Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52015DC0626

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Směřování k modernějšímu a evropštějšímu rámci v oblasti autorského práva

COM/2015/0626 final

V Bruselu dne 9.12.2015

COM(2015) 626 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Směřování k modernějšímu a evropštějšímu rámci v oblasti autorského práva


SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Směřování k modernějšímu a evropštějšímu rámci v oblasti autorského práva

1. Autorské právo na jednotném digitálním trhu

Digitální technologie, všeobecné rozšíření širokopásmového připojení a využívání internetu v každodenním životě změnily způsob tvorby, šíření a používání kreativního obsahu.

Internet se stal hlavním distribučním kanálem. V roce 2014 poslouchalo hudbu, sledovalo videa a hrálo hry na internetu 49 % uživatelů internetu v EU 1 . Na trhu zdomácněly obchodní modely, které ještě před pouhými 15 lety nebyly známé, a nové hospodářské subjekty, jako jsou např. on-line platformy. On-line služby jsou dnes vedle fyzických nosičů, jakou jsou knihy a DVD, běžným způsobem, jak spotřebitelé využívají kreativní obsah. Obsah lze digitálně snadno a rychle kopírovat. Lidé často očekávají, že digitální obsah bude na jednotném trhu přístupný kdykoli a kdekoli na celé řadě zařízení. Je pro ně těžké to pochopit, pokud tomu tak není.

Pravidla EU v oblasti autorského práva je třeba upravit tak, aby všichni účastníci trhu a občané mohli využívat příležitosti tohoto nového prostředí. K překonání roztříštěnosti a překážek v zájmu fungování jednotného trhu musí tento rámec získat evropštější rozměr.

Modernizace pravidel EU v oblasti autorského práva byla poprvé oznámena v politických směrech předsedy Junckera pro nastupující Komisi a dále nastíněna ve strategii pro jednotný digitální trh 2 . Cílem je dosáhnout široké dostupnosti kreativního obsahu v EU, zajistit, že pravidla EU v oblasti autorských práv budou nositelům práv i nadále poskytovat vysokou úroveň ochrany, a zachovat řádnou rovnováhu s ostatními politickými cíli, jako je vzdělávání, výzkum a inovace nebo rovný přístup osob se zdravotním postižením 3 v digitálním prostředí.

Tyto cíle hrají důležitou roli pro hospodářský a společenský pokrok, mezinárodní konkurenceschopnost a kulturní rozmanitost v Evropě. Všechny tyto cíle se zaměřují na potřeby nositelů práv i uživatelů obsahu chráněného autorským právem.

Autorské právo odměňuje kreativitu a investice do kreativního obsahu. Rámec autorského práva, který poskytuje vysokou úroveň ochrany, je základem celosvětové konkurenceschopnosti tvůrčích odvětví v Evropě 4 . Spolu se zásadami vnitřního trhu týkajícími se volného pohybu zboží a služeb, pravidly EU pro hospodářskou soutěž a naší mediální a kulturní politikou je autorské právo nedílnou součástí souboru pravidel, která upravují šíření kreativního obsahu v celé EU. Vztah mezi autorským právem a těmito ostatními oblastmi politiky určuje, jak se při produkci a šíření děl 5 tvoří hodnota a jak je tato hodnota rozdělena mezi účastníky trhu.

V tomto sdělení Komise uvádí podrobné informace k opatřením oznámeným ve strategii pro jednotný digitální trh, aby nastínila způsob, jak hodlá dosáhnout „modernějšího a evropštějšího rámce v oblasti autorského práva“, což je jejím cílem. Představuje plán, který obsahuje cílená opatření s návrhy pro bezprostřední budoucnost, včetně návrhu týkajícího se přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah předloženého společně s tímto sdělením, soubor návrhů plánovaných na rok 2016 a dlouhodobou vizi. Tento plán bude předložen v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy a vychází z přípravných prací, které byly vykonány v několika posledních letech na stávajícím rámci 6 , mimo jiné z rozsáhlé veřejné konzultace v letech 2013–2014 7 . Zohledňuje názory Evropského parlamentu vyjádřené v jeho nedávném usnesení o provádění směrnice o autorském právu v informační společnosti 8 a závěry ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 25.–26. června 2015 9 .

V této souvislosti Komise považuje za nezbytné:

lépe sladit současná pravidla EU v oblasti autorského práva s jednotným trhem a v odůvodněných případech je více sjednotit, a to zejména tím, že se zaměří na aspekty týkající se územní působností autorských práv.

v případě potřeby přizpůsobit pravidla autorského práva nové realitě techniky, tak aby i nadále plnila svůj účel.

Autorské právo a s ním související právní předpisy neplní své cíle izolovaně. Film, divadlo, hudba, literatura, vědecká díla, kulturní dědictví a ostatní evropská kreativní produkce budou dále vzkvétat a smysluplně přispívat k růstu Evropy, identitě a sociálním pokroku pouze tehdy, pokud kreativní odvětví budou konkurenceschopná a pokud budou existovat potřebné tržní mechanismy. K dosažení těchto cílů rovněž přispívají finanční a jiná podpůrná opatření veřejných orgánů, která jsou v souladu s právem hospodářské soutěže. Podpora poskytovaná ze strany EU zahrnuje program „Kreativní Evropa“ a financování výzkumu a inovací, zejména prostřednictvím programu „Horizont 2020“. Aby byla pravidla EU v oblasti autorského práva účinná, musí být aktualizována, řádně provedena, prosazována a musí být srozumitelná.

