EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52014IE1468
Opinion of the European Economic and Social Committee on ‘Completing EMU — The role of taxation policy’ (Own-initiative opinion)
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Dokončení HMU – úloha daňové politiky (stanovisko z vlastní iniciativy)
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Dokončení HMU – úloha daňové politiky (stanovisko z vlastní iniciativy)
OJ C 230, 14.7.2015, p. 24–32
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
14.7.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 230/24 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Dokončení HMU – úloha daňové politiky
(stanovisko z vlastní iniciativy)
(2015/C 230/04)
Zpravodaj: |
Carlos TRIAS PINTÓ |
Spoluzpravodaj: |
Petru SORIN DANDEA |
Dne 27. února 2014 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu
Dokončení HMU – úloha daňové politiky.
Specializovaná sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 18. listopadu 2014.
Na 503. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 10. a 11. prosince 2014 (jednání dne 10. prosince 2014), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 164 hlasy pro, 53 hlasů bylo proti a 11 členů se zdrželo hlasování.
1. Závěry a doporučení
1.1. |
Skutečnost, že hospodářské oživení v Evropě probíhá pomaleji než jinde ve světě, svědčí o míře dysfunkce, kterou musí řešit hlubší hospodářská a měnová unie. Toto stanovisko podporuje prohloubení HMU, zvláště v eurozóně, z hlediska úlohy zdanění. Je a bude i nadále obtížné více koordinovat přímé zdanění, jelikož setrvává v pravomoci členských států a vychází ze struktury, kterou si jednotlivé členské státy zvolily během staletí za účelem financování vládních výdajů, které považují za nezbytné. Veškeré změny ve zdanění musí vést k vytvoření takového daňového systému, který bude v celosvětovém měřítku konkurenceschopnější a udržitelný. |
1.2. |
Aby se zajistilo správné fungování hospodářské a měnové unie, musí evropské instituce v novém funkčním období položit základy a usilovat o postupný přechod k fiskální unii, jež bude schopná překonat obrovskou rozmanitost vnitrostátních předpisů, která brání skutečné integraci a vytvoření jednotného trhu, a rovněž k posílenému společnému rozpočtu eurozóny. |
1.3. |
Společně s měnovým pilířem ECB musí ve střednědobém horizontu fakticky vzniknout i „společný rozpočtový pilíř“ zajišťující v rámci hospodářské a měnové unie makroekonomickou stabilizaci, a to zejména v případě „asymetrických otřesů“. |
1.4. |
K napravení chyb a nedostatků v daňové politice je zapotřebí provést v eurozóně ambicióznější kroky s cílem omezit a sjednotit řadu různých daní, rozšířit daňové základny, více sblížit daňové sazby a posílit nástroje spolupráce a výměny informací pro boj proti podvodům a únikům. |
1.5. |
Evropské instituce musí v novém funkčním období úzce spolupracovat s OECD a G20 při hledání rychlého řešení celosvětového problému oslabování daňové základny a přesouvání zisku. OECD značně pokročila v zavádění globálního modelu zdaňování právnických osob, který usiluje o vybírání daně tam, kde sídlí ekonomická podstata společnosti. Tento model by měl být základem pro zdanění právnických osob v EU. |
1.6. |
Aby se prohloubila fiskální unie, je nezbytné nadále provádět rozpočtový dohled v souladu s balíčkem dvou právních aktů („two-pack“) a urychleně v eurozóně zavést fond vlastních zdrojů za účelem zvrácení makroekonomické nerovnováhy (1). |
1.7. |
Výbor plně podporuje pokračování procesu evropského semestru, jenž by měl být revidován tak, aby byla zajištěna jeho účinnost. Doporučení pro jednotlivé země by se mohla stát nástrojem pro vytvoření společného základu. |
1.8. |
