EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52014AG0009

Postoj Rady (EU) č. 9/2014 v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států omezit nebo zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území Přijatý Radou dne 23. července 2014 Text s významem pro EHP

OJ C 349, 3.10.2014, p. 1–9 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

3.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 349/1


POSTOJ RADY (EU) č. 9/2014 V PRVNÍM ČTENÍ

k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států omezit nebo zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území

Přijatý Radou dne 23. července 2014

(Text s významem pro EHP)

2014/C 349/01

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (4) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (5) se stanoví ucelený právní rámec pro povolování geneticky modifikovaných organismů (dále jen „GMO“), který se v celé šíři použije na GMO určené pro účely pěstování v Unii jako osivo, sadba nebo jiný rozmnožovací materiál rostlin (dále jen „GMO určené k pěstování“).

(2)

Před tím, než jsou GMO určené k pěstování povoleny za účelem uvedení na trh Unie, mají na základě tohoto právního rámce projít individuálním hodnocením rizika v souladu s přílohou II směrnice 2001/18/ES. Cílem tohoto postupu povolování je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele při současném zajištění řádného fungování vnitřního trhu. Na celém území Unie je třeba dosáhnout a zachovat jednotnou vysokou úroveň ochrany zdraví a životního prostředí.

(3)

Kromě povolení pro uvedení na trh musí geneticky modifikované odrůdy splňovat také požadavky práva Unie týkající se uvádění osiva, sadby a rozmnožovacího materiálu rostlin na trh, které stanoví zejména směrnice Rady 66/401/EHS (6), 66/402/EHS (7), 68/193/EHS (8), 98/56/ES (9), 99/105/ES (10), 2002/53/ES (11), 2002/54/ES (12), 2002/55/ES (13), 2002/56/ES (14), 2002/57/ES (15) a 2008/90/ES (16). V rámci uvedených směrnic obsahují směrnice 2002/53/ES a 2002/55/ES ustanovení, která členským státům umožňují za určitých přesně vymezených podmínek zakázat používání určité odrůdy na celém jejich území nebo na jeho části, nebo stanovit pro pěstování odrůdy přiměřené podmínky.

(4)

Jakmile byl určitý GMO v souladu s právním rámcem Unie pro GMO povolen pro účely pěstování a splňuje, pokud jde o odrůdu, jež má být uvedena na trh, požadavky práva Unie týkající se uvádění osiva, sadby a rozmnožovacího materiálu rostlin na trh, nesmí členské státy zakázat nebo omezit jeho volný oběh na svém území ani mu bránit, nestanoví-li právo Unie jinak.

(5)

Ze zkušeností vyplývá, že pěstování GMO je otázka, která je na úrovni členských států řešena důkladněji. Otázky týkající se uvádění GMO na trh a jejich dovozu by v zájmu zachování vnitřního trhu měly být i nadále upravovány na úrovni Unie. Pěstování však může v určitých případech vyžadovat větší flexibilitu, neboť se jedná o otázku, která má významný celostátní, regionální a místní rozměr vzhledem ke spojení s využíváním půdy, místními zemědělskými strukturami a ochranou nebo zachováním přírodních stanovišť, ekosystémů a krajiny. Tato flexibilita by neměla nepříznivě ovlivňovat společný postup povolování, zejména proces hodnocení.

(6)

Některé členské státy se za účelem omezení nebo zákazu pěstování GMO uchýlily k ochranné doložce podle článku 23 směrnice 2001/18/ES a k mimořádným opatřením podle článku 34 nařízení (ES) č. 1829/2003, a to na základě nových nebo doplňujících informací, které byly v jednotlivých případech zjištěny po dni vydání souhlasu a mají vliv na hodnocení rizika pro životní prostředí, nebo na základě přehodnocení stávajících informací. Jiné členské státy využívají oznamovací postup podle čl. 114 odst. 5 a 6 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), který vyžaduje předložení nových vědeckých poznatků k ochraně životního prostředí nebo pracovního prostředí. Dále se ukázalo, že rozhodovací proces je v případě pěstování GMO obzvláště obtížný vzhledem k tomu, že jednotlivé státy vyjadřují znepokojení, která nesouvisejí pouze s otázkami spojenými s bezpečností GMO pro zdraví nebo životního prostředí.

