This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52015DC0063
GREEN PAPER Building a Capital Markets Union
ZELENÁ KNIHA Vytváření unie kapitálových trhů
ZELENÁ KNIHA Vytváření unie kapitálových trhů
/* COM/2015/063 final */
ZELENÁ KNIHA Vytváření unie kapitálových trhů /* COM/2015/063 final */
Předmluva Prioritou Komise
– evropskou prioritou – je zaměstnanost a růst. V zájmu obnovení
růstu evropského hospodářství je naším úkolem zmobilizovat investice
směřující do evropských společností a infrastruktury.
Nastartovat tento proces pomůže investiční balíček ve výši
315 miliard EUR. Pro posílení investic v dlouhodobém horizontu však
potřebujeme vytvořit skutečný jednotný trh pro kapitál – unii
kapitálových trhů pro všech 28 členských států. Oproti jiným
částem světa zůstávají evropské podniky, pokud jde o
financování, silně závislé na bankách a relativně méně
na kapitálových trzích. Silnější
kapitálové trhy by doplnily banky jako zdroj financování a: ·
zmobilizovaly
více investic pro všechny společnosti, zejména malé a střední
podniky, a pro projekty v oblasti infrastruktury, ·
přilákaly
více investic do EU ze zbytku světa a ·
přispěly
ke stabilizaci finančního systému otevřením širší škály zdrojů
financování. V podstatě
je naším úkolem přijít na to, jak propojit investory
a střadatele s růstem. K vytvoření unie kapitálových
trhů nebude stačit jediné opatření. Bude naopak třeba
řady kroků, z toho některé samy o sobě skromné, jejich
souhrnný dopad bude však významný. Je třeba identifikovat a odstranit
překážky, které brání přílivu peněz investorů do investičních
příležitostí, a překonat překážky, které brání
podnikům dostat se k investorům. Musíme rovněž dosáhnout toho,
aby náš systém pro směrování těchto finančních
prostředků – investiční řetězec – by co
nejefektivnější, a to jak v rámci jednotlivých států, tak
na přeshraniční úrovni. Proč se
toto úsilí vyplatí? Několik příkladů názorně ukazuje možné
přínosy. Ze srovnání s USA vyplývá, že střední podniky, které
jsou v mnoha zemích motorem růstu, tam získávají pětkrát více
finančních prostředků z kapitálových trhů, než je tomu
v EU. Pokud by naše trhy rizikového kapitálu vykazovaly podobnou hloubku,
byly by v letech 2008 až 2013 na financování společností k dispozici
finanční prostředky ve výši 90 miliard EUR. Pokud by šlo
bezpečně obnovit sekuritizace malých a středních
podniků byť jen na polovinu úrovní z roku 2007, oproti dnešní úrovni
by to mohlo odpovídat přibližně 20 miliardám EUR financování navíc. Je pravda,
že o mnohých z těchto problémů se diskutuje řadu let
(insolvenční právo, právo v oblasti cenných papírů, daňové
zacházení). Dnes však je naléhavěji než kdy jindy třeba dosáhnout
pokroku. Přestože půjde o projekt dlouhodobý, který bude vyžadovat
vytrvalé úsilí po mnoho let, nemělo by nám to zabránit v dosažení pokroku
v raném stadiu. Proto v příštích měsících: ·
vypracujeme
návrhy na podnícení vysoce kvalitní sekuritizace a uvolnění
bankovních rozvah v zájmu poskytování úvěrů, ·
zrevidujeme
směrnici o prospektu, aby se podnikům, zejména menším
podnikům, usnadnilo získávání finančních prostředků
a dosažení investorů přes hranice, ·
začneme
pracovat na zlepšování dostupnosti úvěrových informací o malých
a středních podnicích, aby pro investory bylo snadnější do nich
investovat, ·
budeme
spolupracovat s podniky z odvětví na zavedení evropského režimu
soukromých investic za účelem povzbuzení přímých investic do
menších podniků a ·
podpoříme
využívání nových evropských fondů dlouhodobých investic ke směrování
investic do infrastruktury a dalších dlouhodobých projektů. Touto zelenou
knihou začíná tříměsíční konzultace. Chtěli bychom se
seznámit se stanovisky členů parlamentů, členských
států, těch, kdo pracují na kapitálových trzích, a všech
skupin, kterým záleží na zaměstnanosti, růstu a zájmech
evropských občanů. Zpětná vazba nám pomůže vypracovat akční
plán na položení základů plně fungující unie kapitálových
trhů do roku 2019. Je jasné, kterým
směrem se musíme vydat: budovat zdola nahoru jednotný kapitálový trh,
přičemž musíme identifikovat a postupně odbourávat
překážky, a tak vytvářet dynamiku a pomoci vyvolat rostoucí pocit
důvěry v investice do budoucnosti Evropy. Volný pohyb kapitálu
je jednou ze základních zásad, na nichž byla EU postavena. Více než
padesát let po podpisu Římské smlouvy se musíme chopit této příležitosti
k realizaci uvedené vize. Oddíl 1:
Vytváření unie kapitálových trhů Volný pohyb
kapitálu byl zakotven v Římské smlouvě před více než
padesáti lety. Je jednou ze základních svobod Evropské unie a měl by
být středobodem jednotného trhu. Přes veškerý dosažený pokrok jsou
dnes kapitálové trhy nadále roztříštěné a jsou obvykle organizovány
podle jednotlivých států. Po období prohlubování integrace finančních
trhů v EU se od krize stupeň integrace snížil, jelikož banky
a investoři se stáhli na domácí trhy. Ve srovnání
s jinými jurisdikcemi je v Evropě financování založené na
kapitálových trzích poměrně málo vyvinuté. Naše akciové, dluhopisové
a jiné trhy hrají menší roli při financování růstu a evropské
podniky zůstávají silně závislé na bankách, čímž činí
hospodářství našich členských států zranitelnými, pokud se
poskytování bankovních úvěrů zpřísní. Je rovněž
nedostatečná důvěra investorů a evropské úspory možná
nejsou vždy používány nejproduktivněji. Úrovně evropských investic
jsou výrazně pod historickou normou a evropské kapitálové trhy jsou
méně konkurenceschopné na celosvětové úrovni. Aby se
podpořil udržitelný návrat k růstu a tvorbě pracovních
míst, je vedle dalších reforem podnikatelského prostředí třeba, aby
kapitálové trhy hrály významnější úlohu při směrování financování
do hospodářství. To v praxi znamená zajistit, aby byly identifikovány
a odbourány překážky pohybu kapitálu mezi investory a těmi, kdo
potřebují financování, ať už se jedná o překážky v rámci
jednoho členského státu, nebo překážky přeshraniční. Vytváření
unie kapitálových trhů představuje klíčovou iniciativu
v rámci pracovního programu Komise. Ta by zajistila větší
diverzifikaci financování hospodářství a snížení nákladů
na získávání kapitálu, zejména pro malé a střední podniky.
Integrovanější kapitálové trhy, zejména pokud jde o nástroje vlastního
kapitálu, by posílily schopnost evropského hospodářství absorbovat
otřesy a umožnily větší investice, aniž by došlo ke zvýšení
úrovně zadlužení. Unie kapitálových trhů by měla zlepšit tok
kapitálu – efektivní tržní infrastrukturou a zprostředkovateli – od
investorů do evropských investičních projektů, a tak zlepšit
alokaci rizika a kapitálu v rámci celé EU a v konečném
důsledku učinit Evropu odolnější vůči budoucím
otřesům. Komise se proto
zavázala zavést do roku 2019 základní prvky dobře regulované
a integrované unie kapitálových trhů, do které budou patřit
všechny členské státy, aby se maximalizovaly přínosy kapitálových
trhů i nebankovních finančních institucí pro širší hospodářství.
Unie
kapitálových trhů by EU přiblížila k situaci, kdy například
malé a střední podniky mohou získávat financování stejně snadno
jako velké podniky; náklady na investice a přístup k investičním
produktům se po celé EU sbližují; získávání financování
prostřednictvím kapitálových trhů je stále jednodušší a ve
shánění financování v jiném členském státě nebrání
zbytečné právní překážky ani překážky v oblasti dohledu. I když
tyto změny pomohou snížit závislost na financování prostřednictvím
bank, banky budou jakožto poskytovatelé úvěrů pro významnou část
hospodářství a zprostředkovatelé na kapitálových trzích
hrát nadále ústřední úlohu v unii kapitálových trhů
a budou nadále zásadní součástí evropského hospodářství. Ne všechny tyto
problémy jsou nové, ale vzhledem k potřebě růstu v EU je
naléhavě nutné je vyřešit. Odtud rovněž vychází potřebná
dynamika pro dosažení pokroku. Účelem této zelené knihy je zahájit na
úrovni EU i na úrovni vnitrostátní debatu o možných krátkodobých
a dlouhodobých opatřeních k dosažení těchto cílů, a to
se zapojením zákonodárných orgánů, ostatních orgánů EU,
vnitrostátních parlamentů i všech zainteresovaných stran. Unie
kapitálových trhů bude lišit od bankovní unie: prohloubení kapitálových
trhů vyžaduje opatření, která se se budou lišit
od klíčových prvků bankovní unie. Zaměření bankovní
unie na zrušení vazby mezi selháními bank a státními dluhopisy
v eurozóně však poslouží jako platforma stability pro podporu rozvoje
unie kapitálových trhů ve všech členských státech EU.
Stejně tak dobře integrované kapitálové trhy přispějí
k odolnosti hospodářské a měnové unie. Unie
kapitálových trhů by měla být založena následujících klíčových
zásadách: -
měla
by maximalizovat přínosy kapitálových trhů pro hospodářství,
zaměstnanost a růst, -
měla
by vytvářet jednotný kapitálový trh pro všech 28 členských
států, a to odstraněním překážek pro přeshraniční
investice v rámci EU a podpořením většího propojení se
světovými kapitálovými trhy, -
měla
by být vystavena na pevných základech finanční stability s jednotným
souborem pravidel pro finanční služby, která jsou účinně
a konzistentně vynucována, -
měla
by rovněž zajistit účinnou úroveň ochrany spotřebitelů
a investorů a -
měla
by pomoci přilákat investice z celého světa a zvýšit
konkurenceschopnost EU. 1.1 Vytvoření
unie kapitálových trhů Vytvoření
unie kapitálových trhů je dlouhodobý projekt. Již se pracuje
na vytvoření jednotného souboru pravidel a realizuje se velké
množství klíčových reforem[1].