Skrovný společný rozpočet dosahující sotva 1 % HDP EU musí být zvýšen, a to zejména v eurozóně. Politické pokyny předsedy Komise pana Junckera Nový začátek pro Evropu vyzývají k tomu, aby byl rozpočet ještě více zaměřen na pracovní místa, růst a konkurenceschopnost. EHSV tento přístup podporuje a zdůrazňuje, že je nezbytné využít přezkumu víceletého finančního rámce na konci roku 2016 k tomu, aby byly položeny základy pro vyšší rozpočet, který umožní správné fungování měnové unie. |
1.9. |
Komise by měla navázat na své sdělení z března 2013 Směrem k prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unii (2) a zavést nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost stanovící pro členské státy smluvní ujednání k provedení reforem s vnitrostátním i unijním přínosem k řešení nerovnováhy, jež by nebylo možné provést bez finanční pomoci. Tento finanční zdroj by se měl vyvinout ve fiskální kapacitu založenou na vlastních zdrojích, jež bude moci dočasně pomáhat při zvládání regionálních otřesů (3). |
1.10. |
Rozpočet eurozóny by měl pomoci lepšímu fungování měnové unie, dát fiskální oporu úsilí o plnou bankovní unii a kompenzovat asymetrické otřesy. Tyto funkce při vypuknutí hospodářské krize chyběly, což vedlo k dramatickému zhoršení nerovností, jež si vyžádalo fiskální opatření. |
1.11. |
EHSV si je vědom složitosti tohoto problému a navrhuje soubor opatření, která by měla být postupně zaváděna v souladu s cíli stanovenými v evropských Smlouvách (4): V krátkodobém horizontu (6 až 18 měsíců):
Ve střednědobém horizontu (18 měsíců až 5 let):
|
2. HMU a její fiskální a daňový rámec
2.1. Rámec
2.1.1. |
Dvacet osm členských států EU se vydalo na cestu integrace, se silnějšími závazky a povinnostmi v rámci eurozóny na základě měnové unie, která je nyní posílena rozvíjející se bankovní unií a mezivládní Smlouvou o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. |
2.1.2. |
Daňová politika v současnosti zahrnuje více než 600 různých daní. Ty tvoří podstatný objem příjmů, jejichž součet (daně a příspěvky na sociální zabezpečení) odpovídá 39,4 % HDP členských států (13) a 40,4 % HDP států eurozóny. Je zapotřebí zavést do daňové politiky členských států eurozóny rozsáhlejší koordinaci, čímž se doplní jednotná měnová politika ECB. |
2.1.3. |
Pokročit směrem k fiskální unii by v případě eurozóny znamenalo moci se spoléhat na vlastní zdroje a zahájit účinnou podporu významných strukturálních reforem ekonomik potýkajících se s potížemi, a rovněž provádět politiky založené na solidaritě a přerozdělování, jež jsou zásadní pro kompenzaci asymetrických otřesů. |
2.1.4. |
V porovnání s jinými vyspělými ekonomikami má EU, a zejména eurozóna, nižší úroveň růstu (HDP) a zaměstnanosti. Většina teorií hospodářské integrace pracuje s modely, jež zahrnují jak měnovou, tak fiskální unii. SFEU však vyžaduje při rozhodování v daňových záležitostech jednomyslný souhlas, čímž se přijímání legislativy velmi ztěžuje. |
2.1.5. |
Menší makroekonomickou výkonnost eurozóny lze zčásti připsat nesouladu mezi fiskální politikou, jež je značně decentralizovaná a spadá do pravomoci členských států, a měnovou politikou, která je v zemích eurozóny stále více centralizována v rukou ECB. |
2.1.6. |
Kvůli svými omezeným pravomocím však ECB nemůže financovat schodky rozpočtů prostřednictvím nových měnových emisí. Tato skutečnost může mít sice pozitivní dopad na stabilitu cen a hodnotu měny, ale nikoli na růst, zaměstnanost a další cíle. Od zavedené měnové unie došlo v EU jen k malému pokroku směrem k fiskální unii. To ztěžuje zabezpečování mobility pracovních sil a kapitálu i reakce na krize a asymetrické otřesy. |
2.2. Trendy a problémy v oblasti příjmů a výdajů
2.2.1. |
Dosavadní minimální koordinace daňové politiky může stěží zabránit narušování hospodářské soutěže mezi členskými státy a zmírnit daňové „závody ke dnu“, které ovlivňují zejména nominální a skutečné sazby daně z příjmu právnických a fyzických osob, ačkoli by se jednalo o pozitivní jev, kdyby se tak dělo způsobem dohodnutým mezi členskými státy. V současnosti jde bohužel o hru se záporným součtem, která je prospěšná z hlediska příjmů z kapitálu a velmi mobilních pracovních sil, avšak převážná většina ostatních na ní ztrácí. |