2. Zajištění širšího přístupu k obsahu v celé EU

EU by měla usilovat o širokou dostupnost on-line služeb poskytujících obsah „bez hranic“, aby spotřebitelům poskytovala větší možnosti volby a větší rozmanitost. Lepší fungování jednotného digitálního trhu poskytne rovněž příležitosti pro tvůrce a kulturní odvětví k rozšíření jejich publika a jejich podnikatelské činnosti a pomůže jim obstát v mezinárodní konkurenci.

Pokud však jde o přeshraniční dostupnost obsahu chráněného autorským právem, není digitální jednotný trh dosud skutečností. Když občané cestují do jiného členského státu, nemají často přístup k obsahu, k jehož odběru se doma přihlásili nebo který doma získali (tj. obsah není „přenositelný“) 10 . Rozsah obsahu dostupného on-line v jedné zemi neodráží rozsah evropské kulturní produkce a legální nabídky evropských děl on-line zdaleka nedosahují svého plného potenciálu. To platí zejména pro evropská audiovizuální díla, jejichž šíření za hranice jednoho členského státu, včetně šíření on-line, je stále obtížné 11 . A pokud jsou díla dostupná, je pro uživatele obtížné se o nich dozvědět a vyhledat je. Uživatelé často nemají přístup ke službám pro šíření obsahu, které jsou dostupné v jiných členských státech 12 .

Na internetu, který je ze své podstaty bez hranic, je to pro lidi nepochopitelné. Tato situace může vést k tomu, že si uživatelé zajistí přístup k obsahu, který nemohou doma nalézt, prostřednictvím technických „náhradních řešení“, jako jsou např. virtuální privátní sítě (VPN), a může podpořit pirátství 13 . Dalším dokladem současné situace je počet děl, která by měla prospěch z většího šíření v celé EU, avšak která nelze získat prostřednictvím žádného obchodního distribučního kanálu.

Tato situace má více příčin. Částečně je to možné přičíst autorskému právu a jeho územní 14 působnosti. Teritorialita práv nebrání udělování licencí pro více území 15 , avšak existují případy, kdy je získání licence obtížné či nemožné. Nositelé práv se mohou rozhodnout omezit územní působnost licencí udělených poskytovatelům služeb, a v důsledku toho jsou služby omezeny na jedno nebo pouze některá území. Rovněž poskytovatelé služeb se mohou rozhodnout, že službu omezí na určité území, a to i tehdy, pokud jejich licence pokrývá širší území, včetně celého území EU, nebo pokud mají takovou licenci k dispozici. Nabyté licence, zejména v oblasti internetových práv, navíc mohou zůstat nevyužity.

Financování nové evropské produkce v audiovizuálním odvětví je do značné míry založeno na udělování licencí pro jednotlivá území v kombinaci s územní exkluzivitou udělovanou jednotlivým distributorům nebo poskytovatelům služeb. To je evropským audiovizuálním odvětvím považováno za nutné pro zachování udržitelného financování, avšak může to zabránit poskytovatelům služeb a distributorům v poskytování přeshraniční „přenositelnosti“ služeb nebo v nabízení jejich služeb v jiných členských státech. Pokud jde o díla na trhu nedostupná, právní problémy, které mají dopad na přeshraniční dostupnost, zhoršují obecnější potíže s licencemi pro digitalizaci těchto děl a pro jejich zpřístupnění na domácím trhu. To omezuje dostupnost kulturního dědictví on-line.

Pokud jde o televizní a rozhlasové vysílání, směrnice o družicovém vysílání a kabelovém přenosu 16 již zahrnuje pravidla, jejichž cílem je usnadnit vypořádávání práv vyžadované pro některé přeshraniční činnosti. Tato pravidla byla vypracována ještě před nástupem internetu jako distribučního kanálu pro provozovatele vysílání a vztahují se pouze na družicové vysílání a kabelové přenosy. Komise v současné době provádí přezkum této směrnice s ohledem na její možné použití v on-line prostředí.

Roli hrají i další faktory: Například v audiovizuálním odvětví hraje klíčovou roli připravenost děl na trh, tj. jejich viditelnost pro potenciální nositele licencí, jednoduchost poskytování licencí a jejich dostupnost ve formátech a katalozích, které jsou připraveny k použití. Další otázkou je rozdíl mezi nabídkami obsahu a jejich skutečným využitím potenciálním publikem. V první řadě musí být pro spotřebitele snadné se o dílech dozvědět a nalézt je 17 , i když jsou již šířena on-line, a musí být srozumitelná, tj. ve známém jazyce. Obecně existuje nesoulad mezi zdroji podporujícími kulturně rozmanitou produkci a úsilím investovaným do jejich šíření a zpřístupnění 18 .

