EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52014XC0620(01)

Sdělení Komise – Kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem

Úř. věst. C 188, 20.6.2014, p. 4–12 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

20.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 188/4


SDĚLENÍ KOMISE

Kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem

(2014/C 188/02)

1.   ÚVOD

1.

Toto sdělení obsahuje pokyny, jak podle pravidel pro státní podporu posuzovat veřejné financování významných projektů společného evropského zájmu.

2.

Významné projekty společného evropského zájmu mohou díky pozitivnímu efektu přelévání, který ovlivňuje vnitřní trh a společnost v Unii, velmi významně přispět k hospodářskému růstu, vytváření pracovních míst a posílení konkurenceschopnosti ve prospěch průmyslu a hospodářství Unie.

3.

Významné projekty společného evropského zájmu umožní spojit vědomosti, odborné znalosti, finanční zdroje a hospodářsky aktivní subjekty v celé Unii a překonat tak významná selhání trhu nebo systémové nedostatky a společenské problémy, které by nebylo možné řešit jinak. Jejich úkolem je spojit veřejný a soukromý sektor, aby bylo možné realizovat projekty velkého rozsahu, které jsou důležitým přínosem pro Unii a její občany.

4.

Významné projekty společného evropského zájmu mohou být relevantní pro veškeré politiky a opatření, které splňují společné evropské cíle, zejména co se týče cílů strategie Evropa 2020 (1), stěžejních iniciativ Unie a oblastí, jež jsou klíčové pro hospodářský růst, jako jsou klíčové základní technologie (Key Enabling Technologies, KET) (2).

5.

Iniciativa k modernizaci státní podpory (3) vyzývá, aby byla státní podpora zaměřena na cíle společného evropského zájmu v souladu s prioritami strategie Evropa 2020 a mohla tak řešit selhání trhu nebo jiné významné systémové nedostatky, které brání podpoře růstu, zaměstnanosti a vývoji integrovaného, dynamického a konkurenceschopného vnitřního trhu. Pro zavádění významných projektů společného evropského zájmu je často nutná velká angažovanost veřejných orgánů, neboť trh by jinak takové projekty nefinancoval. Toto sdělení stanoví pravidla použitelná pro veřejné financování těchto projektů, které představují státní podporu, aby se zajistilo, že na vnitřním trhu zůstanou zachovány rovné podmínky.

6.

Pravidla pro veřejné financování významných projektů společného evropského zájmu jsou již stanovena v Rámci Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (4) a v Pokynech Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (5), které jsou vodítkem pro použití čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie („Smlouvy“). Modernizace státní podpory je dobrou příležitostí k tomu, aby byly stávající pokyny aktualizovány a konsolidovány v jediném dokumentu a zároveň byly sladěny s cíli strategie Evropa 2020 a cíli modernizace státní podpory a aby se jejich použití rozšířilo i na jiné oblasti, ve kterých by takové pokyny mohly být zapotřebí. Toto sdělení proto nahrazuje všechna stávající ustanovení o dotčených významných projektech. Sdělení tak členským státům poskytuje konkrétní a mezioborové pokyny, jejichž cílem je napomoci rozvoji významných projektů spolupráce, které podporují společné evropské zájmy.

7.

Na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy mohou být podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu, považovány za slučitelné s vnitřním trhem. V souladu s tím toto sdělení stanoví pokyny ohledně kritérií, která Komise bude používat při posouzení státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu. Sdělení nejprve definuje oblast své působnosti a následně uvádí seznam kritérií, která Komise použije při posouzení povahy a důležitosti, které tyto projekty mají pro použití čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy. Dále vysvětluje, jak bude Komise posuzovat slučitelnost veřejného financování významných projektů společného evropského zájmu podle pravidel státní podpory.

8.

