(2015) 140 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1.Odůvodnění a cíle návrhu

Dne 25. února 2015 Komise ve své rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu ohlásila přezkum směrnice o energetických štítcích, jehož cílem je větší využití potenciálu energetické účinnosti v zájmu snížení poptávky po energii, a v důsledku toho snížení energetické závislosti Evropské unie.

Označování energetickými štítky má příznivý dopad na životní prostředí, protože zákazníkům kdekoli v Unii umožňuje získat přesné, věcné a porovnatelné informace o energetické účinnosti a spotřebě energie výrobků spojených se spotřebou energie a na jejich základě činit informovaná rozhodnutí o koupi, šetrná k životnímu prostředí i nákladově efektivní, tedy rozhodnutí prospěšná pro životní prostředí a zároveň šetřící finanční prostředky.

1.2.Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

V říjnu 2014 stanovila Evropská rada orientační cíl dosáhnout na úrovni Unie do roku 2030 alespoň 27% zvýšení energetické účinnosti; do roku 2020 bude tento cíl přezkoumán s ohledem na hodnotu 30 % pro EU. Evropská rada stanovila rovněž cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 %.

Předkládaný návrh navazuje na rámcovou strategii pro energetickou unii a jeho účelem je nahradit směrnici 2010/30/EU o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku. Předkládán je nyní poté, co bylo provedeno hodnocení uvedené směrnice 1 . Předpisy specifické pro konkrétní výrobky, které byly přijaty podle uvedené směrnice, zůstávají v platnosti, budou však přezkoumány.

Tento podnět je v souladu s politikou Unie v oblasti energetiky a klimatu, protože aktualizuje a zefektivňuje stávající acquis o označování energetickými štítky.

1.3.Soulad s ostatními politikami Unie

Označování energetickými štítky napomáhá volnému pohybu výrobků, neboť zajišťuje, že členské státy nezavádějí své vlastní, vnitrostátní energetické štítky. Díky tomu se zvyšuje konkurenceschopnost evropských podniků, které jsou motivovány k inovacím a mohou využít výhodu „prvního tahu“, posílený dozor nad trhem zajišťuje rovné podmínky soutěže s výrobci ze třetích zemí a u energeticky účinných výrobků, které mají vyšší pořizovací cenu, avšak za celou dobu svého životního cyklu přinášejí konečným uživatelům čisté úspory, lze zvýšit ziskové rozpětí.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

2.1.Právní základ

Návrh je založen na čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, který je právním základem opatření v oblasti energetiky. Jakkoli se zdá, že právním základem pro označování energetickými štítky by mohl být článek 114 (vzhledem k tomu, že ustanovení o energetice ve Smlouvě chybělo, byl tento článek právním základem směrnice o energetických štítcích z roku 1992 2 ), existuje riziko, že by tím členské státy mohly být nezamýšleně omezeny v přijímání právních předpisů upravujících poskytování informací o výrobcích spojených se spotřebou energie, jež mohou energetický štítek doplňovat 3 . Označování energetickými štítky se omezuje na spotřebu energie a zdrojů ve fázi používání výrobku. A vzhledem k tomu, že Smlouva obsahuje zvláštní právní základ pro energetiku, je vhodné jej použít.

2.2.Subsidiarita

Nástroje týkající se energetické účinnosti přijaté na úrovni EU odrážejí rostoucí význam energetiky jako politické a hospodářské výzvy a její úzký vztah s dalšími oblastmi politiky – bezpečností dodávek energie, změnou klimatu, udržitelností, životním prostředím, vnitřním trhem a hospodářským rozvojem. Členské státy samy dosud nemohly uspokojivě dosáhnout cílů v oblasti energetické účinnosti a opatření na úrovni Unie jsou nezbytná pro umožnění a rozšíření činností na vnitrostátní úrovni.

Velmi důležité je zajistit rovné podmínky pro výrobce a obchodníky, pokud jde o informace o spotřebě energie, které jsou u konkrétního výrobku nabízeného k prodeji na celém vnitřním trhu EU poskytovány zákazníkům. Z tohoto důvodu jsou zapotřebí právně závazná pravidla platná v celé EU.

Pokud jde o dozor nad trhem, jedná se o činnost, kterou vykonávají orgány členských států Evropské unie. Má-li být dozor nad trhem účinný, musí být v celé Evropské unii jednotný; v opačném případě je podkopáván vnitřní trh a podniky, které investují do navrhování, výroby a prodeje energeticky účinných výrobků, jsou demotivovány. Ke zvýšení účinnosti dozoru nad trhem přispěje vytvoření databáze výrobků.

2.3.Proporcionalita

V souladu se zásadou proporcionality nepřekračují navrhované změny rámec toho, co je nezbytné k dosažení stanovených cílů. Změny, které toto nařízení provádí ve stávajícím legislativním rámci, napomohou větší srozumitelnosti a praktické uplatnitelnosti tohoto rámce. Dodavatelé budou mít povinnost zanášet různé informace do nové databáze výrobků, jedná se však o informace, které dodavatelé již nyní musí na žádost poskytnout vnitrostátním orgánům dozoru nad trhem, takže veškerá dodatečná zátěž se považuje za minimální a přiměřenou ve srovnání s očekávaným přínosem databáze výrobků v oblasti prosazování práva a transparentnosti. Otázkou proporcionality návrhu se podrobněji zabývá kapitola 8 posouzení dopadů.

2.4.Volba nástroje

Navrhovaný přechod ze směrnice k nařízení zohledňuje obecný cíl Komise, jímž je zjednodušování regulačního prostředí pro členské státy a hospodářské subjekty, a potřebu zajistit, aby navrhované právní předpisy byly v celé Unii uplatňovány a prováděny jednotným způsobem.

3.VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

3.1.Hodnocení stávajících právních předpisů ex post

Komise provedla ex post hodnocení směrnice o energetických štítcích a určitých aspektů směrnice o ekodesignu v pracovním dokumentu útvarů Komise (SWD(2015) 143), který je připojen k tomuto návrhu. Nejvýznamnější zjištění jsou tato:

1.Zavedená opatření v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky jsou účinná v tom, že přinášejí hmatatelné a výrazné úspory energie a nákladů 4 .

2.Na vnitřním trhu Evropské unie neexistují žádné překážky, které by bránily volnému pohybu výrobků spojených se spotřebou energie.

3.Přínosy převažují nad náklady jak pro podniky, tak pro společnost jako celek 5 . Označování energetickými štítky představuje vedle spotřebitelské poptávky a snahy o dobré postavení v hospodářské soutěži silnou motivaci k provádění inovací. Čím ambicióznější jsou požadavky nejvyšších tříd, tím větší mají podniky možnost své výrobky pozitivně odlišit, a tím větší je tudíž také inovační impuls.

4.Většina spotřebitelů zná energetický štítek, chápe jeho význam a bere jej v úvahu při svém rozhodování o koupi.

5.Zavedením třídy A+ a vyšších tříd směrnicí o energetických štítcích z roku 2010 klesla účinnost energetických štítků, pokud jde o motivování spotřebitelů k nákupu účinnějších výrobků 6 . Obtížně pochopitelné jsou i některé symboly na štítku, které představují další parametry.

6.Existuje tendence nakupovat větší výrobky, které jsou účinné, a dosahují tedy vysoké energetické třídy, ale mají mnohem vyšší absolutní spotřebu energie než menší spotřebiče téhož typu.

7.Nedostatečné prosazování vnitrostátními orgány dozoru nad trhem přispívá k nedodržování požadavků, a snižuje tak předpokládané úspory energie odhadem o 10 %. Viz též oddíl 3.

8.Opatření u některých výrobků ukázala příliš nízkou míru ambicí v porovnání s tím, co je technicky a ekonomicky proveditelné.

9.Přestože se některá opatření zabývala jinými dopady na životní prostředí, než je energie ve fázi používání, existuje potenciál pro další snižování takových dopadů 7 .

10.Z hlediska efektivnosti je normotvorný proces příliš dlouhý (v průměru 49 měsíců), v důsledku čehož jsou někdy výsledky technických a přípravných prací v okamžiku přijetí politických rozhodnutí již zastaralé, zejména u rychle se vyvíjejících elektronických výrobků.

11.Obě směrnice se vzájemně doplňují a jejich provádění je z velké části soudržné.

12.U řady výrobků nejsou v nižších třídách uváděných na energetických štítcích zastoupeny žádné modely, protože opatření v oblasti ekodesignu zakázala modely se špatnými parametry a výrobci zareagovali na technický pokrok tím, že vyrábějí ještě účinnější výrobky. Bez srovnání na úplné stupnici A až G klesá význam štítků pro spotřebitele.

13.Přidaná hodnota EU vyplývá z harmonizovaného regulačního rámce, který snižuje náklady pro výrobce a díky němuž EU udává trend v mezinárodním regulačním a normalizačním úsilí.

14.Politika má nadále význam pro dosahování cíle EU v oblasti energetické účinnosti po roce 2020. Může též přispívat k účinnému využívání zdrojů a oběhovému hospodářství.

15.V digitálním věku mají nadále zásadní význam informace pro spotřebitele. Předpisy o energetických štítcích byly nedávno upraveny tak, aby energetický štítek byl vystavován i na internetu.

16.Pokud jde o přínos požadavku, aby reklamy obsahovaly odkaz na energetickou třídu (čl. 4 písm. c)), nebylo možné tento účinek vyčíslit, ale při hodnocení bylo zjištěno, že se skutečně dotkl informačního selhání na trhu.

17.Požadavky na veřejné zakázky (čl. 9 odst. 1) byly posouzeny již v roce 2011, načež byly vypuštěny ze směrnice o energetických štítcích a v upravené formě zařazeny do směrnice o energetické účinnosti 8 .

18.Z mediálního pokrytí v posledních letech jasně plyne, že přínosy politiky nebyly sdělovány v dostatečné míře.

