52014DC0030

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provedení doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy

(Text s významem pro EHP)

OBSAH

1........... Úvod............................................................................................................................. 3

2........... Dosažené výsledky při zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy 4

2.1........ Mechanismy zajišťování kvality na úrovni systémů odborného vzdělávání a přípravy 4

2.2........ Mechanismy zajišťování kvality na úrovni poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy          6

3........... Problémy, které je nutno překonat................................................................................ 7

3.1........ Přispění EQAVET k transparentnosti v oblasti odborného vzdělávání a přípravy....... 7

3.2........ Řízení............................................................................................................................ 8

4........... Závěry a další kroky..................................................................................................... 9

4.1........ Závěry hodnocení......................................................................................................... 9

4.2........ Dokončení EQAVET................................................................................................. 10

4.3........ Mimo rámec EQAVET............................................................................................... 11

1.           Úvod

K ukončení hospodářské krize potřebuje Evropa inteligentní růst[1], který vyžaduje kvalifikovanější pracovníky. Prognózy Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) potvrzují, že se poptávka po pracovnících s nízkou kvalifikací bude snižovat, zatímco poptávka po vyšších kvalifikacích poroste a nejvyšší poptávka bude po osobách se střední kvalifikací [2].

V tomto kontextu musí zásadní úlohu hrát odborné vzdělávání a příprava, jak se zdůrazňuje v řadě nedávných strategických dokumentů Komise. Navzdory silnému zaměření politiky na odborné vzdělávání a přípravu přetrvávají v této oblasti významné problémy: zvýšení přitažlivosti, silnější začlenění učení založeného na praxi, lepší přizpůsobení se trhu práce, rozvoj lepšího poradenství pro volbu povolání a pedagogického poradenství, zajištění profesního rozvoje učitelů a školitelů a lepší uznávání a transparentnost výsledků učení v rámci odborného vzdělávání a přípravy mezi jednotlivými zeměmi a různými formami výuky.

Při řešení těchto problémů, zejména při překonávání nesouladu mezi nabídkou a poptávkou v oblasti dovedností a zlepšování zaměstnatelnosti mladých lidí, hraje důležitou úlohu zajišťování kvality, aby bylo dosaženo společného chápání excelence v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, jež usnadňuje vzájemné uznávání výsledků učení získaných v různých zemích, a umožňuje tudíž větší mobilitu a lepší reagování na hospodářské a společenské problémy.

Jedná se o první zprávu o pokroku při zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v Evropské unii po přijetí doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy[3] (dále jen „doporučení o EQAVET“). Zpráva shrnuje získané zkušenosti a předkládá návrhy Komise na další postup.

Doporučení o EQAVET zavádí referenční nástroj, který členským státům pomůže podporovat a monitorovat stálé zlepšování jejich systémů odborného vzdělávání a přípravy. Rámec by měl přispět ke zlepšení kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a ke zvýšení transparentnosti a soudržnosti vývoje politiky odborného vzdělávání a přípravy mezi členskými státy, čímž podpoří vzájemnou důvěru, mobilitu pracovníků a účastníků vzdělávacího procesu a celoživotní učení.

Rámec zahrnuje cyklus složený ze čtyř fází (plánování, provádění, evaluace a přezkoumávání), z nichž každá je založena na kritériích kvality a orientačních deskriptorech[4], které se mají uplatňovat na úrovni systémů odborného vzdělávání a přípravy, na úrovni poskytovatelů a na úrovni udělování kvalifikace. Poskytuje systematický přístup ke kvalitě a klade velký důraz na monitorování a zvyšování kvality využitím kombinace interních a externích evaluací, přezkoumávání a jiných procesů pro zlepšení na základě měření a kvalitativní analýzy.

Rámec by se měl pokládat za jakousi „sadu nástrojů“, z níž si různí uživatelé mohou zvolit prvky, které podle jejich názoru nejvíce odpovídají jejich konkrétním systémům. Ukazatele navrhované pro měření zlepšení kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy se týkají údajů, jako jsou investice do odborné přípravy učitelů a školitelů, míra účasti v programech odborného vzdělávání a přípravy, míra dokončení programů odborného vzdělávání a přípravy a míra uplatnění účastníků programů odborného vzdělávání a přípravy, využití získaných dovedností na pracovišti, míra nezaměstnanosti, přítomnost ohrožených skupin, mechanismy pro identifikaci odborné přípravy, která odráží potřeby trhu práce, a programy na podporu lepšího přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě.