(7)

Členské státy jsou proto v souladu s čl. 2 odst. 2 Smlouvy o fungování EU oprávněny během postupu povolování nebo později rozhodnout o omezení nebo zákazu pěstování GMO na svém území s tím, že na základě tohoto rozhodnutí dojde k vyloučení pěstování konkrétního GMO na celém území tohoto členského státu nebo na jeho části. V této souvislosti se jeví vhodné udělit členským státům v souladu se zásadou subsidiarity větší flexibilitu při rozhodování o tom, zda chtějí na svém území pěstovat geneticky modifikované plodiny, či nikoli, aniž by to ovlivnilo hodnocení rizik prováděné v rámci systému Unie pro povolování GMO, a to v průběhu postupu povolování nebo později, a nezávisle na opatřeních, která členské státy mohou přijmout při uplatňování směrnice 2001/18/ES k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v jiných produktech. Poskytnutí této možnosti členským státům by mělo usnadnit rozhodovací proces v oblasti GMO. Současně by měla být zachována možnost volby spotřebitelů, zemědělců a provozovatelů podniků a zároveň zajištěna jasnější situace pro příslušné zúčastněné strany, pokud jde o pěstování GMO v Unii. Tato směrnice by proto měla napomoci k hladkému fungování vnitřního trhu.

(8)

V průběhu postupu povolování konkrétního GMO by měl mít členský stát možnost požádat Komisi o předložení požadavku oznamovateli nebo žadateli, aby upravil zeměpisnou působnost svého oznámení nebo žádosti předkládaných v souladu s částí C směrnice 2001/18/ES nebo v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 tak, aby z pěstování byly vyloučeny části nebo celé území daného členského státu. Komise by měla tento postup usnadnit tím, že požadavek členského státu předloží oznamovateli nebo žadateli bez prodlení a oznamovatel nebo žadatel by měl na tuto žádost ve stanovené lhůtě odpovědět.

(9)

Zeměpisná působnost oznámení nebo žádosti by měla být odpovídajícím způsobem Komisí upravena, pokud oznamovatel nebo žadatel výslovně nebo mlčky vyjádřil svůj souhlas s požadavkem členského státu ve stanovené lhůtě poté, co byli Komisí informováni o uvedeném požadavku. Pokud oznamovatel nebo žadatel s tímto požadavkem nesouhlasí, měl by uvědomit Komisi a členské státy. Odmítne-li však žadatel nebo oznamovatel upravit zeměpisnou působnost oznámení nebo žádosti, neměla by tím být dotčena pravomoc Komise podle článku 19 směrnice 2001/18/ES, nebo případně článků 7 a 19 nařízení (ES) č. 1829/2003, takovou úpravu podle potřeby provést s ohledem na hodnocení rizika pro životní prostředí provedené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).

(10)

Kromě toho a pouze v případech, kdy oznamovatel nebo žadatel odmítl upravit zeměpisnou působnost oznámení nebo žádosti o povolení určitého GMO, tak jak to členský stát požadoval, měl by uvedený členský stát mít možnost přijmout odůvodněná opatření k omezení nebo zákazu pěstování GMO, pro který bylo vydáno povolení, a to na celém svém území nebo jeho části, na základě jiných důvodů, než které byly vyhodnoceny podle harmonizovaného souboru pravidel Unie (tedy směrnice 2001/18/ES a nařízení (ES) č. 1829/2003), jež jsou v souladu s právem Unie. Tyto důvody mohou souviset s cíli politiky v oblasti životního prostředí nebo zemědělství nebo se může jednat o jiné závažné důvody, jako například územní plánování, využívání půdy, sociální a hospodářské dopady, koexistence a veřejný pořádek. Tyto důvody mohou být uplatňovány jednotlivě nebo se může jednat o jejich kombinaci, v závislosti na konkrétní situaci daného členského státu, regionu nebo oblasti, na něž se budou uvedená opatření vztahovat.

