EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52014AE2242

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního fondu ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská strategie pro větší růst a vyšší zaměstnanost v pobřežním a námořním cestovním ruchu — COM(2014) 86 final

OJ C 451, 16.12.2014, p. 64–68 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

16.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 451/64


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního fondu ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská strategie pro větší růst a vyšší zaměstnanost v pobřežním a námořním cestovním ruchu

COM(2014) 86 final

(2014/C 451/10)

Zpravodaj:

pan Paulo Barros Vale

Dne 7. března 2014 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropská strategie pro větší růst a vyšší zaměstnanost v pobřežním a námořním cestovním ruchu

COM(2014) 86 final.

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 23. června 2014.

Na 500. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 9. a 10. července 2014 (jednání dne 9. července), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 189 hlasy pro, 6 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV vítá sdělení, jež je předmětem tohoto stanoviska, jak již učinil u předchozích sdělení z let 2010 a 2012, neboť iniciativy, jež mohou přispět k rozvoji námořního a pobřežního cestovního ruchu, považuje za důležité.

1.2

EHSV si je vědom omezení stanovených Smlouvou o fungování Evropské unie a podporuje opatření předložená ve sdělení Komise, ale současně by chtěl předložit několik doporučení a upozornění, která by mohla přispět k inteligentnímu a udržitelnému růstu pobřežního a námořního cestovního ruchu podporujícího začlenění, prosazovanému ve strategii Evropa 2020.

1.3

Evropa musí využívat své přírodní zdroje a podporovat své lokality excelence, tak aby příroda a územní plánování v pobřežních a námořních oblastech byly v souladu. Pobřežní oblasti mají obzvláštní strategický význam z environmentálního, ekonomického a sociálního hlediska, a proto je jejich problémy třeba řešit v rámci integrované politiky udržitelného rozvoje, v níž se přikládá důležitá úloha územnímu plánování, rovnováze mezi využíváním obnovitelných zdrojů energie a ostatními pobřežními činnostmi a dodržování urbanistických pravidel. Nelze podceňovat změny klimatu, které jsou již citelné a jež postihují a někdy až ničí pobřežní oblasti tím, že způsobují ustupování břehů, neboť vyžadují hluboké a dlouhodobé změny.

1.4

Jak již bylo uvedeno dříve, EHSV opakovaně podporuje myšlenku vytvoření evropské agentury cestovního ruchu, do níž by byly zapojeny všechny zúčastněné strany, jako jsou sdružení v oblasti cestovního ruchu, turistické regiony, místní orgány turistických lokalit a odborové organizace činné v tomto odvětví. Vytvoření takové organizace by mohlo být hnací silou propagace Evropy ve světě.

1.5

Možná již nazrál čas k tomu, abychom se zamysleli nad skutečnou společnou politikou cestovního ruchu, která sice zachová prostor svobody jednotlivých států, ale současně pojme toto odvětví globálně, vytvoří synergie a bude koordinovat politiky všech členských států. Každý rok vznikají nesourodé nápady, které se nikam neposunou, neboť se nevytvářejí sítě a nebyla definována společná strategie pro cestovní ruch, která by byla schopna propagovat jako evropskou značku turistické destinace, ať už tradiční, či netradiční, historické dědictví a gastronomii a současně zvládat případnou negativní publicitu, která se čas od času objeví.

1.6

Zmasovění cestovního ruchu, kterému do značné míry napomohlo rozšíření nízkonákladových leteckých společností, je třeba využít tak, že se vytvoří nebo podpoří dopravní sítě mezi oblastmi, kde se nacházejí letiště, a vzdálenějšími regiony. Dosáhne se tak kontinuity území díky zahrnutí odlehlejších oblastí do turistických itinerářů a jejich zatraktivnění z hlediska cestovního ruchu a současně tak bude možné navštěvovat v rámci jedné cesty městské i pobřežní destinace. Ke stimulaci mobility je zásadně důležité, aby byly na jednom místě k dispozici informace o existujících spojeních. EHSV připomíná, že je naléhavě nutné přezkoumat právní předpisy týkající se udělování víz s cílem zjednodušit mobilitu turistům ze zemí mimo Evropu, zejména z Číny a dalších rychle se rozvíjejících zemí.