3.2.Konzultace se zúčastněnými stranami

Veřejná konzultace probíhala od 31. srpna do 30. listopadu 2013 na internetové stránce „Váš hlas v Evropě“. Zájmovým skupinám, orgánům státní správy a odborníkům byla určena delší verze dotazníku, jeho kratší verze pak spotřebitelům a jednotlivým maloobchodníkům a výrobcům. Delší dotazník zodpovědělo 138 respondentů, z toho 58 odpovědí bylo od výrobců a jejich zájmových skupin, 20 od orgánů státní správy, 13 od environmentálních zájmových skupin a 9 od spotřebitelských zájmových skupin. Kratší dotazník zodpovědělo 197 respondentů, z toho 127 odpovědí bylo od spotřebitelů, 40 od maloobchodníků a 30 od výrobců. Podrobné shrnutí respondentů a odpovědí bylo zveřejněno v únoru 2014 9 .

Byla uspořádána tři setkání zúčastněných stran: 27. června 2013, 14. října 2013 a 18. února 2014. Současně s poslední schůzkou s dodavateli uspořádala Komise dne 19. února 2014 také setkání zúčastněných stran, jehož tématem byly výsledky testování předběžného souboru provedení energetických štítků a navrhovaná provedení energetických štítků určená k dalšímu testování.

3.3.Sběr a využití výsledků odborných konzultací

V rámci přípravy přezkumu bylo zadáno vypracování dvou zvláštních studií:

studie o hodnocení směrnice o energetických štítcích a o určitých aspektech směrnice o ekodesignu, která byla dokončena v červnu 2014,

studie o dopadech energetických štítků – a jejich potenciálních změn – na porozumění spotřebitelů a rozhodování při nákupech, která byla dokončena v říjnu 2014.

Obě studie byly zveřejněny na portálu Europa Evropské komise 10 .

3.4.Posouzení dopadů

K tomuto návrhu je připojeno posouzení dopadů (SWD(2015) 139), které bylo zveřejněno na portálu Evropa Evropské komise 11 spolu s kladným stanoviskem Výboru pro kontrolu regulace (SEC(2015) 323) přijatým dne 16. června 2015.

V návaznosti na výše uvedené hodnocení se posouzení dopadů zabývá jak řadou otázek spojených se stávající směrnicí, tak některými konkrétními prvky, které se týkají směrnice o ekodesignu. Pokud jde o směrnici o ekodesignu, nepřiklání se v této fázi k navazujícím legislativním opatřením.

Dva nejvýznamnější problémy, které se týkají směrnice o označování energetickými štítky, jsou snížená účinnost energetických štítků a nedodržování předpisů v důsledku jejich nedostatečného prosazování. Mezi další zjištěné problémy patří zdlouhavost normotvorných procesů, jež vede k tomu, že výsledky technických a přípravných prací zastarávají.

Konečná varianta, která byla zvolena, spočívá ve zlepšení stávajícího regulačního rámce pro označování energetickými štítky, zavedení povinné registrace označovaných výrobků v nové databázi, zlepšení právní struktury nahrazením stávající směrnice o energetických štítcích nařízením, uvedení tohoto předpisu do souladu s předpisy o dozoru nad trhem 12 a ve financování společných opatření EU v oblasti dozoru nad trhem.

Předkládaným návrhem se provádí legislativní část varianty, která byla zvolena v posouzení dopadů. Další, nelegislativní opatření, kterými se má zvolená varianta realizovat, jsou nastíněna ve zprávě Evropskému parlamentu a Radě přiložené k tomuto návrhu.

3.5.Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Příznivý dopad na výnosy (v odhadované výši 34 miliard EUR ročně v roce 2030) se stejným způsobem týká jak větších podniků, tak i malých a středních podniků a mikropodniků. Zavedení odlišného režimu pro mikropodniky a malé a střední podniky nelze odůvodnit. Pro všechny maloobchodníky by měla platit stejná pravidla, protože energetické štítky jsou pro spotřebitele užitečné jen tehdy, jsou-li takto označovány všechny výrobky ve všech maloobchodních prodejnách. Pokud jde o výrobce, dopady se týkají jen nevelkého počtu malých a středních podniků a netýkají se žádných mikropodniků. Stejná pravidla by měla platit pro všechny, protože jedině tak je možné zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném trhu a poskytování jednotných a konzistentních informací spotřebitelům. Úspory spotřebitelů v roce 2030 se odhadují na 10 až 30 miliard EUR ročně (v závislosti na předpokladech týkajících se budoucího vývoje cen energií).

Konkurenceschopnost podniků v EU je podporována tím, že jsou motivovány k inovacím, mohou využít výhody „prvního tahu“, díky posílení dozoru nad trhem mají zajištěny rovné podmínky soutěže s výrobci ze třetích zemí a u účinných výrobků, které mají vyšší pořizovací ceny, ale za celou dobu svého životního cyklu přinášejí konečným uživatelům čisté úspory, mohou zvýšit své ziskové rozpětí.

Pokud jde o administrativní náklady, celkové náklady obchodníků na výměnu všech štítků u všech výrobků se odhadují na 10 milionů EUR v průběhu deseti let v celé EU. Náklady výrobců se odhadují na 50 milionů EUR v průběhu deseti let. Společně to znamená náklady ve výši 2 eurocentů na prodaný výrobek označený energetickým štítkem. Administrativní náklady na registraci výrobků se odhadují na 1,5 milionu EUR ročně za celé odvětví; přibližně 0,5 eurocentu na prodaný výrobek. Skutečné náklady plynoucí z povinné registrace výrobků budou ve skutečnosti nižší nebo nulové, neboť výrobci již nebudou povinni uchovávat technickou dokumentaci pro potřeby orgánů dozoru nad trhem po dobu pěti let od data výroby posledního výrobku.

Výrobci a obchodníci mohou přenést tyto administrativní náklady na spotřebitele, u nichž nad těmito náklady významně převáží úspory energie dosažené účinnějšími výrobky, které si díky tomuto nařízení koupí.

Návrh počítá s využitím internetu, protože jeho součástí je zřízení online databáze výrobků, která zjednoduší, urychlí a rozšíří předávání informací o výrobcích mezi výrobci, maloobchodníky, orgány dozoru nad trhem a konečným spotřebitelem.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Předkládaný návrh nahrazuje stávající směrnici o energetických štítcích. Jeho správní dopady a náklady pro členské státy by proto podle odhadů měly být mírné, protože potřebné struktury a předpisy již mají z větší části zavedeny.

Tento podnět nevyžaduje dodatečné prostředky z rozpočtu EU. Náklady na zřízení databáze výrobků (1 500 000 EUR v roce 2016 a 150 000 EUR ročně na její údržbu v následujících letech) a na studie o tom, jak spotřebitelé štítkům u konkrétních skupin výrobků rozumějí (300 000 EUR ročně od roku 2017), jsou financovány prostřednictvím přehodnocení priorit ve stávajícím rozpočtu na provádění politiky energetické účinnosti výrobků, což zahrnuje technickou pomoc a/nebo studie k posouzení různých aspektů skupin výrobků potřebné pro akty v přenesené pravomoci, jakož i podporu normalizace. Tento rozpočet spadá do oblasti Společenské výzvy programu Horizont 2020, jmenovitě do částí týkajících se inovací a přebírání trhem.

5.DALŠÍ PRVKY

5.1.Mechanismy monitorování, hodnocení a podávání zpráv

S dalším hodnocením rámce pro označování energetickými štítky se počítá za osm let. Mělo by vycházet z hodnocení ex post v rámci studií, které se zaměřují na konkrétní výrobky a přezkoumávají akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto rámce, a mělo by hodnotit, jak byl tento rámec účinný z hlediska zajištění volného pohybu zboží (např. zda se členské státy zdržely předkládání vnitrostátních právních předpisů týkajících se označování výrobků energetickými štítky). Posouzeno by mělo být snižování spotřeby energie i dalších významných dopadů výrobků na životní prostředí, a to zejména z hlediska toho, do jaké míry se díky zavedení štítků se změněnou stupnicí podařilo urychlit transformaci trhu. Zlepšení v intenzitě dozoru nad trhem a dodržování právních předpisů díky databázi výrobků lze posoudit na základě zpráv členských států o výsledcích dozoru nad trhem podle nařízení o dozoru nad trhem.

5.2.Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Návrh zachovává cíle i hlavní zásady stávající směrnice o energetických štítcích, avšak vyjasňuje a posiluje ustanovení stávající směrnice a rozšiřuje jejich oblast působnosti tím, že:

štítky aktualizuje a umožňuje změnit jejich stupnici,

zlepšuje prosazování,

zřizuje databázi výrobků, na něž se vztahují povinnosti spojené s označováním energetickými štítky,

jasněji vymezuje povinnosti jednotlivých stran,

zlepšuje vazbu mezi označováním energetické účinnosti a normami pro měření.

5.2.1.Aktualizace štítků a možnost změny stupnice

Označování energetickými štítky úspěšně motivovalo k výrobě energeticky stále účinnějších výrobků, což však znamená, že energetický štítek naráží na své meze. V mnohých skupinách výrobků se v současnosti většina modelů nachází v nejvyšších energetických třídách, což znesnadňuje rozlišování mezi jednotlivými modely. V roce 2010 byly sice doplněny nové třídy energetické účinnosti A+ až A+++, v některých skupinách výrobků se však již nyní všechny modely nacházejí v těchto nových třídách a v nižších třídách už žádné modely zastoupeny nejsou. Je proto třeba systematicky „změnit stupnici“ energetických štítků výrobků a vrátit se zpět k původní stupnici A až G, která je podle studií pro spotřebitele nejsrozumitelnější. Stávající směrnice sice umožňuje zavést novou klasifikaci výrobků prostřednictvím zvláštních aktů v přenesené pravomoci, předkládaný návrh se však vyrovnává s potřebou změnit stupnici energetických štítků mnohem systematičtěji. Zároveň také jasně vymezuje povinnosti dodavatelů a obchodníků ve fázi změny stupnice a nahrazení stávajících energetických štítků.

Stávající štítky Komise přezkoumá do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost za účelem změny jejich stupnice. Nejdříve se bude zabývat skupinami výrobků, v nichž se výrobky, které jsou na trhu, koncentrují v nejvyšších třídách. Samotná změna stupnice proběhne za několik let po datu přezkumu.

