EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52013PC0312
Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL establishing the Copernicus Programme and repealing Regulation (EU) No 911/2010
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zřízení programu Copernicus a o zrušení nařízení (EU) č. 911/2010
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zřízení programu Copernicus a o zrušení nařízení (EU) č. 911/2010
/* COM/2013/0312 final - 2013/0164 (COD) */
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zřízení programu Copernicus a o zrušení nařízení (EU) č. 911/2010 /* COM/2013/0312 final - 2013/0164 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Copernicus je nový název Evropského programu
pozorování Země, GMES (Globální monitoring životního prostředí
a bezpečnosti). Copernicus, resp. jeho předchůdce byl
zřízen jako program EU nařízením o GMES (EU) č. 911/2010.
Zahrnuje všechny činnosti pro zajištění nepřetržitého
poskytování přesných a spolehlivých údajů a informací o
otázkách životního prostředí a bezpečnosti uživatelům
v EU a jejích členských státech odpovědným za tvorbu
politik, jejich provádění a monitorování. Cílem programu Copernicus
je umožnit Evropě trvalý, nezávislý a spolehlivý přístup
k údajům a informacím získaným pozorováním. Cílem investic EU je
odstranit nedostatky při pozorování, zpřístupnit stávající
prostředky a rozvíjet provozní služby. Copernicus je rozdělen do šesti
služeb: monitorování mořského a pozemního prostředí, atmosféry
a změny klimatu, jakož podpora v oblasti krizového řízení
a bezpečnosti. Copernicus využívá údajů z družic a in-situ
čidel, jako jsou bóje, balóny nebo vzdušné senzory, k poskytování včasných
a spolehlivých informací s přidanou hodnotou a předpovědí
pro potřeby například zemědělství a rybolovu,
využívání půdy a územního plánování, boje proti lesním požárům,
reakce na katastrofy, námořní dopravy nebo sledování znečištění
ovzduší. Copernicus také přispívá
k hospodářské stabilitě a růstu tím, že podporuje
komerční využití (tzv. navazující služby) v mnoha různých
odvětvích prostřednictvím plného a otevřeného přístupu
k produktům založeným na údajích a informacích získaných pozorováním
v rámci tohoto programu. Je jedním z programů strategie Evropa 2020 pro
inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a byl s
ohledem na svůj přínos pro širokou škálu politik Unie zahrnut do
iniciativy v oblasti průmyslové politiky v rámci strategie Evropa 2020. Vzhledem ke vznikajícím nákladům není
možné, aby se jednotlivé členské státy optimálně vyrovnaly s
financováním provozu a obnovy vesmírné infrastruktury vyvíjené s využitím
unijních a mezivládních finančních prostředků EU. V oblasti
pozorování z vesmíru pro provozní meteorologii spojily evropské státy své
zdroje k vývoji a využívání meteorologických družic v rámci Evropské
organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT). Evropské státy
rovněž vyvinuly předváděcí environmentální družice buď za
pomoci Evropské kosmické agentury (ESA), nebo vnitrostátních kosmických
agentur. Nemohly však najít způsob, jak spolupracovat, pokud jde o
financování udržitelných operačních programů v oblasti monitorování
životního prostředí. Potřeba, aby tato pozorování pokračovala,
se postupně stává naléhavou, s ohledem na rostoucí politický
tlak na veřejné orgány, aby přijímaly kvalifikovaná rozhodnutí
v oblasti životního prostředí, bezpečnosti a změny
klimatu a na nutnost respektovat mezinárodní dohody. U služeb s celoevropskou a celosvětovou
působností nemohou členské státy uspokojivě dosáhnout cílů
navrhovaného opatření, jelikož informace z jednotlivých
členských států je nutno sdružovat na evropské úrovni.
Poskytování ostatních služeb (např. nouzových map nebo tematických map
monitorování země s omezenějším zeměpisným rozsahem) lze
lépe dosáhnout na úrovni EU ze dvou důvodů. Zaprvé, provázanější
a centralizovanější správa vstupních údajů z vesmírných a in-situ
čidel umožní úspory z rozsahu. Zadruhé, koordinované poskytování služeb
monitorování Země na úrovni členských států umožňuje
zamezit zdvojení činností a pomáhá při monitorování
provádění právních předpisů EU v oblasti životního
prostředí na základě transparentních a objektivních kritérií.
Pouze srovnatelné informace získané na úrovni členských států
umožní zajistit efektivní provádění právních předpisů
v oblasti životního prostředí, které v mnohých případech
řeší skutečně přeshraniční, a tudíž mezinárodní
problémy. Kromě toho opatření na evropské
úrovni umožní úspory z rozsahu, což povede k lepšímu využívání
veřejných prostředků. Opatření na úrovni EU mají proto
jasnou přidanou hodnotu. Celkové finanční prostředky
přidělené na rozvoj programu od jeho počátku z
rozpočtu EU a ESA přesáhly 3,2 miliardy EUR. Velká část
rozpočtu GMES byla věnována na vývoj pozorovacích družic:
Sentinelů. Toho bylo dosaženo prostřednictvím příspěvku
Komise ve výši 738 milionů EUR do programu vesmírné složky GMES
agentury ESA. Do konce roku 2013 je Copernicus financován
v rámci tématu „Vesmír“ 7. rámcového programu (RP) a programu GMES
a jeho počátečních provozních činností. Na období od roku
2014 je však nutné přijmout nové nařízení, neboť Copernicus bude
připraven vstoupit do fáze provádění. V souladu s cíli
sdělení „Agenda pro zjednodušení VFR na období 2014–2020“[1] toto nové nařízení lépe
vymezí řízení programu, a zejména úlohu Komise, cíle programu
a ukazatele, díky kterým bude možné efektivně sledovat jeho
provádění a zajistit plynulý přechod od současných
činností. Navrhované nařízení obsahuje i ustanovení týkající se
stanovení přiměřených finančních postupů, zejména pro
velkou část programu, která má být provedena nepřímo.
V souvislosti se zjednodušením a „inteligentní regulací“ je
třeba poznamenat, že Copernicus si klade za cíl zlepšit kvalitu
právních předpisů tím, že bude poskytovat monitorovací nástroje
založené na důkazech. Ve svém sdělení nazvaném
„Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 v konečném znění ze
dne 29. června 2011) Komise uvedla, že vzhledem k omezením
rozpočtu EU bylo navrženo, aby byl program GMES financován mimo víceletý
finanční rámec na období 2014–2020. Tento návrh zamítl Parlament
usnesením P7_TA(2012)0062 ze dne 16. února 2012. Závěry ze zasedání
Evropské rady ve dnech 7.–8. února 2013 o víceletém finančním
rámci (VFR) uvádějí, že program by měl být financován z podokruhu 1a
finančního rámce a v nařízení o VFR by měla být stanovena
maximální výše závazků 3 786 milionů EUR (v cenách z roku 2011).
2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ Od vytvoření útvaru Komise pro GMES
v roce 2006 probíhají průběžné konzultace o GMES se zúčastněnými
stranami. Tento konzultační proces, který zahájilo sdělení nazvané
„GMES: od koncepce ke skutečnosti“[2], vedl především k přijetí
sdělení z roku 2008 nazvaného „GMES: dbáme o bezpečnější
planetu“[3].
Další konzultace se uskutečnila, aby mohla Komise připravit návrh nařízení
o Evropském programu pozorování Země (GMES) a jeho počátečních
provozních činnostech (2011–2013)[4]
a sdělení nazvané „Globální monitoring životního prostředí
a bezpečnosti (GMES): úkoly a další kroky v oblasti vesmírné
složky“[5].
Ode dne, kdy vstoupilo v roce 2010 v platnost
nařízení o GMES, pokračovaly konzultace s členskými
státy a uživateli pod vedením nových řídících subjektů
zřízených v samotném nařízení: Výboru pro GMES a fóra
uživatelů složeného ze zástupců uživatelů z řad
veřejnosti. Konzultace potvrdily zájem o program Copernicus
a jeho potřebu a nyní, když se skutečně
programem EU stává, se zaměřují na různé varianty jeho
podoby, zejména pokud jde o jeho služby. Zúčastněné strany uvedly,
že trvalá a zaručená dostupnost informací poskytovaných službami
programu Copernicus je základem úspěchu celého programu a plného
využití jeho přínosů. V roce 2011 bylo provedeno posouzení
dopadů a hlavní závěry byly zveřejněny
v dokumentu SEK(2011) 867 v konečném znění ze dne 28.