Zajištění širšího přístup ke kreativnímu obsahu on-line a podpora jeho šíření v Evropě proto spočívá v kombinaci široké škály politických nástrojů. Společně s přezkumem stávajících právních předpisů v oblasti autorského práva může hrát roli také podpora, kterou EU poskytuje prostřednictvím programu „Kreativní Evropa“ a výzkumných a inovačních programů. Při rozšiřování dostupnosti obsahu na úrovni EU bude mít zásadní význam zapojení kreativních a distribučních odvětví a členských států. Kreativní a distribuční odvětví mají v rukou klíč pro rozvoj obchodních modelů, zatímco členské státy jsou odpovědné především za kulturní politiky v EU. Členské státy rovněž stanovují a spravují většinu veřejných prostředků ve výši 2,1 miliardy EUR ročně určených na přímou podporu evropského audiovizuálního odvětví 19 .

Konečný cíl plného přeshraničního přístupu ke všem typům obsahu v celé Evropě musí být v souladu s připraveností trhů reagovat rychle na právní a politické změny a s potřebou zajistit životaschopné modely financování pro subjekty, které jsou v první řadě odpovědné za tvorbu obsahu. Komise proto navrhuje postupné odstranění překážek přeshraničního přístupu k obsahu a šíření děl.

Jako první krok Komise předkládá spolu s tímto sdělením návrh nařízení týkajícího se „přenositelnosti“ on-line služeb poskytujících obsah, aby zajistila, že uživatelé, kteří mají ve své domovské zemi předplacený přístup k obsahu nebo tam obsah získali, měli k tomuto obsahu přístup i tehdy, když dočasně pobývají v jiném členském státě.

Dále Komise za účelem zajištění širšího on-line přístupu k dílům uživatelům v celé EU posuzuje možnosti a zváží legislativní návrhy, které by měly být přijaty na jaře roku 2016, mimo jiné v těchto oblastech:

posílení přeshraničního on-line šíření televizních a rozhlasových pořadů v souvislosti s výsledky přezkumu směrnice o družicovém vysílání a kabelovém přenosu,

podpora nositelů práv a distributorů za účelem dosažení dohody ohledně licencí, které umožňují přeshraniční přístup k obsahu, včetně uspokojení přeshraničních žádostí z jiných členských států, což je v zájmu evropských občanů i zúčastněných stran v audiovizuálním řetězci. V této souvislosti bude zvážena úloha zprostředkování nebo podobných mechanismů alternativního řešení sporů za účelem podpory při udělování těchto licencí,

usnadnění digitalizace děl na trhu nedostupných a jejich zpřístupnění, a to také v celé EU. 

Komise rovněž prostřednictvím programu „Kreativní Evropa“ a dalších politických nástrojů:

podpoří nástroje, které na jednotný trh přinesou více evropských děl, včetně tvorby katalogů připravených k použití pro evropské filmy, rozvoj center pro udělování licencí (na podporu udělování licencí k dílům, která nejsou v daném členském státě dosud dostupná) a širší využití standardních bibliografických označení děl (mimo jiné prověřením propojení s dílčím programem MEDIA),

podpoří rozvoj evropského agregátoru vyhledávacích nástrojů on-line 20 určených pro koncové uživatele (on-line indexace dostupných legálních nabídek) a vnitrostátních vyhledávacích nástrojů a účinnější způsoby financování a využívání titulků a dabingu s podporou z veřejných zdrojů,

posílí dialog s audiovizuálním odvětvím za účelem podpory legálních nabídek, a aby pro spotřebitele bylo snadné se o filmech dozvědět a nalézt je (v rámci nového partnerství s vnitrostátními filmovými fondy), nalezení způsobů udržitelnějšího využívání stávajících evropských filmů (s Evropským filmovým fórem) a prozkoumání alternativních modelů financování, produkce a distribuce v odvětví animace, které jsou rozšiřitelné na evropskou úroveň (ve strukturovaném fóru pro spolupráci s odvětvím).

3. Přizpůsobení výjimek digitálnímu a přeshraničnímu prostředí

Roztříštěnost pravidel v oblasti autorského práva v EU je zvláště viditelná v oblasti výjimek. U výjimek stanovených v právních předpisech EU se ve většině případů mohou členské státy rozhodnout, zda je provedou, či nikoliv. 21 Výjimky nejsou často vymezeny podrobně. V důsledku toho se může stát, že výjimka v právních předpisech jednoho členského státu v sousedním státě neexistuje či se na ni vztahují jiné podmínky nebo má jiný rozsah. V některých případech je provedení dané výjimky v právních předpisech členských států užší, než dovolují právní předpisy EU 22 . Většina výjimek není účinná mimo daný členský stát. Některé z nich bude možná nutné vzhledem k dnešnímu stavu techniky přehodnotit.

Zdá se, že tato situace představuje problém zejména u výjimek, které jsou úzce spojeny se vzděláváním, výzkumem a přístupem ke znalostem. Výjimka EU týkající se ilustračního účelu při vyučování je dobrým příkladem, jak členské státy provádějí výjimky různým způsobem, zvláště pokud jde o to, jak členské státy chápou používání výjimek v digitálním prostředí. Tyto rozdíly mohou brzdit vzdělávací trendy, jako například on-line kurzy, využívání technologií a digitálních materiálů v učebnách a přeshraniční učení, které se v posledních letech značně rozšířily 23 . Navíc různorodá vnitrostátní provedení výjimky označované obvykle jako „výjimka o panoramatu“, která umožňuje lidem pořizovat a ukládat fotografie děl, například budov, trvale umístěných ve veřejném prostoru, mohou vyvolávat nejistoty.