V doporučení jsou členské státy vyzvány, aby navrhly vnitrostátní přístup zaměřený na zlepšení systému zajišťování kvality na vnitrostátní úrovni, založily národní referenční místo pro zajišťování kvality a účastnily se Evropské sítě pro zajišťování kvality v odborném vzdělávání a přípravě (dále jen „síť EQAVET“).

2.           Dosažené výsledky při zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy

2.1.        Mechanismy zajišťování kvality na úrovni systémů odborného vzdělávání a přípravy

Excelence v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na úrovni systémů předpokládá strategii trvalého rozvoje dovedností se zaměřením se na kvalitní výsledky učení, mobilitu, vzájemné uznávání a propustnost a rovněž zavádění politik založených na důkazech, které zlepšují efektivitu a účinnost systému; předpokládá se rovněž spolupráce a společné investice a začleňování odborného vzdělávání a přípravy do systému všeobecného vzdělávání a přípravy[5].

Podle výsledků průzkumu sekretariátu EQAVET[6] a externího hodnocení[7] více než 20 zemí upevnilo své přístupy k zajišťování kvality a EQAVET přímo přispěl k utváření vnitrostátního systému ve 14 zemích (BG, CZ, EL, HU, HR, MT, RO, FYROM a BE fr, ES, IT, LV, LT, SI, v nichž reformy dosud probíhají). Většina přístupů zahrnuje jak počáteční odborné vzdělávání a přípravu[8], tak i průběžné odborné vzdělávání a přípravu[9], a většinou veřejně financované poskytování ze strany institucí. Některé země již měly přístupy slučitelné s EQAVET, a proto je nemusely významně měnit.

V současnosti má většina vnitrostátních systémů odborného vzdělávání a přípravy v EU normy kvality pro poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy[10], které se používají především jako podmínka pro financování, akreditaci a/nebo které jsou vyžadovány v rámci právních předpisů.

Téměř všechny členské státy shromažďují údaje s cílem zvýšit efektivnost a účinnost svých systémů a navrhly vhodné metodiky sběru údajů, například dotazníky a ukazatele/metriku. To však automaticky neznamená, že procesy jsou pravidelně přezkoumávány a že jsou navrhovány akční plány ke změně, jelikož průzkum ukazuje, že přibližně pouze třetina zemí provádí vždy pravidelné přezkumy a navrhuje akční plány. Ve většině případů zveřejňují členské státy informace o výsledcích dostupných evaluací[11].

Pokud jde o používání ukazatelů, postupy jednotlivých zemí se značně liší. Zatímco se zdá, že některé ukazatele používá většina členských států (např. míra účasti v programech odborného vzdělávání a přípravy a míra dokončení těchto programů), jiné klíčové ukazatele zaměřené na výsledky, jako je „využití dovedností na pracovišti“ nebo „podíl zaměstnaných učících se v daný okamžik po dokončení odborné přípravy“, se využívají méně, ačkoli by mohly poskytnout klíčové důkazy o tom, jak zajistit lepší soulad s potřebami trhu práce. Tyto ukazatele jsou obecně ukazateli, pro něž lze nejobtížněji získat údaje.

Podle nedávného průzkumu u národních referenčních míst pro EQAVET jich 75 % pokládá za užitečné zvýšení spolupráce v EU za účelem vypracování referenčních podmínek s využitím jednoho či více ukazatelů EQAVET[12].

V témže průzkumu bylo zjištěno, že se orientační deskriptory EQAVET používají při řízení kvality ve 22 systémech počátečního odborného vzdělávání a přípravy. Externí hodnocení zmiňuje problémy při srovnávání vnitrostátních opatření k zajištění kvality s deskriptory EQAVET, jelikož deskriptory jsou velmi obecné a často zahrnují aspekty, na něž se konkrétní opatření k zajištění kvality nevztahují, objevují se však spíše v politikách odborného vzdělávání a přípravy a v přístupech k tvorbě politik[13]. Tento globální přístup však napomáhá při přechodu od přístupu založeného na sadě nástrojů ke kultuře zvyšování kvality.