června 2011, který doprovázel návrh Komise o víceletém finančním
rámci, KOM(2011) 500. Posouzení dopadů bylo nyní upraveno a byla
zohledněna doporučení výboru pro posouzení dopadů. Tím, co se změnilo
od roku 2011, je politické uvážení užitečnosti spočívající v
tom, že je program Copernicus financován z víceletého finančního rámce.
Komise se proto domnívá, že nyní nastal čas předložit formální
návrh. Je však třeba poznamenat, že tento
návrh musel být upraven s ohledem na částku dohodnutou v rámci stropu
víceletého finančního rámce, který snížil původní návrh Komise
o více než 2 miliardy EUR. V zájmu dalšího poskytování služeb musela
Komise omezit další rozvoj vesmírné složky k obnově a modernizaci
pozorovacích kapacit. Za vývoj příští generace Sentinelů
převezme odpovědnost ESA. Otázka vlastnictví aktiv vesmírné složky v
rámci programu Copernicus je důležitá a nelze ji posuzovat odděleně
od práv a povinností, které toto vlastnictví vlastníkovi přináší.
Vlastník disponuje maximálními možnými právy, včetně práva
na používání, přepravu a likvidaci. Při rozhodování, zda přijmout
vlastnictví aktiv vesmírné složky, je třeba rozlišovat dvě fáze: V
první fázi, tj. ve stávajícím víceletém finančním rámci, EU pouze
přispívala na program ESA ve výši zhruba 30 % a neměla dostatek
prostředků k tomu, aby zastávala vedoucí úlohu ve vývoji vesmírné
složky programu Copernicus. Nadto byly finanční zdroje EU povětšinou
prostředky 7. RP a nebyly určeny k financování operačního programu
na stálém základě. V této fázi tedy EU nebyla schopna převzít
vlastnictví. Druhá fáze začne spolu s novým víceletým finančním
rámcem. Zásadní změna bude spočívat v tom, že EU bude nyní schopna
hradit 100 % nákladů na většinu částí vesmírné složky
programu Copernicus, včetně pozemní části a nákladů na provoz
družic. V tomto novém kontextu, jak je uvedeno v
článku 19, bude nutno vlastnictví družic přezkoumat. Nařízení
stanoví možnost, že by EU nebo konkrétně určený subjekt nebo fond
mohl převzít vlastnictví od agentury ESA. S ohledem na převod
vlastnictví bude potřeba zvážit možnosti a vzít v potaz relevantní
faktory, včetně činnosti družic, právní stránky vlastnictví
údajů, přístupu k údajům a hodnoty aktiv. Tyto možnosti budou
zváženy pouze v případě, že se bude zdát, že nevýhody spojené s
vlastnictvím ze strany EU převažují nad výhodami. K převodu
vlastnictví z EU by mohlo dojít pouze prostřednictvím aktu v přenesené
pravomoci. Lze rovněž zvážit možnost režimu nákupu
dat. 3. PRÁVNÍ PRVKY NÁVRHU S ohledem na článek 189 Smlouvy
o fungování Evropské unie jde o návrh nařízení Evropského
parlamentu a Rady o zřízení programu Copernicus. Tento návrh se
zaměřuje se na tři hlavní aspekty: 1) změnu názvu na Copernicus; 2) řízení systému GMES ve fázi
jeho provádění s cílem umožnit Komisi přenést určité
činnosti na další provozovatele; 3) financování v období 2014–2020. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Finanční výkaz přiložený
k tomuto návrhu nařízení stanoví orientační rozpočtové
prostředky, které jsou v souladu s víceletým finančním
rámcem na období 2014–2020, v maximální výši závazků 3 786
milionů EUR, v cenách z roku 2011, což odpovídá 4 291 milionům
EUR v běžných cenách. 5. NEPOVINNÉ PRVKY Komise může za účelem dosažení určitých
cílů stanovených v návrhu přijímat akty v přenesené
pravomoci. 2013/0164 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY o zřízení programu Copernicus a o
zrušení nařízení (EU) č. 911/2010 (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 189 odst. 2 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského
a sociálního výboru[6],
s ohledem na stanovisko Výboru regionů[7], v souladu s řádným legislativním
postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Globální monitoring životního
prostředí a bezpečnosti (GMES) je iniciativa sledování Země
vedená Unií a realizovaná na základě partnerství
s členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou (ESA).
Počátek GMES se datuje do května 1998, kdy orgány zapojené
do rozvoje činností v oblasti vesmíru v Evropě vydaly
společné prohlášení známé jako „Manifest z Bavena“. Manifest vyzval
k přijetí dlouhodobých závazků, pokud jde o rozvoj služeb v
oblasti monitorování životního prostředí z vesmíru s využitím
a dalším rozvojem evropských dovedností a technologií. V roce
2005 učinila Evropská unie strategické rozhodnutí vybudovat nezávislé
evropské zařízení pro pozorování Země, které by poskytovalo služby
v oblasti životního prostředí a bezpečnosti[8], což vyústilo
v konečném důsledku v přijetí nařízení (EU)
č. 911/2010 ze dne 22. září 2010 o Evropském programu
monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních
činnostech (2011–2013)[9]. (2) Copernicus by měl být
chápán jako evropský příspěvek k vybudování Globálního systému
systémů pozorování Země (GEOSS), vyvíjeného v rámci skupiny pro
pozorování Země (GEO). (3) Na základě výsledků
uvedené iniciativy byl nařízením (EU) č. 911/2010 zřízen
Evropský program monitorování Země (GMES) a stanovena pravidla pro
provádění jeho počátečních provozních činností. (4) Zatímco program zřízený
nařízením (EU) č. 911/2010 by měl pokračovat podle nového
víceletého finančního rámce, zkratka „GMES“ by měla být
změněna na „Copernicus“ v zájmu usnadnění komunikace s
veřejností. Komise si zaregistrovala ochrannou známku, aby mohla být
používána orgány Evropské unie a vyhrazena jiným zúčastněným
uživatelům, zejména poskytovatelům základních služeb. (5) Cílem programu Copernicus je
poskytovat přesné a spolehlivé informace v oblasti životního
prostředí a bezpečnosti, přizpůsobené potřebám
uživatelů, které bude možné využít i v jiných politikách Unie, zejména
pokud jde o vnitřní trh, dopravu, životní prostředí, energetiku,
civilní ochranu, spolupráci se třetími zeměmi a humanitární
pomoc. Program staví na stávajících kapacitách v Evropě, které
doplňují nová aktiva vyvíjená společně. (6) Program Copernicus by se
měl provádět v souladu s dalšími příslušnými nástroji
a činnostmi Unie, zejména s opatřeními v oblasti životního
prostředí a změny klimatu a s nástroji v oblasti
bezpečnosti, ochrany osobních údajů, konkurenceschopnosti
a inovací, soudržnosti, výzkumu, dopravy, hospodářské soutěže
a mezinárodní spolupráce a s programem pro evropský globální družicový
navigační systém (GNSS). Údaje získané v programu Copernicus by měly
zachovávat soulad s prostorovými referenčními údaji členských
států a podporovat vývoj infrastruktury pro prostorové informace
v Unii zřízené směrnicí Evropského parlamentu a Rady
2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro
prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE)[10]. Copernicus by měl rovněž
doplňovat Sdílený informační systém o životním prostředí
(SEIS) a činnosti Unie v oblasti reakce na nouzové situace. (7) Program Copernicus náleží do
rámce strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst
podporující začlenění. Měl by využívat široké škály politik Unie
a přispět k dosažení cílů strategie Evropa 2020,
zejména prostřednictvím rozvoje účinné vesmírné politiky, která
poskytne nástroje k vyřešení některých klíčových globálních
problémů a splnění cílů v oblasti změny klimatu
a energetické udržitelnosti. (8) Program Copernicus je
připraven těžit z výsledků iniciativy Horizont 2020,
rámcového programu Unie pro výzkum a inovace 2014–2020, a to zejména
prostřednictvím svých výzkumných a inovačních činností
v oblasti budoucích technologií a aplikací pro pozorování Země
pomocí dálkového průzkumu Země, vzdušných a in-situ
technologií a údajů pro reakci na velké společenské výzvy. (9) Při dosahování
těchto cílů by se měl program Copernicus spoléhat na nezávislé
kapacity Unie pro pozorování z vesmíru a poskytovat provozní služby
v oblasti životního prostředí, civilní ochrany
a bezpečnosti. Měl by rovněž využít dostupných in-situ
údajů poskytovaných jednotlivými členskými státy. Poskytování
provozních služeb závisí na správném fungování a bezpečnosti vesmírné
složky programu Copernicus. Nejvážnější hrozbou pro vesmírnou složku
programu Copernicus je rostoucí riziko střetu s ostatními družicemi
a vesmírným odpadem. Proto by měl program Copernicus podporovat
opatření zaměřená na omezení těchto rizik, a to
zejména přispíváním k programu zavedenému rozhodnutím Evropského
parlamentu a Rady [XXX], kterým se zřizuje program na podporu
pozorování a sledování vesmíru[11]. (10) Maximální finanční
částka potřebná pro činnosti v rámci programu Copernicus
(2014–2020) činí 3 786 milionů EUR v cenách z roku 2011.
