EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.11.2015

COM(2015) 692 final

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

týkající se hospodářské politiky eurozóny

{SWD(2015) 700 final}

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

týkající se hospodářské politiky eurozóny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy 2 , a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Hospodářská obnova v eurozóně pokračuje mírným tempem 3 . K udržení a posílení růstu v eurozóně je zapotřebí pokračovat v politických krocích na podporu vyvážené korekce v soukromém a veřejném sektoru, zlepšit hospodářskou přizpůsobivost a zvýšit konkurenceschopnost hospodářství a růstový potenciál ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Tempo růstu je omezováno důsledky hospodářské a finanční krize v poslední době, mezi něž patří probíhající obnova vnější rovnováhy, vysoká úroveň veřejného a soukromého zadlužení, vysoká nezaměstnanost, jakož i přetrvávající strukturální nepružnosti na vnitrostátních trzích práce a trzích s výrobky. Investice jsou z důvodu těchto faktorů, ale i dalších problematických okolností, jako jsou nepříznivé podnikatelské prostředí, veřejnosprávní nedostatky a překážky v přístupu k finančním prostředkům, stále nízké.

(2)V souladu s politickými prioritami stanovenými v roční analýze růstu pro všechny členské státy EU na rok 2016 4 je třeba podpořit provádění ambiciózních strukturálních reforem, které zvýší produktivitu a posílí růstový potenciál. Budou-li strukturální reformy prováděny ve všech členských státech společně, mohou být přínosem pro eurozónu jako celek díky příznivým účinkům přelévání, zejména prostřednictvím obchodních a finančních kanálů. I přes určitý pokrok v oblasti reforem, jejichž účelem je zlepšit odolnost trhů práce, přetrvávají v eurozóně výrazné rozdíly, především pokud jde o míru dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí. Ty členské státy, které uskutečňovaly komplexní reformy trhu práce a sociální ochrany před krizí, byly schopny lépe podporovat zaměstnanost a zachovat spravedlnost během hospodářského útlumu. Takové reformy zahrnují pružná a spolehlivá smluvní ujednání, komplexní strategie celoživotního učení, účinné aktivní politiky na trhu práce a moderní systémy sociální ochrany. Také snížení daňového zatížení práce, zejména v případě osob s nízkými příjmy, a zajištění spravedlivých daňových systémů může zlepšit výsledky.

(3)Vhodná koncepce a rychlé provádění reforem může pomoci při řešení stávající nerovnováhy v eurozóně a zabránění vzniku nerovnováhy nové. K podpoře sbližování, které zajistí nejlepší výsledky, mohou přispět tematická jednání Euroskupiny se zvýšeným důrazem na referenční srovnávání, dodržování osvědčených postupů a vyvíjení vzájemného tlaku. Euroskupina by proto měla dále posilovat tematická jednání o reformách v oblastech, které mají zásadní význam pro fungování HMU, a pravidelně sledovat provádění reforem členskými státy eurozóny, jakož i pokrok dosažený při nápravě nerovnováhy v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze.

(4)Fiskální politiky představují v hospodářské a měnové unii záležitost zásadního společného zájmu. Zodpovědné vnitrostátní fiskální politiky, které dodržují společná fiskální pravidla, mají zásadní význam pro zajištění udržitelnosti dluhu, umožnění působení fiskálních stabilizátorů a zmírnění šoků specificky postihujících jednotlivé země. Kromě toho s ohledem na dopady mezi členskými státy eurozóny je také důležité dosáhnout vhodné orientace fiskální politiky na úrovni eurozóny jako celku a zabránit procyklickým fiskálním politikám. To vyžaduje posílení koordinace fiskálních politik v eurozóně a současně plné dodržování Paktu o stabilitě a růstu. V této souvislosti se s ohledem na celkové makroekonomické podmínky a riziko zpomalení růstu jeví víceméně neutrální celková orientace fiskální politiky v eurozóně očekávaná v roce 2016 jako vhodná. Pokud jde o rok 2017, na základě prognózy, která uvádí, že mezera výstupu se bude postupně uzavírat, by fiskální politiky měly nalézt rovnováhu mezi potřebou zamezit procykličnosti a snižovat veřejný dluh s cílem obnovit fiskální rezervy. Tato skutečnost by s přihlédnutím k nejnovějšímu hospodářskému a fiskálnímu vývoji měla být zohledněna při přípravě aktualizovaných programů stability na jaře roku 2016. Skladba fiskálních strategií stále nepodporuje dostatečně růst. Jak bylo zdůrazněno v doporučeních pro členské státy eurozóny v létě 2015 5 , členské státy by měly vést tematické diskuze týkající se zlepšení kvality a udržitelnosti veřejných financí.

(5)Bankovní unie musí být provedena v plném rozsahu. Zaprvé, směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank musí být do vnitrostátních řádů všech 28 členských států plně provedena do 30. listopadu 2015. Zadruhé, pokud jde o řešení krize bank, musí být bezodkladně zavedeny vhodné mechanismy překlenovacího financování, aby byl Jednotný fond pro řešení krizí (SRF) schopen čelit případným potřebám financování od 1. ledna 2016. Kromě toho by pro SRF mělo být co nejdříve během přechodného období schváleno fiskálně neutrální jištění. Závěrem, v rámci dalšího rozvoje bankovní unie Komise dne 24. listopadu 2015 navrhla vytvoření Evropského systému pojištění vkladů pro členské státy eurozóny 6 .