Změna stupnice vyžaduje přechodné období, během něhož budou v prodejnách tytéž výrobky označeny jak starými štítky (před změnou stupnice), tak i novými štítky se změněnou stupnicí. V zájmu minimalizace veškerých rizik nejasností na straně spotřebitelů, snížení nákladů na dodržování předpisů a zajištění co největší právní jistoty pro dodavatele a obchodníky se v návrhu nařízení předpokládá tento přístup:

1.Zveřejní se a po 20 dnech vstoupí v platnost akt v přenesené pravomoci, pokud jde o štítek se změněnou stupnicí (jak je tomu již nyní). Tento akt v přenesené pravomoci stanoví takové energetické požadavky, že do nejvyšších energetických tříd nebudou zařazeny žádné výrobky, které v té době budou na trhu, aby se podpořil technický pokrok a inovace a mohly být oceněny výrobky s ještě vyšší energetickou účinností. Akt v přenesené pravomoci bude obsahovat konkrétní datum, k němuž bude třeba „staré“ štítky nahradit štítkem se změněnou stupnicí („datum nahrazení“).

2.Po dobu šesti měsíců od data, kdy akt v přenesené pravomoci vstoupí v platnost, až do stanoveného data nahrazení budou dodavatelé k výrobkům přibalovat stávající štítek i štítek se změněnou stupnicí.

3.K datu nahrazení budou obchodníci povinni nahradit starý štítek novým štítkem u všech výrobků vystavených v prodejnách. Na nahrazení všech štítků novými budou mít jeden týden.

4.Pro výrobky, které již byly v prodejně před začátkem šestiměsíčního přechodného období, budou obchodníci muset získat nový štítek od dodavatele (štítky mohou být rovněž k dispozici ke stažení z internetových stránek dodavatelů).

5.Členské státy budou povinny pořádat propagační informační kampaně, jejichž prostřednictvím budou informovat spotřebitele o zavedení nové stupnice.

Cílem toho přístupu je co nejvíce omezit souběžnou existenci starých a nových štítků u výrobků téhož typu vystavených v prodejnách a zajistit, aby změna stupnice byla co nepraktičtější, což ve svém důsledku zvýší účinnost štítku a uspoří energii i náklady na straně spotřebitelů. Ve srovnání se současným systémem nejsou nutné žádné zásadní změny, které by zasahovaly do hlavního mechanismu distribuce štítků, jehož funkčnost se doposud osvědčovala.

5.2.2.Zlepšení prosazování právních předpisů vytvořením databáze výrobků, na něž se vztahují povinnosti spojené s označováním energetickými štítky

Z hlediska prosazování právních předpisů se celková míra nesouladu na trhu odhaduje na 20 %, což odpovídá zhruba 10% ztrátám z předpokládaných úspor energie. Tyto neuspokojivé výsledky v oblasti prosazování právních předpisů jsou dány (přinejmenším zčásti) obtížemi, s nimiž se vnitrostátní orgány dozoru nad trhem potýkají v souvislosti s včasným přístupem k technické dokumentaci, a přispívají k nim i nejasnosti vznikající v důsledku toho, že v různých členských státech bývají tytéž modely odlišně značeny. Nová databáze pro registraci výrobků poskytne orgánům dozoru nad trhem mnohem rychlejší přístup k potřebným informacím.

Databáze výrobků bude navíc sloužit jako zdroj aktuálních údajů o trhu a informací o energetické účinnosti, čímž urychlí práce na přípravných/přezkumných studiích, jakož i následný regulační proces, a zkrátí tak stávající zdlouhavý proces přijímání aktů v přenesené pravomoci.

Registrační databáze se zdá být zvláště potřebná v případě směrnice o energetických štítcích, protože energetické štítky se používají převážně na spotřebičích pro domácnost, kde je dopad nedostatečného dozoru nad trhem citelnější a kde je také více rovnocenných modelů.

Vedle řešení nedostatků současného systému by databáze mohla v budoucnu také umožnit nové způsoby distribuce energetických štítků obchodníkům, protože energetické štítky, včetně štítků se změněnou stupnicí, by byly v této databázi dostupné. Návrh také aktualizuje požadavky směrnice, pokud jde o dodávání štítků elektronickou cestou nebo jejich zpřístupnění na internetových stránkách dodavatelů.

Ve srovnání se stávajícími požadavky, které jsou na dodavatele kladeny v oblasti poskytování informací o výrobcích, je s databází pro registraci výrobků spojena pouze nová povinnost registrovat model výrobku odesláním informací, které jsou v rámci současného systému již vyžadovány na základě různých aktů v přenesené pravomoci.

Administrativní zátěž, kterou registrace výrobků představuje, se odhaduje na 1,5 milionu EUR ročně za celé odvětví; přibližně 0,5 eurocentu na prodaný výrobek. Skutečné náklady budou ve skutečnosti nižší nebo nulové, neboť dodavatelé již nebudou povinni uchovávat technickou dokumentaci pro potřeby orgánů dozoru nad trhem po dobu pěti let od data výroby posledního výrobku. V současné době si orgány dozoru nad trhem musí vyžádat technickou dokumentaci od dodavatelů a obchodníci se musí obracet na dodavatele, aby získali štítky, pokud je z nějakého důvodu potřebují. Databáze bude centrálním místem, kde bude uložena technická dokumentace pro potřeby dozoru nad trhem a kde budou obchodníkům k dispozici štítky.

5.2.3.Jasnější vymezení povinností jednotlivých stran

Povinnosti členských států, dodavatelů a obchodníků jsou v návrhu přeskupeny za účelem jejich zjednodušení a lepší soudržnosti.

Nahrazení směrnice nařízením znamená menší administrativní zátěž pro členské státy (přestože budou nadále muset odstranit ze svého vnitrostátního práva opatření k provedení směrnice 2010/30/EU) a přímo použitelné požadavky na dodavatele a obchodníky, které zajistí úplnou harmonizaci v celé EU.

5.2.4.Zlepšení vazby mezi označováním energetické účinnosti a normami pro měření

Návrh jasně stanoví, že výrobek, který splňuje metody měření a výpočtů stanovené v příslušné harmonizované normě, bude považován za výrobek splňující příslušná ustanovení použitelného aktu v přenesené pravomoci.

2015/0149 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví rámec pro označování energetické účinnosti štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 13 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 14 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Evropská unie si předsevzala vybudovat energetickou unii s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu. Důležitým prvkem rámce politiky Evropské unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a klíčem ke snižování poptávky po energii je energetická účinnost.

(2)Označování energetické účinnosti štítky umožňuje spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí s ohledem na spotřebu energie výrobků, a podněcuje tak inovace.

(3)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU 15 byla hodnocena z hlediska její účinnosti 16 . Hodnocení poukázalo na potřebu aktualizovat rámec pro označování energetické účinnosti štítky, aby se zlepšila jeho účinnost.

(4)Směrnici 2010/30/EU je vhodné nahradit nařízením, které si zachová tutéž oblast působnosti, upraví však a posílí některá ustanovení, aby byl jejich obsah srozumitelný a aktualizovaný. Nařízení je vhodným právním nástrojem, neboť stanoví jasná a podrobná pravidla, jež nenechávají prostor pro rozdílné provedení jednotlivými členskými státy, a zajišťuje tak vyšší míru harmonizace v celé Unii. Harmonizovaný regulační rámec na úrovni Unie, a nikoli pouze na úrovni členských států, snižuje náklady výrobců a zajišťuje rovné podmínky. Harmonizace na úrovni celé Unie zaručuje volný pohyb zboží v rámci celého jednotného trhu.

(5)Snižování poptávky po energii se považuje za klíčové opatření v rámci evropské strategie energetické bezpečnosti 17 . V rámcové strategii pro energetickou unii 18 je dále zdůrazněna zásada „energetická účinnost v první řadě“ a nutnost v plném rozsahu provést stávající právní předpisy Unie v oblasti energetiky. V plánu realizace této strategie byl v roce 2015 plánován přezkum rámce pro energetickou účinnost výrobků. Toto nařízení zlepší legislativní rámec pro označování energetickými štítky a jeho prosazování.

(7)Zvyšování účinnosti výrobků spojených se spotřebou energie díky informované volbě spotřebitelů prospívá ekonomice Unie jako celku, podněcuje inovace a přispěje k dosažení cílů Unie v oblasti energetické účinnosti do roku 2020 a 2030. Také umožní spotřebitelům šetřit peníze.

(8)Závěry Evropské rady ze dne 23. a 24. října 2014 stanovily orientační cíl dosáhnout na úrovni Unie do roku 2030 alespoň 27% zvýšení energetické účinnosti ve srovnání s prognózami budoucí spotřeby energie. Do roku 2020 bude tento cíl přezkoumán s ohledem na hodnotu 30 % pro EU. Závěry rovněž stanovily pro EU závazný cíl snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti roku 1990, včetně 30% snížení emisí v odvětvích, na něž se nevztahuje systém pro obchodování s emisemi.

(9)Poskytování přesných, věcných a porovnatelných informací o specifické spotřebě energie výrobků spojených se spotřebou energie napomáhá tomu, aby zákazníci při výběru dávali přednost výrobkům s nižší spotřebou energie a jiných hlavních zdrojů během používání. Povinný normalizovaný štítek představuje účinný způsob, jak potenciálním zákazníkům poskytovat porovnatelné informace o spotřebě energie výrobků spojených se spotřebou energie. Měl by být doplněn informačním listem výrobku. Štítek by měl být snadno rozpoznatelný, jednoduchý a výstižný. Pro tento účel by měla být jako základ zachována stávající barevná stupnice na štítku od tmavě zelené po červenou s cílem informovat zákazníky o energetické účinnosti výrobků. Ukázalo se, že pro zákazníky je nejúčinnější klasifikace pomocí písmen A až G. V případech, kdy s ohledem na opatření v oblasti ekodesignu podle směrnice 2009/125/ES výrobky nemohou být nadále zařazeny do třídy „F“ či „G“, by se tyto třídy na štítku neměly uvádět. Ve výjimečných případech by se to vztahovat i na třídy „D“ a „E“, přestože je tato situace nepravděpodobná, neboť jakmile bude většina modelů výrobků zařazena do dvou nejvyšších tříd, bude změněna stupnice štítku.