Přístup Komise bude vycházet z posouzení hlavních priorit, a to
z hlediska jejich pravděpodobného dopadu i proveditelnosti, a
bude podpořen důkladnou ekonomickou analýzou, posouzením dopadu a
konzultací. Na základě
výsledku této konzultace se Komise bude snažit určit kroky, které jsou
nezbytné k dosažení těchto cílů: -
zlepšit
přístup všech podniků v Evropě (a především malých a
středních podniků) k finančním prostředkům a k
investičním projektům, např. do infrastruktury, -
navýšit
a diverzifikovat zdroje financování pocházející od investorů z
EU a z celého světa a -
zajistit
účinnější a efektivnější fungování trhů méně
nákladným napojením investorů na subjekty, které potřebují
financování, a to v rámci členských států i v
přeshraničních případech. Komise vede
rozsáhlé konzultace o povaze těchto problémů, možných
opatřeních a stanovení priorit. Právní předpisy nemusí být vždy
vhodnou politickou reakcí na tyto výzvy a v mnoha případech bude
na trhu, aby přišel s řešeními. V jiných oblastech lze nejlépe
dosáhnout pokroku nelegislativními kroky a účinným vynucováním
právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže
a vnitřního trhu. Komise bude podporovat tržně orientovaná
řešení, pokud se budou jevit jako účinná, a regulační
změny pouze v nezbytných případech. Tento dokument
je členěn takto: Oddíl 2 popisuje, jak jsou v současné
době strukturovány evropské kapitálové trhy, a podává předběžnou
analýzu některých překážek bránících prohloubení a větší
integraci finančních trhů. Další analýzu podává doprovodný
pracovní dokument útvarů Komise. Oddíl 3 prosí o předložení
stanovisek na rané politické priority, jež chceme prosazovat a které navazují
na sdělení Komise „Investiční plán pro Evropu“[2];
to zahrnuje témata, jako jsou provádění nařízení o evropských
dlouhodobých investičních fondech (EDIF), vysoce kvalitní sekuritizace,
úvěrové informace o MSP, soukromé investice a revize směrnice o
prospektu. V oddíle 4 se prosí o stanoviska k otázce překážek
v přístupu k financování, rozšíření zdrojů financování
a jak dosáhnout toho, aby trhy fungovaly účinněji; zde lze na
základě obdržené zpětné vazby postoupit s prací vpřed.
Překážky pro přeshraniční toky kapitálu zahrnují otázky, jako
jsou platební neschopnost, právo obchodních společností, daňové právo
a právní předpisy upravující oblast cenných papírů, kde je třeba
další analýzy a zpětná vazba je nezbytná ke zjištění rozsahu
problému v každé oblasti, jakož i k hledání vhodných řešení a ke
stupni stanovení priorit. Jelikož unie
kapitálových trhů povede k dalšímu otevírání vnitrostátních trhů pro
investory, emitenty a zprostředkovatele, k podpoře volného toku
kapitálu a sdílení osvědčených postupů, měla by být
také považována za možnost, jak napomoci rozvoji trhů na vnitrostátní
úrovni. Vzhledem k rozdílným úrovním rozvoje kapitálových trhů
po celé EU a existenci zvláštních problémů v různých
členských státech mohou politické reakce vyžadovat vhodně
uzpůsobené akce na úrovni členských států, a to mimo
jiné na základě doporučení Komise pro jednotlivé země
v rámci evropského semestru. Komise vyzývá členské státy, aby
prováděly konzultace o konkrétních problémech souvisejících s
rozvojem jejich kapitálových trhů a aby závěry těchto
konzultací přispěly do debaty. Oddíl 2:
Momentální výzvy na evropských kapitálových trzích 2.1 Současný
stav kapitálových trhů v Evropě Mimo
přímých bankovních úvěrů jsou kapitálové trhy hlavním
mechanismem, jehož prostřednictvím se potenciální investoři mohou
setkat s těmi, kdo shánějí financování, a poskytují hospodářství
řadu diverzifikovaných zdrojů financování. Graf 1 znázorňuje
zjednodušené schéma toků finančních prostředků
v nějakém hospodářství. Zatímco kapitálové trhy jsou
zaměřeny převážně na přímé financování, jsou také úzce
propojeny s finančními zprostředkovateli, kteří často
směrují finanční prostředky od střadatelů
k investorům. Graf 1:
Stylizované schéma kapitálových trhů v širším finančním systému Kapitálové trhy
v EU v posledních desetiletích expandovaly. Například celková
kapitalizace trhů akcií v EU ke konci roku 2013 činila
přibližně 8,4 bilionu EUR (přibližně 65 % HDP)
oproti 1,3 bilionu EUR v roce 1992 (22 % HDP). Celková hodnota
nesplacených dluhopisů v roce 2013 překročila 22,3 bilionu EUR
(171 % HDP), zatímco v roce 1992 činila 4.7 bilionu EUR
(74 % HDP)[3].
Ve srovnání s
jinými jurisdikcemi jsou trhy nicméně nadále nedostatečně
vyvinuté. Trhy s veřejnými kapitálovými podíly v USA jsou
téměř dvojnásobně velké než tyto trhy v EU (jako procentní
podíl HDP) a ve Švýcarsku jsou větší třiapůlkrát (graf 2). Graf 2: Kapitalizace trhů akcií a dluhové cenné papíry (% HDP) || || || || || Trhy se soukromým kapitálem v USA jsou rovněž přibližně dvojnásobně větší než tyto trhy v EU, zatímco trhy se soukromými investicemi do dluhopisů jsou v USA větší až trojnásobně. Zároveň existují veliké rozdíly ve vývoji kapitálových trhů v jednotlivých členských státech EU. Např. domácí kapitalizace trhů akcií překročila ve Spojeném království 121 % HDP, zatímco činí méně než 10 % v Lotyšsku, na Kypru a v Litvě. || || || Zdroj: Statistický balíček ECMI. || || || || Graf 3: Struktura financování podniků (v % celkových závazků) || Evropa tradičně více spoléhá na bankovní financování, přičemž poskytování bankovních úvěrů hraje mnohem větší úlohu při financování podnikového sektoru než emitování dluhových cenných papírů na trhu (graf 3). Souhrnně tato větší závislost na bankovních úvěrech činí evropské hospodářství, zejména malé a střední podniky, zranitelnější, pokud se poskytování bankovních úvěrů zpřísňuje, jako tomu bylo v průběhu finanční krize. || || || Zdroj: Eurostat, OECD. Pozn.: Úvěry zahrnují bankovní úvěry i vnitropodnikové úvěry. || || || || Přístup
na kapitálové trhy se značně liší podle podniků i podle
členských států EU. V EU došlo ke značnému nárůstu
emitování podnikových dluhopisů nefinančními podniky, což
částečně odráží příznivé tržní prostředí pro emitenty
dluhopisů v důsledku nízkých úrokových měr. Dluhopisy však
emitovaly převážně velké podniky, a nikoli malé a střední
podniky (MSP). Emise dluhopisů se rovněž soustřeďují na
větších trzích, a nikoli na trzích, kde byly problémy s financováním
společností nejzávažnější. Ačkoli
kapitálové trhy v EU se před krizí více zintegrovaly, pokud jde
o přeshraniční držby finančních nástrojů, krize
odhalila, že část této integrace byla stimulována velkoobchodními
bankovními toky vycházejícímu z dluhů, jež jsou v situaci otřesů
náchylné k náhlým zvratům. Akciové trhy v EU se nadále
vyznačují upřednostňováním domácích trhů, což znamená,
že potenciální rizika a výnosy nejsou sdíleny
přeshraničně. Přeshraniční držby dluhových cenných
papírů zůstávají také nižší, než bychom očekávali
v případě plně integrovaného trhu. Ani nejvýkonnější
vnitrostátní trhy v EU nemají kritickou velikost, což vede k menší
investorské základně a k menší možnosti výběru z dostupných
finančních nástrojů. 2.2 Výzvy
a příležitosti vytváření unie kapitálových trhů Integraci
a rozvoji kapitálových trhů v EU brání řada rozličných
překážek, jež pramení v historických, kulturních, hospodářských
a právních faktorech a v některých případech jsou hluboko
zakořeněné a obtížně se překonávají. Patří mezi
ně například historické obchodní preference podnikatelské sféry pro
určité způsoby financování, znaky režimu penzijního pojištění,
uplatňování obezřetnostních právních a správních překážek,
aspekty řízení podniků a práva obchodních společností,
mezery v údajích a rysy mnoha daňových systémů, jakož i
neefektivní tržní struktury. Některé z těchto rozdílů
přetrvají i v dobře integrovaných kapitálových trzích. Aby se z
plně integrovaného jednotného kapitálového trhu dosáhlo co největšího
užitku, je zapotřebí překonat problémy zejména v těchto
třech klíčových oblastech: Zaprvé
na straně poptávky je důležitou prioritou zlepšení
přístupu k financování, včetně přístupu
k rizikovému kapitálu, zejména pro malé a střední podniky
(například inovativní začínající podniky a začínající podniky s
vysokým růstovým potenciálem). Úspěch bude
v průběhu času záviset na překonání problémů
s informacemi, roztříštěnosti klíčových tržních
segmentů a na snížení nákladů na přístup na kapitálové
trhy. Mimo to existují specifické překážky pro financování dlouhodobých
projektů, včetně investic do infrastruktury. Zadruhé na
straně nabídky bude rozvoj kapitálových trhů v EU záviset na
toku finančních prostředků do nástrojů kapitálového
trhu. Posílení toku institucionálních a retailových investic do
kapitálových trhů podpoří diverzifikaci zdrojů financování.
Rostoucí zaměstnanecké a soukromé důchodové zabezpečení
v Evropě by mohlo vést k tomu, že přes nástroje kapitálového
trhu budou toky finančních prostředků ve zvýšené míře proudit
do širší škály oblastí, v nichž existuje potřeba investic, čímž
se usnadní posun k tržnímu financování. Posílení důvěry
retailových investorů v kapitálové trhy a finanční
zprostředkovatele by mohlo zvýšit tok úspor domácností (dnes uložených
převážně ve vlastnictví domu nebo bytu a bankovních vkladech) do
nástrojů kapitálového trhu. Takovéto zvýšení celosvětové
konkurenceschopnosti a přitažlivost evropských kapitálových trhů
by mohlo rovněž zvýšit tok investic. Zatřetí
bude dosažení větších, integrovanějších a hlubších
kapitálových trhů záviset na překonání překážek, které
tříští trhy a brzdí rozvoj specifických tržních segmentů. Zlepšení
efektivnosti trhů by EU umožnilo dosáhnout přínosů z
větší velikosti a hloubky trhu. K těmto přínosům
patří větší konkurence, větší výběr a nižší náklady
pro investory, jakož i efektivnější rozložení rizika a lepší
sdílení rizika. Integrovanější kapitálové trhy, zejména pokud jde o
nástroje vlastního kapitálu, by posílily schopnost evropského hospodářství
absorbovat otřesy a umožnily větší investice, aniž by došlo
ke zvýšení úrovně zadlužení. Dobře fungující kapitálové trhy
zlepší rozložení kapitálu v evropské ekonomice tím, že usnadní
podnikatelskou iniciativu, ochotu k riziku a investice
do infrastruktury, nových technologií. Oddíl 3:
Priority pro včasnou akci Komise
označila řadu oblastí, v nichž je třeba, jak se obecně
uznává, dosáhnout pokroku a které mají potenciál přinést brzké
přínosy. Tento oddíl popisuje tyto možnosti a vyzývá zúčastněné
strany ke sdělení stanovisek ohledně konkrétních prvků každé
oblasti. 3.1 Odstraňování
překážek v přístupu na kapitálové trhy Prospekt je
podrobný dokument, v němž jsou uvedeny informace o obchodní
společnosti a podmínky a rizika investice. Je vstupní branou na kapitálové
trhy pro podniky shánějící financování; většina podniků, které
chtějí emitovat dluhopisy nebo akcie, musí prospekt předložit.
