EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52013XC0507(03)
Publication of an application pursuant to Article 50(2)(a) of Regulation (EU) No 1151/2012 of the European Parliament and of the Council on quality schemes for agricultural products and foodstuffs
Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin
Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin
OJ C 130, 7.5.2013, p. 15–19
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
7.5.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 130/15 |
Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin
2013/C 130/11
Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).
JEDNOTNÝ DOKUMENT
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006
o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2)
„RIGOTTE DE CONDRIEU“
č. ES: FR-PDO-0005-0782-07.07.2009
CHZO ( ) CHOP ( X )
1. Název
„Rigotte de Condrieu“
2. Členský stát nebo třetí země
Francie
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny
3.1 Druh produktu
Třída 1.3 |
Sýry |
3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
„Rigotte de Condrieu“ je měkký sýr, který se vyrábí ze syrového kozího mléka, plnotučného, nestandardizovaného. Získává se z mléčné sýřeniny. Jedná se o měkký nelisovaný sýr.
Po uplynutí minimální doby zrání (8 dní od vyjmutí z tvořítek) se upravuje do tvaru koleček o průměru 4,2 až 5 cm vysokých 1,9 až 2,4 cm. Hmotnost ke konci zrání nesmí klesnout pod 30 gramů.
Flóra na povrchu sýra je tvořena plísněmi slonovinové, bílé nebo modré barvy. Těsto je bílé až slonovinové, pevné a hladké. Po úplném vysušení je obsah tuku nejméně 40 g na 100 g sýra a obsah sušiny nesmí být nižší než 40 g na 100 g sýra.
Při degustaci se projeví rozvinuté aroma oříškové, zemito-houbové a syrovátkové, se středně slanou chutí.
3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
Sýry se vyrábějí z mléka koz plemen Alpine nebo Saanen, koz z místních chovů („koz z Centrálního masivu“) nebo plemen vzešlých z křížení těchto plemen. Mléko se používá syrové, nestandardizované, vyprodukované v dané zeměpisné oblasti.
3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)
Základ krmiva koz tvoří v průběhu roku především objemové krmivo z dané zeměpisné oblasti.
Objemové krmivo tvoří čerstvá tráva, nasušené seno z místních stálých nebo občasných pastvin a celkově spásaná vegetace, vojtěšková moučka s podílem bílkovin nižším než 20 % a další nefermentované pícniny, které nezpůsobují nepříjemnou chuť mléka: nedozrálé obilí, bílkovinné a olejnaté plodiny, hlízy a luštěniny přimíchané do krmení.
Kozy se mohou doplňkově krmit balíkovanou senáží, pokud obsahuje nejméně 55 % sušiny a pochází z prvního sečení pastvin patřících k hospodářství.
Pokud to dovolují klimatické podmínky, kozy se pasou nebo jsou krmeny zeleným krmením pocházejícím z dané zeměpisné oblasti, a to nejméně 120 dnů v roce.
Množství doplňkového krmiva, které kozy ročně dostávají, nesmí překročit 350 kg hrubé hmotnosti na jedno zvíře. Je stanoven seznam povolených doplňkových krmiv. Ke krmení zvířat se nesmějí používat rostliny, koprodukty a doplňková krmiva transgenního původu.
Upřednostňuje se zásobování krmivem a doplňkovým krmivem pocházejícími z dané zeměpisné oblasti.
Podíl krmiva a doplňkového krmiva, které pochází z oblasti mimo danou zeměpisnou oblast, nesmí představovat více než 40 % sušiny zkonzumované zvířaty. Od 1. ledna 2014 se tento podíl snižuje na 20 %.
3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti
Produkce mléka, jeho zpracování a zrání sýrů musí probíhat v dané zeměpisné oblasti.
3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.
—
3.7 Zvláštní pravidla pro označování
Aniž jsou dotčena platná pravidla týkající se všech sýrů, každý sýr prodávaný s chráněným označením původu „Rigotte de Condrieu“ nebo alespoň každá jednotka prodávaná spotřebiteli je opatřena etiketou, na které je uveden název chráněného označení původu, a to písmem velikosti rovné nebo větší než jsou dvě třetiny velikosti největšího písma uvedeného na etiketě. Etiketa musí obsahovat také logo CHOP Evropské unie.
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti
Sýr „Rigotte de Condrieu“ se vyrábí v masivu Pilat, který se nachází jihozápadně od francouzského města Lyon. Masiv prochází územím dvou departementů, departementem Rhône a departementem Loire. Celý masiv leží na území regionu Rhône-Alpes.