1.7

Zvláštní pozornost je nutné věnovat vzdáleným oblastem, zejména na severu Evropy, kde jsou výborné podmínky z hlediska životního prostředí; je třeba poskytnout dopravní spojení, zařízení, komunikace a sítě wi-fi, jež přilákají cestovní ruch a přispějí k udržení obyvatelstva v těchto regionech.

1.8

Je naléhavě nutné skutečně řídit turistické přístavy, neboť je k dispozici málo informací o existenci přístavů pro jachty a o propojení přístavů, což jachtám a výletním lodím komplikuje přístup. Nedostatečné řízení přístavů je překážkou pro rozvoj cestovního ruchu a pohyb osob a zboží. Komise se na tento problém může podívat skrze optiku politiky vytváření vnitřního trhu a volného pohybu a usilovat o odstranění existujících nedostatků.

1.9

Exponenciální nárůst cestovního ruchu v oblasti výletních plaveb dlouhodobě vytváří nové skutečnosti, jejichž dopad dosud nebyl řádně posouzen. Nárůst přílivu turistů do určitých přístavů je sice důležitý pro rozvoj pobřežních oblastí, je ale zásadní minimalizovat negativní důsledky, jež mohou takové provozní špičky způsobit v navštěvovaných oblastech. Je nutné, abychom byli řádně připraveni a schopni náležitě reagovat na rizika týkající se znečištění vod a ovzduší pohonnými hmotami z velkých výletních lodí a na environmentální rizika plynoucí z cest tisíců lidí do turistických destinací. Dále je třeba vyvinout úsilí na poli koordinace informací o zastávkách těchto plavidel s lokálním cestovním ruchem, aby tak bylo možné se vyhnout současnému přílivu turistů z výletních lodí a dalších turistů, kteří mohou daná místa navštívit v jiný okamžik v průběhu dne.

1.10

Opatření pro zmapování potřeb v oblasti odborné přípravy a vytvoření sekce věnované „modrým pracovním místům“ v rámci portálu EURES je důležité, zásadní význam však bude mít činnost Komise, jež musí zahájit rozsáhlou informační a osvětovou kampaň zaměřenou na členské státy, aby zohlednily výsledky ve svých interních vzdělávacích politikách. Opatření v oblasti odborné přípravy, která jsou určena nejen zaměstnancům firem a institucí činných v oblasti cestovního ruchu, ale i podnikatelům v tomto odvětví, musí kromě témat umožňujících zvýšení kvality služeb cestovního ruchu zahrnovat též témata zaměřená na propagaci Evropy jako turistické destinace. Zdůraznili bychom, že osvěta o významu cestovního ruchu, evropského dědictví a životního prostředí musí být zahájena již v rámci povinné školní docházky; v tomto smyslu je třeba vzdělávat děti již od raného věku.

1.11

K problematice cestovního ruchu v oblasti výletních plateb je třeba dodat, že Evropa musí důkladně dohlížet na politiky zaměstnávání existující ve firmách v tomto odvětví. Je možné a nezbytné chránit zaměstnanost mladých lidí v Evropě, v odvětví, jež roste a má značný potenciál zaměstnanosti.

1.12

EHSV opakovaně podtrhuje význam některých opatření, jež mohou být reakcí na výzvy stojící před odvětvím cestovního ruchu, zejména před pobřežním a námořním cestovním ruchem. Patří mezi ně:

prosazování evropské platformy, jejímž prostřednictvím by byly poskytovány ucelené informace o silničním, železničním, námořním a leteckém spojení – potíže týkající se mobility turistů neumožňují rozvoj odlehlejším regionům s vysokým potenciálem v oblasti cestovního ruchu, zejména v severní Evropě, neboť k dispozici není dost informací o možnostech dopravy, komplikovaná je koordinace dopravy, případně žádná doprava k dispozici není;