Tímto sdělením se nevylučuje možnost, že podpora napomáhající realizaci významných projektů společného evropského zájmu může být rovněž považována za slučitelnou s vnitřním trhem na základě jiných ustanovení Smlouvy, zejména čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, a jejich prováděcích pravidel. Rámec pro státní podporu je v současnosti modernizován, aby se členským státům nabídlo více možností pro dotování významných projektů, které v různých oblastech napravují selhání trhu a problémy ohledně soudržnosti, aby se podpořil udržitelný růst a zaměstnanost. Jelikož však jeho ustanovení nemusí v plném rozsahu pokrývat relevanci, zvláštnosti a charakteristiky významných projektů společného evropského zájmu, obsahuje toto sdělení specifická ustanovení o způsobilosti, slučitelnosti a postupech.

2.   OBLAST PŮSOBNOSTI

9.

Toto sdělení se vztahuje na významné projekty společného evropského zájmu ve všech hospodářských odvětvích.

10.

Tato sdělení se nevztahuje na:

a)

opatření zahrnující podporu ve prospěch podniků v obtížích ve smyslu pokynů pro záchranu a restrukturalizaci (6) nebo jakýchkoli následných pokynů v pozměněném nebo nahrazeném znění;

b)

opatření zahrnující podporu ve prospěch podniků, na které byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná s vnitřním trhem;

c)

opatření zahrnující podporu, která podmínkami, které jsou s nimi spojené, nebo způsobem svého financování vedou nutně k porušení práva Unie (7), zejména:

opatření podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce mít ústředí v příslušném členském státě nebo být usazen převážně v tomto členském státě,

opatření podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce používat domácí zboží nebo služby,

opatření podpory omezující možnost příjemce využívat v jiných členských státech výsledků výzkumu, vývoje a inovací.

3.   KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI

11.

Pro určení, zda se na projekt vztahuje čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, se použijí následující kritéria:

3.1   Definice projektu

12.

Návrh na udělení podpory se týká jediného projektu, u kterého jsou jasně definované cíle, jakož i podmínky týkající se provedení, včetně jeho účastníků a financování (8).

13.

Za způsobilý může Komise rovněž považovat „integrovaný projekt“, tedy skupinu jednotlivých projektů, které jsou součástí společné struktury, plánu nebo programu, jež mají stejný cíl a uplatňují jednotný systémový přístup. Jednotlivé složky integrovaného projektu se mohou týkat odlišných úrovní dodavatelského řetězce, musí se však vzájemně doplňovat a být nezbytné pro dosažení významného evropského cíle (9).

3.2   Společný evropský zájem

3.2.1   Obecná kumulativní kritéria

14.

Projekt musí přispívat konkrétním, jasným a identifikovatelným způsobem k jednomu nebo více cílům Unie a musí mít významný přínos pro konkurenceschopnost Unie a udržitelný růst a zároveň řešit společenské výzvy nebo vytvářet hodnoty v celé Unii.

15.

Projekt musí být pro cíle Unie významným přínosem, například tím, že má velký význam pro strategii Evropa 2020, evropský výzkumný prostor, evropskou strategii pro klíčové základní technologie (KET) (10), energetickou strategii pro Evropu (11), rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 (12), evropskou strategii pro zajištění dodávek energie (13), elektronickou strategii pro Evropu, transevropské dopravní a energetické sítě, stěžejní iniciativy Unie (např. Unie inovací (14), Digitální agenda pro Evropu (15), Evropa účinněji využívající zdroje (16) nebo Průmyslová politika pro éru globalizace (17)).

16.

Projekt obvykle musí zahrnovat více než jeden členský stát (18) a užitek by z něj neměly mít pouze členské státy, které ho financují, nýbrž velká část Unie. Přínosy projektu musí být jasně vymezeny konkrétním a identifikovatelným způsobem (19).

17.