Produkce mléka, zpracování sýrů z tohoto mléka a jejich zrání musí probíhat na území následujících obcí:
|
Obce departementu Rhône:
|
|
Obce departementu Loire:
|
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí
5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti
Sýr „Rigotte de Condrieu“ se vyrábí v zeměpisné oblasti, jejíž charakteristické rysy jsou dány přírodními podmínkami a lidskou činností. Masiv propůjčuje oblasti charakter s různorodým klimatem, geomorfologií ovlivněnou svažitým terénem, se značnou biologickou rozmanitostí a mělkou kyselou hnědozemí.
Z těchto podmínek vychází smíšená zemědělská produkce, v níž významné místo zaujímá právě chov koz, který si zachovává výraznou dynamiku.
Masiv Pilat je středohoří ohraničené na severozápadě a na východě údolími (údolí řek Gier, Ondaine a Rhôna) a na jihu vrchem Eteize. Celkově představuje v rámci Centrálního masivu velmi atypický masiv s komplexní geologií, kyselými a lehkými půdami a velmi hornatou, výrazně svažitou krajinou. Pro masiv je příznačná přítomnost skalisek ze starých vyvřelin a metamorfovaných hornin. Vyskytují se tu „chirats“, vzácné geologické útvary tvořené charakteristickými srostlými suťovými poli. Chemické složení těchto polí je značně homogenní: jsou bohaté na křemík a chudé na železo. Takové parametry vedou ke vzniku kyselých půd.
Pilatský masiv je klimatickou křižovatkou, na které se střetávají vlivy Atlantiku a Středozemního moře s vnitrozemskými vlivy. Teplota a množství srážek jsou značně ovlivněny výrazným reliéfem této oblasti. Srážky se vyskytují mírné, jejich množství se pohybuje mezi 580 a 1 000 mm a během roku jsou nerovnoměrně rozděleny: typické letní období je suché. Pro klima v pilatském masivu je rovněž charakteristické větrné počasí a značná síla větru.
Přirozený vegetační pokryv oblasti je typický pro kopcovité a hornaté oblasti. Přesto, že nadmořská výška není velká a poloha je vnitrozemská a jižní, vegetace má zřetelný horský charakter.
Dominantou krajiny jsou vrcholky kopců. Vesnice jsou blízko u sebe, položené na ostrozích mezi hlubokými údolími a vrcholky kopců porostlými vysokohorským vřesem a jehličnatými lesy.
Polovina území je zalesněná. Využívaná zemědělská půda, která představuje pouze 36 % území, je z 80 % pokrytá pastvinami, z nichž dvě třetiny jsou přirozeného charakteru.
Značná rozmanitost rostlin, kterou lze pozorovat v masivu Pilat (40 až 60 druhů na jeden typ pastviny), umožnila vznik nemalého počtu lučních stanovišť, která byla uznána jako stanoviště významná z hlediska evropského společenství ve smyslu směrnice „o přírodních stanovištích“.
Převážná část rostlinstva patří do kategorie acidofilních nebo acidoklinních rostlin. Nejtypičtějšími druhy jsou trávy jako je ovsík vyvýšený, luštěniny jako štírovník nebo další druhy, např. čertkus luční nebo chrastavec rolní.
Masiv Pilat představuje oblast s tradičním chovem koz v rámci hospodářství zabývajících se pěstováním různých plodin a chovem, jejichž diverzifikaci umožnil chov koz, zpočátku zavedený jako ženská práce.
Chov koz se už od 18. století rozvíjel především v nejsušších oblastech masivu Pilat, které jsou nejméně vhodné pro chov skotu. V hospodářstvích v této oblasti se tradičně vyráběly sýry jak z kravského, tak z kozího mléka. Kravské sýry byly přednostně určeny pro domácí spotřebu, kozí sýry se prodávaly, protože zisky z jejich prodeje byly vyšší.
V oblasti s omezenou produkční schopností byl chov koz ekonomicky přínosný, neboť umožnil využití pozemků jen obtížně využitelných pro pastvu hovězího dobytka. Díky chovu koz bylo možné získat více mléka při stejné rozloze pastvin.
Blízkostí odbytišť pro tento sýr (měst Lyon a Saint-Étienne) se vysvětluje malá velikost sýrů, umožňující rychlé sušení a následné zrání. Volba malého sýrového bochánku, s průměrem přibližně 7 cm, umožňovala odlišit kozí sýry od kravských, které se ukládaly do větších forem. Dalším důvodem bylo malé množství kozího mléka v hospodářství, protože kozí stáda nebyla velká.
