DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1.        Obecné souvislosti, odůvodnění a cíle návrhu

Index je měřítkem, obvykle ceny nebo množství, stanovovaným čas od času na základě reprezentativního souboru výchozích údajů. Pokud se určitý index použije jako referenční cena u finančního nástroje nebo ve smlouvě, stává se z něj referenční hodnota. V současnosti existuje široká řada nejrůznějších referenčních hodnot, jež pomocí rozličných metodik stanovují různé subjekty, od veřejných subjektů po nezávislé poskytovatele referenčních hodnot.

Na význam referenčních hodnot a na jejich slabá místa upozornily dohody o finančním vyrovnání, jichž dosáhly některé příslušné orgány s řadou bank v souvislosti s manipulací s referenčními úrokovými sazbami LIBOR a EURIBOR. Příslušné orgány rovněž vyšetřují obvinění, že k pokusům o manipulaci údajně došlo při určování cen komodit ze strany agentur podávajících přehledy o cenách komodit, a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) přezkoumala určení cen ropy vypracované těmito agenturami. Věrohodnost referenčních hodnot je zcela zásadní pro tvorbu cen mnoha finančních nástrojů, např. swapů úrokových sazeb, a pro obchodní i neobchodní smlouvy, jako jsou například hypotéky. Dojde-li k manipulaci s určitou referenční hodnotou, způsobí to některým investorům, v jejichž vlastnictví se nacházejí finanční nástroje, jejichž hodnota je určována odkazem na tuto referenční hodnotu, značné ztráty. Vysílání klamných signálů o stavu podkladového trhu pak může poškodit reálnou ekonomiku. Obecněji řečeno, obavy z manipulace referenčních hodnot podlamují důvěru na trhu. Referenční hodnoty jsou náchylnější k manipulaci všude tam, kde při jejich stanovování existují střety zájmů a volnost rozhodování a kde referenční hodnoty nepodléhají odpovídající úpravě a kontrole.

Komise na údajnou manipulaci s referenčními úrokovými sazbami LIBOR a EURIBOR reagovala zaprvé příslibem, že provede změny stávajících návrhů nařízení o zneužívání trhu (MAR) a směrnice o trestněprávním postihu za zneužívání trhu (CSMAD), tak aby bylo jasně stanoveno, že jakákoliv manipulace s referenčními hodnotami je jednoznačně protiprávní a podléhá správním sankcím nebo trestněprávnímu postihu.

Změna režimu sankcí však způsob stanovování a používání referenčních hodnot sama o sobě nezlepší; postihy neodstraní rizika manipulace plynoucí z toho, že v případech, kdy proces určování referenčních hodnot není odpovídajícím způsobem upraven, a tudíž dochází ke střetu zájmů a existuje prostor pro uplatnění volnosti rozhodování. Zadruhé je v zájmu ochrany investorů a spotřebitelů nezbytné, aby referenční hodnoty byly podložené, spolehlivé a odpovídající svému účelu. V souvislosti s uvedenými skutečnostmi si tento návrh nařízení klade čtyři hlavní cíle, jež mají zlepšit rámec, v němž se referenční hodnoty stanovují, používají a poskytují se údaje pro jejich výpočet:

– zlepšit úpravu procesu určování referenčních hodnot a jeho kontroly a především zajistit, aby na straně osob vykonávajících tyto činnosti nedocházelo ke střetům zájmů nebo aby alespoň existoval způsob, jak takové situace uspokojivě zvládat,

– zlepšit kvalitu vstupních údajů a metodiky, jež administrátoři referenčních hodnot používají, a zvláště pak zajistit, aby pro určování referenčních hodnot byly používány dostatečné a přesné údaje,

– zajistit, aby poskytovatelé údajů používaných pro stanovení referenčních hodnot podléhali náležité kontrole, zejména s ohledem na předcházení střetům zájmů, a aby náležité kontrole podléhaly rovněž jimi poskytované údaje. V případech, kdy je to nezbytné, by měl mít dotyčný příslušný orgán pravomoc poskytovatelům údajů nařídit, aby údaje používané pro stanovení referenčních hodnot poskytovali i nadále, a

– zajistit náležitou ochranu spotřebitelů a investorů, kteří tyto referenční hodnoty používají, tím, že bude zvýšena transparentnost, že budou zajištěna odpovídající práva na uplatnění prostředků nápravy a že v nezbytných případech bude zajištěno posouzení vhodnosti referenčních hodnot.

1.2.        Stávající předpisy v oblasti, na niž se tento návrh vztahuje

Právo Unie některé aspekty používání referenčních hodnot v současnosti již upravuje:

– Návrh nařízení o zneužívání trhu (MAR)[1] v čl. 2 odst. 3 písm. d) a čl. 8. odst. 1 písm. d) a návrh směrnice o trestněprávním postihu za zneužívání trhu (CSMAD)[2] (o nařízení MAR byla v červnu 2013 dosažena politická dohoda mezi Evropským parlamentem a Radou) jasně stanoví, že manipulace s referenčními hodnotami je jednoznačně protiprávní a podléhá správním sankcím či trestnímu postihu.

– Nařízení o integritě a transparentnosti trhu s energií (REMIT)[3] stanoví, že manipulace s referenčními hodnotami používanými pro velkoobchodní energetické produkty je protiprávní.

– Směrnice o trzích finančních nástrojů[4] vyžaduje, aby veškeré finanční nástroje přijaté k obchodování na regulovaném trhu mohly být obchodovány spravedlivě, řádně a efektivně. V nařízení, kterým se tato směrnice provádí,[5] je dále stanoveno, že cena nebo jiné hodnotové měřítko podkladového cenného papíru musí být spolehlivá a veřejně dostupná.

– Článek 30 návrhu nařízení o trzích finančních nástrojů (MIFIR)[6] (návrh je v současné době předmětem jednání mezi Evropským parlamentem a Radou) obsahuje ustanovení vyžadující nevýlučný způsob poskytování licencí k referenčním hodnotám pro účely obchodování a zúčtování.

– Směrnice o prospektu a příslušné prováděcí nařízení[7] stanoví, že odkazuje-li se v prospektu na index, emitent by měl uvést druh podkladového nástroje a podrobnosti o tom, kde lze o tomto podkladovém nástroji získat informace, údaje o tom, kde lze získat informace o minulých a dalších výsledcích podkladového nástroje a o jeho volatilitě, a název indexu. Vytváří-li index emitent, musí tento emitent uvést rovněž popis indexu. Pokud index netvoří emitent, musí emitent jasně uvést, kde lze informace o indexu získat, a v případě, že je podkladovým nástrojem úroková sazba, musí emitent uvést popis této úrokové sazby.

– Směrnice o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů[8] stanoví, že portfolio fondů SKIPCP může obsahovat jen určitý maximální podíl nástrojů emitovaných týmž subjektem. Mez, která určuje, jak velký může být tento podíl v rámci celého portfolia určitého SKIPCP, mohou členské státy zvýšit nejvýše na 20 % u investic do akcií nebo dluhových cenných papírů téhož emitenta, jedná-li se o index, jehož složení chce SKIPCP kopírovat, ovšem za předpokladu, že složení indexu je v dostatečné míře diverzifikováno, index představuje odpovídající referenční („vztažný“) bod pro trh, na který se vztahuje, a je náležitým způsobem zveřejňován.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

2.1.        Konzultace

Dne 3. září 2012 byla zahájena tříměsíční veřejná konzultace, která byla ukončena dne 29. listopadu 2012. Bylo shromážděno 84 příspěvků od dodavatelů vstupních údajů, poskytovatelů referenčních hodnot a jejich uživatelů včetně burz, bank, investorů, sdružení spotřebitelů, obchodních subjektů a veřejných orgánů. Zúčastněné strany se shodly na tom, že vytváření a používání referenčních hodnot má své nedostatky, a vesměs se vyjádřily ve prospěch opatření na úrovni EU. Respondenti rovněž zdůraznili potřebu mezinárodní spolupráce a pečlivého nastavení rozsahu jakékoli iniciativy.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) společně prošetřily nedostatky spojené se stanovováním výše úrokových sazeb EURIBOR, které provádí sdružení EURIBOR-EBF, a dne 11. ledna 2013 zahájily konzultace o zásadách procesů stanovování referenčních hodnot v EU.[9] V dopise ze dne 7. března 2013 Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) sdělily na základě této činnosti svá doporučení týkající se obsahu navrhované právní úpravy. Útvary Komise se zúčastnily veřejného slyšení zástupců orgánu ESMA a orgánu EBA věnovaného zásadám procesů stanovování referenčních hodnot v EU, které se konalo dne 13. února 2013[10]. Útvary Komise se zúčastnily rovněž veřejného slyšení na téma Podpora kultury při manipulaci s trhem – globální akce po případu LIBOR/EURIBOR, které uspořádal dne 29. září 2012 Evropský parlament.

2.2.        Posouzení dopadů

V souladu se svou politikou zlepšování právní úpravy provedla Komise posouzení dopadů jednotlivých alternativ politiky. Patří mezi ně možnosti týkající se omezení faktorů motivujících k manipulacím, minimalizace volnosti rozhodování a zajištění toho, aby referenční hodnoty vycházely z dostatečných, spolehlivých a reprezentativních údajů, dále též možnosti týkající se zajištění interní úpravy a kontrolních mechanismů; možnosti týkající se podchycení rizik, možnosti týkající se zajištění účinného dohledu nad stanovováním referenčních hodnot a zvýšení transparentnosti a ochrany investorů. Tyto jednotlivé možnosti byly posouzeny z hlediska následujících kritérií: dopad na zúčastněné strany, účelnost a efektivita.

Zvlášť důležitá jsou tato základní práva zakotvená v Listině základních práv: respektování soukromého a rodinného života, ochrana osobních údajů, svoboda projevu a informací.

Podle článku 52 Listiny lze tyto práva a svobody omezit. Výše uvedené cíle jsou v souladu se závazky EU v oblasti dodržování základních práv. Jakékoli omezení výkonu těchto práv a svobod však musí být stanoveno právním předpisem a musí respektovat podstatu těchto práv a svobod. V souladu se zásadou proporcionality lze provést určitá omezení pouze tehdy, jsou-li nezbytná, a pokud skutečně dosáhnou cílů obecného zájmu uznaných Unií nebo zajistí potřebu chránit práva a svobody jiných. V případě referenčních hodnot je cílem obecného zájmu, který opravňuje k určitým omezením základních práv, cíl zajištění věrohodnosti trhu. K určitým omezením základních práv rovněž opravňuje potřeba chránit právo na vlastnictví (článek 17 Listiny), neboť investoři mají právo na to, aby hodnota jejich majetku (např. půjček, derivátů) byla chráněna před ztrátami způsobenými narušením trhu.

Právo na svobodu projevu a informací vyžaduje respektovat svobodu médií. Toto nařízení by mělo být vykládáno a uplatňováno v souladu s tímto zásadním právem. Pokud tedy určitá osoba pouze zveřejňuje referenční hodnotu nebo na ni odkazuje v rámci své novinářské činnosti, ale nemá kontrolu nad poskytováním této referenční hodnoty, neměly by se na ni vztahovat požadavky, jež toto nařízení klade na administrátory referenčních hodnot. To tudíž ponechává novinářům volnost, aby při výkonu své novinářské činnosti mohli informovat o dění na finančních a komoditních trzích. Pojem administrátora referenční hodnoty byl proto přesně vymezen tak, aby bylo zajištěno, že obsáhne poskytování určité referenční hodnoty, avšak nebude zasahovat do sféry novinářských činností.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1.        Právní základ

Základem tohoto návrhu je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

3.2.        Subsidiarita a proporcionalita

Komisí navrhovaná úprava referenčních hodnot je v souladu se zásadou subsidiarity, jak ji stanoví čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU), v němž se uvádí, že Unie vyvíjí činnost pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu jejího rozsahu či účinků, jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie.

Mnohé referenční hodnoty jsou sice vnitrostátní, jakožto celek je však toto odvětví mezinárodní, a to jak co se týče vytváření referenčních hodnot, tak jejich používání. Opatření přijímaná na vnitrostátní úrovni platná pro vnitrostátní indexy mohou sice napomoci tomu, aby intervence odpovídaly co nejpřesněji příslušným problémům na vnitrostátní úrovni, zároveň však může docházet k tomu, že budou vznikat různá, vzájemně neslučitelná pravidla, že v rámci jednotného trhu budou existovat nerovné podmínky soutěže a že se bude uplatňovat nejednotný a nekoordinovaný přístup. Referenční hodnoty jsou užívány pro stanovení cen při nejrůznějších přeshraničních transakcích, zejména na mezibankovním finančním trhu a při obchodování s deriváty. Různá, vzájemně neslučitelná pravidla by znemožňovala stanovení referenční hodnoty s přeshraničním významem, a proto by bránila uskutečňování těchto přeshraničních transakcí. Tento problém uznala skupina G20 i Rada pro finanční stabilitu (FSB), které pověřily Mezinárodní organizaci komisí pro cenné papíry (IOSCO) vypracováním souboru zásad s celosvětovou platností pro stanovování finančních referenčních hodnot. Iniciativa EU povede k vytvoření společného rámce pro spolehlivé a řádně používané referenční hodnoty ve všech členských státech, a přispěje tak k efektivnějšímu fungování jednotného trhu.

Ve většině členských států v současnosti neexistují žádné předpisy na vnitrostátní úrovni, které by se týkaly stanovení referenčních hodnot, avšak dva členské státy již přijaly vnitrostátní právní předpisy týkající se referenčních úrokových sazeb ve svých národních měnách. Organizace IOSCO se navíc nedávno dohodla na zásadách pro stanovování referenčních hodnot, které mají být uplatňovány jejími členy. Tyto zásady jsou však, pokud jde o oblast jejich působnosti a prostředky jejich provádění, ale i ve vztahu k určitým podmínkám, dosti flexibilní. Za situace, kdy harmonizovaný evropský rámec pro stanovování referenčních hodnot neexistuje, je pravděpodobné, že některé členské státy přijmou právní předpisy na vnitrostátní úrovni, které by se mohly lišit. Například v tento okamžik se zdá, že oblast působnosti právních předpisů v jednom členském státě je vymezena ve stejné šíři, jako je tomu v zásadách organizace IOSCO, avšak právní předpisy ostatních členských států, jež zavedly pravidla týkající se referenčních hodnot, se vztahují pouze na referenční úrokové sazby. Tyto rozcházející se přístupy by vedly k roztříštěnosti vnitřního trhu, neboť na administrátory a uživatele referenčních hodnot by se v jednotlivých členských státech vztahovala různá pravidla. Nebude-li existovat právní rámec platný pro celou Unii, jednotlivá vnitrostátní opatření nebudou účinná, protože členské státy nemají žádnou povinnost ani motivaci vzájemně spolupracovat, a tato skutečnost, že vzájemně nespolupracují, otevírá možnost regulatorní arbitráže.

Na určité aspekty ochrany investorů v této oblasti se v obecně rovině vztahuje směrnice o trzích finančních nástrojů (MIFID). Směrnice MIFID zejména obsahuje požadavek, aby společnosti prováděly posouzení vhodnosti. Tím se ověřuje, zda má klient potřebné zkušenosti a znalosti, aby mohl pochopit rizika spojená s nabízeným nebo poptávaným produktem nebo investiční službou. Zajišťuje tak dostatečnou míru ochrany investorů.

Pokud jde o ochranu spotřebitelů, pravidla pro zveřejňování přiměřených informací obsahuje směrnice o spotřebitelských úvěrech, jakož i směrnice o hypotečních úvěrech, jež má být přijata v brzké době a která obsahuje také požadavek, aby byly doporučovány vhodné úvěrové smlouvy. Tato pravidla EU na ochranu spotřebitelů se netýkají konkrétní otázky vhodnosti referenčních hodnot ve finančních smlouvách. Nerovné vyjednávací postavení a používání standardních smluvních podmínek dále znamená, že spotřebitelé mohou mít v otázce použití referenční hodnoty omezenou možnost volby. Spotřebitelé rovněž nedisponují potřebnými znalostmi nebo zkušenostmi, aby mohli vhodnost referenční hodnoty náležitě posoudit. Tento návrh by proto měl doplňovat stávající právní předpisy EU v této oblasti tím, že zajistí, aby odpovědnost za posouzení vhodnosti referenčních hodnot při uzavírání smluv přímo se spotřebiteli byla na straně poskytovatelů půjček či úvěrů. To také zajistí harmonizovaná pravidla EU na ochranu spotřebitelů týkající se používání referenčních hodnot jako reference ve finančních smlouvách. Společný regulační rámec, který by upravoval uzavírání finančních smluv pro spotřebitele i pro poskytovatele úvěrů, je nezbytný také proto, že umožní používání přeshraničních referenčních hodnot namísto nesourodého přístupu jednotlivých členských států. Vzhledem ke stížnostem spotřebitelů a soudním řízením týkajícím se používání nevhodných referenčních hodnot v některých členských státech je pravděpodobné, že na úrovni členských států by byla přijata odlišná opatření na ochranu spotřebitelů. To by mohlo vést k roztříštěnosti vnitřního trhu.

Navrhované nařízení je rovněž v souladu se zásadou proporcionality, jak to vyžaduje čl. 5 odst. 4 Smlouvy o EU. Zaměřuje se pouze na ty indexy, kterých se používá jako reference pro finanční nástroje či finanční smlouvy, jako jsou hypotéky, neboť takové referenční hodnoty mohou mít v případě, že je s nimi manipulováno, přímé a konkrétní hospodářské dopady. Navrhované nařízení navíc obsahuje ustanovení, která umožňují přizpůsobovat jeho požadavky různým odvětvím a různým typům referenčních hodnot, jako jsou komodity, mezibankovní úroková sazba a referenční hodnoty využívající burzovní údaje. Přiměřený přístup je zajištěn i proto, že naprostá většina povinností se ukládá administrátorovi referenční hodnoty. Mnozí administrátoři referenčních hodnot již nyní splňují alespoň některé z těchto požadavků a z toho vyplývá, že se nepřiměřeně nezvýší administrativní zátěž. Postupy vnitřní správy a kontroly jsou navíc vyžadovány od dodavatelů vstupních údajů pod dohledem, což znamená, že dopad vůči dodavatelům vstupních údajů pro stanovování referenčních hodnot, kteří pod dohledem nejsou, například vůči neregistrovaným obchodníkům, nebude významný. Toto nařízení je dále ve všech svých hlavních částech v souladu s mezinárodně dohodnutými zásadami pro stanovování finančních referenčních hodnot, které byly přijaty organizací IOSCO, zveřejněny 17. července 2013 a obsáhle konzultovány se zúčastněnými stranami. To sníží náklady spojené s jejich harmonizací.

S ohledem na tyto skutečnosti je zřejmé, že postup EU je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality.

3.3.        Volba nástroje

Za nejvhodnější právní nástroj pro zavedení jednotných pravidel týkajících se poskytování referenčních hodnot, dodávání vstupních údajů pro stanovení těchto referenčních hodnot a využívání referenčních hodnot v Unii je považováno nařízení. Navržená ustanovení stanovují určité požadavky kladené na administrátory, dodavatele vstupních údajů a uživatele referenčních hodnot. Vzhledem k přeshraničnímu charakteru mnohých referenčních hodnot je nezbytné, aby tyto požadavky byly v maximální míře harmonizovány. Jelikož součástí regulace referenčních hodnot jsou i opatření, jež stanoví přesné požadavky týkající se údajů a metodik, i malé rozdíly v uplatňovaných přístupech by mohly vyvolat významné překážky bránící přeshraničnímu poskytování referenčních hodnot. Použitím formy nařízení, které je použitelné přímo, bez vnitrostátní legislativy, se omezí možnost, aby příslušné orgány na vnitrostátní úrovni přijímaly rozcházející se opatření, a zajistí se jednotný přístup a větší právní jistota v celé EU.

3.4.        Podrobné vysvětlení návrhu

3.4.1.     Oblast působnosti (článek 2)

Navrhované nařízení se vztahuje na všechny zveřejněné referenční hodnoty, které se používají jako reference pro určitý finanční nástroj obchodovaný nebo přijatý k obchodování na některém regulovaném obchodním místě nebo pro určitou finanční smlouvu (například pro hypotéky), a referenční hodnoty, jež měří výkonnost určitého investičního fondu.

Pokud se v procesu stanovování referenčních hodnot uplatňuje volnost rozhodování, kdy může docházet ke střetu zájmů, a neexistují-li řádná správa a kontrolní postupy, vyvstává riziko, že dojde k manipulaci. Indexy, při jejichž stanovování dochází k volnému rozhodování, by tudíž měly podléhat regulačním opatřením. Míra volnosti rozhodování bývá různá, avšak určitá volnost rozhodování se vyskytuje u všech indexů. Do oblasti působnosti by proto měly být zahrnuty všechny referenční hodnoty bez ohledu na metodu jejich výpočtu nebo povahu dodávaných vstupních údajů.

Nařízení by se mělo vztahovat na všechny indexy včetně těch, které jsou zveřejňovány, neboť jakékoli pochybnosti ohledně přesnosti a spolehlivosti takových indexů by pravděpodobně způsobily větší škodu širší řadě subjektů než indexy, které uveřejňovány nejsou.

Jsou-li referenční hodnoty používány k určení referenční ceny určitého finančního nástroje nebo finanční smlouvy, každá manipulace vede k hospodářské ztrátě. V případě, že dodavatel vstupních údajů ke stanovení určité referenční hodnoty používá také finanční nástroj, který na ni odkazuje, vzniká přirozený střet zájmů a pobídka k manipulaci. A dále, jestliže jsou referenční hodnoty používány k měření výkonnosti finančních nástrojů, může při jejich stanovování docházet ke střetům zájmů a manipulace s nimi povede k podhodnoceným investičním rozhodnutím ze strany investorů. Je proto důležité zaměřit se na všechny referenční hodnoty, pomocí kterých se stanoví cena určitého finančního nástroje nebo ceny ve spotřebitelských smlouvách nebo se jimi měří výkonnost investičních fondů.

U široce používaných referenčních hodnot může mít i malá manipulace významný dopad, avšak slabá místa a význam každé referenční hodnoty se mění v čase. Omezení oblasti působnosti pouze na důležité nebo více ohrožené indexy by neřešilo rizika, jež může kterákoli referenční hodnota představovat v budoucnu.

Vzhledem ke všem těmto úvahám a s cílem zajistit jasné a komplexní uplatňování tohoto nařízení není z hlediska oblasti jeho působnosti určující ani povaha vstupních údajů, tj. to, zda je určitý vstupní údaj ekonomickým údajem nebo hodnotou (např. cena akcií), nebo nemá ekonomický charakter (např. parametry počasí). Je tomu tak proto, že při určování oblasti působnosti je zásadní to, jak výsledná hodnota určuje hodnotu určitého finančního nástroje či finanční smlouvy nebo měří výkonnost určitého investičního fondu. V této souvislosti platí, že jakmile je určitá hodnota používána jako reference pro určitou finanční smlouvu či nástroj, její předchozí neekonomický charakter se stává irelevantní.

Pokud jde o administrátory referenčních hodnot, jsou všichni administrátoři potenciálně vystaveni nebezpečí střetů zájmů, uplatňují volnost rozhodování a mohou mít zavedeny nedostatečné správní a kontrolní systémy. Musí proto podléhat náležité regulaci. Jelikož navíc mají pod kontrolou proces stanovování referenčních hodnot, vyžaduje se, aby všichni administrátoři disponovali příslušným povolením k činnosti, neboť nejúčinnějším způsobem, jak zajistit integritu referenčních hodnot, je dohled.

Pokud jde o dodavatele vstupních údajů pro stanovování referenčních hodnot, i oni jsou potenciálně vystaveni nebezpečí střetů zájmů, uplatňují volnost rozhodování, a mohou tak být zdrojem manipulace. Dodávání vstupních údajů pro stanovování referenčních hodnot je činnost dobrovolná. Pokud by nějaká iniciativa vyžadovala, aby dodavatelé výrazně změnili své modely podnikání, mohli by vstupní údaje pro příslušné referenční hodnoty přestat dodávat. V případě subjektů, které již jsou regulovány a podléhají dohledu (takzvaní dodavatelé vstupních údajů pod dohledem), nelze předpokládat, že by u nich požadavky řádné správy a kontrolních systémů vedly k významným nákladům nebo nepřiměřené administrativní zátěži. Je proto vhodné zahrnout do oblasti působnosti tohoto nařízení všechny dodavatele vstupních údajů pod dohledem.

Pro dodavatele, na které se regulace nevztahuje a nejsou pod dohledem (dodavatelé, kteří nejsou pod dohledem), by vydávání oprávnění nebo vyžadování jiných pravidel znamenalo značné náklady a administrativní zátěž. Také pro regulační orgány by nebylo efektivní vykonávat nad společnostmi dohled, pro který nemají žádné odborné znalosti. Zavedení dohledu nad subjekty a osobami, jež v současnosti dohledu nepodléhají, by proto znamenalo značné náklady a minimální přínos. Určité části tohoto nařízení, jako např. potřeba poskytovat přesné a spolehlivé vstupní údaje, se nicméně nepřímo týkají všech poskytovatelů vstupních údajů, neboť se i nadále musí řídit nařízením o zneužívání trhu a budou smluvně zavázáni k dodržování požadavků kodexu chování, který vypracuje administrátor podle tohoto nařízení.

Z působnosti návrhu jsou vyňaty centrální banky, které jsou členy Evropského systému centrálních bank.