Z projektu nesmí mít užitek pouze dotčené podniky či odvětví, nýbrž projekt musí mít díky pozitivním účinkům přelévání, které jsou jasně definovány konkrétním a identifikovatelným způsobem, širší význam a využití pro evropské hospodářství nebo společnost (např. mít systémové účinky na více úrovních hodnotového řetězce nebo na navazujících trzích nebo mít alternativní využití v jiných odvětvích či v opatřeních na přechod k jiným formám dopravy).

18.

Projekt musí být spolufinancován příjemcem.

19.

Projekt musí respektovat zásadu, že budou postupně odstraněny dotace, které škodí životnímu prostředí, jak připomíná Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (20), jakož i několik závěrů Rady (21).

3.2.2   Obecné pozitivní ukazatele

20.

Komise upřednostní projekt, který kromě splnění kumulativních kritérií uvedených v oddíle 3.2.1 bude vykazovat následující:

a)

bude navržen tak, aby se ho mohly účastnit všechny členské státy, které o to mají zájem, při zohlednění typu projektu, sledovaného cíle a potřeb financování;

b)

jeho plánování se účastnila Komise nebo jakýkoli právní subjekt, který Komise pověřila svými pravomocemi, jako například Evropská investiční banka;

c)

do jeho výběru byla zapojena Komise nebo jakýkoli právní subjekt, který Komise pověřila svými pravomocemi, pokud tento subjekt jedná za tímto účelem pouze jako prováděcí struktura;

d)

jeho řízení se účastní Komise – nebo jakýkoli právní subjekt, který Komise pověřila svými pravomocemi – a několik členských států;

e)

v rámci projektu dochází k důležité vzájemné spolupráci, pokud jde o počet partnerů, zapojení organizací z různých odvětví nebo zapojení podniků různé velikosti;

f)

má být spolufinancován některým z fondů Unie (22).

3.2.3   Zvláštní kritéria

21.

Projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací musí mít výraznou inovační povahu nebo mít pro tuto oblast významnou přidanou hodnotu s ohledem na stav techniky v dotčeném odvětví.

22.

Projekty zahrnující průmyslové využívání musí umožňovat vývoj nového produktu nebo služby, který je spojen s intenzivním výzkumem či je významně inovativní, a/nebo zavedení zásadně inovačního výrobního procesu. Za významné projekty společného evropského zájmu se nepovažují pravidelné modernizace stávajících zařízení bez inovativního rozměru ani vývoj novějších verzí stávajících produktů.

23.

Projekty v oblasti životního prostředí, energetiky či dopravy musí mít buď velký význam pro strategie Unie týkající se životního prostředí, energetiky (včetně zajištění dodávek energie) či dopravy, nebo musí mít velký přínos pro vnitřní trh, včetně těchto konkrétních i jiných odvětví.

3.3   Význam projektu

24.

Aby se projekt kvalifikoval jako významný projekt společného evropského zájmu, musí být důležitý kvantitativně i kvalitativně. Měl by být obzvláště rozsáhlý nebo mít velkou oblast působnosti a/nebo obnášet vysoká technologická či finanční rizika.

4.   KRITÉRIA SLUČITELNOSTI

25.

Komise při posuzování slučitelnosti podpory s vnitřním trhem, která má napomoci realizaci významného projektu společného evropského zájmu na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, zohlední následující kritéria (23):

26.

Komise provede test vyváženosti, aby mohla posoudit, zda očekávané pozitivní účinky převažují nad možnými negativními účinky, jak je uvedeno níže.

27.

Vzhledem k povaze projektu může Komise usoudit, že pokud projekt splňuje kritéria způsobilosti uvedená výše v oddíle 3, lze předpokládat, že existuje selhání trhu nebo jiný významný systémový nedostatek, jakož i to, že projekt přispívá ke společnému evropskému zájmu.

4.1   Nezbytnost a přiměřenost podpory

28.