(10)Pokrok v digitálních technologiích umožňuje alternativní způsoby dodávání a vystavování štítků elektronickou cestou, ať už na internetu nebo na elektronických panelech v prodejnách. Aby bylo možné tento pokrok využít, mělo by toto nařízení umožnit používání elektronických štítků, které mohou fyzický energetický štítek nahradit nebo doplnit. Pokud je vystavení energetického štítku prakticky neproveditelné, například v případě některých forem prodeje na dálku a v reklamách a v propagačních materiálech technického charakteru, by potenciální zákazníci měli být informováni přinejmenším o energetické třídě výrobku.

(11)Výrobci reagují na označování energetickými štítky vývojem stále účinnějších výrobků. Výsledkem tohoto technologického vývoje jsou výrobky, které jsou převážně zařazeny do nejvyšších tříd na energetickém štítku. Aby zákazníci měli možnost náležitého porovnání, může být nutné další rozlišení výrobků, což vede k potřebě změnit stupnici štítků. Pokud jde o četnost této změny stupnice, vhodným časovým intervalem by bylo přibližně deset let, přičemž je třeba dbát na to, aby výrobci nebyli nadměrně zatěžováni. Toto nařízení by proto mělo stanovit podrobný mechanismus pro změnu stupnice, aby dodavatelům a obchodníkům poskytlo co největší právní jistotu. Do nejvyšších tříd na novém štítku se změněnou stupnicí by neměly být zařazeny žádné výrobky, aby se podpořil technický pokrok a mohly být vyvíjeny a oceněny výrobky s ještě vyšší účinností. V případě změny stupnice štítku by se mělo předejít nejasnostem na straně zákazníků tím, že se všechny energetické štítky vymění během krátké doby.

(12)Dodavatelé by v případě změny stupnice štítku měli obchodníkům po určitou dobu dodávat jak staré štítky, tak i štítky se změněnou stupnicí. Nahrazení dosavadních štítků vystavených u výrobků, též na internetu, štítky se změněnou stupnicí by mělo proběhnout co nejrychleji po datu nahrazení stanoveném v příslušném aktu v přenesené pravomoci o změně stupnice štítku. Obchodníci by neměli štítky se změněnou stupnicí u výrobků vystavovat před datem nahrazení.

(13)Je nezbytné stanovit jasné a přiměřené rozdělení povinností odpovídající úloze jednotlivých subjektů v dodavatelském a distribučním procesu. Hospodářské subjekty by měly odpovídat za dodržování právních předpisů podle svých úloh v dodavatelském řetězci a měly by přijmout vhodná opatření, jimiž zajistí, že na trh budou dodávat pouze výrobky, které jsou v souladu s tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci.

(14)Aby energetický štítek neztratil důvěru zákazníků, nemělo by být povoleno používat u výrobků spojených se spotřebou energie jiné štítky, které energetický štítek napodobují. Právě tak by nemělo být povoleno ani používání doplňujících štítků, značek, symbolů či nápisů, které by mohly uvádět zákazníky v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie.

(15)Za účelem zajištění právní jistoty je nezbytné vyjasnit, že se na výrobky spojené se spotřebou energie vztahují pravidla týkající se dozoru nad trhem Unie a kontroly výrobků vstupujících na trh Unie stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 19 . S ohledem na zásadu volného pohybu zboží má zásadní význam, aby orgány členských států pro dozor nad trhem účinně spolupracovaly. Tato spolupráce v oblasti označování energetickými štítky by měla být posílena podporou ze strany Komise.

(16)Za účelem snadnějšího monitorování souladu a poskytování aktuálních údajů o trhu pro potřeby regulačního procesu, pokud jde o revize štítků a informačních listů pro konkrétní výrobky, by dodavatelé měli elektronicky ukládat informace o souladu svých výrobků do databáze zřízené Komisí. Informace by měly být zveřejněny, aby zákazníci byli informováni a obchodníci měli k dispozici alternativní způsoby získání štítků. K informacím uloženým v databázi by měly mít přístup orgány dozoru nad trhem.

(17)Použitelné sankce za nedodržování ustanovení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě tohoto nařízení by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(18)Za účelem podpory energetické účinnosti, zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí by členské státy měly mít možnost vytvářet pobídky k používání energeticky účinných výrobků. Členské státy mohou samy rozhodnout o povaze těchto pobídek. Tyto pobídky by měly být v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory a neměly by vytvářet neodůvodněné překážky na trhu. Tímto nařízením není dotčen výsledek jakéhokoli budoucího řízení o státní podpoře, které může být ohledně takových pobídek zahájeno v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

(19)Spotřeba energie a další údaje o výrobcích, na něž se vztahují požadavky specifické pro konkrétní výrobky podle tohoto nařízení, by se měly měřit za použití spolehlivých, přesných a opakovatelných metod zohledňujících obecně uznávané nejmodernější metody měření a výpočtů. Je v zájmu fungování vnitřního trhu, aby existovaly normy harmonizované na úrovni Unie. Nebudou-li k datu použitelnosti požadavků specifických pro konkrétní výrobky takové normy zveřejněny, měla by Komise v Úředním věstníku Evropské unie k těmto požadavkům specifickým pro konkrétní výrobky zveřejnit přechodné metody měření a výpočtů. Po zveřejnění odkazu na takovou normu v Úředním věstníku Evropské unie by její dodržování mělo být předpokladem shody s metodami měření, pokud jde o požadavky specifické pro konkrétní výrobky, které byly přijaty na základě tohoto nařízení.

(20)Komise by měla předložit pracovní plán revize štítků pro konkrétní výrobky, včetně orientačního seznamu dalších výrobků spojených se spotřebou energie, pro které by mohl být zaveden energetický štítek. Provádění pracovního plánu by mělo začínat technickou, environmentální a ekonomickou analýzou dotčených skupin výrobků. Tato analýza by v souladu s cílem podporovat oběhové hospodářství měla rovněž zohlednit doplňující informace, včetně možnosti poskytnout spotřebitelům informace o vlastnostech výrobku spojeného se spotřebou energie, jako je jeho absolutní spotřeba energie, životnost nebo vliv na životní prostředí, a nákladů, které by si to vyžádalo. Uvedené doplňující informace by měly zlepšit srozumitelnost a účinnost štítku pro spotřebitele a neměly by vést k žádným negativním dopadům na spotřebitele.

(21)Za účelem zavedení štítků a informačních listů specifických pro konkrétní výrobky a stanovení provozních detailů týkajících se databáze výrobků by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci svých přípravných prací prováděla náležité konzultace, též na odborné úrovni a v rámci konzultačního fóra.

(22)Tímto nařízením by neměly být dotčeny povinnosti členských států, pokud jde o lhůty pro provedení směrnice 2010/30/EU ve vnitrostátním právu a pro její uplatňování.

(23)Směrnice 2010/30/EU by proto měla být zrušena,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Předmět a oblast působnosti

1.Toto nařízení stanoví rámec pro uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů během používání na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku a pro doplňující informace týkající se výrobků spojených se spotřebou energie, aby zákazníci měli možnost zvolit výrobky s vyšší účinností.

2.Toto nařízení se nevztahuje na:

a)použité výrobky;

b)dopravní prostředky určené k přepravě osob nebo zboží jiné než poháněné stacionárním motorem.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„zákazníkem“ fyzická nebo právnická osoba, která si pro vlastní potřebu kupuje nebo najímá výrobek, na nějž se vztahuje toto nařízení, bez ohledu na to, zda jedná za účelem, který spadá do její obchodní, podnikatelské, řemeslné nebo profesní činnosti, či nikoli;

2)„uvedením na trh“ první dodání výrobku na trh Unie;

3)„dodáním na trh“ jakékoli dodání výrobku k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;

4)„uvedením do provozu“ první použití výrobku za zamýšleným účelem na trhu Unie;

5)„dodavatelem“ výrobce z Unie, zplnomocněný zástupce výrobce neusazeného v Unii nebo dovozce, kteří uvádějí výrobky, na něž se vztahuje toto nařízení, na trh v Unii;

6)„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba nabízející na trhu pod svým jménem nebo ochrannou známkou výrobek spojený se spotřebou energie, který vyrábí nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit;

7)„zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů;

8)„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie výrobek spojený se spotřebou energie ze třetí země;

9)„obchodníkem“ maloobchodník nebo jiná osoba, která prodává, pronajímá, nabízí ke koupi na splátky nebo předvádí výrobky zákazníkům;

10)„prodejem na dálku“ prodej, pronájem nebo koupě na splátky prostřednictvím zásilkového prodeje, katalogu, internetu, telemarketingu nebo jakýmkoli jiným způsobem, při němž nelze předpokládat, že potenciální konečný uživatel uvidí vystavený výrobek;

11)„výrobkem spojeným se spotřebou energie“ zboží, systém či služba, které mají během používání dopad na spotřebu energie a které jsou uváděny na trh a do provozu v Unii, a to včetně částí určených k zabudování do výrobků spojených se spotřebou energie, jež jsou uváděny na trh a do provozu;

12)„harmonizovanou normou“ evropská norma podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012 20 ;

13)„energetickým štítkem“ nebo „štítkem“ grafické vyobrazení zahrnující klasifikaci s použitím písmen od A do G v sedmi odlišných barvách od tmavě zelené po červenou za účelem znázornění spotřeby energie;

14)„modelem“ verze výrobku, kdy všechny kusy této verze výrobku mají z hlediska energetického štítku a informačního listu výrobku stejné technické vlastnosti a nesou shodnou identifikační značku modelu;

15)„identifikační značkou modelu“ kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model výrobku od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo stejným názvem dodavatele;

16)„rovnocenným modelem“ model dodávaný na trh stejným dodavatelem a se stejným štítkem a informacemi o výrobku jako jiný model, avšak s odlišnou identifikační značkou modelu;

17)„informačním listem výrobku“ normalizovaný přehled informací týkajících se výrobku;

18)„změnou stupnice“ pravidelné zpřísňování požadavků na dosažení energetické třídy pro konkrétní výrobek uváděné na jeho štítku, které pro stávající štítky může znamenat zrušení některých energetických tříd;

19)„štítkem se změněnou stupnicí“ štítek pro konkrétní výrobek, který je výsledkem procesu změny stupnice;

20)„doplňujícími informacemi“ informace o funkčních vlastnostech výrobku spojeného se spotřebou energie a o jeho vlivu na životní prostředí, jako je jeho absolutní spotřeba energie nebo životnost, které jsou založené na údajích měřitelných orgány dozoru nad trhem, jsou jednoznačné a nemají významný negativní dopad na srozumitelnost a účinnost štítku jako celku pro spotřebitele.