Kvalitní systém odborného vzdělávání a přípravy usnadňuje rovněž trvalý rozvoj dovedností, mobilitu a propustnost mezi odborným vzděláváním a přípravou a vysokoškolským vzděláváním. Přibližně polovina zemí uvádí, že zajištění kvality v jejich systémech odborného vzdělávání a přípravy pomáhá získat přístup k vysokoškolskému vzdělávání, a to prostřednictvím různých mechanismů: kvalitní kvalifikace v oblasti odborného vzdělávání a přípravy jsou buď uznávány jako běžná vstupní kvalifikace pro vysokoškolské vzdělávání (např. IE, NL), nebo mají dvojí status, vzdělávací a odborný (např. PT). To však poukazuje rovněž na skutečnost, že v mnoha zemích je propustnost dosud pouze cílem a je zapotřebí značné úsilí o její zavedení do praxe.

Velká většina zemí zavedla mechanismy a postupy k určení potřeb odborné přípravy v počátečním odborném vzdělávání a přípravě a většina z nich má takovéto mechanismy rovněž pro průběžné odborné vzdělávání a přípravu[14]. Je však zapotřebí hloubková analýza k posouzení účinnosti těchto systémů, jejich synergií s Přehledem dovedností EU[15] a toho, zda k zapojení daného oboru (zejména profesních organizací a podniků) dochází na základě spolupráce/diskuse[16], jelikož se ukázalo, že to je důležité pro navržení kvalitních kvalifikací založených na výsledcích učení, které uspokojují potřeby trhu práce.

2.2.        Mechanismy zajišťování kvality na úrovni poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy

K důležitým faktorům patří kvalitní podpora učení a učitelé a školitelé a účinné vedení ze strany kvalifikovaného vedoucího pracovníka školy, poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy si však při zajišťování excelentního odborného vzdělávání a přípravy vedou lépe rovněž tehdy, existují-li strategické vztahy a vytváření sítí s širším hospodářským společenstvím na regionální, celostátní a mezinárodní úrovni[17].

Většina zemí má nebo zavádí společný rámec zajišťování kvality pro poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy, který je slučitelný s evropským referenčním rámcem pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Téměř všechny země zavedly povinné externí evaluace poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy, přičemž 22 zemí[18] vyžaduje, aby poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy měli interní mechanismy pro zajišťování kvality, a v dalších šesti zemích (BE fr, BG, FR, IT, LT, SK) je toto dobrovolné, poskytovatelé jsou však vybízeni k jejich zavedení.

Nejčastější formou externího přezkumu jsou inspekce. Obvykle existují školské inspektoráty, které se zabývají jak počátečním odborným vzděláváním a přípravou, tak i všeobecným vzděláváním. Používají se i jiné formy externí evaluace, nejčastěji v oblasti průběžného odborného vzdělávání a přípravy, v počátečním odborném vzdělávání a přípravě jsou méně běžné. Některé spolkové země v Německu například vyžadují, aby poskytovatelé zavedli systémy řízení kvality jako Q2E, EFQM, QZS nebo ISO 9001. Malta vyžaduje, aby se poskytovatelé podrobili auditům kvality ze strany externích odborníků. Některé země mají zvláštní agentury pro zajišťování nebo hodnocení kvality, například ve Vlámském společenství v Belgii zahrnuje Agentura pro zajišťování kvality v oblasti vzdělávání a odborné přípravy veškeré vzdělávání a odbornou přípravu s výjimkou vysokoškolského vzdělávání, dalším příkladem je dánský institut pro hodnocení zahrnující celý vzdělávací systém a španělský Národní institut pro hodnocení vzdělávání a odborné přípravy.

V mnoha zemích právní předpisy vyžadují, aby poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy systematicky hodnotili své činnosti a rovněž kvalitu a účinnost odborné přípravy, kterou nabízejí. V BG, HR, CZ, DK, EE, HU, RO, SI a SK to zahrnuje povinné sebehodnotící zprávy a plány zlepšování, které poskytují informace pro externí evaluace. Ačkoli v Rakousku není sebehodnocení povinné, poskytovatelé počátečního odborného vzdělávání a přípravy je rozsáhle využívají.

Hlavním důvodem sebehodnocení na úrovni poskytovatelů je rozvíjení kultury kvality ve vzdělávacích institucích a institucích odborné přípravy. Existují rovněž kladné dopady, pokud jde o odpovědnost a řízení poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy, kteří odpovídají za zajišťování kvalitních výsledků. Jelikož se situace jednotlivých poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy liší, sebehodnocení každé organizaci umožňuje vypracovat rámec a soubor opatření, jež odpovídají její situaci a realitě.