Zásadní význam má to, aby nepůsobil jako zbytečná překážka v
přístupu na kapitálové trhy. Komise zreviduje stávající režim v oblasti
prospektů, a to v rámci specifické veřejné konzultace zahájené
souběžně s touto zelenou knihou; cílem je zjednodušit pro obchodní
společnosti (včetně MSP) získávání kapitálu po celé EU[4] a
podpořit nastartování trhů pro růst MSP. Revize se bude zabývat
tím, v jakých případech je nutný prospekt, možnostmi zjednodušení schvalovacího
procesu a zjednodušením informací obsažených v prospektu. 3.2 Rozšíření
investorské základny pro malé a střední podniky U malých
a středních podniků se během krize přístup
k finančním prostředkům zhoršil více než u větších
společností. Informace o malých a středních podnicích bývají
zpravidla omezené a v držení bank, takže některé malé
a střední podniky se horko těžko dostávají k širší základně
nebankovních investorů, která by vyhovovala jejich potřebám
financování. Zlepšení úvěrových informací by mohlo pomoci vytvořit efektivní
a udržitelný kapitálový trh pro MSP. Vypracování společného
minimálního souboru porovnatelných informací o solventnosti zákazníků a
úvěrových hodnocení by mohlo pomoci přilákat k MSP financování.
Standardizované informace o kvalitě úvěrů by nadto mohly pomoci
při rozvoji finančních nástrojů na refinancování úvěrů
MSP, např. sekuritizace MSP. Byly zahájeny
práce na úvěrovém ohodnocení a dostalo se jim široké podpory od
členských států. Úvěrové ohodnocení (credit scoring)
poskytuje investorům a poskytovatelům úvěrů informace
o úvěruschopnosti MSP. V Evropě však přibližně
25 % všech společností a 75 % společností
řízených vlastníkem nemá úvěrové ohodnocení. Možné opatření
v této oblasti by mohlo přispět k diverzifikaci financování
inovativních začínajících podniků a začínajících podniků
s vysokým růstovým potenciálem. Jako první krok a v zájmu
postrčení této práce vpřed Komise plánuje uspořádat v roce 2015
pracovní semináře týkající se úvěrových informací o MSP. 3.3 Vytváření
udržitelné sekuritizace Sekuritizace,
tedy postup, kterým se aktiva jako pohledávky z hypoték seskupí do cenných
papírů, jež jsou připraveny k investicím investorů, může
poskytnout účinný mechanismus pro přenášení rizik a zvýšit
schopnost bank poskytovat úvěry. Od krize však tato činnost
zůstává oslabena, navzdory nízké ztrátovosti v evropských
sekuritizacích. Objem emitovaných sekuritizací činil v roce 2014
v Evropě přibližně 216 miliard EUR, zatímco v roce
2007 činil 594 miliard EUR.[5]
Na úrovni EU by udržitelný trh s vysoce kvalitními sekuritizacemi
vycházející z jednoduchých, transparentních a standardizovaných nástrojů
sekuritizace mohl propojit banky a kapitálové trhy. Nedávným
zveřejněním aktů v přenesené pravomoci o solventnosti
(Solventnost II) a o ukazateli krytí likvidity již začala práce na
zajištění komplexního a jednotného obezřetnostního přístupu
k jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizaci. Vedle
těchto iniciativ se centrální banky, regulační orgány, vnitrostátní
orgány a zástupci soukromého sektoru přimlouvali za ucelenější
koncepci nového nastartování sekuritizace v EU. Pro investory by
iniciativa na úrovni celé EU musela zajistit vysoké standardy, právní jistotu i
porovnatelnost mezi jednotlivými nástroji sekuritizace. Tento rámec by měl
zvýšit transparentnost, jednotnost a dostupnost klíčových informací,
zejména v oblasti úvěrů pro MSP, a podpořit rozvoj
sekundárních trhů pro usnadnění emitování i investic. Komise
bude konzultovat konkrétní opatření ke splnění těchto cílů
souběžně s touto zelenou knihou. 3.4 Stimulace
dlouhodobých investic Úrovně
investic v EU výrazně poklesly ze svého vrcholu z roku 2007 a
zůstávají pod svou historickou normou. Evropská komise již ohlásila
investiční plán, který zmobilizuje veřejné i soukromé investice
do hospodářství v objemu minimálně 315 miliard EUR
během příštích tří let, a to zřízením nového
Evropského fondu pro strategické investice (EFSI)[6]
a zveřejnila sdělení o dlouhodobém financování evropského
hospodářství, kterým se stanoví široká škála opatření
ke stimulaci investic. Nedávno dokončený regulační rámec pro
evropské dlouhodobé investiční fondy (EDIF) umožní investorům
dlouhodobě ukládat peníze do obchodních společností a
infrastrukturních projektů. EDIF by měly být přitažlivé obzvláště
pro investory, jako jsou pojišťovny nebo penzijní fondy, které
potřebují stabilní přítoky příjmu nebo dlouhodobý růst
kapitálu. Jsou
vítány názory na to, jakou další úlohu by mohly Komise a členské
státy hrát při podpoře využívání EDIF,
včetně možného rozšíření výhod, které se v současné
době těší vnitrostátní režimy, na EDIF. 3.5 Rozvoj
evropských trhů soukromých investic Jedním
ze způsobů, jak mohou podniky získávat finanční prostředky,
je prostřednictvím soukromých investic, kdy společnost učiní
nabídku cenných papírů jednotlivci nebo malé skupině investorů
jinde než na veřejných trzích. Soukromé investice mohou podnikům
přinést nákladově efektivnější způsob získávání
finančních prostředků a rozšířit dostupnost financování
pro střední až velké společnosti a případně
infrastrukturní projekty. Středně
velké evropské společnosti mají přístup na trh se
soukromými investicemi v USA po mnoho let, v roce 2013 tak získaly 15,3
miliard USD.[7]
Od vypuknutí finanční krize se popularita soukromých investic
v Evropě rychle zvýšila a v některých členských
státech se vyvinuly trhy soukromého investování. Konkrétně německé
a francouzské domácí trhy soukromého investování poskytly v roce 2013 ve
výpůjčkách přibližně 15 miliard EUR. Rozvoji
celoevropských trhů brání rozdíly ve vnitrostátních právních
předpisech týkajících se platební neschopnosti, nedostatek
standardizovaných postupů, dokumentace a informací
o úvěruschopnosti emitentů. Jako první krok
k vytvoření evropských trhů soukromého investování vytvořilo konsorcium
orgánů z odvětví příručku společných tržních
postupů, zásad a standardizované dokumentace pro soukromé investice,
jež jsou slučitelné s rozmanitostí právních rámců. Tato
příručka byla nedávno zveřejněna a brzy by měly
následovat první emise. Komise vítá tento tržní přístup, který by v
krátkodobém horizontu mohl pomoci usnadnit vytvoření evropského trhu
soukromého investování. Otázky 1)
Jaké další oblasti by měly být chápány jako prioritní vedle pěti
prioritních oblastí určených pro krátkodobé opatření? 2)
Jaké další kroky v oblasti dostupnosti a standardizace úvěrových
informací o malých a středních podnicích by mohly
přispět k prohloubení trhu pro financování MSP
a začínajících podniků a rozšířit investorskou základnu? 3)
Jak lze podpořit EDIF, aby se stimulovalo jejich využívání? 4)
Je třeba nějakých opatření EU na podporu rozvoje trhů soukromého
investování vedle podpory úsilí o odsouhlasení společných
standardů (vycházejícího z trhu)? Oddíl 4:
Opatření k rozvoji a integraci kapitálových trhů Aby se z
plně integrovaného jednotného kapitálového trhu dosáhlo co největšího
užitku, je zapotřebí překonat problémy zejména v těchto
třech klíčových oblastech: -
zlepšit
přístup všech podniků v Evropě (a především malých a
středních podniků) k finančním prostředkům a k
investičním projektům, např. do infrastruktury, -
navýšit
a diverzifikovat zdroje financování pocházející od investorů z
EU a z celého světa a -
zajistit
efektivnější fungování trhů účinnějším a méně
nákladným napojením investorů na subjekty, které potřebují
financování, a to v rámci členských států i v
přeshraničních případech. 4.1
Zlepšit přístup k finančním prostředkům Dobré
fungování trhů s akciemi a dluhopisy, má vzhledem k jejich velikosti a
důležitosti zásadní význam pro zajištění efektivní unie kapitálových
trhů a co největšího přístupu k finančním
prostředkům. V toku finančních prostředků však dochází
ke značným obtížím, a to zejména v případě menších a
středně velkých společností a v případě
dlouhodobějších projektů, jakými jsou projekty do infrastruktury. Oba
tyto případy mají zásadní význam pro zvyšování výrobní kapacity a
hospodářského růstu. Tyto problémy s financováním se projevují
hlavně v členských státech, které byly nejvíce zasaženy krizí. Malé a
střední podniky jsou historicky primárně závislé na
bankovním financování. V průběhu krize se rozhodování bank o
poskytnutí úvěrů stalo selektivnější, a to kvůli omezením
souvisejícím s vlastní rozvahou bank i kvůli nárůstu rizika, že dlužníci
nebudou schopni plnit své závazky. I když kapitálové trhy mohou v
případě malých a středních podniků doplňovat úlohu
bankovních úvěrů, jejich rozmanitost a omezená možnost získat
úvěrové informace jsou často vhodnější pro poskytování úvěrů
na základě vztahů. Alternativní
zdroje financování však mohou hrát významnou úlohu, zejména pokud jde o začínající
podniky a malé, ale rychle rostoucí společnosti v inovativních
odvětvích. Pro tyto společnosti je typické, že mají nejprve nízké
peněžní toky a růst jejich podnikání závisí na vnějším
financování. Přístup k bankovnímu financování a i k dalším nástrojům
financování, jako je např. leasing nebo factoring, je často obtížný,
nebo tyto nástroje financování nejsou v případě společností se
značným nehmotným majetkem, který nelze využít jako zajištění pro