(11)

Úroveň ochrany lidského zdraví nebo zdraví zvířat a životního prostředí, která byla stanovena pro celou Unii, umožňuje jednotné vědecké hodnocení v celé Unii a tato směrnice by tuto situaci neměla měnit. Aby nebyly narušeny pravomoci svěřené osobám provádějícím hodnocení a řízení rizik podle směrnice 2001/18/ES a nařízení (ES) č. 1829/2003, členské státy by tedy měly uplatňovat pouze důvody související s cíli politiky v oblasti životního prostředí, které nezasahují do hodnocení rizik pro zdraví a životní prostředí, jež jsou hodnocena v rámci postupů povolování stanovených směrnicí 2001/18/ES a nařízením (ES) č. 1829/2003, jako je zachování určitého rysu přírodního a krajinného rázu, určitých přírodních stanovišť a ekosystémů, jakož i specifických ekosystémových funkcí a služeb.

(12)

Členským státům by rovněž mělo být umožněno podložit rozhodnutí, která přijímají podle směrnice 2001/18/ES, důvody souvisejícími se sociálními a hospodářskými dopady, jež by mohly vyplývat z pěstování určitého GMO na území dotyčného členského státu. Komise se zabývala opatřeními pro koexistenci v doporučení Komise ze dne 13. července 2010 (17), členské státy by však měly mít rovněž možnost přijmout na základě této směrnice opatření k omezení či zákazu pěstování povolených GMO na celém svém území nebo jeho části. Může se jednat o důvody související s neproveditelností nebo nemožností uplatnit opatření pro koexistenci vzhledem ke zvláštním zeměpisným podmínkám, s nutností zabránit přítomnosti GMO v jiných produktech, jako jsou specifické nebo zvláštní produkty, s nutností chránit rozmanitost zemědělské produkce či potřebou zajistit čistotu osiva, sadby a rozmnožovacího materiálu rostlin. Kromě toho Komise, v souladu s výzvou obsaženou v závěrech Rady z 5. prosince 2008 o geneticky modifikovaných organismech, předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu o sociálních a hospodářských důsledcích pěstování GMO. Tato zpráva může být zdrojem cenných informací pro členské státy, které zvažují přijetí rozhodnutí na základě této směrnice.

(13)

Omezení nebo zákazy přijaté podle této směrnice by se měly vztahovat na pěstování, nikoliv na volný oběh a dovoz geneticky modifikovaného osiva, sadby a rozmnožovacího materiálu rostlin, jako takových či obsažených v produktech, a produktů jejich sklizně, a měly by být navíc v souladu se Smlouvami, zejména pokud jde o zásadu nerozlišování mezi vnitrostátními a zahraničními produkty, zásadu proporcionality a článek 34, článek 36 a čl. 216 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.

(14)

Opatření členských států přijatá podle této směrnice by měla podléhat kontrolnímu a informačnímu postupu na unijní úrovni. Vzhledem k úrovni kontroly ze strany Unie a poskytování informací není nutné navíc stanovit použití směrnice Evropského parlamentu a rady 98/34/ES (18). Členské státy mohou omezit nebo zakázat pěstování GMO na celém svém území nebo jeho části ode dne vstupu povolení Unie v platnost a nejpozději do dvou let ode dne, kdy byly souhlas nebo povolení uděleny, za předpokladu, že uplynula stanovená doba, během níž měla Komise možnost vyjádřit se k navrhovaným opatřením.

(15)

Rozhodnutí členských států, kterými omezují nebo zakazují pěstování GMO na celém svém území nebo jeho části, by neměla bránit provádění biotechnologického výzkumu, jsou-li při něm dodržována veškerá nezbytná bezpečnostní opatření.

(16)

Pokud je na základě nových a objektivních okolností odůvodněna úprava zeměpisné působnosti souhlasu s GMO nebo jeho povolení a to nejdříve dva roky poté, co byly tento souhlas nebo povolení uděleny, členský stát by měl mít možnost požádat prostřednictvím Komise, aby držitel souhlasu nebo povolení příslušnou zeměpisnou působnost upravil. Jestliže držitel souhlasu nebo povolení výslovně ani mlčky souhlas nevyjádří, měl by mít členský stát možnost přijmout odůvodněná opatření omezující nebo zakazující pěstování uvedeného GMO. Dotyčný členský stát by měl návrh těchto opatření předat Komisi nejpozději 75 dní před jejich přijetím, aby Komisi umožnil se k nim vyjádřit, a během této doby by tato opatření neměl přijímat ani provádět. Po uplynutí této doby by mělo být členskému státu umožněno přijmout opatření v původně navrhované podobě, nebo v podobě pozměněné tak, aby zohlednil připomínky Komise.

