Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52014IE5388

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Průmyslová politika EU pro odvětví výroby potravin a nápojů“

OJ C 332, 8.10.2015, p. 28–35 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

8.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 332/28


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Průmyslová politika EU pro odvětví výroby potravin a nápojů“

(2015/C 332/04)

Zpravodaj:

Ludvík JÍROVEC

Spoluzpravodaj:

Edwin CALLEJA

Dne 10. července 2014 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu

„Odvětví výroby potravin a nápojů“.

Poradní komise pro průmyslové změny, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 4. května 2015.

Na 508. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 27. a 28. května 2015 (jednání dne 27. května), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 151 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 5 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1.   Závěry

1.1.1.   Trendy

V období od současnosti do roku 2050 budou jedněmi z hlavních demografických trendů rostoucí a stárnoucí populace, urbanizace a zvyšující se nerovnost. „Do roku 2050 dosáhne počet obyvatel na světě na 9,1 miliardy, což je o 34 % více než dnes. Téměř k většině tohoto růstu dojde v rozvojových zemích. Urbanizace bude pokračovat zrychleným tempem a zhruba 70 % světové populace bude žít ve městech (oproti dnešním 49 %). Ale ke zvládnutí následného zvýšení poptávky bude muset produkce potravin (bez potravin používaných na výrobu biopaliv) vzrůst o 70 % (1).“

1.1.2.   Úloha evropského potravinářského a nápojového průmyslu

Evropský potravinářský a nápojový průmysl si bude muset vytvořit strategii rozvoje v prostředí nízkého hospodářského růstu, menšího množství přírodních zdrojů, strukturálně vysokých cen komodit a energie a obtížného přístupu ke kapitálu. Jádrem jeho konkurenceschopnosti budou inovace.

Za takové situace musí být toto odvětví uzpůsobeno tak, aby plnilo úkoly, které před ním stojí. Toto stanovisko EHSV se zaměřuje na klíčové oblasti politiky, jimiž je potřeba se zabývat s cílem vytvořit podnikatelsky příznivější prostředí. Ty by měly potravinářskému a nápojovému průmyslu umožnit dosáhnout udržitelného růstu, inovovat a vytvářet pracovní místa a pokračovat přitom v dodávání bezpečných, výživných, vysoce kvalitních a cenově dostupných potravin spotřebitelům.

1.1.3.   Požadavek na odvětvovou průmyslovou politiku pro evropský potravinářský a nápojový průmysl

EHSV důrazně podporuje odvětvovou průmyslovou politiku pro evropský potravinářský a nápojový průmysl, která by byla přizpůsobena jeho specifickým potřebám. Domnívá se, že toho lze dosáhnout prostřednictvím obnoveného mandátu fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce na období 2015–2019 (mandát tohoto fóra skončil dne 31. prosince 2014).

1.2.   Doporučení

EHSV upozorňuje Evropskou komisi, Evropský parlament, Evropskou radu a vlády členských států na níže uvedené prioritní oblasti pro další pokrok evropského potravinářského a nápojového průmyslu. Rovněž upozorňuje společnosti působící v tomto odvětví na iniciativy a opatření, jež jsou zapotřebí z jejich strany.

1.2.1.   Pokrok v dokončování vnitřního trhu

Evropská komise a členské státy EU by měly usilovat o dokončení jednotného trhu, který zajišťuje volný pohyb potravin a nápojů. Je to předpokladem pro zlepšení konkurenceschopnosti podniků vyrábějících potraviny a nápoje v EU, což nutně neznamená přijetí dodatečných právních předpisů, ale podniknutí kroků k lepšímu provádění stávajících předpisů.

Komise by měla mapovat a monitorovat pokrok, pokud jde o:

probíhající provádění programu REFIT pod vedením Komise, jež by mělo přispět k dokončení jednotného trhu pro potraviny, aniž by se přestal brát ohled na existující zásady v podmínkách zaměstnávání pracovníků;

nedávnou reformu SZP, jež musí být provedena tak, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže mezi členskými státy, a způsobem, který stimuluje udržitelnou výrobu;

závazek EU v oblasti učňovského školství, jenž při svém provádění vyžaduje plnou podporu členských států.