Pokud jde o interní přezkum, v členských státech existuje široká škála postupů. Některé země vyžadují, aby poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy zaměřili interní přezkum na konkrétní oblasti činnosti. Jiné země nevydávají žádné pokyny ke způsobu zajišťování kvality, zatímco řada zemí vypracovala na podporu tohoto procesu příručky, metodiky nebo internetové stránky[19]. Některé země u poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy zavedly formu vzájemného přezkumu/učení, ve většině případů na základě evropské metodiky vypracované v rámci projektu Leonardo da Vinci[20].

Poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy obvykle využívají deskriptory méně, než je patrné na úrovni systémů[21]. Poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy často procházejí akreditací[22] a procesem externího nebo interního přezkumu, rozsáhlé využívání cyklu EQAVET však není obvyklé. To ukazuje, že na úrovni poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy dosud existuje prostor pro zlepšení, zejména prostřednictvím šiřitelů. V tomto smyslu by jako osvědčené postupy mohly sloužit projekty EQAVET. Maltský projekt QA-VET vedl například k pokynům k uplatňování ukazatelů, které jsou určeny pro instituce odborného vzdělávání a přípravy; nizozemský projekt vyvinul ve spolupráci s poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy přístup zdola nahoru, pokud jde o zajišťování kvality, a podpořil kulturu kvality[23].

Jedním z významných problémů při zajišťování kvality je rozměr učení založeného na praxi. Často není zaručena odborná příprava školitelů a přehled těchto opatření je mnohdy nedostatečný.

Kritéria, deskriptory a ukazatele EQAVET neposkytují konkrétní pokyny k zajišťování kvality v oblasti učení založeného na praxi. Tento relativní nedostatek byl v politické rovině odstraněn v komuniké ze zasedání v Bruggách, v němž byly zúčastněné země vyzvány, aby do roku 2015 vypracovaly pro poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy společný rámec zajišťování kvality, který je použitelný rovněž na související učení se na pracovišti a který je slučitelný s EQAVET[24]. Síť EQAVET zřídila pracovní skupinu a v současnosti vypracovává pokyny v tomto ohledu.

3.           Problémy, které je nutno překonat

Průzkum EQAVET a externí hodnocení prokazují, že v členských státech jsou některé prvky EQAVET náležitě zahrnuty v kultuře zajišťování kvality. Dosud však existuje významný prostor pro zlepšení v zájmu dosažení společného chápání, které by do značné míry usnadnilo vzájemné uznávání kvalifikací a větší mobilitu.

3.1.        Přispění EQAVET k transparentnosti v oblasti odborného vzdělávání a přípravy

Skutečnost, že potenciál EQAVET s ohledem na transparentnost – podporující vzájemnou důvěru, mobilitu mezi zeměmi a celoživotní učení – není dosud plně využit, je patrná z omezených synergií s evropskými nástroji, které se výslovně zabývají transparentností kvalifikací a schopností: evropským rámcem kvalifikací (ERK)[25], evropským systémem kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET)[26] a rámcem Europass[27], jež se zaměřují na výsledky procesu učení – co lidé vědí a jsou schopni dělat. Ačkoli kvalita výsledků je hlavním kritériem, které rozhoduje o kvalitě příležitosti k učení, EQAVET se tímto aspektem ve skutečnosti nezabývá, jelikož se výslovně nevztahuje na zajišťování kvality návrhu, hodnocení a osvědčení kvalifikací, ačkoli v doporučení je stanoveno, že by se rámec měl uplatňovat rovněž na úrovni udělování kvalifikace. To ukazuje potřebu užšího vztahu s rámci kvalifikací na vnitrostátní a evropské úrovni.

Existují opatření k usnadnění vzájemného uznávání v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (mezinárodní osvědčení pro některá povolání) a vysokoškolského vzdělávání (sítě ENIC/NARIC). Je však zřejmé, že tato opatření dosud nedosáhla dostatečné vyspělosti. Další možnou oblastí zlepšení by bylo upevnění vazeb mezi EQAVET a ECVET. Jedním z hlavních cílů EQAVET původně bylo podpořit zavedení ECVET. Systémy kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu však vyvinulo jen několik málo zemí (FI, IE, UK, EE, SE, SL a LU, IT pro počáteční odborné vzdělávání a přípravu)[28] a ve většině zemí se ECVET dosud nachází ve fázi rozvoje[29].