(17)

Členský stát by měl být schopen požádat příslušný orgán nebo Komisi, aby opět začlenily celé jeho území nebo jeho část do zeměpisné působnosti souhlasu nebo povolení, z nichž byly dříve vyloučeny. V takovém případě by nemělo být třeba předávat danou žádost držiteli souhlasu nebo povolení a žádat o jejich souhlas. Příslušný orgán, který vydal písemný souhlas nebo Komise podle směrnice 2001/18/ES či podle nařízení (ES) č. 1829/2003, by měly odpovídajícím způsobem upravit zeměpisnou působnost souhlasu nebo rozhodnutí o povolení.

(18)

Písemný souhlas nebo rozhodnutí o povolení, které byly vydány nebo přijaty a jejichž zeměpisná působnost je omezena na určité oblasti, nebo opatření přijatá členskými státy v souladu s touto směrnicí, jež omezují nebo zakazují pěstování GMO, by neměly bránit nebo omezovat používání povolených GMO jinými členskými státy. Touto směrnicí a vnitrostátními opatřeními přijatými podle ní by navíc neměly být dotčeny požadavky podle právních předpisů Unie týkající se nezáměrné nebo náhodné přítomnosti GMO v odrůdách osiva, sadby nebo rozmnožovacího materiálu rostlin, které nebyly geneticky modifikovány, a neměly by bránit pěstování odrůd, jež tyto požadavky splňují.

(19)

Nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že odkazy učiněné v částech A a D směrnice 2001/18/ES na GMO povolené podle části C uvedené směrnice se mají považovat za odkazy rovněž na GMO povolené podle uvedeného nařízení. Proto by se opatření přijatá členskými státy v souladu se směrnicí 2001/18/ES měla vztahovat rovněž na GMO povolené podle nařízení (ES) č. 1829/2003.

(20)

Touto směrnicí nejsou dotčeny povinnosti členských států, pokud jde o volný pohyb tradičního osiva, sadby, rozmnožovacího materiálu rostlin a produktů sklizně podle příslušného práva Unie a v souladu se Smlouvou o fungování EU.

(21)

Aby bylo možné dostát cílům této směrnice i s ohledem na oprávněné zájmy hospodářských subjektů v souvislosti s GMO, které byly povoleny nebo byly v povolovacím řízení před vstupem této směrnice v platnost, měla by být stanovena odpovídající přechodná opatření. Přechodná opatření jsou rovněž odůvodněna potřebou zabránit možnému narušení hospodářské soutěže v důsledku odlišného přístupu ke stávajícím držitelům povolení a budoucím žadatelům o povolení. V zájmu právní jistoty by období, během něhož taková přechodná opatření mohou být přijímána, mělo být omezeno na dobu nezbytně nutnou k zajištění bezproblémového přechodu na nový systém. Díky těmto přechodným opatřením by tak členské státy měly mít možnost uplatňovat ustanovení této směrnice na produkty, které byly povoleny nebo byly v povolovacím řízení před vstupem této směrnice v platnost, za předpokladu, že nebudou dotčeny povolené geneticky modifikované odrůdy osiva, sadby a rozmnožovacího materiálu rostlin, které byly již legálně vysazeny.

(22)

Doporučení Komise ze dne 13. července 2010 obsahuje pokyny pro členské státy pro vypracovávání opatření pro koexistenci, a to i v pohraničních oblastech.

(23)

Směrnice 2001/18/ES by měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Ve směrnici 2001/18/ES se vkládají nové články, které znějí:

„Článek 26b

Pěstování

1.   V průběhu postupu povolování konkrétního GMO či během obnovování souhlasu nebo povolení může členský stát prostřednictvím Komise požádat oznamovatele nebo žadatele, aby upravil zeměpisnou působnost svého oznámení nebo žádosti předkládaných v souladu s částí C této směrnice nebo s nařízením (ES) č. 1829/2003 tak, aby bylo z pěstování vyloučeno celé území daného členského státu nebo jeho část. Tento požadavek se Komisi předloží nejpozději do 30 dní ode dne zaslání hodnotící zprávy podle čl. 14 odst. 2 této směrnice nebo do 30 dní od obdržení stanoviska úřadu podle čl. 6 odst. 6 a čl. 18 odst. 6 nařízení (ES) č. 1829/2003. Komise o požadavku tohoto členského státu bezodkladně informuje oznamovatele nebo žadatele, jakož i ostatní členské státy.