Článek 3
Povinnosti dodavatelů a obchodníků

1.Dodavatelé jsou povinni:

a)zajistit, aby k výrobkům uváděným na trh byly bezplatně poskytnuty energetické štítky a informační listy výrobku s přesnými údaji v souladu s tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci;

b)na žádost obchodníků neprodleně a zdarma štítky dodat;

c)zajistit, aby údaje na energetických štítcích a v informačních listech výrobků, které poskytují, byly přesné, a vyhotovit technickou dokumentaci, která umožní přesnost posoudit;

d)před uvedením modelu výrobku na trh zanést do databáze výrobků zřízené podle článku 8 informace uvedené v příloze I.

2.Obchodníci jsou povinni:

a)u výrobku, na nějž se vztahuje akt v přenesené pravomoci, viditelným způsobem vystavit dodavatelem poskytnutý nebo jinak zpřístupněný štítek;

b)pokud štítek nebo štítek se změněnou stupnicí nemají:

i)vyžádat si štítek nebo štítek se změněnou stupnicí od dodavatele,

ii)vytisknout si štítek z databáze výrobků zřízené podle článku 8, pokud je taková funkce pro daný výrobek dostupná, nebo

iii)vytisknout si štítek nebo štítek se změněnou stupnicí z internetové stránky dodavatele, pokud je taková funkce pro daný výrobek dostupná;

c)zákazníkům zpřístupnit informační list výrobku.

3.Dodavatelé a obchodníci jsou povinni:

a)ve všech reklamách či propagačních technických materiálech vztahujících se k určitému modelu výrobku v souladu s příslušným aktem v přenesené pravomoci odkazovat na třídu energetické účinnosti daného výrobku;

b)spolupracovat s orgány dozoru nad trhem a z vlastního podnětu nebo na pokyn orgánů dozoru nad trhem přijmout okamžitá nápravná opatření v případě nesouladu s požadavky, které jsou stanoveny tímto nařízením a souvisejícími akty v přenesené pravomoci a za které nesou odpovědnost;

c)u výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, neposkytovat ani nevystavovat jiné štítky, značky, symboly nebo nápisy, které nesplňují požadavky tohoto nařízení a příslušných aktů v přenesené pravomoci, jestliže by mohly uvádět zákazníky v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie nebo jiných zdrojů během používání;

d)u výrobků, na něž se toto nařízení nevztahuje, nedodávat ani nevystavovat štítky, které napodobují štítek definovaný v tomto nařízení.

Článek 4
Povinnosti členských států

1.Členské státy na svém území nesmějí zakazovat, omezovat nebo ztěžovat uvádění výrobků spojených se spotřebou energie, které jsou v souladu s tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci, na trh nebo do provozu.

2.Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby zajistily, že dodavatelé a obchodníci budou plnit povinnosti a požadavky uložené tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci.

3.Pokud členské státy poskytují pobídky pro výrobek spojený se spotřebou energie, na který se vztahuje toto nařízení a který je uveden v aktu v přenesené pravomoci, zaměří tyto pobídky na nejvyšší třídu energetické účinnosti podle příslušného aktu v přenesené pravomoci.

4.Členské státy zajistí, případně ve spolupráci s obchodníky, aby zavedení energetických štítků včetně štítků se změněnou stupnicí a informačních listů výrobku bylo provázeno vzdělávacími, informačními a propagačními kampaněmi zaměřenými na podporu energetické účinnosti a odpovědnějšího využívání energie ze strany zákazníků.

5.Členské státy stanoví sankce a mechanismy prosazování použitelné v případě porušení ustanovení tohoto nařízení a příslušných aktů v přenesené pravomoci a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí Komisi uvedená ustanovení do data použitelnosti tohoto nařízení a neprodleně jí oznámí i veškeré následné změny, které se jich týkají.

Článek 5

Dozor nad trhem Unie a kontrola výrobků spojených se spotřebou energie vstupujících na trh Unie

1.Na výrobky spojené se spotřebou energie, na něž se vztahuje toto nařízení a příslušné akty v přenesené pravomoci, se použijí články 16 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008.

2.Komise podporuje spolupráci a výměnu informací, pokud jde o dozor nad trhem v oblasti označování výrobků energetickými štítky, mezi vnitrostátními orgány členských států odpovědnými za dozor nad trhem nebo ochranu vnějších hranic a mezi těmito orgány a Komisí.

Článek 6

Ochranný postup Unie

1.Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečné důvody domnívat se, že výrobek spojený se spotřebou energie, na nějž se vztahuje akt v přenesené pravomoci přijatý na základě tohoto nařízení, představuje riziko pro ochranu veřejných zájmů, na něž se vztahuje toto nařízení, provedou hodnocení, zda dotčený výrobek spojený se spotřebou energie splňuje všechny požadavky stanovené tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci. Dodavatel za tímto účelem v nezbytné míře spolupracuje s orgány dozoru nad trhem.

2.Pokud v průběhu tohoto hodnocení orgány dozoru nad trhem zjistí, že výrobek spojený se spotřebou energie nesplňuje požadavky stanovené tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci, uloží neprodleně jeho dodavateli, aby přijal všechna vhodná nápravná opatření k uvedení dotčeného výrobku spojeného se spotřebou energie do souladu s těmito požadavky nebo aby tento výrobek spojený se spotřebou energie stáhl z trhu nebo z oběhu ve lhůtě, kterou mohou stanovit a která je přiměřená povaze rizika. Na opatření uvedená v tomto odstavci se použije článek 21 nařízení (ES) č. 765/2008.

3.Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem, že se nesplnění požadavků netýká pouze území jejich členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a o opatřeních, jejichž provedení uložily dodavateli.

4.Dodavatel zajistí, aby byla přijata všechna vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených výrobků spojených se spotřebou energie, které dodal na trh v celé Unii.

5.Pokud dodavatel ve lhůtě uvedené v odstavci 2 nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem všechna vhodná předběžná opatření k zákazu nebo omezení dodávání dotčeného výrobku spojeného se spotřebou energie na trh daného členského státu nebo ke stažení dotčeného výrobku spojeného se spotřebou energie z tohoto trhu nebo z oběhu. O těchto opatřeních orgány dozoru nad trhem neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy.

6.Součástí informací uvedených v odstavci 5 jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné k identifikaci nevyhovujícího výrobku spojeného se spotřebou energie, údaje o původu výrobku spojeného se spotřebou energie, povaze údajného nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanovisko dodavatele. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu skutečnost, že výrobek spojený se spotřebou energie nesplňuje požadavky týkající se ochrany veřejných zájmů stanovené v tomto nařízení, nebo zda jsou důvodem nedostatky v harmonizovaných normách uvedených v článku 9, na nichž je založen předpoklad shody.

7.Členské státy jiné než členský stát, který zahájil tento postup, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích o nesouladu dotčeného výrobku spojeného se spotřebou energie, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s oznámeným vnitrostátním opatřením o svých námitkách.

8.Pokud do 60 dnů od obdržení informací uvedených v odstavci 5 žádný členský stát ani Komise nevznese námitku proti předběžnému opatření přijatému členským státem, považuje se opatření za oprávněné.

9.Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným výrobkem spojeným se spotřebou energie neprodleně přijata vhodná omezující opatření, jako je například stažení dotčeného výrobku spojeného se spotřebou energie z jejich trhu.

10.Pokud jsou po ukončení postupu stanoveného v odstavcích 4 a 5 vzneseny námitky proti opatření přijatému členským státem nebo pokud se Komise domnívá, že vnitrostátní opatření je v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným dodavatelem a provede hodnocení vnitrostátního opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise rozhodne, zda je vnitrostátní opatření oprávněné, či nikoli.

11.Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům a Komise o něm neprodleně uvědomí členské státy a dodavatele.

12.Pokud je vnitrostátní opatření považováno za oprávněné, všechny členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl nevyhovující výrobek spojený se spotřebou energie stažen z jejich trhů, a informují o tom Komisi. Je-li vnitrostátní opatření považováno za neoprávněné, dotčený členský stát toto opatření zruší.

13.Pokud je vnitrostátní opatření považováno za oprávněné a je-li nesoulad výrobku spojeného se spotřebou energie přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách, jak je uvedeno v odstavci 6, použije Komise postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.

Článek 7
Štítky a změna stupnice

1.Komise může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých podle článků 12 a 13 zavést štítky nebo změnit stupnici stávajících štítků.

2.Pokud v rámci dané skupiny výrobků nelze nadále uvádět na trh modely zařazené do energetických tříd D, E, F nebo G s ohledem na prováděcí opatření přijaté podle směrnice 2009/125/ES, dotčená třída či třídy se na štítku již nevyznačují.

3.Komise zajistí, že při zavedení štítku nebo změně stupnice budou požadavky stanoveny tak, aby se v okamžiku zavedení štítku očekávalo, že do energetických tříd A nebo B nebudou zařazeny žádné výrobky, a aby odhadovaná doba od tohoto okamžiku, po jejímž uplynutí bude do uvedených tříd zařazena většina modelů, činila nejméně deset let.

4.Pravidelně se provádí změna stupnice štítků.

5.Je-li změněna stupnice štítku:

a)dodavatelé po dobu šesti měsíců před datem uvedeným v písmenu b) poskytují obchodníkům jak dosavadní štítky, tak štítky se změněnou stupnicí;

b)obchodníci nahradí stávající štítky u vystavených výrobků, též na internetu, štítky se změněnou stupnicí ve lhůtě jednoho týdne od data stanoveného za tímto účelem v příslušném aktu v přenesené pravomoci. Před tímto datem obchodníci štítky se změněnou stupnicí nevystavují.

6.Štítky zavedené prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých podle článku 10 směrnice 2010/30/EU před datem použitelnosti tohoto nařízení se považují za štítky pro účely tohoto nařízení. Komise uvedené štítky přezkoumá do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost za účelem změny jejich stupnice.