Zásadní význam má otázka mobility mezi jednotlivými dílčími odvětvími vzdělávání. Propustnost směrem k vysokoškolskému vzdělávání představuje hlavní prvek přitažlivosti odborného vzdělávání a přípravy, a to i s ohledem na usilování o excelenci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. V tomto ohledu existuje v současnosti dosud prostor pro zlepšení. Evropské normy a pokyny pro zajišťování kvality v oblasti evropského vysokoškolského vzdělávání[30] obsahují společné zásady, umožňují však rozdílné operativní přístupy a je patrná malá koordinace mezi nástroji. V poslední době se však dialog a spolupráce zlepšily v důsledku uspořádání několika společných akcí. V příloze 3 ERK se navrhují společné zásady zajišťování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání i odborného vzdělávání a přípravy, výslovně se v ní však neodkazuje na evropské normy a pokyny ani na EQAVET[31].

Náležitý rozvoj modelu EQAVET, případně s větším zaměřením na kvalitu výsledků učení, představuje opatření, které navrhla evropská pracovní skupina pro kvalitu v oblasti vzdělávání dospělých (tudíž rovněž v oblasti průběžného odborného vzdělávání a přípravy) s cílem dosáhnout v dlouhodobějším horizontu komplexního přístupu k zajišťování kvality v oblasti celoživotního učení[32].

3.2.        Řízení

Ačkoli se v doporučení o EQAVET vyžaduje zapojení všech zúčastněných subjektů v celém cyklu zajišťování kvality, zdá se, že na evropské úrovni je řídicí struktura složena většinou ze zástupců z oblasti počátečního odborného vzdělávání a přípravy. Pokud jde o vnitrostátní řídicí struktury, průzkum sekretariátu EQAVET ukazuje potřebu zajistit lepší a trvalé zapojení určitých kategorií zúčastněných subjektů, zejména učících se, odvětví vysokoškolského vzdělávání, zaměstnavatelů a účastníků trhu práce a rovněž regionálních a místních orgánů.

Jelikož EQAVET přispívá k zajišťování vyšší kvality ve vnitrostátních systémech odborného vzdělávání a přípravy, usnadňuje rovněž komunikaci a výměnu mezi nimi a podporuje soudržný rozvoj odborného vzdělávání a přípravy mezi jednotlivými zeměmi. To do jisté míry přispívá k obecnému cíli spočívajícímu v podpoře transparentnosti a soudržnosti vývoje politiky odborného vzdělávání a přípravy mezi členskými státy.

To však nevede k snadno srovnatelným popisům vnitrostátních opatření k zajištění kvality, která často nejsou uvedena v podrobných dokumentech a která nepřijala nutně strukturu EQAVET. Země většinou své systémy zajišťování kvality popisují s odkazem na interní a externí evaluace poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy, hodnocení na úrovni systému pro účely tvorby politik a kvalitu návrhu a udělování kvalifikací.

To je do jisté míry zapříčiněno flexibilním přístupem doporučení o EQAVET, které zemím a poskytovatelům odborného vzdělávání a přípravy umožňuje zvolit si nástroje a prvky ze širšího souboru a přizpůsobit je svým potřebám. To se na straně jedné ukázalo jako účinné pro zajištění širšího používání těchto nástrojů, na straně druhé to však nevedlo k přijetí společného přístupu zemí k popisu opatření k zajištění kvality a rozvoji odborného vzdělávání a přípravy.

Přímé použití EQAVET jako referenčního dokumentu při popisu vnitrostátních opatření se může ukázat jako obtížné rovněž kvůli skutečnosti, že EQAVET navrhuje různou terminologii pro kvalitu na úrovni systémů odborného vzdělávání a přípravy a na úrovni poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy[33]. To není v souladu s praxí na vnitrostátní úrovni, na niž se může tradiční opatření jako inspekce zabývat jak systémem, tak i jednotlivým poskytovatelem.

4.           Závěry a další kroky

4.1.        Závěry hodnocení

Úvahy uvedené v předchozích oddílech lze shrnout následovně:

– v evropských zemích přispěl EQAVET k rozvíjení kultury kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a rovněž k praktickému uplatňování zejména prostřednictvím vývoje operativních opatření vysoké kvality v rámci sítě EQAVET[34].