2.   Pokud oznamovatel nebo žadatel s požadavkem členského státu podle odstavce 1 nesouhlasí, oznámí to Komisi a členským státům do 30 dní ode dne, kdy jej Komise informuje o tomto požadavku. V případě výslovně či mlčky vyjádřeného souhlasu oznamovatele nebo žadatele se prostřednictvím písemného souhlasu nebo povolení provede úprava zeměpisné působnosti oznámení nebo zeměpisné působnosti žádosti.

Písemný souhlas vydaný podle této směrnice a případně rozhodnutí vydané v souladu s článkem 19, jakož i rozhodnutí o povolení vydané podle článků 7 a 19 nařízení (ES) č. 1829/2003, se vydávají na základě zeměpisné působnosti oznámení či žádosti upravené s ohledem na výslovný či mlčky vyjádřený souhlas oznamovatele či žadatele.

3.   Odmítne-li oznamovatel nebo žadatel úpravu zeměpisné působnosti svého oznámení nebo své žádosti podle požadavku členského státu v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, může tento členský stát přijmout opatření omezující nebo zakazující pěstování daného GMO, který byl povolen v souladu s částí C této směrnice nebo s nařízením (ES) č. 1829/2003, a to na celém jeho území nebo jeho části, za předpokladu, že tato opatření jsou v souladu s právem Unie, jsou odůvodněná, přiměřená a nediskriminační a navíc jsou podložena závažnými důvody, jako jsou:

a)

cíle politiky v oblasti životního prostředí, které jsou odlišné od prvků hodnocených podle této směrnice a nařízení (ES) č. 1829/2003;

b)

územní plánování;

c)

využívání půdy;

d)

sociální a hospodářské dopady;

e)

předcházení přítomnosti GMO v jiných produktech aniž je dotčen článek 26a;

f)

cíle zemědělské politiky;

g)

veřejný pořádek.

Tyto důvody mohou být uplatňovány jednotlivě nebo se může jednat o jejich kombinaci, s výjimkou důvodu uvedeného v písmeni g), jenž nemůže být uplatňován samostatně, v závislosti na konkrétní situaci daného členského státu, regionu nebo oblasti, na něž se uvedená opatření budou vztahovat, avšak v žádném případě nesmějí být v rozporu s hodnocením rizika pro životní prostředí prováděném podle této směrnice nebo podle nařízení (ES) č. 1829/2003.

4.   Členský stát, který má v úmyslu přijmout opatření podle odstavce 3 tohoto článku, předá nejdříve návrh těchto opatření a odpovídající důvody, které se uplatňují, Komisi. Tyto informace mohou být Komisi postoupeny před dokončením postupu povolování GMO podle části C této směrnice nebo podle nařízení (ES) č. 1829/2003. Po dobu 75 dní ode dne předání těchto informací:

a)

dotčený členský stát nepřijímá ani neprovádí uvedená opatření a

b)

Komise může učinit jakékoli připomínky, které považuje za vhodné.

Po uplynutí doby 75 dní uvedené v prvním pododstavci a nejpozději do dvou let poté, co byly vydány souhlas nebo povolení, může dotyčný členský stát přijmout opatření v původně navrhované podobě, nebo v podobě pozměněné tak, aby zohlednil případné připomínky Komise. O těchto opatřeních jsou bezodkladně informováni Komise, členské státy a oznamovatel nebo žadatel.

5.   Jestliže se členský stát po vydání povolení GMO podle této směrnice nebo podle nařízení (ES) č. 1829/2003 a nejdříve dva roky poté, co byly tento souhlas nebo povolení uděleny, na základě nových a objektivních okolností domnívá, že je odůvodněna úprava zeměpisné působnosti souhlasu nebo povolení, může obdobně použít postup podle odstavců 1 až 4, za předpokladu, že danými opatřeními nebude dotčeno pěstování jakéhokoli povoleného geneticky modifikovaného osiva, sadby a rozmnožovacího materiálu rostlin, které byly legálně vysazeny před přijetím těchto opatření.

