DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Hlavním cílem tohoto návrhu je přispět k omezení financování ozbrojených skupin a bezpečnostních sil[1] z výnosů z nerostných surovin získaných v oblastech postižených konflikty či vysoce rizikových oblastech, a to prostřednictvím podpory a další propagace postupů zodpovědného získávání nerostných surovin společnostmi EU ve vztahu k cínu, tantalu, wolframu a zlatu pocházejícím z těchto oblastí. Návrh vychází z existujících mezinárodních rámců a zásad pro náležitou péči.

Obecné souvislosti

V současné době existují mezinárodní opatření na podporu zodpovědného získávání nerostných surovin v oblastech ohrožených nebo postižených ozbrojeným konfliktem. Dvě nejznámější opatření byla přijata v letech 2011 a 2010: v roce 2011 Pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí (pokyny OECD pro náležitou péči) a v roce 2010 oddíl 1502 právního předpisu USA – Dodd-Frankova zákona o reformě finančních trhů a ochraně spotřebitele.

První z nich se nevztahuje na konkrétní zemi nebo region a stanoví postupy, které musí dodržovat země, jež chtějí vytvořit kapacity v oblasti zodpovědného získávání nerostných surovin. Ačkoliv je k dispozici především společnostem v jurisdikci OECD, jsou pokyny pro náležitou péči také zdrojem inspirace pro účast společností vyvíjejících významnou zpracovatelskou nebo obchodní činnost v rámci dodavatelských řetězců nerostných surovin – zlata, cínu, tantalu a wolframu. V roce 2011 přijala EU v rámci OECD politický závazek podporovat další využívání uvedených pokynů.

Dodd–Frankův zákon se zaměřuje na Demokratickou republiku Kongo (DRK) a devět sousedních zemí. Oddíl 1502 zákona vyžaduje, aby společnosti obchodované na burzách cenných papírů v USA, které používají nerostné suroviny, které přispívají k financování konfliktů, tzv. „konfliktní minerály“[2], podávaly Komisi pro cenné papíry a burzy zprávy o původu takovýchto minerálů a o příslušných opatřeních náležité péče. Příprava těchto zpráv vyžaduje rozsáhlé prošetření dodavatelského řetězce. Společnosti obchodované na burzách v USA se na své dodavatelé, včetně těch z EU, stále častěji obracejí s žádostí o příslušné informace a důkazy o provádění náležité péče. Jednou z obchodních reakcí na zákon bylo přesměrování obchodu mimo střední Afriku, což mělo dopad na místní trhy se zlatem, cínem, tantalem a wolframem. Legálně těžené nerostné suroviny se na trhy USA a EU dostávají s určitými obtížemi.

Obchod s konfliktními minerály je velice dobře zdokumentován v případě DRK a je předmětem rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1952 (2010). Avšak další případy se hojně vyskytují i jinde v Africe, Asii a Latinské Americe a problém rovněž přerůstá rámec OECD. V červnu 2013 vedoucí představitelé skupiny G8 vyjádřili svůj závazek[3] zvýšit transparentnost v těžebním průmyslu.

V souvislosti s tím Evropská komise a vysoká představitelka usilují o vytvoření komplexního rámce EU pro zodpovědné získávání nerostných surovin. Toto úsilí navazuje na usnesení Evropského parlamentu z roku 2010 vyzývající EU k tomu, aby přijímala příslušné právní předpisy po vzoru právního předpisu USA, jakož i na dvě sdělení z roku 2011 a z roku 2012[4], v nichž byl oznámen záměr Komise hledat způsoby, jak zlepšit transparentnost dodavatelského řetězce. Tento legislativní návrh proto bude doplněn sdělením, které podrobně popisuje další politická opatření, jejichž uplatnění by mohlo uvedený problém řešit v co největší šíři.

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Stávající iniciativy EU týkající se přírodních zdrojů, finanční transparentnosti a řízení mezinárodního obchodu s diamanty vnímavého ke konfliktům a lesnictví:

– Nařízení Rady (ES) č. 2368/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se provádí Kimberleyský systém certifikace pro mezinárodní obchod se surovými diamanty.

– Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.

– Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Cílem návrhu, který je v souladu s níže uvedenými aspekty, je přispět k dosažení cílů zahraniční politiky EU a podpořit rozvojovou strategii pro lepší správu, udržitelné řízení a prosazování práva v souvislosti s využíváním přírodních zdrojů pocházejících z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí, které produkují nerostné suroviny, a také podpořit politiky společnosti z EU a politiky podniků v oblasti sociální odpovědnosti, které podnikům doporučují zmírnit jakékoli možné negativní dopady, které mohou mít na společnost, a tedy věnovat pozornost jakémukoliv případnému porušování lidských práv.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými stranami

V období od prosince 2012 do června 2013 se uskutečnily rozsáhlé konzultace, které zahrnovaly veřejnou konzultaci na webových stránkách i řadu setkání se zainteresovanými subjekty. V polovině září 2013 byla dokončena hodnotící studie týkající se nákladů na dodržování zásad náležité péče, její prospěšnosti a souvisejících dopadů na vybrané hospodářské subjekty v souvislosti se zodpovědným získáváním nerostných surovin.

Shrnutí výsledků veřejné konzultace a konečná zpráva o hodnotící studii budou zveřejněny na internetových stránkách Komise souběžně s tímto návrhem.

Komise provedla posouzení dopadů navržených možností politiky, přičemž zohlednila výsledky veřejné konzultace a hodnotící studii, což vyvrcholilo zveřejněním zprávy. Bylo zváženo následujících šest možností:

· Možnost 1 – samostatné sdělení EU

Tato možnost zahrnuje následující opatření, jež budou součástí společného sdělení Komise a vysoké představitelky: i) přijímání pokynů OECD pro náležitou péči by prosazovala vnitrostátní kontaktní místa a síť Enterprise Europe Network (EEN); ii) veřejné zakázky EU: uplatnění doložek o plnění ve veřejných zakázkách na příslušné produkty (např. počítače, mobilní telefony) uzavřených Komisí a členskými státy EU; iii) finanční podpora stávajících programů OECD; iv) podpora Komise pro „prohlášení o záměru“ ze strany evropského průmyslu a v) mezivládní opatření.

· Možnost 2 – použití „měkkého“ práva

Tato možnost kombinuje opatření popsaná v možnosti 1 s doporučením Rady zvýšit povědomí a podporovat dobrovolné přijímání pokynů OECD pro náležitou péči ze strany evropských podniků, zejména v případě těch podniků, na které se ještě nevztahuje povinný režim třetí země.