– Tato opatření se však zaměřila na institucionální poskytování ve školách (většina počátečního odborného vzdělávání a přípravy a část průběžného odborného vzdělávání a přípravy), s méně viditelným dopadem na učení založené na praxi a neformální poskytování (které tvoří většinu průběžného odborného vzdělávání a přípravy, v duálních systémech však mohou hrát klíčovou úlohu rovněž v počátečním odborném vzdělávání a přípravě),

– flexibilní přístup EQAVET, jenž poskytuje nástroje, které si lze vybrat a upravit, usnadnil jeho používání, současně však snížil jeho potenciál jakožto společného jazyka a koncepčního rámce mezi zeměmi.

Z toho vyplývá jednoznačná potřeba posílené spolupráce s ostatními evropskými nástroji pro zajišťování kvality a transparentnost.

EQAVET zavádí referenční rámec, který umožňuje flexibilní používání. Bylo by možné přezkoumat, do jaké míry je rozměr rámce zapotřebí k uspořádání kritérií, deskriptorů a ukazatelů kvality, jelikož jejich používání je stejně pružné. Bylo by možno vzít v úvahu zkušenosti získané s evropskými normami a pokyny pro zajišťování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání, a to rovněž co se týká oblasti působnosti (evropské normy a pokyny výslovně podporují kvalitu institucí, nikoli systému), přičemž je třeba mít na paměti některé nedostatky evropských norem a pokynů.

4.2.        Dokončení EQAVET

Hlavním cílem opatření týkajících se kvality v oblasti vzdělávání a odborné přípravy je kvalita výsledků procesu učení – tj. účastníci odborného vzdělávání a přípravy by si měli osvojit náležité odborné a průřezové dovednosti. Význam úrovní dovedností byl nedávno vyzdvižen v jednom konkrétním zjištění průzkumu týkajícího se dovedností dospělých (PIAAC): v jednotlivých zemích prokazují dospělí, kteří mají kvalifikaci na stejné úrovni, dovednosti na podstatně rozdílných úrovních[35].

Jednoznačnější pozornost věnovaná zajišťování kvality při návrhu a udělování kvalifikace s vazbou na ERK, ECVET a Europass-dodatek k osvědčení by případně umožnila, aby se EQAVET lépe zabýval neformálním odborným vzděláváním a přípravou a odborným vzděláváním a přípravou založenými na praxi a rovněž nově se objevující otázkou otevřených vzdělávacích zdrojů nebo hromadných otevřených on-line kurzů (Massive Open Online Courses, MOOC) a zvýšením dopadu na transparentnost a vzájemné uznávání s přihlédnutím k zásadám stanoveným v doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení[36].

Komise zamýšlí provést za účasti příslušných vnitrostátních orgánů a zúčastněných subjektů níže uvedená opatření k zajištění komplexnějšího uplatňování EQAVET:

– rozvoj deskriptorů, ukazatelů a souvisejících pokynů s cílem lépe se zabývat kvalitou a odpovídající úrovní odbornosti výsledků, které získali účastníci odborného vzdělávání a přípravy. To vyžaduje koordinaci s ostatními iniciativami k zajišťování kvality a nástroji pro transparentnost a spolupráci s příslušnými orgány a sítěmi,

– vypracování a ověření pokynů pro tvůrce politik a poskytovatele společně s pomocnými kontrolními seznamy, deskriptory a ukazateli zaměřenými na rozdílnou situaci průběžného odborného vzdělávání a přípravy a zvláštní znaky učení založeného na praxi. To vyžaduje spolupráci s různými zúčastněnými subjekty a koordinaci s vývojem v souvislosti s kvalitou v oblasti vzdělávání dospělých,

– ověření možnosti evropských ujednání s cílem zajistit větší transparentnost vnitrostátních opatření k zajištění kvality mezi jednotlivými zeměmi. To by mohlo zahrnovat vypracování informativního dodatku k usnadnění společného chápání vnitrostátních postupů akreditace poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy, prosazování společných pokynů k popisu postupů zajišťování kvality, které jsou slučitelné s EQAVET, nebo přechod ke společné šabloně pro akreditaci poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy, která využívá rovněž zkušenosti s evropským registrem agentur zabezpečujících kvalitu ve vysokoškolském vzdělávání (EQAR)[37] a národními zprávami o přiřazení kvalifikací k ERK[38].