Tato částka byla vyčleněna ve zvláštní rozpočtové
kapitole v hlavě 2 okruhu 1A souhrnného rozpočtu Unie. Výdaje na
zaměstnance a správní výdaje, které Komisi vzniknou při
koordinaci tohoto programu, by měly být financovány z rozpočtu
Unie. (11) S cílem zlepšit
provádění programu Copernicus a jeho dlouhodobé plánování by Komise
měla přijmout roční pracovní program v souladu
s prioritami, cíli a strategiemi víceletého plánu. (12) Copernicus by měl
vycházet z potřeb uživatelů, a tedy vyžadovat trvalé,
účinné zapojení uživatelů, zejména pokud jde o definování
a vyhodnocování požadavků kladených na služby. (13) Mezinárodní rozměr
programu Copernicus je důležitý zejména při výměně
údajů a informací, jakož i při přístupu
k infrastruktuře pro pozorování. Takový systém výměny je
nákladově efektivnější než režimy kupování dat a posiluje
globální rozměr programu. (14) Dohoda o EHP a rámcové dohody
s kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi stanoví možnost
účasti těchto zemí v programech Unie. Účast dalších třetích
zemí a mezinárodních organizací by měla být umožněna uzavřením
příslušných mezinárodních dohod. (15) Členské státy, třetí
země a mezinárodní organizace měly mít možnost
na základě příslušných dohod do programů
přispět. (16) Celkovou odpovědnost za
program Copernicus by měla mít Komise. Ta by měla určit své
priority a cíle a zajistit celkovou koordinaci a kontrolu
programu. (17) S ohledem
na partnerský charakter programu Copernicus a s cílem vyhnout se
zdvojování technických odborných znalostí by měly být prováděním
programu pověřeny subjekty s vhodnou technickou a odbornou
způsobilostí. (18) Při provádění
programu Copernicus se Komise případně může obrátit na příslušné
agentury Unie, jako je Evropská agentura pro životní prostředí (EEA),
Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších
hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX), Evropská agentura
pro námořní bezpečnost (EMSA) a Satelitní středisko Evropské
unie (EUSC), nebo na kterýkoli vhodný orgán, který je potenciálně způsobilý
k pověření v souladu s článkem 58 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října
2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie[12]. (19) Podle čl. 61
odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by výběr
subjektů (dále jen „provozovatelé“), které Komise může
pověřit plněním úkolů, měl probíhat transparentním
postupem podloženým objektivními důvody a nesmí vést ke střetu
zájmů. S ohledem na zvláštní povahu dotčených úkolů
byl k určení potenciálních provozovatelů, kteří by byli
nejvhodnější k pověření nepřímým řízením programu Copernicus,
vybrán postup ad hoc na základě výzvy k vyjádření
zájmu. (20) Provozovatelé zapojení do
programu Copernicus by měli být pod dohledem Komise, a přitom
požívat nezbytné autonomie k provádění úkolů, které jim byly
svěřeny. Měli by Komisi předložit roční pracovní
program a výroční zprávu o provádění. (21) Je důležité, aby Komise
ke splnění svých povinností podle článku 317 SFEU měla
k dispozici nezbytné prostředky pro dohled nad činností
subjektů, které plněním úkolů v rámci programu Copernicus
pověří. Mezi ně patří nejen pravomoci, které jí již byly svěřeny
nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012, ale také možnost udělovat
provozovateli instrukce a provádět inspekce. Zejména
v naléhavých případě nebo v případě nepředvídatelných
událostí a v každé situaci, kdy provozovatel není výkonu těchto úkolů
schopen, by Komise měla mít možnost odvolat přenesení pravomoci
a jednat namísto subjektu. Uplatňování této možnosti by mělo být
úměrné cílům, kterých má být dosaženo, a pověřovací dohoda
by proto měla být pozastavena po dobu nutnou k provedení potřebných
kroků. (22) Aby bylo cílů programu Copernicus
dosaženo na udržitelném základě, je nutné koordinovat činnosti partnerů,
kteří jsou do něj zapojeni, a navrhnout, vytvořit a provozovat
služební a pozorovací kapacitu, která bude splňovat nároky uživatelů.
V této souvislosti by měl být Komisi při zajišťování koordinace
příspěvků Unie, členských států a mezivládních
agentur do programu Copernicus nápomocen výbor, který by měl
maximálně využívat stávajících kapacit a zjišťovat nedostatky,
jež je třeba na úrovni Unie řešit. Měl by Komisi rovněž
pomáhat při sledování, zda je Copernicus prováděn soudržně. (23) Činnost provozovatelů,
kterým Komise úkoly svěřila, by také měla být měřena
na základě ukazatelů výkonu. To by poskytlo Evropskému
parlamentu a Radě informaci o pokroku činností v rámci programu Copernicus
a o provádění programu. (24) Údaje a informace získané
v rámci programu Copernicus by měly být plně, volně a bezplatně
zpřístupněny uživatelům s cílem podpořit jejich
využívání a sdílení a posílit evropský trh v oblasti pozorování
Země, zejména navazující odvětví, a tím umožnit růst
a vytváření pracovních míst. (25) Pokud by přístup k
údajům a informacím získaným v rámci programu Copernicus či
třetí stranou nebo jejich používání mohlo ohrozit bezpečnost Unie
a jejích členských států nebo jejich vnější vztahy,
měla by Komise omezit přístup k nim nebo počet udělených
licencí. (26) Otázka vlastnictví aktiv
vesmírné složky v rámci programu Copernicus je důležitá a nelze ji
posuzovat odděleně od práv a povinností, které toto
vlastnictví vlastníkovi přináší. Aby měla Unie právo na používání,
přepravu a likvidaci, měla by se stát vlastníkem.