1.2.2.   Mezinárodní usnadnění obchodu s potravinami a nápoji

V souladu se svým stanoviskem Obchod a zajišťování potravin (2) ze dne 4. ledna 2010 EHSV připomíná, že zajišťování potravin musí zůstat klíčovým cílem jakýchkoli probíhajících celosvětových obchodních jednání.

EU by se ve svých vyjednávacích strategiích na mezinárodní úrovni měla snažit o odstranění cel na vývoz z EU a usnadnění obchodu prostřednictvím provádění mezinárodně uznaných norem v zemích s nejvyšším potenciálem v oblasti expanze obchodu. Komise by měla:

usilovat o příznivý výsledek dosud neuzavřených významných obchodních dohod EU (zejména s USA, Japonskem a jihoasijskými partnery), neboť mohou přinést značné výhody pro producenty potravin a nápojů z EU;

monitorovat uplatňování platných obchodních dohod;

usilovat o lepší koordinaci mezi dvoustrannými a vícestrannými dohodami;

zajistit reciprocitu v zacházení, jednak v souvislosti se snižováním celních překážek, jednak v souvislosti s odstraňováním necelních překážek, a zaručit, že budou zachovány platné normy EU pro ochranu spotřebitele, životního prostředí a zdraví.

Evropská komise by měla zvýšit svoji podporu pro zvýšení internacionalizace malých a středních podniků. Veřejná podpora je i nadále zásadní, aby bylo možné:

vytvořit příznivé podmínky pro vývoz odstraněním překážek obchodu;

usnadnit přístup k financování obchodu (vývozní úvěr a pojištění);

podporovat propagaci vývozu na základě spolupráce veřejného a soukromého sektoru;

shromažďovat informace týkající se dovozních požadavků ve třetích zemích a předávat je sdružením zastupujícím malé a střední podniky.

1.2.3.   Iniciativy samotného odvětví výroby potravin a nápojů, jejichž cílem je posílení lidských zdrojů a upevnění zaměstnanosti

Je naléhavě zapotřebí, aby si toto odvětví samotné zlepšilo image, zejména u mladých lidí. Nutnost přijímat kvalitnější lidské zdroje by se měla podpořit:

větším množstvím vysoce kvalitních informací o trhu práce v tomto odvětví, které by byly dostupné v členských státech. Pomohl by se tak vyřešit problém rozcházejících se informací, jež mají zaměstnavatelé a potenciální zaměstnanci, a určil a napravil by se nesoulad v nabízených a požadovaných dovednostech;

validací řádných studijních programů ve vysokoškolských institucích, do níž by byli zapojeni zástupci potravinářského a nápojového průmyslu, aby se zachovala relevance odborného vzdělávání;

otevřením učňovských programů všem novým zaměstnancům odvětví výroby potravin a nápojů, nejen výhradně mladým lidem. To je zvláště důležité pro uvolnění potenciálu žen vracejících se na trh práce a starších pracovníků usilujících o změnu profesní dráhy;

prostředky a zdroji pro odbornou přípravu a celoživotní učení, aby se získala kvalifikovaná pracovní síla. Zásadním faktorem je v tomto směru sociální dialog.

EHSV podporuje vytvoření potravinového znalostního a inovačního společenství v odvětví výroby potravin a nápojů, neboť představuje nejen důležitý závazek zvýšit do roku 2020 investice do VaV, ale rovněž významně přispívá ke zvyšování zaměstnanosti a růstu.

Závěrem Výbor zdůrazňuje význam:

ochrany evropských práv zaměstnanců a spotřebitelů;

plné a účinné ratifikace, provádění a prosazování základních norem Mezinárodní organizace práce;

evropských norem kvality v odvětví výroby potravin a nápojů.

1.2.4.   Zajištění udržitelnosti potravinového řetězce

EHSV opět připomíná, že je výhodné podporovat udržitelnou spotřebu a výrobu na jedné straně a provádění Plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje na straně druhé (3) a vyzývá členské státy, aby tyto politiky prováděly za pomoci zmíněného plánu a evropského semestru (4). EHSV by proto uvítal komplexní plán směřující k dosažení udržitelnosti potravinového řetězce. EHSV vyzývá Komisi, aby uzpůsobila sdělení o udržitelnosti potravinových systémů.