6.   Přeje-li si členský stát opět začlenit celé své území nebo jeho část do zeměpisné působnosti souhlasu nebo povolení, z níž byly dříve podle odstavce 2 vyloučeny, může o to požádat příslušný orgán, který vydal písemný souhlas podle této směrnice, nebo Komisi, pokud byl daný GMO povolen podle nařízení (ES) č. 1829/2003. Příslušný orgán, který vydal písemný souhlas, či případně Komise odpovídajícím způsobem upraví zeměpisnou působnost souhlasu nebo rozhodnutí o povolení.

7.   Pro účely úpravy zeměpisné působnosti souhlasu nebo povolení GMO podle odstavců 5 a 6 a pod podmínkou, že podle odstavce 5 držitel souhlasu nebo povolení výslovně nebo mlčky souhlasil s požadavkem daného členského státu:

a)

v případě GMO povoleného podle této směrnice, příslušný orgán, který vydal písemný souhlas, odpovídajícím způsobem upraví zeměpisnou působnost souhlasu a vyrozumí Komisi, členské státy a držitele povolení, jakmile je celý postup dokončen;

b)

v případě GMO povoleného podle nařízení (ES) č. 1829/2003, Komise odpovídajícím způsobem upraví rozhodnutí o povolení, aniž by uplatnila postup podle čl. 35 odst. 2 uvedeného nařízení. Komise v tomto směru vyrozumí členské státy a držitele povolení.

8.   Zruší-li členský stát opatření podle odstavců 3 a 4, bezodkladně o tom uvědomí Komisi a ostatní členské státy.

9.   Opatření přijatá podle tohoto článku nemají vliv na volný oběh povolených GMO jako takových či obsažených v produktech.

Článek 26c

Přechodná opatření

1.   Od … (19) do … (20) může členský stát prostřednictvím Komise požádat oznamovatele nebo žadatele o úpravu zeměpisné působnosti podaného oznámení nebo podané žádosti nebo povolení uděleného do … (19) podle této směrnice nebo podle nařízení (ES) č. 1829/2003. Komise o požadavku tohoto členského státu bezodkladně informuje oznamovatele nebo žadatele, jakož i ostatní členské státy.

2.   Není-li žádost o souhlas či povolení dosud vyřízena a v případě, že oznamovatel nebo žadatel výslovně nebo mlčky vyjádřil svůj souhlas do 30 dní poté, co byl o uvedeném požadavku na úpravu zeměpisné působnosti informován, se zeměpisná působnost oznámení nebo žádosti odpovídajícím způsobem upraví. Písemný souhlas vydaný podle této směrnice a případně rozhodnutí vydané v souladu s článkem 19, jakož i rozhodnutí o povolení přijaté podle článků 7 a 19 nařízení (ES) č. 1829/2003, se vydávají na základě zeměpisné působnosti oznámení či žádosti upravené s ohledem na výslovný nebo mlčky vyjádřený souhlas oznamovatele či žadatele.

3.   Pokud bylo povolení již uděleno a jeho držitel výslovně nebo mlčky vyjádřil souhlas do 30 dní poté, co byl o požadavku uvedeném v odstavci 1 tohoto článku informován, bude odpovídat povolení podobě, s níž souhlasil, jeho držitel. V případě písemného souhlasu vydaného podle této směrnice upraví příslušný orgán odpovídajícím způsobem zeměpisnou působnost souhlasu na základě výslovně či mlčky vyjádřeného souhlasu držitele povolení a informuje Komisi, členské státy a držitele povolení, jakmile je celý postup dokončen. V případě povolení podle nařízení (ES) č. 1829/2003 upraví Komise odpovídajícím způsobem rozhodnutí o povolení, aniž uplatní postup podle čl. 35 odst. 2 uvedeného nařízení. Komise o tom vyrozumí členské státy a držitele povolení.