podpora udržitelného cestovního ruchu zaměřeného na přírodu, sociálního, námořního, kulturního a sportovního cestovního ruchu, služebních cest, cestovního ruchu zaměřeného na wellness a léčebné postupy, historii, kulturu, náboženství či gastronomii;

pobídky pro cestovní ruch seniorů a osob se zdravotním postižením, s omezenou schopností pohybu a zvláštními potřebami;

uznání kulturního a jedinečného dědictví Evropy, jímž se odlišujeme od ostatních regionů, ochrana dědictví a propagace Evropy coby skvělé turistické destinace;

propagace bezpečnosti pohybu a pobytu, kvality vody a potravin, kterou může Evropa nabídnout svým návštěvníkům, možností lékařsko–farmaceutické a nemocniční péče, osobní bezpečnosti a respektu vůči občanům a jejich základním právům.

1.13

EHSV má za to, že je třeba vypracovat studii o preferencích turistů, kteří navštěvují nebo mají záměr navštívit Evropu, o tom, co se jim líbí a co je zklamalo, o důvodech pro případný návrat nebo důvodech, proč se vrátit nechtějí nebo proč dávají přednost neevropským destinacím. Tato studie, jež by poté měla být distribuována operátorům v oblasti cestovního ruchu, do přístavů a přístavů pro jachty, sdružením a orgánům v oblasti cestovního ruchu a vládám a správním orgánům, by informovala o chování a charakteru turistů, s cílem poskytnout podklady pro rozhodování a navrhování společných strategií pro rozvoj tohoto odvětví.

1.14

EHSV dále žádá, aby bylo v rámci diskuse o cestovním ruchu a o plánovaných opatřeních zdůrazněno propojení mezi námořním a pobřežním cestovním ruchem a říčním cestovním ruchem, a využity podmínky, jež poskytují řeky a jejich ústí, jako doplněk k aktivitám prováděným v pobřežních oblastech. Využívání řek nabízí možnost rozvíjet nové produkty, jako jsou výletní plavby zaměřené na gastronomii, venkovský cestovní ruch a ekoturistika, a ústí řek – oblasti s vysokou krajinotvornou a vzdělávací hodnotou – umožňují pozorování ptactva a biologické rozmanitosti, jež je pro tyto lokality charakteristická.

2.   Úvod

2.1

Sdělení, jež je předmětem tohoto stanoviska, navazuje na sdělení z roku 2010 (1), v němž je ohlášena strategie pro udržitelný pobřežní a námořní cestovní ruch, a na sdělení z roku 2012 s názvem Modrý růst – možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví (2) a zabývá se jedním z pěti identifikovaných sektorů modré ekonomiky stanovených za prioritní, a sice pobřežním a námořním cestovním ruchem.

2.2

Odvětví pobřežního a námořního cestovního ruchu již bylo označeno za významný hodnotový řetězec, jenž může přinést udržitelný růst a zaměstnanost. Pobřežní a námořní cestovní ruch představuje nejdůležitější námořní aktivitu v Evropě, zaměstnává totiž téměř 3,2 miliony osob, přičemž téměř v polovině případů se jedná o mladé lidi. Vytváří 183 miliard eur hrubé přidané hodnoty, je z velké míry tvořen mikropodniky a malými a středními podniky a v jeho rámci působí více než jedna třetina všech evropských podniků působících v odvětví cestovního ruchu.

2.3

Cílem sdělení je identifikovat výzvy stojící před tímto odvětvím: stimulovat výkon a konkurenceschopnost v zájmu zlepšení znalostí a zabývat se přitom problematikou volatility poptávky a fragmentace v tomto odvětví; podporovat kompetence a inovace; posílit udržitelnost díky zdůraznění problematiky tlaku na přírodní prostředí; podporovat inovativní, udržitelné a vysoce kvalitní nabídky a ukázat příležitosti týkající se geografických podmínek, zejména ostrovního charakteru a odlehlosti.

2.4

Sdělení se dále zabývá otázkami využívání unijních fondů a integrace politik Evropské unie, jež mají důsledky pro pobřežní a námořní cestovní ruch.