Podobně vyvolávají problémy nepovinná povaha a chybějící přeshraniční rozměr výjimky pro osoby se zdravotním postižením. Například ztěžují osobám s poruchami čtení přístup ke zvláštním formátům, které byly vytvořeny na základě výjimky z autorského práva jiného členského státu. EU přijala za účelem řešení této otázky mezinárodní závazek podepsáním Marrákešské smlouvy 24 , která musí být nyní ratifikována a provedena.

Potřeba lepšího zohlednění technologického pokroku a zabránění nerovnoměrným situacím na jednotném trhu se jasně projevuje také v oblasti tzv. „vytěžování textů a údajů“, při němž je v rámci vědy a výzkumu strojově čteno a analyzováno velké množství digitálního obsahu. Neexistence jednoznačných právních předpisů EU týkající se vytěžování textů a údajů pro účely vědeckého výzkumu vytváří ve výzkumné obci nejistoty. To poškozuje konkurenceschopnost EU a její vedoucí postavení v oblasti vědy v době, kdy jsou výzkumné a inovační činnosti v EU vzhledem k velkým společenským výzvám, kterými se zabývají, stále více odkázány na přeshraniční a mezioborovou spolupráci. Podobně výjimka EU, která povoluje knihovnám a ostatním institucím prohlížení děl na obrazovce pro výzkumné a soukromé studijní účely, se vztahuje pouze na terminály ve fyzických prostorách knihoven a nezohledňuje současné technologické možnosti dálkového přístupu. Je nutné upozornit rovněž na výjimku EU týkající se činností organizací k zachování kulturního dědictví, zejména proto, že členské státy často neberou při provádění výjimky na vnitrostátní úrovni ohled na digitální formáty 25 .

Komise přijme opatření k zajištění toho, aby rámec EU pro výjimky, který je důležitý pro přístup ke znalostem, vzdělávání a výzkumu, byl účinný také v digitálním věku a v přeshraničním styku.

Jako první krok Komise navrhne právní předpisy nutné k provedení Marrákešské smlouvy. 

Komise posuzuje možnosti a zváží legislativní návrhy týkající se ostatních výjimek v EU do jara 2016, jejichž prostřednictvím má být dosaženo těchto cílů:

umožnit výzkumným organizacím veřejného zájmu provádět pro účely vědeckého výzkumu vytěžování textů a údajů z obsahu, k němuž mají zákonný přístup, při plné právní jistotě,

vyjasnit oblast působnosti výjimky EU pro „ilustrační účel při vyučování“ a její uplatňování při digitálním využívání a elektronickém učení,

vytvořit volný prostor pro instituce zabývající se zachováním kulturního dědictví a zohlednit přitom využívání digitálních technologií pro zachování kulturního dědictví a potřeby děl vytvořených v digitálním formátů nebo digitalizovaných děl,

podpořit dálkový přístup v uzavřených elektronických sítích k dílům uchovávaným ve vědeckých a akademických knihovnách a jiných příslušných institucích pro účely výzkumu a soukromého studia,

vyjasnit stávající výjimku EU povolující využívání děl, která byla vytvořena za účelem trvalého umístění ve veřejném prostoru („výjimka o panoramatu“) s cílem zohlednit nové kanály šíření.

Obecným cílem je zvýšení úrovně harmonizace, povinné provádění příslušných výjimek členskými státy a zajištění jejich přeshraniční uplatnitelnosti v rámci celé EU.

Při přípravě návrhů zohlední Komise příslušnou situaci na trhu a postupy při udělování licencí pro daná užití a zajistí dodržení mezinárodních závazků, včetně třístupňového testu 26 . Cílem je poskytnout uživatelům a nositelům práv předvídatelný systém s právní jistotou.

Významným zdrojem příjmů mohou být poplatky určené k odškodnění nositelů práv za výjimky v oblasti reprografie a soukromého kopírování, které však vyvolávají také otázky související s jednotným trhem. Mnohé členské státy zatěžují těmito poplatky širokou škálu médií a zařízení a tyto poplatky jsou stanovovány, uplatňovány a spravovány mnoha různými způsoby.

To vedlo ke značné právní nejistotě. Ustálená judikatura Soudního dvora EU objasnila některé otázky, na něž upozornila Vitoriniho zpráva z roku 2013 27 jako na porušení zásady volného pohybu zboží a služeb. Přetrvávající rozdíly mezi členskými státy však mohou být problematické, zejména pokud jsou produkty, na něž se vztahují poplatky, obchodovány v rámci EU. Poplatky jsou někdy ukládány členskými státy, aniž by byly zohledněny platby učiněné již v jiných členských státech, nebo bez řádných režimů výjimek či vratek. Rovněž při ukládání poplatků u produktů pro profesionální použití může dojít k neoprávněným platbám. Spotřebitelé postrádají jasnost a transparentnost. Rovněž může docházet k diskriminačním postupům při rozdělování vybraných poplatků upřednostňováním vnitrostátních nositelů práv. Tato situace může vyžadovat zásah na úrovni EU s cílem zajistit větší jasnost a odstranit závažná narušení.