2.2.2. |
Ačkoliv fiskální integrace vyžaduje systém převodů a odpovědný orgán, je rozpočet EU omezen na 1 % HDP. Navzdory cílům stanoveným ve strategii Evropa 2020 a v projektu Evropa 2030 tvoří čisté převody minimální část těchto zdrojů. |
2.2.3. |
Plán přechodu k plnohodnotné hospodářské a měnové unii, jak byl předložen v roce 2012 (14), navrhuje ve střednědobém horizontu vytvoření hospodářské, měnové a fiskální unie, a to mimo jiné za pomoci konkrétnějších iniciativ, zatímco v krátkodobém horizontu je plánováno posílení fiskální a hospodářské správy (balíček šesti právních aktů, fiskální úmluva, balíček dvou právních aktů). Dále je zde evropský semestr a jeho doporučení, a konečně mezivládní Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, podepsaná 25 zeměmi, a to nad rámec SFEU. Tento systém je jednosměrný, zkostnatělý a těžkopádný, a neposkytuje flexibilitu nutnou k řešení aktuální hospodářské situace během krize a k zavedení kombinace politik v eurozóně. |
2.2.4. |
Je skutečně zarážející, že byla dosud zaváděna jen opatření týkající se stránky výdajů, zatímco stránka příjmů fiskální unie byla zcela opomíjena. |
2.2.5. |
Kromě toho, že chybí orgán fiskálního dohledu, sehrála polemickou úlohu trojka, když uložila úsporná opatření zemím, které potřebovaly pomoc, čímž si vysloužila kritiku ze strany Evropského parlamentu (15) a EHSV z důvodu jejich nedostatečné účinnosti a transparentnosti. |
2.2.6. |
EHSV podporuje politické pokyny předsedy Komise pana Junckera Nový začátek pro Evropu, které vyzývají k tomu, aby byla trojka nahrazena strukturou s větší demokratickou legitimitou a odpovědností, zakotvenou v okruhu institucí EU a podléhající větší parlamentní kontrole na úrovni EU i členských států. |
2.2.7. |
Politiky fiskální devalvace prováděné v některých nejzranitelnějších zemích eurozóny mezitím přinesly namísto větší konkurenceschopnosti poškození evropského sociálního modelu (16), neboť snížení zátěže pro oblast práce jako faktor výroby mělo jen sotva nějaký vliv na zlepšení situace v oblasti růstu, zaměstnanosti a zadlužení a vedlo ke zbytečným ztrátám daňových příjmů. V některých členských státech však náprava některých nerovnováh, jak se zdá, začíná mít pozitivní dopady. |
3. Připomínky
3.1. Význam zdanění finančních a digitálních služeb
3.1.1. |
Obtížnost dosažení dalšího pokroku integrace v oblasti zdanění se ukázala na dvou oblastech: finančních transakcí a transakcí v rámci digitální ekonomiky. Komise musí urychleně reagovat v souladu s šetřeními GŘ pro hospodářskou soutěž, doporučeními odborné skupiny Komise pro zdanění digitální ekonomiky (17) a s prvními návrhy OECD (18) na koordinovaný mezinárodní přístup k boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany nadnárodních společností uvedenými v rámci projektu OECD/G20 v oblasti oslabování daňové základny a přesouvání zisku (vypracovaného za účelem vytvoření jednotného souboru mezinárodních daňových pravidel pro ukončení oslabování daňové základny a umělého přesouvání zisků do jiných jurisdikcí s cílem vyhnout se platbě daně). |
3.1.2. |
Protože plánovaná daň z finančních transakcí platná pro celou EU dosud nedospěla dále než ke směrnici o posílené spolupráci z února 2013 zahrnující jen 11 zemí eurozóny (19), měla by být její platnost rozšířena alespoň na celou eurozónu (aby tak byl překonán nedostatečný pokrok za poslední měsíce). |
3.1.3. |
EHSV vítá návrh na změnu směrnice o zdanění příjmů z úspor (20), jež má zlepšit kvalitu informací a zajistit účinnější předcházení daňovým únikům. |
3.2. Daňové struktury: základy, sazby a osvobození
3.2.1. |