účely bankovního úvěru, dostatečné. Přístup na
veřejné kapitálové trhy je nákladný nejen pro malé a střední podniky,
ale i pro společnosti střední velikosti, u nichž je oproti MSP
větší pravděpodobnost, že veřejné trhy využijí k získání
finančních prostředků. Emise akcií a upisování dluhových cenných
papírů charakterizují značné fixní náklady související s náležitou
péčí a regulatorními požadavky. Mezi tyto náklady patří náklady na
zveřejnění informací vyžadovaných investory nebo regulátory, náklady
na splnění dalších regulatorních požadavků souvisejících s obchodními
společnostmi a náklady na zadání externího ratingu. Společnosti,
které jsou v počáteční fázi své existence, mohou mít obchodní zájem
na tom, aby nezveřejňovaly podrobné informace ohledně svého obchodního
plánu. Tyto společnosti mohou být zdrženlivé k tomu, aby se vzdaly
kontroly nebo aby se vystavily většímu externímu zkoumání. Tyto faktory
většinou zamezí přístupu malých a středně velkých
společností na veřejné trhy s akciemi nebo dluhopisy a směřují
je především na soukromé trhy s dluhopisy a akciemi, které jsou v obecném
měřítku méně standardizované, složitější a
častěji i nákladnější. Velké
obchodní společnosti jsou většinou dostatečně
velké na to, aby si uhlídaly fixní náklady související se vstupem na kapitálové
trhy, a jsou dostatečně velké na to, aby byla každá jednotlivá emise
cenných papírů tak značná, že přitáhne pozornost
upisovatelů, investorů a analytiků. I když v poslední době
došlo k velkému nárůstu emisí korporátních dluhopisů, což částečně
kompenzuje snižování objemu bankovních úvěrů, míra emisí kótovaných
akcií však zůstává v Evropě nízká. Efektivnější a
účinnější trhy mohou napomoci při snižování nákladů
potřebných na vstup na tyto trhy a byly by přínosem pro všechny
obchodní společnosti. Aby EU zachovala
svou konkurenceschopnost, vyžaduje rovněž značný objem investic do
nové infrastruktury. Tok peněžních prostředků do těchto
projektů je však omezen krátkodobou orientací investorů,
regulatorními překážkami i jinými faktory. Řada projektů v
oblasti infrastruktury rovněž vykazuje charakteristiky veřejných
statků, což naznačuje, že financování výlučně ze soukromých
zdrojů nemusí být vhodné k dosažení optimální úrovně investic. I když
EFSI významně přispěje k posilování investic do projektů
infrastruktury[8],
Komise uvítá názory ohledně jiných způsobů, jak tohoto cíle
dosáhnout. Řešení
problémů v oblasti informací Většina
malých a středních podniků v Evropě kontaktuje banky pouze
tehdy, když potřebují finanční prostředky. Téměř
13 % z těchto žádostí je zamítnuto, často protože nesplňují
rizikové profily požadované bankami, a to i v případě, že jsou
životaschopné. Ačkoli banky někdy odkazují malé a střední
podniky na alternativní poskytovatele finančních prostředků, ne
vždy to funguje: někdy o existenci těchto alternativ nevědí ani
banky, ani malé a střední podniky. Banky by mohly být podporovány v tom,
aby malým a středním podnikům, jejichž žádosti zamítly, poskytly
lepší zpětnou vazbu a aby zvyšovaly povědomí o alternativních
možnostech financování pro tyto malé a střední podniky. Při
prosazování jednotného účetního jazyka v EU měly velký význam
mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), které velkým kótovaným
společnostem v EU usnadňují přístup na globální kapitálové
trhy. Uplatnění veškerých standardů IFRS na menší společnosti,
a zejména na ty, které usilují o přístup do vymezených obchodních
systémů, by však bylo zdrojem dodatečných nákladů. Rozvoj
zjednodušených, společných a vysoce kvalitních účetních
standardů vypracovaných na míru společnostem kótovaným na
některých obchodních systémech[9]
by mohl být krokem kupředu, co se týče transparentnosti a
srovnatelnosti. Proporcionální uplatňování těchto standardů by
mohlo ve vztahu k investorům tyto společnosti usilující o
přeshraniční investice více zatraktivnit. Tento standardní postup by
se mohl stát charakteristickým rysem trhů pro růst malých a
středních podniků a být k dispozici k širšímu využití. Transparentnost
projektů nebo seznamů projektů v oblasti infrastruktury by
mohla zvýšit jejich atraktivitu pro soukromé investice a mohla by
regulátorům napomoci při přijímání obezřetnostního režimu
více uzpůsobeného pro účely investic do infrastruktury. Zpráva
pracovní skupiny pro investice z prosince 2014 navrhla vytvoření centrální
internetové stránky na úrovni EU, která by poskytovala odkazy na projekty /
seznamy projektů členských států a obsahovala by informace o
projektech EU (např. o projektech v rámci Nástroje pro propojení Evropy a
evropských strukturálních a investičních fondů). Komise na
základě zprávy pracovní skupiny pro investice navrhla vytvoření
evropského seznamu investičních projektů, aby investorům
usnadnila přístup k informacím o investičních příležitostech v
rámci EU a aby maximalizovala účast investorů na financování[10]. Tato
opatření bude doplňovat i vytvoření vyhrazených internetových
stránek a společných standardů pro předkládání informací.
Vytvoření tohoto seznamu projektů bude navazovat na činnost,
která již byla v některých členských státech zahájena. Standardizace
jako nástroj k nastartování trhů Ačkoli
standardizace má určité nevýhody, některé trhy lze nastartovat pomocí
společného souboru tržních pravidel, transparentnosti ohledně
vlastností produktů a systematického dohledu a vymáhání práva. Určitá
míra standardizace může přilákat více investorů a zvětšit
hloubku a likviditu trhu. Jedná se zejména o menší členské státy, jejichž
trhy nemohou v případě omezení na domácí zdroje kapitálu dosáhnout
minimální účinné velikosti. V případech, kdy společné standardy
nejsou zapotřebí nebo kdy je jejich dosažení obtížné, lze nasměrovat
politické úsilí k zavedení osvědčených postupů v celé EU, aby se
podpořil rozvoj některých finančních nástrojů. Rozvoj integrovanějšího
evropského trhu s krytými dluhopisy by mohl přispět k nákladové
efektivitě bankovního financování a poskytnout investorům větší
škálu investičních příležitostí. Úspěch krytých dluhopisů
jakožto nástrojů financování úzce souvisí s rozvojem účelových
vnitrostátních právních rámců. Komise povede v roce 2015 konzultace o
výsledcích a budoucí podobě rámce EU pro kryté dluhopisy a na základě
zkušeností získaných z dobře fungujících vnitrostátních rámců
představí možnosti politiky směřující k dosažení větší
integrace na trzích s krytými dluhopisy. Komise rovněž zhodnotí to, zda by
investoři měli být více informováni o zajištění těchto
krytých dluhopisů a o dalších strukturovaných dluhových nástrojích,
podobně jako tomu je u požadavků na uveřejňování informací
týkajících se strukturovaných finančních nástrojů. I když emise korporátních
dluhopisů v současné době vykazují růst, je pro ně
charakteristická nízká úroveň standardizace a cenové transparentnosti. I
když v posledních letech vznikaly v některých členských státech
elektronické platformy pro obchodování s dluhopisy, jež byly zaměřeny
na retailové investory, nedostatek standardizace může brzdit rozvoj
systémů obchodování s dluhopisy a likvidního sekundárního trhu. Větší
standardizace emisí korporátních dluhových nástrojů by mohla umožnit
rozvoj sekundárního trhu s korporátními dluhopisy s větší likviditou.
Komise by uvítala názory ohledně toho, zda by se měla více prozkoumat
možnost rozvoje standardizovanějšího trhu s korporátními dluhovými
nástroji a zda toho lze dosáhnout na základě iniciativy vedené
účastníky na trhu nebo regulatorním zásahem. Další novou
investiční kategorii s potenciálem poskytnout větší přístup k
finančním prostředkům představují investice do životního
prostředí, sociálních záležitostí a správy a řízení společností,
jako jsou např. tzv. zelené dluhopisy. Výnosy ze zelených dluhopisů
jdou na projekty a činnosti, které podporují ochranu klimatu nebo jiné
účely související s environmentální udržitelností. Rychlý růst tohoto
trhu doprovází proces standardizace, který vychází od účastníků na
trhu a zohledňuje kritéria výběru zelených dluhopisů
vytvořená mj. Světovou bankou, Evropskou investiční bankou a
Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Účastníci na trhu v současné
době vypracovávají dobrovolné pokyny, označované jako „Zásady
zelených dluhopisů“, které doporučují transparentnost a prosazují
integritu při rozvoji trhu se zelenými dluhopisy tím, že vyjasňují
přístup k emisím těchto dluhopisů. Umožnění
rozvoje alternativních prostředků financování Ačkoli se
tyto mechanismy, jako je vzájemné financování (tzv. peer-to-peer) a
skupinové financování (tzv. crowdfunding), vyskytují online, což by
naznačovalo, že mají velký potenciál podílet se na přeshraničním
financování ekonomiky, existuje jen málo důkazů o
přeshraniční nebo celoevropské aktivitě. Komise v návaznosti na
své sdělení o skupinovém financování[11]
shromažďuje informace o přístupu jednotlivých odvětví ke
zveřejňování informací a o přístupu jednotlivých členských
států k regulaci. Z předběžných výsledků vyplývá, že
rozmanité národní přístupy v těchto oblastech mohou podporovat
činnost skupinového financování lokálně, ale nemusejí být
nezbytně slučitelné navzájem nebo v přeshraničním kontextu.