EHSV by měl doporučením, jež jsou uvedena v tomto a dalších stanoviscích týkajících se potravin a dokončených v minulých měsících, zajistit plnou publicitu na Světové výstavě v Miláně.

1.2.5.   Plýtvání potravinami

EHSV připomíná své stanovisko (5), v němž uvedl, že je nezbytné zavést na úrovni EU definici a společnou, globální situaci přizpůsobenou metodiku pro vyčíslení množství potravinového odpadu vzniklého ztrátami a plýtváním, včetně recyklace a obnovy neprodaných potravin. Domnívá se však, že je třeba učinit konkrétní kroky a nečekat na výsledky probíhajících unijních a světových výzkumných projektů. Tyto kroky zahrnují zvyšování povědomí o plýtvání potravinami v potravinovém řetězci a příspěvek k rozvoji a šíření osvědčených postupů.

Jakákoliv budoucí politika pro odvětví výroby potravin a nápojů by měla obsahovat vyvážený přístup a řešit prevenci plýtvání potravinami. Politiky prevence plýtvání by měly zaujmout přístup založený na potravinovém řetězci (od předsklizňové fáze ke spotřebitelům).

Dobře by v ní měla být prošetřena rovněž daňová politika (DPH) a koordinace činností v členských státech, aby se zjednodušilo darování do potravinových bank jakožto jeden z nástrojů omezení plýtvání potravinami.

1.2.6.   Spravedlivé praktiky v dodavatelském řetězci

EHSV, stejně jako ve svém stanovisku ze dne 9. května 2013 (6), nadále podporuje kulturní změnu v obchodních vztazích, aby se v rámci zemědělsko-potravinového řetězce spravedlivě obchodovalo, a proto vítá úsilí, které vynaložili jak dodavatelé, tak výrobci potravin a nápojů na vytvoření dobrovolné iniciativy na podporu spravedlivých obchodních vztahů v potravinovém řetězci (SCI – Supply Chain Initiative (7)).

1.2.7.   Výzkum, vývoj a inovace

Odvětví výroby potravin čelí klíčovým výzvám a má přitom omezené finanční prostředky na VaV. EHSV se domnívá, že je zapotřebí, aby byl VaV jasně zaměřen, a že toto odvětví musí být klíčovým partnerem při zjišťování, jak by se to mělo provést. EHSV se dále domnívá, že by inovace měly být založeny zejména na očekávání spotřebitelů, aby měly úspěch a byly přijaty.

1.2.8.   Malé a střední podniky v odvětví výroby potravin a nápojů

Náklady spojené s dodržováním právních předpisů EU jsou zátěží zejména pro malé a střední podniky. Časté změny a nedostatek harmonizace, například co se týče požadavků na označování, vytvářejí zátěž a překážky bránící růstu. EHSV se domnívá, že by se měla věnovat zvláštní pozornost specifickým potřebám malých a středních podniků, zejména s cílem omezit administrativní zátěž, ale vyzývá k opatrnosti, pokud jde o výjimky, zvláště výjimky pro malé a střední podniky týkající se bezpečnosti potravin, které by mohly mít negativní dopad a mohly by je vytlačit z trhu.

1.2.9.

EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala zprávu, v níž posoudí, zda by se u alkoholických nápojů měly poskytovat informace o složení a nutričním obsahu.

2.   Současný stav evropského potravinářského a nápojového průmyslu

2.1.

Evropský potravinářský a nápojový průmysl je největším odvětvím zpracovatelského průmyslu EU. Jeho roční obrat přesahuje 1 bilion EUR a v EU přímo zaměstnává 4,25 mil. pracovníků. Je rovněž součástí hodnotového řetězce, který zaměstnává celkem 32 milionů lidí a vytváří 7 % HDP EU. 99,1 % společností potravinářského a nápojového průmyslu představují malé a střední podniky (8).

2.2.