Prostřednictvím programu Erasmus+ bude EU podporovat:

· přeshraniční spolupráci při zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy prostřednictvím strategických partnerství a aliancí odvětvových dovedností, které podporují smysluplné zapojení široké škály zúčastněných subjektů, a posílený meziodvětvový dialog s vysokoškolským vzděláváním a vzděláváním dospělých ohledně zajišťování kvality,

· další dialog na evropské úrovni prostřednictvím:

– sítě EQAVET, a to ohledně rozvíjení kultury kvality podporou pracovních skupin, seminářů, činností v oblasti vzájemného učení se zapojením zúčastněných subjektů do zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy,

– vypracování podpůrných materiálů, jako jsou nástroje informačních technologií a příručky;

– inovativních projektů k zvýšení schopnosti zajišťování kvality, a tak podporovat zlepšování odborného vzdělávání a přípravy.

Prostřednictvím programu Horizont 2020 bude EU:

· zlepšovat poznatky o účinnosti veřejných politik v oblasti průběžného odborného vzdělávání a přípravy a jiných forem vzdělávání dospělých (včetně aspektů zajišťování kvality) v EU a jejich doplňkovosti s dynamikou soukromých trhů.

Komise rovněž podotýká, že určitý počet zemí usiluje o využití části evropských strukturálních a investičních fondů k financování reforem systémů odborného vzdělávání a přípravy. Je zásadní, aby při uskutečňování těchto iniciativ hrálo hlavní úlohu silnější zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy.

4.3.        Mimo rámec EQAVET

Občané se stále více pohybují mezi jednotlivými systémy – jak v rámci tradičních forem počátečního vzdělávání, tak i při zlepšování a rozšiřování svých znalostí a dovedností během celého života. Stále více příležitostí k učení již neodpovídá tradičním klasifikacím. Učícím se je stále více (a právem) nabízena možnost sestavovat své formy učení výběrem příležitostí z různých dílčích systémů a forem poskytování, včetně prostřednictvím vzdělávacích zdrojů poskytovaných prostřednictvím IKT, a učící se musí být schopni důvěřovat jejich kvalitě.

Vznik kvalitních rámců kvalifikací pro celoživotní učení, jak důrazně prosazuje ERK, vyžaduje uvážení odvětvového přístupu k zajišťování kvality a toho, zda lze určit některé základní zásady a pokyny platné ve všech odvětvích a vztahující se na všechny kvalifikace. K vyřešení těchto problémů by bylo užitečné projednat EQAVET v celkovém kontextu všech nástrojů pro transparentnost a zajišťování kvality. Komise v současnosti zkoumá možnost užší koordinace všech evropských nástrojů pro transparentnost a zajišťování kvality jako způsob, jak dosáhnout plně evropského prostoru dovedností a kvalifikací[39].

Na tomto základě zamýšlí Komise provést tato opatření k dosažení lepší evropské spolupráce při zajišťování kvality v oblasti celoživotního učení:

– konzultace se zúčastněnými subjekty ohledně zjištění této zprávy a ohledně potřeby a možnosti lepší soudržnosti mezi zajišťováním kvality v různých dílčích odvětvích vzdělávání v rámci nadcházejících veřejných konzultací týkajících se evropského prostoru dovedností a kvalifikací ve snaze o dosažení dalších synergií a sbližování nástrojů EU v oblasti transparentnosti a uznávání,

– přezkoumání možnosti dosáhnout cílů EQAVET prostřednictvím komplexního přístupu k zajišťování kvality v oblasti celoživotního učení,

– v koordinaci s ostatními iniciativami v oblasti zajišťování kvality a nástroji pro transparentnost přezkoumání praktických požadavků spojených s vypracováním meziodvětvových zásad a pokynů pro zajišťování kvality v oblasti celoživotního učení a podmínek k zohlednění zvláštností dílčích systémů nebo situace v jednotlivých členských státech.

[1]               Sdělení Komise „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“, COM(2012) 582 final ze dne 10.10.2012.

[2]               Středisko Cedefop, Roads to recovery: three skill and labour market scenarios for 2025, červen 2013.

[3]               Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 1.

[4]               Např. ve fázi plánování na úrovni systému stanoví deskriptory milníky, jako je popis dlouhodobých a střednědobých cílů systému odborného vzdělávání a přípravy na základě konzultací se zúčastněnými subjekty, stanovení cílů a ukazatelů pro monitorování, určení potřeb odborné přípravy.