V některých případech pak může určitá osoba vytvářet určitý index, ale není si vědoma, že je tento index referenční hodnotou, protože je používán např. jako reference u určitého finančního nástroje bez vědomí tvůrce tohoto indexu. Nařízení proto poskytuje mechanismus, pomocí kterého bude možno tvůrcům oznámit, že se jejich index stal nebo se může stát referenční hodnotou, a dát jim pravomoc odmítnout, aby byl jako referenční hodnota používán. Jestliže tvůrce s takovým použitím bude souhlasit, bude se na něho v souvislosti s touto referenční hodnotou vztahovat navrhované nařízení. Odmítne-li, dotyčný index nesmí být používán jako referenční hodnota a požadavky na administrátora obsažené v tomto nařízení se na něho nebudou vztahovat.

3.4.2.     Správa a kontrola administrátorů (články 5–6)

Návrh zajišťuje, aby nedocházelo ke střetům zájmů a aby správa a kontrolní systémy byly účinné. Tomuto účelu slouží požadavky týkající se správy a kontrolních postupů, včetně podrobnějších požadavků, které jsou obsaženy v příloze.

3.4.3.     Vstupní údaje a metodika (článek 7)

Návrh stanoví tři požadavky, které jsou podrobněji rozvedeny v příloze a jež se týkají vstupních údajů a metodiky používaných pro stanovení referenční hodnoty. Účelem těchto požadavků je omezit volnost rozhodování, zajistit integritu a zvýšit spolehlivost:

– vstupní údaje by měly být dostatečné a přesné, tak aby odrážely aktuální stav trhu či ekonomickou realitu, jež má příslušná referenční hodnota měřit,

– vstupní údaje by měly být získávány od spolehlivého a reprezentativního souboru či vzorku dodavatelů a

– administrátor by měl pro určování referenčních hodnot používat důkladnou a spolehlivou metodiku.

3.4.4.     Požadavky na dodavatele vstupních údajů (články 9 a 11)

Administrátor je povinen vypracovat kodex chování dodavatele vstupních údajů, v němž jasně stanoví povinnosti dodavatelů vstupních údajů používaných pro stanovení referenčních hodnot a úkoly, za které nesou odpovědnost. Jsou-li dodavatelé vstupních údajů již regulovanými subjekty, je jim rovněž uloženo, aby předcházeli střetům zájmů a prováděli náležité kontroly.

3.4.5.     Odvětvové požadavky (články 10 a 12–14)

S cílem zajistit proporcionalitu a zajistit, aby byl návrh použitelný na různé typy referenčních hodnot a odvětví, obsahují přílohy II a III podrobnější ustanovení pro komoditní referenční hodnoty a referenční hodnoty úrokových sazeb. Dodatečné požadavky se vztahují na referenční hodnoty s kritickým významem, včetně pravomoci dotyčného příslušného orgánu nařídit určitému subjektu dodávání vstupních údajů. Referenční hodnoty, pro které vstupní údaje poskytují regulované obchodní systémy, jsou také osvobozeny od určitých povinností, aby se zamezilo dvojí regulaci.

3.4.6.     Transparentnost a ochrana spotřebitelů (články 15–18)

Ochranu investorů zvyšují ustanovení týkající se transparentnosti. Administrátorům je uložena povinnost předkládat prohlášení, ve kterém uvedou, co příslušná referenční hodnota měří a jaká jsou její slabá místa, a zároveň s tím uveřejní i výchozí údaje, tak aby si uživatelé mohli vybrat referenční hodnotu, která je pro ně nejvhodnější a nejpřiměřenější. Toto prohlášení obsahuje rovněž upozornění, aby uživatelé v případě, že administrátor přestane danou referenční hodnotu poskytovat, přijali náležitá opatření. Obsahuje také ustanovení, které ukládá bankám povinnost provádět při jednáních se spotřebiteli o uzavírání finančních smluv, jako jsou půjčky zajištěné hypotékami, posouzení vhodnosti.

3.4.7.     Dohled nad administrátory a postup povolování jejich činnosti (články 22–37)

Činnost, kterou představuje poskytování referenčních hodnot, musí být předem povolena a bude podléhat průběžnému dohledu. Návrh stanoví, za jakých podmínek a jakým postupem uděluje dotyčný příslušný orgán administrátorům referenčních hodnot se sídlem v Unii povolení k jejich činnosti. Návrh zřizuje mechanismus, který zajistí účinné uplatňování tohoto nařízení. Příslušným orgánům svěřuje nezbytné pravomoci, aby bylo zajištěno, že administrátoři budou ustanovení tohoto nařízení dodržovat.

V případech, kdy se jedná o referenční hodnoty s kritickým významem, by měla být ustavena kolegia orgánů dohledu s cílem posílit výměnu informací a zajistit jednotné povolování a dohled.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh má důsledky pro rozpočet Společenství.

Konkrétní rozpočtové důsledky návrhu vyplývají z úkolů přidělených Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), jak je uvedeno v legislativním finančním výkazu připojeném k tomuto návrhu. Nové úkoly budou plněny s využitím lidských zdrojů, které jsou k dispozici v rámci každoročního přidělování rozpočtových prostředků, s ohledem na rozpočtová omezení, jež se vztahují na všechny subjekty EU, a v souladu s finančním plánováním pro agentury.

Zdroje, které uvedený orgán na tyto nové úkoly potřebuje, budou zejména v souladu a slučitelné s plánováním lidských a finančních zdrojů pro orgán ESMA, jež stanoví nedávno zveřejněné sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Programování lidských a finančních zdrojů pro decentralizované agentury na období 2014–2020 (COM(2013) 0519).

Konkrétní rozpočtové důsledky pro Komisi jsou rovněž posouzeny ve finančním výkazu připojeném k tomuto návrhu.

Hlavní rozpočtové důsledky tohoto návrhu lze shrnout takto:

a) zaměstnanci GŘ MARKT: jeden zaměstnanec třídy AD (na plný úvazek) na přípravu aktů v přenesené pravomoci a na hodnocení, sledování provádění a případný přezkum iniciativy. Celkové odhadované náklady činí 0,141 milionu EUR ročně;

b) orgán ESMA:

i) personální náklady: dva dočasní zaměstnanci na účast a jednání v kolegiích orgánů dohledu nad referenčními hodnotami s kritickým významem, poskytování odborného poradenství Komisi v souvislosti s prováděním tohoto nařízení, koordinaci sjednávání podmínek spolupráce s třetími zeměmi, přípravu pokynů přispívajících ke sbližování a meziodvětvovému sjednocování sankčních režimů a vedení evidence oznámení o používání referenčních hodnot a seznamu registrovaných administrátorů referenčních hodnot.

Celkové roční náklady na tyto dva dočasné zaměstnance by činily 0,326 milionu EUR, na což by přispívala Komise 40 % (0,130 milionu EUR) a členské státy 60 % (0,196 milionu EUR) ročně;

ii) provozní náklady a náklady na infrastrukturu: předpokládají se rovněž výdaje ve výši 0,25 milionu EUR v roce 2015 na pokrytí počátečních nákladů orgánu ESMA, na což by přispěla Komise 40 % (0,1 milionu EUR) a členské státy 60 % (0,15 milionu EUR). Tyto výdaje se týkají hlavně IT systémů pro orgán ESMA za účelem plnění těchto požadavků:

– správa seznamu administrátorů registrovaných v souladu s tímto nařízením a společností ze třetích zemí poskytujících referenční hodnoty používané v Unii,

– přijímání oznámení o používání referenční hodnoty ve finančním nástroji nebo finanční smlouvě v rámci Unie, vedení evidence a zajištění informovanosti administrátorů o tomto používání.

Orgán ESMA musí rovněž do 1. ledna 2018 vypracovat zprávu o uplatňování tohoto nařízení s celkovými náklady ve výši 0,3 milionu EUR, na což by v roce 2017 přispěla Komise 40 % (0,12 milionu EUR) a členské státy 60 % (0,18 milionu EUR).

2013/0314 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[11],

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       U řady finančních nástrojů a smluv závisí tvorba cen na přesnosti a integritě referenčních hodnot. Případy manipulace s referenčními úrokovými sazbami, jako je LIBOR a EURIBOR, jakož i obvinění, že došlo k manipulaci s referenčními cenami energie, ropy a referenčními směnnými kurzy, jsou jasným dokladem toho, že referenční hodnoty, jejichž stanovování má určité společné rysy, například to, že při nich dochází ke střetům zájmů, uplatňování volnosti rozhodování a nedostatečné správě a řízení, mohou být náchylné k manipulaci. Nepřesnost a nevěrohodnost indexů, které jsou používány jako referenční hodnoty, či pochybnosti, které v tomto směru vznikají, mohou podlomit důvěru trhu, způsobit ztráty spotřebitelům a investorům a narušit fungování reálné ekonomiky. Je proto nezbytné zajistit přesnost, spolehlivost a integritu referenčních hodnot a procesu jejich stanovování.

(2)       Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna o trzích finančních nástrojů[12] obsahuje určité požadavky týkající se spolehlivosti referenčních hodnot používaných při tvorbě cen kotovaných finančních nástrojů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování[13], obsahuje určité požadavky týkající se referenčních hodnot používaných emitenty. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)[14] obsahuje určité požadavky vztahující se na používání referenčních hodnot ze strany investičních fondů SKIPCP. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií[15] obsahuje určitá ustanovení, která zakazují manipulování s referenčními hodnotami používanými v souvislosti s produkty velkoobchodního trhu s energií. Tyto právní akty však mohou obsáhnout pouze určité aspekty určitých referenčních hodnot a neřeší všechna slabá místa v procesu stanovování všech referenčních hodnot.

(3)       Referenční hodnoty jsou nezbytné pro stanovení cen při přeshraničních transakcích, čímž napomáhají účelnému fungování vnitřního trhu s množstvím nejrůznějších finančních nástrojů a služeb. Mnohé referenční hodnoty, které jsou používány jako referenční sazby ve finančních smlouvách, zejména hypotékách, jsou stanovovány v jednom členském státě, avšak jsou používány úvěrovými institucemi a spotřebiteli v jiných členských státech. Tyto úvěrové instituce navíc často zajišťují svá rizika nebo získávají finanční prostředky pro uzavírání těchto finančních smluv na přeshraničních mezibankovních trzích. Pouze dva členské státy přijaly vnitrostátní předpisy týkající se referenčních hodnot, avšak v otázkách, jako je rozsah jejich uplatňování, se jejich právní rámce pro referenční hodnoty již zjevně liší. Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) se navíc nedávno dohodla na zásadách pro stanovování referenčních hodnot, a jelikož jsou tyto zásady, pokud jde o jejich oblast působnosti a prostředky jejich provádění i ve vztahu k určitým podmínkám do jisté míry flexibilní, je pravděpodobné, že některé členské státy přijmou právní předpisy na vnitrostátní úrovni, které by tyto zásady prováděly různým způsobem.

(4)       Tyto odlišné přístupy by vedly k roztříštěnosti vnitřního trhu, neboť na administrátory a uživatele referenčních hodnot by se v jednotlivých členských státech vztahovala různá pravidla a to by mohlo zabránit tomu, aby referenční hodnoty stanovené v jednom členském bylo možno používat v jiných členských státech. Kdyby nevznikl harmonizovaný rámec, který zajistí přesnost a integritu referenčních hodnot, jež jsou v Unii používány ve finančních nástrojích a finančních smlouvách, je pravděpodobné, že rozdíly v právních předpisech členských států zapříčiní překážky bránící bezproblémovému fungování vnitřního trhu při stanovování referenčních hodnot.

(5)       Na konkrétní otázku, jaké referenční hodnoty je vhodné používat ve finančních smlouvách, se pravidla EU na ochranu spotřebitelů nevztahují. Vzhledem ke stížnostem spotřebitelů a soudním řízením týkajícím se používání nevhodných referenčních hodnot v některých členských státech je pravděpodobné, že na vnitrostátní úrovni by byla přijímána vzájemně neslučitelná opatření na ochranu spotřebitelů, což by mohlo vést k roztříštěnosti vnitřního trhu v důsledku rozdílných podmínek pro hospodářskou soutěž vyplývajících z různé úrovně ochrany spotřebitelů.

(6)       S ohledem na zajištění řádného fungování vnitřního trhu a zlepšení jeho podmínek, zejména co se týče finančních trhů, a v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a investorů je proto žádoucí, aby byl pro referenční hodnoty stanoven právní rámec na úrovni Unie.

(7)       Je vhodné a nezbytné, aby tyto předpisy měly legislativní formu nařízení, protože tím bude zajištěno, aby ustanovení, která přímo ukládají povinnosti osobám, jež se podílejí na vytváření referenčních hodnot, jejich používání a dodávání vstupních údajů pro jejich stanovení, byla v celé Unii uplatňována jednotným způsobem. Jelikož právní rámec pro poskytování referenčních hodnot nutně zahrnuje také opatření, jež stanoví přesné požadavky týkající všech jednotlivých aspektů poskytování referenčních hodnot, i malé rozdíly v přístupu k některému z těchto aspektů by mohly vyvolat významné překážky bránící přeshraničnímu poskytování referenčních hodnot. Použití formy nařízení, které je použitelné přímo, bez vnitrostátní legislativy, by proto mělo omezit možnost přijímání rozcházejících se opatření na úrovni členských států a mělo by zajistit jednotný přístup, větší právní jistotu a zabránit vzniku vážných překážek bránících přeshraničnímu poskytování referenčních hodnot.

(8)       Oblast působnosti tohoto nařízení by měla být natolik široká, aby bylo možné vytvořit preventivní regulační rámec. Stanovení referenčních hodnot je spojeno s volností rozhodování při jejich určování a dochází při něm k určitým druhům střetů zájmů vyplývajících ze samotné podstaty této činnosti, z čehož vyplývá, že existují příležitosti i motivace k manipulaci s těmito referenčními hodnotami. Tyto rizikové faktory jsou charakteristické pro všechny referenční hodnoty, a na všechny referenční hodnoty by se proto měly vztahovat požadavky dostatečné správy a kontroly. Jelikož se slabá místa a význam určité referenční hodnoty mění v čase, omezení oblasti působnosti na indexy, jež jsou důležité nebo více ohrožené v současnosti, by neřešilo rizika, jež může kterákoli referenční hodnota představovat v budoucnu. Zejména pak referenční hodnoty, jež v současnosti nejsou široce používány, mohou být takto používány v budoucnu, takže i drobná manipulace v souvislosti s nimi může mít významný dopad.

(9)       Z hlediska oblasti působnosti tohoto nařízení by mělo být rozhodující, zda výsledná hodnota referenční hodnoty určuje hodnotu určitého finančního nástroje či finanční smlouvy nebo měří výkonnost určitého investičního fondu. Oblast působnosti by tak neměla být určována povahou vstupních údajů. Měly by do ní být zahrnuty referenční hodnoty vypočtené na základě ekonomických vstupních údajů, např. cen akcií, i vstupních údajů, které nejsou ekonomického charakteru, např. parametrů počasí. Uvedený právní rámec by se měl vztahovat na referenční hodnoty, které jsou těmto rizikům vystaveny, ale měl by rovněž umožňovat přiměřeně reagovat na rizika, která představují různé referenční hodnoty. Toto nařízení by se tedy mělo vztahovat na všechny referenční hodnoty používané při tvorbě cen finančních nástrojů kotovaných nebo obchodovaných v regulovaných obchodních systémech.

(10)     Vysoký počet spotřebitelů má uzavřeny finanční smlouvy, zejména smlouvy o spotřebitelském úvěru zajištěném hypotékou, které odkazují na referenční hodnoty, jež jsou vystaveny stejným rizikům. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat také na indexy nebo referenční sazby uvedené v [směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/.../EU o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení, kterou se mění směrnice 2008/48/ES].

(11)     Při stanovení řady investičních indexů dochází k závažným střetům zájmů, a přitom jsou používány k měření výkonnosti určitého fondu, např. fondu SKIPCP. Některé z těchto referenčních hodnot jsou zveřejňovány, a jiné jsou bezplatně nebo po zaplacení určitého poplatku poskytovány veřejnosti nebo určité části veřejnosti a manipulace s nimi může mít nepříznivý dopad na investory. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat také na indexy nebo referenční sazby, které jsou používány k měření výkonnosti určitého investičního fondu.

(12)     Všichni administrátoři referenčních hodnot jsou potenciálně vystaveni nebezpečí střetů zájmů, uplatňují volnost rozhodování a nemusí mít zavedeny odpovídající systémy pro správu a kontrolu. Jelikož navíc administrátoři kontrolují proces stanovování referenčních hodnot, je požadavek disponovat oprávněním k takové činnosti a dohled nad administrátory nejúčinnějším způsobem, jak zajistit integritu referenčních hodnot.

(13)     Dodavatelé vstupních údajů jsou potenciálně vystaveni nebezpečí střetů zájmů, uplatňují volnost rozhodování, a mohou tak být zdrojem manipulace. Dodávání vstupních údajů je činnost dobrovolná. Pokud by nějaká iniciativa vyžadovala, aby dodavatelé vstupních údajů výrazně změnili své modely podnikání, mohli by přestat vstupní údaje dodávat. V případě subjektů, které jsou již regulovány a podléhají dohledu, však nelze předpokládat, že by u nich požadavky řádné správy a kontrolních systémů vedly k významným nákladům nebo nepřiměřené správní zátěži. Toto nařízení proto ukládá určité povinnosti také dodavatelům vstupních údajů pod dohledem.

(14)     Administrátorem je fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje určité referenční hodnoty a která zejména referenční hodnotu spravuje, shromažďuje a analyzuje vstupní údaje, stanoví referenční hodnotu a v některých případech ji také uveřejňuje. Pokud však nějaká osoba určitou referenční hodnotu pouze zveřejňuje nebo se o ní zmiňuje v rámci svých novinářských činností, avšak nemá pod kontrolou poskytování této referenční hodnoty, pak by se na ni požadavky, jež klade toto nařízení na administrátory, vztahovat neměly.

(15)     Index se vypočítává pomocí vzorce nebo některé jiné metodiky na základě podkladových hodnot. Při sestavování tohoto vzorce, provádění výpočtu nebo určování podkladových údajů existuje prostor pro uplatnění volnosti rozhodování. Tato volnost rozhodování vytváří riziko manipulace, a proto by se toto nařízení mělo vztahovat také na všechny referenční hodnoty, u kterých se tento jev vyskytuje. Pokud je však jako reference pro určitý finanční nástroj používána jedna cena nebo hodnota, například je-li referenční cenou pro určitou opci cena jednoho cenného papíru, žádný výpočet, podkladové údaje ani volnost rozhodování v takovém případě neexistují. Referenční ceny založené na jedné ceně nebo na jedné hodnotě by proto za referenční hodnoty pro účely tohoto nařízení považovány být neměly. Za referenční hodnoty by neměly být považovány ani ceny nebo vypořádací ceny stanovené ústředními protistranami, protože jsou používány k určení výše vypořádání, marží a k řízení rizik, a neurčují tedy výši částky splatné podle určitého finančního nástroje ani hodnotu určitého finančního nástroje.

(16)     Referenční hodnoty, které stanovují centrální banky v Unii, podléhají kontrole veřejných orgánů a vyhovují zásadám, normám a postupům, jež zajišťují přesnost, integritu a nezávislost jejich referenčních hodnot ve smyslu tohoto nařízení. Není proto nutné, aby se na tyto referenční hodnoty vztahovalo toto nařízení. Je však nezbytné stanovit, že v případě centrálních bank třetích zemí, jež stanoví referenční hodnoty, jsou z povinností podle tohoto nařízení vyňaty pouze ty banky, vůči kterým jsou uplatňovány podobné normy, jako jsou normy stanovené tímto nařízením.

(17)     Slabá místa v procesu stanovování referenčních hodnot, jenž nepodléhá odpovídající správě, vytvářejí možnost k manipulování s referenčními hodnotami. Jsou-li referenční hodnoty veřejně dostupné, může se stát, že tato rizika nebudou v plné míře zohledněna a že nebudou zavedeny dostatečné kontrolní a správní postupy. V zájmu zajištění integrity referenčních hodnot by jejich administrátoři měli mít povinnost zavést náležitý mechanismus správy, který by umožňoval kontrolovat situace, kdy dochází ke střetům zájmů, a zajistit integritu referenčních hodnot. Ale i tam, kde je zajištěna účinná správa, se většina administrátorů dostává do určitých střetů zájmů a může docházet k tomu, že budou činit úsudky a rozhodnutí, jež mají nepříznivý vliv na různé skupiny zúčastněných stran. Je tudíž nezbytné, aby administrátoři disponovali nezávislou funkcí pro dohled nad prováděním a účinným fungováním mechanismu správy, která by zajišťovala účinný dohled.

(18)     Manipulace s referenčními hodnotami nebo jejich nespolehlivost může poškozovat investory i spotřebitele. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit rámec pro uchovávání záznamů administrátorů a dodavatelů údajů a zajistit také transparentnost, pokud jde o účel referenčních hodnot a vstupní data používaná při jejich stanovování, což napomůže účinnějšímu a spravedlivějšímu vypořádání veškerých případných nároků v souladu s vnitrostátním právem nebo právem Unie.

(19)     Provádění auditů a účinné uplatňování tohoto nařízení vyžadují provedení následné analýzy a získání průkazných údajů, a je proto nezbytné, aby administrátoři referenčních hodnot vedli po dostatečně dlouhou dobu odpovídající záznamy o tom, jak byla referenční hodnota vypočítána. Je pravděpodobné, že reálný stav, který má daná referenční hodnota měřit, a prostředí, v němž toto měření probíhá, se budou v průběhu času měnit. Je proto nezbytné, aby proces poskytování referenčních hodnot a související metodika podléhaly pravidelnému auditu či přezkumu, který by umožnil odhalovat nedostatky a nalézat možnosti zlepšení. Mnohé zúčastněné strany, na něž mohou mít nedostatky v procesu poskytování referenčních hodnot nepříznivé dopady, mohou k odhalování těchto nedostatků přispět. Je proto nezbytné, aby byl zaveden nezávislý postup projednávání stížností, který by zajišťoval, že tyto zúčastněné strany budou mít možnost oznamovat administrátorovi referenční hodnoty své stížnosti a administrátor referenční hodnoty bude tyto stížnosti objektivně posuzovat.

(20)     V rámci poskytování referenčních hodnot zajišťují často některé důležité funkce, jako je výpočet referenční hodnoty, shromažďování vstupních údajů a šíření referenční hodnoty, externí dodavatelé. Za účelem zajištění účinného fungování mechanismu správy je nezbytné zajistit, aby služby těchto externích dodavatelů v žádném případě nezbavovaly administrátora referenční hodnoty žádné z jeho povinností a úkolů, za něž je odpovědný, a aby jejich poskytování nenarušovalo schopnost administrátorů plnit tyto povinnosti a úkoly ani schopnost dotyčného příslušného orgánu vykonávat nad nimi dohled.

(21)     Administrátor referenční hodnoty je ústředním příjemcem vstupních údajů, který je schopen soustavně vyhodnocovat integritu a přesnost těchto vstupních údajů. Je proto nezbytné, aby administrátor referenční hodnoty prováděl za účelem posouzení přesnosti vstupních údajů náležité kontroly a podezřelé údaje oznamoval dotyčnému příslušnému orgánu.

(22)     Zaměstnanci administrátora mohou zjistit možná porušení tohoto nařízení nebo potenciální slabá místa, jež by mohla vést k manipulaci nebo pokusu o manipulaci. Toto nařízení by proto mělo zajistit, aby byla zavedena náležitá opatření, která umožní zaměstnancům důvěrně upozornit administrátora na možná porušení tohoto nařízení.

(23)     Jakákoli volnost rozhodování v souvislosti s poskytováním vstupních údajů představuje příležitost pro manipulaci s referenčními hodnotami. Budou-li vstupní údaje vycházet z údajů o transakcích, bude existovat menší volnost rozhodování, a tedy i menší příležitost k manipulování s údaji. Mělo by proto být obecným pravidlem, aby administrátoři referenčních hodnot jako vstupní údaje pokud možno používali skutečné údaje o transakcích, a v případě, že by údaje o transakcích nepostačovaly k zajištění integrity a přesnosti referenční hodnoty, mohou být používány i další údaje.

(24)     Přesnost a spolehlivost určité referenční hodnoty z hlediska měření ekonomické reality, kterou má tato hodnota sledovat, závisí na použité metodice a vstupních údajích. Je proto nutné zvolit takovou metodiku, která zajistí spolehlivost a přesnost referenční hodnoty.

(25)     V zájmu zajištění trvalé přesnosti referenční hodnoty může být nutná změna metodiky, veškeré změny metodiky mají ovšem dopad na uživatele této hodnoty a zúčastněné strany. Je proto nezbytné stanovit postupy, jimiž se bude nutné při změně metodiky stanovování referenční hodnoty řídit a jejichž součástí musí být i konzultace, tak aby uživatelé a zúčastněné strany mohli s ohledem na tyto změny přijmout nezbytná opatření nebo upozornit administrátora, budou-li mít k těmto změnám výhrady.

(26)     Integrita a přesnost referenčních hodnot závisí na integritě a přesnosti vstupních údajů poskytovaných jejich dodavateli. Je důležité, aby povinnosti těchto dodavatelů vztahující se na tyto vstupní údaje byly jasně vymezené a spolehlivé a uvedené do souladu s kontrolními postupy a metodikou administrátora referenční hodnoty. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby administrátor referenční hodnoty sestavil kodex chování, v němž tyto požadavky upřesní, a aby dodavatelé vstupních údajů byli tímto kodexem vázáni.