3.   Obecné připomínky

3.1

Modrý růst, který zahrnuje tradiční odvětví a vznikající a rozvíjející se odvětví, představuje komplexní a ambiciózní výzvu, na niž je třeba pohlížet uceleně. Při využívání pobřežních oblastí je nutné mít na paměti zájmy různých zúčastněných odvětví a nevyřazovat ani environmentální otázky, které ovlivňuje nabídku v oblasti cestovního ruchu, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost územnímu plánování a plánování v námořním prostoru. Je nutné si povšimnout meziodvětvové perspektivy, skrze niž je nutné pohlížet na tuto problematiku, neboť bez ochrany území a životního prostředí není možné rozvíjet pobřežní ani jakýkoliv jiný cestovní ruch. Význam využívání obnovitelných zdrojů energie je jednoznačný, a proto je třeba je důrazně propagovat. Současně je třeba věnovat zvláštní pozornost umístění souvisejících zařízení, aby nebyl znemožněn rozvoj námořních turistických aktivit. Je třeba se vyvarovat budování jaderných elektráren v turisticky atraktivních oblastech.

Na rovnováhu pobřežních oblastí je třeba pohlížet z dynamické perspektivy, neboť meteorologické jevy a lidská činnost přinášejí neustálé změny. Přírodní zdroje představují základ ekonomik a je nutné je spolu s inovacemi považovat za pilíře inteligentního růstu podporujícího začlenění do společnosti.

3.2

Hlavní problémy v oblasti cestovního ruchu v průběhu let nezmizely a je tedy nadále třeba překonávat potíže jako je sezónnost, nestabilní a málo kvalifikovaná práce (zejména v případě mladých lidí), nedostatečná nabídka nových inovativních produktů či potíže s přístupem k financování, zejména pro mikropodniky a MSP. Zásadní význam má tedy zavedení evropského politického rámce pro rozvoj cestovního ruchu, tj. skutečné evropské politiky cestovního ruchu, jež by byla základem pro společné strategie rozvoje a respektovala svobodu členských států provádět své politiky na národní úrovni.

3.3

Aby bylo možné skoncovat se sezónností v pobřežním a námořním cestovním ruchu, je nutné nabídnout nové produkty, které přilákají nové spotřebitele, a to zejména mimo hlavní sezónu. Rozvíjet nové produkty určené pro seniory a znevýhodněné cílové skupiny, prozkoumat potenciál vodního cestovního ruchu, ať už v oblasti rekreačních plaveb (výletních plaveb či plaveb na motorových lodích), vodních sportů (jachtingu, windsurfingu, kitesurfingu, surfingu, bodyboardingu, veslování, kanoistiky, jízdy na vodních lyžích, motorových vodních sportů, sportovního rybaření, podmořského lovu či potápění, včetně potápění do potopených vraků), nebo jiných výletů na lodích, rozvíjet cestovní ruch související s talasoterapií nebo golfem a cestovní ruch zaměřený na přírodu, to mohou být způsoby, jak zvýšit míru zaměstnanosti mimo hlavní sezónu a přispět k udržení obyvatelstva v regionech závislých na cestovním ruchu. Také podpora rozvoje nových průmyslových odvětví souvisejících s cestovním ruchem (zejména v nejvzdálenějších oblastech), jež by využívala produkty z pobřežních oblastí, a všeobecný přístup k širokopásmovému připojení mohou těmto oblastem pomoci vypořádat se se sezónností a být faktorem atraktivity pro mladé lidi.

3.4

Některé z těchto méně tradičních aktivit, které souvisejí s námořně-sportovním vyžitím, jsou již ve velké míře provozovány místními sportovními kluby, jejichž know-how by bylo možné využít. Rozhodnutí podporovat vodní cestovní ruch je nutné uvést do praxe, je třeba vydat příslušné předpisy, vytvořit novou nebo zmodernizovat již existující infrastrukturu a poskytnout nové příležitosti k využívání této nabídky, která je velmi atraktivní pro netradiční cílové skupiny.