Otázky 5)
Jaká další opatření by mohla napomoci zvýšit přístup k financování a
nasměrovat prostředky těm, kteří je potřebují? 6)
Měla by být přijata opatření k prosazování větší likvidity
na trzích s korporátními dluhopisy, např. standardizace? Pokud ano, jaká
opatření jsou zapotřebí a mohou je provést sami účastníci na
trhu, nebo je zapotřebí regulatorní opatření? 7)
Je zapotřebí nějaké opatření na úrovni EU (jiné než je podpora
rozvoje vlastních pokynů účastníků trhu), aby se usnadnil rozvoj
standardizovaných, transparentních a odpovědných investic v oblasti
životního prostředí, sociálních věcí a správy a řízení
společností, včetně zelených dluhopisů? 8)
Je přínosné vytvořit na úrovni EU společné standardy
účetnictví pro malé a středně velké společnosti kótované na
MOS? Měl by se takový standard stát charakteristickým rysem trhů pro
růst malých a středních podniků? Pokud ano, za jakých podmínek? 9) Existují překážky omezující
rozvoj řádně regulovaných platforem skupinového nebo vzájemného
financování, a to včetně překážek přeshraničního
charakteru? Pokud ano, jak by měly být odstraněny? 4.2
Rozvoj a diverzifikace zdrojů financování Velikost
kapitálových trhů v konečném důsledku závisí na toku úspor do
nástrojů kapitálového trhu. Aby tedy kapitálové trhy prosperovaly, musí přilákat
institucionální, retailové a mezinárodní investory. Posilování
institucionálních investic Úloha
dlouhodobých institucionálních investorů na kapitálových trzích se
značně posiluje. Regulatorní překážky a jiné faktory však mohou
omezit tok dlouhodobých institucionálních investic do dlouhodobých
projektů, a to včetně investic do infrastruktury. Evropské
odvětví správy aktiv spravující aktiva v hodnotě více
než 17 bilionů EUR hraje zásadní úlohu při směrování peněz
investorů do hospodářství. Velký podíl na tomto úspěchu mají
přímo evropské rámce investičních fondů. Rámec SKIPCP
(subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných
papírů)[12]
pro vzájemné fondy je uznaným mezinárodním standardem, zatímco směrnice o
správcích alternativních investičních fondů[13]
vytvořila rámec pro fungování správců alternativních
investičních fondů. Regulační
náklady související se založením fondu, zahájením činnosti správce, jemuž
bylo uděleno povolení, a s přeshraničním prodejem fondů se
v současné době mohou v členských státech lišit. Celkové snižování
nákladů na založení fondů a přeshraniční marketing by
částečně eliminovalo překážky vstupu na trh a přineslo
by více konkurence. Kromě získání nových účastníků vstupujících
na trh je rovněž důležité, aby fondy mohly růst a využívat úspor
z rozsahu. Komise by uvítala názory ohledně
toho, jaká další opatření politiky by mohla podnítit institucionální
investory, aby zvyšovali investované částky a aby investovali do širší
škály aktiv, jako jsou např. dlouhodobé projekty, zahájení činnosti a
malé a střední podniky. Odvětví důchodů
a pojištění rovněž disponuje značnými aktivy v
přibližné výši 12 bilionů EUR, která mohou napomoci financování
investic. Nový obezřetnostní režim, který
se od 1. ledna 2016 uplatní na pojistitele, tzv. Solventnost II[14],
umožní společnostem více investovat do dlouhodobých aktiv tím, že
odstraňuje vnitrostátní omezení týkající se složení portfolia aktiv.[15]
Komise navíc zajistila, aby standardní vzorec pro výpočet kapitálového
požadavku pojistitele nepředstavoval překážku pro dlouhodobé
investice a aby závazky s dlouhou dobou splatnosti odpovídaly dlouhodobým
aktivům[16].
Ačkoli pojistitelé toto úsilí uvítali, někteří z nich požadovali
na míru uzpůsobené zacházení s investicemi do infrastruktury, a to pokud
jde o vyvážení kapitálových požadavků pojistitelů a bank. K
identifikaci dluhových a/nebo kapitálových investic do infrastruktury s nižším
rizikem je zapotřebí další úsilí, a to s ohledem na případnou revizi
pravidel obezřetnosti a vytvoření podtříd infrastruktury. V některých
členských státech hrají čím dál významnější úlohu režimy poskytování
důchodů založené na kapitálu. Tyto režimy, jsou-li
řádně spravovány způsobem, který odráží jejich společenskou
funkci, mohou přispívat k udržitelnosti a přiměřenosti
důchodového systému a přivádějí do evropské ekonomiky investory
s rostoucím významem. Nová pravidla o zaměstnaneckém penzijním
pojištění, která jsou v současné době projednávána, by mohla
odstranit překážky, které důchodovým systémům zabraňují více
investovat do dlouhodobých aktiv. Výměna osvědčených
postupů by navíc mohla zvýšit slučitelnost národních systémů. Pokud jde o
osobní penzijní pojištění, na poskytovatele se vztahuje řada
různých předpisů EU. Vyvolává to otázku, zda by zavedení
standardizovaného produktu, např. celoevropského nebo „29.“ systému, který
by odstraňoval překážky přeshraničního přístupu, mohlo
případně posílit jednotný trh s osobním penzijním pojištěním.
Jakékoli změny by musely zajistit efektivní úroveň ochrany
spotřebitele a zároveň zlepšit pokrytí a nabídnout dostatečnou
bezpečnost úspor. Alternativní
formu financování, existující vedle tradičních bankovních úvěrů
nebo emisí dluhopisů nebo akcií, představuje v evropské ekonomice soukromý
a rizikový kapitál, který hraje významnou úlohu. Trhy s rizikovým kapitálem
však mohou mít často jen omezený rozsah. Nejde jen o burzy cenných
papírů specializované na financování rychle rostoucích podniků, ale
rovněž o investice rizikového kapitálu do zahájení činnosti nebo
rozvoje nových společností nebo do společností v oblasti
špičkových technologií. Mezi členskými státy rovněž existují
rozdíly týkající se rozvoje trhů s rizikovým kapitálem.
Přibližně 90 % správců fondů rizikového kapitálu se
soustředí v osmi členských státech.[17] Fondy rizikového
kapitálu mají v některých členských státech problémy, aby dosáhly
velikosti potřebné k rozložení rizik spojených s portfoliem. Mezi hlavní
důvody této situace zřejmě patří neexistence kultury
kapitálových investic, nedostatek informací, roztříštěnost trhu a
vysoké náklady. EU se snaží
podporovat poskytování rizikového kapitálu ve formě majetkové účasti
nebo úvěrů, který je za určitých podmínek určen na zahájení
podnikání nebo na sociální podnikatelskou činnost, a v roce 2013 proto
přijala nařízení o evropských fondech rizikového kapitálu (EuVECA)[18] a
nařízení o evropských fondech sociálního podnikání (EuSEF)[19].
Dosavadní výsledky jsou povzbuzující, ale stále je prostor pro další růst.
Širší využití bude pravděpodobně omezovat řada překážek.
Konkrétní obava, která byla vyslovena, souvisí s tím, že správci, jejichž
portfolio překročí 500 milionů EUR, nemohou žádat o zřízení
a vedení takového fondu, ani tato označení nemohou využít při
uvádění fondů na trh v EU. Rozšíření počtu účastníků
na trhu by případně mohlo vést ke zvýšení aktuálního počtu
fondů EuVECA a EuSEF. Vzhledem k tomu,
že v několika členských státech jsou významnými investory do
rizikového kapitálu regionální orgány, svoji úlohu hraje i financování z
veřejných zdrojů. Při aktivaci rizikového kapitálu pro
účely malých a středních podniků byly velmi úspěšné
finanční nástroje EU, jako např. rámcový program pro
konkurenceschopnost a inovace (CIP), evropské strukturální a investiční
fondy (ESIF)[20]
a financování založené na kapitálu, které je podporováno z programů v
rámci strukturálních fondů. Na výše uvedené navážou program EU
zaměřený na konkurenceschopnost malých a středních podniků
(COSME)[21]
a program Horizont 2020. V červenci 2014 se navíc změnily pravidla
státní podpory, aby v případě potřeby umožnily větší státní
zásah do rozvoje trhu v oblasti rizikového financování a zlepšily přístup
malých a středních podniků a malých nebo inovativních
společností se střední tržní kapitalizací na trh.[22]
Problém spočívá v tom, jak zvýšit objem fondů rizikového kapitálu a
jak by tomuto cíli mohlo přispět společné financování z
veřejných i soukromých zdrojů. Překážkou
rozvoje financování pomocí rizikového kapitálu může být také nedostatek
příležitostí k tomu, aby investoři mohli od investic odstoupit.
Komisi zajímá, zda lze přijmout opatření směřující k
vytvoření lepšího prostředí pro tzv. business angels[23],
rizikový kapitál a primární veřejné nabídky akcií, aby se investorům
nabídly lepší strategie pro odstoupení od investic a posílil se tok rizikového
kapitálu směrem k podnikům zahajujícím svou činnost. Je
pravděpodobné, že klíčovými hráči a účastníky na
kapitálových trzích zůstanou banky, jakožto emitenti, investoři a
zprostředkovatelé, a že budou i nadále hrát zásadní úlohu při
zprostředkování úvěrů, a to díky jejich úkolům v oblasti
financování a poskytování informací. Zároveň vznikají nové technologie a
podnikatelské modely, jako např. vzájemné financování nebo jiné druhy
nebankovního přímého poskytování finančních prostředků,
které hodlají nabídnout financování malým a středním podnikům a
začínajícím společnostem. Komise vítá názory ohledně toho, zda
existují významné překážky vstupu na trh v souvislosti s poskytováním a
nárůstem objemu těchto služeb nabízených vedle bankovních
úvěrů. Otázky 10) Jaká opatření
politiky by mohla podnítit institucionální investory, aby zvyšovali investované
částky a aby investovali do širší škály aktiv, jako jsou např.
dlouhodobé projekty, malé a střední podniky a zahájení činnosti
rychle rostoucích společností? 11) Jaké kroky lze přijmout ke
snížení nákladů, které správci fondů vynakládají v souvislosti se
zakládáním fondů a s jejich uváděním na trh v rámci EU? Jaké jsou
překážky bránící tomu, aby fondy využily úspory z rozsahu? 12) Měla by se činnost
věnovaná uzpůsobenému zacházení s investicemi do infrastruktury
zaměřit na některé jasně identifikované podtřídy
aktiv? Pokud ano, které z těchto aktiv by měla Komise
upřednostnit v budoucích revizích obezřetnostních pravidel, jako jsou
např. směrnice a nařízení o kapitálových požadavcích a
Solventnost II? 13) Posílilo by zavedení
standardizovaného produktu nebo odstranění stávajících překážek
omezujících přeshraniční přístup na trh jednotný trh s penzijním
pojištěním? 14) Usnadnily by změny
nařízení EuVECA a EuSEF větším správcům fondů z EU vedení
těchto druhů fondů? Jaké další případné změny by se
měly provést, aby se zvýšil počet těchto druhů fondů? 15) Jak může EU dále rozvíjet
soukromý a rizikový kapitál jakožto alternativní zdroj financování ekonomiky?