0,27 % obratu tohoto průmyslu tvoří soukromé investice do VaV. Společné výzkumné středisko potvrdilo ve svém srovnávacím přehledu z roku 2012 tendence zaznamenané v předchozích letech, především to, že soukromé investice do VaV se v EU drží na stejné úrovni, ale že EU stále zaostává za svými mezinárodními partnery (9).

2.3.

Potravinářský a nápojový průmysl zpracovává 70 % zemědělské produkce EU a zajišťuje bezpečné, kvalitní a výživné potraviny pro evropské spotřebitele.

2.4.

V roce 2012 dosáhl export zpracovaných potravin a nápojů z Evropy do celého světa 86,2 mld. EUR (10), což z Evropy činí největšího světového vývozce v tomto odvětví. Obchodní bilance EU v roce 2012 navíc zaznamenala rekordní přebytek ve výši 23 mld. EUR. Obchod s potravinářskými výrobky a nápoji mezi členskými státy se za posledních 20 let ztrojnásobil a dosáhl přibližně 450 miliard EUR (11).

2.5.

Toto odvětví je necyklickým a odolným pilířem ekonomiky s výrazným zastoupením ve všech členských státech a nepochybně velkou měrou přispívá k úsilí evropského zpracovatelského průmyslu o zvýšení svého podílu na HDP EU na 20 %, jak stanovila Evropská komise v rámci strategie Evropa 2020 (12). EHSV potvrzuje svoji podporu a znovu opakuje své doporučení, aby byl tento cíl doplněn o důraz na kvalitativní stránku (13).

2.6.

Z hlavních ukazatelů konkurenceschopnosti však vyplývá, že toto odvětví ztrácí svoji konkurenční výhodu. V kontextu rostoucí světové poptávky tržní podíl vývozu rok od roku klesá (hodnota vývozu v roce 2012 činila 16,1 %, zatímco v roce 2002 to bylo 20,5 % (14)).

2.7.

EHSV se v tomto stanovisku z vlastní iniciativy snaží položit zvláštní důraz na odvětví výroby potravin a nápojů tím, že označuje opatření nezbytná ke zvrácení tohoto negativního trendu a ke zvýšení konkurenceschopnosti tohoto odvětví jak na vnitřním trhu, tak v celosvětovém měřítku.

2.8.

Spotřebitelé mají právo dostávat pravdivé a vyvážené informace o alkoholických nápojích, které jim pomohou činit informovaná rozhodnutí o své spotřebě. Pro všechny alkoholické nápoje bez ohledu na obsah alkoholu by měla platit stejná pravidla. EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby neprodleně vypracovala zprávu, již podle nařízení (EU) č. 1169/2011 měla předložit již v prosinci 2014 a v níž posoudí, zda by se na alkoholické nápoje v budoucnu měl vztahovat požadavek na poskytování informací o složení a nutričním obsahu.

3.   Úsilí o zvýšení průmyslové činnosti v evropě

3.1.   Iniciativy evropských orgánů

Rada pro konkurenceschopnost uznala příspěvek, který mohou všechna průmyslová odvětví EU přinést evropskému hospodářství, a vyzvala Komisi k odvětvovým iniciativám (15).

Brzy poté následovalo sdělení Komise Za obnovu evropského průmyslu (COM(2014) 014 final)  (16). O dva měsíce později, na summitu v březnu 2014 zdůraznily hlavy států a předsedové vlád EU rovněž to, že je nutné v Evropě rozvíjet „silnou a konkurenceschopnou průmyslovou základnu“. Vedoucí představitelé EU vyzdvihli to, že „konkurenceschopnost vyžaduje stabilní, nekomplikované a předvídatelné regulační prostředí“ a shodli se na tom, že „otázky konkurenceschopnosti průmyslu by měly být systematicky začleňovány do všech oblastí politik“ (17).

Mezitím vydalo fórum na vysoké úrovni  (18) pro lepší fungování potravinového řetězce, jež v roce 2009 založil komisař EU pro průmysl a podnikání, svou závěrečnou zprávu. Její doporučení ohledně přípravy průmyslové politiky v zemědělsko-potravinářském sektoru byla jednomyslně přijata (19) na posledním zasedání fóra dne 15. října 2014. EHSV je v tomto stanovisku zohlednil.