Podpora nesmí dotovat náklady na projekt, které by podniku stejně vznikly, a nesmí kompenzovat běžné podnikatelské riziko spojené s hospodářskou činností. Bez podpory by nemělo být možné projekt realizovat, nebo by projekt byl realizován v menším rozsahu nebo působnosti či jiným způsobem, což by významně omezilo jeho očekávané přínosy (24). Podpora bude považována za přiměřenou, pouze pokud by nebylo možné dosáhnout stejného výsledku s nižší podporou.

29.

Členský stát musí Komisi poskytnout příslušné informace týkající se podporovaného projektu, jakož i úplný popis srovnávacího scénáře, který líčí situaci, kdy příjemce od žádného členského státu podporu nezískal. Srovnávací scénář může spočívat v neexistenci alternativního projektu nebo v existence jasně definovaného a dostatečně spolehlivého alternativního projektu, o kterém příjemce uvažuje v rámci svého rozhodovacího procesu, a může se týkat alternativního projektu, jenž je zcela nebo částečně prováděn mimo Unii.

30.

Pokud neexistuje alternativní projekt, Komise ověří, že výše podpory nepřesahuje minimum nezbytné pro dostatečnou ziskovost podporovaného projektu, například tím, že umožní dosáhnout míry vnitřní návratnosti (IRR), jež odpovídá referenční nebo minimální úrovni pro dané odvětví nebo podnik. Pro tyto účely lze rovněž použít výši obvyklé míry návratnosti, kterou příjemce vyžaduje u jiných investičních projektů podobného druhu, výši celkových nákladů na kapitál nebo výši návratnosti obvykle dosahovanou v dotčeném průmyslovém odvětví. Musí být zohledněny všechny relevantní očekávané náklady a přínosy za celou dobu trvání projektu.

31.

Maximální výše podpory se stanoví s ohledem na zjištěnou mezeru ve financování ve vztahu k způsobilým nákladům. Pokud to lze odůvodnit na základě analýzy mezery ve financování, intenzita podpory může dosáhnout až 100 % způsobilých nákladů. Mezerou ve financování se rozumí rozdíl mezi pozitivními a zápornými peněžními toky během celé doby trvání investice, diskontované na jejich současnou hodnotu za použití vhodného diskontního faktoru, který odráží míru návratnosti, kterou příjemce nutně potřebuje pro realizaci projektu, zejména vzhledem k souvisejícím rizikům. Způsobilými náklady jsou náklady stanovené v příloze (25).

32.

Pokud se prokáže (například prostřednictvím interních dokumentů podniku), že se příjemce podpory musí jasně rozhodnout, zda realizuje podporovaný projekt nebo alternativní projekt bez podpory, Komise porovná očekávanou čistou současnou hodnotu investice do podporovaného projektu se srovnávacím scénářem, přičemž zohlední pravděpodobnost, že nastanou jiné obchodní scénáře.

33.

Ve své analýze Komise přihlédne k těmto skutečnostem:

a)    specifikaci zamýšlené změny : je třeba, aby členský stát dostatečně upřesnil změnu chování, která se očekává v důsledku poskytnutí státní podpory, tj. zda se zahájí nový projekt nebo projekt bude rozsáhlejší, rozšíří se jeho působnost či bude rychleji dokončen. Změna chování se určí tak, že se porovnají očekávané výsledky a rozsah zamýšlených prací s podporou a bez ní. Rozdíl mezi oběma scénáři ukazuje dopad opatření podpory a jeho motivační účinek;

b)    úrovni ziskovosti : podpora má s větší pravděpodobností motivační účinek tehdy, pokud by projekt sám o sobě nebyl dost ziskový na to, aby jej soukromý podnik uskutečnil, ačkoli by znamenal značný přínos pro společnost.

34.