Článek 8
Databáze výrobků

Komise zřídí a udržuje databázi výrobků, která obsahuje též informace uvedené v příloze I. Informace uvedené v bodě 1 přílohy I se zveřejní.

Článek 9
Harmonizované normy

Po přijetí aktu v přenesené pravomoci na základě tohoto nařízení, který stanoví konkrétní požadavky na označování přijaté podle článku 13 tohoto nařízení, Komise v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012 21 zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie odkazy na harmonizované normy, které splňují příslušné požadavky aktu v přenesené pravomoci týkající se měření a výpočtů.

Jsou-li při posouzení shody výrobku použity takového harmonizované normy, má se za to, že výrobek splňuje příslušné požadavky na měření a výpočty stanovené v aktu v přenesené pravomoci.

Článek 10
Konzultace

Komise při výkonu svých činností podle tohoto nařízení zajistí v souvislosti s každým aktem v přenesené pravomoci vyváženou účast zástupců členských států a zúčastněných stran, jichž se dotčená skupina výrobků týká, jako jsou výrobní odvětví včetně malých a středních podniků a řemeslníků, odborové organizace, velkoobchodníci, maloobchodníci, dovozci, skupiny zabývající se ochranou životního prostředí a organizace spotřebitelů. Komise za tímto účelem zřídí konzultační fórum, na jehož půdě se tyto strany setkávají. Toto konzultační fórum může být spojeno s konzultačním fórem uvedeným v článku 18 směrnice 2009/125/ES.

Pokud je to vhodné, Komise před přijetím aktů v přenesené pravomoci ověří provedení a obsah štítků pro konkrétní skupiny výrobků za účasti spotřebitelů, aby zajistila, že jsou pro ně tyto štítky jasně srozumitelné.

Článek 11
Pracovní plán

Komise po konzultaci s konzultačním fórem uvedeným v článku 10 vypracuje pracovní plán a zveřejní jej. Pracovní plán stanoví orientační seznam skupin výrobků, které se považují za prioritní pro přijetí aktů v přenesené pravomoci. Pracovní plán rovněž stanoví plánované přezkumy a změny stupnic štítků pro výrobky či skupiny výrobků. Komise může pracovní plán pravidelně měnit po konzultaci s konzultačním fórem. Pracovní plán může být spojen s pracovním plánem, který vyžaduje článek 16 směrnice 2009/125/ES.

Článek 12
Akty v přenesené pravomoci

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13, pokud jde o podrobné požadavky vztahující se na štítky pro konkrétní skupiny výrobků spojených se spotřebou energie („konkrétní skupiny výrobků“).

2.Akty v přenesené pravomoci stanoví konkrétní skupiny výrobků, které splňují tato kritéria:

a)skupina výrobků má podle posledních dostupných údajů a vzhledem k množství uváděnému na trh Unie významný potenciál k úspoře energie a případně jiných zdrojů;

b)u skupin výrobků s rovnocennou funkcí existují velké rozdíly v příslušných úrovních výkonnosti;

c)neexistuje významný negativní dopad, pokud jde o cenovou dostupnost a náklady během životního cyklu skupiny výrobků.

3.Akty v přenesené pravomoci týkající se konkrétních skupin výrobků stanoví zejména:

a)definici konkrétních skupin výrobků spadajících pod definici „výrobku spojeného se spotřebou energie“ uvedenou v čl. 2 bodě 11, na které se má uvedený akt vztahovat;

b)provedení a obsah energetického štítku včetně stupnice od A do G znázorňující spotřebu energie, přičemž provedení musí být v co nejvyšší míře jednotné u všech skupin výrobků a musí být ve všech případech srozumitelné a čitelné;

c)případně využívání jiných zdrojů a doplňující informace týkající se výrobků spojených se spotřebou energie; v takovém případě štítek zdůrazní energetickou účinnost výrobku;

d)místo, kde musí být energetický štítek vystaven, například zda má být připevněn k výrobku, vytištěn na obalu, poskytnut v elektronickém formátu nebo vystaven online;

e)případně elektronické prostředky pro označování výrobků;

f)způsob, jakým mají být energetický štítek a technické informace poskytnuty v případě prodeje na dálku;

g)obsah a případně též úpravu a další podrobnosti, pokud jde o technickou dokumentaci a informační list výrobku;

h)skutečnost, že při ověřování shody s požadavky lze použít pouze tolerance, které jsou stanoveny v aktu či aktech v přenesené pravomoci;

i)povinnosti dodavatelů a obchodníků, pokud jde o databázi výrobků;

j)konkrétní údaj o energetické třídě, který má být součástí reklam a propagačních materiálů technického charakteru, včetně požadavku, že musí být čitelný a viditelný;

k)postupy posouzení shody a metody měření a výpočtů, které mají být použity za účelem stanovení údajů na energetickém štítku a v informačním listu výrobku;

l)zda je u větších spotřebičů k dosažení dané energetické třídy vyžadována vyšší energetická účinnost;

m)úpravu veškerých dalších odkazů uvedených na energetickém štítku, které zákazníkům umožňují elektronický přístup k podrobnějším informacím o vlastnostech výrobku, které jsou uvedeny v informačním listu výrobku;

n)zda a jakým způsobem by se energetické třídy popisující spotřebu energie dotčeného výrobku během používání měly zobrazovat na inteligentních měřičích nebo na interaktivní obrazovce výrobku;

o)datum hodnocení a případného přezkumu aktu v přenesené pravomoci.

Pokud jde o obsah štítku uvedený v prvním pododstavci písm. b), klasifikační stupně A až G odpovídají významné úspoře energie a nákladů z hlediska zákazníka.

Pokud jde o úpravu odkazů uvedenou v prvním pododstavci písm. m), tyto odkazy mohou mít podobu internetové adresy, QR kódu, odkazu na štítcích dostupných online či jakoukoli jinou podobu vhodnou pro spotřebitele.

Zavedení štítku pro určitý výrobek, na který se má vztahovat akt v přenesené pravomoci, nesmí mít z hlediska uživatele významný negativní dopad na funkčnost výrobku.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13, pokud jde o provozní podrobnosti týkající se databáze výrobků, včetně případných povinností dodavatelů a obchodníků.

Článek 13
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 7 a 12 je Komisi svěřena na dobu neurčitou od data použitelnosti tohoto nařízení.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 7 a 12 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 7 a 12 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady může být tato lhůta prodloužena o dva měsíce.

Článek 14
Hodnocení

Do osmi let od vstupu tohoto nařízení v platnost Komise posoudí jeho uplatňování a předloží o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Ve zprávě posoudí, jak účinně toto nařízení umožnilo zákazníkům vybírat účinnější výrobky, přičemž vezme v úvahu jeho dopady na podnikání.

Článek 15
Zrušení

Směrnice 2010/30/EU se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2017.

Odkazy na směrnici 2010/30/EU se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze II.

Článek 16
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2017.

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. d) se však použije ode dne 1. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda    předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro uvádění spotřeby energie na energetických štítcích a zrušuje směrnice 2010/30/EU

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 22  

Hlava 32 – Energetika

32 04 Horizont 2020 – Výzkum a inovace související s energetikou

1.3.Povaha návrhu/podnětu

Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Energetická unie

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl

Podpora snižování poptávky po energii.

Příslušné aktivity ABM/ABB

ABB 2: Výzkum a inovace související s energetikou

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Očekávaným výsledkem tohoto podnětu je zlepšení rámce pro označování energetické účinnosti štítky v Unii, který v současnosti není optimální z hlediska svého dopadu pro spotřebitele, souladu s právními předpisy a úrovně ambicí.

Tento návrh díky lépe fungujícím energetickým štítkům a účinnějšímu prosazování posílí ochranu spotřebitelů a dalších uživatelů výrobků spojených se spotřebou energie.

Návrh bude mít dopad na hospodářské subjekty, které budou mít i nadále povinnost poskytovat a vystavovat energetické štítky a povinnost poskytovat informace pro potřeby dozoru nad trhem, avšak jinými cestami.

Návrh bude mít dopad na vnitrostátní orgány, které budou lépe vybaveny pro výkon dozoru nad trhem.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Podíl výrobků zařazených do třídy A, třídy B atd. na energetickém štítku

Podíl nevyhovujících výrobků zjištěných v rámci činností dozoru nad trhem

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Obecným cílem tohoto podnětu je zajistit fungování vnitřního trhu vytvořením podmínek pro volný pohyb zboží, které přinese vysokou úroveň ochrany životního prostředí a spotřebitelů.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

Cíl spočívající v omezování negativních dopadů výrobků na životní prostředí, zvláště pokud jde o využívání energie, není v dostatečné míře dosažitelný na úrovni členských států, protože by vznikaly vzájemně nesourodé vnitrostátní předpisy a postupy (jakkoli by jejich cíle byly podobné), které by vytvářely zbytečné náklady pro průmysl (a v konečném důsledku pak pro spotřebitele) a bránily by volnému pohybu zboží v EU. Zajistit, aby stejný model výrobku byl v celé EU označen stejnou energetickou třídou, lze jedině prostřednictvím harmonizovaných předpisů EU týkajících se označování energetickými štítky a příslušných měření a zkoušek.

Nebudou-li existovat právní předpisy na úrovni EU, je pravděpodobné, že všechny členské státy zavedou v zájmu ochrany spotřebitelů a k dosažení úspor energie pro některé skupiny výrobků své vlastní energetické štítky. Opatření na úrovni EU představuje jediný způsob, jak zajistit, aby výrobky uváděné na trh byly ve všech členských státech opatřeny stejnými štítky, a tím také zároveň zajistit fungování vnitřního trhu v souladu s článkem 26 Smlouvy o fungování Evropské unie.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Evropské unii se sice podařilo vytvořit jednotný trh s energetickými štítky, tyto štítky je však nutné aktualizovat, protože díky technickému pokroku splní podmínky pro zařazení do nejvyšších tříd mnoho modelů, takže spotřebitelé už mezi nimi nebudou moci rozlišovat. Řešením tohoto problému mělo být zavedení nových tříd A+, A++ a A+++, o něž byla v rámci revize směrnice o energetických štítcích v roce 2010 rozšířena stupnice A až G. Přezkum ukázal, že tyto třídy mají ve srovnání s původní stupnicí A–G na spotřebitele menší vliv. V tomto návrhu je proto tento problém řešen návratem ke štítku se stupnicí A–G a pravidelnými změnami stupnice.