4.   Pokud oznamovatel nebo žadatel či případně držitel povolení s takovým požadavkem nesouhlasí, použijí se obdobně odstavce 3 až 9 článku 26b.

5.   Tímto článkem není dotčeno pěstování jakéhokoli geneticky modifikovaného osiva, sadby a rozmnožovacího materiálu rostlin, které byly legálně vysazeny před tím, než bylo pěstování daného GMO v daném členském státě omezeno nebo zakázáno.

6.   Opatření přijatá podle tohoto článku nemají vliv na volný oběh povolených GMO jako takových či obsažených v produktech.

Článek 2

Komise nejpozději do 4 let od … (21) předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které se zaměří na to, jak členské státy tuto směrnici provádějí, včetně účinnosti ustanovení umožňujících členským státům omezit nebo zakázat pěstování GMO na celém jejich území nebo jeho části, a na bezproblémové fungování vnitřního trhu. Tato zpráva může být doplněna případnými legislativními návrhy, které Komise považuje za vhodné. Komise rovněž předloží zprávu o pokroku dosaženém při zajišťování normativnosti posílených pokynů úřadu z roku 2010 pro hodnocení rizik geneticky modifikovaných rostlin pro životní prostředí.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 51.

(2)  Úř. věst. C 104, 2.4.2011, s. 62.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 (Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 350) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 23. července 2014. Postoj Evropského parlamentu ze dne … (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268,, 18.10.2003, s. 1).

(6)  Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh (Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2298).

(7)  Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh (Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2309).

(8)  Směrnice Rady 68/193/EHS ze dne 9. dubna 1968 o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh (Úř. věst. L 93, 17.4.1968, s. 15).

(9)  Směrnice Rady 98/56/ES ze dne 20. července 1998 o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh (Úř. věst. L 226, 13.8.1998, s. 16).

(10)  Směrnice Rady 99/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh (Úř. věst. L 11, 15.1.2000, s. 17).

(11)  Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1).

(12)  Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 12).

(13)  Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 33).

(14)  Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 60.

(15)  Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74).

(16)  Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (Úř. věst. L 267, 8.10.2008, s. 8).

(17)  Doporučení Komise ze dne 13. července 2010 o pokynech pro vytváření vnitrostátních opatření pro koexistenci k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v konvenčních a ekologických plodinách (Úř. věst. C 200, 22.7.2010, s. 1).

(18)  Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37).

(19)  Datum vstupu této směrnice (obsažené v dokumentu st 10972/14) v platnost.

(20)  Datum odpovídající 6 měsícům od vstupu této směrnice v platnost (obsažené v dokumentu st 10972/14).“

(21)  Datum vstupu této směrnice v platnost.


ODŮVODNĚNÍ RADY

I.   ÚVOD

Dne 13. července 2010 (1) přijala Komise svůj návrh nařízení, kterým se mění směrnice 2001/18, pokud jde o možnost členských států zakázat či omezit pěstování geneticky modifikovaných organismů na jejich území.

Hospodářský a sociální výbor přijal stanovisko dne 9. prosince 2010. Výbor regionů přijal stanovisko dne 28. ledna 2011.

Evropský parlament zaujal postoj v prvním čtení dne 5. července 2011 (2).

II.   ÚVOD

Cílem návrhu je poskytnout v právním rámci EU pro GMO právní základ, který členským státům umožní omezit nebo zakázat pěstování GMO, jež byly na úrovni EU povoleny. Tato omezení či zákazy se mohou vztahovat na celé území členského státu či na jeho část.

III.   ANALÝZA POSTOJE RADY V PRVNÍM ČTENÍ

1.

Evropský parlament přijal k návrhu Komise 28 změn. Ačkoli se Rada v některých zásadních aspektech držela obecného směru těchto změn (např. zavedení konkrétních důvodů, na nichž lze vnitrostátní omezení založit), ve většině ostatních aspektů upřednostnila odlišný přístup.

Postoj Rady v prvním čtení obsahuje rovněž několik dalších změn nad rámec změn obsažených v postoji Evropského parlamentu.

Komise uvedla, že postoj Rady v prvním čtení je pro ni přijatelný.

2.