· Možnost 3 – nařízení, kterým se stanoví povinnosti podle certifikačního postupu „zodpovědný dovozce EU“ založeného na pokynech OECD pro náležitou péči – DOBROVOLNÁ

Tato možnost kombinuje opatření uvedená v možnosti 1 s nařízením, které se zaměřuje na všechny dovozce působící v EU dovážející rudy cínu, tantalu, wolframu a odvozené kovy a zlato, a to bez ohledu na původ produktů. Nařízení při stanovení povinností pro dovozce působící v EU, kteří se rozhodnou provádět autocertifikaci na základě jimi vydaných prohlášení o shodě jako zodpovědní dovozci rud cínu, tantalu, wolframu a odvozených kovů a zlata, vychází z pokynů OECD pro náležitou péči.

I když je nařízení dobrovolné, mají dovozci působící v EU, kteří se rozhodnou provádět autocertifikaci, povinnost začlenit do svých systémů řízení všechny prvky pokynů OECD pro náležitou péči, a to prostřednictvím: i) udržování systému pro kontroly a transparentnost dodavatelského řetězce nerostných surovin, do kterého patří mj. země původu suroviny a subjekty zabývající se tavením/rafinací; ii) určení a posouzení rizik v dodavatelském řetězci z hlediska politiky OECD pro modelový dodavatelský řetězec; iii) navržení a provádění strategie pro řešení zjištěných rizik; iv) získání auditních záruk od nezávislé třetí strany v souvislosti s náležitou péčí v dodavatelském řetězci a v) veřejných zpráv o náležité péči v dodavatelském řetězci.

Dovozce v EU, který je držitelem autocertifikace, je povinen oznámit každoročně příslušným orgánům členského státu totožnost a zeměpisnou polohu subjektů zabývajících se tavením/rafinací v jeho dodavatelském řetězci. Na tomto základě bude vypracován seznam EU obsahující zodpovědné subjekty zabývající se tavením/rafinací, které sídlí v EU nebo do EU dodávají.

Uvedený režim bude po třech letech, nebo pokud to dostupné informace umožní, i dříve, vyhodnocen a výsledky budou použity při rozhodování o budoucím přístupu EU a pro účely změny regulačního rámce, který by se mohl případně stát povinným, a to na základě dalšího posouzení dopadů.

· Možnost 4 – nařízení, kterým se stanoví povinnosti podle certifikačního postupu „zodpovědný dovozce EU“ založeného na pokynech OECD pro náležitou péči – POVINNÁ

Tato možnost kombinuje opatření uvedená v možnosti 1 se závaznou verzí nařízení popsaného v možnosti 3, v rámci kterého by povinnostem podle tohoto nařízení podléhali všichni dovozci rud cínu, tantalu, wolframu a odvozených kovů a zlata působící v EU.

· Možnost 5 – směrnice, kterou se stanoví povinnosti pro společnosti obchodované v EU založené na pokynech OECD pro náležitou péči

Tato možnost kombinuje opatření uvedená v možnosti 1 se směrnicí, jež se zaměřuje na téměř 1 000 společností obchodovaných v EU, které v rámci svého dodavatelského řetězce používají cín, tantal, wolfram a zlato, a to bez ohledu na jejich původ.

Směrnice by definovala povinnosti společností obchodovaných v EU začlenit pokyny OECD pro náležitou péči do svých systému řízení prostřednictvím i) udržování systému pro kontroly a transparentnost dodavatelského řetězce nerostných surovin, do kterého patří mj. země původu suroviny a subjekty zabývající se tavením/rafinací; ii) určení a posouzení rizik v dodavatelském řetězci z hlediska politiky OECD pro modelový dodavatelský řetězec; iii) navržení a provádění strategie pro řešení zjištěných rizik; iv) získání auditu náležité péče v dodavatelském řetězci společnosti obchodované v EU provedeného nezávislou třetí stranou. v) veřejných zpráv o náležité péči v dodavatelském řetězci.

Společnosti obchodované v EU by měly příslušným orgánům členských států sdělit výsledky nezávislého auditu provedeného třetí stranou.

· Možnost 6 – zákaz dovozu, pokud dovozci nerostných surovin působící v EU nejsou schopni prokázat dodržení pokynů OECD pro náležitou péči

Tato možnost vychází z opatření uvedených v možnosti 1 a navíc by vyžadovala, aby dovozci působící v EU povinně prokazovali dodržení pokynů OECD pro náležitou péči. Dovozci budou mít na trh EU přístup, pokud poskytnou celním orgánům členských států důkazy o dodržení pokynů.

Tato možnost by se řídila přístupem použitým v Kimberleyském systému certifikace zaměřeném na obchod se surovými diamanty a v nařízení Rady (ES) č. 2368/2002 ze dne 20. prosince 2002 založeném na čl. 133 Smlouvy o ES (nyní čl. 207 SFEU), kterým se stanoví pravidla pro dovoz a vývoz surových diamantů. V tomto případě mezinárodní dohoda podporuje zákaz dovozu tzv. „konfliktních diamantů“.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Shrnutí navrhovaných opatření

Navrhovaným opatřením je možnost 3. Zaměřuje se na všechny hospodářské subjekty EU dovážející cín, tantal, wolfram a jejich rudy a zlato na trh EU. Definuje požadavky kladené na dovozce, aby mohli provádět autocertifikaci jako zodpovědní dovozci dotčených nerostných surovin a kovů. Návrh je založen na rámci pro náležitou péči umožňujícím dovozcům působícím v EU, aby uplatňovali zásady a postupy uvedené v pokynech OECD pro náležitou péči, čímž usiluje o řešení rizika financování ozbrojených skupin a bezpečnostních sil a omezuje další nepříznivé dopady, včetně závažných zneužití spojených s těžbou, přepravou nebo obchodem s dotčenými nerostnými surovinami.

Rámec pro náležitou péči ukládá zodpovědným dovozcům nerostných surovin a kovů povinnost vytvořit pevný systém řízení podniku; určit a posoudit rizika v dodavatelském řetězci; navrhnout a provádět strategie pro řešení zjištěných rizik; vykonávat nezávislé audity náležité péče v dodavatelském řetězci prováděné třetí stranou, a to v určených bodech dodavatelského řetězce a informovat o náležité péči v zásobovacím řetězci.

Kromě toho mají zodpovědní dovozci těchto nerostných surovin a kovů povinnost ve vhodných případech každoročně oznamovat totožnost subjektů zabývajících se tavením a/nebo rafinací, kteří jsou jejich dodavateli, a také poskytnout auditní záruky od nezávislé třetí strany a předat je příslušným orgánům členských států a odběratelům v povýrobní části dodavatelského řetězce, s náležitým ohledem na obchodní tajemství a jiná rizika týkající se hospodářské soutěže.

Cílem návrhu je přispět k omezení financování ozbrojených skupin a bezpečnostních sil z výnosů z nerostných surovin v oblastech postižených konflikty či vysoce rizikových oblastech tím, že hospodářské subjekty EU dovážející nerostné suroviny a kovy, na které se vztahuje toto nařízení, z takovýchto oblasti motivuje k tomu, aby tak činily zodpovědně a usnadňovaly úsilí odběratelů v povýrobní části dodavatelského řetězce o náležitou péči.