(6)V kontextu akomodačního nastavení měnové politiky zůstávají podmínky na finančním trhu v eurozóně celkově příznivé. Stále slabé hospodářské ukazatele a velké zadlužení soukromého sektoru i nadále zatěžují poptávku po poskytování bankovních úvěrů, a tím hospodářský růst. Rozvahy bank zůstávají pod tlakem vyplývajícím z vysoké míry nesplácených úvěrů, které omezují úvěrovou činnost. Rozdílné a někdy neadekvátní insolvenční režimy v EU přispívají ke zpoždění při snižování dluhu soukromého sektoru a brzdí investice.

(7)Navzdory nedávným úspěchům při posilování struktury hospodářské a měnové unie, je nutné pokračovat v práci na jejím dokončení. Zpráva pěti předsedů z června 2015 obsahuje plán dokončení hospodářské a měnové unie nejpozději do roku 2025 7 . Dne 21. října 2015 přijala Evropská komise první soubor návrhů navazujících na tuto zprávu 8 . Členské státy eurozóny by měly převzít kolektivní odpovědnost a včas pokročit v provádění krátkodobých a střednědobých iniciativ pro dokončení hospodářské a měnové unie. S cílem dále usnadnit sbližování v rámci eurozóny obsahují návrhy opatření, která mají posílit rozměr eurozóny evropského semestru, mimo jiné prostřednictvím dřívějšího zveřejnění doporučení pro eurozónu, aby bylo možné určit společné problémy již v rané fázi procesu a zařadit je do doporučení pro jednotlivé země určená členským státům eurozóny, která mají být přijata později v rámci evropského semestru.

DOPORUČUJE, aby členské státy eurozóny v období 2016–2017 přijaly samostatně i kolektivně v rámci Euroskupiny opatření s cílem:

1.Provádět politiku, která podporuje oživení, sbližování, usnadňuje nápravu makroekonomické nerovnováhy a zlepšuje hospodářskou přizpůsobivost. Za tímto účelem by členské státy, zejména ty s vysokou úrovní dluhu soukromého sektoru a zahraničního dluhu, měly provést reformy, jimiž se zvýší produktivita, podpoří vytváření pracovních míst, zvýší konkurenceschopnost a zkvalitní podnikatelské prostředí. Členské státy s vysokým přebytkem běžného účtu by měly prioritně zavést opatření, jež pomohou nasměrovat nadměrné úspory do domácí ekonomiky, a tím podpořit domácí investice.

2.Provést reformy trhu, které kombinují i) pružné a spolehlivé pracovní smlouvy, jež podporují přechody na trhu práce a brání rozdělování trhu práce do dvou kategorií, ii) komplexní strategie celoživotního učení, iii) účinné politiky, jež pomáhají nezaměstnaným znovu vstoupit na trh práce, iv) moderní systémy sociální ochrany, které podporují lidi v nouzi a poskytují pobídky pro integraci na trhu práce, a v) otevřené a konkurenceschopné trhy s výrobky a službami. Snížit daňové zatížení práce, zejména osob s nízkými příjmy, rozpočtově neutrálním způsobem, aby se podpořila tvorba nových pracovních míst.

3.Zachovat v roce 2016 plánovanou víceméně neutrální orientaci fiskální politiky. Pokud jde o rok 2017, snížit veřejný dluh s cílem obnovit fiskální rezervy a současně při plném respektování Paktu o stabilitě a růstu zamezit procykličnosti. Rozlišovat fiskální úsilí jednotlivých členských států s ohledem na jejich postoj vůči požadavkům v rámci Paktu o stabilitě a růstu a jejich potřeby stabilizace, jakož i na vedlejší účinky ve všech zemích eurozóny. Za tímto účelem projednat orientaci fiskální politiky eurozóny včas, pokud jde o přípravu a předkládání programů stability a návrhů rozpočtových plánů.

4.Usnadnit postupné snižování nesplácených bankovních úvěrů a zkvalitnit řízení v případě insolvence podniků a domácností. V členských státech s vysokou úrovní dluhu soukromého sektoru podporovat plynulé snižování podílu tržních zdrojů, a to i usnadněním řešení neudržitelného dluhu soukromého sektoru.

V Bruselu dne

(1) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(2) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(3) Hospodářská prognóza Komise z podzimu 2015.

(4) Roční analýza růstu na rok 2016.

(5) Úř. věst. C 272, 18.8.2015, s. 98.

(6) COM(2015) 586 final, 24.11.2015.

(7) Dokončení evropské hospodářské a měnové unie, zpráva vypracovaná Jeanem-Claudem Junckerem v úzké spolupráci s Donaldem Tuskem, Jeroenem Dijsselbloemem, Mariem Draghim
a Martinem Schulzem.

(8) http://ec.europa.eu/priorities/economic-monetary-union/docs/single-market-strategy/communication-emu-steps_en.pdf