Komise posoudí, zda jsou nutná opatření za účelem zajištění toho, aby rozdílné systémy členských států v případech, v nichž jsou ukládány poplatky za účelem odškodnění nositelů práv za soukromé kopírování a reprografii, fungovaly na jednotném trhu řádně a nevytvářely překážky volného pohybu zboží a služeb. Mezi otázky, které bude možná třeba řešit, patří spojení mezi odškodněním a škodou vzniklou nositelům práv, vztah mezi smluvními ujednáními a rozdělováním poplatků, dvojí placení poplatků, transparentnost vůči spotřebitelům, výjimky a zásady, které upravují režimy vratek, jakož i nediskriminační zacházení mezi státními příslušníky daného členského státu a jinými státními příslušníky při rozdělování vybraných poplatků. Komise bude rovněž podporovat úvahy o účinnějším rozdělování poplatků nositelům práv.

4. Vytvoření dobře fungujícího trhu pro autorské právo

Předpokladem dobře fungujícího trhu pro autorské právo je možnost, aby nositelé práv mohli na využívání svého obsahu, včetně obsahu šířeného on-line, udělovat licence a dostávat za to odměnu. Výroba bohatého a rozmanitého kreativního obsahu a inovativní on-line služby tvoří dvě strany téže mince. Kreativní obsah i on-line služby jsou důležité pro růst a zaměstnanost a úspěch internetové ekonomiky.

Sílí však znepokojení, zda stávající pravidla EU v oblasti autorského práva zajišťují, že hodnota vytvořená některými novými formami on-line distribuce obsahu je spravedlivě dělena, zejména pokud držitelé licencí nemohou určovat licenční podmínky a jednat s potenciálními uživateli na spravedlivém základě. Tato situace není slučitelná s ambicí jednotného digitálního trhu vytvářet příležitosti pro všechny a uznávat hodnotu obsahu a investic, které do něj plynou. Rovněž to znamená, že podmínky pro různé účastníky trhu provozující rovnocenné formy distribuce nejsou rovné.

V současné době se tyto diskuze týkají zejména některých on-line platforem a agregačních služeb. Pravděpodobně se však rozšíří na všechny on-line činnosti zahrnující obchodní opětovné využití nebo další přenos obsahu chráněného autorským právem.

Tato situace je dána různými důvody, jak právními, tak souvisejícími s trhem (včetně relativní tržní síly zúčastněných stran). Z pohledu autorského práva je důležitým aspektem definice práv na sdělování veřejnosti a zpřístupňování. Tato práva upravují používání obsahu chráněného autorským právem při digitálním přenosu. Jejich definice tedy určuje, co je na internetu úkonem, k němuž mohou tvůrci a tvůrčí odvětví uplatňovat práva a k němuž mohou vyjednávat licence a odměnu. Existují sporné oblasti a nejistoty ohledně způsobu, jakým jsou tyto koncepty definovány v právních předpisech EU. Jedná se zejména o to, jaké on-line úkony se považují za „sdělování veřejnosti“ (a proto vyžadují svolení nositelů práv) a za jakých podmínek 28 . Tyto problémy na jedné straně vytváří nejistotu na trhu a na druhé straně vyvolávají otázku, zda jsou tato práva vhodná k provedení hlavní zásady autorského, podle níž musí být úkony užívání povoleny a odměněny, v on-line prostředí. Kromě významu pro spravedlivé rozdělení hodnoty na on-line trhu může nejasná definice těchto práv vést rovněž k nejistotě u běžných uživatelů internetu.

Obecněji řečeno, situace vyvolává otázky ohledně toho, zda stávající soubor práv uznávaný právem EU je dostatečný a dobře koncipovaný. Některé státy se například snaží nalézt řešení pro agregátory zpráv, čímž však podstupují riziko ještě větší roztříštěnosti jednotného digitálního trhu.

Navíc platformy mohou také zastávat názor, že jejich úkony nejsou z hlediska autorského práva vůbec relevantní nebo že jejich činnosti mají čistě technickou, automatickou a pasivní povahu, což jim umožňuje využít výjimku z odpovědnosti podle směrnice o elektronickém obchodu 29 . To vyvolalo diskusi ohledně působnosti této výjimky a jejího uplatňování na rychle se vyvíjející role a činnosti nových hráčů, jakož i a ohledně toho, zda tyto činnosti přesahují pouhý hosting či prostý přenos obsahu.

Další významnou otázkou je spravedlivé odměňování autorů a výkonných umělců, na které mohou mít rozdíly ve vyjednávací síle při udělování licencí nebo převodu jejich práv obzvláště velký dopad. K řešením navrženým zúčastněnými stranami v této souvislosti patří regulace některých smluvních praktik, nezadatelná práva na odměnu, kolektivní vyjednávání a kolektivní správa práv.

Komise zvažuje a konzultuje 30 různé faktory týkající se rozdělování hodnoty vytvořené novými formami on-line šíření děl chráněných autorským právem mezi různé účastníky trhu. Komise zváží opatření v této oblasti do jara roku 2016. Cílem bude zajistit, aby subjekty, které přispívají k vytvoření takové hodnoty, mohly plně využívat svých práv, a tím přispívat ke spravedlivému rozdělení této hodnoty a k odpovídajícímu odměňování za on-line užívání obsahu chráněného autorským právem.