EHSV se nyní těší, že přispěje k dalším iniciativám Evropské komise, včetně její přítomnosti na letošní Světové výstavě v Miláně, kde bude zajišťování potravin ústředním tématem jejího pavilonu. V říjnu 2015 by také měla být zveřejněna studie týkající se konkurenčního postavení potravinářského a nápojového průmyslu EU.

EHSV rovněž konstatuje, že tématem právě zahájené Světové výstav v Miláně je „Potraviny pro planetu, energie pro život“. Evropská komise vybízí k rozpravě o tom, jak věda a inovace mohou přispět k celosvětovému zabezpečení a udržitelnosti potravin. To představuje skvělou příležitost k tomu, aby EHSV veřejnosti představil své názory, o kterých se může diskutovat a které vycházejí z tohoto a dalších stanovisek týkajících se potravin a dokončených v minulých měsících. Stánek Evropské komise na Světové výstavě je ideálním místem k uskutečnění takovéto rozpravy a k uspořádání jednoho či více informačních seminářů za tímto účelem.

3.2.   Výrobci potravin přijímají společná rozhodnutí s odborovými svazy

V březnu 2014 podepsaly FoodDrinkEurope a EFFAT (Evropská federace odborových svazů v potravinářství, zemědělství a cestovním ruchu) společné prohlášení o potřebě odvětvových opatření na evropské úrovni pro odvětví výroby potravin a nápojů.

4.   Klíčové pilíře opatření – formování průmyslové politiky pro evropské odvětví výroby potravin a nápojů

4.1.   Cesta k lépe fungujícímu potravinovému řetězci na jednotném trhu pro potraviny a nápoje

4.1.1.

Právní předpisy EU týkající se potravin jsou vysoce harmonizované a toto odvětví má značný prospěch z příležitostí, které nabízí vnitřní trh. Hodnota obchodu mezi členskými státy během posledního desetiletí výrazně vzrostla a tento obchod v současné době představuje přibližně 20 % produkce potravin a nápojů v EU. Podniky však stále upozorňují na odlišný výklad a provádění právních předpisů EU týkajících se norem pro potraviny. Další integrace by otevřela nové příležitosti pro růst (20).

Zásadní význam pro zajištění konkurenceschopného odvětví výroby potravin a nápojů má rovněž zlepšení vztahů v potravinovém řetězci (21).

4.1.2.

Prvořadý význam má práce Evropské komise v oblasti sledování účinnosti evropské iniciativy dodavatelských řetězců (22), jakož i prosazování pravidel na vnitrostátní úrovni (23). Iniciativa dodavatelských řetězců je důležitou dobrovolnou iniciativou, již zřídily organizace zúčastněných stran z potravinářského řetězce. Je systémem, který těmto organizacím umožňuje zlepšit mezi sebou obchodní vztahy a nalézt řešení jakýchkoliv neshod v jejich obchodních stycích.

4.2.   Podpora udržitelné zaměstnanosti a produktivity práce

4.2.1.

Ve snaze zlepšit dovednosti pracovní síly v tomto sektoru přijaly EFFAT a FoodDrinkEurope v roce 2013 společnou zprávu, v níž je popsán postup v oblasti odborné přípravy a dovedností, jež jsou zapotřebí, aby bylo možné čelit výzvám trhu práce (24).

4.2.2.

Spustily také Youth Apprenticeship Pledge for the food and drink industry (Závazek v oblasti učňovského vzdělávání mládeže pro potravinářský a nápojový průmysl) (25), jež se snaží usnadnit zavádění vysoce kvalitních učebních oborů v podnicích potravinářského a nápojového průmyslu po celé EU, zejména v malých a středních podnicích.

4.3.   Posílení mezinárodního obchodu

4.3.1.

S kladnou obchodní bilancí ve výši 23 miliard EUR v roce 2012 zůstává EU největším vývozcem potravinářských produktů a nápojů, a to i navzdory jejímu snižujícímu se tržnímu podílu na světovém obchodu s potravinami a nápoji. Na druhé straně země jako Čína a Brazílie v posledních letech svůj podíl na vývozním trhu neustále zvyšují (26).

4.3.2.