V souladu s tradicí se používá syrové kozí mléko, plnotučné, nestandardizované. Procesy zpracování jsou přizpůsobeny výrobě mléčné sýřeniny se zráním a kysnutím mléka. Zaočkování mléčnými bakteriemi se provádí přednostně použitím laktoséra získaného z předchozího sýření. Formování sýra musí být přizpůsobeno struktuře sýřeniny a sýřenina se nesmí krájet, předem odkapávat nebo míchat. Obrací se za dvanáct hodin po uložení do tvořítek, a při tom se zároveň z obou stran nasucho posolí.
Od osmého dne po vyjmutí z tvořítek má „Rigotte de Condrieu“ své charakteristické vlastnosti.
5.2 Specifičnost produktu
Sýr „Rigotte de Condrieu“ je typický:
— |
malou velikostí (malé kolečko o váze mírně překračující 30 g), |
— |
jemnou povrchovou flórou bílé, slonovinové nebo modré barvy, |
— |
texturou těsta, které je pevné, hladké, bez děr a při jídle poddajné, |
— |
aromatem typu oříškového, zemito-houbového a syrovátkového, se středně slanou chutí. |
5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)
Typ pastvin s rozmanitým rostlinstvem typickým pro kyselé oblasti, který se vytvořil a přetrvává v této oblasti, je dán kyselými, písčitými, mělkými půdami, které jsou pro oblast charakteristické, jakož i zvláštními místními klimatickými podmínkami a způsobem chovu koz.
Rozmanitost rostlin na pastvinách v geografické oblasti a jejich botanické složení ovlivňují obsah a složení látek rozpustných v tucích, které jsou obsaženy v mléce. Umožňují kromě jiného rozvoj mikrobiální flóry, která se pak objevuje v séru pro zaočkování mléka před sýřením a která umožňuje zrání sýrů a rozvoj aromat.
Metody chovu, které se v rámci výroby „Rigotte de Condrieu“ používají a které upřednostňují místní zdroje, produkci krmení z místních zdrojů, pastvu nebo krmení zelenou pící a volný pohyb zvířat, umožňují optimálně vystihnout specifičnost oblasti.
Zpracováním syrového, plnotučného mléka a přednostním zaočkováváním laktosérem z předchozího sýření se navíc tato mléčná flóra uchovává.
Mléčný typ zpracování s formováním sýra, které respektuje strukturu sýřeniny, umožňuje získat homogenní a hladkou strukturu těsta „Rigotte de Condrieu“. Obracení, které se provádí po formování, a solení na sucho z obou stran umožňuje navíc rovnoměrné rozložení obsažené soli. Technika zpracování umožňuje získat sýr s pevným těstem, homogenní, při jídle poddajný.
Zeměpisná poloha masivu Pilat v blízkosti důležitých odbytišť, větrné podmínky oblasti (dříve se sýry „Rigotte de Condrieu“ dávaly sušit do tzv. „chasière“, jakési mřížované skříně umístěné ve nku) a také způsob hospodaření na farmách daly vznik malým kozím sýrům. Sýry malé velikosti rychle schnou a pak mohou zrát.
Přírodní charakteristiky prostředí ve spojení s krmivy převážně používanými v této oblasti k výživě zvířat a se zpracovatelskými dovednostmi, díky kterým sýr snáze odkapává a uchovává se mléčná flóra, vedou ke vzniku těchto malých sýrů (o průměru 4,2 až 5 cm) s jemnou povrchovou flórou různých barev, který se může prodávat v různém stupni zrání a je typický svým rozvinutým oříškovým, zemito-houbovým a syrovátkovým aromatem a středně slanou chutí.
Díky svým výrazným charakteristikám vešel tento malý sýr produkovaný v masivu Pilat už od konce 18. století v regionální známost. Nejprve se jmenoval „Rigotte“, pak „Rigotte de Condrieu“ podle jména kantonu Condrieu, který byl velmi čilým obchodním centrem rhonské oblasti až do poloviny 19. století, kdy se objevila paroplavba. Studie autorů Guicherda a Ponsarta z roku 1927 pojmenovaná „Zemědělství v departementu Rhône v roce 1926“ (L’Agriculture du Rhône en 1926) už „Rigotte de Condrieu“ uvádí jako jeden ze dvou významných sýrů departementu Rhône.
Odkaz na zveřejnění specifikace
(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (3))
https://www.inao.gouv.fr/fichier/CDCRigottedeCondrieu.pdf
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12 Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.
(3) Viz poznámka pod čarou 2.