Na základě informací poskytnutých příslušným orgánům zveřejní EU každoročně po konzultaci s OECD seznam zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací, které získávají nerostné suroviny v souladu s tímto nařízením.

Právní základ

Článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Zásady subsidiarity a proporcionality

Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. Je však třeba poznamenat, že vzhledem k výše uvedeným problémům zajišťuje opatření na úrovni EU ve srovnání s jednotlivými opatřeními členských států větší kritické množství a globální pákový efekt.

Zásada proporcionality vyžaduje, aby byl každý zásah cílený a nepřekračoval rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů. Tento princip je vodicím prvkem přípravy tohoto návrhu od identifikace a hodnocení alternativních možností politiky až po vypracování legislativního návrhu.

Volba nástroje

Navrhovaným nástrojem je nařízení, aby byla zajištěna nejvyšší úroveň harmonizace mezi členskými státy a výkon dostatečné pravomoci nad zúčastněnými subjekty a aby byl zaručen pákový efekt, pokud jde o uvádění totožnosti subjektů zabývajících se tavením a rafinací.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh má omezený finanční dopad na rozpočet Unie, co se týká správních účelů.

2014/0059 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje systém Unie pro autocertifikaci zodpovědných dovozců cínu, tantalu, wolframu, jejich rud a zlata, které pocházejí z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí, založenou na náležité péči v rámci dodavatelského řetězce

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 207 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům,

(1) Navzdory tomu, že přírodní nerostné suroviny mají v oblastech postižených konflikty nebo vysoce rizikových oblastech velký rozvojový potenciál, mohou být příčinou sporů, pokud příjmy z nich přispívají k vypuknutí nebo pokračování násilných konfliktů, což narušuje vnitrostátní úsilí o rozvoj, řádnou správu a právní stát. V těchto oblastech je pro mír a stabilitu zásadní prolomení spojitosti mezi konflikty a nelegálním využíváním nerostných surovin.

(2) Tento problém se týká regionů s velkým nerostným bohatstvím, kde se řešením otázky související s úsilím o minimalizaci financování ozbrojených skupin a bezpečnostních sil zabývají vlády a mezinárodní organizace společně s hospodářskými subjekty a organizacemi občanské společnosti.

(3) Unie se aktivně podílí na iniciativě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímž cílem je urychlit zodpovědné získávání minerálů z oblastí postižených konflikty, a na jejímž základě byl zahájen proces vedoucí k přijetí Pokynů OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí (pokyny OECD pro náležitou péči[5]), včetně dodatků o cínu, tantalu a wolframu, a o zlatu. V květnu 2011 ministerská rada OECD doporučila, aby bylo dodržování těchto pokynů aktivně podporováno.

(4) Pojem zodpovědné získávání nerostných surovin je uveden v aktualizovaných pokynech OECD pro nadnárodní společnosti[6] a je v souladu obecnými zásadami Organizace spojených národů (OSN) v oblasti podnikání a lidských práv[7]. Tyto dokumenty mají za úkol prosazení postupů náležité péče v dodavatelském řetězci v případech, kdy podniky získávají nerostné suroviny z regionů postižených konflikty a nestabilitou. Na nejvyšší mezinárodní úrovni se konkrétně na Demokratickou republiku Kongo (DRK) a sousední země ve střední Africe zaměřila rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1952 (2010), která vyzvala k dodržování zásad náležité péče v dodavatelském řetězci; dodržování pokynů OECD pro náležitou péči podporuje v návaznosti na rezoluci Rady bezpečnosti č. 1952 (2010) rovněž skupina odborníků OSN pro DRK.

(5) Vedle vícestranných iniciativ přijali dne 15. prosince 2010 v Lusace vedoucí představitelé států a vlád z oblasti Velkých jezer politický závazek bojovat proti nelegálnímu využívání přírodních zdrojů v regionu a schválili mimo jiné regionální certifikační mechanismus založený na pokynech OECD pro náležitou péči.

(6) Komise ve svém sdělení z roku 2008[8] uznala, že zabezpečení spolehlivého a nenarušovaného přístupu k surovinám je důležitým faktorem pro konkurenceschopnost EU. Iniciativa v oblasti surovin je integrovaná strategie, jejímž cílem je reagovat na různé problémy týkající se přístupu k neenergetickým nezemědělským surovinám. Iniciativa v oblasti surovin uznává a podporuje finanční transparentnost, jakož i transparentnost dodavatelského řetězce, a uplatňování norem sociální odpovědnosti podniků.

(7) Dne 7. října 2010 schválil Evropský parlament usnesení vyzývající Unii přijímat právní předpisy po vzoru zákona USA o „konfliktních minerálech“, známého jako oddíl 1502 Dodd-Frankova zákona o reformě finančních trhů a ochraně spotřebitele; a Komise ve svých sděleních z let 2011[9] a 2012[10] oznámila svůj záměr zabývat se způsoby, jak zlepšit transparentnost v dodavatelském řetězci, včetně aspektů náležité péče. Ve sdělení z roku 2012 a v souladu se závazkem, který učinila na zasedání rady ministrů OECD v květnu 2011, se Komise rovněž zasazovala o větší podporu a využívání pokynů OECD pro nadnárodní podniky a pokynů OECD pro náležitou péči, a to i mimo členské státy OECD.

(8) Občané Unie a subjekty občanské společnosti upozornily na skutečnost, že společnosti působící v jurisdikci Unie nejsou postihovány za své potenciální spojení s nezákonnou těžbou a obchodem s nerostnými surovinami z oblastí postižených konflikty. Důsledkem je, že takovéto nerostné suroviny, potenciálně přítomné ve spotřebitelských výrobcích, spojují spotřebitele s konflikty mimo Unii. Občané proto požádali, zejména prostřednictvím petic, aby byly Evropskému parlamentu a Radě navrženy právní předpisy zakládající odpovědnost společností podle pokynů vytvořených OSN a OECD.

(9) V kontextu tohoto nařízení je náležitá péče v dodavatelském řetězci soustavným, proaktivním a reaktivním procesem, jehož prostřednictvím hospodářské subjekty monitorují a spravují svůj nákup a prodej s cílem zajistit, aby nepřispívaly ke vzniku či prohlubovaní konfliktů a jejich nepříznivých dopadů.

(10) Audit postupů, které společnost zavedla pro náležitou péči v dodavatelském řetězci, provedený třetí stranou zajišťuje důvěryhodnost, což je přínosné pro společnosti v povýrobní části dodavatelského řetězce a přispívá ke zlepšení postupů náležité péče v předvýrobní části dodavatelského řetězce.