EU každoročně přichází o mnohem větší daňové příjmy než USA nebo další země, v nichž je méně šedé ekonomiky, daňových podvodů, podvodů v oblasti práce a daňových úniků (21). Aby se předešlo chybám ve fungování systému, jako jsou daňové ráje, je zapotřebí sjednotit, zjednodušit a harmonizovat rozsáhlé a složité daňové struktury jednotlivých zemí. Tento proces by měl být zahájen v eurozóně, měl by být koordinován Komisí a Euroskupinou a měl by využívat evropského úřadu pro zjednodušení podobného tomu, který již existuje v některých zemích (22). |
3.2.2. |
EHSV se rovněž domnívá, že by se konvergence daňových politik měla stát prioritou v rámci evropského semestru (s využitím doporučení pro jednotlivé země), protože ten nabízí prostor pro koordinací úsilí v oblasti hospodářské politiky jednotlivých členských států za účelem dosažení cílů strategie Evropa 2020, a to i za pomoci dalších politik. |
3.2.3. |
EHSV vyzývá k zavedení spravedlivějšího a účinnějšího systému, který nasměruje daňové reformy a harmonizaci k zajištění transparentnosti, rozšíření daňové základny a k předcházení agresivnímu vyhýbání se daňovým povinnostem, tak aby se mohly snížit sazby a přerozdělit zátěž. |
3.2.4. |
EHSV doporučuje omezit režim osvobození od daně v závislosti na charakteru jednotlivých daní prostřednictvím důkladné analýzy poměru hospodářských a sociálních nákladů a přínosů, a to v souladu s mezinárodní zásadou týkající se daňových výdajů konsolidovanou od roku 1968, a při zohlednění skutečnosti, že v průběhu posledních pěti krizových let přispěly podle studií Komise systémy daňových úlev ve většině členských států EU významnou měrou ke zvýšení nerovností na trhu (23). |
3.2.5. |
EHSV vyzývá EU, aby prostřednictvím zástupců eurozóny zaujala aktivnější úlohu v diskusích o koordinaci svého úsilí o harmonizaci a zjednodušení s OECD (24), MMF (25) a G20 (26), a to počínaje oblastmi, jako jsou převodní ceny, podvody a šedá ekonomika, a především problémy se spravedlivým rozdělením daňové zátěže. |
3.2.6. |
EHSV zastává názor, že akční plán (27) v oblasti oslabování daňové základny a přesouvání zisku (BEPS) bude zásadní pro boj proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování na celosvětové úrovni. Vyzývá proto G20, OECD a všechny členské státy, aby tento plán rozvinuly a vytvořily zárodek evropské agentury působící coby zúčtovací středisko pro DPH a bojující proti daňovým podvodům s cílem vymýtit z transakcí uvnitř Unie problém „kolotočového podvodu“ (28), který škodí více než samotná šedá ekonomika. |
3.2.7. |
Protože osvobození od daně a daňové úlevy mají za následek mnohem nižší skutečné sazby daně než sazby nominální, měly by být sladěny s evropskými cíli v oblasti zaměstnanosti, produktivních investic, konkurenceschopnosti podniků a sociálního začlenění, jakož i s politikami Unie, jež utvářejí evropský sociální model. |
3.3. Zdanění podniků
3.3.1. |
EHSV se zasazuje o to, aby se prioritou stala harmonizace daně z příjmů právnických osob, a pokročilo se tím k soudržné rozpočtové a fiskální unii (29), tak aby nejvyšší skutečné sazby neplatily malé a střední podniky. Kromě toho považuje EHSV za velmi hanebné postupy některých členských států, které vybraným mezinárodním společnostem poskytují zvláštní daňové úlevy, o nichž není informována veřejnost, a v souvislosti s tím vyzývá Evropskou komisi, aby podnikla veškeré možné kroky k odstranění těchto postupů. Tato situace vede k narušování hospodářské soutěže neslučitelnému s duchem jednotného trhu. |
3.3.1.1. |
Jedno z prvních a hlavních opatření by se mělo zaměřit na vytvoření „společného konsolidovaného základu daně“. Tento postoj Výbor oficiálně vyjádřil v roce 2006 (30) a později jej potvrdil (31). Již v roce 1992 Rudingova zpráva poukazovala na nutnost společných předpisů pro stanovení základu daně, počínaje minimálními a maximálními sazbami. |
3.3.1.2. |
Po vzoru „měnového hada“, jenž byl vytvořen proto, aby bylo možné zabránit kolísání kurzů měn před zavedením eura, Komise navrhuje, aby byly příslušné orgány vyzvány ke spolupráci při stanovení dolní a horní meze daně z příjmu právnických osob. Koordinovaným způsobem by měla být zrušena rovněž taková osvobození od daně, která nejméně přispívají k růstu zaměstnanosti a produktivity. |