Aby Komise mohla reagovat na skutečné nebo možné přímé či nepřímé narušení mezinárodního obchodu, může zohlednit skutečnost, že soutěžitelé usazení mimo Unii přímo nebo nepřímo (v minulých třech letech) obdrželi nebo mají obdržet na stejné projekty podporu stejné intenzity. Pokud je však pravděpodobné, že k narušení mezinárodního obchodu dojde vzhledem ke zvláštní povaze dotyčného odvětví po více než třech letech, lze v souladu s tím rozhodné období prodloužit. Je-li to možné, poskytne dotčený členský stát Komisi dostatečné informace, aby mohla posoudit situaci, zejména nutnost vzít v úvahu konkurenční výhodu, kterou má soutěžitel ze třetí země. Pokud Komise nemá důkazy o udělené nebo navrhované podpoře, může rozhodnout rovněž na základě nepřímých důkazů.

35.

Při shromažďování důkazů může Komise využít svých vyšetřovacích pravomocí (26).

36.

Nástroj podpory musí být vybrán s ohledem na selhání trhu nebo jiný významný systémový nedostatek, který má daný nástroj napravit. Pokud je například hlavním problémem obtížný přístup k financování, měly by členské státy zpravidla zvolit podporu v oblasti likvidity, např. úvěr nebo záruku (27). Je-li rovněž nutné zajistit podniku do určité míry sdílení rizika, zvoleným nástrojem podpory by obvykle měla být vratná záloha. Použití nástrojů vratné zálohy bude obecně považováno za pozitivní ukazatel.

37.

Pokud je to relevantní, musí být při analýze vzaty v úvahu cíle bezpečnosti dodávek energie a energetické účinnosti.

38.

Komise bude upřednostňovat projekty, na kterých se budou významně vlastním příspěvkem spolupodílet příjemci či nezávislí soukromí investoři. Hodnota příspěvku ve formě hmotného a nehmotného majetku, jakož i pozemků se vypočítá na základě tržní ceny.

39.

Výběr příjemců, který proběhne na základě konkurenčního, transparentního a nediskriminačního nabídkového řízení, bude považován za pozitivní ukazatel.

4.2   Předcházení nepřípustnému narušení hospodářské soutěže a ověření vyváženosti

40.

Členský stát by měl doložit, že navrhované opatření podpory je vhodným nástrojem politiky pro řešení cíle projektu. Opatření podpory nebude považováno za vhodné, pokud je možné dosáhnout stejného výsledku pomocí jiných nástrojů politiky nebo jiných typů nástrojů podpory, které méně narušují hospodářskou soutěž.

41.

K tomu, aby byla podpora slučitelná s vnitřním trhem, musí být negativní účinky opatření podpory narušující hospodářskou soutěž a mající dopad na obchod mezi členskými státy omezeny a vyváženy pozitivními účinky, které přispívají k plnění cíle společného evropského zájmu.

42.

Při posuzování negativních dopadů opatření podpory se Komise ve své analýze zaměří na předvídatelný dopad, který by tato podpora mohla mít na hospodářskou soutěž mezi podniky na dotčených výrobkových trzích (včetně předcházejících či navazujících trhů) a na riziko nadměrné kapacity.

43.

Komise posoudí riziko omezení přístupu na trh a riziko dominantního postavení, a to zejména v případě, kdy se výsledky výzkumu dále nešíří nebo se šíří jen v omezené míře. Projekty zahrnující výstavbu infrastruktury (28) musí k této infrastruktuře zajistit otevřený a nediskriminační přístup a nediskriminační stanovení cen (29).

44.

Komise posoudí potenciální negativní účinky na obchod, včetně rizika, že členské státy mezi sebou začnou soutěžit v poskytování dotací, k čemuž může dojít zejména v souvislosti s výběrem místa realizace projektu.

4.3   Transparentnost

45.