(27)     Mnohé referenční hodnoty jsou stanovovány na základě vstupních údajů, jež poskytují regulované systémy, energetické burzy a dražby emisních povolenek. Tyto systémy podléhají regulaci a dohledu, což zajištuje integritu vstupních údajů a umožňuje stanovit požadavky v oblasti správy a postupy pro oznamování případů porušení pravidel. Tyto referenční hodnoty jsou proto zproštěny od určitých povinností, aby se zamezilo dvojí regulaci, a také proto, že dohled nad nimi zaručuje integritu používaných vstupních údajů.

(28)     Dodavatelé údajů pro stanovení referenčních hodnot se mohou ocitnout ve střetu zájmů a mohou mít při výběru vstupních údajů volnost rozhodování. Je proto nutné, aby pro dodavatele vstupních údajů platila pravidla mechanismu správy, která zajistí řešení těchto situací střetu zájmů, přesnost těchto vstupních údajů a to, že odpovídají požadavkům administrátora, jakož i možnost jejich ověřování.

(29)     Různé typy referenčních hodnot a různá odvětví, v nichž se referenční hodnoty používají, mají různé vlastnosti a různé slabiny a rizika. Ustanovení tohoto nařízení by měla být blíže upřesněna s ohledem na jednotlivá odvětví a typy referenčních hodnot. Referenční hodnoty mezibankovních úrokových sazeb sehrávají důležitou roli při uplatňování měnové politiky, a je proto nezbytné v tomto nařízení podrobně určit, jak budou tato ustanovení na tyto referenční hodnoty uplatňována. Komoditní referenční hodnoty jsou široce využívány a mají určité odvětvové zvláštnosti, a je proto nezbytné v tomto nařízení podrobně určit, jak budou tato ustanovení uplatňována na tyto referenční hodnoty.

(30)     Nesrovnalosti, k nimž může docházet v případě některých referenčních hodnot s kritickým významem, mohou mít závažný dopad na finanční stabilitu, řádné fungování trhů a investory, a je proto nezbytné stanovit dodatečné požadavky, které zajistí, aby byly tyto referenční hodnoty s kritickým významem věrohodné a podložené. Závažné dopady mají referenční hodnoty používané jako reference pro finanční nástroje značné hodnoty. Je proto zapotřebí, aby Komise určila takové referenční hodnoty, na něž odkazují finanční nástroje, jejichž hodnota přesahuje určitou stanovenou minimální výši, a měly by tedy být považovány za referenční hodnoty s kritickým významem.

(31)     Jestliže dodavatelé vstupních údajů přestanou své údaje dodávat, může být věrohodnost referenčních hodnot s kritickým významem narušena. Aby bylo možné toto slabé místo ochránit, je proto nezbytné, aby dotyčný příslušný orgán měl pravomoc vyžadovat povinné dodávání údajů pro stanovování referenčních hodnot s kritickým významem.

(32)     K tomu, aby si uživatelé referenčních hodnot dokázali zvolit vhodné referenční hodnoty a aby rozuměli rizikům s nimi spojeným, potřebují vědět, co daná referenční hodnota měří a jaká jsou její slabá místa. Administrátor referenční hodnoty by měl tudíž uveřejňovat prohlášení, ve kterém tyto informace uvede, a měl by také uveřejňovat vstupní údaje, jež jsou používány při stanovování těchto referenčních hodnot.

(33)     Spotřebitelé mohou uzavírat finanční smlouvy, které zejména v případě smluv hypotečních a smluv o spotřebitelském úvěru mohou odkazovat na určitou referenční hodnotu, avšak v důsledku nerovného vyjednávacího postavení a používání standardních smluvních podmínek se může stát, že mají v otázce použití referenční hodnoty jen omezenou možnost volby. Je proto nutné zajistit, aby odpovědnost za posouzení toho, je-li zvolená referenční hodnota pro daného spotřebitele vhodná, byla na straně poskytovatelů půjček či úvěrů, kteří jsou subjekty pod dohledem, neboť mají také lepší schopnost volby referenční hodnoty. Toto nařízení by však nemělo vyžadovat posouzení vhodnosti v případech, kdy se na určitou referenční hodnotu odkazuje ve finančních nástrojích, jelikož je to již stanoveno ve směrnici [MIFID].

(34)     Toto nařízení by mělo brát v úvahu zásady pro stanovování finančních referenčních hodnot, které vydala dne 17. července 2013 Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) (dále jen „zásady organizace IOSCO“) a které slouží jako celosvětový standard právních požadavků vztahujících se na referenční hodnoty. S ohledem na ochranu investorů je nezbytné, aby dříve, než začne být v Unii používána určitá referenční hodnota, kterou poskytuje třetí země, bylo posouzeno, zda dohled a právní podmínky v této třetí zemi jsou rovnocenné s dohledem a právními podmínkami, jež pro referenční hodnoty platí v Unii.

(35)     Administrátorovi by měl udělovat povolení k činnosti příslušný orgán členského státu, kde má administrátor své sídlo, který by také měl dohlížet na jeho činnost.

(36)     Za určitých okolností může index poskytovat i osoba, která si není vědoma, že je tohoto indexu používáno jako reference pro určitý finanční nástroj. Dochází k tomu zejména v případech, kdy se uživatelé a administrátor referenční hodnoty nacházejí v různých členských státech. Je proto nezbytné, aby ve všech případech, kdy se příslušné orgány dozvědí o používání určité referenční hodnoty pro účely finančního nástroje, oznámily tuto skutečnost ústřednímu koordinačnímu orgánu, jako je Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), který by měl tuto skutečnost oznámit dotyčnému administrátorovi.

(37)     Účinnost dohledu zaručuje soubor účinných nástrojů a pravomocí příslušných orgánů ve všech členských státech. Nařízení by proto mělo stanovit zejména minimální soubor pravomocí, pokud jde o dohled a šetření, jež by v souladu s vnitrostátním právem měly být svěřeny příslušným orgánům členských států. Při výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení by příslušné orgány a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) měly postupovat objektivně a nestranně a ve svém rozhodování by měly zůstat nezávislé.

(38)     Za účelem odhalování případů porušení tohoto nařízení je nezbytné, aby příslušné orgány mohly ve shodě s vnitrostátními právními předpisy vstupovat do prostor fyzických i právnických osob s cílem zajišťovat dokumenty. Přístup do takových prostor je nezbytný v případě, že existuje důvodné podezření, že jsou k dispozici dokumenty či jiné údaje týkající se věci, která je předmětem kontroly nebo šetření, a že mohou být důležité jako důkaz porušování tohoto nařízení. Přístup do takových prostor je nutný i v některých dalších případech: neposkytne-li určitá osoba informace, o jejichž poskytnutí byla již dříve požádána, nebo jestliže se lze důvodně domnívat, že by takové žádosti, ani kdyby byla dotyčné osobě sdělena, nebylo vyhověno, nebo že dokumenty či informace, které jsou předmětem žádosti, by byly odstraněny, pozměněny či zničeny. Jestliže je v souladu s vnitrostátními předpisy nezbytné získat předchozí povolení soudního orgánu příslušného členského státu, použije se takové oprávnění ke vstupu do prostor poté, co bylo takové předchozí soudní povolení získáno.

(39)     Existující záznamy telefonních hovorů a záznamy datových přenosů poskytnuté subjekty pod dohledem mohou představovat klíčový a někdy také jediný důkazní materiál umožňující odhalit a prokázat, že došlo k porušení tohoto nařízení, zejména pokud jde o dodržování požadavků v oblasti správy a kontroly. Takové záznamy mohou totiž napomoci ověření totožnosti osoby, která je odpovědná za dodávání informací, osoby odpovědné za jejich schvalování a to, zda je zachováno fyzické oddělení zaměstnanců. Příslušné orgány by proto měly mít možnost požadovat existující záznamy telefonních hovorů, elektronické komunikace a záznamy datových přenosů, jež uchovávají subjekty pod dohledem. v případech, kdy existuje důvodné podezření, že takové záznamy související s předmětem kontroly nebo šetření mohou mít význam z hlediska prokázání porušení tohoto nařízení.

(40)     Některá ustanovení tohoto nařízení se vztahují na fyzické či právnické osoby ve třetích zemích, které mohou používat referenční hodnoty nebo mohou být dodavateli vstupních údajů pro jejich stanovování nebo se jinak podílet na procesu stanovování referenčních hodnot. Příslušné orgány by proto měly navázat styky s orgány dohledu ve třetích zemích a dojednat s nimi podmínky této spolupráce. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) by měl koordinovat sjednávání těchto podmínek spolupráce a výměnu informací získaných od orgánů třetích zemí mezi příslušnými orgány.

(41)     Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané ve Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) a Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, právo na svobodu projevu a informací, právo na svobodu podnikání, právo na ochranu spotřebitele, právo na účinnou právní ochranu, právo na obhajobu. Toto nařízení by proto mělo být vykládáno a uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami.

(42)     Mělo by být plně respektováno právo dotyčných osob na obhajobu. Osobám, s nimiž je vedeno řízení, musí být zejména zajištěn přístup k nálezům, na nichž příslušné orgány založily svá rozhodnutí, a mají právo být slyšeny.

(43)     Transparentnost referenčních hodnot je nezbytná z důvodů finanční stability trhů a ochrany investorů. Veškerá výměna či předávání informací mezi příslušnými orgány by měly probíhat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů, jež stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[16]. Veškerá výměna či předávání informací ze strany Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) by měly probíhat v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů, jež stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[17].

(44)     Členské státy by měly s přihlédnutím k zásadám, které stanoví sdělení Komise o posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb a právní akty Unie přijaté v návaznosti na toto sdělení, stanovit pravidla v oblasti sankcí a správní opatření použitelná na případy porušování tohoto nařízení a měly by zajistit, aby byla uplatňována. Tyto sankce a administrativní opatření by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(45)     Měl by být proto stanoven soubor správních opatření, sankcí a pokut, který zajistí jednotný přístup v členských státech a posílí jejich odrazující účinek. Sankce, které je třeba uplatňovat v konkrétních případech, by případně měly být určovány s ohledem na takové faktory, jako je vrácení zjištěného finančního prospěchu, závažnost a doba trvání porušení pravidel, jakékoli přitěžující nebo polehčující okolnosti a potřeba toho, aby pokuty měly odrazující účinek, a měly by případně zahrnovat určité zmírnění v případě spolupráce s příslušným orgánem. Zejména skutečná výše správních pokut, jež mají být v určitém konkrétním případě uloženy, může v případech velmi závažného porušení dosáhnout maximální výše stanovené v tomto nařízení nebo, stanoví-li to vnitrostátní právo, mohou být i vyšší, zatímco u méně závažných porušení nebo v případě, že dojde k vyrovnání, mohou být ukládány pokuty výrazně nižší, než je tato maximální výše. Příslušný orgán by měl mít k dispozici možnost uložit osobám činných v rámci administrátorů referenční hodnoty nebo dodavatelů vstupních údajů dočasný zákaz výkonu řídících funkcí. Toto nařízení by nemělo omezovat možnosti členských států ukládat správní sankce na vyšší úrovni, než stanoví toto nařízení.

(46)     Aby bylo zajištěno, že rozhodnutí přijímaná příslušnými orgány budou mít odrazující účinek ve vztahu k širší veřejnosti, měla by být běžně uveřejňována. Zveřejňování rozhodnutí je rovněž důležitým způsobem, jak mohou příslušné orgány informovat účastníky trhu o tom, jaké chování je považováno za porušení tohoto nařízení, a jímž lze i šířeji prosazovat mezi účastníky trhu řádné chování. V případě, že by hrozilo, že takové zveřejnění způsobí dotyčným osobám nepřiměřenou škodu, naruší stabilitu finančních trhů nebo probíhající šetření, měly by příslušné orgány zveřejňovat uložené sankce a přijatá opatření anonymně nebo by měly zveřejnění odložit. Příslušné orgány by měly mít možnost sankce nezveřejňovat, mají-li za to, že anonymní nebo odložené zveřejnění nezajistí, že nedojde k narušení stability finančních trhů. Příslušné orgány rovněž nemusí zveřejňovat opatření, jež považují za méně významná a jejichž zveřejnění by bylo nepřiměřené.

(47)     Referenční hodnoty s kritickým významem mohou mít dodavatele vstupních údajů, administrátory a uživatele ve více než jednom členském státě. Ukončení poskytování takové referenční hodnoty nebo jiná událost, jež může vážně narušit její věrohodnost, pak mohou mít dopad ve více než jednom členském státě, a to znamená, že dohled, který nad takovou referenční hodnotou vykonává pouze příslušný orgán členského státu, v němž má sídlo, nebude z hlediska řešení rizik, která s sebou proces stanovování referenčních hodnot s kritickým významem nese, účinný a efektivní. K zajištění efektivní výměny informací v oblasti dohledu mezi příslušnými orgány, koordinace jejich činností a opatření v oblasti dohledu by měla být vytvářena kolegia příslušných orgánů. Činnost kolegií by měla přispívat k harmonizovanému uplatňování pravidel, jež stanoví toto nařízení, a ke sbližování praxe v oblasti dohledu. Klíčovým prvkem pro dosažení koordinace, jednotného dohledu a sbližování praxe v oblasti dohledu je právně závazná mediace prováděná Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA). Referenční hodnoty mohou odkazovat na finanční nástroje či finanční smlouvy s dlouhým trváním. Po vstupu tohoto nařízení v platnost by v určitých případech poskytování takových referenčních hodnot již nemuselo být povoleno, protože mají vlastnosti, které není možno přizpůsobit tak, aby vyhovovaly požadavkům tohoto nařízení. Zákaz dalšího poskytování takové referenční hodnoty by však mohl vést k zániku či neplatnosti finančních nástrojů nebo finančních smluv, a poškodit tak investory. Je proto nezbytné přijmout ustanovení, jež by po určité přechodné období umožňovalo v poskytování takových referenčních hodnot pokračovat.

(48)     S cílem zajistit jednotné podmínky provádění tohoto nařízení a upřesnit technické prvky návrhu by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU týkající se upřesnění technických prvků definic, požadavků v oblasti správy a kontroly kladených na administrátory a dodavatele vstupních údajů pod dohledem, požadavků týkajících se vstupních údajů a metodiky, kodexu chování, specifických požadavků týkajících se různých typů referenčních hodnot a různých odvětví a informací, jež mají být poskytovány v žádostech o povolení činnosti administrátorů.

(49)     Komise by měla prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 SFEU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 přijmout návrh regulačních technických norem, jejž vypracuje Evropský úřad pro cenné papíry a trhy (ESMA) a který stanoví minimální obsah mechanismů spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí.

(50)     Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, aby se zajistily jednotné podmínky provádění tohoto nařízení týkající se určitých jeho aspektů. Tyto aspekty se týkají ověření rovnocennosti právního rámce, který se vztahuje na centrální banky a poskytovatele referenčních hodnot ze třetích zemí, a také skutečnosti, že určitá referenční hodnota je svou povahou referenční hodnotou s kritickým významem. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011[18], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

(51)     Komisi by rovněž měly být svěřeny pravomoci přijmout prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 SFEU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010 prováděcí technické normy, jež vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a které stanoví postupy a formuláře pro výměnu informací mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA. Jelikož cílů tohoto nařízení, a sice stanovit jednotný a účinný systém, který by umožnil odstranit slabá místa, jež referenční hodnoty mají, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států vzhledem k tomu, že celkový dopad problémů souvisejících s referenčními hodnotami je možné plně pojmout pouze v měřítku Unie, a může jich být tudíž lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1 Předmět

Toto nařízení zavádí společný rámec, jehož účelem je zajistit přesnost a integritu indexů, které jsou v Unii používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách. Nařízení tak přispívá k řádnému fungování vnitřního trhu při dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a investorů.

Článek 2 Oblast působnosti

1.           Toto nařízení se vztahuje na poskytování referenčních hodnot, dodávání vstupních údajů pro stanovování referenčních hodnot a používání referenčních hodnot v rámci Unie.

2.           Toto nařízení se nevztahuje na:

a)      členy Evropského systému centrálních bank (ESCB);

b)      centrální banky třetích zemí, u nichž Komise uzná, že jejich právní rámec zaručuje zásady, normy a postupy rovnocenné s požadavky na přesnost, integritu a nezávislost při poskytování referenčních hodnot, jež stanoví toto nařízení.

3.           Komise stanoví seznam centrálních bank třetích zemí uvedených v odst. 2 písm. b).

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 38 odst. 2.

Článek 3 Definice

1.           Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)      „indexem“ se rozumí číselná hodnota:

a)       která je uveřejňována nebo zpřístupňována veřejnosti;

b)      která je pravidelně určována, a to buď zcela, nebo zčásti výpočtem podle vzorce či jakoukoli jinou metodou výpočtu nebo na základě posouzení;

c)       kde je toto určení provedeno na základě hodnoty jednoho či více podkladových aktiv nebo cen, včetně cen odhadovaných, nebo jiných hodnot;

2)      „referenční hodnotou“ se rozumí index, na který se odkazuje při určování částky splatné u finančního nástroje či finanční smlouvy nebo při určování hodnoty finančního nástroje, nebo index, kterého se používá k měření výkonnosti určitého investičního fondu;

3)      „poskytováním referenční hodnoty“ se rozumí:

a)       administrace úkonů zaměřených na určení referenční hodnoty; a

b)      shromažďování, analyzování nebo zpracovávání vstupních údajů za účelem určení referenční hodnoty; a

c)       určování referenční hodnoty za použití vzorce či jiné metody výpočtu nebo na základě posouzení vstupních údajů poskytnutých za tímto účelem;

4)      „administrátorem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má kontrolu nad poskytováním určité referenční hodnoty;

5)      „uživatelem referenční hodnoty“ se rozumí osoba, která je emitentem nebo majitelem finančního nástroje nebo smluvní stranou finanční smlouvy, které odkazují na určitou referenční hodnotu;

6)      „dodáváním vstupních údajů“ se rozumí poskytování vstupních údajů administrátorovi nebo jiné osobě za účelem jejich předání administrátorovi, které jsou nezbytné k určení této referenční hodnoty a jež jsou poskytovány za tímto účelem;

7)      „dodavatelem vstupních údajů“ se rozumí fyzická či právnická osoba dodávající vstupní údaje;

8)      „dodavatelem vstupních údajů pod dohledem“ se rozumí subjekt pod dohledem, který dodává vstupní údaje určitému administrátorovi se sídlem v Unii;

9)      „předkladatelem“ se rozumí fyzická osoba zaměstnaná dodavatelem vstupních údajů za účelem dodávání vstupních údajů;

10)    „vstupními údaji“ se rozumí údaje vztahující se k hodnotě jednoho nebo více z podkladových aktiv nebo cen, včetně odhadu cen, nebo jiné hodnoty používané administrátorem k určování referenční hodnoty;

11)    „regulovanými údaji“ se rozumí vstupní údaje, které jsou dodávány přímo z obchodního systému vymezeného podle čl. 2 odst. 1 bodu 25 nařízení [MIFIR] nebo ze schváleného systému zveřejňování ve smyslu definovaném v čl. 2 odst. 1 bodě 18 nařízení [MIFIR] či schváleného systému vykazování ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 20 nařízení [MIFIR] v souladu s požadavky na povinné oznamování údajů po uskutečnění obchodu nebo burzy pro obchodování s elektřinou uvedené v čl. 37 odst. 1 písm. j) směrnice 2009/72/ES[19] nebo burzy pro obchodování se zemním plynem uvedené v čl. 41 odst. 1 písm. j) směrnice 2009/73/ES[20] nebo dražební platformy uvedené v článku 26 nebo článku 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1031/2010;

12)    „údaji o transakcích“ se rozumí sledovatelné ceny, sazby, indexy nebo hodnoty transakcí mezi nepřidruženými protistranami na aktivním trhu podléhajících tržním silám nabídky a poptávky;

13)    „finančními nástroji“ se rozumí nástroje uvedené v příloze I oddíle C směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, které jsou předmětem podané žádosti o přijetí k obchodování v obchodním systému nebo které jsou obchodovány v obchodním systému;

14)    „subjektem pod dohledem“ se rozumí tyto subjekty:

a)       úvěrové instituce podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2013/36/EU[21];

b)      investiční podniky podle čl. 2 odst. 1 bodě 1 nařízení [MIFIR];

c)       pojišťovny podle čl. 13 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES[22];

d)      zajišťovny podle čl. 13 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES;

e)       subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) podle čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES[23];

f)       správci alternativních investičních fondů podle čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU[24];

g)       ústřední protistrany podle čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012[25];

h)       registry obchodních údajů podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012;

i)        administrátor;

15)    „finanční smlouvou“ se rozumí:

a)       jakákoli úvěrová smlouva podle čl. 3 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES[26];

b)      jakákoli úvěrová smlouva podle čl. 3 odst. 3 [směrnice Evropského parlamentu a Rady [2013/.../] o smlouvách o úvěru na bydlení];

16)    „investičním fondem“ se rozumí alternativní investiční fondy podle čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU nebo subjekty kolektivního investování spadající do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/EU;

17)    „řídícím orgánem“ se rozumí orgán vedení plnící funkci dohledu a řízení, který má nejvyšší rozhodovací pravomoc a je oprávněn určovat strategii subjektu, jeho cíle a celkové směřování;

18)    „spotřebitelem“ se rozumí fyzická osoba, která ve finančních smlouvách, na něž se vztahuje toto nařízení, jedná za účelem, který nespadá do její obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti;

19)    „referenční hodnotou mezibankovních úrokových sazeb“ se rozumí referenční hodnota, jejíž podkladovou hodnotou pro účely bodu 1 písm. c) tohoto článku je sazba úroků, za niž banky mohou poskytovat či přijímat půjčky od jiných bank;

20)    „komoditní referenční hodnotou“ se rozumí referenční hodnota, jejíž podkladovou hodnotou pro účely bodu 1 písm. c) tohoto článku je komodita ve smyslu čl. 2 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006[27]; emisní povolenky podle přílohy I oddílu C bodu 11 směrnice [MIFID] se pro účely tohoto nařízení za komodity nepovažují;

21)    „referenční hodnotou s kritickým významem“ se rozumí referenční hodnota, u které je většina dodavatelů vstupních údajů subjekty pod dohledem a na kterou odkazují finanční nástroje, jejichž pomyslná hodnota činí nejméně 500 miliard eur;

22)    „nacházející se“ se v souvislosti s právnickou osobou rozumí členský stát nebo třetí země, kde má tato osoba své sídlo nebo jinou oficiální adresu, a v souvislosti s fyzickou osobou členský stát nebo třetí země, kde je tato osoba rezidentem pro daňové účely.

2.           Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 za účelem upřesnění dalších technických prvků definic stanovených v odstavci 1, přičemž zejména upřesní, co pro účely definice pojmu index představuje zpřístupňování veřejnosti, a za účelem zohlednění vývoje na trhu či v oblasti technologií.

Komise případně vezme v úvahu sbližování praxe v oblasti dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku.

Článek 4 Vyloučení administrátorů, kteří si nejsou vědomi používání referenčních hodnot, jež poskytují, a administrátorů, kteří k tomu neudělili souhlas

1.           Toto nařízení se nevztahuje na administrátora, který si ve vztahu k určité referenční hodnotě, již poskytuje, není vědom a reálně si ani nemohl být vědom toho, že tato referenční hodnota je používána pro účely uvedené v čl. 3 odst. 1 bodě 2.

2.           Toto nařízení se nevztahuje na administrátora referenční hodnoty uvedené v čl. 25 odst. 3, pokud jde o tuto referenční hodnotu.

HLAVA II INTEGRITA REFERENČNÍCH HODNOT A JEJICH SPOLEHLIVOST

Kapitola 1 Správa a kontrola administrátorů

Článek 5 Požadavky na řízení

1.           Na administrátora se vztahují tyto požadavky na řízení:

a)      administrátor musí mít zaveden spolehlivý mechanismus řízení, který má jasnou organizační strukturu, v níž mají všechny osoby podílející se na poskytování referenční hodnoty náležitě definované, transparentní a konzistentní role.

Administrátor podnikne veškeré nezbytné kroky, jimiž zajistí, aby v souvislosti s poskytováním referenční hodnoty nedocházelo ani nemohlo docházet ke střetu zájmů a aby v případech, kdy je nezbytné provést určitý úsudek či přijmout rozhodnutí na základě vlastního uvážení, se tak stalo nezávisle a poctivě („správa řízení a střety zájmů“);

b)      administrátor zřídí funkci dohledu, který se bude týkat všech aspektů poskytování jeho referenčních hodnot („dohled“);

c)      administrátor musí mít zaveden kontrolní rámec, díky němuž je schopen zajistit, že je referenční hodnota poskytována a uveřejňována nebo zpřístupňována v souladu s tímto nařízením („kontrolní postupy“);

d)      administrátor musí disponovat rámcem odpovědnosti, který zahrnuje vedení záznamů, provádění auditů a přezkumu a postup pro řešení stížností a jenž zajišťuje doklady o dodržování požadavků tohoto nařízení („odpovědnost“).

2.           Administrátor dbá na dodržování požadavků týkajících se řízení a kontroly stanovených v příloze I oddíle A.

3.           Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37, jimiž se blíže upřesní požadavky v oblasti řízení a kontroly podle přílohy I oddílu A. Komise vezme v úvahu:

a)      vývoj v oblasti referenčních hodnot a vývoj na finančních trzích se zřetelem ke sbližování praxe v oblasti dohledu nad dodržováním požadavků na řízení při stanovování referenčních hodnot v mezinárodním měřítku;

b)      zvláštnosti různých typů referenčních hodnot a různých administrátorů;

c)      existující nebo potenciální střety zájmů při poskytování referenčních hodnot, manipulovatelnost referenční hodnoty a důležitost referenčních hodnot z hlediska finanční stability, trhů a investorů.