(11) Společnost veřejným informováním o svých politikách a postupech náležité péče v dodavatelském řetězci zajišťuje nezbytnou transparentnost, která vytváří důvěru veřejnosti v opatření, která podniky používají.

(12) Společnosti v Unii vyjádřily svůj zájem o zodpovědné získávání nerostných surovin v rámci veřejné konzultace a poskytly informace o stávajících systémech v rámci odvětví navržených v zájmu splnění jejich cílů v oblasti sociální odpovědnosti podniků, požadavků zákazníků a v zájmu zabezpečení svých dodávek. Společností Unie nicméně oznámily rovněž řadu obtíží při uplatňování náležité péče v dodavatelském řetězci způsobených rozsáhlostí a složitostí celosvětových dodavatelských řetězců zahrnujících velký počet hospodářských subjektů, které často nemají dostatečné povědomí nebo jsou z etického hlediska neuvědomělé. Komise by měla sledovat náklady spojené se zodpovědným získáváním a jejich možný dopad na konkurenceschopnost, zejména pro malé a střední podniky.

(13) Subjekty zabývající se tavením a rafinací jsou důležitou součástí světových dodavatelských řetězců nerostných surovin, neboť jsou obvykle posledním článkem, kde může být náležitá péče účinně zajištěna prostřednictvím shromažďování, poskytování a ověřování informací týkajících se původu nerostných surovin a důkazního řetězce. Po této zpracovatelské fázi je zpětné vysledování původu nerostů často považováno za neproveditelné. Unijní seznam zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací by proto mohl společnostem v povýrobní části poskytnout transparentnost a jistotu, pokud jde postupy náležité péče v dodavatelském řetězci.

(14) Příslušné orgány členských států jsou odpovědné za zajištění jednotného dodržování autocertifikace ze strany zodpovědných dovozců, a to prostřednictvím vhodných následných kontrol s cílem ověřit, zda zodpovědní dovozci nerostných surovin a /nebo kovů v působnosti tohoto nařízení, kteří provedli autocertifikaci, dodržují závazky náležité péče v dodavatelském řetězci. Záznamy o takovýchto kontrolách se uchovávají nejméně 5 let. Členské státy jsou odpovědné za stanovení pravidel vztahujících se na porušení ustanovení tohoto nařízení.

(15) Aby byly zajištěny vhodné podmínky provádění tohoto nařízení, prováděcí pravomoci by měly být svěřeny Komisi. Prováděcí pravomoci týkající se seznamu zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací a seznamu příslušných orgánů členských států by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011[11].

(16) Komise by měla pravidelně podávat Radě a Evropskému parlamentu zprávy o účinnosti systému. Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých šest let by měla Komise přezkoumat jeho fungování a účinnost, a to včetně přezkumu podpory zodpovědného získávání nerostných surovin, na které se vztahuje, z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí. Zprávy mohou být případně doplněny o příslušné legislativní návrhy, které mohou obsahovat závazná opatření.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.           Tímto nařízením se zřizuje systém Unie pro autocertifikaci založenou na náležité péči v rámci dodavatelského řetězce s cílem omezit možnosti ozbrojených skupin a bezpečnostních sil[12] podílet se na obchodu s cínem, tantalem, wolframem, jejich rudami a zlatem. Je navržen tak, aby zajistil transparentnost a jistotu, pokud jde o dodavatelské postupy dovozců a subjektů zabývajících se tavením a rafinací, jež získávají nerostné suroviny z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí.

2.           Toto nařízení stanoví povinnost týkající se náležité péče v dodavatelském řetězci pro dovozce působící v Unii, kteří se rozhodnou provádět autocertifikaci jako zodpovědní dovozci nerostů nebo kovů sestávajících z cínu, tantalu, wolframu a zlata, nebo tyto prvky obsahujících, jak je stanoveno v příloze I.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:

a)           „nerostnými surovinami“ se rozumí rudy a koncentráty obsahující cín, tantal a wolfram, a zlato, jak je uvedeno v příloze I;

b)           „kovy“ se rozumí kovy, které sestávají z cínu, tantalu, wolframu, a zlata, nebo tyto prvky obsahují, jak je uvedeno v příloze I;

c)           „dodavatelským řetězcem nerostných surovin“ se rozumí systém zahrnující činnosti, organizace, zainteresované subjekty, technologie, informace, zdroje a služby související s přemísťováním a zpracováním nerostných surovin, a to počínaje místem těžby a konče jejich začleněním do konečného výrobku;

d)           „důkazním řetězcem nebo systémem zpětného sledování dodavatelského řetězce“ se rozumí záznam sledu subjektů, které mají nerostné suroviny a kovy v držení v průběhu jejich pohybu v dodavatelském řetězci;

e)           „oblastmi postiženými konflikty či vysoce rizikovými oblastmi“ se rozumí oblasti, v nichž probíhá ozbrojený konflikt či přetrvává nestabilita po ukončení konfliktu, jakož i oblasti, ve kterých je státní správa a bezpečnost slabá nebo neexistuje, jak je tomu v případě zhroucených států, a oblasti, ve kterých dochází k všeobecně rozšířenému a systematickému porušování mezinárodního práva, včetně porušování lidských práv;

f)            „povýrobní částí“ se rozumí část dodavatelského řetězce od subjektů zabývajících se tavením nebo rafinací po koncové uživatele;

g)           „dovozcem“ se rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která deklaruje nerostné suroviny nebo kovy, na které se vztahuje toto nařízení, za účelem jejich propuštění do volného oběhu ve smyslu čl. 79 nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992[13];

h)           „zodpovědným dovozcem“ se rozumí každý dovozce, který se rozhodne provádět autocertifikaci podle pravidel stanovených v tomto nařízení;

i)            „autocertifikací“ se rozumí prohlášení o dodržování povinností týkajících se systémů řízení, řízení rizik, auditů prováděných třetí stranou a poskytování informací, jak je uvedeno v tomto nařízení;

j)            „mechanismem pro stížnosti“ se rozumí mechanismus časného varování před riziky, který libovolnému zainteresovanému subjektu nebo oznamovateli umožní, aby vyjádřil obavy ohledně okolností těžby nerostných surovin, obchodování a manipulace s nimi a jejich vývozu v oblastech postižených konflikty či vysoce rizikových oblastech;

k)           „politikou modelového dodavatelského řetězce“ se rozumí politika vymezená v příloze II pokynů OECD pro náležitou péči, v níž jsou shrnuty závažné nepříznivé dopady, které mohou souviset s těžbou, obchodováním, manipulací a vývozem nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí;

l)            „plánem řízení rizik“ se rozumí písemný dokument dovozců, který vznikl v reakci na zjištěná rizika v dodavatelském řetězci, vycházející z přílohy III pokynů OECD pro náležitou péči[14];

m)          „tavením a rafinací“ se rozumí metody těžební metalurgie zahrnující zpracovatelské postupy, jejichž cílem je z rudy či z koncentrátu vyprodukovat příslušný kov;