Stejně jako Komise má i Rada za to, že hlavním účelem návrhu je zajistit hladké fungování vnitřního trhu a zároveň členským státům umožnit samostatné rozhodování ohledně pěstování povolených GMO. Pokud jde o další příslušná hlediska, jako je hledisko životního prostředí, ta jsou vzhledem k hlavnímu účelu druhotná. Z tohoto důvodu je postoj Rady založen na článku 114 SFEU, a nikoli na článku 192 SFEU.

Ačkoli byl návrh původně vypracován ve formě nařízení, při bližším přezkumu se zdálo vhodnější změnit právní formu na směrnici, i když vzhledem k nezávazné povaze dotčených ustanovení v ní není stanovena lhůta pro provedení do vnitrostátního práva. Právní forma nařízení by byla vhodná, pokud by záměrem bylo založit práva a uložit povinnosti přímo hospodářským subjektům; smyslem návrhu (jak v původní podobě, tak po změnách Evropského parlamentu) je však dát členským státům právo rozhodovat o pěstování, aniž by se po nich ve skutečnosti požadovalo přijetí jakýchkoli rozhodnutí o omezení pěstování.

S cílem zajistit co nejmenší možné narušení vnitřního trhu a zároveň usnadnit postup povolování GMO uznala Rada za vhodné vytvořit mechanismus, který by členským státům umožnil dohodnout se na omezeních s hospodářskými subjekty (prostřednictvím Komise). Takový mechanismus může poskytnout nejvyšší možnou právní jistotu, a to jak hospodářským subjektům, tak členským státům. Značná část nového znění, které vložila Rada, je technické povahy a týká se postupu zajištění toho, aby tento mechanismus mohl fungovat v praxi.

V případě, že nebude možné dosáhnout s hospodářským subjektem dohody, budou členské státy při splnění určitých důležitých podmínek oprávněny přijmout opatření omezující či zakazující pěstování. Rada stejně jako Evropský parlament považuje za vhodné začlenit do znění demonstrativní výčet důvodů. Hlavní rozdíly mezi zněním Rady a zněním Evropského parlamentu spočívají ve zdůraznění a v míře podrobnosti znění. Rada považuje za nezbytné zajistit, aby důvody uplatňované za účelem omezení pěstování nebyly v rozporu s vědeckým hodnocením rizika provedeným Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.

Rada následovala Parlament a začlenila vhodná ustanovení s cílem zajistit, aby byla respektována oprávněná očekávání zemědělců, kteří geneticky modifikované plodiny zasadili již před přijetím vnitrostátních opatření. Rada však měla za to, že vzhledem k tomu, že se návrh zabývá výlučně pěstováním, a nikoli uváděním na trh jako takovým, není nutné pozměňovat článek 22 směrnice 2001/18, jak navrhuje Parlament. Naproti tomu je podle Rady důležité zajistit, aby omezující opatření týkající se pěstování nechtěně nevedla k tomu, že se obchodování s povolenými GMO, včetně rozmnožovacího materiálu, stane nezákonným.

Kromě toho, pokud jde o koexistenci, byl vložen nový bod odůvodnění, který odkazuje na nejaktuálnější doporučení Komise týkající se této oblasti. Toto doporučení poskytuje členským státům pokyny s cílem předcházet nezáměrné přítomnosti GMO v jiných produktech na jejich území a v pohraničních oblastech.

Vzhledem k tomu, že lze reálně očekávat, že až bude návrh definitivně přijat, budou již povolovací postupy probíhat, zdálo se nezbytné zavést vhodná přechodná ustanovení.

V neposlední řadě nepovažovala Rada za vhodné stanovit povinnost zavést režim finanční odpovědnosti, a to zejména kvůli nedostatku informací o nákladech, administrativní zátěži a dalších důsledcích, jež by takový režim mohl přinést, mimo jiné pokud jde o systémy soukromého práva v členských státech.

IV.   ZÁVĚR

Rada si je vědoma, že zvolila jiný přístup než Evropský parlament, nicméně celkový směr obou orgánů je víceméně stejný. Rada proto se zájmem očekává konstruktivní jednání s Evropským parlamentem ve druhém čtení za účelem brzkého přijetí směrnice.


(1)  Dokument 12371/10 ADD 1 – KOM(2010) 375 v konečném znění.

(2)  Dokument 11037/11.


Top