Článek 6 Externí zajištění služeb nebo činností

1.           Administrátoři nesmějí prostřednictvím externích subjektů zajišťovat funkce spojené s poskytováním určité referenční hodnoty takovým způsobem, aby to významně narušovalo kontrolu administrátora nad poskytováním referenční hodnoty nebo schopnost dotyčného příslušného orgánu vykonávat dohled nad danou referenční hodnotou.

2.           Administrátor využívající externích služeb nebo činností zajistí, aby byly dodrženy požadavky týkající se externího zajišťování služeb nebo činností stanovené v příloze I oddíle B.

3.           Využívá-li administrátor k zajištění určitých funkcí či souvisejících služeb a činností spojených s poskytováním určité referenční hodnoty externího poskytovatele služeb, odpovídá v celém rozsahu i nadále za plnění veškerých povinností, které mu na základě tohoto nařízení vznikají.

Kapitola 2 Vstupní údaje a metodika a oznamování případů porušení

Článek 7 Vstupní údaje a metodika

1.           Poskytování referenční hodnoty se řídí následujícími požadavky, které se týkají jejích vstupních údajů a metodiky:

a)      vstupní údaje musí být dostatečné, aby přesně a spolehlivě odrážely reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má příslušná referenční hodnota měřit („dostatečné a přesné údaje“).

Jako vstupní údaje slouží údaje o transakcích. Pakliže dostupné údaje o transakcích dostatečně přesně a spolehlivě neodrážejí reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má příslušná referenční hodnota měřit, je možné použít jako vstupní údaje i jiné údaje, pokud jsou ověřitelné;

b)      vstupní údaje získává administrátor od spolehlivého a reprezentativního souboru či vzorku dodavatelů, aby bylo zajištěno, že výsledná referenční hodnota bude představovat spolehlivou a reprezentativní výpověď o reálném stavu trhu či ekonomické realitě, které má tato referenční hodnota měřit („reprezentativní dodavatelé vstupních údajů“);

c)      jestliže jako vstupní údaje pro stanovení referenční hodnoty nejsou použity údaje o transakcích a dodavatel vstupních údajů je stranou u více než 50 % hodnoty transakcí na trhu, jehož stav má tato referenční hodnota měřit, administrátor ověří, že tyto vstupní údaje jsou reprezentativní pro určitý trh z hlediska konkurenčních sil nabídky a poptávky. Pokud administrátor zjistí, že vstupní data nejsou pro určitý trh z hlediska konkurenčních sil nabídky a poptávky reprezentativní, buď změní vstupní údaje, dodavatele vstupních údajů nebo metodiku, aby byla reprezentativnost vstupních údajů pro určitý trh z hlediska konkurenčních sil nabídky a poptávky zajištěna, anebo poskytování této referenční hodnoty ukončí („dopad na trh“);

d)      pro stanovení referenční hodnoty používá administrátor důkladnou a spolehlivou metodiku, která má jasná pravidla určující, jakým způsobem a kdy lze při stanovování referenční hodnoty uplatňovat vlastní rozhodnutí („důkladná a spolehlivá metodika“);

e)      údaje referenční hodnoty a metodiku administrátor sestaví, provozuje a spravuje transparentním způsobem („transparentnost“).

2.           Administrátor dbá na dodržování požadavků týkajících se vstupních údajů a metodiky, stanovených v příloze I oddíle C.

3.           Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 týkající se opatření, která blíže upřesní kontrolní postupy v souvislosti se vstupními údaji, okolnosti, za jakých nemusí být údaje o transakcích dostatečné, a jak to lze prokazovat orgánům dohledu, a požadavky týkající se vypracování metodik. Komise vezme v úvahu:

a)      vývoj v oblasti referenčních hodnot a vývoj na finančních trzích se zřetelem ke sbližování praxe v oblasti dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku;

b)      zvláštnosti různých referenčních hodnot a různých typů referenčních hodnot;

c)      slabá místa umožňující manipulaci s referenčními hodnotami se zřetelem k používaným metodikám a vstupním údajům.

Článek 8 Oznamování případů porušení

1.           Administrátor zajistí, aby měl k dispozici odpovídající systémy a účinné kontrolní postupy, které zaručí integritu vstupních údajů, pro účely uvedené v odstavci 2.

2.           Vstupní údaje a jejich dodavatele administrátor monitoruje s cílem zjistit, zda nedochází k porušování [nařízení o zneužívání trhu] a k jednání, které by mohlo představovat manipulaci či pokus o manipulaci s referenční hodnotou, a dotyčnému příslušnému orgánu v souladu s čl. 11 odst. 2 [nařízení o zneužívání trhu] oznámí a podá veškeré potřebné informace, má-li podezření, že v souvislosti s příslušnou referenční hodnotou došlo k:

a)      významnému porušení [nařízení o zneužívání trhu];

b)      jednání, které by mohlo představovat manipulaci či pokus o manipulaci s referenční hodnotou; nebo

c)      jednání ve shodě za účelem manipulace či pokusu o manipulaci s referenční hodnotou.

3.           Administrátor musí mít zavedeny postupy umožňující vedoucím pracovníkům, zaměstnancům a ostatním fyzickým osobám, jejichž služeb využívá nebo které řídí, prostřednictvím zvláštních a samostatných kanálů interně oznamovat případy porušení tohoto nařízení.

Kapitola 3 Kodex chování a požadavky na dodavatele vstupních údajů

Článek 9 Kodex chování

1.           Administrátor přijme pro každou referenční hodnotu kodex chování, který jasně stanoví, jaké mají v souvislosti s poskytováním příslušné referenční hodnoty administrátor a dodavatelé vstupních údajů povinnosti a úkoly, za něž nesou odpovědnost, a který obsahuje jasný popis požadovaných vstupních údajů a další prvky, jejichž minimální výčet je uveden v příloze I oddíle D.

2.           Kodex chování je podepsán administrátorem a dodavateli vstupních údajů a je pro všechny strany právně závazný.

3.           Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 týkající se opatření, která blíže upřesní podmínky kodexu chování uvedené v příloze I oddíle D pro různé typy referenčních hodnot, a s cílem zohlednit vývoj v oblasti referenčních hodnot a vývoj na finančních trzích.

Komise vezme v úvahu různé vlastnosti referenčních hodnot a dodavatelů vstupních údajů, zejména se zřetelem k rozdílnosti vstupních údajů a metodik, k rizikům manipulace se vstupními údaji a ke sbližování praxe v oblasti dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku.

Článek 10 Regulované údaje

1.           Jsou-li vstupní údaje dodávané za účelem stanovení referenční hodnoty regulovanými údaji, ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. b), čl. 8 odst. 1, čl. 8 odst. 2 a článku 9 se nepoužijí.

2.           Administrátor uzavře s dodavatelem regulovaných údajů dohodu, v níž bude dodavateli jednoznačně sděleno, které referenční hodnoty administrátor na základě těchto regulovaných údajů stanovuje, a zajistí dodržování ustanovení tohoto nařízení.

Článek 11 Řízení a kontrolní postupy

1.           Na dodavatele vstupních údajů pod dohledem se vztahují tyto požadavky na řízení a kontrolu:

a)      dodavatel vstupních údajů pod dohledem zajistí, aby v souvislosti s dodáváním vstupních údajů nedocházelo ani nemohlo docházet ke střetu zájmů a aby v případech, kdy je nezbytné přijmout rozhodnutí na základě vlastního uvážení, se tak stalo nezávisle a poctivě a na základě příslušných informací v souladu s kodexem chování („střety zájmů“);

b)      dodavatel vstupních údajů pod dohledem má k dispozici kontrolní rámec, díky němuž je schopen zajistit, aby vstupní údaje byly věrohodné, přesné a spolehlivé a aby byly poskytovány v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a kodexem chování („náležité kontrolní postupy“).

2.           Dodavatel vstupních údajů pod dohledem dbá na dodržování požadavků týkajících se systémů a kontrolních postupů, stanovených v příloze I oddíle E.

3.           Při provádění auditů a výkonu dohledu nad poskytováním referenční hodnoty dodavatel vstupních údajů pod dohledem plně spolupracuje s administrátorem a dotyčným příslušným orgánem a umožní přístup k informacím a záznamům uchovávaným v souladu s přílohou I oddílem E.

4.           Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 týkající se opatření, která blíže upřesní požadavky týkající se systémů a kontrolních postupů uvedených v příloze I oddíle E pro různé typy referenčních hodnot.

Komise vezme v úvahu různé vlastnosti referenčních hodnot a dodavatelů vstupních údajů pod dohledem, zejména se zřetelem k rozdílnosti poskytovaných vstupních údajů a používaných metodik, rizikům manipulace se vstupními údaji a povaze činností prováděných dodavateli vstupních údajů pod dohledem, vývoji v oblasti referenčních hodnot a vývoji na finančních trzích se zřetelem ke sbližování praxe v oblasti dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku.

HLAVA III ODVĚTVOVÉ POŽADAVKY A REFERENČNÍ HODNOTY S KRITICKÝM VÝZNAMEM

Kapitola 1 Odvětví, v nichž se referenční hodnoty používají

Článek 12 Specifické požadavky se zřetelem k různým typům referenčních hodnot a odvětvím, v nichž se používají

1.           Na referenční hodnoty mezibankovních úrokových sazeb se kromě požadavků hlavy II vztahují i specifické požadavky, které jsou stanoveny v příloze II.

2.           Na komoditní referenční hodnoty se kromě požadavků hlavy II vztahují i specifické požadavky, které jsou stanoveny v příloze III.

3.           Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 39 za účelem stanovení nebo úpravy těchto prvků příloh II a III s ohledem na vývoj na trhu a v oblasti technologií a na mezinárodní vývoj:

a)      časové období, po jehož uplynutí se zveřejní vstupní údaje (příloha II bod 6);

b)      postupy volby a jmenování a povinnosti výboru pro dohled (příloha II body 8, 9 a 10);

c)      četnost auditů (příloha II bod 12);

d)      postupy pro poskytování vstupních údajů, jež mají být stanoveny v kodexu chování (příloha II bod 13);

e)      systémy a kontrolní mechanismy dodavatele vstupních údajů (příloha II bod 16);

f)       záznamy, jež má vést dodavatel vstupních údajů, a médium, na kterém mají být uchovávány (příloha II body 17 a 18);

g)      zjištění, jež má funkce dohledu u dodavatele vstupních údajů oznamovat svému vedení (příloha II bod 19);

h)      četnost interních přezkumů vstupních údajů a postupů (příloha II bod 20);

i)       četnost externích auditů vstupních údajů daného dodavatele (příloha II bod 21);

j)       kritéria a postupy používané pro vytvoření referenční hodnoty (příloha III bod 1 písm. a);

k)      prvky, jež má obsahovat metodika, a popis metodiky (příloha III body 1 a 2);

l)       požadavky na administrátora týkající se kvality a integrity výpočtu referenční hodnoty a obsahu vysvětlení připojeného ke každému výpočtu (příloha III bod 5 a 6).

Kapitola 2 Referenční hodnoty s kritickým významem

Článek 13 Referenční hodnoty s kritickým významem

1.           Komise přijme seznam referenčních hodnot, které jsou stanovovány v Unii a které jsou referenčními hodnotami s kritickým významem, v souladu s definicí vymezenou v čl. 3 odst. 1 bodě 21.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 38 odst. 2.

2.           Ve lhůtě pěti pracovních dnů od data nabytí účinnosti takového rozhodnutí obsahujícího určitou referenční hodnotu s kritickým významem v seznamu uvedeném v odstavci 1 tohoto článku předloží administrátor této referenční hodnoty dotyčnému příslušnému orgánu kodex chování. Dotyčný příslušný orgán ve lhůtě 30 dnů ověří, zda je obsah kodexu chování v souladu s požadavky tohoto nařízení. V případě, že dotyčný příslušný orgán zjistí, že některé jeho části nejsou v souladu s požadavky tohoto nařízení, vyrozumí o tom administrátora. Administrátor upraví kodex chování tak, aby byl zajištěn jeho soulad s požadavky tohoto nařízení, do 30 dnů od tohoto vyrozumění.

Článek 14 Povinná účast

1.           Pokud v kterémkoli roce dodavatelé vstupních údajů pro stanovení určité referenční hodnoty s kritickým významem, představující nejméně 20 % dodavatelů, ukončí dodávání vstupních údajů nebo pokud existují dostatečné náznaky toho, že nejméně 20 % dodavatelů dodávání vstupních údajů pravděpodobné ukončí, orgán příslušný pro administrátora této referenční hodnoty s kritickým významem je oprávněn:

a)      vyžadovat, aby subjekty pod dohledem, které byly vybrány v souladu s odstavcem 2, dodávaly vstupní údaje administrátorům v souladu s metodikou, kodexem chování nebo jinými pravidly;

b)      stanovit formát veškerých poskytovaných vstupních údajů a lhůtu pro jejich poskytování;

c)      změnit kodex chování, metodiku nebo jiná pravidla pro stanovení této referenční hodnoty s kritickým významem.

2.           V případě referenční hodnoty s kritickým významem určí subjekty pod dohledem, od kterých je vyžadováno, aby dodávaly vstupní údaje v souladu s odstavcem 1, orgán příslušný pro administrátora na základě těchto kritérií:

a)      rozsah skutečné a potenciální účasti dotyčného subjektu pod dohledem na trhu, který má tato referenční hodnota měřit;

b)      odborné znalosti subjektu pod dohledem a jeho schopnost poskytovat vstupní údaje v potřebné kvalitě.

3.           Orgán příslušný pro subjekt pod dohledem, od něhož je prostřednictvím opatření přijatých v souladu s odst. 1 písm. a) a b) vyžadováno, aby dodával vstupní údaje pro stanovení určité referenční hodnoty, bude nápomocen orgánu příslušnému pro administrátora při vymáhání takových opatření.

4.           Orgán příslušný pro administrátora po uplynutí jednoho roku od přijetí opatření podle odstavce 1 každé takové opatření přezkoumá. Zruší ho, jestliže:

a)      usoudí, že je pravděpodobné, že dodavatelé vstupních údajů budou pokračovat v dodávání vstupních údajů nejméně po dobu jednoho roku, i kdyby uplatnění této pravomoci bylo zrušeno, což je doloženo přinejmenším:

1)      písemným závazkem, kterým se dodavatel vstupních údajů administrátorovi a příslušnému orgánu zaváže, že bude pokračovat v dodávání vstupních údajů pro stanovení referenční hodnoty s kritickým významem nejméně po dobu jednoho roku, i kdyby uplatnění nařídit povinnou účast bylo zrušeno;

2)      písemnou zprávou administrátora příslušnému orgánu, v níž budou poskytnuty důkazy, na základě kterých bude moci příslušný orgán usoudit, že další životaschopnost této referenční hodnoty s kritickým významem lze zajistit i po zrušení povinné účasti;

b)      usoudí, že je k dispozici jiná přijatelná referenční hodnota, která může posloužit jako náhrada, a že uživatelé referenční hodnoty s kritickým významem mohou za minimálních nákladů na tuto náhradní referenční hodnotu přejít, což musí být doloženo písemnou zprávou administrátora, v níž jsou podrobně popsány podmínky přechodu na náhradní referenční hodnotu, schopnost uživatelů na tuto referenční hodnotu přejít a náklady, které jim v souvislosti s tím vzniknou.

5.           V případě, že některý dodavatel vstupních údajů poruší požadavky odstavce 1 tohoto článku, administrátor to oznámí dotyčnému příslušnému orgánu v technicky nejkratším možném termínu.

HLAVA IV TRANSPARENTNOST A OCHRANA SPOTŘEBITELŮ

Článek 15 Prohlášení o referenční hodnotě

1.           Administrátor uveřejní ke každé referenční hodnotě prohlášení o referenční hodnotě, které:

a)      jasně a jednoznačně definuje stav trhu a ekonomickou realitu, které tato referenční hodnota měří, a okolnosti, za nichž by se takové měření mohlo stát nespolehlivým;

b)      popíše nebo vyjmenuje vhodné účely, k jakým může být tato referenční hodnota použita, a okolnosti, za jakých může být její použití pro takové účely nevhodné;

c)      stanoví technické specifikace, v nichž jsou jasně a jednoznačně uvedeny ty části výpočtu, u kterých se může uplatňovat volnost rozhodování, kritéria jeho uplatňování a osoby, které jej uplatňují, jakož i způsob, jakým může být takové volné rozhodnutí následně hodnoceno;

d)      obsahuje upozornění, že v důsledku určitých faktorů včetně faktorů vnějších, které administrátor nemůže nijak ovlivnit, může dojít v poskytování dané referenční hodnoty k určitým změnám, anebo k ukončení jejího poskytování; a

e)      obsahuje doporučení, že veškeré finanční smlouvy či jiné finanční nástroje odkazující na danou referenční hodnotu by měly být vůči možnosti změn v poskytování dané referenční hodnoty či jeho ukončení odolné či jinak schopné takovou možnost řešit.

2.           Aby bylo zajištěno dodržování odstavce 1, administrátor dbá na dodržování podrobných požadavků stanovených v příloze I oddíle F.

Článek 16 Transparentnost vstupních údajů

1.           Administrátor zveřejňuje vstupní údaje použité ke stanovení příslušné referenční hodnoty okamžitě po uveřejnění této referenční hodnoty, vyjma případů, kdy by jejich zveřejnění mělo závažně nepříznivé důsledky pro dodavatele těchto vstupních údajů nebo by nepříznivě ovlivnilo spolehlivost nebo integritu referenční hodnoty. V takových případech je možné uveřejnění odložit po dobu, která tyto důsledky výrazně omezí. Osobní údaje obsažené ve vstupních údajích nebudou zveřejněny.

2.           Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 týkající se opatření, která blíže upřesní informace, jež mají být sdělovány v souladu s odstavcem 1, způsob zveřejnění, jakož i okolnosti, kdy může být jejich uveřejnění odloženo, a způsob jejich přenosu.

Článek 17 Ukončení poskytování referenční hodnoty

1.           Administrátor uveřejní postup týkající se toho, jaká opatření podnikne v případě změn určité referenční hodnoty nebo v případě ukončení jejího poskytování.

2.           Subjekty pod dohledem, které vydávají či vlastní finanční nástroje nebo uzavírají finanční smlouvy, jež odkazují na určitou referenční hodnotu, vypracují podložené písemné plány, v nichž stanoví, jaká opatření podniknou v případě, že se tato referenční hodnota významně změní nebo že její poskytování bude ukončeno. Subjekty pod dohledem na vyžádání předloží tyto plány dotyčnému příslušnému orgánu.

Článek 18 Posouzení vhodnosti

1.           Má-li subjekt pod dohledem v úmyslu uzavřít finanční smlouvu se spotřebitelem, nejprve tento subjekt pod dohledem zjistí nezbytné informace týkající se obeznámenosti a zkušenosti dotyčného spotřebitele s příslušnou referenční hodnotou, jeho finanční situace a jeho záměrů souvisejících s finanční smlouvou a prohlášení o referenční hodnotě uveřejněným v souladu s článkem 15, a posoudí, zda je použití odkazu na tuto referenční hodnotu ve finanční smlouvě s ohledem na něj vhodné.

2.           Dojde-li subjekt pod dohledem na základě tohoto posouzení k závěru, že dotyčná referenční hodnota není pro tohoto spotřebitele vhodná, písemně na to spotřebitele upozorní a uvede příslušné důvody.

HLAVA V POUŽÍVÁNÍ REFERENČNÍCH HODNOT POSKYTOVANÝCH ADMINISTRÁTORY s oprávněním NEBO ADMINISTRÁTORY ZE TŘETÍCH ZEMÍ

Článek 19 Používání robustních referenčních hodnot

Subjekt pod dohledem v Unii může používat referenční hodnotu jako referenci v určitém finančním nástroji nebo finanční smlouvě nebo k měření výkonnosti určitého investičního fondu, je-li poskytována administrátorem, jemuž bylo vydáno povolení v souladu s článkem 23 nebo administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi, který je registrován v souladu s článkem 21.

Článek 20 Rovnocennost

1.           Referenční hodnoty poskytované administrátorem usazeným ve třetí zemi mohou subjekty pod dohledem v Unii používat, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)      Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti v souladu s odstavcem 2, jímž uznává, že právní rámec této třetí země a její praxe v oblasti dohledu jsou ve vztahu k požadavkům tohoto nařízení rovnocenné;

b)      dotyčný administrátor má v této třetí zemi oprávnění či registraci a podléhá zde dohledu;

c)      administrátor oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) svůj souhlas s tím, že jeho zavedené nebo potenciální referenční hodnoty mohou být používány subjekty pod dohledem v Unii, seznam referenčních hodnot, které mohou být v Unii používány, a příslušný orgán odpovědný za dohled nad tímto administrátorem ve třetí zemi;

d)      administrátor je řádně registrován podle článku 21; a

e)      funguje mechanismus spolupráce uvedený v odstavci 3 tohoto článku.

2.           Komise může přijmout rozhodnutí, ve kterém bude stanoveno, že právní rámec třetí země a její praxe v oblasti dohledu zaručuje, že:

a)      administrátoři, kteří mají v této třetí zemi povolení či registraci, splňují závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům vyplývajícím z tohoto nařízení, zejména se zřetelem k tomu, zda právní rámec třetí země a její praxe v oblasti dohledu zajišťují soulad se zásadami organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot zveřejněné dne 17. července 2013; a

b)      tyto právní závazky jsou v této třetí zemi předmětem soustavného a účinného dohledu a vymáhání jejich plnění.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 38 odst. 2.

3.           Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zřídí mechanismy spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní rámec a praxe v oblasti dohledu byly uznány jako rovnocenné v souladu s ustanoveními odstavce 2. V rámci těchto mechanismů musí být stanoveny přinejmenším:

a)      mechanismus pro výměnu informací mezi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) a příslušnými orgány dotčených třetích zemí včetně přístupu ke všem informacím, jež si orgán ESMA vyžádá o administrátorovi, který má povolení k činnosti v této třetí zemi;

b)      mechanismus rychlého vyrozumění Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) pro případ, kdy se příslušný orgán třetí země domnívá, že administrátor, který má povolení k činnosti v této třetí zemi, nad nímž vykonává dohled, neplní podmínky vyplývající z jejího povolení či jiné vnitrostátní právní předpisy;

c)      postupy týkající se koordinace činností spojených s výkonem dohledu, včetně kontrol na místě.

4.           Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž stanoví minimální obsah mechanismů spolupráce uvedených v odstavci 3, aby bylo zajištěno, že příslušné orgány a orgán ESMA mohou v souladu s tímto nařízením vykonávat veškeré své pravomoci v oblasti dohledu.

Tento návrh regulačních technických norem předloží Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) Komisi do [XXX].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 21 Registrace

1.           Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zaregistruje administrátory, kteří mu oznámili svůj souhlas uvedený v čl. 20 odst. 1 písm. c). Registr je veřejně přístupný na internetových stránkách orgánu ESMA a obsahuje informace o referenčních hodnotách, které mají příslušní administrátoři povoleny poskytovat, a o příslušném orgánu odpovědném za dohled nad jejich činností ve třetí zemi.

2.           Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zruší registraci administrátora uvedeného v odstavci 1 v registru uvedeném v odstavci 1, pakliže:

a)      orgán ESMA má na základě podložených důkazů oprávněné důvody k tomu, aby shledal, že administrátor jedná způsobem, který jednoznačně poškozuje zájmy uživatelů jeho referenčních hodnot či řádné fungování trhů; nebo

b)      orgán ESMA má na základě podložených důkazů oprávněné důvody k tomu, aby shledal, že administrátor hrubě porušil vnitrostátní právní předpisy nebo jiná ustanovení, která pro něj platí v příslušné třetí zemi a na jejichž základě přijala Komise rozhodnutí v souladu s čl. 20 odst. 2.

3.           Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) přijme rozhodnutí v souladu s ustanovením odstavce 2 pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)      orgán ESMA postoupil danou záležitost příslušnému orgánu třetí země a tento příslušný orgán nepřijal náležitá opatření, která jsou potřebná pro ochranu investorů a řádné fungování trhů v Unii, nebo neprokázal, že dotyčný administrátor plní požadavky, které pro něho v této třetí zemi platí;

b)      orgán ESMA informoval příslušný orgán třetí země o svém úmyslu zrušit registraci administrátora, a to nejméně 30 dnů před zrušením této registrace.

4.           Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) neprodleně informuje ostatní příslušné orgány o veškerých opatřeních, která přijme v souladu s ustanovením odstavce 1, a své rozhodnutí uveřejní na svých internetových stránkách.

HLAVA VI POVOLOVÁNÍ ČINNOSTI ADMINISTRÁTORŮ A DOHLED NAD NIMI

Kapitola 1 Vydávání povolení

Článek 22 Požadavky na povolení činnosti

1.           Administrátor, který poskytuje indexy, jež jsou nebo mají být používány jako reference ve finančních nástrojích či finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti určitého investičního fondu, podá žádost o povolení poskytování referenčních hodnot.

2.           Administrátor s oprávněním dodržuje za všech okolností podmínky, za jakých mu bylo povolení k činnosti vydáno, a veškeré významné změny týkající se podmínek původního povolení oznámí příslušnému orgánu.

Článek 23 Žádost o povolení činnosti

1.           Administrátor podá žádost o povolení u příslušného orgánu členského státu, ve kterém má administrátor své sídlo.