Soulad s požadavky na označování energetickými štítky kontrolovaly orgány dozoru nad trhem. Nesoulad s těmito požadavky však stále způsobuje ztráty odpovídající přibližně 10 % předpokládaných úspor energie (a úspor nákladů na straně spotřebitelů). Komisí předložený návrh nového nařízení o dozoru nad trhem (COM(2013) 75) si kladl za cíl tyto problémy v oblasti harmonizace právních předpisů EU týkajících se výrobků vyřešit. V oblasti označování energetickými štítky se však orgány dozoru nad trhem potýkají s problémy, které uvedený návrh neřeší: včasným přístupem k technické dokumentaci, problémy s identifikací a kontaktními údaji zahraničních výrobců a neexistencí centrálního systému, který by umožňoval identifikaci rovnocenných modelů, které již mohly být zkontrolovány jinými orgány dozoru nad trhem. Pro Komisi navíc bylo vzhledem k nedostatku veřejně dostupných aktuálních údajů o energetické náročnosti výrobků obtížné stanovit pro jednotlivé skupiny výrobků vhodné požadavky na jejich zařazení do energetických tříd uváděných na štítcích. Stanovené mezní hodnoty pro zařazení výrobků do nových energetických tříd A+, A++ a A+++ byly u mnoha výrobků méně ambiciózní, než jaké při zpětném pohledu měly být, což vede k potřebě je revidovat dříve, než se plánovalo. Aby k revizím a změnám stupnice nedocházelo příliš často, je nutné mít k dispozici aktuální údaje. Tento návrh řeší oba uvedené problémy zřízením centrální databáze pro registraci výrobků, do níž budou výrobci vkládat své údaje o vlastnostech a souladu s požadavky, a tyto údaje pak budou přístupné orgánům dozoru nad trhem a Komisi.

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Tento podnět je v souladu se směrnicí 2009/125/ES o ekodesignu, která stanoví minimální požadavky na výrobky spojené se spotřebou energie, z nichž některé jsou také označovány energetickými štítky. Zejména však tento podnět zajišťuje společný pracovní plán a proces konzultace pro zúčastněné strany v rámci přípravy předpisů specifických pro konkrétní výrobky.

Tento podnět je v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008 o dozoru nad trhem, zejména v tom, že z právních předpisů týkajících se označování energetickými štítky odstraňuje překrývající se ustanovení, která jsou již obsažena v předpisech o dozoru nad trhem pro veškeré harmonizující právní předpisy EU.

Navrhovaná databáze pro registraci výrobků umožňuje součinnost s dalšími harmonizačními právními předpisy EU, pro jejichž účely jsou takové databáze již zřízeny nebo mohou být zřízeny v budoucnu (což je zejména případ směrnice 2014/53/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh).

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

Časově neomezený návrh/podnět

provádění s obdobím rozběhu od 07/2016,

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 23  

Přímé řízení Komisí

prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie

Poznámky

Tento podnět nevyžaduje dodatečné prostředky z rozpočtu. Navrhovaná databáze pro registraci výrobků spojených se spotřebou energie (s rozpočtem v odhadované výši 1 500 000 EUR v roce 2016 plus 150 000 EUR ročně na její údržbu v následujících letech) bude financována přehodnocením priorit prostředků určených na provádění politiky energetické účinnosti výrobků v souvislosti s inovacemi a přebíráním trhem v rámci oblasti Společenské výzvy programu Horizont 2020 (dříve v rámci programu Inteligentní energie – Evropa). V roce 2015 představují tyto prostředky částku 2 500 000 EUR pro veškeré politiky týkající se energetické účinnosti výrobků (označování energetickými štítky, ekodesign, program Energy Star a označování pneumatik). Z toho odhadem 700 000 EUR připadá na technickou pomoc a studie týkající se označování energetickými štítky (zejména přípravné studie, které poskytují podklady pro úpravu nových skupin výrobků či revize stávající úpravy) a očekává se, že tento výdaj bude nutný i v budoucích letech. V důsledku tohoto návrhu je zapotřebí dalších 300 000 EUR ročně od roku 2017 na studie o tom, jak spotřebitelé rozumějí štítkům u konkrétních skupin výrobků, jak se v tomto nařízení navrhuje. V rámci celkového objemu prostředků na politiku týkající se energetické účinnosti výrobků tak zůstává dostatečný prostor pro krytí nákladů na databázi pro registraci výrobků. Dostupnost údajů v databázi pro registraci výrobků s sebou ponese snížení nákladů na přípravné studie o ekodesignu výrobků, které se rovněž označují energetickými štítky, protože pro tyto studie nebude nutné shromažďovat tolik údajů.

Navrhovaný dopad na rozpočet nepřesahuje objem prostředků stanovených v návrhu rozpočtu na rok 2016 a vyhrazených v rámci finančního plánování na období 2017–2020 na rozpočtovou položku 32 04 03 01.

V oddíle 3.2.2. jsou výše uvedené číselné údaje zasazeny do víceletého rámce.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Platformou pro diskuse o řádném provádění navrhovaného nařízení bude konzultační fórum.

V závěrečném ustanovení je rovněž navrženo, že Komise do osmi let od vstupu tohoto nařízení v platnost zhodnotí jeho provádění a vypracuje o tom zprávu. Tím by se měly odhalit možné problémy a nedostatky nařízení a může jít o východisko pro další opatření, včetně možného návrhu na změnu.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

Zřízení databáze pro registraci výrobků s rozpočtem v odhadované výši 1 500 000 EUR (a 150 000 EUR ročně na její údržbu).

Rizika spojená s fungováním databáze pro registraci výrobků se týkají hlavně problémů souvisejících s IT, jako jsou možné výpadky systému a otázky důvěrnosti.

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Předpokládané metody kontroly jsou stanoveny ve finančním nařízení a jeho prováděcích pravidlech.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Žádná zvláštní opatření nad rámec uplatňování finančního nařízení.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

číslo
[název………………….……………]

RP/NRP 24

zemí ESVO 25

kandidátských zemí 26

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

1a Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

32 04 03 01

Horizont 2020 – Výzkum a inovace související s energetikou, Společenské výzvy – Přechod na spolehlivou, udržitelnou a konkurenceschopnou energetickou soustavu

RP

ANO

NE

ANO

NE

5 Správa

32 01 01

Výdaje související s úředníky a dočasnými zaměstnanci v oblasti politiky „Energetika“

NRP

NE

NE

NE

NE

5 Správa

32 01 02

Výdaje na externí pracovníky a ostatní výdaje na řízení na podporu oblasti politiky „Energetika“

NRP

NE

NE

NE

NE

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

číslo
[název………………….……………]

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

Číslo

1a Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

GŘ: ENER

2016

2017

2018

2019

2020

CELKEM

• Operační prostředky

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 27  

32 04 03 01

Společenské výzvy: Přechod na spolehlivou, udržitelnou a konkurenceschopnou energetickou soustavu

(3)

2,200

1,150

1,150

1,150

1,150

Časově neomezený návrh

CELKEM prostředky
pro GŘ ENER

Závazky

=1+1a +3

2,200

1,150

1,150

1,150

1,150

Časově neomezený návrh

Platby

=2+2a

+3

2,200

1,150

1,150

1,150

1,150

Časově neomezený návrh






Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

Platby

(5)

• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

2,200

1,150

1,150

1,150

1,150

CELKEM prostředky
na OKRUH 1a
víceletého finančního rámce

Závazky

=4+ 6

2,200

1,150

1,150

1,150

1,150

Platby

=5+ 6

2,200

1,150

1,150

1,150

1,150





Okruh víceletého finančního
rámce

5

Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2016

2017

2018

2019

2020

CELKEM

GŘ: ENER

• Lidské zdroje

0,417

0,417

0,417

0,417

0,417

2,085

• Ostatní správní výdaje

0,066

0,066

0,066

0,066

0,066

0,330

GŘ ENER CELKEM

Prostředky

0,483

0,483

0,483

0,483

0,483

2,415

CELKEM prostředky
na OKRUH 5
víceletého finančního rámce 

(Závazky celkem = platby celkem)

0,483

0,483

0,483

0,483

0,483

2,415

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2016

2017

2018

2019

2020

CELKEM

CELKEM prostředky
z OKRUHU 1 až 5
víceletého finančního rámce 

Závazky

2,683

1,633

1,633

1,633

1,633

9,215

Platby

2,683

1,633

1,683

1,633

1,633

9,215

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

2016

2017

2018

2019

2020

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 28

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL: Podpora snižování poptávky po energii.

Vytvoření IT databáze pro registraci výrobků spojených se spotřebou energie

1

1,500

1

1,500

Údržba IT databáze pro registraci výrobků spojených se spotřebou energie

1

0,150

1

0,150

1

0,150

1

0,150

Časově neomezený návrh

Technická pomoc a/nebo studie k posouzení aspektů skupin výrobků nezbytné pro akty v přenesené pravomoci a na podporu normalizace

1

0,700

1

1,000

1

1,000

1

1,000

1

1,000

Časově neomezený návrh

NÁKLADY CELKEM

2,20

1,150

1,150

1,150

1,150

Časově neomezený návrh

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2016

2017

2018

2019

2020

CELKEM

ORKUH 5
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

0,417

0,417

0,417

0,417

0,417

2,085

Ostatní správní výdaje

0,066

0,066

0,066

0,066

0,066

0,330

Mezisoučet za OKRUH 5
víceletého finančního rámce

0,483

0,483

0,483

0,483

0,483

2,415

Mimo OKRUH 5 29
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

Ostatní výdaje
správní povahy

Mezisoučet
mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce

CELKEM

0,483

0,483

0,483

0,483

0,483

2,415

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

2016

2017

2018

2019

2020

• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

32 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

3

3

3

3

3

XX 01 01 02 (při delegacích)

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)

10 01 05 01 (v přímém výzkumu)

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 30

32 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

0,3

0,3

0,3

0,3

0,3

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

XX 01 04 yy  31

— v ústředí

— při delegacích

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

CELKEM

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Administrátoři:

0,3 FTE na vedoucího týmu

2,7 FTE na referenty pro agendu spojenou s nařízením, s akty v přenesené pravomoci vztahujícími se na konkrétní výrobky a s podporou koordinace prosazování ze strany orgánů dozoru nad trhem

Asistenti:

0,3 FTE na podporu legislativních postupů a komunikace

Externí zaměstnanci

0,3 FTE na úředníka sloužícího v sekretariátu týmu a odpovědného za logistiku

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

(1) COM(2015) 143.
(2) Směrnice Rady 92/75/ES.
(3) Např. francouzský zákon na ochranu spotřebitele, pokud jde o poskytování informací o dostupnosti náhradních dílů.
(4) Odhaduje se, že provádění uvedených dvou směrnic do roku 2020 ušetří 175 Mtoe primární energie ročně (zhruba 15 % těchto úspor přinesou opatření v oblasti označování energetickými štítky, přičemž je třeba pamatovat na to, že na zhruba polovinu skupin výrobků se vztahují pouze požadavky na ekodesign). To odpovídá 19% úsporám ve srovnání s nezměněným stavem, pokud jde o využívání energie těmito výrobky. Tyto politiky zajistí téměř polovinu z cíle zvýšit energetickou účinnost o 20 % do roku 2020. Závislost na dovozu energie by se snížila o 23 % u zemního plynu a o 37 % u uhlí. Celkově se odhaduje, že doposud zavedená opatření v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky ušetří konečným uživatelům výrobků do roku 2020 díky nižším účtům za veřejné služby částku ve výši 100 miliard EUR ročně.
(5) Ačkoli náklady na dodržování požadavků a označování energetickými štítky půjdou v první řadě k tíži výrobců, přejdou následně na konečné uživatele (domácnosti a jiné podniky), kteří těží z úspor nákladů z důvodu nižší spotřeby energie, jež výrazně převažují nad počátečními pořizovacími náklady. Podrobné údaje za celou EU nejsou k dispozici. V případě Spojeného království se poměr přínosů a nákladů odhaduje na 3,8.
(6) Změna provedení, která k označení vyšších tříd energetické účinnosti nad třídou A používá další plusy, motivuje k nákupu účinnějších výrobků méně než původní stupnice od A do G. Ačkoli průzkum mezi spotřebiteli ukazuje, že nová stupnice na energetických štítcích je pro spotřebitele srozumitelná, snížila jejich ochotu platit více za účinnější výrobky, protože rozdíl mezi A+ a A+++ je motivuje méně než rozdíl mezi C a A. Více podrobností je uvedeno ve studii London Economics & Ipsos Mori, A study on the impact of the energy label – and of potential changes to it – on consumer understanding and on purchase decisions (Studie o dopadu energetických štítků – a jejich potenciálních změn – na porozumění spotřebitelů a rozhodování při nákupech) z roku 2014.
(7) Například z hlediska opětovné použitelnosti, recyklovatelnosti, znovu využitelných materiálů, recyklovaného obsahu, používání upřednostňovaných materiálů, nebezpečných látek a životnosti.
(8) Směrnice 2012/27/EU, Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.
(9) https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/Background_document_II_-_Survey_results.pdf
(10) http://ec.europa.eu/energy/en/studies?field_associated_topic_tid=45
(11) http://ec.europa.eu/smart-regulation/impact/ia_carried_out/cia_2015_en.htm
(12) Zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.
(13) Úř. věst C […], […], s. […].
(14) Úř. věst C […], […], s. […].
(15) Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 1.
(16) COM(2015) 143.
(17) COM(2014) 330.
(18) COM(2015) 80 final.
(19) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
(21) Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12.
(22) ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).
(23) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://ec.europa.eu/budget/index_en.cfm
(24) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(25) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(26) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.
(27) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(28) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(29) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(30) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(31) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
Top

V Bruselu dne 15.7.2015

COM(2015) 341 final

PŘÍLOHY

 

návrhu

nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro označování energetické účinnosti štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU

{SWD(2015) 139 final}
{SWD(2015) 140 final}


PŘÍLOHA I
Informace obsažené v databázi výrobků

1.Zveřejňované informace o výrobku:

a)název nebo ochranná známka výrobce nebo dodavatele;

b)identifikační značka (značky) modelu, a rovněž všech rovnocenných modelů;

c)štítek v elektronické podobě;

d)třída (třídy) a další parametry na štítku;

e)informační list výrobku v elektronické podobě.

2.Informace o souladu dostupné pouze orgánům dozoru nad trhem členských států a Komisi:

a)technická dokumentace stanovená v příslušném aktu v přenesené pravomoci;

b)zkušební protokol nebo podobné technické doklady umožňující posoudit soulad se všemi požadavky v příslušném aktu v přenesené pravomoci;

c)název a adresa dodavatele;

d)kontaktní údaje zástupce dodavatele.

PŘÍLOHA II
Srovnávací tabulka

Směrnice 2010/30/EU

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 1 odst. 3 písm. a) a b)

Čl. 1 odst. 2 písm. a) a b)

Čl. 1 odst. 3 písm. c)

Článek 2

Článek 2

Čl. 2 písm. a)

Čl. 2 bod 11

Čl. 2 písm. b)

Čl. 2 bod 17

Čl. 2 písm. c)

Čl. 2 písm. d)

Čl. 2 písm. e)

Čl. 2 písm. f)

Čl. 2 písm. g)

Čl. 2 bod 9

Čl. 2 písm. h)

Čl. 2 bod 5

Čl. 2 písm. i)

Čl. 2 bod 2

Čl. 2 písm. j)

Čl. 2 bod 4

Čl. 2 písm. k)

Článek 3

Článek 4

Čl. 3 odst. 1 písm. a)

Čl. 4 odst. 2

Čl. 3 odst. 1 písm. b)

Čl. 3 odst. 3 písm. c)

Čl. 3 odst. 1 písm. c)

Čl. 4 odst. 4

Čl. 3 odst. 1 písm. d)

Čl. 5 odst. 2

Čl. 3 odst. 2

Čl. 3 odst. 3

Čl. 3 odst. 4

Čl. 4 písm. a)

Čl. 4 písm. b)

Čl. 3 odst. 3 písm. b) a článek 6

Čl. 5 odst. 1

Čl. 3 odst. 2

Čl. 4 písm. c)

Čl. 3 odst. 3 písm. a)

Čl. 4 písm. d)

Čl. 3 odst. 3 písm. a)

Článek 5

Čl. 5 písm. a)

Čl. 5 písm. b) body i), ii), iii) a iv)

Čl. 5 písm. c)

Čl. 5 písm. d)

Čl. 5 písm. d) druhý pododstavec

Čl. 5 písm. e)

Čl. 5 písm. f)

Čl. 5 písm. g)

Čl. 5 písm. h)

Článek 6

Čl. 6 písm. a)

Čl. 6 písm. b)

Článek 7

Čl. 8 odst. 1

Čl. 8 odst. 2

Čl. 9 odst. 1

Čl. 9 odst. 2

Čl. 9 odst. 3

Čl. 9 odst. 4

Čl. 10 odst. 1

Čl. 10 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 10 odst. 1 třetí pododstavec

Čl. 10 odst. 1 čtvrtý pododstavec

Čl. 10 odst. 2 písm. a)

Čl. 10 odst. 2 písm. b)

Čl. 3 odst. 1 a 3

Čl. 3 odst. 1 písm. a)

Čl. 3 odst. 1 písm. d) a příloha I

Čl. 3 odst. 1 písm. d)

Čl. 3 odst. 1 písm. a)

Čl. 3 odst. 1 písm. b)

Čl. 3 odst. 1 písm. a)

Čl. 3 odst. 1 písm. a)

Čl. 3 odst. 2 a 3

Čl. 3 odst. 2 písm. a)

Čl. 3 odst. 2 písm. a)

Čl. 12 odst. 3 písm. d) a f)

Čl. 4 odst. 1

Zrušen směrnicí 2012/27/EU

Zrušen směrnicí 2012/27/EU

Čl. 4 odst. 3

Článek 12

Čl. 12 odst. 2

Čl. 12 odst. 3 písm. c)

Čl. 12 odst. 2 písm. a)

Čl. 12 odst. 2 písm. b)

Čl. 10 odst. 2 písm. c)

Čl. 10 odst. 3 písm. a)

Čl. 10 odst. 3 písm. b)

Čl. 10 odst. 3 písm. c)

Čl. 10 odst. 3 písm. d)

Čl. 10 odst. 4 písm. a)

Čl. 10 odst. 4 písm. b)

Čl. 10 odst. 4 písm. c)

Čl. 10 odst. 4 písm. d)

Čl. 10 odst. 4 písm. d) druhý pododstavec

Čl. 10 odst. 4 písm. d) třetí pododstavec

Čl. 10 odst. 4 písm. d) čtvrtý pododstavec

Čl. 10 odst. 4 písm. d) pátý pododstavec

Čl. 10 odst. 4 písm. e)

Čl. 10 odst. 4 písm. f)

Čl. 10 odst. 4 písm. g)

Čl. 10 odst. 4 písm. h)

Čl. 10 odst. 4 písm. i)

Čl. 10 odst. 4 písm. j)

Čl. 11 odst. 1

Čl. 11 odst. 2

Čl. 11 odst. 3

Čl. 12 odst. 1

Čl. 12 odst. 2

Čl. 12 odst. 3

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 16

Článek 17

Článek 18

Článek 19

Článek 10

Čl. 12 odst. 3 písm. a)

Čl. 12 odst. 3 písm. k)

Čl. 12 odst. 3 písm. g)

Čl. 12 odst. 3 písm. b)

Čl. 12 odst. 3 písm. b)

Čl. 7 odst. 3

Článek 7

Čl. 12 odst. 3 písm. d)

Čl. 12 odst. 3 písm. g)

Čl. 12 odst. 3 písm. j)

Čl. 7 odst. 3

Čl. 12 odst. 3 písm. h)

Čl. 12 odst. 3 písm. o)

Čl. 13 odst. 2

Čl. 13 odst. 4

Čl. 13 odst. 1

Čl. 13 odst. 3

Čl. 13 odst. 3

Čl. 13 odst. 5

Článek 14

Čl. 4 odst. 5

Článek 15

Článek 16

Článek 16

Příloha I

Příloha I

Příloha II

Příloha II

Top