V případě družic Sentinel znamená vlastnictví zejména právo
rozhodnout o politice v oblasti údajů a řídit její
provádění, zvolit si model využívání a provozovatele Sentinelů
a uzavírat mezinárodní dohody se třetími zeměmi týkající se mimo
jiné sdílení družicově získaných údajů. (27) Finanční zájmy Unie by
měly být chráněny během celého výdajového cyklu pomocí
přiměřených opatření, jež zahrnují prevenci,
zjišťování a vyšetřování nesrovnalostí, vymáhání ztracených,
neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých
prostředků a případně i správní a finanční
postihy podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. (28) V zájmu zvýšení hodnoty
programu Copernicus pro uživatele by Komisi měli být nápomocni zástupci středových
a konečných uživatelů, odborníci z členských
států i z příslušných vnitrostátních agentur nebo nezávislí
odborníci. (29) Za účelem zajištění
jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, pokud jde o přijímání
ročního pracovního programu, víceletého plánu na období 2014–2020
a opatření na podporu sbližování členských států při
používání údajů a informací získaných v rámci programu Copernicus
a jejich přístupu k technologiím a vývoji v oblasti
pozorování Země, by prováděcí pravomoci měly být svěřeny
Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne
16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu,
jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích
pravomocí[13]. (30) V zájmu informování členských
států a dodržování nestrannosti při rozhodování by se měl
používat poradní postup, pokud jde o přijímání opatření
na podporu sbližování členských států při používání údajů
a informací získaných v rámci programu Copernicus a jejich přístupu
k technologiím a vývoji v oblasti pozorování Země. Přezkumný
postup by se měl používat pro přijímání ročního pracovního
programu a víceletého plánu na období 2014–2020, neboť tento předpis
se týká programu se značným dopadem. (31) V zájmu zohlednění
možných bezpečnostních rizik, pásem a dalších technických omezení by
pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy
o fungování Evropské unie měla být přenesena na Komisi,
pokud jde o požadavky na údaje nezbytné pro provozní služby, o
podmínky a postupy týkající se přístupu k údajům
a informacím získaným v rámci programu Copernicus, registrace
a jejich používání, o podmínky a postupy pro předávání
a využívání družicových údajů předávaných přijímajícím
stanicím, které nejsou součástí programu Copernicus, a pro archivaci
údajů a informací získaných v rámci programu Copernicus, o zvláštní
technická kritéria potřebná k tomu, aby se zabránilo narušení systému
těchto údajů a informací a kritéria pro omezení šíření
těchto údajů a informací v důsledku protichůdných
práv nebo bezpečnostních zájmů, jakož i kritéria pro provedení
posouzení bezpečnosti. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci
příprav vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při
přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise
měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány
současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a
Radě. (32) Činnosti financované v
rámci tohoto nařízení by měly být sledovány a hodnoceny, aby bylo
možné je upravovat a rozvíjet. (33) Jelikož cíle tohoto nařízení,
totiž zřízení programu Copernicus, nelze uspokojivě dosáhnout na
úrovni členských států, neboť tento program bude také zahrnovat
celoevropskou kapacitu a bude záviset na koordinovaném poskytování služeb v
členských státech, které je třeba koordinovat na úrovni Unie, a lze
ho z důvodu rozsahu činnosti lépe dosáhnout na úrovni Unie, může
Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v
článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality
stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto
nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. (34) Je proto nutné zrušit
nařízení (EU) č. 911/2010, aby bylo možné stanovit vhodný rámec
pro řízení a financování a zajistit plnou funkčnost
programu Copernicus od roku 2014, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1
Předmět Tímto nařízením se zřizuje program
Evropské unie pro pozorování Země s názvem Copernicus a stanoví se pravidla
jeho realizace. Článek 2
Obecné cíle 1. Copernicus přispívá
k těmto obecným cílům: a) ochraně životního prostředí
a podpoře činností v oblasti civilní ochrany
a bezpečnosti; b) podpoře strategie Evropa 2020 pro
hospodářský růst, a to tím, že přispívá
k cílům inteligentního a udržitelného růstu podporujícího
začlenění; zejména přispívá k hospodářské stabilitě
a růstu tím, že podporuje komerční využití. 2. Původní údaje
a informace získané pozorováním z vesmíru, jakož i z dostupných údajů
in-situ („údaje a informace získané v rámci programu Copernicus“)
musí být přesné a spolehlivé, musí být poskytovány na dlouhodobém
a udržitelném základě a musí co nejlépe vyhovovat požadavkům
skupin uživatelů programu Copernicus. Přístup k těmto údajům
musí být plný, volný a bez poplatků, s výhradou podmínek
stanovených v tomto nařízení či na jeho základě. 3. Pro účely odstavce 2 se
skupiny uživatelů programu Copernicus definují jako skupiny, které
zahrnují evropské vnitrostátní, regionální nebo místní subjekty
pověřené definováním, prováděním, prosazováním
a monitorováním veřejných služeb nebo politiky v oblastech
uvedených v čl. 4 odst. 1. 4. Dosahování cílů
uvedených v odstavci 1 se měří těmito ukazateli
výsledků: a) údaji a informacemi
zpřístupněnými v souladu s příslušnými požadavky
na úrovni útvarů v oblasti životního prostředí, civilní ochrany
a bezpečnosti; b) pronikáním evropských navazujících
subjektů na trh a jejich konkurenceschopností. Článek 3
Specifické cíle 1. Za účelem dosažení
obecných cílů stanovených v článku 2 plní program Copernicus
potřeby uživatelů a poskytuje provozní služby uvedené
v čl. 4 odst. 1. Tento cíl se měří využíváním
údajů a informací, a to sledováním vývoje počtu uživatelů,
objemu využitých údajů a informací s přidanou hodnotou
a rozšiřování distribuce ve všech členských státech. 2. Program Copernicus
umožňuje trvalý a spolehlivý přístup k pozorováním z
vesmíru z autonomní kapacity Unie pro pozorování Země a buduje
na stávajících aktivech a schopnostech, které v případě
potřeby doplňuje. Tento cíl se měří podle vytvořené
vesmírné infrastruktury, konkrétně vypuštěných družic,
a získaných údajů. Článek 4
Rozsah služeb programu Copernicus Mezi služby programu Copernicus, uvedené v
čl. 3 odst. 1, patří: 1. Provozní služby: a) služba monitorování atmosféry
zajišťuje informace o kvalitě ovzduší v evropském měřítku a
o chemickém složení atmosféry v celosvětovém měřítku.
Obzvláště poskytuje informace systémům monitorování kvality ovzduší
od místní po vnitrostátní úroveň a měla by přispívat k
monitorování klimatických proměnných v oblasti chemických vlastností
atmosféry; b) služba monitorování mořského
prostředí poskytuje informace o stavu a dynamice fyzických ekosystémů
oceánů a moří pro oblast celosvětového oceánu i evropské
regionální oblasti; c) služba monitorování země poskytuje
informace na podporu environmentálního monitorování biologické rozmanitosti,
půdy, vody, lesů a přírodních zdrojů na
celosvětové i místní úrovni, jakož i obecně na podporu
provádění politik v oblasti životního prostředí,
zemědělství, rozvoje, energetiky, územního plánování, infrastruktury
a dopravy; d) služba monitorování změny klimatu
poskytuje informace ke zvýšení znalostní základny na podporu politik v
oblasti přizpůsobení se změně klimatu a jejího
zmírňování. Zejména přispívá k poskytování základních
klimatických proměnných, klimatických analýz a předpovědí
v časovém a prostorovém měřítku, které se týkají
strategií přizpůsobení a zmírňování dopadů pro
různé oblasti odvětvových a společenských přínosů v
rámci Unie; e) služba pro reakci na nouzové situace
poskytuje informace pro reakci v případě různých druhů
katastrof, včetně nebezpečí způsobených počasím,
geofyzikálních nebezpečí, úmyslných či neúmyslných katastrof
způsobených člověkem a jiných humanitárních katastrof, jakož
i pro prevenci, připravenost, reakci a obnovu činnosti; f) bezpečnostní služba poskytuje
informace na podporu řešení problémů, jimž Evropa čelí
v oblasti bezpečnosti, čímž zlepšuje prevenci krizí,
připravenost a schopnost reakce, zejména při kontrole hranic
a dohledu nad mořským prostředím, ale také na podporu
vnější činnosti Unie, a to zjišťováním a monitorováním
trans-regionálních bezpečnostních hrozeb, hodnocením rizik, podporou
systémů včasného varování, mapováním a monitorováním
hraničních oblastí; 2. Vývojové činnosti, které
zahrnují zlepšování kvality a výkonnosti operačních služeb,
včetně jejich vývoje a přizpůsobování, a
odstraňování nebo zmírňování operačních rizik; 3. Podpůrné činnosti,
které spočívají v opatřeních na podporu využívání
provozních služeb uživateli a využívání navazujících aplikací, jakož
i činnosti v oblasti komunikace a šíření. Článek 5
Vesmírná složka Vesmírná složka programu Copernicus zahrnuje