2.           Žádost o povolení činnosti v souladu s odstavcem 1 se podává:

a)      ve lhůtě 30 pracovních dnů ode dne, kdy subjekt pod dohledem uzavře jakoukoli dohodu o tom, že určitý index poskytovaný tímto administrátorem bude používán jako reference u určitého finančního nástroje nebo finanční smlouvy nebo k měření výkonnosti určitého investičního fondu;

b)      ve lhůtě 30 pracovních dnů ode dne, kdy administrátor v souladu s čl. 25 odst. 2 udělí souhlas k tomu, aby na index bylo odkazováno ve finančním nástroji uvedeném v čl. 25 odst. 1.

3.           Administrátor, který žádost podává, poskytne veškeré informace potřebné k tomu, aby prokázal příslušnému orgánu, že v době vydání povolení má administrátor zavedena veškerá opatření nezbytná pro splnění požadavků stanovených v tomto nařízení.

4.           Ve lhůtě 15 pracovních dnů od obdržení žádosti posoudí dotyčný příslušný orgán, zde je žádost úplná, a vyrozumí o tom žadatele. Je-li žádost neúplná, předloží žadatel doplňující informace, které si dotyčný příslušný orgán vyžádá.

5.           Ve lhůtě 45 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti dotyčný příslušný orgán žádost přezkoumá a přijme rozhodnutí, jímž administrátorovi, který žádost podal, vydá nebo odmítne vydat povolení k činnosti. Ve lhůtě pěti pracovních dnů od přijetí rozhodnutí o vydání či nevydání povolení k činnosti oznámí příslušný orgán toto rozhodnutí dotyčnému administrátorovi. Pokud příslušný orgán administrátorovi, který žádost podal, odmítne vydat povolení k činnosti, uvede důvody tohoto rozhodnutí.

6.           Příslušný orgán oznámí každé své rozhodnutí, jímž vydal povolení k činnosti administrátorovi, který o to požádal, nebo odmítl takové povolení vydat, Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), který uveřejní seznam administrátorů s povolením k činnosti podle tohoto nařízení. Do sedmi pracovních dnů od oznámení uvedeného v tomto odstavci je tento seznam aktualizován.

7.           Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 39 týkající se opatření, která blíže upřesní informace, jež mají být uvedeny v žádosti o povolení k činnosti, s přihlédnutím k zásadě proporcionality a nákladům administrátorů a příslušných orgánů.

Článek 24 Odebrání nebo pozastavení povolení

1.           Příslušný orgán odebere administrátorovi povolení k činnosti nebo pozastaví jeho platnost v případě, že administrátor:

a)      se tohoto povolení výslovně zřekne nebo po dobu předchozích dvanácti měsíců neposkytoval žádné referenční hodnoty;

b)      získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;

c)      nadále již nesplňuje podmínky, za nichž mu bylo povolení vydáno; nebo

d)      závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto nařízení.

2.           Své rozhodnutí příslušný orgán oznámí do pěti pracovních dnů Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA).

Kapitola 2

Oznamování referenčních hodnot

Článek 25 Oznamování použití referenční hodnoty u finančního nástroje Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA)

1.           Zjistí-li příslušný orgán, že v rámci určitého finančního nástroje se používá jako reference určitý index nebo že byla podána žádost o přijetí k obchodování v obchodním systému, nad nímž tento příslušný orgán v souvislosti s určitým finančním nástrojem odkazujícím na určitý index vykonává dohled, oznámí tento příslušný orgán tuto skutečnost do deseti pracovních dnů Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA).

2.           Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) tuto skutečnost do deseti pracovních dnů od tohoto oznámení oznámí příslušnému administrátorovi referenční hodnoty, přičemž uvede veškeré údaje o jejím používání a vyžádá si od něho, aby mu do deseti pracovních dnů potvrdil, že s tímto způsobem používání referenční hodnoty souhlasí.

3.           Aniž je dotčen článek 30 [MIFIR], pokud administrátor nepotvrdí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) svůj souhlas v lhůtě stanovené v odstavci 2, orgán ESMA tuto skutečnost oznámí dotyčnému příslušnému orgánu, který vydá pokyn, aby obchodní systém zrušil kotaci tohoto finančního nástroje nebo odmítl jeho přijetí k obchodování, a to nejpozději do deseti pracovních dnů.

4.           Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) uveřejní na svých internetových stránkách seznam všech oznámení uvedených v odstavcích 1, 2 a 3.

5.           Pro účely výměny informací uvedených v odstavcích 1 a 2 vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) návrhy prováděcích technických norem pro určení příslušných postupů a formulářů.

6.           Návrhy prováděcích technických norem předloží Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) Komisi nejpozději do [XXXX].

7.           Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Kapitola 3

Spolupráce v oblasti dohledu

Článek 26 Postoupení úkolů mezi příslušnými orgány

1.           V souladu s článkem 28 nařízení (EU) č. 1095/2010 může příslušný orgán své úkoly, které mu ukládá toto nařízení, postoupit příslušnému orgánu jiného členského státu. Postoupením úkolů není dotčena odpovědnost příslušného orgánu, který tyto úkoly postupuje, a příslušné orgány oznámí každé navrhované postoupení úkolů 60 dnů předtím, než takové postoupení vstoupí v platnost, Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA).

2.           Pokud s tím Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) vysloví souhlas, může příslušný orgán některé své úkoly, které mu ukládá toto nařízení, postoupit orgánu ESMA. Postoupením úkolů není dotčena odpovědnost příslušného orgánu, který tyto úkoly postupuje.

3.           Navrhované postoupení úkolů oznámí Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) do sedmi dnů členským státům. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) uveřejní podrobné informace o každém dohodnutém postoupení úkolů do pěti pracovních dnů od jeho oznámení.

Článek 27 Zpřístupňování informací od jiného členského státu

1.           Příslušný orgán může zveřejnit informace, které obdrží od jiného příslušného orgánu, pouze v případě, že:

a)      k tomu získal písemný souhlas tohoto příslušného orgánu, přičemž tyto informace jsou zpřístupněny pouze pro účely, pro které tento příslušný orgán vyslovil svůj souhlas; nebo

b)      zpřístupnění těchto informací je nutné pro účely soudního řízení.

Článek 28 Spolupráce v případě žádosti týkající se kontrol na místě nebo šetření

1.           Dotyčný příslušný orgán může v souvislosti s prováděním kontrol na místě nebo šetření požádat o pomoc jiný příslušný orgán.

2.           Příslušný orgán, který žádost uvedenou v odstavci 1 vznese, o tom informuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). Provádí-li se šetření nebo kontroly s přeshraniční působností, mohou příslušné orgány požádat orgán ESMA o koordinaci kontrol na místě nebo šetření.

3.           Obdrží-li příslušný orgán žádost jiného příslušného orgánu, aby provedl určitou kontrolu na místě nebo určité šetření, může:

a)      provést tuto kontrolu na místě nebo šetření sám;

b)      umožnit příslušnému orgánu, který se na něho s touto žádostí obrátil, aby se kontroly na místě nebo šetření účastnil;

c)      jmenovat auditory či odborníky, kteří kontrolu na místě nebo šetření provedou.

Kapitola 4 Úloha příslušných orgánů

Článek 29 Příslušné orgány

1.           Pro administrátory a dodavatele vstupních údajů pod dohledem určí každý členský stát určitý příslušný orgán, který je odpovědný za výkon povinností vyplývajících z tohoto nařízení, a informuje o tom Komisi a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).

2.           Určí-li členský stát více než jeden příslušný orgán, jasně vymezí úlohy každého z nich a určí jeden orgán, který bude odpovědný za koordinování spolupráce a výměnu informací s Komisí, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) a příslušnými orgány jiných členských států.

3.           Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) uveřejní na svých internetových stránkách seznam příslušných orgánů určených v souladu s odstavcem 1.

Článek 30 Pravomoci příslušných orgánů

1.           K plnění svých povinností podle tohoto nařízení mají příslušné orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy přinejmenším tyto pravomoci v oblasti dohledu a šetření:

a)      mají přístup k jakýmkoli dokumentům a jiným údajům v jakékoli podobě a mohou přijímat či pořizovat jejich kopie;

b)      mohou žádat či požadovat informace od jakékoli osoby včetně těch, které se postupně zapojily do předávání příkazů nebo provádění příslušných operací, jakož i osob, jež je k tomu zmocnily, a je-li třeba, předvolat a vyslechnout každou takovou osobu za účelem získání informací;

c)      ve vztahu k referenčním hodnotám, pro které se jako vstupní údaje používají komodity, požadovat informace od účastníků souvisejících spotových trhů podle standardizovaných formátů, získávat zprávy o transakcích a mít přímý přístup k systémům obchodníků;

d)      provádět kontroly na místě nebo šetření v jiných prostorách než v soukromých bytech fyzických osob;

e)      vstupovat do prostor fyzických a právnických osob za účelem zajištění dokumentů a jiných údajů v jakékoli podobě, existuje-li důvodné podezření, že tyto dokumenty a jiné údaje týkající se předmětu dané kontroly nebo šetření mohou být relevantní pro prokazování porušování tohoto nařízení. Je-li v souladu s vnitrostátními právními předpisy nezbytné získat předchozí povolení soudního orgánu daného členského státu, může být tato pravomoc využita pouze po získání takového předchozího povolení;

f)       požadovat existující záznamy telefonních hovorů, elektronické komunikace či jiných datových přenosů uchovávané subjekty pod dohledem;

g)      požadovat zmrazení nebo obstavení aktiv nebo obojí;

h)      pozastavit obchodování s dotčeným finančním nástrojem, který odkazuje na určitou referenční hodnotu;

i)       požadovat dočasné ukončení jakéhokoli jednání, které je podle názoru příslušného orgánu v rozporu s tímto nařízením;

j)       uložit dočasný zákaz výkonu profesionální činnosti;

k)      přijmout veškerá nezbytná opatření, jimiž zajistí, že veřejnost obdrží pravdivé informace o poskytování určité referenční hodnoty, včetně toho, že osobě, která tuto referenční hodnotu uveřejnila nebo šířila, je uložena povinnost uveřejnit opravné prohlášení ohledně dříve dodaných vstupních údajů pro stanovení této referenční hodnoty nebo údajů o výši referenční hodnoty.

2.           Příslušné orgány vykonávají své funkce a pravomoci uvedené v odstavci 1 některým z následujících způsobů:

a)      přímo;

b)      ve spolupráci s jinými orgány nebo podniky na trhu;

c)      v rámci své odpovědnosti přenesením pravomoci na tyto orgány nebo podniky na trhu;

d)      podáním žádosti u příslušných soudních orgánů.

V souvislosti s výkonem těchto pravomocí musí mít příslušné orgány zavedeny náležité a účinné záruky na ochranu práva na obhajobu a základních práv.

3.           Členské státy zajistí přijetí vhodných opatření tak, aby příslušné orgány měly veškeré pravomoci týkající se dohledu a šetření, které jsou nezbytné pro plnění jejich povinností.

4.           Má se za to, že osoba neporušuje žádné omezení ohledně zveřejnění informací uložené smlouvou nebo právními či správními předpisy, dává-li je k dispozici podle odstavce 2.

Článek 31 Správní opatření a sankce

1.           Aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů v souladu s článkem 34, členské státy v souladu s vnitrostátním právem zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoci přijímat vhodná správní opatření a uplatňovat správní opatření a sankce přinejmenším v případě:

a)      porušování čl. 5 odst. 1, článku 6, čl. 7 odst. 1, článků 8, 9, 10 11, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 22 a 23 tohoto nařízení; a

b)      neochoty spolupracovat nebo podrobit se šetření, kontrole nebo žádosti podle článku 30.

2.           V případě porušení pravidel uvedených v odstavci 1 členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy svěří příslušným orgánům pravomoc uplatňovat přinejmenším tyto správní opatření a sankce:

a)      příkaz osobě odpovědné za porušování pravidel, aby toto jednání ukončila a zdržela se jeho opakování;

b)      vydání zisku nebo zamezené ztráty, jež jsou důsledkem porušení pravidel, pokud je lze stanovit;

c)      veřejnou výstrahu, která označí odpovědnou osobu a povahu porušení pravidel;

d)      odebrání nebo pozastavení platnosti povolení k činnosti vydaného regulovanému subjektu;

e)      dočasný zákaz výkonu vedoucích funkcí u administrátora nebo dodavatele vstupních údajů určený fyzické osobě, která za takové porušení nese odpovědnost;

f)       udělení správních peněžitých sankcí, jejichž maximální výše činí nejméně trojnásobek dosaženého zisku nebo zamezené ztráty, jež jsou důsledkem porušení pravidel, pokud je lze stanovit; nebo

1)      pokud jde o fyzické osoby, správních peněžitých sankcí, jejichž maximální výše činí:

i) za porušení čl. 5 odst. 1, článku 6, čl. 7 odst. 1, článků 8, 9, 10, 11, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 22 a 23 nejméně 500 000 EUR nebo v členských státech, v nichž euro není úřední měnou, nejméně ve výši odpovídající hodnoty ve vnitrostátní měně ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost; nebo

ii) za porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nebo c) nejméně 100 000 EUR nebo v členských státech, v nichž euro není úřední měnou, nejméně ve výši odpovídající hodnoty ve vnitrostátní měně ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost;

2)      pokud jde o právnické osoby, správních peněžitých sankcí, jejichž maximální výše činí:

i) za porušení čl. 5 odst. 1, článku 6, čl. 7 odst. 1, článků 8, 9, 10, 11, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 22 a 23 nejméně 1 000 000 EUR nebo 10 % jejich celkového ročního obratu podle poslední dostupné účetní závěrky schválené řídícím orgánem, přičemž se ukládá sankce odpovídající částce, která je vyšší. Pokud je právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřinou společností mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku v souladu se směrnicí 2013/34/EU, příslušný celkový roční obrat je celkovým ročním obratem nebo odpovídajícím typem příjmů ve smyslu směrnice 86/635/ES pro banky a směrnice 91/674/ES pro pojišťovny podle poslední dostupné konsolidované účetní závěrky schválené řídícím orgánem vrcholného mateřského podniku nebo v případě, že je tato právnická osoba sdružením, 10 % souhrnných obratů jejích členů; nebo

ii) za porušení čl. 6 odst. 1 písm. b) a c) správní peněžité sankce nejméně ve výši 250 000 EUR nebo 2 % jejich celkového ročního obratu podle poslední dostupné účetní závěrky schválené řídícím orgánem, přičemž se ukládá sankce odpovídající částce, která je vyšší; pokud je právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřinou společností mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku ve smyslu definovaném ve směrnici 83/349/EHS, příslušný celkový roční obrat je celkovým ročním obratem nebo odpovídajícím typem příjmů ve smyslu směrnice 86/635/ES pro banky a směrnice 91/674/ES pro pojišťovny podle poslední dostupné konsolidované účetní závěrky schválené řídícím orgánem vrcholného mateřského podniku nebo v případě, že je tato právnická osoba sdružením, 10 % souhrnných obratů jejích členů.

3.           Ve lhůtě [12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] oznámí členské státy předpisy týkající se odstavce 1 a 2 Komisi a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Komisi a orgán ESMA také neprodleně uvědomí o každé jejich následné změně.

4.           Členské státy mohou příslušným orgánům formou vnitrostátního právního předpisu stanovit kromě pravomocí uvedených v odstavci 1 i jiné sankční pravomoci a mohou stanovit vyšší sazby správních peněžitých sankcí, než jsou ty, které stanovuje daný odstavec.

Článek 32 Výkon dohledových a sankčních pravomocí

1.           Členské státy zajistí, aby příslušné orgány při určování typu a výše správních sankcí braly v úvahu všechny relevantní okolnosti, případně včetně:

a)      závažnosti a doby trvání porušování pravidel;

b)      míry odpovědnosti dotyčné odpovědné osoby;

c)      finanční síly dotyčné odpovědné osoby vyjádřené zejména celkovým obratem odpovědné právnické osoby nebo ročním příjmem odpovědné fyzické osoby;

d)      výše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty odpovědné osoby, pokud je lze stanovit;

e)      míry spolupráce odpovědné osoby s příslušným orgánem, aniž je dotčena potřeba zajistit vydání dosaženého zisku nebo zamezené ztráty uvedené osoby;

f)       předchozích případů porušení pravidel dotyčnou osobou;

g)      opatření přijatých po porušení pravidel odpovědnou osobou, jejichž cílem bylo předejít tomu, aby se porušení opakovalo.

2.           Při výkonu svých sankčních pravomocí za okolností vymezených v článku 31 příslušné orgány úzce spolupracují s cílem zajistit, aby uplatňování pravomocí v oblasti dohledu a vyšetřování a správních sankcí dosáhlo žádoucích výsledků z hlediska tohoto nařízení. Koordinují rovněž svůj postup, aby se vyhnuly případné duplicitě a překrývání při uplatňování dohledových a vyšetřovacích pravomocí a správních sankcí a pokut v rámci přeshraničních případů.

Článek 33 Zveřejňování rozhodnutí

1.           Rozhodnutí o uložení správní sankce nebo opatření za porušení tohoto nařízení uveřejní příslušné orgány na svých oficiálních internetových stránkách okamžitě poté, co o tomto rozhodnutí informují osobu, které byla sankce uložena. Zveřejní se přinejmenším informace o typu a povaze porušení pravidel a o totožnosti odpovědné osoby. Tato povinnost neplatí v případě rozhodnutí ukládajících opatření v rámci šetření.

2.           Jestliže příslušný orgán po posouzení přiměřenosti uveřejnění takových informací v daném konkrétním případě považuje zveřejnění totožnosti právnických osob nebo osobních údajů fyzických osob za nepřiměřené, nebo pokud by uveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající šetření, příslušné orgány buď:

a)      odloží zveřejnění rozhodnutí o uložení sankcí nebo opatření do doby, než důvody pro nezveřejnění pominou;

b)      zveřejní rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření při zachování anonymity způsobem, který je v souladu s vnitrostátními právními předpisy, jestliže takové anonymní zveřejnění zajišťuje účinnou ochranu příslušných osobních údajů; v případě rozhodnutí uveřejnit sankci nebo opatření při zachování anonymity může být uveřejnění příslušných údajů o určitou přiměřenou dobu odloženo, jestliže se předpokládá, že během této doby důvody, jež vedly k anonymnímu zveřejnění, pominou;

c)      rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření nezveřejní vůbec, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) dostatečně nezajišťují:

1)      že nebude ohrožena stabilita finančních trhů; nebo

2)      přiměřenost pro zveřejňování takových rozhodnutí v případech opatření, jež jsou považována za mírnější.

3.           Je-li proti rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření podáno odvolání u příslušného soudního nebo jiného orgánu, příslušné orgány takovou informaci a veškeré následné informace o výsledku takového odvolání rovněž ihned uveřejní na svých oficiálních internetových stránkách. Zveřejněno navíc musí být jakékoli rozhodnutí, kterým se ruší dříve přijaté rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření.

4.           Příslušné orgány zajistí, aby jakékoli informace zveřejněné v souladu s tímto článkem zůstaly na jejich oficiálních internetových stránkách nejméně po dobu pěti let po svém uveřejnění. Osobní údaje, jež taková zveřejněná informace obsahuje, jsou na oficiálních internetových stránkách uchovávány pouze po nezbytnou dobu, v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů.

Článek 34 Kolegia příslušných orgánů

1.           Ve lhůtě 30 pracovních dnů ode dne, kdy vstoupí v platnost rozhodnutí uvedené v čl. 13 odst. 1, které stanoví, že určitá referenční hodnota je referenční hodnotou s kritickým významem, zřídí příslušný orgán kolegium příslušných orgánů.

2.           Kolegium tvoří orgán příslušný pro daného administrátora, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a orgány příslušné pro dodavatele vstupních údajů.

3.           Právo stát se členem kolegia mají i příslušné orgány jiných členských států, pokud v případě, že by poskytování této referenční hodnoty s kritickým významem mělo být ukončeno, mělo by to významný nepříznivý dopad na finanční stabilitu, řádné fungování trhů nebo na spotřebitele či reálnou ekonomiku těchto členských států.

Jestliže příslušný orgán zamýšlí stát se členem kolegia podle prvního pododstavce, podá žádost u orgánu příslušného pro administrátora obsahující důkazy, že jsou splněny požadavky uvedeného ustanovení. Dotyčný orgán příslušný pro administrátora žádost posoudí a ve lhůtě 20 pracovních dnů od jejího obdržení oznámí žádajícímu orgánu, zda považuje tyto požadavky za splněné, či nikoli. Pokud má za to, že tyto požadavky splněny nejsou, může žádající orgán postoupit tuto záležitost Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) v souladu s odstavcem 10.

4.           Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) přispívá k podpoře a sledování účinného, efektivního a jednotného fungování kolegií orgánů dohledu uvedených v tomto článku v souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1095/2013. Za tímto účelem se Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vhodným způsobem účastní jejich činnosti a je pro tento účel považován za příslušný orgán.

5.           Orgán příslušný pro daného administrátora předsedá zasedáním kolegia, koordinuje činnost kolegia a zajišťuje účinnou výměnu informací mezi členy kolegia.

6.           Orgán příslušný pro daného administrátora v rámci kolegia zavede písemné opatření se zaměřením na tyto otázky:

a)      informace, které si mají příslušné orgány vyměňovat;

b)      postup přijímání rozhodnutí příslušných orgánů;

c)      případy, ve kterých příslušné orgány musí vzájemně konzultovat;

d)      pomoc, jež má být poskytnuta podle čl. 14 odst. 3 při prosazování opatření uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. a) a b).

Pokud administrátor poskytuje více než jednu referenční hodnotu, může orgán příslušný pro daného administrátora ustavit jediné kolegium pro všechny referenční hodnoty poskytované tímto administrátorem.

7.           Nedojde-li ohledně systému podle odstavce 6 k dohodě, může kterýkoli jiný člen kolegia než Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) postoupit tuto záležitost orgánu ESMA. Před odsouhlasením konečného znění věnuje orgán příslušný pro administrátora náležitou pozornost veškerým doporučením orgánu ESMA týkajícím se systému písemné koordinace. Systém písemné koordinace je stanoven v jednom dokumentu, který obsahuje podrobné zdůvodnění jakékoli významné odchylky od doporučení orgánu ESMA. Dokument obsahující systém písemné koordinace předá orgán příslušný pro administrátora členům kolegia a orgánu ESMA.

8.           Před přijetím jakéhokoli opatření uvedeného v článcích 14, 23, 24 a 31 provede orgán příslušný pro koordinátora konzultaci s členy kolegia. Členové kolegia v rámci svých pravomocí učiní vše pro to, aby dosáhli dohody.

Orgán příslušný pro administrátora v každém svém rozhodnutí ohledně přijetí takových opatření vezme v úvahu dopad na ostatní příslušné orgány a jejich členské státy, zejména možný dopad na stabilitu finančního systému v každém jiném dotčeném členském státě.

9.           Nedosáhnou-li členové kolegia dohody ohledně toho, zda přijmout opatření uvedená v odstavci 8, může orgán příslušný pro administrátora do 15 pracovních dnů od oznámení dotyčné záležitosti kolegiu přijmout příslušné rozhodnutí. Veškeré odchylky tohoto rozhodnutí od stanovisek vyjádřených ostatními členy kolegia, případně od stanoviska Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), musí být podrobně zdůvodněny. Své rozhodnutí orgán příslušný pro administrátora bez zbytečného odkladu oznámí kolegiu a orgánu ESMA.

10.         Jiné příslušné orgány než Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) mohou upozornit orgán ESMA, pokud:

a)      některý příslušný orgán nesdělil informace zásadního významu;

b)      po podání žádosti podle odstavce 3 orgán příslušný pro administrátora oznámil žádajícímu orgánu, že požadavky uvedeného odstavce nebyly splněny, a nebo takové žádosti v přiměřené lhůtě nevyhověl;

c)      se příslušné orgány nedohodly na záležitostech uvedených v odstavci 6;

d)      se jedná o referenční hodnotu s kritickým významem a nebylo dosaženo shody ohledně přijetí opatření v souladu s články 14, 23, 24 a 31.

Aniž je dotčen článek 258 Smlouvy o fungování EU, může Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) postupovat v souladu s pravomocemi, které mu jsou svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán ESMA může příslušným orgánům pomoci při vytváření konzistentních postupů spolupráce rovněž z vlastní iniciativy v souladu s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem uvedeného nařízení.

Článek 35 Spolupráce s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA)

1.           Příslušné orgány pro účely tohoto nařízení spolupracují s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

2.           Příslušné orgány Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) neprodleně poskytnou veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své úkoly podle článku 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.           Pro účely výměny informací uvedených v odstavci 2 vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) návrhy prováděcích technických norem pro určení příslušných postupů a formulářů.

Návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci předloží Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) Komisi nejpozději do [XXXX].

Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 36 Služební tajemství

1.           Na veškeré důvěrné informace obdržené, vyměněné nebo předané podle tohoto nařízení se vztahují podmínky služebního tajemství stanovené v odstavci 2.

2.           Povinnost mlčenlivosti v rámci služebního tajemství se vztahuje na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušný orgán či jakýkoli orgán nebo podnik na trhu či pro fyzickou nebo právnickou osobu, na niž příslušný orgán přenesl své pravomoci, včetně auditorů a odborníků smluvně najatých příslušným orgánem.

3.           Informace, které jsou předmětem služebního tajemství, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě nebo orgánu, vyjma na základě ustanovení právního předpisů.

4.           Veškeré informace vyměněné mezi příslušnými orgány podle tohoto nařízení, které se týkají obchodních nebo provozních podmínek a jiných ekonomických či osobních záležitostí, jsou považovány za důvěrné a podléhají služebnímu tajemství s výjimkou případů, kdy příslušný orgán v okamžiku jejich sdělení uvede, že informace mohou být zpřístupněny, nebo kdy je takovéto zpřístupnění nutné pro účely soudního řízení.