Členské státy zajistí, že na webové stránce obsahující komplexní informace o státní podpoře budou na vnitrostátní nebo regionální úrovni zveřejňovány tyto informace:

a)

znění opatření podpory a jeho prováděcích ustanovení nebo příslušný odkaz na ně;

b)

totožnost orgánu nebo orgánů, které podporu poskytují;

c)

totožnost jednotlivých příjemců, forma a výše podpory pro každého příjemce, datum udělení podpory, typ podniku (malé a střední podniky/velké podniky), region, ve kterém je příjemce usazen (na úrovni NUTS II) a hlavní hospodářské odvětví, ve kterém podnik-příjemce provozuje svou činnost (na úrovni skupiny NACE) (30).

46.

Od tohoto požadavku lze upustit, pokud výše udělené jednotlivé podpory nepřekračuje 500 000 EUR. Tyto informace musí být zveřejněny po přijetí rozhodnutí o poskytnutí podpory, musí se uchovávat po dobu alespoň deseti let a musí být bez omezení dostupné široké veřejnosti (31). Od členských států se nevyžaduje, aby výše uvedené informace poskytovaly před 1. červencem 2016.

5.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

5.1   Oznamovací povinnost

47.

Podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy musí členské státy předem informovat Komisi o záměrech poskytnout státní podporu nebo ji upravit, a to i v souvislosti s významným projektem společného evropského zájmu.

48.

Členské státy, které se účastní stejných významných projektů společného evropského zájmu, se vyzývají, aby Komisi předkládaly oznámení společně, pokud je to možné.

5.2   Hodnocení ex post a podávání zpráv

49.

O realizaci projektu musí být podávány pravidelné zpráv. Komise může případně požadovat, aby bylo provedeno hodnocení ex post.

5.3.   Vstup v platnost, doba platnosti a revize

50.

Toto sdělení se použije ode dne 1. července 2014 do 31. prosince 2020.

51.

Zásady uvedené v tomto sdělení Komise použije na všechny oznámené projekty podpory, o nichž má rozhodovat po zveřejnění tohoto sdělení v Úředním věstníku Evropské unie, a to i v případě projektů, které byly oznámeny před tímto zveřejněním.

52.

V souladu s oznámením Komise o stanovení použitelných pravidel pro posouzení protiprávní státní podpory (32) použije Komise v případě neoznámené podpory toto sdělení, jestliže byla podpora udělena po vstupu tohoto sdělení v platnost; ve všech ostatních případech použije pravidla, jež platila v době, kdy byla podpora udělena.

53.

Komise může kdykoli rozhodnout o změně tohoto sdělení, jestliže to bude nutné z důvodů souvisejících s politikou hospodářské soutěže či v zájmu zohlednění jiných politik Unie, mezinárodních závazků, vývoje na trzích nebo z jiných opodstatněných důvodů.


(1)  Sdělení Komise Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010.

(2)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Evropská strategie pro klíčové technologie – cesta k růstu a zaměstnanosti“, COM(2012) 341 final, 26.6.2012.

(3)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů– Modernizace státní podpory v EU, COM(2012) 209 final, 8.5.2012.

(4)  Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1).

(5)  Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (Úř. věst. C 82, 1.4.2008, s. 1).

(6)  Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2). Jak je vysvětleno v bodě 20 uvedených pokynů, vzhledem k tomu, že je ohrožena jeho vlastní existence, nemůže být podnik v obtížích považován za prostředek pro prosazování jiných politických cílů, dokud není zajištěna jeho životaschopnost.

(7)  Viz například věc C-156/98, Německo v. Komise, Sb. rozh. 2000, s. I-6857, bod 78, a věc C-333/07, Régie Networks v. Rhone Alpes Bourgogne, Sb. rozh. 2008, s. I-10807, body 94–116.

(8)  Pokud v oblasti výzkumu a vývoje není možné jasně od sebe oddělit dva nebo více projektů, a zejména pokud tyto projekty nemají samostatně vyhlídky na technologický úspěch, musí být považovány za projekt jediný. Podpora pro projekt, která povede pouze ke změně jeho místa provádění v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP), aniž by se změnila jeho povaha, velikost nebo působnost, nebude považována za slučitelnou s vnitřním trhem.