Jaká opatření mohou především posílit objem fondů rizikového kapitálu
a zlepšit možnosti investorů do rizikového kapitálu pro odstoupení od
investic? 16)
Brání něco tomu, aby společnosti, které potřebují finanční
prostředky, získaly bezpečně více prostředků z
bankovního i nebankovního přímého financování? Posilování
retailových investic Chuť
retailových investorů investovat přímo do kapitálových trhů je v
EU poměrně omezená. Tyto investice jsou většinou
nasměrovány prostřednictvím kolektivních institucionálních investic.
Evropské domácnosti však mají na bankovních účtech značné úspory,
které by se v některých případech mohly využít k větší
produktivitě. Snižování úrokových sazeb z vkladů může
domácnostem poskytnout určité pobídky k tomu, aby přesunuly
větší část svého finančního jmění z bank na trh s cennými
papíry. Produkty
vzájemných fondů, jako jsou např. SKIPCP, jsou populárními nástroji
pro investice retailových investorů na kapitálových trzích. I přes
tuto skutečnost je míra přímé retailové účasti na SKIPCP
poměrně nízká, např. soukromé domácnosti představovaly v
roce 2013 pouze 26 % majetkové účasti na investičních fondech v
eurozóně[24].
Aby se zajistila větší možnost výběru mezi produkty investičních
fondů a zvýšila se konkurence, Komisi zajímají názory ohledně
způsobů, jak by bylo možné zvýšit přeshraniční retailovou
účast na SKIPCP. Investice do
kapitálových trhů přitáhnou retailové investory jen tehdy, pokud
těmto trhům i finančním zprostředkovatelům, kteří
na nich působí, důvěřují a pokud se domnívají, že mohou
bezpečně zajistit lepší výnosy ze svých úspor. Obnova
důvěry investorů je pro finanční sektor hlavní
odpovědností a výzvou. Zlepšování finanční gramotnosti by
spotřebitelům rovněž umožnilo efektivnější a snazší
výběr finančních produktů a srovnání produktů. Za
účelem zlepšení finanční gramotnosti a vzdělávání v této oblasti
byla zavedena celá řada národních programů, jakož i projekt EU
„Spotřebitel ve školní lavici“ (Consumer Classroom). V
některých případech mohou být také užitečné
standardizovanější nebo jednodušší finanční produkty, jež jsou k dispozici
v některých členských státech. K budování
důvěry investorů mohou napomoci regulace a dohled. Evropský
orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropský orgán pro pojišťovnictví a
zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) získaly větší pravomoci
v oblasti ochrany investorů, a to díky směrnici o trzích
finančních nástrojů (MIFID II)[25]
a dalších právních předpisů. Jak vyplývá z nedávného přezkumu
Komise, který se týkal činnosti evropských orgánů dohledu (ESA)[26],
mandáty těchto orgánů v oblasti ochrany spotřebitelů/investorů
by mohly být vyjasněny a v případě potřeby i posíleny. Posílení
přeshraniční konkurence v oblasti retailových finančních služeb by
mohla přinést větší možnost výběru, nižší ceny a lepší služby. V
tomto směru mají jistý potenciál i finanční služby poskytované
elektronickými a mobilními nástroji za předpokladu, že lze reagovat na
obavy související s ochranou proti podvodům, hackerům a praní
peněz a zároveň spotřebitelům zachovat jejich snadné
užívání. Komise v rámci přípravných prací prověří, jak může
jednotný trh v oblasti retailových finančních služeb poskytnout
spotřebitelům větší výhody. Otázky 17)
Jak lze zvýšit přeshraniční retailovou účast na SKIPCP? 18)
Jak se mohou evropské orgány dohledu více podílet na zajištění ochrany
spotřebitelů a investorů? 19) Jaká opatření politiky mohou
zvýšit retailové investice? Co lze ještě vykonat, aby občané EU mohli
vstupovat na kapitálové trhy a byli na nich chráněni? 20) Existují vnitrostátní
osvědčené postupy pro rozvoj jednoduchých a transparentních
investičních produktů určených pro spotřebitele, které by
bylo možné sdílet? Přilákání
mezinárodních investic Evropské
kapitálové trhy musí být otevřené a globálně konkurenceschopné,
dobře regulované a integrované, aby přilákaly zahraniční
investice, což vyžaduje dodržování vysokých standardů EU, které zajistí
integritu trhu, finanční stabilitu a ochranu investorů. S ohledem na
globální povahu kapitálových trhů je důležité, aby došlo k rozvoji
unie kapitálových trhů, která zohlední širší globální souvislosti. I když omezení
toků hrubého kapitálu v důsledku krize zasáhlo všechny oblasti
světa, EU (a zejména eurozóna) vykázala nejvýznamnější snížení objemu
přílivu a odlivu hrubého kapitálu (vyjádřeného jako procentní podíl
HDP). Všechny složky přílivu hrubého kapitálu (portfoliové investice,
přímé zahraniční investice a úvěry zprostředkované bankami)
byly v roce 2013 nižší než v roce 2007. Podle údajů
Mezinárodního měnového fondu (MMF) činila na konci roku 2013 celková
výše přeshraničních portfoliových investic 25 bilionů EUR.
Celková výše přeshraničních portfoliových investic mezi
členskými státy EU dosáhla 9,6 bilionu EUR a portfoliové investice
přicházející ze zemí mimo EU dosáhly výše 5 bilionů EUR. Je zde proto
ještě velký prostor pro přilákání dodatečných kapitálových a
dluhových investic ze třetích zemí. Mezinárodní
obchodní a investiční politika EU[27]
hraje významnou úlohu při podpoře mezinárodních investic. Mezinárodní
dohody o obchodu a investicích liberalizují pohyb kapitálu, regulují
přístup na trh a investice na něm, včetně poskytování
finančních služeb, a mohou napomoci zajištění vhodné úrovně
ochrany investorů v Evropě i rovných podmínek v rámci celé EU[28].
Komise se navíc podílí na mezinárodní činnosti v oblasti volného pohybu
kapitálu, např. na Kodexech liberalizace pohybu kapitálu Organizace pro
hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Měl by se
zjednodušit přímý marketing investičních fondů EU a dalších
investičních nástrojů ve třetích zemích. Tohoto zjednodušení by
se mohlo dosáhnout snížením překážek vstupu finančních institucí a
služeb z EU na trhy v třetích zemích, včetně případného
otevření trhů pro přeshraniční správu aktiv v rámci
budoucích dohod o obchodu. Komisi s ohledem
na tyto trendy zajímají názory ohledně opatření, která by mohla být
přijata za účelem zvýšení atraktivity trhů EU pro mezinárodní
investory. Otázky 21) Existují v oblasti regulace finančních služeb dodatečná opatření, která by se mohla přijmout k tomu, aby se zajistila mezinárodní konkurenceschopnost EU a její atraktivita pro investice? 22) Jaká opatření lze přijmout za účelem usnadnění přístupu společností z EU k investorům z třetích zemí a na kapitálové trhy v těchto zemích? 4.3
Posílení efektivity trhu – zprostředkovatelé, infrastruktury a širší
právní rámec Jednotný
soubor pravidel, vymáhání a hospodářská soutěž Vypracování
jednotného souboru pravidel, k němuž došlo v posledních letech,
představovalo zásadní krok kupředu v úsilí o dosažení harmonizovaného
regulatorního rámce pro kapitálové trhy, na nichž mohou společnosti
soutěžit za stejných podmínek v přeshraničním rozsahu.
Úspěch jednotného souboru pravidel rovněž závisí na efektivním
uplatňování pravidel a na jejich systematickém dodržování. Existují však
některé klíčové předpisy EU, které umožňují doplnění
dalších požadavků (tzv. gold-plating v členských státech), a
vyskytly se i problémy rozdílných výkladů některých pravidel. Komise
ve spolupráci s členskými státy a evropskými orgány dohledu usiluje o to,
aby zajistila, že jsou právní předpisy EU v oblasti financí
řádně uplatňovány a dodržovány v praxi. Při zajišťování toho, aby
spotřebitelé získali nejlepší produkty a služby za odpovídající ceny a aby
byly toky investic nasměrovány na využití s co největší
produktivitou, hraje klíčovou úlohu hospodářská soutěž. Tam, kde
je to možné, by se měly odstranit překážky vstupu
soutěžitelů na trh, a je zapotřebí zajistit přístup k
infrastruktuře finančního trhu. Komise v posledních letech
řešila několik případů, v nichž využila své pravomoci v
oblasti hospodářské soutěže, aby podpořila efektivnější a
dobře fungující kapitálové trhy. Komise bude i nadále zajišťovat
důsledné uplatňování právních předpisů v oblasti
hospodářské soutěže, aby zamezila omezením nebo narušením
hospodářské soutěže, která by měla dopad na rozvoj integrovaných
a dobře fungujících kapitálových trhů. Rovněž by
měla být dodržována zásada volného pohybu kapitálu, aby se
odstraňovaly neodůvodněné překážky investičních
toků v rámci EU. Například požadavky uložené hostitelskými
členskými státy soutěžitelům s evropským průkazem
opravňujícím k nabízení vydaným v jejich domovském členském
státě by v některých případech mohly vyvolat
neodůvodněnou překážku volného pohybu kapitálu.