n)           „předvýrobní částí“ se rozumí část dodavatelského řetězce nerostných surovin od místa těžby po subjekty zabývající se tavením nebo rafinací včetně;

o)           „náležitou péčí v dodavatelském řetězci“ se rozumí povinnosti zodpovědných dovozců cínu, tantalu a wolframu, jejich rud, a zlata související s jejich systémy řízení, řízením rizik, audity prováděnými třetí stranou a poskytováním informací s cílem zjistit a řešit skutečná a potenciální rizika spojená s oblastmi postiženými konflikty či vysoce rizikovými oblastmi, aby předešli negativním dopadům souvisejícím s jejich činnostmi, které se týkají získávání nerostných surovin, nebo je zmírnili;

p)           „zodpovědnými subjekty zabývajícími se tavením nebo rafinací“ se rozumí subjekty zabývající se tavením nebo rafinací v dodavatelském řetězci zodpovědného dovozce;

q)           „příslušnými orgány členských států“ se rozumí jeden nebo více určených orgánů s auditními schopnostmi a znalostmi, pokud jde o suroviny a průmyslové postupy.

Článek 3

Autocertifikace zodpovědných dovozců

1.           Každý dovozce nerostných surovin nebo kovů, na které se vztahuje toto nařízení, může provést autocertifikaci jako zodpovědný dovozce tak, že příslušnému orgánu členského státu oznámí, že dodržuje povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci stanovené v tomto nařízení. Oznámení musí obsahovat dokumentaci, v níž dovozce potvrzuje své dodržování povinností, včetně výsledků nezávislých auditů provedených třetí stranou.

2.           Příslušné orgány členských států musí provádět vhodné následné kontroly, aby bylo zajištěno, že zodpovědní dovozci nerostných surovin nebo kovů spadajících do působnosti tohoto nařízení, kteří provedli autocertifikaci, dodržují své povinnosti podle článků 4, 5, 6, a 7 tohoto nařízení.

Článek 4

Závazky související se systémem řízení

Zodpovědný dovozce nerostných surovin nebo kovů spadajících do působnosti tohoto nařízení:

a)           přijme a dodavatelům a veřejnosti jasně představí svou politiku pro dodavatelský řetězec nerostných surovin a kovů potenciálně pocházejících z oblastí postižených konflikty nebo vysoce rizikových oblastí;

b)           zapracuje do své politiky pro dodavatelský řetězec normy pro provádění náležité péče v dodavatelském řetězci, které jsou v souladu s normami stanovenými v politice modelového dodavatelského řetězce v příloze II pokynů OECD pro náležitou péči;

c)           provede strukturalizaci svých vnitřních systémů řízení s cílem podpořit náležitou péči v dodavatelském řetězci, a to tak, že vedoucí pracovníky pověří dohledem nad postupy náležité péče v dodavatelském řetězci a také tím, aby vedli záznamy po dobu nejméně 5 let;

d)           posílí svou spolupráci s dodavateli začleněním své politiky dodavatelského řetězce do smluv a dohod s dodavateli v souladu s přílohou II pokynů OECD pro náležitou péči;

e)           vytvoří na úrovni společnosti mechanismus pro stížnosti jako systém časného varování před riziky nebo takový mechanismus zajistí prostřednictvím dohody o spolupráci s jinými společnostmi nebo organizacemi nebo usnadněním využívání externího odborníka nebo subjektu (například veřejného ochránce práv);

f)            provozuje v souvislosti s nerostnými surovinami důkazní řetězec nebo systém zpětného sledování dodavatelského řetězce, který prostřednictvím dokumentace poskytuje tyto informace:

i)       popis nerostné suroviny, včetně jejího obchodního názvu a typu,

ii)      jméno a adresu dodavatele dovozce,

iii)     zemi původu nerostných surovin,

iv)     datum a objem těžby vyjádřený objemově nebo hmotnostně,

v)      pokud nerostné suroviny pocházejí z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí, doplňující informace, jako například údaje o dolu původu nerostné suroviny; údaje o lokalitě, kde byly nerostné suroviny konsolidovány, obchodovány a zpracovány; a údaje o zaplacených daních, poplatcích a licenčních poplatcích, v souladu se specifickými doporučeními pro společnosti v předvýrobní části dodavatelského řetězce, jak je stanoveno v pokynech OECD pro náležitou péči;

g)           provozuje v souvislosti s kovy důkazní řetězec nebo systém zpětného sledování dodavatelského řetězce, který prostřednictvím dokumentace poskytuje tyto informace:

i)       popis kovu, včetně jeho obchodního názvu a typu,

ii)      jméno a adresu dodavatele dovozce,

iii)     jméno a adresu subjektů zabývajících se tavením nebo rafinací v rámci dodavatelského řetězce dovozců,

iv)     záznam ze zpráv o auditu provedeného třetí stranou u subjektů zabývajících se tavením nebo rafinací,

v)      země původu nerostných surovin v dodavatelském řetězci subjektů zabývajících se tavením nebo rafinací,

vi)     pokud kovy vznikly z nerostných surovin pocházejících z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí, musí být poskytnuty dodatečné informace v souladu s konkrétními doporučeními pro společnosti v povýrobní části dodavatelského řetězce, jak je stanoveno v pokynech OECD pro náležitou péči.

Článek 5

Povinnosti vyplývající z řízení rizik

1.           Zodpovědný dovozce nerostných surovin nebo kovů spadajících do působnosti tohoto nařízení:

a)      na základě informací poskytnutých podle článku 4 určí a posoudí rizika nepříznivých dopadů ve svém dodavatelském řetězci nerostných surovin, a to podle norem své politiky dodavatelského řetězce, v souladu s přílohou II a doporučeními týkajícími se náležité péče obsaženými v pokynech OECD pro náležitou péči;

b)      provede strategii pro řešení zjištěných rizik navrženou tak, aby zabránila negativním dopadům nebo je zmírnila, a to prostřednictvím:

i)       oznámení závěrů posouzení rizik dodavatelského řetězce určeným vyšším vedoucím pracovníkům,

ii)      přijetí opatření k řízení rizik v souladu s přílohou II a doporučeními pro náležitou péči uvedenými v pokynech OECD pro náležitou péči, s přihlédnutím ke své schopnosti ovlivňovat, a v případě nutnosti podniknout kroky s cílem vyvinout tlak na dodavatele, kteří mohou nejúčinněji zabránit zjištěnému riziku nebo je zmírnit, a to tak, aby bylo možné

a)       pokračovat v obchodování a současně zavádět měřitelná opatření pro zmírnění rizika,

b)      dočasně pozastavit obchodování a současně provádět stávající měřitelná opatření pro zmírnění rizika nebo

c)       ukončit spolupráci s dodavatelem, pokud úsilí o zmírnění rizik nepřinese žádoucí výsledek,

iii)     provedení plánu řízení rizik, monitorování a sledování provádění úsilí o zmírnění rizik, poskytování příslušných informací určeným vyšším vedoucím pracovníkům a zvážení pozastavení nebo ukončení spolupráce s dodavatelem, pokud úsilí o zmírnění rizik nepřinese žádoucí výsledek,

iv)     provedení dodatečného posouzení skutečností a rizik, a to v případě rizik, která vyžadují zmírnění, nebo pokud se změní situace.