V této souvislosti Komise přezkoumá, zda je třeba přijmout opatření týkající se vymezení práv na „sdělování veřejnosti“ a „zpřístupnění“. Komise také zváží, zda je nutné nějaké konkrétní opatření ve vztahu k agregátorům zpráv, včetně zásahů v oblasti práv. Rovněž bude posouzena úloha alternativních mechanismů řešení sporů. Kromě autorského práva vezme Komise v úvahu různé faktory, které ovlivňují tuto situaci, za účelem zajištění jednotných a účinných politických opatření. Iniciativy v této oblasti budou v souladu s prací Komise v oblasti on-line platforem v rámci strategie pro jednotný digitální trh.

Komise rovněž zváží, zda jsou potřebná řešení na úrovni EU pro zvýšení právní jistoty, transparentnosti a vyváženosti systému, kterým se řídí odměňování autorů a výkonných umělců v EU, přičemž zohlední pravomoci členských států.

5. Zajištění účinného a vyváženého systému vynucování práva

Dodržování autorského práva, jako jakéhokoli jiného práva duševního vlastnictví, má zásadní význam pro podporu tvořivosti a inovací a vytváří důvěru na trhu. Práva, která nemohou být účinně prosazována, mají malou hospodářskou hodnotu, zejména pokud dojde k porušení v komerčním měřítku, které parazituje na práci a investicích tvůrců, tvůrčího odvětví a služeb legální distribuce. Takové porušování v komerčním měřítku je v současné době velmi časté a škodlivé, a to nejen pro nositele práv, ale také pro hospodářství EU jako celek. Účinný a vyvážený systém prosazování občanského práva 31 , který plně zohledňuje základní práva, je potřebný pro snížení nákladů na boj proti porušování předpisů, zejména pro malé podniky, a pro udržení kroku s rostoucí přeshraniční povahou tohoto porušování.

Pro účinné zvládání těchto výzev je nutné obnovené úsilí a případný přezkum některých aspektů stávajícího právního rámce. Zdá se, že přístup založený na sledování toku peněz, kdy lze odhalit zapojení různých typů poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, je obzvláště slibnou metodou, kterou Komise 32 a členské státy začaly v některých oblastech uplatňovat. Může připravit osoby podílející se na porušování práv duševního vlastnictví v komerčním měřítku o zdroje příjmů (např. z plateb od spotřebitelů nebo z reklamy) pocházejících z jejich protiprávní činnosti, a mít tedy odrazující účinek. Dále se zdá, že současný právní rámec neodpovídá plně výzvám jednotného digitálního trhu, zejména pokud jde o uplatňování práva na informace, soudní příkazy a jejich přeshraniční dopad, výpočet škody a náhradu soudních nákladů. Komise v současné době posuzuje fungování obecnějšího rámce pro práva duševního vlastnictví a konzultuje v souvislosti s těmito otázkami veřejnost 33 v souladu s cíli strategie pro jednotný digitální trh a  strategie pro vnitřní trh 34 . Je rovněž důležité, aby systémy, které umožňují hostingovým službám po zjištění nelegálního obsahu tento obsah odstranit, byly účinné a transparentní a zamezovaly odstraňování přijímání legálního obsahu. Tyto systémy, které se uplatňují horizontálně na všechny druhy nelegálního obsahu, jsou velmi důležité pro vymáhání autorského práva, neboť materiály chráněné autorským právem přestavují velký podíl obsahu, kterého se výzvy k odstranění týkají.

Komise učiní okamžitá opatření, aby zapojila všechny dotčené zúčastněné strany s cílem vytvořit a uplatňovat mechanismus sledování toku peněz založený na samoregulačním přístupu, přičemž dohody má být dosaženo do jara roku 2016. Kodexy chování na úrovni EU by mohly být podpořeny právními předpisy, bude-li to nezbytné k zajištění jejich plné účinnosti.

Pokud jde o právní rámec pro prosazování práv duševního vlastnictví, včetně autorského práva, Komise posoudí možnosti a do konce podzimu 2016 zváží nutnost změnit právní rámec zejména s ohledem na porušování práv v komerčním měřítku, mimo jiné s cílem objasnit případně pravidla pro identifikaci protiprávně jednajících subjektů, uplatňování předběžných a zajišťovacích opatření a soudní příkazy a jejich přeshraniční dopad, výpočet a rozdělení škody a soudních nákladů.

Komise rovněž provádí komplexní hodnocení a veřejné konzultace týkající se on-line platforem 35 , které zahrnují rovněž „mechanismy pro oznámení protiprávního obsahu a přijetí opatření“ a vydávání opatření, která zůstanou trvale v platnosti (zásada „take down and stay down“).

6. Podpora dlouhodobé vize

Autorské právo bude v hospodářství, společnosti a kultuře hrát v dlouhodobém horizontu i nadále důležitou roli. V některých oblastech bude třeba sledovat příslib tržně orientovaných řešení v reakci na nově vznikající způsoby využití, zejména pokud jde o přeshraniční rozměr. Obecně by EU měla být připravena reagovat na potřebu dalšího sbližování svých vnitrostátních systémů v oblasti autorského práva, neboť trhy s obsahem se sbližují a chování uživatelů se dále vyvíjí v souvislosti s rychlým technologickým vývojem.