Stabilnější, transparentní a předvídatelný rámec pro investory by
mohl přispět k budování důvěry a zvyšování atraktivity
jednotného trhu jako místa pro dlouhodobé investice. Sbližování
v oblasti dohledu Ačkoli jsou
regulatorní rámce pro kapitálové trhy z velké části harmonizovány,
úspěch reforem rovněž závisí na uplatňování a systematickém
dodržování pravidel. Při podpoře sbližování hrají klíčovou úlohu
evropské orgány dohledu. Komise v nedávné době zveřejnila zprávu o
činnosti evropských orgánů dohledu a Evropského systému dohledu nad
finančním trhem (ESFS)[29],
která identifikovala řadu oblastí, v nichž by v krátkodobém a
střednědobém horizontu mohlo být dosaženo zlepšení. Komise bude i
nadále přezkoumávat fungování a činnost evropských orgánů
dohledu, jakož i jejich řízení a financování. Evropské orgány
dohledu mají významnou úlohu, neboť nadále posilují větší sbližování
v oblasti dohledu, zvyšují zaměření na vzájemné hodnocení a jeho
využití a využití vhodných navazujících opatření. Využívání smírného
řešení sporů v případech, kde je ho zapotřebí, a
vyšetřovací pravomoci ve vztahu k údajnému porušení práva EU by navíc
mohly usnadnit systematické provádění a uplatňování práva EU na celém
jednotném trhu. Další úvahy by
se měly věnovat úloze, kterou v tomto kontextu mají evropské orgány
dohledu. Pokud v důsledku vnitrostátních režimů dohledu mohou
vznikat různé úrovně ochrany investorů, překážky
přeshraničního fungování a může docházet k odrazení
společností hledajících financování v jiných členských státech,
evropské orgány dohledu mohou mít další úkoly v oblasti většího
sbližování. Údaje a
jejich předkládání Rozvoj
společných údajů a poskytování zpráv v rámci EU může napomoci
při podpoře užší integrace kapitálového trhu. Například na
trzích s akciemi jsou „konsolidované obchodní informace“ zásadní k
zajištění kvality, dostupnosti a včasnosti informací o
uskutečněném obchodu. Jestliže se prokáže, že úsilí vycházející z
trhu není dostatečné k poskytnutí konsolidovaných obchodních informací,
které jsou na přiměřeném obchodním základě snadno přístupné
a využitelné všemi účastníky na trhu, může být zapotřebí zvážit
jiná řešení, včetně toho, že se poskytováním konsolidovaných
obchodních informací pověří podnikatelský subjekt. Komise se
rovněž bude snažit zajistit, aby šíření konsolidovaných obchodních
informací za obchodně přiměřených podmínek probíhalo
nerušeně. Aktéři na
trhu by mohli rovněž využít účinnější přístupy k dohledu a
podávání zpráv o trhu zahrnující vnitrostátní orgány nebo evropské orgány
dohledu, např. ve vztahu ke společným přístupům v oblasti
IT pro účely některých požadavků na poskytování informací.
Komise by uvítala stanoviska ohledně toho, zda je v tomto směru
zapotřebí podniknout další kroky a případně jaké, aby se v EU
zlepšilo poskytování údajů a podávání zpráv. Tržní
infrastruktura a právo cenných papírů Tržní infrastruktura a právo
cenných papírů udávající směr pro investice a právní předpisy,
podle nichž je s nimi nakládáno, jsou klíčovými faktory určujícími
účinnost a složitost poskytnutí investice. V současné době je
zaváděn právní rámec použitelný na tržní infrastrukturu, který obsahuje
právní předpisy zajišťující robustnost ústředních protistran a
centrální depozitář cenných papírů, a projekt Target2Securities
probíhající v rámci Eurosystému. Jak Komise oznámila ve svém pracovním programu,
hodlá předložit legislativní návrh na vytvoření evropského rámce pro
ozdravné postupy a řešení problémů systémově relevantních
finančních institucí, jakými jsou např. ústřední protistrany.
Existují však některé aspekty související s tržními infrastrukturami na
podporu obchodu, které mohou mít potenciál pro další zlepšení. Zajištění je zásadní součástí
finančního systému, neboť doprovází celou řadu transakcí na trhu
a v případě problému poskytuje záchrannou síť. Plynulost
nástrojů zajištění v EU je v současné době omezena, což zabraňuje
účinnému fungování trhů. Od počátku finanční krize se
poptávka po zajištění zvýšila, a to na základě poptávky trhu po
bezpečnějších finančních prostředcích i na základě
nových požadavků právní úpravy stanovených např. v nařízení o
infrastruktuře evropských trhů (EMIR)[30] a z
nařízení o kapitálových požadavcích (CRR).[31]
Vzhledem ke zvyšující se poptávce po zajištění hrozí nebezpečí, že se
tytéž cenné papíry znovu použijí na podporu více transakcí, k čemuž
docházelo před krizí; tyto záležitosti jsou řešeny opatřeními na
mezinárodní úrovni. Komise by uvítala stanoviska ohledně toho, zda by se
měly podniknout kroky ke zjednodušení řádně regulovaného toku
nástrojů zajištění v rámci EU. I když bylo
dosaženo značného pokroku v harmonizaci pravidel potřebných pro
transparentnost a integritu trhů s cennými papíry, také právní
předpisy týkající se práv investorů v oblasti cenných papírů se
velmi liší podle jednotlivých členských států. V
důsledku toho investoři obtížně posuzují investice do rizikového
kapitálu v různých členských státech. Diskuse na toto téma
probíhají již více než desetiletí a byly zahájeny v návaznosti na druhou
Giovaninniho zprávu z roku 2003. Tato záležitost je však složitá a týká se
práva v oblasti vlastnictví, smluv, obchodních společností a platební
neschopnosti, jakož i právních předpisů v oblasti držení cenných
papírů a kolize norem. Podle protichůdných názorů by nebyla
nutná harmonizace na úrovni EU a jednotná definice cenných papírů v EU.
Navíc se argumentuje tím, že zahájení systému Target2Securities v polovině
roku 2015 odstraní právní a provozní rizika související s převodem a
držením cenných papírů napříč jurisdikcemi, sníží náklady a
mohlo by zvýšit přeshraniční investice. Komise by s ohledem na tato
omezení uvítala stanoviska ohledně toho, zda jsou proveditelné a žádoucí
jakékoli uvedené změny právních předpisů o pravidlech
vlastnictví cenných papírů, které by mohly materiálně
přispět k větší integraci kapitálových trhů v rámci EU. Dalším
důležitým aspektem rozvoje celoevropského trhu s cennými papíry a dohodami
o finančním zajištění a rovněž i jiných aktivit, jako je
např. faktoring, je dosažení větší právní jistoty v případech
přeshraničního převodu nároků a pořadí těchto převodů,
a zejména v takových případech, jakým je platební neschopnost. V
průběhu roku 2015 zveřejní Komise zprávu vymezující problémy a
možná řešení. Banky nehrají
klíčovou úlohu jen v případě poskytování úvěrů, ale
také při zprostředkování obchodů na kapitálovém trhu, zejména
tím, že v rámci tvorby trhu poskytují likviditu. Z některých výzkumů
vyplývají náznaky snižování likvidity na některých segmentech trhu, ale i
to, že před začátkem krize mohla být hodnota likvidity velmi nízká.
Někteří vidí jako důvod snižování likvidity nezbytnou korekci na
trhu, jakož i snižování důvěry v trh v důsledku krize, a jiní
jako tento důvod uvádějí globální regulační opatření
vyvolaná krizí. Komisi by zajímaly názory na to, jak dosáhnout
solidnějších podmínek likvidity za lepší cenu, a zejména, zda by mohla být
přijata opatření na podporu likvidity ve zranitelných segmentech trhu
a zda existují překážky vstupu nových účastníků na trh,
kteří by mohli představovat vhodné nakupující a prodávající. Právo
obchodních společností, správa a řízení společností, platební
neschopnost a zdanění V oblasti správy
a řízení společností existují právní předpisy EU (např.
předpisy o výkazech o správě a řízení společnosti[32], o
přeshraničním výkonu práv akcionářů[33]), ale
na správu a řízení společností se většinou i nadále
uplatňují vnitrostátní právo a standardy. Po skončení finanční
krize byl prostřednictvím dvou konzultací proveden přezkum rámce EU
pro správu a řízení společností.[34]
Cílem přezkumu směrnice o právech akcionářů, který
právě probíhá, je podpořit institucionální investory a správce aktiv,
aby společnostem poskytovali dlouhodobější kapitál. Ochrana práv
menšinových akcionářů zdokonaluje správu a řízení
společností a atraktivitu společností pro zahraniční investory,
protože tito investoři jsou často menšinovými akcionáři.
Jiným aspektem řádné správy a řádného řízení společnosti je
efektivita činnosti správních rad společnosti při kontrole
manažerů této společnosti. Vzhledem k tomu, že správní rady
společností chrání zájmy investorů, je také efektivní a dobře
fungující správní rada společnosti klíčem k přilákání investic. I kyž právo
obchodních společností upravuje několik směrnic[35],
podnikatelé se stále musí vypořádat s řadou překážek v oblasti
jejich přeshraniční mobility a restrukturalizace. Při
překonávání překážek omezujících přeshraniční usazování a
fungování společností mohou napomoci další reformy práva obchodních
společností. Různá
vnitrostátní pravidla pro případ kolize norem týkající se interního
fungování společnosti mohou vyvolat právní nejistotu, protože mohou vést k
situaci, kdy se na danou společnost vztahují zároveň právní
předpisy různých členských států, např. v
případech, kdy je společnost založena v jednom členském
státě, ale svou činnost vykonává především v jiném členském
státě. I když je
diskuse ohledně harmonizace hmotněprávních předpisů v
oblasti platební neschopnosti za posledních přibližně 30 let
vzhledem ke složitosti problematiky velmi pomalá, v oblasti kolizních norem
upravujících přeshraniční insolvenční řízení bylo dosaženo
značného pokroku.[36]
Vnitrostátní rámce úpravy platební neschopnosti se stále velmi liší, a to pokud
jde o jejich základní rysy i jejich účinnost.[37]
Snižování těchto rozdílů by mohlo přispět k vzniku
celoevropských trhů s akciemi i dluhopisy, čímž by se snížila
nejistota investorů, kteří musejí posuzovat rizika v několika
členských státech. Neexistence nebo nevhodnost pravidel, která by v
řadě členských států umožňovala včasnou
restrukturalizaci dluhu, neexistence úpravy „druhé šance“ a nadměrná délka
a nákladnost formálního insolvenčního řízení mohou navíc vést k tomu,
že věřitelé získají zpět jen malou část svých
prostředků, což může investory odradit. Za účelem dosažení
pokroku v oblasti platební neschopnosti přijala Komise doporučení o
novém přístupu k neúspěchu v podnikání a k platební neschopnosti[38],
v němž naléhavě žádá členské státy, aby zavedly postupy pro
včasnou restrukturalizaci dluhu a úpravu „druhé šance“. Doporučení
rovněž vyzývá členské státy, aby zvážily uplatňování těchto
zásad na případ nadměrného zadlužení spotřebitelů a na
jejich úpadek. Hodnocení tohoto doporučení se plánuje na rok 2015. Rozdíly v daňových
režimech jednotlivých členských států mohou narušit rozvoj
jednotného kapitálového trhu. Mohou například vytvořit překážky
omezující přeshraniční investice, např. penzijní nebo životní
pojištění. V rámci opatření navazujících na bílou knihu o
důchodech[39]
Komise provedla studii o diskriminačních pravidlech týkajících se
kapitálu, příspěvků a výplat pojistného v rámci penzijního a
životního pojištění. Komise přijme nezbytná opatření, jestliže
nalezne diskriminační předpisy anebo pokud později zjistí, že
pojišťovny a penzijní fondy v oblasti nemovitostí uplatňují
diskriminační daňová pravidla na přeshraniční investice.