3.3.2. |
EHSV vítá návrh směrnice o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států jakožto součást 34 opatření uvedených v Akčním plánu pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům (32), který Komise předložila koncem roku 2012. Upřednostňoval by ale, aby se prováděla formou nařízení. |
3.3.3. |
V oblasti obchodu se zbožím a službami v rámci EU pokročila dále harmonizace DPH, kde se zlepšila harmonizace daňových základen, ale i zde stále přetrvávají značné rozdíly v sazbách daně. |
3.3.4. |
Konečně EHSV doporučuje upřednostňovat daňové pobídky ve prospěch výzkumu a vývoje, a to kvůli jejich strategickému charakteru (33). |
3.3.5. |
U všech plánovaných opatření je třeba dbát na to, aby nepoškozovala konkurenceschopnost evropských podniků. |
3.4. Zdanění fyzických osob a domácností
3.4.1. |
Fyzické osoby podléhají přímému i nepřímému zdanění. Je třeba mít na paměti, že nepřímé daně mají regresivní charakter. Regresivní je zejména vzestupná harmonizace nepřímých daní, jež může bez kompenzací příjmu dramaticky ovlivnit skupiny obyvatel s nejnižšími příjmy. |
3.4.2. |
Harmonizace přímého zdanění fyzických osob se omezuje jen na zvláštní případy a daňové zatížení se již dále nesbližuje. |
3.4.3. |
Přinejmenším v eurozóně je nutné revidovat počet kategorií daně z příjmu fyzických osob a náklady na příspěvky na sociální zabezpečení s cílem zamezit sociálnímu dumpingu, více sjednotit daňové zatížení pracovní síly a tím usnadnit její mobilitu (34). Progresivní charakter takového zdanění by měl být rozšířen na příjmy z kapitálu a z majetku, z něhož pochází, čímž se daně z nemovitostí, dědické daně a darovací daně znovu stanou kontrolními nástroji. Kromě toho mají tyto daně nižší tlumivý účinek na poptávku než zdanění práce. |
3.4.4. |
Nutnost věnovat více pozornosti investicím než spotřebě si žádá harmonizaci a vytvoření konvergenčních hadů pro zdanění příjmů z úspor (35), dividend pobíraných fyzickými osobami a přeshraničních důchodových dávek. |
3.4.5. |
EHSV podporuje úsilí Komise o hledání způsobů, jak daňové struktury lépe přizpůsobit podpoře růstu a jak posoudit úlohu, již může zdanění hrát při plnění potřeb konsolidace v souvislosti s rozšířením daňových základen, jako je např. zdanění bydlení. Evropská komise tedy členským státům v evropském semestru doporučila, aby i nadále využívaly periodické daně z nemovitostí pro účely konsolidace nebo jako součást přesunu daňové zátěže směrem od zdanění práce (36). |
3.4.6. |
EHSV rovněž navrhuje, aby byla přijata dodatečná opatření pro harmonizaci ekologických daní, a to na základě rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, který vypracovala Komise. |
3.4.7. |
Veřejnost bude pomáhat v boji s vážným problémem, jímž jsou daňové podvody a podvody v oblasti práce, pokud k tomu bude mít pobídky. Je nutné posílit nástroje, jako jsou poukázky na služby a osvobození od daně a daňové úlevy u dalších služeb osobní asistence, protože v sobě spojují cíle podpory sociálního zabezpečení a odhalování šedé ekonomiky. |
3.4.8. |
V rámci boje proti neformální ekonomice navrhuje EHSV zavést daňové pobídky pro používání takových způsobů platby, po nichž zůstává stopa a jež přispívají k finančnímu a digitálnímu začleňování, jako například platebních karet nebo mobilních telefonů, a to prostřednictvím harmonizovaných daňových úlev nebo osvobození od daně pro fyzické a právnické osoby, které omezí používání hotovosti. |
3.4.9. |
Spolupráci veřejnosti lze rovněž posílit prostřednictvím ekonomických pobídek ve vztahu k odhalování potenciálně podvodných operací, přičemž by se za vzor dal vzít postup, který je běžný v USA. |
3.5. Daňový systém jednotlivých území (regiony, státy a EU)
3.5.1. |