Účinné a jednotné uplatňování právních předpisů v oblasti autorského práva v celé EU ze strany vnitrostátních zákonodárců i soudů bude v budoucnu stejně důležité jako předpisy samotné. Případné obtíže a překážky jednotného trhu by měly být zjištěny co nejdříve a řešeny prostřednictvím vhodných mechanismů. Komise usnadní strukturovaný dialog mezi členskými státy za účelem zajištění společného chápání právních předpisů EU v oblasti autorského práva a posílí sbližování vnitrostátních právních předpisů, včetně jejich vymáhání.

Komise bude také nadále věnovat pozornost slaďování právního rámce s vývojem na trhu a chováním spotřebitelů, včetně výjimek a mechanismů udělování licencí. Bude tak činit zejména s ohledem na nově vyvstávající otázky, které vyžadují další analýzu a sledování. Komise povede dialogy se zúčastněnými stranami a případné další konzultace.

Komise bude takto postupně pracovat na uskutečnění dlouhodobé vize autorského práva v EU, na němž se na autory a umělce, tvůrčí odvětví, uživatele a všechny osoby, jichž se týká autorské právo, budou vztahovat stejná pravidla bez ohledu na to, kde se v EU nacházejí. V této souvislosti může Komise přizvat odborníky, aby jí byli nápomocni při vymezování dalších potřeb reformy EU v oblasti autorského práva.

Úplná harmonizace autorského práva v EU formou jednotné právní úpravy by vyžadovala podstatně změnit způsob fungování současných pravidel. Oblasti, které byly doposud ponechány na rozhodnutí vnitrostátních zákonodárců, by musely být harmonizovány. Jednotné uplatňování pravidel by vyžadovalo jedinou jurisdikci v oblasti autorského práva s vlastním soudem, aby nekonsistentní judikatura nevedla k roztříštěnosti.

Tyto problémy však nemohou být důvodem k tomu, abychom na tuto vizi jako na dlouhodobý cíl rezignovali. Bez ohledu na zvláštnosti autorského práva a jeho vazbu na národní kultury, je třeba pamatovat na to, že obtíže a dlouhý časový rámec doprovázely také vytváření jednotné právní úpravy a jednotných souborů pravidel v ostatních oblastech duševního vlastnictví, zejména v oblasti ochranných známek a patentů, kde jsou nyní realitou.

EU by měla této vizi zůstat věrná ze stejného důvodu jako u společných právních předpisů v oblasti autorského práva: vytvořit jednotný trh EU, prosperující evropské hospodářství a prostor, v němž se různá evropská kulturní, duševní a vědecká produkce pohybuje v rámci celé EU co nejsvobodněji.

(1)

Eurostat, průzkum využívání IKT v domácnostech a jednotlivci v rámci Společenství, 2014.

(2)

COM(2015) 192 final.

(3)

V souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, jíž je EU smluvní stranou.

(4)

V letech 2008 až 2010 představovala odvětví, která se nejvíce podílí na vytváření a produkci děl chráněných autorským právem, 3,2 % celkové zaměstnanosti a 4,2 % HDP v EU (Evropský patentový úřad / Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu, „Průmyslová odvětví využívající práva duševního vlastnictví: přínos k hospodářské výkonnosti a zaměstnanosti v EU“, září 2013).

(5)

„Díly“ se v tomto dokumentu dle souvislosti rozumí díla chráněná autorským právem a jiné předměty ochrany chráněné právy s ním souvisejícími.

(6)

Tento rámec tvoří soubor deseti směrnic, včetně směrnice o autorském právu v informační společnosti (2001/29/ES, „směrnice o informační společnosti“) a směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví (2004/48/ES, směrnice IPRED týkajících se duševního vlastnictví obecně). Tento rámec rovněž odráží mezinárodní závazky vyplývající z mezinárodních smluv, jejichž stranou je EU a/nebo její členské státy.

(7)

Závěrečná zpráva je k dispozici na adrese

http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2013/copyright-rules/docs/contributions/consultation-report_en.pdf .

(8)

  http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P8-TA-2015-0273&language=EN

(9)

  http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-22-2015-INIT/en/pdf

(10)

V nedávném průzkumu 33 % respondentů (u věkové skupiny 15 až 24 let dokonce 65 %), kteří v současnosti nemají předplacenu službu pro přístup k obsahu, uvedlo, že u předplatného by pro ně bylo důležité, aby ho mohli využívat i na cestách nebo při dočasných pobytech v jiném členském státě („bleskový průzkum Eurobarometr 411 – přeshraniční přístup k internetovému obsahu“, srpen 2015).

(11)

Ze studie provedené na vzorku 50 evropských filmů od šesti poskytovatelů on-line služeb v sedmi členských státech vyplynulo, že průměrná dostupnost dosáhla pouze 19 % (výpočty Komise vychází z údajů v „Annex — On-demand audiovisual markets in the EU“, zpráva Evropské audiovizuální observatoře pro GŘ CONNECT, duben 2014).