pozorování z vesmíru za účelem dosažení cílů uvedených
v článcích 2 a 3, přičemž slouží především
provozním službám uvedeným v čl. 4 odst. 1. Do vesmírné složky
programu Copernicus spadají tyto činnosti: a) Pozorování z vesmíru, včetně: –
provozu vesmírné infrastruktury programu Copernicus,
včetně stanovení úkolů pro družice, sledování a kontroly
družic, přijímání a zpracování, archivace a šíření
údajů a stálé kalibrace a validace, –
poskytování údajů in-situ pro kalibraci
a validaci pozorování z vesmíru, –
poskytování, archivace a šíření
údajů z vesmírných misí třetích stran doplňujících vesmírnou
infrastrukturu programu Copernicus, –
údržba vesmírné infrastruktury programu Copernicus. b) Činnosti v reakci
na vyvíjející se potřeby uživatelů, včetně: –
zjišťování nedostatků při pozorování
a specifikace nových vesmírných misí na základě požadavků
uživatelů, –
vývoje zaměřeného na modernizaci
a doplňování vesmírné složky programu Copernicus, včetně
navrhování a zadávání zakázek na nové prvky vesmírné infrastruktury. c) Přispívání k ochraně
družic proti riziku srážky. Článek 6
Složka in-situ Složka in-situ programu Copernicus
zahrnuje tyto činnosti: a) koordinaci a harmonizaci sběru
a poskytování údajů in-situ, poskytování údajů in-situ
provozním službám, včetně údajů in-situ třetích
stran na mezinárodní úrovni; b) technickou pomoc Komisi týkající se
požadavků služeb na údaje in-situ získané pozorováním; c) spolupráci s provozovateli in-situ
na podporu soudržnosti vývojových činností týkajících se
infrastruktury a sítí pro pozorování in-situ. Článek 7
Financování 1. Finanční prostředky
přidělené na program Copernicus v období 2014–2020 dosahují
maximální výše 3 786 milionů EUR v cenách z roku 2011. 2. Rozpočtové
prostředky schvaluje každoročně rozpočtový orgán
v mezích víceletého finančního rámce. Rozpočtové závazky na
činnosti trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být
rozděleny na roční splátky v průběhu několika
let. 3. Z přídělu finančních
prostředků na program Copernicus lze rovněž hradit výdaje
související s činnostmi v rámci přípravy, monitorování, kontroly,
auditu a hodnocení, které jsou přímo potřebné pro řízení
programu a dosažení jeho cílů, zejména výdaje na studie, schůze,
informační a komunikační činnosti, jakož i výdaje
na sítě informačních technologií zaměřené na výměnu
údajů a zpracování informací. Zdroje přidělené
na komunikační činnosti podle tohoto nařízení lze rovněž
úměrně využít jako příspěvek na institucionální komunikaci
o politických prioritách Unie. 4. Na úkoly svěřené
jiným subjektům se použije postup podle článků 164 a 165
nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Článek 8
Pracovní program Komise Komise přijme pro každý rok
provádění programu Copernicus pracovní program podle článku 84
nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Uvedený prováděcí akt
se přijme přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 3 tohoto
nařízení. Článek 9
Spolupráce s členskými státy 1. Komise spolupracuje
s členskými státy s cílem zlepšit vzájemnou výměnu
údajů a informací a zvýšit objem údajů a informací,
které má program Copernicus k dispozici. 2. Komise může
přijmout opatření na podporu sbližování praxe členských
států při používání údajů a informací získaných v rámci
programu Copernicus a jejich přístupu k technologii
a rozvoji v oblasti pozorování Země. Taková opatření nesmí
narušit volnou hospodářskou soutěž. Uvedené prováděcí akty se
přijímají poradním postupem podle čl. 21 odst. 2. Článek 10
Mezinárodní spolupráce 1. Unie, zastoupená Komisí,
může uzavírat dohody s těmito třetími zeměmi: a) zeměmi Evropského sdružení volného
obchodu (ESVO), které jsou smluvními stranami Dohody o EHP v souladu s
podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP; b) kandidátskými zeměmi, jakož
i potenciálními kandidátskými zeměmi v souladu s příslušnými
rámcovými dohodami nebo protokolem k dohodě o přidružení,
který stanoví obecné zásady a podmínky pro účast těchto zemí
v programech Unie; c) Švýcarskem, ostatními třetími
zeměmi neuvedenými v písm. a) a b) a mezinárodními
organizacemi v souladu s dohodami uzavřenými Unií
s těmito třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi
podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie, které stanoví
podmínky a podrobná pravidla jejich účasti. 2. Třetí země nebo
mezinárodní organizace mohou na program poskytovat finanční podporu
nebo příspěvky ve formě věcného plnění. Finanční
podpora musí být považována za vnější účelově vázané příjmy
v souladu s čl. 21 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.
Finanční podpora a příspěvky ve formě věcného
plnění jsou přípustné podle podmínek smlouvy uzavřené s příslušnou
třetí zemí nebo mezinárodní organizací. Článek 11
Úloha Komise 1. Komise má za program celkovou
odpovědnost. Stanovuje priority a cíle programu a dohlíží
na jejich plnění, zejména pokud jde o náklady, harmonogram
a výkonnost. 2. Komise jménem Unie a v
oblasti její působnosti řídí vztahy se třetími zeměmi
a mezinárodními organizacemi a zajišťuje koordinaci programu Copernicus
s činnostmi na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie
a na mezinárodní úrovni. 3. Komise koordinuje
příspěvky členských států se zaměřením
na operativní poskytování služeb a dlouhodobou dostupnost údajů
z infrastruktur pro pozorování potřebných k provozování služeb. 4. Komise zajišťuje
doplňkovost a soudržnost programu Copernicus s dalšími příslušnými
unijními politikami, nástroji, programy a činnostmi. 5. Komise udržuje transparentní
a pravidelné zapojení a konzultace uživatelů, které umožní
zjistit jejich požadavky na úrovni Unie a na vnitrostátní
úrovni. 6. Komise přijímá akty
v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22 týkající
se stanovení požadavků na údaje nezbytné pro provozní služby, a
dává tak prostor k jejich vývoji. 7. Komise uvolňuje
finanční zdroje pro financování programu Copernicus. Článek 12
Provozovatelé 1. Komise může částečně
nebo plně pověřit prováděním úkolů uvedených
v článku 4 příslušné instituce Unie, je-li to řádně
odůvodněno zvláštní povahou činnosti a odbornou úrovní
těchto institucí. Mezi těmito subjekty jsou: a) Evropská agentura pro životní
prostředí (EEA); b) Evropská agentura pro řízení
operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států
Evropské unie (FRONTEX); c) Evropská agentura pro námořní
bezpečnost (EMSA); d) Satelitní středisko Evropské unie
(EUSC). 2. Při výběru
instituce Unie se řádně zohlední nákladová efektivnost
svěření těchto úkolů dané instituci a dopad
na její strukturu řízení a na její finanční
a lidské zdroje. 3. Úkoly plnění
rozpočtu svěřené výjimečně příslušným institucím
Unie podle tohoto článku jsou pro informační účely zahrnuty do pracovního
programu této instituce. 4. Komise může
částečně nebo plně pověřit Evropskou kosmickou
agenturu (ESA) úkoly vývoje vesmírné složky popsané v čl. 5
písm. b). 5. Komise může
částečně nebo plně pověřit agenturu ESA
a Evropskou organizaci pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT)
provozními úkoly vesmírné složky popsanými v čl. 5
písm. a). 6. Komise může
částečně nebo plně pověřit provozovatele služeb
popsaných v článku 4 činnostmi složky in-situ popsanými
v článku 6. Článek 13
Výběr provozovatelů 1. S výjimkou
provozovatelů uvedených v článku 12 Komise vybírá subjekty,
které pověří úkoly, jež se mají provádět, v souladu
s postupem uvedeným v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku. 2. Komise zveřejní výzvu
k vyjádření zájmu pro potenciální provozovatele. Tato výzva obsahuje
kritéria pro vyloučení a pro výběr v souladu
s postupem uvedeným níže. 3. Se subjekty, jež splňují
kritéria pro výběr, zahájí Komise transparentním a objektivním
způsobem, který nevyvolává střet zájmů, otevřený dialog. Po
skončení dialogu Komise podepíše pověřovací dohody
s příslušným subjektem či subjekty, které prokázaly praxi
a provozní a finanční kapacitu. 4. Komise může přímo
jednat se subjekty uvedenými v článku 12 před podpisem pověřovacích
dohod nebo v řádně odůvodněných a doložených
výjimečných případech, zejména pokud: a) nebyly na základě výzvy
k vyjádření zájmu ze strany potenciálních provozovatelů
předloženy žádné vhodné návrhy; b) úkoly, jež mají být plněny, mají
zvláštní povahu, která vyžaduje konkrétního provozovatele z důvodu jeho
technické způsobilosti, vysokého stupně odbornosti nebo správní
pravomoci; c) z důvodů krajní naléhavosti
způsobené nepředvídatelnými událostmi, které nejsou
přičitatelné Unii, by postup v souladu s odstavci 2 a 3
nepřiměřeně ohrozil plnění potřebných úkolů. Článek 14
Dohled nad provozovateli 1. Dodatečné úkoly, které
nejsou obsahem pověřovací dohody, provádějí provozovatelé pouze
po schválení Komisí. Provozovatel nemůže za dodatečné nebo
doplňkové úkoly požadovat náhradu nebo finanční vyrovnání, kromě
úhrady nákladů. 2. Komise zajistí,
aby provozovatelé umožňovali úplné předložení svých
účtů a všech relevantních dokumentů a informací.