2.           Pokud zodpovědný dovozce provádí opatření pro zmírnění rizika a současně pokračuje v obchodování nebo obchodování dočasně pozastaví, musí konzultovat dodavatele a dotčené zainteresované subjekty, včetně místních a ústředních vládních orgánů, mezinárodních organizací nebo organizací občanské společnosti a dotčených třetích stran, a dohodnout se na strategii pro měřitelné zmírnění rizika v plánu řízení rizik.

3.           Pro účely navržení citlivých strategií pro zmírnění v plánu řízení rizik týkajících se oblastí postižených konflikty nebo vysoce rizikových oblastí využívá zodpovědný dovozce opatření a ukazatele podle přílohy III pokynů OECD pro náležitou péči a zaznamenává postup zlepšování.

Článek 6

Povinnosti týkající se auditu provedeného třetí stranou

Zodpovědný dovozce nerostných surovin nebo kovů, na které se vztahuje toto nařízení, musí provádět audity prostřednictvím nezávislé třetí strany.

Nezávislý audit provedený třetí stranou

a)           zahrnuje v rozsahu auditu všechny činnosti zodpovědného dovozce a jeho postupy a systémy používané k výkonu náležité péče v dodavatelském řetězci ve vztahu k nerostným surovinám nebo kovům, na které se vztahuje toto nařízení, včetně řídicích systémů zodpovědných dovozců, řízení rizik a poskytování informací;

b)           stanoví jako cíl auditu shodu náležité péče v dodavatelském řetězci u zodpovědného dovozce s ustanoveními článků 4, 5 a 7 tohoto nařízení;

c)           dodržuje auditní zásady nezávislosti, povolanosti a odpovědnosti, jak je uvedeno v pokynech OECD pro náležitou péči.

Článek 7

Povinnost poskytovat informace

1.           Nejpozději do 31. března každého roku zodpovědný dovozce nerostných surovin nebo kovů, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, předloží příslušnému orgánu členského státu následující dokumentaci za kalendářní období předchozího roku:

a)      svůj název, adresu, úplné kontaktní údaje a popis svých obchodních aktivit;

b)      oznámení o dodržování povinností stanovených v článcích 4, 5, 6 a 7;

c)      výsledky nezávislých auditů provedených třetí stranou vykonaných v souladu s článkem 6 tohoto nařízení.

2.           Nejpozději do 31. března každého roku zodpovědný dovozce nerostných surovin, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, předloží příslušnému orgánu členského státu dokumentaci za kalendářní období předchozího roku týkající se podílu nerostných surovin, které pocházejí z oblastí postižených konflikty nebo vysoce rizikových oblastí, na celkovém množství zakoupených nerostných surovin, potvrzenou nezávislými audity provedenými třetí stranou v souladu s čl. 6 tohoto nařízení.

3.           Do 31. března každého roku zodpovědný dovozce kovů, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, předloží příslušnému orgánu členského státu následující dokumentaci za kalendářní období předchozího roku:

a)      název a adresu každého ze zodpovědných subjektů zabývajících se tavením nebo rafinací v jeho dodavatelském řetězci;

b)      výsledky nezávislých auditů provedených třetí stranou a týkajících se každého zodpovědného subjektu zabývajícího se tavením nebo rafinací v jeho dodavatelském řetězci provedených v souladu s oblastí působnosti, cíli a zásadami stanovenými v čl. 6 tohoto nařízení;

c)      informace o podílu nerostných surovin, které pocházejí z oblastí postižených konflikty nebo vysoce rizikových oblastí, na celkovém množství nerostných surovin zakoupených každým z uvedených subjektů, potvrzenou nezávislými audity provedenými třetí stranou.

4.           Zodpovědný dovozce nerostných surovin nebo kovů, na které se vztahuje toto nařízení, poskytne subjektům v povýrobní části dodavatelského řetězce, které nakupují přímo od něj, všechny informace získané a udržované podle jeho náležité péče v dodavatelském řetězci, při řádném zohlednění obchodního tajemství a jiných rizik týkajících se hospodářské soutěže.

5.           Zodpovědný dovozce nerostných surovin nebo kovů, na které se vztahuje toto nařízení, každoročně zveřejňuje v co největším rozsahu, a to i prostřednictvím internetu, informace o svých politikách pro náležitou péči v dodavatelském řetězci a postupech pro zodpovědné získávání nerostných surovin. Tato zpráva uvádí opatření přijatá zodpovědným dovozcem k plnění povinností, pokud jde o jeho systém řízení a řízení rizik uvedené v článcích 4 a 5, a obsahuje také souhrnnou zprávu o auditech provedených třetí stranou, včetně jména auditora, při náležitém zohlednění obchodního tajemství a jiných rizik týkajících se hospodářské soutěže.

6.           Do dvou měsíců od obdržení dokumentace předložené podle odstavců 1, 2 a 3 vydá příslušný orgán členského státu oznámení o jejím přijetí.

Článek 8

Seznam zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací

1.           Komise na základě informací, které poskytly členské státy ve svých zprávách podle článku 15, přijímá a zveřejňuje rozhodnutí obsahující seznam s názvy a adresami zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací nerostných surovin spadajících do působnosti tohoto nařízení.

2.           Komise na seznamu uvedeném v odstavci 1 vyznačí ty subjekty zabývající se tavením a rafinací, které, alespoň částečně, získávají nerostné suroviny z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí.

3.           Komise přijme seznam v souladu s šablonou uvedenou v příloze II a podle regulativního postupu stanoveného v čl. 13 odst. 2. Musí být konzultován sekretariát OECD.

4.           Komise včas aktualizuje informace uvedené na seznamu. Komise odstraní ze seznamu názvy subjektů zabývajících se tavením a rafinací, které již nejsou členskými státy považovány za zodpovědné dovozce v souladu s čl. 14 odst. 3, nebo názvy subjektů zabývajících se tavením a rafinací v dodavatelském řetězci dovozců, kteří již nejsou považováni za zodpovědné dovozce.

Článek 9

Příslušné orgány členských států

1.           Každý členský stát určí jeden či několik příslušných orgánů odpovědných za uplatňování tohoto nařízení.

Nejpozději tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost oznámí členské státy Komisi názvy a adresy příslušných orgánů. Členské státy sdělí Komisi všechny změny názvů a adres příslušných orgánů.