Velká rozmanitost daní přispívá k podvodům, korupci a existenci šedé ekonomiky. EHSV vyzývá členské státy eurozóny, aby přijaly větší pravomoci u čtyř důležitých oblastí zdanění: přímých daní z příjmů fyzických a právnických osob (včetně zdanění příjmů z kapitálu a nemovitostí, jakož i dalších daní z majetku) a nepřímých daní ve formě DPH a zvláštních daní. |
3.5.2. |
Pro dosažení pokroku v oblasti fiskální správy je nezbytné, aby se členské státy pozvolna vzdaly svrchovanosti. Vybírání daní by tedy mohlo být nadále převážně vnitrostátní záležitostí, zatímco kontrolu, dohled a přerozdělování příjmů by společně prováděly Unie i členské státy. EHSV pro tento účel doporučuje vytvořit daňový orgán EU, a to nejprve pro eurozónu. |
3.5.3. |
V souladu se zásadou subsidiarity je nutné respektovat místní zdanění, EHSV však doporučuje zahájit proces zjednodušování snížením počtu, sloučením a sjednocením mnoha stávajících daní. |
3.6. Vnější rozměr a souvislost s veřejnými politikami
3.6.1. |
Nadnárodní fiskální politika (37) by se mohla stát účinným nástrojem pro dosažení cílů stanovených ve Smlouvách, zejména cílů politik soudržnosti a udržitelnosti. |
3.6.2. |
EHSV vyzývá k vytvoření doplňkového rozpočtu federálního charakteru, přinejmenším v eurozóně, který by umožnil výběr daní a pozvolné převzetí politik, které lze lépe provádět společně: pojištění pro případ nezaměstnanosti v souvislosti s aktivními politikami trhu práce (38), výzkum a vývoj, obrana, společný mechanismus kompenzace úrokové zátěže ze zadlužení (39) atd. |
3.6.3. |
EHSV také důrazně podporuje iniciativy OECD a skupiny G20 týkající se mezinárodní spolupráce v oblasti daní a boje proti daňovým podvodům a zasazuje se o to, aby se automatická výměna informací v oblasti daní stala mezinárodním standardem. |
V Bruselu dne 10. prosince 2014.
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Henri MALOSSE
(1) Tento systém je nicméně příliš zkostnatělý a těžkopádný a není schopen rychle zajistit flexibilitu nutnou k řešení aktuální hospodářské situace a zavedení kombinace politik v eurozóně v situaci, kdy už členské státy nemají dostatek manévrovacího prostoru k tomu, aby zahájily plány obnovy svých ekonomik. Důsledkem tak je vznik silné finanční nestability.
(2) COM(2013) 165 final.
(3) Stanovisko EHSV k tématu Nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost/zásadní reformy hospodářské politiky (Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 45).
(4) Viz zejména články 113 a 115 SFEU.
(5) Viz body významné z hlediska specializované sekce ECO v Politických pokynech pro příští Evropskou komisi, které Evropskému parlamentu předložil Jean-Claude Juncker. Viz také Juncker: Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu, s. 6.
(6) Stanovisko EHSV k návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (Úř. věst. C 24, 28.1.2012, s. 63).
(7) COM(2011) 121 final.
(8) www.eurofisc.eu
(9) Fiktivní prodeje v členském státě konečné spotřeby, které způsobují potenciálně neomezené ztráty pro státní finanční správy.
(10) Směrnice 2011/16/EU.
(11) Viz stanoviska EHSV k tématu Fiskální politika: růst a fiskální korekce (Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 8) a k tématu Dokončit HMU – příští evropské legislativní období a Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie, COM(2012) 777 final/2, bod 3.
(12) Viz stanovisko EHSV k tématu Dokončit HMU – příští evropské legislativní období (Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 10).
(13) Údaje za rok 2012 zveřejněné Eurostatem (92/2014) dne 16. června 2014.
(14) COM(2012) 777 final/2.
(15) Alejandro Cercas, zpráva: PE528.091v02-00.
(16) Výroční zpráva za rok 2013, Eurofound (http://www.eurofound.europa.eu/publications/annual-report/2014/eurofound-yearbook-2013-living-and-working-in-europe).
(17) Viz zpráva – dne 22. října 2013 přijala Komise rozhodnutí o zřízení odborné skupiny, která ještě téhož roku určila rozsah své činnosti a plán své činnosti. Její stanovisko bylo zveřejněno dne 28. května 2014.