Nehledě na obecně uznávanou skutečnost, že prvořadé je zabezpečení potravin (27), je rozšíření vývozu jedním z hlavních zdrojů růstu pro každé odvětví. S tím, jak roste podíl movitých obyvatel v nově se rozvíjejících zemích, by tento průmysl měl být vybaven tak, aby byl schopen reagovat na rostoucí světovou poptávku.

4.3.3.

Nejúčinnějším řešením pro otevření trhů by bývala byla smysluplná mnohostranná dohoda ve WTO, během několika kol jednání se však nepodařilo žádné komplexní dohody dosáhnout.

4.3.4.

Velký význam tak získaly dvoustranné obchodní dohody, pomocí nichž se pro evropský průmysl obecně a potravinářský a nápojový průmysl konkrétně podařilo dosáhnout určitých výsledků. V probíhajících jednáních o transatlantickém obchodním a investičním partnerství by se měly řešit jak celní, tak necelní překážky a důraz by se měl položit na reciprocitu zacházení pro potraviny a nápoje z Evropy. Žádným způsobem by se přitom neměly ohrozit zájmy evropských spotřebitelů. Výsledek by měl vést ke značným ziskům pro evropský zemědělsko-potravinářský průmysl (28).

4.3.5.

Propagační politika EU je dobrým nástrojem k lepšímu zhodnocení pozitivního image evropských zemědělsko-potravinářských výrobků na celém světě a informování obchodníků a spotřebitelů ve třetích zemích o klíčových atributech evropských potravin.

4.4.   Příspěvek k udržitelné výrobě a spotřebě

4.4.1.

Jak Výbor uvedl ve svém stanovisku z roku 2012 (29), „udržitelná spotřeba a výroba ve smyslu používání služeb a výrobků, které nabízejí větší hodnotu s využitím méně přírodních zdrojů, je jádrem strategií, jejichž cílem je zvýšení účinností zdrojů a podpora ekologické ekonomiky“.

4.4.2.

Evropský potravinářský a nápojový průmysl závisí na přístupu k dostatečnému množství zemědělských surovin, které splňují zvláštní kritéria kvality a jsou dostupné za konkurenceschopné ceny.

4.4.3.

Jenou z největších výzev je plýtvání potravinami: v evropském potravinovém řetězci se ročně plýtvá přibližně 90 miliony tun potravin. Kdykoliv se plýtvá potravinami, plýtvá se rovněž zdroji použitými na jejich výrobu, např. surovinami: vodou, hnojivy a palivem. Z některých klíčových iniciativ vzešla řada partnerství s příslušnými zúčastněnými stranami, jako je např. kampaň Every Crumb Counts („Každý drobek se počítá“) a zveřejnění souboru nástrojů pro tento průmysl. EHSV o těchto problémech a jejich možných řešeních pojednal ve stanovisku o prevenci a omezování plýtvání potravinami, jež bylo přijato v roce 2013 (NAT/570).

4.4.4.

Evropská komise doporučila, aby byl potravinářský průmysl považován za prioritní oblast při zvyšování účinnosti využívání zdrojů, a provedla podrobnou konzultaci týkající se udržitelnosti evropského potravinového systému (30).

4.4.5.

Na udržitelnost by se mělo nahlížet z širší perspektivy – nelze se zaměřovat pouze na environmentální udržitelnost, ale zohlednit by se měl i sociální a hospodářský pilíř udržitelnosti. Bylo tomu tak v případě společného prohlášení přijatého jedenácti organizacemi zastupujícími potravinový řetězec v rámci fóra na vysoké úrovni (31).

4.5.   Budování Unie inovací

4.5.1.

Úroveň investic do výzkumu a vývoje v odvětví výroby potravin a nápojů v EU je ve srovnání s jinými odvětvími zpracovatelského průmyslu a jinými potravinářskými a nápojovými průmysly ve světě nízká (32).

4.5.2.

Musí se stimulovat a podporovat znalostní a inovační společenství v odvětví výroby potravin a nápojů. Tato společenství se zabývají dlouhodobým horizontem 7–15 let a současně plní některé krátkodobé a střednědobé cíle, jako je prvořadý závazek zvýšit do roku 2020 investice do výzkumu a vývoje a přispívat ke zvyšování zaměstnanosti a růstu.