2.           Komise přijme rozhodnutí zveřejnit, a to i na internetu, seznam příslušných orgánů podle šablony uvedené v příloze III a v souladu s regulativním postupem podle čl. 13 odst. 2. Komise seznam pravidelně aktualizuje.

3.           Příslušné orgány zajistí účinné a jednotné provádění tohoto nařízení v celé Unii.

Článek 10

Následné kontroly týkající se zodpovědných dovozců

1.           Příslušné orgány členských států provádí vhodné následné kontroly s cílem zajistit, aby zodpovědní dovozci nerostných surovin a kovů spadajících do působnosti tohoto nařízení, kteří provedli autocertifikaci, dodržovali povinnosti stanovené v článcích 4, 5, 6 a 7.

2.           Kontroly uvedené v odstavci 1 se provádějí na základě přístupu založeného na posouzení rizik. Kontroly mohou být taktéž prováděny v případě, že příslušný orgán má k dispozici významné informace, včetně opodstatněných obav třetích osob, týkající se dodržování tohoto nařízení ze strany zodpovědného dovozce.

3.           Kontroly uvedené v odstavci 1 mimo jiné zahrnují:

a)      přezkoumání provádění povinností zodpovědného dovozce týkajících se náležité péče v dodavatelském řetězci, včetně systému řízení, řízení rizik, auditu provedeného třetí stranou a poskytování informací;

b)      prověření dokumentace a záznamů, které prokazují řádné dodržování povinností náležité péče v dodavatelském řetězci;

c)      přezkoumání povinností v oblasti auditu v souladu s oblastí působnosti, cíli a zásadami stanovenými v článku 6;

d)      audity na místě, včetně auditů v terénu.

4.           Zodpovědní dovozci poskytnou veškerou pomoc nezbytnou pro snazší provádění kontrol uvedených v odstavci 1, zejména pokud jde o přístup do svých prostor a předkládání dokumentace a záznamů.

Článek 11

Záznamy o kontrolách zodpovědných dovozců

Příslušné orgány uchovávají záznamy o kontrolách stanovených v čl. 10 odst. 1 s uvedením zejména jejich povahy a výsledků, včetně záznamů o uložení povinnosti zavést nápravná opatření podle čl. 14 odst. 2.

Záznamy o kontrolách provedených příslušnými orgány se uchovávají nejméně 5 let.

Článek 12

Spolupráce mezi orgány

1.           Příslušné orgány si vyměňují informace, a to i se svými celními orgány, týkající se záležitostí souvisejících s autocertifikaci a prováděnými následnými kontrolami.

2.           Příslušné orgány si s příslušnými orgány jiných členských států a s Komisí vyměňují informace o nedostatcích zjištěných kontrolami podle článku 10 a o pravidlech týkajících se porušení povinností podle článku 14.

3.           Spolupráce mezi orgány musí být plně v souladu se směrnicí 95/46/ES a nařízením (ES) č. 45/2001 o ochraně údajů a s ustanoveními nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 týkajícími se zpřístupnění důvěrných informací.

Článek 13

Postup projednávání ve výboru

1.           Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

Článek 14

Pravidla týkající se porušení povinností

1.           Členské státy stanoví pravidla, která se použijí při porušení ustanovení tohoto nařízení.

2.           V případě porušení ustanovení tohoto nařízení uloží příslušné orgány členských států povinnost zavést nápravná opatření, která mají být přijata zodpovědným dovozcem.

3.           V případě, že zodpovědný dovozce nepřijme dostatečná nápravná opatření, vydá příslušný orgán dovozci oznámení o neuznání jeho certifikátu zodpovědného dovozce, pokud jde o nerostné suroviny nebo kovy, na které se vztahuje toto nařízení, a uvědomí o tom Komisi.

4.           Členské státy oznámí příslušná pravidla Komisi a neprodleně ji informují o všech jejich následných změnách.

Článek 15

Podávání zpráv a přezkum

1.           Členské státy předloží Komisi nejpozději do 30. června každého roku zprávu o provádění tohoto nařízení v průběhu předchozího kalendářního roku, včetně všech informací o zodpovědných dovozcích, jak je stanoveno v čl. 7 odst. 1 písm. a), čl. 7 odst. 2 a čl. 7 odst. 3 písm. a) a c).

2.           Na základě těchto informací Komise vypracuje zprávu, která se každé tři roky předloží Evropskému parlamentu a Radě.

3.           Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých šest let Komise přezkoumá jeho fungování a účinnost, a to rovněž pokud jde o podporu a náklady na zodpovědné získávání nerostných surovin, na které se vztahuje, z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o přezkumu.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                  Za Radu

předseda                                                        předseda

 LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje systém Unie pro autocertifikaci zodpovědných dovozců cínu, tantalu, wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí založenou na náležité péči v rámci dodavatelského řetězce.

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[15]

20 – Obchodní politika

1.3. Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[16]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Podpora udržitelného hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje, zejména pro rozvojové země.

1.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č.

3

Příslušné aktivity ABM/ABB

Podpora udržitelného hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje, zaměřená na zelený růst podporující začlenění, a to zejména pro rozvojové země.

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Nevztahuje se na tento návrh

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Nevztahuje se na tento návrh

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Nevztahuje se na tento návrh

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Nevztahuje se na tento návrh

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Nevztahuje se na tento návrh

1.5.4. Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Nevztahuje se na tento návrh

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

– ¨  Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

– ¨  Finanční dopad od RRRR do RRRR

X Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7. Předpokládaný způsob řízení

U rozpočtů na rok 2014 a na další roky

X Přímé řízení Komisí

– x prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

– ¨  prostřednictvím výkonných agentur;

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– ¨ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

– ¨ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

– ¨ EIB a Evropský investiční fond;

– ¨ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

– ¨ veřejnoprávní subjekty;

– ¨ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

– ¨ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

– ¨ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

– Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Nevztahuje se na tento návrh

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Uplatní se standardní mechanismy monitorování a dohledu použitelné v rámci GŘ pro obchod, jako přezkumy na jaře / na podzim, zpráva o zdrojích a týdenní účetní výkaznictví.

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

Nebyla zjištěna žádná zvláštní rizika.

2.2.2. Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Řízení souvisejících výdajů bude podléhat celkovému systému vnitřní kontroly zavedenému na úrovni GŘ pro obchod.

2.2.3. Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Předpokládá se, že očekávaná míra rizika výskytu chyb bude nulová.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Použije se strategie proti podvodům GŘ pro obchod přijatá v listopadu 2013.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo Okruh 5 || RP/NRP ([17]) || zemí ESVO[18] || kandidátských zemí[19] || třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

|| […][XX.YY.YY.YY] || NRP || NE || NE || NE || NE

· Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [...][Název………………………………………...……….] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

|| […][XX.YY.YY.YY] || || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || Číslo || [...][Název……………...……………………………………………………………….]