[5]               Pracovní dokument útvarů Komise, SWD(2012) 375 ze dne 20.11.2012, s. 38.

[6]               EQAVET, Supporting the implementation of the European quality assurance reference framework: Results of the EQAVET Secretariat Survey, 2012, s. 20. K dispozici na internetových stránkách sekretariátu EQAVET, http://www.eqavet.eu/gns/what-we-do/annual-forum.aspx

[7]               ICF GHK, Závěrečná zpráva o hodnocení uplatňování EQAVET (Evaluation of implementation of EQAVET Final report, dále jen „externí hodnocení“) z roku 2013, s. 51.

[8]               Pojem „odborné vzdělávání a příprava uskutečňovaná v systému počátečního vzdělávání, obvykle před vstupem do pracovního života“ iniciovaný střediskem Cedefop, Terminology of European education and training policy, Lucemburk, OP, 2008.

[9]               „Vzdělávání nebo příprava po počátečním vzdělávání a přípravě – nebo po vstupu do pracovního života […]“, středisko Cedefop, tamtéž.

[10]             EQAVET, průzkum sekretariátu, citováno výše, s. 29.

[11]             Tamtéž. s. 68: BE (nl), BG, DK, DE, EE, IE, ES, LV, LT, NL, AT, PL, RO, SK, FI, SE, UK, HR.

[12]             Průzkum sekretariátu EQAVET, cit. výše, kap. 5.

[13]             Externí hodnocení, cit. výše, s. 32.

[14]             Průzkum sekretariátu EQAVET, cit. výše, s. 61 a s. 72.

[15]             Viz http://euskillspanorama.ec.europa.eu/

[16]             Průběžným odborným vzděláváním a přípravou a vzděláváním dospělých se zabývala řada výzkumných projektů v rámci 7. RP. Viz: „Adult and continuing education in Europe. Using public policy to secure a growth in skills“, Evropská komise 2013.

[17]             SWD(2012) 375, cit. výše, s. 38.

[18]             AT, BE nl, CY, CZ, DK, EE, FI, HU, IE, LU, LV, MT, NL, PL, PT, RO, SE, SI, UK, HR, IC a FYROM, průzkum sekretariátu EQAVET, cit. výše, s. 24.

[19]             Externí hodnocení, cit. výše, s. 25.

[20]             http://www.peer-review-education.net/

[21]             Průzkum sekretariátu EQAVET, cit. výše, s. 104.

[22]             Slovo „akreditace“ v tomto dokumentu je třeba chápat jako pedagogickou akreditaci, a nikoli ve smyslu „akreditace“, jak se používá v nařízení (ES) č. 765/2008.

[23]             Viz http://eqavetprojects.eu/

[24]             Viz komuniké ze zasedání v Bruggách o posílené evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, 7.12.2010, strategický cíl č. 2b.

[25]             Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008, Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.

[26]             Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009, Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 2.

[27]             Rozhodnutí č. 2241/2004/ES, Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6.

[28]             EQAVET, Serban Iosifescu, Quality assurance procedures in the processes of certification, curricula setting, accreditation and training of trainers in European VET systems, 2011.

[29]             Středisko Cedefop, Trends in VET policy in Europe 2010-12,2012, s. 59.

[30]             ENQA, European Standards and Guidelines for Quality Assurance in the European Higher Education Area, 2005.

[31]             Ačkoli EQAVET jako takový ještě neexistoval, existoval již společný rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy.

[32]             Závěrečná zpráva tematické pracovní skupiny pro kvalitu v oblasti vzdělávání dospělých. Viz souběžná studie o kvalitě v oblasti vzdělávání dospělých, http://ec.europa.eu/education/adult/doc/qualityannex_en.pdf

[33]             To ukazuje významný rozdíl mezi EQAVET a evropskými normami a pokyny, které se zabývají pouze institucionální úrovní.

[34]             http://www.eqavet.eu – Viz zejména nástroj IT Cyklus kvality.

[35]             OECD, Skills Outlook 2013, zejména s. 204.

[36]             Doporučení Rady (2012/C 398/01).

[37]             Viz http://www.eqar.eu/

[38]             Viz http://ec.europa.eu/eqf/documentation_en.htm

[39]             Sdělení Komise, Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků, COM(2012) 669 final, 2012.