(9)  „Jediný projekt“ a „integrovaný projekt“ se dále označují jako „projekt“.

(10)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Evropská strategie pro klíčové technologie – cesta k růstu a zaměstnanosti“, COM(2012) 341 final, 26.6.2012.

(11)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Energie 2020 – strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii“, KOM(2010) 639 v konečném znění.

(12)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Rámec politiky pro oblast klimatu a energetiky v období 2020-2030“, COM(2014) 15 final.

(13)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – „Evropská strategie v oblasti energetické bezpečnosti“, COM(2014) 330 final.

(14)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací“, KOM(2010) 546 v konečném znění, 6.10.2010.

(15)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Digitální agenda pro Evropu“, KOM(2010) 245 v konečném znění/2, 26.8.2010.

(16)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“, KOM(2011) 21 v konečném znění, 26.1.2011.

(17)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“, KOM(2010) 614 v konečném znění, 28.10.2010.

(18)  S výjimkou propojené výzkumné infrastruktury a projektů TEN-T, které mají již ze své podstaty nadnárodní význam, neboť jsou součástí fyzicky spojené přeshraniční sítě nebo jsou zásadní pro posílení přeshraničního řízení dopravy či interoperability.

(19)  Pouhá skutečnost, že projekt uskutečňují podniky v různých zemích nebo že výzkumnou infrastrukturu následně využívají podniky usazené v různých členských státech, nepostačuje pro to, aby byl projekt kvalifikován jako významný projekt společného evropského zájmu. Soudní dvůr potvrdil politiku Komise, podle které se lze domnívat, že projekt může být definován jako projekt společného evropského zájmu pro účely čl. 107 odst. 3 písm. b), pokud je součástí nadnárodního evropského programu, který společně podporuje více vlád členských států, nebo vznikl společnou akcí několika členských států s cílem bojovat proti společné hrozbě. Spojené věci C-62/87 a 72/87 Exécutif regional wallon a SA Glaverbel v. Commission, Sb. rozh. 1988, s. 1573, bod 22.

(20)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“, KOM(2011) 571 v konečném znění, 20.9.2011.

(21)  Například závěry Evropské rady ze dne 23. května 2013 potvrdily nutnost postupně zrušit dotace, jež škodí životnímu prostředí či hospodářství (včetně dotací na fosilní paliva), a usnadnit tak investice do nové a inteligentní energetické infrastruktury.

(22)  Financování Unie, které centrálně řídí orgány, agentury, společné podniky nebo jiné instituce Unie a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členského státu, nepředstavuje státní podporu.

(23)  Podle Soudního dvora má Komise při posuzování této slučitelnosti významných projektů společného evropského zájmu diskreční pravomoc. Spojené věci C-62/87 a 72/87 Exécutif regional wallon a SA Glaverbel v. Commission, Sb. rozh. 1988, s. 1573, bod 21.

(24)  Žádost o podporu musí být podána před zahájením prací na projektu, čímž se rozumí buď zahájení stavebních prací na investici, nebo první pevný závazek týkající se objednávky zařízení, nebo jiný závazek, který činí investici nevratnou, a to podle toho, co nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažuje nákup pozemků a přípravné práce, jako např. získání povolení a provádění předběžných studií proveditelnosti.

(25)  V případě integrovaného projektu musí být způsobilé náklady podrobně popsány na úrovni každého jednotlivého projektu.

(26)  Viz čl. 1 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 734/2013 ze dne 22. července 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 204, 31.7.2013, s. 15).

(27)  Podpora ve formě záruky musí být časově omezená a podpora ve formě úvěrů musí být podmíněna lhůtami jejich splatnosti.

(28)  Aby se předešlo pochybnostem, pilotní linky se nepovažují za infrastrukturu.