HLAVA VII AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY

Článek 37 Výkon přenesené pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle čl. 3 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 9 odst. 3, čl. 11 odst. 4, čl. 12 odst. 3, čl. 16 odst. 2 a čl. 23 odst. 7 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 9 odst. 3, čl. 11 odst. 4, čl. 12 odst. 3, čl. 16 odst. 2 a čl. 23 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po svém zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 9 odst. 3, čl. 11 odst. 4, čl. 12 odst. 3, čl. 16 odst. 2 a čl. 23 odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament a Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 38 Postup projednávání ve výboru

1.           Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Tam, kde se odkazuje na tento odstavec, se použije článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 s ohledem na ustanovení článku 8 téhož nařízení.

HLAVA VIII PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 39 Přechodná ustanovení

1.           Administrátor, který poskytuje určitou referenční hodnotu ke dni [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] požádá o povolení podle článku 23 do [24 měsíců od nabytí účinku tohoto nařízení].

2.           Administrátor, který podal žádost o povolení k činnosti v souladu s odstavcem 1, může ve vydávání určité stávající referenční hodnoty pokračovat i nadále, není-li takové povolení zamítnuto, a to až do okamžiku případného zamítnutí.

3.           Nesplňuje-li určitá stávající referenční hodnota požadavky tohoto nařízení, avšak změna této referenční hodnoty, která by ji uvedla s požadavky tohoto nařízení do souladu, by vedla k události způsobené vyšší mocí nebo by zmařila či jiným způsobem narušila plnění podmínek finančních smluv či finančních nástrojů, které na tuto referenční hodnotu odkazují, použije se odstavec 4 tohoto článku.

4.           Dotyčný příslušný orgán členského státu, ve kterém má sídlo administrátor, povolí používání určité referenční hodnoty až do doby, kdy hodnota finančních smluv nebo finančních nástrojů odkazujících na tuto referenční hodnotu nebude vyšší než 5 % hodnoty finančních nástrojů a finančních smluv, které na tuto referenční hodnotu odkazovaly v době vstupu tohoto nařízení v platnost. Po vstupu tohoto nařízení v platnost již nesmějí žádné finanční nástroje a finanční smlouvy na takové stávající referenční hodnoty odkazovat.

Článek 40 Přezkum

Do 1. července 2018 Komise toto nařízení přezkoumá a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho uplatňování, a zejména o:

a)      fungování a účinnosti systému referenčních hodnot s kritickým významem a povinné účasti podle článků 13 a 14 a vymezení referenční hodnoty s kritickým významem uvedené v článku 3;

b)      účinnosti systému dohledu uvedeného v hlavě VI a kolegií podle článku 34 a vhodnosti dohledu orgánu Unie nad určitými referenčními hodnotami;

c)      přínosu požadavku týkajícího se vhodnosti podle článku 18.

Článek 41 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od [12 měsíců ode dne vstupu v platnost].

Čl. 13 odst. 1 a článek 34 se však použijí od [šest měsíců ode dne vstupu v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA I

Oddíl A: Požadavky týkající se řízení a kontroly k zajištění souladu s čl. 5 odst. 1

I. Požadavky týkající s řízení a střetu zájmů k zajištění souladu s čl. 5 odst. 1 písm. a)

1.           Poskytování referenčních hodnot musí být z provozního hlediska i funkčně odděleno od všech součástí obchodní činnosti administrátora, které mohou způsobit skutečný nebo potenciální střet zájmů. Jestliže takové střety není možné zvládnout, přeruší administrátor referenčních hodnot veškeré činnosti nebo vztahy, jež tyto střety vytvářejí, nebo přestane stanovovat referenční hodnoty.

2.           Administrátor zveřejní nebo oznámí dodavatelům vstupních údajů a uživatelům referenční hodnoty a dotyčnému příslušnému orgánu veškeré stávající nebo potenciální střety zájmů včetně střetů zájmů vyplývajících z vlastnictví nebo ovládání administrátora.

3.           Administrátor zavede odpovídající strategie a postupy pro zjišťování, zveřejňování, zvládání nebo zmírňování střetů zájmů a pro předcházení jejich vzniku s cílem chránit integritu a nezávislost určování referenční hodnoty. Tyto strategie a postupy by měly být pravidelně podrobovány přezkumu a aktualizovány. Tyto strategie a postupy by měly brát v úvahu a řešit rozsah střetu zájmů, míru volnosti rozhodování uplatňované v procesu určování referenčních hodnot a rizika, jež tyto referenční hodnoty představují, a musí zajistit:

a)       důvěrnost informací, jež jsou administrátorovi dodávány nebo je administrátor vytváří, v souladu s povinnostmi v oblasti zveřejňování a transparentnosti podle tohoto nařízení; a

b)      musí výslovně zmírňovat střety zájmů vyplývající z vlastnictví nebo ovládání administrátora nebo vyplývající z jiných zájmů v jeho skupině nebo ze zájmů jiných osob, jež mohou administrátora ovlivňovat nebo ovládat, pokud jde o stanovení referenčních hodnot.

4.           Administrátor zajistí, aby zaměstnanci a další fyzické osoby, jejichž služeb využívá nebo které řídí a kteří se přímo podílejí na poskytování referenčních hodnot:

a)       disponovali potřebnými dovednostmi, znalostmi a zkušenostmi pro výkon přidělených povinností a byli účinným způsobem řízeni a kontrolováni;

b)      nebyli vystaveni nežádoucím vlivům a nedocházelo u nich ke střetům zájmů a aby odměňování a hodnocení výkonů těchto osob nevytvářelo střet zájmů ani jinak nesnižovalo integritu procesu stanovování referenčních hodnot;

c)       nemohli kvůli svým zájmům a obchodním stykům ohrozit funkce administrátora;

d)      měli zakázáno přispívat k určování referenčních hodnot účastí na nabídkách, poptávkách a obchodech za svou osobu ani jménem účastníků trhu; a

e)       podléhali účinným postupům kontroly výměny informací s jinými zaměstnanci, dalšími subjekty podílejícími se na činnostech, jež mohou vytvářet riziko střetu zájmů, nebo v případech, kdy tyto informace mohou ovlivnit referenční hodnotu.

5.           Administrátor zavede zvláštní postupy vnitřní kontroly s cílem zajistit věrohodnost a spolehlivost zaměstnance nebo osoby určující referenční hodnotu, včetně toho, že referenční hodnoty budou před šířením alespoň interně schváleny vedením.

6.           Jestliže vstupní údaje poskytuje útvar poskytující služby přímo klientům, tj. jakékoli oddělení, divize, skupina nebo personál poskytovatelů vstupních údajů nebo jeho přidružených subjektů, který provádí jakékoli činnosti v oblasti cenové kalkulace, obchodování, prodeje, uvádění na trh, reklamy, oslovování, strukturování a makléřství, použijí se body 7 a 8 tohoto oddílu.

7.           Obdrží-li administrátor vstupní údaje od zaměstnanců útvaru poskytujícího služby přímo klientům, musí získat údaje z jiných zdrojů, jež tyto vstupní údaje potvrdí.

8.           Administrátor neakceptuje vstupní údaje od útvarů poskytujících služby přímo klientům, pokud neexistují odpovídající vnitřní postupy pro dohled nad údaji od útvaru poskytujícího služby přímo klientům a ověřování takových údajů, které splňují tyto požadavky:

a)       existuje ověřování vstupů předtím, než jsou použity při stanovování referenční hodnoty, včetně postupů několikerého přezkumu vedoucími pracovníky zaměřeného na kontrolu vstupů a interních postupů schvalování vstupů vedením před jejich dodáním;

b)      zaměstnanci útvaru poskytující služby přímo klientům jsou fyzicky odděleni od linií pro předávání zpráv;

c)       jsou plně zohledněna opatření pro řešení konfliktů zaměřených na zjišťování, sdělování, řešení, snižování a prevenci stávající nebo potenciální motivace k manipulaci s datovými vstupy nebo jejich ovlivňování jiným způsobem, včetně motivací vyplývajících z politiky v oblasti odměňování a ze střetu zájmů mezi činnostmi souvisejícími s dodáváním vstupních údajů a jakýmikoli jinými obchodními činnostmi dodavatele vstupních údajů nebo některého z jeho přidružených subjektů či některého z jejich klientů nebo zákazníků.

II. Požadavky v oblasti dohledu k zajištění souladu s čl. 5 odst. 1 písm. b)

9.           Administrátor zavede a udržuje stálou a účinnou funkci dohledu, která je vykonávána nezávisle a plní některé nebo všechny následující povinnosti, jež se příslušně upraví s ohledem na složitost referenční hodnoty, její používání a její slabá místa:

a)       přezkum definice a metodiky referenční hodnoty;

b)      dohled nad veškerými změnami metodiky pro určování referenčních hodnot a udělování povolení administrátorovi k provedení konzultací o takových změnách;

c)       dohled nad kontrolním rámcem administrátora a jeho kodexem chování a nad řízením a správou referenční hodnoty;

d)      přezkum a schvalování postupů pro ukončení platnosti referenční hodnoty včetně konzultací o tomto ukončení;

e)       dohled nad třetími stranami podílejícími se na poskytování referenční hodnoty včetně zástupců pro její výpočet nebo šíření;

f)       posuzování interních a externích auditů nebo přezkumů a sledování, jak jsou prováděna stanovená opatření;

g)       monitoring vstupních údajů a jejich dodavatelů a činností administrátora při rozporování nebo ověřování poskytnutých vstupních údajů;

h)       přijímání účinných opatření v souvislosti s případy porušení kodexu chování a

i)        podávání zpráv dotyčným příslušným orgánům o případech pochybení dodavatelů vstupních údajů nebo administrátorů, o nichž se dozorčí funkce dozví, a o anomálních nebo podezřelých vstupních údajích.

10.         Funkci dohledu plní:

a)       pokud je administrátor vlastněn nebo ovládán dodavateli vstupních údajů nebo uživateli, samostatná rada nebo výbor, jejichž složení zajišťuje jejich nezávislost a neexistenci střetů zájmů. Pokud administrátora vlastní nebo ovládají dodavatelé vstupních údajů, neměli by dodavatelé vstupních údajů tvořit většinu výboru. Pokud administrátora vlastní nebo ovládají uživatelé, neměli by většinu výboru tvořit uživatelé;

b)      pokud administrátor není vlastněn ani ovládán svými dodavateli vstupních údajů ani uživateli, interní rada nebo výbor. Členové interní rady nebo výboru se nesmí podílet na poskytování žádné referenční hodnoty, na kterou dohlížejí;

c)       pokud administrátor může prokázat, že vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti poskytování určité referenční hodnoty a vzhledem k riziku a dopadu této referenční hodnoty nejsou požadavky stanovené v písmenech a) a b) přiměřené, může funkci úředníka pověřeného výkonem dohledu vykonávat fyzická osoba. Úředník pověřený výkonem dohledu se nesmí podílet na poskytování referenční hodnoty, na kterou dohlíží.

11.         Předmětem dozorčí funkce může být výkon dohledu nad více referenčními hodnotami poskytovanými jedním administrátorem, pokud tento administrátor splňuje ostatní požadavky tohoto oddílu.

III. Požadavky v oblasti kontroly k zajištění souladu s čl. 5 odst. 1 písm. c)

12.         Administrátor zajistí vhodný rámec kontroly nad poskytováním referenčních hodnot. Kontrolní rámec by měl být přiměřený rozsahu, v jakém dochází ke střetům zájmů, míře volnosti rozhodování v procesu určování referenčních hodnot a povaze vstupních údajů pro výpočet referenčních hodnot, a měl by zahrnovat:

a)       řízení provozních rizik;

b)      odpovídající a účinné plány zachování provozu a obnovy činnosti při mimořádné události.

13.         Pokud vstupními údaji nejsou údaje o transakcích, administrátor musí:

a)       stanovit opatření k zajištění toho, aby dodavatelé vstupních údajů dodržovali kodex chování a platné normy pro poskytování těchto údajů;

b)      stanovit opatření ke sledování vstupních údajů, včetně sledování vstupních údajů před zveřejněním referenčních hodnot a ověřování vstupních údajů po zveřejnění s cílem odhalit chyby a anomálie.

14.         Kontrolní rámec se zdokumentuje, přezkoumává a případně aktualizuje a na požádání se zpřístupní uživatelům referenčních hodnot a dotyčnému příslušnému orgánu.

IV. Požadavky na odpovědnost k zajištění souladu s čl. 5 odst. 1 písm. d)

15.         Administrátor jmenuje osobu pro výkon interní funkce s potřebnými schopnostmi, jejímž úkolem je přezkoumávat, jak administrátor dodržuje metodiku pro určování referenčních hodnot a toto nařízení, a podávat o tom příslušné zprávy.

16.         V případě referenčních hodnot s kritickým významem, jestliže rozsah a složitost činností administrátora při jejich stanovování představují významné riziko z hlediska finanční stability, jmenuje administrátor nezávislého externího auditora, jehož úkolem je přezkoumávat, jak administrátor dodržuje metodiku pro určování referenčních hodnot a toto nařízení, a podávat o tom příslušné zprávy.

17.         Na požádání dotyčného příslušného orgánu nebo uživatele referenční hodnoty administrátor poskytne nebo zveřejní údaje o přezkumech stanovených v bodě 15 nebo o auditech podle bodu 16.

18.         Administrátor vede záznamy o:

a)       veškerých vstupních údajích;

b)      použití těchto vstupních údajů pro určení referenční hodnoty a o používané metodice;

c)       všech případech použití úsudku nebo uplatnění volnosti rozhodování administrátora při určování referenčních hodnot, včetně plného zdůvodnění, proč bylo použito úsudku nebo byla uplatněna volnost rozhodování, záznamů o tom, že určité vstupní údaje nebyly vzaty v úvahu, zejména pokud vyhovovaly požadavkům metodiky pro určování referenčních hodnot, a zdůvodnění toho, proč tyto údaje nebyly vzaty v úvahu;

d)      předkladatelích a fyzických osobách zaměstnávaných administrátory za účelem určování referenčních hodnot;

e)       všech dokumentech týkajících se stížnosti, včetně dokumentů předložených stěžovatelem a záznamů pořízených administrátorem; a

f)       záznamy telefonních hovorů nebo elektronické komunikace mezi osobami, jež administrátor zaměstnává, a dodavateli vstupních údajů, které mají spojitost s referenčními hodnotami.

19.         Záznamy stanovené v bodě 1 uchovává administrátor nejméně pět let v takové formě, kterou je možné reprodukovat a plně z ní pochopit výpočty referenční hodnoty a která umožňuje provést audit nebo hodnocení vstupních údajů, výpočtů, úsudků a uplatnění volnosti rozhodování. Záznamy telefonních hovorů nebo elektronické komunikace pořízené v souladu s bodem 18 písm. f) se na požádání poskytnou účastníkům hovorů nebo komunikace a uchovávají se po dobu tří let.

20.         Administrátor zavede a zveřejní postupy pro sdělování, vyřizování a včasné řešení stížností souvisejících s referenčními hodnotami, s tím, že tyto činnosti musí provádět osoba nebo osoby nezávislé na všech osobách, jichž se stížnost týká.

Oddíl B: Požadavky týkající se externího zajišťování služeb a činností k zajištění souladu s článkem 6

1.         Pokud jsou využíváni externí dodavatelé, administrátor zajistí, aby byly splněny tyto podmínky:

a)       poskytovatel dané služby musí mít schopnost, kapacitu a veškerá zákonem vyžadovaná povolení k tomu, aby mohl spolehlivě a na profesionální úrovni plnit funkce, služby nebo činnosti, jež mu byly svěřeny;

b)      pokud se zdá, že poskytovatel služeb neplní své funkce řádně a v souladu s platnými právními předpisy a správními požadavky, přijme administrátor vhodná opatření;

c)       administrátor si musí udržet odborné znalosti nezbytné pro řádný dohled nad externími dodavateli a pro řízení rizik souvisejících s využíváním jejich služeb;

d)      poskytovatel služeb informuje administrátora o vývoji, který může mít významný dopad na jeho schopnost vykonávat činnosti externího dodavatele řádně a v souladu s platnými právními předpisy a správními požadavky;

e)       poskytovatel služeb musí v souvislosti se svými činnosti externího dodavatele spolupracovat s dotyčným příslušným orgánem, administrátor a dotyčný příslušný orgán musí mít zajištěn náležitý přístup k údajům o činnostech externího dodavatele a do obchodních prostor poskytovatele služeb a dotyčný příslušný orgán musí být schopen tato práva přístupu vykonávat;

f)       administrátor musí být schopen v případně nutnosti příslušná ujednání ukončit.

Oddíl C: Požadavky týkající se údajů a metodiky k zajištění souladu s čl. 7 odst. 1

I. Požadavky na dostatečnost a přesnost údajů a reprezentativnost poskytovatele vstupních údajů k zajištění souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) a b)

1.           Administrátor zajistí, aby kontrolní postupy vstupních údajů zahrnovaly:

a)       kritéria, jež stanoví, kdo může administrátorovi předávat vstupní údaje, a proces výběru dodavatelů těchto údajů;

b)      postup, jakým jsou vstupní údaje získané od daného dodavatele vyhodnocovány a jakým je poskytování dalších vstupních údajů tímto dodavatelem ukončeno, nebo případně jakým jsou vůči dodavateli v případě nedodržení požadavků tohoto nařízení uplatňovány další sankce;

c)       postup pro ověřování vstupních údajů, a to i oproti jiným ukazatelům nebo údajům, v zájmu zajištění jejich integrity a přesnosti.

II. Požadavky na robustnost a spolehlivost metodiky k zajištění souladu s čl. 7 odst. 1 písm. d)

2.           Při vývoji metodiky pro určování referenčních hodnot administrátor referenční hodnoty:

a)       zohlední takové faktory, jako je velikost a obvyklá likvidita trhu, transparentnost obchodování a pozice účastníků trhu, koncentrace trhu, dynamika trhu a reprezentativnost každého vzorku z hlediska ekonomické reality, kterou má daná referenční hodnota měřit;

b)      určí, co představuje aktivní trh pro účely této referenční hodnoty; a

c)       stanoví prioritu různých druhů vstupních údajů.

3.           Administrátor použije metodiky stanovování referenčních hodnot, které:

a)       jsou přesné a důsledné, stabilní a ověřitelné, včetně zpětného testování; a

b)      jsou odolné a spolehlivé a zajišťují, že referenční hodnotu lze vypočítat za nejrůznějších možných okolností.

4.           Administrátor musí mít zavedena jasná zveřejněná pravidla, jež stanoví okolnosti, za kterých kvantita nebo kvalita vstupních údajů nedosahuje standardů nezbytných pro to, aby bylo možno pomocí dané metodiky určit referenční hodnotu správně a spolehlivě, a jež stanoví, zda a jak bude referenční hodnota za takových okolností stanovena.

III. Požadavky na transparentnost k zajištění souladu s čl. 7 odst. 1 písm. e)

5.           Administrátor musí stanovit způsob konzultace pro případ změny metodiky. Administrátor zveřejní postupy a zdůvodnění každé navrhované podstatné změny ve své metodice, včetně vymezení toho, co představuje podstatnou změnu a data oznámení změny uživatelům. Tyto postupy musí:

a)       zajistit informování v předstihu, v jasně vymezené lhůtě, jež umožní analyzovat dopad navrhovaných změn a vyjádřit se k nim; a

b)      umožnit sdělování připomínek a reakci administrátora na tyto připomínky, jež budou po každé konzultaci zpřístupněny, s výjimkou případů, kdy je požadováno zachování důvěrnosti.

Oddíl D: Požadavky na kodex chování k zajištění souladu s článkem 9

1.           Kodex chování vypracovaný podle článku 9 obsahuje minimálně tyto prvky:

a)      požadavky nezbytné k zajištění toho, aby byly vstupní údaje poskytovány v souladu s články 7 a 8, kdo může administrátorovi dodávat vstupní údaje, a postupy pro ověření totožnosti dodavatele vstupních údajů a všech předkladatelů a oprávnění všech předkladatelů;

b)      postupy k zajištění toho, aby dodavatelé vstupních údajů poskytovali všechny důležité vstupní údaje; a

c)      systémy a kontrolní mechanismy, jež je povinen zavést dodavatel vstupních údajů, včetně:

– postupů pro předkládání vstupních údajů, včetně požadavků, aby jejich dodavatel určil, zda vstupními údaji jsou údaje o transakcích a zda vstupní údaje vyhovují požadavkům administrátora,

– postupů pro uplatňování volnosti rozhodování při poskytování vstupních údajů,

– požadavků na ověřování vstupních údajů před jejich poskytnutím administrátorovi,

– postupů pro vedení a uchovávání záznamů,

– požadavků na oznamování podezřelých vstupních údajů;

– požadavků ohledně řešení konfliktů.

2.           Administrátor zajistí, aby byl kodex chování v souladu s tímto nařízením.

Oddíl E: Požadavky týkající se řízení a kontroly dodavatelů vstupních údajů uplatňované vůči dodavatelům pod dohledem k zajištění souladu s článkem 11

1.           Dodavatel vstupních údajů pod dohledem má účinné systémy a kontrolní mechanismy, aby mohl zajistit integritu a spolehlivost všech vstupních údajů, které jsou poskytovány administrátorovi, včetně:

a)       kontroly toho, kdo může předávat administrátorovi vstupní údaje, a v případech, kdy je to přiměřené, i postupu pro schvalování fyzickou osobou nadřízenou předkladateli;

b)      náležité odborné přípravy pro předkladatele v rozsahu alespoň tohoto nařízení a [nařízení o zneužívání trhu];

c)       opatření k řešení konfliktů včetně případného fyzického oddělení zaměstnanců a zohlednění toho, jak odstranit motivaci k manipulaci s referenčními hodnotami vyplývající z politiky v oblasti odměňování;

d)      uchovávání záznamů o komunikaci v souvislosti s poskytováním vstupních údajů po náležitou dobu.

2.           V případech, kdy vstupními údaji nejsou údaje o transakcích, zavedou dodavatelé vstupních údajů pod dohledem postupy, jimiž se řídí při použití úsudku nebo při uplatnění volnosti rozhodování, a uchovávají záznamy obsahující zdůvodnění takového kroku, přičemž v přiměřeném rozsahu zohlední povahu dané referenční hodnoty a vstupních údajů.

Oddíl F: Požadavky týkající se prohlášení o referenční hodnotě k zajištění souladu s článkem 15

Prohlášení o referenční hodnotě musí minimálně obsahovat:

a)       vymezení všech klíčových pojmů souvisejících s referenční hodnotou;

b)      zdůvodnění přijetí dané metodiky a postupy pro přezkum a schvalování této metodiky;

c)       kritéria a postupy používané pro určování referenční hodnoty, včetně popisu vstupních údajů, stanovení priority různých druhů vstupních údajů, použití modelů nebo extrapolačních metod, a včetně postupů pro vyvážení složek indexu referenční hodnoty;

d)      kontrolní mechanismy a pravidla, jimiž se řídí administrátor nebo dodavatel vstupních údajů při uplatňování volnosti rozhodování nebo při použití úsudku, s cílem dosáhnout jednotnosti takového uplatňování volnosti rozhodování nebo použití úsudku;

e)       postupy, jimiž se řídí určování referenčních hodnot v obdobích vysoké zátěže nebo v obdobích, kdy zdroje údajů o transakcích mohou být nedostatečné, nepřesné nebo nespolehlivé, a možná omezení referenčních hodnot v takových obdobích; a

f)       postupy pro řešení chyb ve vstupních údajích nebo při určování referenčních hodnot včetně případů, kdy bude nezbytné přehodnotit stanovenou referenční hodnotu.

PŘÍLOHA II

Referenční hodnoty úrokových sazeb

1.           Tato příloha se vztahuje na referenční hodnoty mezibankovních úrokových sazeb.

2.           Vedle požadavků stanovených v příloze I nebo místo nich se uplatní níže uvedené požadavky.

Přesné a dostatečné údaje

3.           V případě referenčních hodnot mezibankovních úrokových sazeb, pro něž jsou vstupní údaje určovány odhadem nebo na základě nabídek, použijí se body 4 a 5.

4.           Údaji o transakcích pro účely čl. 7 odst. 1 písm. a) jsou:

a)      transakce dodavatele vstupních údajů, které odpovídají požadavkům na vstupní údaje uvedeným v kodexu chování, na:

– trhu nezajištěných mezibankovních vkladů;

– jiných trzích nezajištěných vkladů včetně depozitních certifikátů a obchodních cenných/komerčních papírů a

– jiných souvisejících trzích – jednodenní indexové swapy (Overnight Index Swap), repo obchody, měnové forwardy, úrokové futures a opce a operace centrální banky;

b)      poznámky dodavatele vstupních údajů k transakcím třetích stran při transakcích uvedených v bodě 4 písm. a).

5.           Nejsou-li k dispozici dostatečné údaje o transakcích stanovené v odstavci 1, lze v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) za účelem stanovení vstupních údajů použít nabídek třetích stran na týchž trzích dodavatelům údajů a úsudky odborníků. Vstupní údaje lze rovněž upravovat s cílem zajistit jejich reprezentativnost a soulad s mezibankovním trhem. Vstupní údaje uvedené v odstavci 1 lze upravovat zejména za uplatňování těchto kritérií:

a)      časový interval mezi dobou transakcí a dobou poskytnutí vstupních údajů a dopad událostí na trhu v době mezi transakcemi a poskytnutím vstupních údajů;

b)      interpolace nebo extrapolace údajů o transakcích; a

c)      úpravy z účelem zohlednění změn v úvěrovém hodnocení dodavatelů vstupních údajů a jiných účastníků trhu.