Námořní a pobřežní cestovní ruch je v mnoha lokalitách propojen s říčním cestovním ruchem. Tuto souvislost je třeba mít na paměti; bylo by vhodné vymezit společné strategie rozvoje. Rekreační vodní aktivity je možné zintenzivnit díky rozvoji nových produktů, jež by propojily potenciál námořních aktivit s aktivitami říčními.

3.5

Na cestovní ruch nelze nahlížet izolovaně, ale je třeba jej vnímat jako odvětví ovlivněné různými politikami přijatými v EU, zejména v oblastech dopravy, zaměstnanosti, vzdělávání, životního prostředí, inovací, bezpečnosti, spotřebitelské politiky atd. Reakce na problémy musí být ucelená, neboť činnosti v rámci různých politik přímo ovlivňují výkon tohoto odvětví.

3.6

Komise nemá pravomoc přímo zasahovat v oblasti cestovního ruchu, může však odstranit některé zjištěné nedostatky opatřeními přijímanými v rámci svých kompetencí v oblasti podpory vnitřního trhu, konkrétně v souvislosti s volným pohybem osob a zboží a cíli vytvoření jednotného trhu, a řešit tak problémy přesahující oblast cestovního ruchu, jež se dotýkají jiných oblastí, v nichž je zásah nejen možný, ale i žádoucí.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

Dostupné informace o odvětví cestovního ruchu jsou nesourodé, což komplikuje studie a hodnocení, a to buď z důvodu nedostatku údajů, nebo nedostatku specifických ukazatelů, jež by umožnily jejich srovnávání. EHSV vítá záměr odstranit tyto nedostatky, ale upozorňuje, že od zveřejnění sdělení z roku 2010, v němž byl tento problém zjištěn, nedošlo v této otázce k valnému pokroku.

4.2

Úsilí Komise v oblasti podpory kvalitního cestovního ruchu, jejž Evropa nabízí, může přispět ke zmírnění problému sezónnosti a s ní souvisejících sociálních a ekonomických problémů. Evropa se potýká s konkurencí nových destinací v rozvíjejících se zemích, které lákají nízkými cenami, ale nenabízejí stejné podmínky, pokud jde o bezpečnost či kulturní bohatství. Propagace Evropy jako turistické destinace se musí opírat o kvalitu coby rozlišovací znak a o to, v čem je Evropa nejlepší – tím je jedinečné kulturní bohatství, bezpečnost, rozmanitost služeb, dodržování práv občanů, snadný přístup pro osoby se zdravotním postižením či zvláštními potřebami a dostupnost telekomunikací a sítí wi-fi. Strategický význam pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu podporujícího začlenění má uznání důležitosti kulturního dědictví Evropy a jeho ochrana.

4.3

Také cestovní ruch seniorů si zaslouží náležitou pozornost. V době, kdy celosvětová populace stárne, musí při definování strategií pro toto odvětví získat významné místo cestovní ruch zaměřený na podporu zdraví a na kulturu a přírodu. Jsou to právě turisté starší 50 let, kdo vydává nejvíce peněz, a právě senioři mají nejvíce času na cestování a dávají při něm přednost obdobím mimo hlavní sezónu.

4.4

Trh s výletními plavbami značně zesílil. Skutečný dopad zastávek výletních lodí na aktivity v pobřežních oblastech se však snížil, neboť zastávky jsou kratší a informování o místní nabídce není efektivní. Je nezbytné podporovat dialog mezi provozovateli výletních plaveb, přístavy a zúčastněnými stranami pobřežního cestovního ruchu navržený ve sdělení a je třeba tak činit v rámci rozvíjení nadnárodních a meziregionálních partnerství, sítí, klastrů a strategií pro inteligentní specializaci, jež by působily proti fragmentaci odvětví. Účinné je navazování kontaktů a spolupráce a cestovní ruch v tom nesmí zůstat stranou. Vyvíjet tuto podporu by bylo možné v rámci evropské agentury cestovního ruchu, jejíž vytvoření jsme navrhli výše a která by sloužila jako platforma pro široké diskuse o problémech v odvětví a jako základ pro spolupráci a navazování kontaktů.