(29)  Projekt, který zahrnuje energetickou infrastrukturu, by měl podléhat regulaci sazeb a přístupu a požadavkům na oddělení podle právních předpisů v oblasti vnitřního trhu.

(30)  S výjimkou obchodních tajemství a jiných důvěrných informací, a to pouze v řádně odůvodněných případech a v souladu s dohodou Komise (sdělení Komise K(2003) 4582 o profesním tajemství v rozhodnutích o státních podporách (Úř. věst. C 297, 9.12.2003, s. 6)).

(31)  Tyto informace se zveřejňují do šesti měsíců od data poskytnutí podpory. V případě protiprávní podpory budou členské státy muset zajistit, aby tyto informace byly zveřejněny ex post, nejméně však do šesti měsíců ode dne, kdy Komise přijme rozhodnutí. Informace musí být dostupné ve formátu, který umožňuje vyhledávat a získávat údaje a snadno je uveřejňovat na internetu, například ve formátu CSV nebo XML.

(32)  Oznámení Komise o stanovení použitelných pravidel pro posuzování protiprávní státní podpory (Úř. věst. C 119, 22.5.2002, s. 22).


PŘÍLOHA

ZPŮSOBILÉ NÁKLADY

a)

Studie proveditelnosti, včetně přípravných technických studií, a náklady na získání povolení nezbytných pro realizaci projektu.

b)

Náklady na nástroje a vybavení (včetně instalace a dopravních prostředků) v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Pokud nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě řádných účetních postupů.

c)

Náklady na pořízení (nebo stavbu) budov, infrastruktury a pozemků v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Pokud se tyto náklady určují s ohledem na hodnotu obchodního převodu nebo skutečně vzniklé investiční náklady (na rozdíl od amortizačních nákladů), měla by se zbytková hodnota pozemků, budov nebo infrastruktury odečíst od částky chybějících finančních prostředků, a to buď ex ante, nebo ex post.

d)

Náklady na další materiál, dodávky a podobné produkty, které jsou pro daný projekt nezbytné.

e)

Náklady na získání, uznání a obranu patentů a jiného nehmotného majetku. Náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu.

f)

Náklady na zaměstnance a správní náklady (včetně režijních nákladů), které vznikly bezprostředně v rámci výzkumu, vývoje a inovací, včetně činností v rámci výzkumu, vývoje a inovací souvisejících s prvním průmyslovým využitím (1), nebo v případě projektu infrastruktury náklady vzniklé během výstavby dané infrastruktury.

g)

Kapitálové a operační výdaje (kapitálové výdaje (CAPEX) a provozní náklady (OPEX)) v případě podpory pro projekt, jehož cílem je první průmyslové využití, pokud k průmyslovému využití dochází díky výzkumné, vývojové a inovační činnosti (2) a pokud průmyslové využití rovněž samo zahrnuje velmi důležitou složku výzkumné, vývojové a inovační činnosti, která je nezbytným prvkem pro úspěšnou realizaci projektu. Operační výdaje se musí vztahovat na tuto složku projektu.

h)

Jiné náklady mohou být uznány, pokud jsou odůvodněny a pokud jsou neoddělitelně spjaté s realizací projektu, s výjimkou provozních nákladů, na něž se nevztahuje písmeno g).


(1)  Prvním průmyslovým využitím se rozumí rozšíření pilotních zařízení nebo zcela nové vybavení a zařízení, jež se týkají kroků po pilotní fázi, včetně testovací fáze, nikoli však hromadné výroby ani komerčního prodeje.

(2)  První průmyslové využití nemusí uskutečnit stejný subjekt, který prováděl výzkumnou, vývojovou a inovační činnost, pokud prvně uvedený získá práva na využívání výsledků z předchozí výzkumné, vývojové a inovační činnosti a pokud jsou jak tyto výzkumné, vývojové a inovační činnosti, tak i první průmyslové využití zahrnuty do projektu a jsou oznámeny společně.


Top