Transparentnost vstupních údajů

6.           Jsou-li vstupní údaje určovány odhadem, zveřejní administrátor tyto vstupní údaje po uplynutí tří měsíců od jejich poskytnutí, jinak se vstupní údaje zveřejní v souladu s článkem 16.

Funkce dohledu

7.           Ustanovení přílohy I oddílu A bodů 7, 8 a 9 se nepoužijí.

8.           Administrátor musí mít nezávislý výbor pro dohled. Dodavatelé vstupních údajů musí tvořit menšinu členů výboru pro dohled. Údaje o členství se zveřejní spolu s prohlášeními o střetu zájmů a s postupy volby nebo jmenování členů výboru pro dohled.

9.           Výbor pro dohled zasedá nejméně jednou za dva měsíce a neprodleně poté zveřejní transparentní zápis ze zasedání.

10.         Povinnosti orgánu pro dohled zahrnují:

a)      přezkum definice referenční hodnoty a metodiky pro její určování;

b)      dohled nad změnami metodiky pro určování referenční hodnoty a udělování povolení administrátorovi k provedení konzultací o takových změnách;

c)      dohled nad rámcem administrátora pro kontrolu a jeho kodexem chování a nad řízením a správou referenčních hodnot;

d)      přezkum a schvalování postupů pro ukončení platnosti referenčních hodnot včetně konzultací o tomto ukončení;

e)      dohled nad třetími stranami podílejícími se na poskytování referenčních hodnot, např. nad osobami pověřenými jejich výpočtem nebo šířením;

f)       posuzování vnitřních a externích auditů a přezkumů a sledování, jak jsou prováděna stanovená opatření;

g)      sledování vstupních údajů a jejich dodavatelů a činností administrátora při rozporování nebo ověřování poskytnutých vstupních údajů;

h)      ukládání případných sankcí za porušení kodexu chování; a

i)       podávání zpráv dotyčným příslušným orgánům o pochybeních dodavatelů vstupních údajů nebo administrátorů, o nichž se dozví, a o anomálních nebo podezřelých vstupních údajích.

Audity

11.         Ustanovení Přílohy I oddílu A bodů 15 a 16 se nepoužijí.

12.         Externí audit u administrátorů se provádí každé dva roky, první audit po šesti měsících od zavedení kodexu chování a následně každé dva roky. Výbor pro dohled může požádat o externí audit u společností dodávajících údaje, jestliže není spokojen s jakýmikoli z aspektů jejich chování.

Kodex chování

13.         Vedle požadavků stanovených v příloze I oddíle D kodex chování podrobně stanoví postup pro poskytování vstupních údajů včetně:

a)      využití údajů o mezibankovních transakcích a jiných údajů o transakcích, jiných relevantních a souvisejících trhů, jež mohou být využity k vypracování přesného posouzení trhu mezibankovního financování;

b)      požadavku na vedení přesných interních záznamů o všech transakcích na mezibankovním trhu a jiných relevantních trzích, spolu s požadavkem poskytovat tyto záznamy pravidelně či na požádání administrátorovi referenční hodnoty a jeho výboru pro dohled;

c)      postupy pro ověřování poskytnutých vstupních údajů před jejich zveřejněním a potvrzování dodaných údajů po zveřejnění;

d)      postupy v oblasti odborné přípravy předkladatelů, včetně toho, jaké vstupy je třeba zohlednit při určování dodávaných vstupních údajů a jak používat úsudky odborníků, a včetně regulační povinnosti;

e)      požadavek na odbornou přípravu obchodníků, kteří provádějí obchody s deriváty, na něž dotyčná referenční hodnota odkazuje, upřesnění jejich úlohy v procesu určování vstupních údajů a nepřijatelné kontakty s předkladateli; a

f)       požadavek, aby všichni dodavatelé vstupních údajů měli zavedeny postupy pro oznamování podezřelých vstupních údajů administrátorovi referenční hodnoty a výboru pro dohled za účelem jejich přezkumu.

Systémy a kontrolní mechanismy dodavatele vstupních údajů

14.         Vedle požadavků stanovených v příloze I oddíle E se vůči dodavatelům vstupních údajů uplatní níže uvedené požadavky.

15.         Každý předkladatel v rámci dodavatele vstupních údajů a jejich přímí vedoucí pracovníci stvrdí písemně, že si přečetli kodex chování a že ho budou dodržovat.

16.         Systémy a kontrolní mechanismy dodavatele vstupních údajů zahrnují:

a)      vymezení povinností v rámci každé společnosti včetně interních linií výkaznictví a odpovědnosti, včetně pozice předkladatelů a vedoucích pracovníků a jmen příslušných osob a náhradníků;

b)      interní postupy pro schvalování dodávaných vstupních údajů;

c)      kázeňské postupy pro případ pokusů o manipulaci se vstupními údaji nebo jakýchkoli nesrovnalostí v oblasti podávání zpráv a skutečné manipulace nebo pokusů o manipulaci ze strany subjektů, jež nejsou zapojeny do procesu dodávání údajů;

d)      účinné postupy zajišťující, aby nedocházelo ke střetům zájmů, a kontroly komunikace v rámci dodavatelů údajů i mezi dodavateli a jinými třetími stranami, tak aby nebyly nežádoucím způsobem ovlivňovány zvnějšku osoby odpovědné za předkládání sazeb. Předkladatelé musí svou činnost vykonávat v prostorách fyzicky oddělených od obchodníků s úrokovými deriváty;

e)      účinné postupy za účelem prevence nebo kontroly výměny informací mezi osobami podílejícími se na činnostech, existuje-li riziko střetu zájmů a pokud výměna takových informací může ovlivnit dodávané referenční údaje;

f)       pravidla pro předcházení nekalé spolupráci mezi dodavateli vstupních údajů a mezi dodavateli a administrátory referenčních hodnot;

g)      opatření za účelem prevence nebo omezení toho, aby mohl kdokoli nežádoucím způsobem ovlivňovat, jakým způsobem osoby podílející se na dodávání vstupních údajů vykonávají tyto činnosti;

h)      odstranění přímé vazby mezi odměňováním zaměstnanců podílejících se na dodávání vstupních údajů a odměňováním nebo příjmy osob, jež se podílejí na jiných činnostech, pokud v souvislosti s těmito činnostmi může vzniknout střet zájmů;

i)       kontrolní postupy za účelem zjištění reverzních transakcí provedených po poskytnutí vstupních údajů.

17.         Dodavatel vstupních údajů vede podrobné záznamy o:

a)      všech důležitých aspektech dodávaných vstupních údajů;

b)      postupech pro určování vstupních údajů a jejich schvalování;

c)      jménech předkladatelů a jejich odpovědnosti;

d)      veškeré komunikaci mezi předkladateli a jinými osobami včetně interních a externích obchodníků a makléřů v souvislosti s určováním nebo dodáváním vstupních údajů;

e)      interakcích mezi předkladateli a administrátorem nebo zástupci provádějícími výpočty;

f)       dotazech ohledně vstupních údajů a výsledcích těchto dotazů;

g)      citlivostních zprávách o obchodním portfoliu úrokových swapů a jiných obchodních portfoliích derivátů, jež mají význam pro stanovení mezibankovních úrokových sazeb v souvislosti se vstupními údaji; a

h)      nálezech vnitřních a externích auditů.

18.         Záznamy musí být vedeny způsobem, který umožňuje zpřístupnění uchovávaných informací pro budoucí potřebu, se zdokumentovanou auditní stopou.

19.         Funkce kontroly dodržování předpisů u dodavatele vstupních údajů pravidelně oznamuje svému vedení veškerá zjištění včetně reverzních transakcí.

20.         Vstupní údaje a postupy podléhají pravidelnému internímu přezkumu.

21.         Každé dva roky se provádí externí audit, jehož předmětem jsou vstupní údaje daného dodavatele a dodržování kodexu chování a tohoto nařízení; první audit se koná po šesti měsících od zavedení kodexu chování a následně každé dva roky.

PŘÍLOHA III

Komoditní referenční hodnoty

Tato příloha se vztahuje na „komoditní referenční hodnoty“, což jsou referenční hodnoty, u nichž je pro účely čl. 3 odst. 1 písm. c) podkladovým aktivem komodita ve smyslu stanoveném v čl. 2 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006[28].

Metodika

1.           Pro účely článků 8, 9 a 16 musí metodika a popis metodiky v prohlášení o referenční hodnotě obsahovat tyto prvky:

a)      všechna kritéria a postupy používané pro vytvoření referenční hodnoty včetně toho, jak administrátor používá vstupní údaje včetně konkrétních objemů, uzavřených a nahlášených transakcí, nabídek, poptávek a veškerých dalších informací o trhu při svém posuzování a/nebo v obdobích či časových úsecích, za něž posouzení provádí, dále včetně toho, proč je používána konkrétní referenční jednotka, jak administrátor takové vstupní údaje shromažďuje, pokyny pro kontrolu úsudků posuzovatelů a veškeré další informace, např. hypotézy, modely a/nebo extrapolace na základě shromážděných údajů, které jsou zvažovány při posuzování;

b)      její postupy a praktické kroky směřující ke sjednocování přístupů posuzovatelů při uplatňování úsudku;

c)      relativní význam, jaký se přisuzuje každému z kritérií používaných při výpočtu referenční hodnoty, zejména druh používaných údajů o trhu, a druh kritéria, na základě kterého jsou činěny úsudky, s cílem zajistit kvalitu a integritu výpočtů referenčních hodnot;

d)      kritéria pro stanovení minimálního množství údajů o transakcích požadovaného pro výpočet konkrétní referenční hodnoty. Pokud není takový práh stanoven, měly by být vysvětleny důvody, proč tak nebylo učiněno, včetně stanovení postupů pro případ, že by neexistovaly žádné údaje o transakcích;

e)      kritéria pro období, za něž je prováděno posouzení, pro případ, že předložené údaje nedosahují minima údajů o transakcích doporučovaného metodikou nebo potřebných kvalitativních standardů administrátora, včetně alternativních metod posuzování včetně teoretických modelů pro provádění odhadů;

f)       kritéria pro včasnost dodávaných vstupních údajů a způsoby takového dodávání vstupních údajů, až již elektronicky, telefonicky nebo jiným způsobem;

g)      kritéria a postupy pro období, za něž je prováděno posouzení, pro případ, že jeden nebo více dodavatelů údajů předkládá údaje o trhu, jež představují významný podíl na celkových vstupních údajích pro danou referenční hodnotu. Administrátor rovněž ve svých kritériích a postupech stanoví, co představuje významný podíl pro výpočet každé referenční hodnoty;

h)      kritéria, podle kterých lze údaje o transakcích vyloučit z výpočtu referenční hodnoty.

2.           Administrátor zveřejní:

a)      důvody, proč byla přijata konkrétní metodika, včetně technik úpravy cen a zdůvodnění, proč období nebo časový úsek, ve kterém jsou vstupní údaje přijímány, je spolehlivým ukazatelem cen na fyzickém trhu.

b)      postup pro interní přezkum a schvalování dané metodiky a četnost těchto přezkumů; a

c)      postup pro externí přezkum dané metodiky včetně postupů pro získání souhlasu trhu s touto metodikou prostřednictvím konzultací s uživateli o důležitých změnách postupů pro výpočet jimi používaných referenčních hodnot.

Změny v metodice

3.           V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. e) administrátor přijme a zveřejní pro uživatele explicitní postupy při návrhu podstatné změny své metodiky a odůvodnění této změny. Tyto postupy musí být v souladu s převažujícím cílem, tj. že administrátor musí zajistit trvalou integritu výpočtů svých referenčních hodnot a musí provádět změny v zájmu řádného fungování konkrétního trhu, jehož se takové změny týkají. Takové postupy zajistí:

a)      oznámení v předstihu, v jasně vymezené lhůtě, jež poskytne uživatelům dostatečnou možnost analyzovat dopad takových navrhovaných změn a vyjádřit se k nim s ohledem na hodnocení celkové situace provedené administrátorem;

b)      aby připomínky uživatelů a reakce administrátora na tyto připomínky byly vždy po uplynutí doby vymezené pro konzultace zpřístupněny všem uživatelům trhu, kromě případů, kdy autor připomínky požádal o zachování důvěrnosti.

4.           Administrátor pravidelně přezkoumává svou metodiku s cílem zajistit, že bude spolehlivým obrazem posuzovaného fyzického trhu, a zavede postup pro zohledňování názorů příslušných uživatelů.

Kvalita a integrita výpočtů referenční hodnoty

5.           V souladu s článkem 8 a 9 administrátor musí:

a)      stanovit kritéria definující fyzickou komoditu, která je předmětem konkrétní metodiky;

b)      upřednostnit vstupní údaje v tomto pořadí, pokud je to v souladu s metodikami administrátora:

1)      uzavřené a oznámené transakce;

2)      nabídky a poptávky;

3)      jiné informace.

Není-li dána přednost uzavřeným a oznámeným transakcím, musí být vysvětleny důvody, jak je vyžadováno v bodě 6 písm. b)

c)      používat dostatečná opatření umožňující využití údajů o trhu, jež jsou předkládány a zohledňovány ve výpočtech referenčních hodnot, které vycházejí ze zásady dobré víry, tj. že strany předkládající údaje o trhu provedly nebo hodlají provést transakce, jež povedou ke vzniku takových údajů o trhu, a že uzavřené transakce se uskutečnily za běžných tržních podmínek, přičemž zvláštní pozornost je nutno věnovat transakcím mezi spřízněnými subjekty;

d)      zavést a využívat postupy pro určování anomálních nebo podezřelých údajů o transakcích a uchovávat záznamy o rozhodnutích vyloučit určité údaje o transakcích z procesu výpočtů referenčních hodnot prováděných administrátorem;

e)      vést dodavatele vstupních údajů k tomu, aby poskytovali veškeré své údaje o trhu, jež splňují kritéria administrátora pro daný výpočet. Administrátoři musí usilovat, nakolik je to v jejich silách a nakolik je to přiměřené, o to, aby předkládané údaje byly reprezentativní pro transakce skutečně uzavírané dodavateli vstupních údajů; a

f)       využívat systém vhodných opatření s cílem zajistit, aby dodavatelé údajů dodržovali standardy kvality a integrity údajů o trhu stanovené administrátorem.

6.           Aniž je dotčeno řádné zveřejnění referenčních hodnot, administrátor při každém výpočtu pokud možno podá a zveřejní:

a)      stručné vysvětlení, jež uživatelům referenční hodnoty nebo příslušnému orgánu umožní pochopit, jak byl výpočet proveden, a jež bude uvádět minimálně velikost a likviditu posuzovaného fyzického trhu (jako např. počet a objem transakcí, jež tvoří základ předložených údajů), rozpětí objemu, průměrný objem, cenové rozpětí, průměrnou cenu a indikativní procentní podíl jednotlivých druhů údajů o trhu, jež byly zvažovány při výpočtu; toto vysvětlení musí uvádět pojmy odkazující na metodiku pro určování cen, např. „založeno na transakcích“, „založeno na maržových rozpětích“ nebo „interpolováno nebo extrapolováno“;

b)      stručné vysvětlení toho, v jaké míře a na základě čeho byl v určitém výpočtu použit úsudek, včetně vyloučení údajů, jež by jinak vyhovovaly požadavkům příslušné metodiky, stanovení cen na základě maržových rozpětí nebo na základě interpolace, extrapolace nebo důvod, proč byla udělena větší váha nabídkám nebo poptávkám než uzavřeným transakcím, pokud k něčemu takovému došlo.

Integrita procesu podávání zpráv

7.           V souladu s článkem 5 administrátor musí:

a)      stanovit kritéria vymezující, kdo mu může předkládat údaje o trhu;

b)      mít zavedeny postupy řízení kvality pro ověřování totožnosti dodavatele vstupních údajů a všech jeho zaměstnanců, kteří oznamují vstupní údaje, a ověřování toho, že tyto osoby mají povolení od dodavatele, že mohou jeho jménem oznamovat vstupní údaje;

c)      stanovit kritéria, jaká musí splňovat zaměstnanci dodavatele vstupních údajů, kteří smějí jeho jménem předkládat vstupní údaje administrátorovi; vést dodavatele vstupních údajů k tomu, aby předkládali údaje o transakcích získané od podpůrných útvarů, a pokud byly údaje o transakcích získány přímo od obchodníka, aby se snažili potvrzovat je z jiných zdrojů; a

d)      zavést opatření vnitřní kontroly a písemné postupy, které slouží k doložení komunikace mezi dodavateli vstupních údajů a posuzovateli, kteří se pokoušejí ovlivnit výpočet ve prospěch kterékoli obchodní pozice (ať již se jedná o dodavatele vstupních údajů, jeho zaměstnance nebo jakoukoli třetí stranu) či se pokoušejí přimět posuzovatele k porušení pravidel nebo pokynů administrátora, nebo které slouží k odhalování dodavatelů vstupních údajů, kteří zpravidla předkládají anomální nebo podezřelé údaje o transakcích. Tyto postupy musí zahrnovat ustanovení o zintenzivnění šetření administrátora v rámci společnosti dodavatele vstupních údajů. Kontrolní postupy musí zahrnovat křížové kontroly tržních ukazatelů za účelem ověření předkládaných informací.

Posuzovatelé

8.           V souladu s článkem 5 administrátor musí:

a)      přijmout a mít zavedena explicitní interní pravidla a pokyny pro výběr posuzovatelů, včetně minimální předepsané úrovně jejich odborné přípravy, praxe a dovedností, jakož i postup pro pravidelný přezkum jejich odborné způsobilosti;

b)      mít nastaveno plánování, jak zachovat kontinuitu a jak předávat funkci posuzovatele, s cílem zajistit, aby byly výpočty prováděny konzistentně a aby je prováděli zaměstnanci s náležitou úrovní odborných znalostí;

c)      zavést postupy vnitřní kontroly s cílem zajistit integritu a spolehlivost výpočtů. Tyto vnitřní kontroly a postupy musí minimálně stanovit průběžný dohled nad posuzovateli, aby bylo zajištěno řádné uplatňování metodiky.

Auditní stopy

9.           V souladu s článkem 5 musí mít administrátor zavedeny pravidla a postupy pro zdokumentování významných informací k určitému okamžiku, včetně:

a)      veškerých údajů o trhu;

b)      úsudků, jež činí posuzovatelé při dosahování každého výpočtu referenčních hodnot;

c)      toho, zda z výpočtu byla vyloučena nějaká konkrétní transakce, která jinak splňovala požadavky příslušné metodiky pro tento výpočet, a zdůvodnění, proč se tak stalo;

d)      totožnosti každého posuzovatele a všech dalších osob, jež předkládaly nebo jinak vytvářely informace uvedené v písmenech a), b) nebo c).

10.         V souladu s článkem 5 administrátor musí mít zavedena pravidla a postupy, jež zajistí, aby auditní stopa u příslušných informací byla uchovávána alespoň po dobu pěti let, a aby tak bylo možné zdokumentovat konstrukci jeho výpočtů.

Střety zájmů

11.         V souladu s článkem 5 politiky a postupy administrátora zaměřené na předcházení a řešení střetu zájmů musí:

a)      zajistit, aby výpočty referenčních hodnot nebyly ovlivňovány existencí nebo možností vzniku obchodních nebo osobních pracovních vztahů nebo zájmů mezi administrátorem nebo jeho spřízněnými subjekty, jejich zaměstnanci, zákazníky, jakýmikoli účastníky trhu nebo osobami s nimi spojenými;

b)      nedovolit, aby funkci administrátora mohly ohrozit osobní zájmy a pracovní styky zaměstnanců administrátora včetně vedlejších zaměstnání, cestování a přijímání zábavy, darů a pohostinnosti poskytovaných zákazníky administrátora nebo jinými účastníky komoditního trhu;

c)      s ohledem na zjištěné střety zájmů zajistit náležité oddělení funkcí v rámci struktury administrátora prostřednictvím dohledu, odměňování, přístupu k systémům a toků informací;

d)      chránit důvěrnost informací předkládaných administrátorovi nebo jím vytvářených, s výhradou povinností administrátora v oblasti zveřejňování informací;

e)      zakázat vedoucím pracovníkům administrátora, posuzovatelům a dalším zaměstnancům, aby přispívali k výpočtu referenčních hodnot účastí v nabídkách, poptávkách a obchodech, a to ani za vlastní osobu, ani jménem jiných účastníků trhu;

f)       účinně řešit zjištěné střety zájmů, jež mohou existovat mezi poskytováním referenčních hodnot dotyčným administrátorem (včetně všech zaměstnanců, kteří plní povinnosti při výpočtu referenční hodnoty nebo se na něm jinak podílejí) a jakýmikoli jinými obchodními činnostmi tohoto administrátora.

12.         Administrátor zajistí, aby v rámci jeho ostatních obchodních činností byly zavedeny postupy a mechanismy zaměřené na minimalizaci pravděpodobnosti toho, že v důsledku střetů zájmů dojde k ovlivnění integrity výpočtů referenčních hodnot.

13.         Administrátor zajistí, aby měl oddělené linie pro předávání zpráv mezi svými vedoucími pracovníky, posuzovateli a dalšími zaměstnanci a od vedoucích pracovníků k vrcholovému vedení administrátora a k jeho správní radě, s cílem zajistit:

a)      aby administrátor uspokojivě plnil požadavky tohoto nařízení; a

b)      aby byly jasně vymezeny povinnosti a aby tyto povinnosti nebyly ve vzájemném střetu nebo nevzbuzovaly dojem střetu zájmů.

14.         Jakmile se administrátor dozví o střetu zájmů vyplývajícím z vlastnictví administrátora, oznámí to uživatelům svých referenčních hodnot.

Stížnosti

15.         V souladu s článkem 5 administrátor musí mít zavedeny písemné postupy pro přijímání, šetření a uchovávání záznamů o stížnostech souvisejících s procesem výpočtů daného administrátora a musí tyto postupy zveřejnit. Takový mechanismus pro vyřizování stížností musí zajistit, že:

a)      administrátor bude mít zaveden mechanismus podrobně popsaný v pravidlech pro vyřizování písemných stížností, jehož prostřednictvím mohou jeho zákazníci podávat stížnosti ohledně toho, zda konkrétní výpočet referenční hodnoty je reprezentativní pro určení tržní hodnoty, a ohledně navrhovaných změn ve výpočtu referenčních hodnot, použití určité metodiky při určitém výpočtu referenční hodnoty a jiných rozhodnutí administrátora týkajících se procesů výpočtu referenčních hodnot;

b)      administrátor zajistí, aby jeho pravidla vyřizování písemných stížností zahrnovala mimo jiné i příslušný postup a cílový harmonogram;

c)      formální stížnosti vůči administrátorovi a jeho zaměstnancům prošetří tento administrátor řádně a včas;

d)      šetření se provádí nezávisle na zaměstnancích, kterých se může týkat předmět stížnosti;

e)      administrátor usiluje o rychlé vyřízení šetření;

f)       výsledek šetření sdělí administrátor písemně a v přiměřené lhůtě stěžovateli a všem ostatním zainteresovaným stranám;

g)      není-li stěžovatel spokojen s tím, jak byla stížnost příslušným administrátorem vyřízena, nebo s rozhodnutím administrátora v dané situaci, existuje možnost odvolání k nezávislé třetí straně jmenované administrátorem, a to nejpozději do šesti měsíců od podání původní stížnosti, a

h)      veškeré dokumenty týkající se stížnosti včetně dokumentů předložených stěžovatelem a vlastních záznamů administrátora se uchovávají nejméně po dobu pěti let.

16.         Spory týkající se určování každodenních cen, které nejsou formálními stížnostmi, řeší administrátor s odkazem na své standardní příslušné postupy. Dojde-li v důsledku stížnosti ke změně ceny, musí se o tom trh dozvědět co nejdříve.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

Název návrhu/podnětu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách

Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[29]

Vnitřní trh – finanční trhy

Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[30]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

Cíle

Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Posílit důvěru investorů, snížit rizika narušení trhu, snížit systémová rizika

Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifické cíle:

– snížit riziko manipulace s referenčními hodnotami

– zajistit správné používání podložených a reprezentativních referenčních hodnot

Příslušné aktivity ABM/ABB

Výše uvedené specifické cíle vyžadují dosažení těchto operačních cílů:

– omezit faktory motivující k manipulacím s referenčními hodnotami a možnosti takových manipulací

– minimalizovat volnost rozhodování – zajistit, aby referenční hodnoty vycházely z dostatečných a reprezentativních údajů

– zajistit robustní řízení a kontroly, které umožní podchycení rizika

– zvýšit transparentnost a zajistit, aby byly referenční hodnoty používány podle jejich vhodnosti

– zajistit účinný dohled

Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny

Návrh usiluje o:

– regulaci poskytování referenčních hodnot a poskytování vstupních údajů pro jejich výpočet

– zajištění toho, aby bylo při poskytování referenčních údajů uplatňováno náležité řízení a kontroly a aby se předcházelo střetům zájmů

– zajištění toho, aby byly metodiky pro určování referenčních hodnot a vstupní údaje, na jejichž základě jsou referenční hodnoty určovány, robustní a spolehlivé

– zajištění toho, aby činnosti přispívající k určování referenčních hodnot podléhaly náležitým kontrolám a aby se předcházelo střetům zájmů

– zajištění toho, aby byly referenční hodnoty poskytovány transparentním způsobem

– zajištění toho, aby v případech, kdy jsou referenční hodnoty používány jako reference při uzavírání finanční smlouvy se spotřebitelem, byla posuzována vhodnost

Ukazatele výsledků a dopadů

1. Snížit riziko manipulace s referenčními hodnotami

– počet případů, v nichž je v souvislosti s referenčními hodnotami porušeno nařízení o zneužívání trhu

– počet uložených sankcí a pokut

– počet kontrol na místě

– počet opatření dohledu

2. Zajistit správné používání podložených a reprezentativních referenčních hodnot

– počet případů porušení nařízení

– počet uložených sankcí a pokut

– počet kontrol na místě

– počet opatření dohledu

– počet občanskoprávních žalob podaných uživateli referenčních hodnot proti administrátorovi a dodavatelům vstupních údajů v souvislosti s nedodržením tohoto nařízení

– počet stížností od uživatelů referenčních hodnot, jež obdrží Komise

Odůvodnění návrhu/podnětu

Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

V důsledku uplatňování tohoto nařízení v členských státech:

– se sníží riziko manipulace s referenčními hodnotami,

– bude zajištěno používání robustních a vhodných referenčních hodnot

Přidaná hodnota ze zapojení EU

Vzhledem k jejich využívání a poskytování mají referenční hodnoty přeshraniční povahu. Nebude-li existovat právní rámec platný pro celou Unii, jednotlivá opatření členských států budou neúčinná, protože členské státy nemají žádnou povinnost ani motivaci vzájemně spolupracovat, a tato skutečnost, že vzájemně nespolupracují, otevírá možnost regulatorní arbitráži. Zapojení EU umožňuje konzistentní a koordinovanou reakci, jež minimalizuje nedostatky, k nimž by docházelo v důsledku rozdílných přístupů, a možnosti regulatorní arbitráže, jež by jinak vznikaly.

Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Referenční hodnoty se podobají ratingům v tom, že oboje představují referenční body pro investice nebo při uzavírání finančních smluv. V obou případech finanční krize ukázala, jak pochyby o jejich integritě a přesnosti mohou narušovat trhy a způsobovat škody reálné ekonomice i investorům. Tento návrh navazuje na zkušenosti s regulací ratingových agentur, zejména pokud jde o nejúčinnější a nejefektivnější struktury regulace a dohledu a požadavky týkající se řízení.

Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Tento návrh má významné synergie s návrhem nařízení o zneužívání trhu (MAR) v čl. 2 odst. 3 písm. d) a čl. 8 odst. 1 písm. d) a s návrhem směrnice o trestněprávním postihu za zneužívání trhu (CSMAD), jež jasně stanoví, že jakákoliv manipulace s referenčními hodnotami je jednoznačně protiprávní a podléhá správním sankcím nebo trestněprávnímu postihu. Rovněž nařízení o integritě a transparentnosti trhu s energií (REMIT) stanoví, že manipulace s referenčními hodnotami používanými pro velkoobchodní energetické produkty je protiprávní. Tyto nástroje se proto zaměřují na chování jednotlivců v souvislosti s manipulací s referenčními hodnotami, avšak tento návrh se zaměřuje na nedostatky v rámci určování referenčních hodnot, jež umožňují s těmito hodnotami manipulovat.

Směrnice o trzích finančních nástrojů a prováděcí nařízení k této směrnici, směrnice o prospektu a její prováděcí nařízení a směrnice o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů – všechny tyto předpisy regulují použití a transparentnost referenčních hodnot, a tedy doplňují opatření obsažená v tomto návrhu.

Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

Finanční dopad od RRRR do RRRR

X Časově neomezený návrh/podnět

Předpokládaný způsob řízení[31]

X Přímé centralizované řízení Komisí

X Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

výkonným agenturám

X subjektům zřízeným Společenstvími[32]

vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky”.

Poznámky

Kombinace centralizovaného přímého řízení (GŘ MARKT) a centralizovaného nepřímého řízení ze strany subjektu pověřeného úkoly plnění rozpočtu vytvořeného ES (ESMA)

SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Článek 81 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy stanoví, že každé tři roky od skutečného zahájení činnosti musí být vyhodnoceny zkušenosti získané z fungování tohoto orgánu. Podle článku 35 nařízení bude zpráva o uplatňování tohoto nařízení vypracována do 1. ledna 2019.

Systém řízení a kontroly

Zjištěná rizika

V rámci návrhu reformy systému finančního dohledu v EU byl vypracován průvodní dokument – posouzení dopadů k návrhům nařízení o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA).

Tento návrh počítá s potřebou dodatečných zdrojů pro orgán ESMA s cílem umožnit mu výkon jeho pravomocí a zejména jeho úlohu při:

– účasti v kolegiích orgánů dohledu nad referenčními hodnotami s kritickým významem a stanovení mediačního mechanismu, včetně závazné mediace týkající se důležitých témat stanovených v tomto nařízení, který bude příslušným orgánům v případě jakékoli neshody ohledně tohoto nařízení usnadňovat nalezení společného postoje,

– koordinaci sjednávání podmínek spolupráce s třetími zeměmi a výměny informací získaných od orgánů třetích zemí mezi příslušnými orgány,

– přípravě pokynů přispívajících ke sbližování a meziodvětvovému sjednocování sankčních režimů pro případ porušení tohoto nařízení,

– vedení seznamu administrátorů registrovaných v souladu s tímto nařízením a společností ze třetích zemí poskytujících referenční hodnoty používané v Unii,

– přijímání oznámení o používání referenční hodnoty ve finančním nástroji nebo finanční smlouvě v rámci Unie, vedení evidence a zajištění informovanosti administrátorů o tomto používání.

Bez nezbytných zdrojů nemůže být včasné a efektivní plnění úlohy tohoto orgánu zajištěno.

Předpokládané metody kontroly

Pokud jde o úlohu ESMA podle tohoto návrhu, použijí se systémy řízení a kontroly stanovené v nařízení o ESMA.

O konečném souboru ukazatelů pro posouzení výkonnosti ESMA rozhodne Komise v době provedení prvního hodnocení, jež toto nařízení vyžaduje. Pro konečné hodnocení budou stejně důležité kvantitativní ukazatele i kvalitativní důkazy získané během konzultací. Hodnocení bude opětovně prováděno každé tři roky.

Náklady na kontroly a jejich přínos a pravděpodobná míra nesouladu s tímto nařízením

Odhad nákladů je uveden v oddíle 3. Hlavní přínos spočívá v:

– snížení rizika manipulace, a tudíž posílení stability trhu a obnovení důvěry ve finanční trhy;

– zvýšení spolehlivosti referenčních údajů, a tím k lepšímu zajištění rovných podmínek, zvýšení integrity a efektivity finančních trhů,

– zajištění správného používání robustních a reprezentativních referenčních hodnot, a tedy zvýšené ochraně spotřebitelů a investorů.

Z toho vyplývá, že by tento návrh přispěl k posílení rovných podmínek na trzích a zajistil by ochranu spotřebitelů a investorů. Takový přínos je obtížné kvantifikovat. Avšak vzhledem ke globálnímu významu robustních a spolehlivých referenčních hodnot z hlediska zachování stability trhu a obnovení důvěry v trhy je tento přínos v porovnání s náklady podstatný.

Odhaduje se, že míra nesouladu s tímto nařízením bude nízká, protože tato iniciativa navrhuje jasná a vynutitelná pravidla spolu s motivací k zajištění jejího dodržování.

Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládané preventivní a ochranná opatření.

V zájmu boje proti podvodům, korupci a ostatním protiprávním činnostem se na orgán ESMA bez omezení vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Orgán pro cenné papíry a trhy přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně přijme příslušná pro všechny své zaměstnance.

Rozhodnutí o financování a na ně navazující dohody a prováděcí nástroje musí obsahovat ustanovení o tom, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět šetření na místě u příjemců finančních prostředků poskytovaných orgánem pro cenné papíry a trhy a u zaměstnanců odpovědných za jejich přidělování.

ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [název] || RP || zemí ESVO[33] || kandidátských zemí[34] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. a) finančního nařízení

|| 12.03.04 Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) || RP || ANO || ANO || NE || NE

Tato legislativní iniciativa bude mít následující dopady na výdaje:

a) GŘ MARKT na přípravu aktů v přenesené pravomoci a na hodnocení, sledování provádění a případný přezkum iniciativy:

Jeden zaměstnanec třídy AD (na plný úvazek) a související náklady; odhadované roční náklady ve výši 0,142 milionu EUR v každém roce.

b) ESMA

i) náklady na lidské zdroje: dva dočasní zaměstnanci na účast a mediaci v kolegiích orgánů dohledu nad referenčními hodnotami s kritickým významem, poskytování odborného poradenství Komisi v souvislosti s prováděním tohoto nařízení, koordinaci sjednávání podmínek spolupráce s třetími zeměmi, přípravu pokynů přispívajících ke sbližování a meziodvětvovému sjednocování sankčních režimů a vedení evidence oznámení o používání referenčních hodnot a seznamu registrovaných administrátorů referenčních hodnot.

Celkové roční náklady na tyto dva dočasné zaměstnance by činily 0,326 milionu EUR, na což by přispívala Komise 40 % (0,130 milionu EUR) a členské státy 60 % (0,196 milionu EUR) ročně.

S možností snížení počtu zaměstnanců přidělených orgánu ESMA v budoucnu (po roce 2020) se nepočítá, neboť není pravděpodobné, že by se počet referenčních hodnot, včetně referenčních hodnot s kritickým významem v budoucnu snižoval, ale spíše poroste, a orgán ESMA se i nadále bude muset účastnit a hrát roli prostředníka v kolegiích orgánů dohledu nad referenčními hodnotami s kritickým významem a vykonávat jiné příslušné úkoly stanovené výše.

ii) provozní náklady a náklady na infrastrukturu: předpokládají se rovněž počáteční výdaje ve výši 0,25 milionu EUR na pokrytí nákladů orgánu ESMA v roce 2015, na což by přispěla Komise 40 % (0,1 milionu EUR) a členské státy 60 % (0,15 milionu EUR). Tyto výdaje se týkají hlavně IT systémů pro orgán ESMA za účelem plnění požadavků:

– vedení seznamu administrátorů registrovaných v souladu s tímto nařízením a společností ze třetích zemí poskytujících referenční hodnoty používané v Unii,

– přijímání oznámení o používání referenční hodnoty ve finančním nástroji nebo finanční smlouvě v rámci Unie, vedení evidence a zajištění informovanosti administrátorů o tomto používání.

Orgán ESMA rovněž bude muset do 1. ledna 2018 vypracovat zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Celkové náklady ve výši 0,3 milionu EUR v roce 2017, na což by přispěla Komise 40 % (0,12 milionu EUR) a členské státy 60 % (0,18 milionu EUR).

Odhadovaný dopad na výdaje

Nové úkoly budou plněny s využitím lidských zdrojů, které jsou k dispozici v rámci každoročního přidělování rozpočtových prostředků, s ohledem na rozpočtová omezení, jež se vztahují na všechny subjekty EU, a v souladu s finančním plánováním pro agentury. Zdroje, které agentura na tyto nové úkoly potřebuje a jež jsou uvedeny v tomto finančním výkazu, budou zejména v souladu a slučitelné s plánováním lidských a finančních zdrojů pro orgán ESMA, jež stanoví nedávno zveřejněné sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Programování lidských a finančních zdrojů pro decentralizované agentury na období 2014–2020 (COM(2013)0519).

Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || Číslo 1A || Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

GŘ: MARKT || || || Rok 2015[35] || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || ||

12.03.04 – Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) || Závazky || (1) || 0,240 || 0,130 || 0,250 || 0,130 || 0,130 || 0,130 || 1,010

Platby || (2) || 0,240 || 0,130 || 0,250 || 0,130 || 0,130 || 0,130 || 1,010

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[36] || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || 12.03.04 || (3) || || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

CELKEM prostředky pro GŘ MARKT || Závazky || =1+1a +3 || 0,240 || 0,130 || 0,250 || 0,130 || 0,130 || 0,130 || 1,010

Platby || =2+2a +3 || 0,240 || 0,130 || 0,250 || 0,135 || 0,130 || 0,130 || 1,010

Ÿ CELKEM operační prostředky || Závazky || (4) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 ||

Platby || (5) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 ||

Ÿ CELKEM prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy || (6) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 ||

CELKEM prostředky z OKRUHU číslo 1A víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 0,240 || 0,130 || 0,250 || 0,130 || 0,130 || 0,130 || 1,010

Platby || =5+ 6 || 0,240 || 0,130 || 0,250 || 0,130 || 0,130 || 0,130 || 1,010

 

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

GŘ: MARKT || ||

Ÿ Lidské zdroje (GŘ MARKT) || 0,132 || 0,132 || 0,132 || 0,132 || 0,132 || 0,132 || 0,792

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,010 || 0,010 || 0,010 || 0,010 || 0,010 || 0,010 || 0,060

GŘ MARKT CELKEM || Prostředky || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,852

CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,852

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 0,382 || 0,272 || 0,392 || 0,272 || 0,272 || 0,272 || 1,862

Platby || 0,382 || 0,272 || 0,392 || 0,272 || 0,272 || 0,272 || 1,862

Odhadovaný dopad na operační prostředky

¨         Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

X         Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Značná část operačních prostředků Komise by souvisela se zvýšením financování orgánu ESMA vyplývajícím z požadavků podle tohoto nařízení. Orgán ESMA bude zejména požadovat dva další zaměstnance (dočasné zaměstnance) s celkovými náklady 0,326 milionu EUR ročně, kteří by byli spolufinancováni Komisí (0,130 milionu EUR) a členskými státy (0,196 milionu EUR). Budou provádět tyto činnosti:

– účast a mediace v kolegiích orgánů dohledu nad referenčními hodnotami,

– poskytování odborného poradenství Komisi v souvislosti s prováděním tohoto nařízení,

– koordinace sjednávání podmínek spolupráce s třetími zeměmi,

– příprava pokynů přispívajících ke sbližování a meziodvětvovému sjednocování sankčních režimů,

– vedení evidence oznámení o používání referenčních hodnot a seznamu registrovaných administrátorů referenčních hodnot.

Předpokládají se rovněž počáteční provozní výdaje ve výši 0,25 milionu EUR na pokrytí nákladů orgánu ESMA, na což by přispěla Komise 40 % (0,1 milionu EUR) a členské státy 60 % (0,15 milionu EUR). Tyto výdaje se týkají zejména IT systémů pro orgán ESMA za účelem plnění požadavků:

– vedení seznamu administrátorů registrovaných v souladu s tímto nařízením a společností ze třetích zemí poskytujících referenční hodnoty používané v Unii,

– přijímání oznámení o používání referenční hodnoty ve finančním nástroji nebo finanční smlouvě v rámci Unie a vedení evidence.

Tato iniciativa rovněž vyžaduje zvýšení financování orgánu ESMA v roce 2017 na pokrytí nákladů na vypracování zprávy o uplatňování tohoto nařízení do 1. ledna 2018. Celkové náklady na vypracování této zprávy by činily 0,3 milionu EUR (jež by měly být přiděleny a převedeny orgánu ESMA v roce 2017), na což by Komise přispěla 40 % (0,12 milionu EUR) a členské státy 60 % (0,18 milionu EUR) v roce 2017.

Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

Shrnutí

¨         Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

X         Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok 2015[37] || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,852

Lidské zdroje || 0,132 || 0,132 || 0,132 || 0,132 || 0,132 || 0,132 || 0,792

Ostatní správní výdaje || 0,010 || 0,010 || 0,010 || 0,010 || 0,010 || 0,010 || 0,060

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,852

CELKEM || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,142 || 0,852

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Předpoklady:

– jeden úředník třídy AD pracující v rámci této iniciativy na plný pracovní úvazek v GŘ MARKT (průměrné náklady ve výši 132 000 EUR ročně),

– průměrné roční náklady na platy zaměstnanců vycházejí z pokynů GŘ BUDG,

– předpokládané náklady na služební cesty činí 10 000 EUR ročně, výše byla odhadnuta na základě návrhu rozpočtu na rok 2012 pro služební cesty na daný počet zaměstnanců.

Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

¨         Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

X         Návrh/podnět vyžaduje jednoho úředníka Komise ve třídě AD v ústředí Komise (GŘ MARKT), jak je vysvětleno dále. MARKT je dotčená oblast politiky, resp. dotčená hlava rozpočtu. Tento jeden úředník Komise ve třídě AD bude financován přeobsazením,

Popis úkolů: přijetí aktů v přenesené pravomoci přesněji vymezujících právní předpisy, včetně projednávaných aktů v přenesené pravomoci přesněji vymezujících odvětví, v nichž se používají referenční hodnoty, s ohledem na vývoj na trzích a na technologický rozvoj. Vymezení referenčních hodnot s kritickým přeshraničním významem a přesnější vymezení podmínek pro tyto hodnoty.

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

|| Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

|| Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || ||

|| Ÿ Externí pracovníci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[38]

XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z „celkového rámce”) || || || || || ||

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || ||

XX 01 04 yy[39] || – v ústředí || || || || || ||

– při delegacích || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu) || || || || || ||

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || ||

CELKEM || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

X         Návrh/podnět je v souladu s novým víceletým finančním rámcem.

¨         Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

Nepoužije se

¨         Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[40].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

Nepoužije se

Příspěvky třetích stran

¨         Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

X         Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || Členské státy || Členské státy || Členské státy || Členské státy || Členské státy || Členské státy || Členské státy

Spolufinancované prostředky CELKEM || 0,361 || 0,196 || 0,376 || 0,196 || 0,196 || 0,196 || 1,521

Příspěvky třetích stran pro rok 2015 odkazují na spolufinancování orgánu ESMA členskými státy. Financované náklady se týkají zejména následujícího:

a) personální náklady: členské státy přispějí z 60 % na financování dvou dočasných zaměstnanců požadovaných pro provádění požadavků podle tohoto nařízení v sídle orgánu ESMA. Z toho by vyplýval příspěvek členských států ve výši 0,196 milionu EUR ročně;

b) počáteční provozní výdaje: členské státy by dále musely přispět z 60 % (tj. celkem 0,15 milionu EUR) na počáteční provozní výdaje orgánu ESMA v roce 2015 ve výši 0,25 milionu EUR. Tyto výdaje se týkají zejména IT systémů pro účely plnění požadavků podle tohoto nařízení;

c) zpráva o uplatňování: členské státy musí také přispět na financování zprávy o uplatňování tohoto nařízení, kterou má vypracovat orgán ESMA do 1. ledna 2018. Celkové náklady na vypracování zprávy se odhadují na 0,3 milionu EUR[41], na což členské státy v roce 2017 přispějí 60 % (0,18 milionu EUR).

Odhadovaný dopad na příjmy

X         Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

¨         Návrh/podnět má tento finanční dopad:

PŘÍLOHA legislativního finančního výkazu k návrhu nařízení o referenčních hodnotách k otázce odhadovaných nákladů Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) podle požadavků tohoto návrhu

Náklady spojené s plněním úkolů Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) byly odhadnuty podle tří kategorií nákladů: personální náklady, náklady na infrastrukturu a provozní náklady, v souladu s klasifikací nákladů v návrhu souhrnného rozpočtu orgánu ESMA.

a) Personální náklady: potřeba zvýšeného počtu pracovníků vychází z nových povinností orgánu ESMA vyplývajících z tohoto nařízení. Tyto povinnosti se týkají účasti orgánu ESMA a jeho mediace v kolegiích orgánů dohledu nad referenčními hodnotami s kritickým významem; dále pak poskytování odborného poradenství Komisi v souvislosti s prováděním tohoto nařízení, koordinace sjednávání podmínek spolupráce s třetími zeměmi, přípravy pokynů přispívajících ke sbližování a meziodvětvovému sjednocování sankčních režimů a vedení evidence oznámení o používání referenčních hodnot a seznamu registrovaných administrátorů referenčních hodnot.

Podle současných odhadů vycházejících z vlastních odhadů Komise a odhadů orgánu ESMA budou tyto činnosti vyžadovat dva dočasné zaměstnance. Do tohoto počtu nejsou započítáni pracovníci, kteří se v rámci orgánu ESMA problematikou referenčních hodnot v současnosti již zabývají. Odhadované další personální náklady pro orgán ESMA činí 0,326 milionu EUR ročně, na což přispěje Komise 40 % (0,130 milionu EUR) a členské státy 60 % (0,196 milionu EUR) ročně.

b) Provozní náklady a náklady na infrastrukturu: předpokládají se rovněž počáteční provozní výdaje ve výši 0,25 milionu EUR na pokrytí nákladů orgánu ESMA, na což by v roce 2015 přispěla Komise 40 % (0,1 milionu EUR) a členské státy 60 % (0,15 milionu EUR). Tyto výdaje se týkají hlavně IT systémů pro orgán ESMA za účelem plnění požadavků:

– vedení seznamu administrátorů registrovaných v souladu s tímto nařízením a společností ze třetích zemí poskytujících referenční hodnoty používané v Unii,

– přijímání oznámení o používání referenční hodnoty ve finančním nástroji nebo finanční smlouvě v rámci Unie, vedení evidence a zajištění informovanosti administrátorů o tomto používání.

Tato iniciativa rovněž vyžaduje zvýšení finančních prostředků pro orgán ESMA v roce 2017 o 0,3 milionu EUR na pokrytí nákladů v souvislosti s vypracováním zprávy o uplatňování tohoto nařízení do 1. ledna 2018. Celkové náklady na vypracování této zprávy se odhadují na 0,3 milionu EUR (tato částka má být přidělena a vyplacena v roce 2017), přičemž Komise by přispěla 40 % (0,12 milionu EUR) a členské státy 60 % (0,18 milionu EUR). Výše těchto nákladů byla odhadnuta na základě průměrných nákladů na vypracování obdobných zpráv GŘ MARKT a upravena s ohledem na inflaci.

Návrh NEMÁ finanční dopady na příjmy Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA).

Podrobný rozpis odhadovaných personálních nákladů podle různých kategorií je uveden v tabulce 1 dále.

Další předpoklady:

– na základě rozčlenění ekvivalentů plných pracovních úvazků v návrhu rozpočtu na rok 2012 se počítá s tím, že další dvě tato pracovní místa ekvivalentní plnému úvazku budou připadat na dva dočasné zaměstnance s celkovými náklady 0,326 milionu EUR ročně, jež bude spolufinancovat Komise (0,130 milionu EUR) a členské státy (0,196 milionu EUR) ročně,

– průměrné roční mzdové náklady podle různých kategorií zaměstnanců vycházejí z pokynů GŘ BUDG a činí 132 000 EUR ročně,

– mzdový koeficient pro Paříž činí 1,161,

– předpokládané náklady na služební cesty činí 10 000 EUR, přičemž odhad vychází z návrhu rozpočtu na rok 2012 pro služební cesty na daný počet zaměstnanců,

– předpokládané náklady související s náborem (cestovné, hotel, lékařská prohlídka, příspěvky na zařízení a jiné příspěvky, náklady na stěhování atd.) činí 12 700 EUR, přičemž odhad vychází z návrhu rozpočtu na rok 2012 pro nábor na daný počet nových zaměstnanců.

PERSONÁLNÍ NÁKLADY ESMA || || || || v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) || ||

Druh nákladu || Počet || Průměrné náklady || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

Hlava 1 Náklady na zaměstnance || || || || || || || || ||

z toho dočasní zaměstnanci || 2 || 0,153 || 0,306 || 0,306 || 0,306 || 0,306 || 0,306 || 0,306 || 1,836

|| || || || || || || || ||

Výdaje spojené s náborem || || 0,025 || || || || || || 0,025

|| || || || || || || || ||

Výdaje na služební cesty || || || 0,020 || 0,0200 || 0,020 || 0,020 || 0,020 || 0,020 || 0,120

|| || || || || || || || ||

Hlava 1 celkem: Náklady na zaměstnance || || 0,351 || 0,326 || 0,326 || 0,326 || 0,326 || 0,326 || 1,981

|| || || || || || || || ||

z toho příspěvek Společenství (40 %) || || 0,140 || 0,130 || 0,130 || 0,130 || 0,130 || 0,130 || 0,790

z toho příspěvek členských států (60 %) || || 0,211 || 0,196 || 0,196 || 0,196 || 0,196 || 0,196 || 1,191

[1]               KOM(2011) 651 v konečném znění – 2011/0295 (COD), http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0651:FIN:CS:PDF.

[2]               V Bruselu dne 20. října 2011, KOM(2011) 654 v konečném znění – 2011/0297 (COD), http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0654:FIN:CS:PDF.

[3]               Nařízení REMIT: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2011:326:0001:01:CS:HTML.

[4]               Směrnice MIFID, čl. 40 odst. 1: http://ec.europa.eu/internal_market/securities/isd/MIFID_en.htm.

[5]               Nařízení, kterým se provádí směrnice MIFID, čl. 37 odst. 1 písm. b): http://ec.europa.eu/internal_market/securities/isd/MIFID2_en.htm.

[6]               http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0652:FIN:CS:PDF.

[7]               Směrnice 2003/71/ES a nařízení (ES) č. 809/2004, příloha XII, bod 4.2.2.

[8]               Směrnice o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (2009/65/ES), článek 53.

[9]               http://www.esma.europa.eu/consultation/Consultation-Principles-Benchmarks-Setting-Processes-EU.

[10]             http://www.esma.europa.eu/system/files/2013-150.pdf.

[11]             [ xxx]

[12]             Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

[13]             Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64.

[14]             Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.

[15]             Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1.                               

[16]             Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[17]             Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[18]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[19]             Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55.

[20]             Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94.

[21]             Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338.

[22]             Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1.

[23]             Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.

[24]             Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1.

[25]             Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

[26]             Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66.

[27]             Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1.

[28]             Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1.

[29]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[30]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[31]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[32]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[33]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[34]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[35]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[36]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[37]            

[38]             SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

[39]             Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

[40]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[41]             Výše těchto nákladů byla odhadnuta na základě průměrných nákladů na vypracování obdobných zpráv GŘ MARKT a upravena s ohledem na inflaci.