Podniky vyrábějící potraviny a nápoje čelí nekonečným problémům při zavádění inovačních výrobků a postupů. Nejvíce trpí malé a střední podniky, jelikož mají omezené kapacity, pokud jde o organizaci a zdroje, a chybí jim potřebné manažerské schopnosti, zkušenosti a strategická vize. Je potřeba urychlit schvalovací postupy pro uvádění nových výrobků na trh, přičemž se musí respektovat zásada předběžné opatrnosti a na trh vždy uvádět pouze takové výrobky, které jsou bezpečné pro zdraví spotřebitelů.

4.6.   Snížení administrativní zátěže, zvláště pro malé a střední podniky

4.6.1.

Šířením struktur, které mají za následek zbytečnou administrativní zátěž, trpí zejména malé a střední podniky. Tyto podniky mají klíčový význam pro konkurenceschopnost odvětví, a proto vyžadují zvláštní pozornost, aniž by byla dotčena bezpečnost potravin nebo práva pracovníků a spotřebitelů.

4.6.2.

Komise učinila v rámci programu REFIT důležitý krok pro zajištění toho, aby byly právní předpisy EU vhodné pro podnikání a posílily konkurenceschopnost (33).

V Bruselu dne 27. května 2015.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Henri MALOSSE


(1)  http://www.fao.org/fileadmin/templates/wsfs/docs/expert_paper/How_to_Feed_the_World_in_2050.pdf

(2)  Úř. věst. C 255, 22.9.2010, s. 1.

(3)  COM(2011) 571 final.

(4)  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 6.

(5)  Úř. věst. C 161, 6.6.2013, s. 46.

(6)  Stanovisko EHSV k tématu Obchodní vztahy mezi velkými maloobchodními řetězci a dodavateli potravin – současný stav Úř. věst. C 133, 9.5.2013, s. 16..

(7)  http://www.supplychaininitiative.eu/

(8)  Zdroj: Data and Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014.

http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-20141.pdf

(9)  Zdroj: EU Industrial R&D Investment Scoreboard, JRC a GŘ RTD.

(10)  http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-20141.pdf

(11)  http://ec.europa.eu/internal_market/publications/docs/20years/achievements-web_en.pdf

(12)  http://ec.europa.eu/priorities/docs/pg_cs.pdf

(13)  Stanovisko EHSV Za obnovu evropského průmyslu, Úř. věst. C 311, 12.9.2014, s. 47.

(14)  Zdroj: UN Comtrade, 2012.

(15)  http://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=CS&f=ST%2017202%202013%20INIT

(16)  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:52014DC0014

(17)  http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/CS/ec/141758.pdf

(18)  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:210:0004:0005:CS:PDF

(19)  http://europa.eu/rapid/press-release_IP-14-1139_cs.htm

(20)  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX:52014DC0014

(21)  Stanovisko EHSV – Úř. věst. C 133, 9.5.2013, s. 16.

(22)  http://www.supplychaininitiative.eu/

(23)  COM(2014) 472.

(24)  http://www.effat.org/en/node/10599

(25)  http://ec.europa.eu/education/policy/vocational-policy/doc/alliance/fooddrinkeurope-effat-pledge_en.pdf

(26)  http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-20141.pdf

(27)  Úř. věst. C 255, 22.9.2010, s. 1.

(28)  Viz společné stanovisko Copa-Cogeca a FoodDrinkEurope – http://www.fooddrinkeurope.eu/news/statement/agri-food-chain-reps-call-on-negotiators-to-resolve-non-tariff-measures-in/

(29)  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 6.

(30)  http://ec.europa.eu/environment/eussd/food.htm

(31)  Společné prohlášení ze dne 7. března 2014 s názvem Actions towards a more sustainable European food chain – http://www.fooddrinkeurope.eu/news/press-release/europes-food-chain-partners-working-towards-more-sustainable-food-systems/

(32)  Viz poznámka pod čarou 15.

(33)  http://europa.eu/rapid/press-release_IP-14-682_cs.htm


Top