4.5

Zásadní význam pro udržitelný růst podporující začlenění má odborná příprava kvalifikované pracovní síly. Odvětví cestovního ruchu se potýká s obzvláštními problémy, pokud jde o kvalifikaci svých pracovníků, neboť v něm pracuje velké množství mladých lidí, kteří mají sezónní a nestabilní zaměstnání bez významnějších možností kariérového postupu. EHSV vítá vytvoření sekce „modrých pracovních míst“ na portálu EURES a zmapování potřeb v oblasti odborné přípravy v odvětví cestovního ruchu a žádá, aby byly členské státy vyzvány k tomu, aby tyto výsledky zohlednily při propagaci nabídek odborné přípravy financovaných Evropským sociálním fondem a dalších soukromých iniciativ, a aby byla podporována spolupráce a kontakty mezi školami a prezentace projektů z odvětví cestovního ruchu v rámci programu Erasmus+. Bude nezbytné nabídnout podnikatelům v tomto odvětví odbornou přípravu, která jim umožní se seznámit s osvědčenými postupy v oblasti řízení a zavádět je, osvěžit si znalosti o platné legislativě a rovněž dovednosti v oblasti informačních technologií a zvýší jejich povědomí o životním prostředí a specifických problémech v odvětví cestovního ruchu.

4.6

Pokud jde o otázku různých požadavků na kompetence kapitánů jachet, EHSV má za to, že Komise je ve svých návrzích málo ambiciózní. Pravomoci Komise v oblasti cestovního ruchu jsou sice omezené, ale v oblasti volného pohybu osob a vytvoření jednotného trhu, kam tyto otázky spadají, je tomu jinak.

4.7

Je nutné uvést v praxi podporu inovativních systémů řízení pomocí portálu iniciativy ICT and Tourism Business. Je nutné poukázat na to, že tento portál podporovaný Komisí a rovněž další internetové stránky související s cestovním ruchem, jako je Virtuální středisko sledování cestovního ruchu, platforma Tourism Link nebo platforma eCalypso, nejsou přeloženy do všech jazyků, což může být pro uživatele z některých zemí překážkou nebo mít odrazující účinek.

4.8

Udržitelnost pobřežního a námořního cestovního ruchu musí vycházet z naprostého respektu vůči životnímu prostředí, přičemž pozemní a námořní prostory je třeba vnímat jako provázaný celek. Stimulace udržitelnosti díky navrženým opatřením má značný význam pro vývoj nových produktů, které by zohlednily bohaté evropské dědictví a respektovaly životní prostředí. I zde musíme podotknout, že opatření, která spadají do jiných oblastí, jako je životní prostředí, moře a doprava, mají vzájemnou souvislost s cestovním ruchem, a Komise musí v rámci těchto iniciativ brát zvláštní ohled na dopady, jež mohou mít na odvětví cestovního ruchu.

4.9

EHSV vítá, že byl cestovní ruch zahrnut mezi konkrétní cíle programu COSME 2014–2020, a považuje to za významnou příležitost pro rozvoj tohoto odvětví, jenž se musí opírat o propagaci projektů mezinárodní spolupráce a udržitelné modely rozvoje cestovního ruchu prosazované iniciativou Evropské turistické destinace nejvyšší kvality. Také vypracování příručky online obsahující hlavní příležitosti v oblasti financování si zaslouží podporu EHSV, vzhledem k tomu, že aktivity v cestovním ruchu mívají průřezovou povahu. I zde však upozorňujeme na možnost jazykových bariér, jež mohou být překážkou při používání a interpretaci příručky online.

V Bruselu dne 9. července 2014

předseda Evropského hospodářského a sociálního fondu

Henri MALOSSE


(1)  COM(2010) 352 final – stanovisko EHSV: Úř. věst. C 376, 22.12.2011, s. 44.

(2)  COM(2012) 494 final – stanovisko EHSV: Úř. věst. C 161, 6.6.2013, s. 87.


Top