GŘ: <…….> || || || Rok N[20] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || Závazky || (1) || || || || || || || ||

Platby || (2) || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || Závazky || (1a) || || || || || || || ||

Platby || (2 a) || || || || || || || ||

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[21] || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || || (3) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky pro GŘ <….> || Závazky || =1 + 1a +3 || || || || || || || ||

Platby || =2 + 2a +3 || || || || || || || ||

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky na OKRUH <….> víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || || ||

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || || ||

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || „Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || CELKEM ||

GŘ: OBCHOD || || || ||

Ÿ Lidské zdroje || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 2,1 || || ||

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,26 || 0,06 || 0,06 || 0,06 || 0,06 || 0,06 || 0,06 || 0,62 || || ||

GŘ TRADE CELKEM || Prostředky || 0,56 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 2,72 || || ||

CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,56 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 2,72

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 0,56 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 2,72

Platby || 0,56 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 2,72

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

– x   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

VÝSTUPY

Druh[22] || Průměrné náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Celkový počet || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[23] … || || || || || || || || || || || || || || || ||

— Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

— Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

— Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 … || || || || || || || || || || || || || || || ||

— Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || || || || || ||

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 2,1

Ostatní správní výdaje || 0,26 || 0,06 || 0,06 || 0,06 || 0,06 || 0,06 || 0,06 || 0,62

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,56 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 2,72

Mimo OKRUH 5[24] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM || 0,56 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 0,36 || 2,72

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

|| Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok N

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) || ||

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 2,5 || 2,5 || 2,5 || 2,5 || 2,5

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[25] ||

XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) || || || || ||

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) || || || || ||

XX 01 04 yy[26] || – v ústředí || || || || ||

– při delegacích || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || ||

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || ||

CELKEM || 2,5 || 2,5 || 2,5 || 2,5 || 2,5

20 je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Vypracování a provádění příručky o veřejných zakázkách by si vyžádalo 1 plný pracovní úvazek v několika následujících letech. Kromě toho by si nařízení vyžádalo 1,5 plného pracovního úvazku v souvislosti s prováděcími pokyny.

Externí zaměstnanci ||

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– X  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[27].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

– X  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

¨         dopad na vlastní zdroje

¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka: || Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[28]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek…………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               „Ozbrojené skupiny a bezpečnostní síly“ ve smyslu přílohy II „Pokynů OECD pro náležitou péči “ (OECD (2013), Pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty či vysoce rizikových oblastí: Druhé vydání, vydavatelství OECD. http://dx.doi.org/10.1787/9789264185050-en.

[2]               Americký Dodd-Frankův zákon definuje „konfliktní minerály“ jako kolumbit-tantalit nebo coltan (kovová ruda, ze které se extrahuje tantal); kasiterit (kovová ruda, ze které se extrahuje cín); zlato; wolframit (kovová ruda, ze které se extrahuje wolfram), nebo odvozené suroviny, které přispívají k financování konfliktů v DRK, Angole, Burundi, Středoafrické republice, Konžské republice, Rwandě, Jižním Súdánu, Tanzanii, Ugandě a Zambii.

[3]               Summit nejvyšších představitelů skupiny G8 v Lough Erne, tisková zpráva, odstavec 40, 18. června 2013.

[4]               Komoditní trhy a oblast surovin, KOM(2011) 25 v konečném znění a Obchod, růst a rozvoj, KOM(2012) 22 v konečném znění.

[5]               Pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí: Druhé vydání, vydavatelství OECD (OECD(2013)). http://dx.doi.org/10.1787/9789264185050-en.

[6]               Pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, OECD, vydání z roku 2011.

[7]               Obecné zásady Organizace spojených národů v oblasti podnikání a lidských práv, Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, New York a Ženeva 2011.

[8]               Iniciativa v oblasti surovin – uspokojení kritických potřeb pro růst a zaměstnanost v Evropě, KOM(2008) 699.

[9]               Komoditní trhy a oblast surovin, KOM(2011) 25 v konečném znění.

[10]             Obchod, růst a rozvoj, KOM(2012) 22 v konečném znění.

[11]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

[12]             „Ozbrojené skupiny a bezpečnostní sily“ ve smyslu přílohy II Pokynů OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty či vysoce rizikových oblastí: Druhé vydání, vydavatelství OECD (OECD(2013)). http://dx.doi.org/10.1787/9789264185050-en.

[13]             Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).

[14]             Pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí: Druhé vydání, vydavatelství OECD (OECD(2013)). http://dx.doi.org/10.1787/9789264185050-en.

[15]             ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

[16]             Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[17]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[18]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[19]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[20]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[21]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[22]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[23]             Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[24]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[25]             SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

[26]             Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

[27]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody (na období 2007–2013).

[28]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.

PŘÍLOHA I

Seznam nerostných surovin a kovů, na které se vztahuje nařízení, klasifikovaných podle kombinované nomenklatury

Kód KN || Popis zboží

2609 00 00 || Cínové rudy a koncentráty

2611 00 00 || Wolframové rudy a koncentráty

2615 90 00 || Tantalové rudy a koncentráty

2616 90 00 || Zlaté rudy a koncentráty

2825 90 40 || Oxidy a hydroxidy wolframu

2849 90 30 || Karbidy wolframu

2849 90 50 || Karbidy tantalu

7108 || Zlato, netepané nebo ve formě polotovarů nebo prachu

8001 || Netvářený (surový) cín

8003 00 00 || Tyče, pruty, profily a dráty z cínu

8007 00 || Cín, ostatní výrobky

8101 10 00 || Wolfram, prášek

8101 94 00 || Netvářený (surový) wolfram, včetně tyčí a prutů získaných prostým slinováním

8101 96 00 || Wolframové dráty

8101 99 || Wolframové tyče a pruty, jiné než získané prostým slinováním, profily, dráty, desky, plechy, pásy a fólie a ostatní

8103 20 00 || Netvářený (surový) tantal, včetně tyčí a prutů získaných prostým slinováním; prášek

8103 90 || Tantalové tyče a pruty, jiné než získané prostým slinováním, profily, desky, plechy, pásy a fólie a ostatní

||

PŘÍLOHA II

Šablona seznamu zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací uvedená v článku 8

Sloupec A: || Abecedně seřazené názvy subjektů zabývajících se tavením nebo rafinací

Sloupec B: || Adresa subjektu zabývajícího se tavením nebo rafinací

Sloupec C: || (*) uvede se, zda subjekt zabývající se tavením nebo rafinací získává nerostné suroviny z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí

A || B || C

PŘÍLOHA III

Šablona seznamu příslušných orgánů členských států uvedená v článku 9

Sloupec A: || Abecedně seřazené názvy členských států

Sloupec B: || Název příslušného orgánu

Sloupec C: || Adresa příslušného orgánu

A || B || C