(12)

V nedávném průzkumu více než polovina (53 %) respondentů, kteří se pokoušeli o přístup k digitálnímu obsahu nabízenému on-line službou určenou uživatelům v jiném členském státě nebo se pokoušeli si tento obsah stáhnout (v jednom členském státě až 30 % uživatelů) uvedla, že tak činili, protože hledali obsah, který není v jejich vlastní zemi dostupný. Přibližně stejná část respondentů (56 %) uvedla, že se při tom setkala s problémy („bleskový průzkum Eurobarometr 411 – přeshraniční přístup k internetovému obsahu“, srpen 2015).

(13)

Podle nedávného průzkumu se 22 % Evropanů domnívá, že nelegální stahování obsahu chráněného autorským právem nebo přístup k takovému obsahu jsou přijatelné, pokud v jejich zemi není dostupná žádná legální alternativa (Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu, „Evropští občané a duševní vlastnictví: Vnímání, informovanost a chování“, listopad 2013).

(14)

Práva autorů a jiných nositelů práv (výkonní umělci, producenti a subjekty vysílání) jsou na úrovni EU do značné míry harmonizována. Autorské právo však zůstává teritoriální. To znamená, že místo jednotné právní úpravy v oblasti autorského práva platné současně v celé EU existuje 28 samostatných vnitrostátních právních úprav. Užití díla ve všech členských státech vyžaduje uzavření jedné nebo několika licencí, z nichž každá pokrývá jednotlivá vnitrostátní území.

(15)

Poskytování licencí pro více území mělo být zjednodušeno pomocí směrnice o správě kolektivních práv (2014/26/EU).

(16)

Směrnice o družicovém vysílání a kabelovém přenosu (93/83/EHS).

(17)

Komise kromě toho jako součást posouzení směrnice o audiovizuálních mediálních službách (2010/13/EU) prověřuje způsoby, jak podpořit evropský audiovizuální obsah, včetně jiného než vnitrostátního obsahu.

(18)

To je předmětem programu EU „Kreativní Evropa“ (zejména jeho dílčího programu MEDIA), který se zaměřuje na propagaci a distribuci.

(19)

Evropská audiovizuální observatoř, „Veřejné financování filmových a audiovizuálních děl v Evropě“, říjen 2011. Tento údaj se vztahuje k roku 2009 a zahrnuje pouze přímou podporu (včetně podpory na úrovni EU, která však byla jen zlomkem celkové podpory).

(20)

Ve spolupráci s Evropským střediskem pro sledování porušování práv duševního vlastnictví.

(21)

Právní předpisy EU stanoví pouze dvě povinné výjimky: v čl. 5 odst. 1 směrnice o informační společnosti, která se vztahuje na dočasné úkony rozmnožení, a v článku 6 směrnice o některých povolených způsobech užití osiřelých děl (2012/28/EU).

(22)

Judikatura Soudního dvora EU opakovaně uznala, že členské státy musí vykonávat své diskreční pravomoci při provádění výjimek ve svých vnitrostátních právních předpisech v mezích stanovených právními předpisy EU. Členské státy zejména nemohou svobodně stanovit meze dané výjimky nejednotným a neharmonizovaným způsobem a v různých členských státech různě (věc C-467/08, Padawan). Soudní dvůr rovněž uvedl, že i když musí být výjimky vykládány restriktivně, musí členské státy zaručit jejich účinnost s cílem umožnit dodržení účelu výjimky (věc C-145/10 Painer).

(23)

V průzkumu prováděném na vysokých školách v roce 2013 uvedlo 82 % institucí, že nabízejí on-line kurzy, a 40 % odhadovalo, že alespoň polovina jejich studentů se účastnila elektronického učení (Sdružení evropských univerzit, „E-learning in European Higher Education Institutions“, listopad 2014).

(24)

Marrákešská smlouva o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení podepsaná jménem EU v dubnu 2014.

(25)

90 % institucionálních respondentů v průzkumu z roku 2015 uvedlo, že mají sbírky, které je třeba zachovat pro budoucí generace, a v průměrů 60 % uvedlo, že sbírají materiály vytvořené v digitálním formátu (ENUMERATE, „Survey Report on Digitisation in European Cultural Heritage Institutions 2015“, červen 2015).

(26)

„Třístupňový test“ zakotvený v hlavních mezinárodních smlouvách týkajících se autorského práva stanoví, že výjimky mohou být použity pouze v určitých zvláštních případech, které nejsou v rozporu s běžným způsobem užití díla nebo jiného předmětu ochrany a nejsou jimi nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora nebo nositele práv.

(27)

Byla výsledkem mediačního řízení pod vedením Antónia Vitorina.

(28)

Tato nejistota vyvolala řadu otázek, které byly postoupeny Soudnímu dvoru EU k vydání rozhodnutí o předběžné otázce.

(29)

Směrnice 2000/31/ES.

(30)

Komise vede konzultaci o těchto a dalších otázkách týkajících se on-line platforem: https://ec.europa.eu/eusurvey/runner/Platforms .

(31)

Právní rámec EU pro vymáhání autorských práv v digitálním prostředí je stanoven ve směrnici o dodržování práv duševního vlastnictví a v některých ustanoveních směrnice o informační společnosti.

(32)

COM(2013) 209 final.

(33)

  http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=8580 .

(34)

COM(2015) 550 final.

(35)

  https://ec.europa.eu/eusurvey/runner/Platforms .

Top