Komise může provést jakékoliv kontroly, včetně kontrol
na místě, potřebné pro ověření souladu s tímto nařízením
a příslušnými pověřovacími dohodami. 3. Kdykoli si to naléhavá
situace nebo nepředvídatelné události vyžadují, nebo
na odůvodněnou žádost, kterou předloží provozovatel,
může Komise jednat namísto provozovatele a pozastavit
pověřovací dohodu na dobu a kroky nezbytné k výkonu
potřebných činností. 4. Provozovatelé mohou Komisi
podávat stížnosti na zadání zakázek a udělení grantů
při plnění pověřovací dohody nebo pracovního programu.
Nicméně tyto stížnosti se mohou týkat pouze úmyslného pochybení, hrubé
nedbalosti nebo podvodu a mohou být předloženy pouze poté, co
provozovatel vyčerpal všechny možnosti odvolání. Článek 15
Politika v oblasti údajů a informací získaných v rámci programu Copernicus 1. Údaje a informace
získané v rámci programu Copernicus budou plně, volně a bezplatně
zpřístupněny, s výhradou těchto omezení: a) licenční podmínky týkající se
údajů a informací třetích stran; b) formáty pro šíření, vlastnosti
a prostředky distribuce; c) bezpečnostní zájmy
a vnější vztahy Unie nebo jejích členských států; d) riziko poruchy systému, který produkuje
údaje a informace v rámci programu Copernicus, z bezpečnostních nebo
technických důvodů. Článek 16
Omezení a podmínky přístupu a používání 1. Komise může
přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem
22, pokud jde o: a) podmínky a postupy, pokud jde
o přístup k údajům a informacím získaným v rámci programu Copernicus,
registraci a jejich používání, včetně formátu, vlastností
a prostředků šíření; b) podmínky a postupy pro
předávání a využívání družicových údajů předávaných
přijímajícím stanicím, které nejsou součástí programu Copernicus; c) podmínky a postupy pro archivaci
údajů a informací získaných v rámci programu Copernicus; d) konkrétní technická kritéria nezbytná k
tomu, aby se zabránilo narušení systému údajů a informací získaných v
rámci programu Copernicus, včetně přednostního přístupu; e) kritéria pro omezení šíření
těchto údajů a informací v důsledku protichůdných
práv nebo bezpečnostních zájmů; f) kritéria pro provedení posouzení bezpečnosti. 2. Komise stanoví příslušné
licence na údaje a informace získané v rámci programu Copernicus
a údaje a informace třetích stran a stahování družicových
údajů přijímacími stanicemi, jež nejsou součástí programu Copernicus,
v souladu s tímto nařízením a akty v přenesené
pravomoci uvedenými v odstavci 1. Článek 17
Ochrana bezpečnostních zájmů 1. Komise provede
předběžné posouzení bezpečnosti údajů a informací
získaných v rámci programu Copernicus, aby určila ty údaje
a informace, které jsou zásadní z hlediska ochrany zájmů Unie nebo
vnitrostátní bezpečnosti. 2. Členské státy a třetí
země, které se účastní programu Copernicus podle článku 10,
mohou požádat Komisi o provedení nového posouzení bezpečnosti,
jestliže vývoj v oblasti bezpečnosti toto nové posouzení vyžaduje. 3. Nelze-li provést posouzení
bezpečnosti ohledně shromažďování a produkce údajů a
informací získaných v rámci programu Copernicus, může Komise provádět
posouzení bezpečnosti na místě. 4. Komise vydává pokyny
o omezení šíření údajů a informací získaných v rámci
programu Copernicus v jednotlivých případech, a to
na základě kritérií přijatých podle čl. 16 odst. 1
písm. f). V naléhavých případech se pokyny Komise přijímají
v dostatečně krátkém časovém horizontu, aby byly
účinné. Komise přijímá s ohledem na cíle programu Copernicus
a na politiku v oblasti údajů a informací získaných v rámci programu
co nejméně narušující opatření. Její pokyny musí být přiměřené,
a to i pokud jde o dobu trvání a územní působnost,
a vyvážené z hlediska ochrany dotčených bezpečnostních zájmů
na jedné straně a dostupnosti údajů a informací z jiných
zdrojů na straně druhé. Článek 18
Ochrana finančních zájmů Unie 1. Komise přijme vhodná
opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí
financovaných v rámci tohoto programu finanční zájmy Unie chráněny
preventivními opatřeními proti podvodům, korupci a jinému
protiprávnímu jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny
nesrovnalosti, zpětným vymáháním neoprávněně vyplacených
částek a případně účinnými, přiměřenými a
odrazujícími správními a finančními sankcemi. 2. Komise nebo její zástupci a
Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly
dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců
grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů,
kteří v rámci programu obdrželi finanční prostředky Unie. 3. Evropský úřad pro boj
proti podvodům (OLAF) může provádět šetření,
včetně kontrol a inspekcí na místě, a to v souladu s
předpisy a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování
prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a v
nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o
kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem
ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti
podvodům a jiným nesrovnalostem s cílem stanovit, zda v souvislosti s
grantovou dohodou či rozhodnutím o udělení grantu nebo smlouvou
uzavřenou v rámci tohoto programu došlo k podvodu, korupci nebo jiné nedovolené
činnosti poškozující finanční zájmy Unie. 4. Aniž jsou dotčeny
odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi
a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o
udělení grantu uzavřené v rámci provádění tohoto programu
obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní
dvůr a úřad OLAF k provádění těchto auditů a
šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. Článek 19
Vlastnictví 1. Vlastníkem veškerého hmotného
i nehmotného majetku vytvořeného nebo vyvinutého v rámci
programu Copernicus je Unie nebo speciálně určený subjekt či
fond, s výhradou veškerých případných dohod uzavřených se
třetími stranami týkajících se stávajících vlastnických práv. 2. Podmínky týkající se
převodu vlastnictví na Unii jsou upraveny v dohodách uvedených
v odstavci 1. 3. Komise přijme akty
v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22, kterými
stanoví podmínky pro jakýkoli pozdější převod vlastnictví z Unie. Akt
v přenesené pravomoci určí následující subjekt nebo fond
na základě transparentních a objektivních důvodů,
které nesmí vést ke střetu zájmů. Článek 20
Pomoc Komisi 1. Komisi mohou být nápomocni
zástupci konečných uživatelů, nezávislí odborníci, a to zejména
v bezpečnostních otázkách, a zástupci příslušných
vnitrostátních agentur, zejména vnitrostátních kosmických agentur, kteří
jí poskytují nezbytné technické a vědecké znalosti
a zpětnou vazbu od uživatelů. Článek 21
Postup projednávání ve výborech 1. Komisi je nápomocen výbor
(dále jen „Výbor pro Copernicus“). Tento výbor je výborem ve smyslu
nařízení (EU) č. 182/2011. 2. Odkazuje-li se na tento
odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU)
č. 182/2011. 3. Odkazuje-li se na tento
odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU)
č. 182/2011. Článek 22
Výkon přenesení pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v
přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v
tomto článku. 2. Pravomoc přijímat akty
v přenesené pravomoci uvedené v čl. 16 odst. 1 a
v čl. 19 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou
počínaje dnem 1. ledna 2014. 3. Evropský parlament nebo Rada
mohou přenesení pravomoci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se
ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Zrušení
nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním
věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm
upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v
přenesené pravomoci. 4. Přijetí aktu
v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí
současně Evropskému parlamentu a Radě. 5. Akt v přenesené
pravomoci přijatý podle čl. 16 odst. 1 a článku 19 odst. 3
vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada
nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl
tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím
této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu
Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 23
Hodnocení 1. Komise nejpozději
do 30. června 2018 vypracuje hodnotící zprávu o dosažení
cílů všech úkolů financovaných z programu Copernicus, pokud jde
o jejich výsledky a dopady, jejich evropskou přidanou hodnotu
a účinnost využívání zdrojů. V hodnocení se
zaměří především na trvající význam všech cílů, jakož
i na to, jak opatření přispívají k dosažení cílů
uvedených v článcích 2 a 3. 2. Komise provádí hodnocení
uvedené v odstavci 1 v úzké spolupráci s provozovateli
a skupinami uživatelů programu Copernicus a posuzuje účinnost
a efektivitu programu Copernicus a jeho přínos k dosažení
cílů uvedených v článcích 2 a 3. Komise sdělí výsledky
těchto hodnocení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému
a sociálnímu výboru a Výboru regionů. 3. Komise může hodnotit způsoby
uskutečňování projektů, jakož i dopad jejich uskutečnění,
s cílem posoudit, zda bylo dosaženo stanovených cílů, včetně cílů
týkajících se ochrany životního prostředí, a může k tomu využít,
kdykoli je to potřeba, pomoci nezávislých subjektů. 4. Komise může požádat
členský stát, aby předložil konkrétní hodnocení činností a
souvisejících projektů financovaných podle tohoto nařízení, nebo jí,
pokud je to vhodné, při hodnocení těchto projektů poskytl
informace a potřebnou pomoc. Článek 24
Zrušení Nařízení (EU)
č. 911/2010 se zrušuje. Odkazy na zrušené
nařízení se považují za odkazy na toto nařízení. Článek 25
Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost
dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2014. Toto
nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech
členských státech. V Bruselu dne Za Evropský parlament Za
Radu předseda předseda LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU 1.1. Název návrhu 1.2. Příslušné
oblasti politik podle členění ABM/ABB 1.3. Povaha
návrhu 1.4. Cíle
1.5. Odůvodnění
návrhu 1.6. Doba
trvání akce a finanční dopad 1.7. Předpokládaný
způsob řízení 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla
pro sledování a podávání zpráv 2.2. Systém
řízení a kontroly 2.3. Opatření
k zamezení podvodů a nesrovnalostí 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU 3.1. Okruhy
víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové
položky 3.2. Odhadovaný
dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 3.2.2. Odhadovaný
dopad na operační prostředky 3.2.3. Odhadovaný
dopad na prostředky správní povahy 3.2.4. Soulad
se stávajícím víceletým finančním rámcem 3.2.5. Finanční
příspěvky třetích stran 3.3. Odhadovaný dopad na
příjmy LEGISLATIVNÍ
FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY 1. RÁMEC NÁVRHU 1.1. Název návrhu Návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského
programu pozorování Země (Copernicus) 1.2. Příslušné oblasti
politik podle členění ABM/ABB[14] Hlava
02: Podnik Kapitola
02 06: Copernicus 1.3. Povaha návrhu ¨ Návrh se týká nové
akce ¨ Návrh se týká nové
akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[15] þ Návrh se týká prodloužení
stávající akce ¨ Návrh se týká akce
přesměrované na jinou akci 1.4. Cíle Copernicus je nový název Evropského programu
pozorování Země, GMES (Globální monitoring životního prostředí
a bezpečnosti). Zahrnuje všechny činnosti pro zajištění
nepřetržitého poskytování přesných a spolehlivých údajů
a informací o otázkách životního prostředí a bezpečnosti
uživatelům v EU a jejích členských státech odpovědným
za tvorbu politik, jejich provádění a monitorování. Cílem programu Copernicus
je umožnit Evropě trvalý, nezávislý a spolehlivý přístup
k údajům a informacím získaným pozorováním. Program Copernicus náleží do rámce strategie
Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující
začlenění. Jako příspěvek k růstu
a hospodářské stabilitě, jichž má být dosaženo zvýšením
přidané hodnoty komerčního využití, je program součástí
stěžejní iniciativy pro průmyslovou politiku na základě
strategie Evropa 2020[16].
Copernicus přispívá k těmto
obecným cílům: a) ochraně životního prostředí
a podpoře činností v oblasti civilní ochrany
a bezpečnosti; b) podpoře strategie Evropa 2020 pro
hospodářský růst, a to tím, že přispívá
k cílům inteligentního a udržitelného růstu podporujícího
začlenění; zejména přispívá k hospodářské stabilitě
a růstu tím, že podporuje komerční využití. Skupiny uživatelů programu Copernicus se
definují jako skupiny, které zahrnují evropské vnitrostátní, regionální nebo
místní subjekty pověřené definováním, prováděním, prosazováním
a monitorováním veřejných služeb nebo politiky v oblastech
uvedených v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení. Program bude mít
největší dopad na tyto skupiny: –
orgány veřejné správy na evropské,
vnitrostátní, regionální a místní úrovni (jako uživatelé
a přispěvatelé), a to i ve třetích zemích
(např. zúčastněné země a země, které
využívají např. iniciativy GMES a Afrika), –
navazující průmyslová odvětví, zejména
malé a střední podniky, a –
konečné uživatele (regionální a místní
orgány, veřejné instituce, včetně vysokých škol, výzkumná
střediska i jednotlivé občany využívající veřejné služby
podporované programem Copernicus), zákazníky v navazujících
odvětvích. 1.4.1. Víceleté strategické cíle
Komise sledované návrhem Copernicus má přispět
k plnění cílů strategie Evropa 2020, a to následovně: –
„zelenější ekonomika účinněji využívající
zdroje“, tj. zejména ochrana a řízení přírodních
zdrojů a ekosystémů a biologické rozmanitosti, dosahování
úspor díky vyšší efektivitě v důsledku lepšího prosazování politik EU
v oblastech, jako je doprava, např. sledování ledu, které umožní zlepšení
lodních tras; zemědělství, a to např. podporou
inteligentního zemědělství, při němž se snižují
potřeby nově vstupujících subjektů; energetika, a to
měřením slunečního záření nezbytného pro získávání
fotovoltaické energie, –
„konkurenceschopnější ekonomika“; jako
stěžejní iniciativa v oblasti průmyslu a vesmíru má Copernicus
za cíl posílit konkurenceschopnost průmyslu EU a špičkovou technologickou
úroveň ve vesmírném odvětví i mimo něj; jeho konkrétním cílem je
vytvoření podnikatelských příležitostí pro malé a střední
podniky, a to podporou inovací v navazujícím odvětví a rozvoje nových
služeb založených na informacích z programu Copernicus, –
„ekonomika založená na znalostech“; Copernicus
má přispět k lepšímu porozumění globálním problémům a
podpořit rozvoj výzkumu a vědy tím, že bude poskytovat kritické
údaje, –
„ekonomika založená na inovacích“; díky programu Copernicus vzniknou vysoce inovativní navazující
služby. Jeho cílem je navázání partnerství mezi výzkumnou a podnikatelskou
sférou a může se stát měřítkem pro uplatnění
výsledků výzkumu a vývoje v podnikání, –
„ekonomika s vysokou zaměstnaností“;
Copernicus zvyšuje možnosti pro vytvoření nových pracovních míst podporou
zvýšené poptávky po vysoce kvalifikovaných pracovnících, –
„ekonomická, sociální a územní soudržnost“,
tj. potřeba nové pozemní infrastruktury zejména v zemích EU-12;