(18) http://www.oecd.org/tax/beps-2014-deliverables.htm
(19) COM(2013) 71 final, 2013/0045 (CNS): Belgie, Německo, Estonsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko.
(20) Zdanění příjmů z úspor – Evropská komise.
(21) Friedrich Schneider, Shadow Economies and Corruption all over the World: Empirical Results for 1999 to 2003 (Stínové ekonomiky a korupce po celém světě: výsledky empirických zkoumání za období 1999 až 2003), zvláštní číslo International Journal of Social Economics (IJSE), řada 1, svazek 35, č. 9, 2008.
(22) Např. The Office of Tax Simplification, HM Treasury (Úřad pro daňové zjednodušení při Ministerstvu financí), součást vlády Spojeného království.
(23) Analýza Evropské Komise 02/2013 The effect of tax-benefit changes on income distribution in EU countries since the beginning of the economic crisis (Účinek změn v daňových úlevách na distribuci příjmů v zemích EU od počátku hospodářské krize).
(24) Projekt OECD v oblasti oslabování daňové základny a přesouvání zisku (BEPS), 2013.
(25) Úloha MMF v oblasti mezinárodního zdanění.
(26) https://www.g20.org/sites/default/files/g20_resources/library/Saint_Petersburg_Declaration_ENG.pdf
(27) Středisko OECD pro daňovou politiku a správu.
(28) Fiktivní prodeje v členském státě konečné spotřeby, které způsobují potenciálně neomezené ztráty pro státní finanční správy.
(29) Viz prohlášení EHSV Akční plán pro Evropu schválené na plenárním zasedání konaném ve dnech 29. a 30. dubna 2014. Viz také stanovisko EHSV k tématu Strategie inteligentní konsolidace fiskální politiky – obtížný úkol určení prorůstových mechanismů v Evropě (Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 8).
(30) Stanovisko EHSV k tématu Vytvoření společného konsolidovaného základu pro daň z příjmu právnických osob v EU (Úř. věst. C 88, 11.4.2006, s. 48).
(31) Stanovisko EHSV k tématu Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (Úř. věst C 24, 28.1.2012, s. 63).
(32) COM(2012) 722 final.
(33) Zdanění výzkumných služeb a vývoje.
(34) Prohlášení Euroskupiny ze dne 8. července 2014: Structural reform agenda – Thematic discussions on growth and jobs – Reduction of the tax wedge (Agenda strukturálních reforem – tematické diskuse o růstu a zaměstnanosti – snížení daňového zatížení).
(35) http://europa.eu/legislation_summaries/taxation/l31050_cs.htm
(36) Evropská komise (2014), Tax reforms in EU Member States (Daňové reformy v členských státech EU), s. 112.
(37) Stefan Collignon, Taking European integration seriously (Brát evropskou integraci vážně).
(38) Viz stanoviska EHSV k tématu Dokončit HMU – příští evropské legislativní období a k tématu Za sociální rozměr evropské hospodářské a měnové unie (Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 1).
(39) Viz stanovisko EHSV k tématu Obnova růstu (Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 10).
PŘÍLOHA
ke stanovisku Evropského hospodářského a sociálního výboru
Následující pozměňovací návrh byl v průběhu jednání zamítnut, získal však alespoň čtvrtinu odevzdaných hlasů pro (čl. 54 odst. 3 jednacího řádu):
Odstavec 1.4
Změnit:
|
„K napravení chyb a nedostatků v daňové politice je zapotřebí provést v eurozóně ambicióznější kroky s cílem omezit a sjednotit řadu různých daní, rozšířit daňové základny, více sblížit daňové sazby a posílit nástroje spolupráce a výměny informací pro boj proti podvodům a únikům. Při tom je třeba mít na zřeteli, že celkové daňové zatížení v eurozóně by nemělo převýšit daňové zatížení v sousedních zemích.“ |
Odůvodnění
Ve stanovisku jsou rovněž předkládány návrhy na zavedení nových daní, proto je důležité, aby celkové daňové zatížení v eurozóně nepřevýšilo daňové zatížení v sousedních zemích. V opačném případě může mít toto vysoké daňové zatížení na eurozónu negativní dopad a může vést k relokalizaci většího počtu podniků a k odlivu pracovních sil.
Výsledek hlasování
pro: |
80 |
proti: |
129 |
zdrželi se: |
17 |