Rovněž pokračuje úsilí na zjednodušení postupů při
poskytování úlevy ze srážkové daně v souvislosti s poobchodními operacemi. Vedle rozdílného
daňového zacházení s jednotlivými účastníky trhu v rámci
členských států existují i rozdíly v daňovém zacházení s
jednotlivými druhy financování, které mohou vyvolat narušení trhu. Například
rozdíly v daňovém zacházení dluhového nebo kapitálového financování mohou
zvýšit závislost společností na dluhovém a bankovním financování. Navíc
rozdíly mezi jednotlivými členskými státy týkající se definice dluhu nebo
akcií a jejich odpovídajícího daňového zacházení, včetně
nástrojů regulatorního kapitálu, mohu narušit rovné podmínky,
způsobit fragmentaci trhu a vytvořit příležitosti pro
přesouvání zisku. Získání
finančních prostředků je v neposlední řadě zvlášť
obtížné u společností zahajujících činnost, protože nemají k
dispozici zajištění a prokazatelnou historii transakcí, které mohou
poskytovatelům financování nabídnout dostatečnou jistotu. U
společností zahajujících svou činnost však existuje větší pravděpodobnost,
že přijdou s inovacemi, které mohou znesnadnit tržní postavení velkých
zavedených podniků. Nedávná studie, jejíž vypracování si zadala Evropská
komise,[40]
dospěla k závěru, že účinnou praxí je zaměřit se na daňové
pobídky určené pro výdaje na výzkum a vývoj v nových inovativních společnostech.
Technologie Důležitým
hybatelem integrace kapitálových trhů je rychlý rozvoj nových technologií,
které se např. promítly do rozvoje elektronických obchodních platforem,
vysokofrekvenčního obchodování a tzv. společností „FinTech“.
„FinTech“ lze definovat jako kombinaci inovativních finančních služeb a
dostupnosti kapitálu s využitím nových (digitálních) technologií, jako je
např. skupinové financování. Jak vyplývá z nedávné zprávy, od roku 2008 se
investice do systémů FinTech ztrojnásobily na téměř 3 miliardy
USD v roce 2013. Tento trend má pokračovat a očekávané globální
investice by měly do roku 2018 dosáhnout výše 8 miliard USD.[41] Evropské a
vnitrostátní právo obchodních společností neudrželo krok s tempem
technologického rozvoje, neboť např. nedostatečně integruje
přínosy digitalizace. Výměny informací mezi společnostmi,
akcionáři a veřejnými orgány probíhají nadále často v papírové
formě. Např. v řadě společností akcionáři stále
nemohou hlasovat elektronicky a neexistuje celoevropská elektronická registrace
obchodních společností. Použití moderních technologií v těchto
oblastech by mohlo napomoci snížit náklady a zátěž a zároveň by mohlo
zajistit efektivnější komunikaci, zejména v přeshraničních
souvislostech. Otázky:
23)
Existují mechanismy, jak zlepšit fungování a efektivitu trhů, které nejsou
uvedeny v této knize, zejména v oblasti fungování a likvidity trhů s
akciemi a dluhopisy? 24)
Existují podle vašeho názoru oblasti, které nejsou v jednotném souboru pravidel
dostatečně pokryty? 25)
Máte za to, že jsou pravomoci evropských orgánů dohledu dostatečné k
zajištění systematického dohledu? Jaká další opatření týkající se
dohledu na úrovni EU by materiálně přispěla k rozvoji unie
kapitálových trhů? 26)
Existují plánované změny v oblasti pravidel pro vlastnictví cenných
papírů, které by mohly s ohledem na získané zkušenosti přispět k
větší integraci kapitálových trhů v rámci EU? 27)
Jaká opatření by mohla být přijata ke zlepšení
přeshraničních toků nástrojů zajištění? Je
zapotřebí přijmout opatření ke zlepšení přeshraniční
právní vymahatelnosti zajištění a přeshraničního uzavírání dohod
o závěrečném započtení? 28)
Jaké jsou hlavní překážky, které pro integrované kapitálové trhy vyplývají
z práva obchodních společností, a to včetně správy a řízení
společností? Existují cílená opatření, jež by napomohla tyto
překážky odstranit? 29)
Jaké specifické aspekty insolvenčního práva by bylo zapotřebí
harmonizovat za účelem podpory vzniku celoevropského kapitálového trhu? 30)
Jaké překážky existují v oblasti zdanění, které by se měly
prioritně přezkoumat, aby se v rámci EU přispělo ke vzniku
integrovanějších kapitálových trhů a robustnějším strukturám
financování na úrovni obchodních společností? Jaké jsou k tomu
zapotřebí nástroje? 31)
Jak může EU nejlépe podporovat to, aby trh rozvíjel nové technologie a
podnikatelské modely, které by byly přínosem pro integrované a efektivní
kapitálové trhy? 32) Existují ještě další
záležitosti, které nejsou uvedeny v této zelené knize a vyžadují podle vašeho
názoru přijetí opatření tak, aby se dosáhlo vzniku unie kapitálových
trhů? Pokud ano, o jaké záležitosti se jedná a jaká opatření
vyžadují? Oddíl 5: Další kroky Komise
na základě výsledků této konzultace zváží prioritní opatření
potřebná k tomu, aby byly do roku 2019 položeny základní stavební kameny
integrované, řádně regulované, transparentní a likvidní unie
kapitálových trhů pro všech 28 členských států. Opatření
EU by vedle podpory případných iniciativ vycházejících od účastníků
na trhu mohla mít formu nelegislativních opatření, právních
předpisů, opatření souvisejících s dodržováním pravidel
hospodářské soutěže nebo s jejich případným porušením, jakož i
formu doporučení určených jednotlivým členským státům v
rámci evropského semestru. Komise vyzývá členské státy, aby zvážily, zda
existují překážky vyvolané vnitrostátními právními předpisy nebo
ustálenou praxí a jak je nejlépe odstranit. Zúčastněné
strany se vyzývají, aby do 13. května 2015 zaslaly své odpovědi na
otázky uvedené v této zelené knize prostřednictvím elektronického
dotazníku: http://ec.europa.eu/finance/consultations/2015/capital-markets-union/index_en.htm
Evropská komise v průběhu konzultací:
zapojí
do této diskuse Evropský parlament, aby získala přímou zpětnou
vazbu od jeho poslanců,
vyzve
členské státy k tomu, aby zorganizovaly konzultace a setkání s
veřejností a poslanci vnitrostátních parlamentů za účelem
podpory diskuse o unii kapitálových trhů na vnitrostátní úrovni a
transparentním
a vyváženým způsobem zorganizuje pracovní semináře za
účelem konzultací s odborníky se specifickou technickou specializací
(např. akademickými pracovníky, účastníky na trhu), aby získala
informovaný pohled na specifické záležitosti.
V létě 2015 Komise
zorganizuje konferenci, na níž tuto konzultaci uzavře. Akční plán o
unii kapitálových trhů bude zveřejněn v druhé polovině roku
2015. [1] Například právní
předpisy týkající se trhů finančních nástrojů (MiFID II), zneužívání
trhu (MAR/MAD), správců alternativních investičních fondů
(AIFMD), infrastruktury evropských trhů (EMIR) a centrálních
depozitářů cenných papírů (CSDR). [2] COM(2014) 903 final,
26.11.2014. [3] Statistický
balíček ECMI 2014. [4] Součást
programu REFIT (Program pro účelnost a účinnost právních
předpisů – Regulatory Fitness and Performance Programme). [5] SIFMA/AFME,
tabulky evropských strukturovaných finančních údajů (4.
čtvrtletí 2014). [6] Návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro strategické
investice a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU)
č. 1316/2013 (COM(2015)10). [7] Viz zpráva ICMA za
třetí čtvrtletí roku 2014. [8] V
souvislosti s investicemi do infrastruktury mohou významnou úlohu hrát také
evropské strukturální a investiční fondy (ESIF), a to za předpokladu,
že jsou splněna všechna kritéria způsobilosti. [9] Jako je např.
mnohostranný obchodní systém (MOS). [10] Viz COM(2015) 10 final,
článek 9. [11] COM(2014)
172. [12] Směrnice
2014/91/EU. [13] Směrnice
2011/61/EU, kterou se mění směrnice 2003/41/ES a 2009/65/ES a
nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010. [14] Směrnice
2009/138/ES. [15] Akt Komise v
přenesené pravomoci o ukazateli krytí likvidity (LCR) upravuje
samostatně pro oblast obezřetnostní regulace bank zvýšené pobídky
týkající se investic do infrastruktury a do malých a středních
podniků, které by usnadnily investice do těchto podniků. [16]
http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-14-578_en.htm [17] Spojené království,
Německo, Švédsko, Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Francie a Španělsko. [18] Nařízení
(EU) č. 345/2013. [19]
Nařízení (EU) č. 346/2013. [20] Nařízení (EU)
č. 1303/2013. [21] Nařízení (EU)
č. 1287/2013. [22] 2014/C
19/04. [23] Business
angels jsou jednotliví investoři, kteří mají většinou
zkušenosti z podnikání a poskytují kapitál na zahájení činnosti. [24] Fact Book 2014, Evropská asociace
fondů a asset managementu. [25] Směrnice
2014/65/EU, kterou se mění směrnice 2002/92/ES a směrnice
2011/61/EU. [26] COM(2014) 509. [27] COM(2010) 343. [28] EU rovněž usiluje o to, aby ve svých dohodách o obchodu a
investicích zakotvila dostatečné záruky týkající se náležité ochrany v
některých oblastech (např. bezpečnost, zdraví, ochrana životního
prostředí a kulturní rozmanitost). [29] COM(2014) 509. [30] Nařízení (EU)
č. 648/2012. [31] Nařízení (EU) č. 575/2013 , kterým
se mění nařízení (EU) č. 648/2012. [32] Směrnice
2006/46/ES. [33] Směrnice
2007/36/ES. [34]
KOM(2010) 284 a KOM(2011) 164. [35] Například
nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 a směrnice 2005/56/ES. [36] V roce 2015 nahradí
nařízení (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení zdokonalený právní
nástroj. [37]
Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2014) 61 final. [38]
Doporučení Komise C(2014) 1500. [39] Bílá
kniha – „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé
důchody“, byla schválena dne 16. února 2012 a vycházela z konzultací
ohledně zelené knihy z roku 2010. Bílá kniha uvádí přehled
problémů týkajících se přiměřenosti a udržitelnosti
důchodových systémů a předkládá celou řadu politických
opatření na úrovni EU. [40] CPB (2014), „Studie o
daňových pobídkách v oblasti výzkumu a vývoje“, Taxation papers
č. 52. [41] http://www.accenture.com/SiteCollectionDocuments/PDF/Accenture-Rise-of-Fintech-New-York.pdf