vytvářením nového obchodního potenciálu pro malé a střední
podniky ve všech členských státech EU dá Copernicus impuls zemím
zaostávajícím v rozvoji pozemní infrastruktury nebo tísňových služeb,
a tím přispěje k cíli větší soudržnosti mezi
členskými státy. Služby programu Copernicus jsou ze své podstaty
celoevropské a odpovídají evropským požadavkům. 1.4.2. Specifické cíle a
příslušné aktivity ABM/ABB Program Copernicus má tyto specifické cíle: Specifický cíl č. 1.: Služby programu Copernicus Služba monitorování Země v rámci programu Copernicus
se bude skládat ze Služby periodického mapování krajinného pokryvu
na evropské, regionální a místní úrovni a z dynamického
monitorování Země. Služba monitorování mořského prostředí
v rámci programu Copernicus bude poskytovat informace o stavu fyzických
ekosystémů oceánů a moří pro oblast celosvětového oceánu i
evropské regionální oblasti. Oblasti využití námořních služeb programu Copernicus
zahrnují námořní bezpečnost, mořské prostředí
a přímořské oblasti, mořské zdroje a sezónní
meteorologické předpovědi a monitorování změny klimatu. Služba monitorování atmosféry v rámci programu Copernicus
zajistí monitorování kvality ovzduší v evropském měřítku a chemického
složení atmosféry v celosvětovém měřítku. Obzvláště bude
poskytovat informace systémům monitorování kvality ovzduší od místní po
vnitrostátní úroveň a měla by přispívat k monitorování
klimatických proměnných v oblasti chemických vlastností atmosféry. Služba monitorování změny klimatu v rámci
programu Copernicus umožní přizpůsobovat se důsledkům této
změny a zmírňovat je. Zejména by měla sloužit k poskytování
základních klimatických proměnných, klimatických analýz
a předpovědí v měřítku, které je z hlediska
přizpůsobování se změně klimatu a jejího
zmírňování významné, a k poskytování příslušných služeb. Služba reakce na nouzové situace v rámci
programu Copernicus bude nabízet kombinaci map a různých úrovní
předem zpracovaných údajů vypracovávaných na podporu
subjektů pro reakci na nouzové situace na mezinárodní, evropské,
vnitrostátní a regionální úrovni v případě katastrof, jako
jsou bouře, požáry, povodně, zemětřesení, sopečné
výbuchy, úmyslné nebo člověkem způsobené katastrofy nebo jiné
humanitární katastrofy. Služba by mohla působit v celém cyklu krizového
řízení: prevenci, připravenosti, reakci a obnově. Bezpečnostní služba programu Copernicus
bude poskytovat informace pro řešení problémů, jimž Evropa čelí
v oblasti bezpečnosti, zejména při kontrole hranic, v rámci dohledu
nad mořským prostředím a při podpoře vnější činnosti
EU. Složka in-situ programu Copernicus
zajistí pozorování prostřednictvím instalací ve vzduchu,
v moři a pozemních instalací pro oblasti služeb. K provozování
služeb je nezbytný přístup k referenčním údajům. Ten sice
spadá do odpovědnosti členských států, ale program může
přispět k přeshraniční harmonizaci údajů in-situ
v rámci EU a k dalšímu shromažďování údajů in-situ
mimo EU. Činnostmi budou pověřeny subjekty odpovědné za
služby. Součástí jsou i horizontální činnosti
na podporu celkového řízení prostředků přidělených
na základě tohoto nařízení a pro dohled nad prováděním
všech činností v rámci programu, zejména pokud jde o náklady,
harmonogram a výkonnost, stanovení vhodných nástrojů
a strukturálních opatření nezbytných ke zjištění,
řízení, zmírnění a sledování rizik spojených s programem;
vztahy se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi; informování
členských států; koordinaci s činnostmi
na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie a mezinárodní úrovni,
zejména v případě GEOSS; koordinaci dobrovolných
příspěvků členských států; zajištění doplňkovosti
a soudržnosti programu s dalšími příslušnými unijními
politikami, nástroji a opatřeními; zjišťování potřeb
uživatelů a sledování jejich provádění. Specifický cíl č. 2.: Pozorování z
vesmíru Vesmírná složka programu Copernicus zajistí jeho
službám trvalé pozorování z vesmíru. To zahrnuje činnosti specializované
vesmírné infrastruktury (tj. družic Sentinel); přístup k misím
třetích stran; šíření informací; technickou pomoc Komisi při
shromažďování požadavků na údaje, zjišťování nedostatků
při pozorování, přispívání ke stanovení nových vesmírných misí. Vývojové činnosti zahrnují navrhování a
zadávání veřejných zakázek na nové prvky vesmírné infrastruktury;
poskytování technické podpory Komisi při stanovování nových vesmírných
misí s podporou provozovatelů vesmírné infrastruktury na základě
požadavků kladených na služby; koordinaci rozvoje vesmírných
činností, včetně vývoje zaměřeného na modernizaci a
doplnění vesmírné složky programu Copernicus. 1.4.3. Očekávané výsledky
a dopady Předpokládá se rozvoj služeb pro
zajištění dlouhodobé udržitelnosti systému a pro splnění nových
potřeb uživatelů, které dosud nebyly vyjádřeny. Výhodou je to,
že Copernicus dokáže trvale a konzistentně reagovat na potřeby
uživatelů, což rozšíří uživatelskou základnu a napomůže
rozvoji navazujícího trhu. Ekonomický dopad:
vývoj nových výrobků a nových služeb bude podněcovat produktové
a procesní inovace, a bude proto mít na evropský průmysl
dlouhodobý dopad. Plná kontinuita služeb programu Copernicus by výrazně
napomohla posilování konkurenceschopnosti průmyslu a vzniku
komerčně životaschopných podniků. Dopad na životní prostředí: Dostupnost dlouhodobých služeb programu Copernicus podporuje cíl, aby
se Evropa stala hlavním hráčem v oblasti změny klimatu. Zajistí
rovněž skutečné partnerství se systémem GEOSS. Sociální dopad:
dojde k vytvoření nových pracovních míst, a to nejen
v odvětví výroby družic a v oblasti výzkumu a vývoje, ale
také v podnicích, které se zabývají vývojem nových technologií pro
pozorování Země, a v souvisejících odvětvích a službách.
Ještě důležitější je, že udržitelný závazek usnadní rozvoj
navazujících služeb, kde by byl dopad v oblasti zaměstnanosti
značný. 1.4.4. Ukazatele výsledků a
dopadů Dosažení těchto cílů se bude
měřit těmito ukazateli: a) údaji a přidanou hodnotou informací
zpřístupněných v souladu s příslušnými požadavky
na úrovni útvarů; b) využitím údajů a informací, a to
sledováním vývoje počtu uživatelů, objemu využitých údajů
a informací s přidanou hodnotou a rozšiřování distribuce
ve všech členských státech; c) pronikáním evropských navazujících
subjektů na trh a jejich konkurenceschopností. Budou zavedeny zvláštní nástroje pro
pravidelné měření těchto parametrů, zejména zahrnutím
konkrétních požadavků do pověřovacích dohod a/nebo smluv,
které budou uzavřeny s provozovateli. V několika důležitých okamžicích
programu budou vypracovány studie ad hoc, které určí míru
spokojenosti (potenciálních) uživatelů, jakož i pronikání na trh
a účinek programu Copernicus v konkurenceschopnosti navazujícího
odvětví. Kromě toho se předpokládá,
že velká část provádění programu bude svěřena
třetím stranám. Pověřovací dohody budou obsahovat cíle
a ukazatele, které umožňují sledování činností
provozovatelů. Tyto ukazatele budou sloužit rovněž k celkovému
sledování programu. Patří mezi ně: –
zřízení 6 služeb na operativní úrovni,
přičemž všech šest služeb bude v provozu do roku 2017, –
dodávání rozpočtovaných a plánovaných
provozních informací stanovených v pověřovacích dohodách a/nebo
smlouvách s provozovateli, –
počet uživatelů služeb a jejich míra
spokojenosti, –
rozvoj navazujícího odvětví využívajícího
údajů a informací získaných v rámci programu Copernicus, –
vypuštění a využívání plánovaných
vesmírných družic nebo nástrojů, včetně včasného dodávání
údajů o pozorování v náležité podobě určeným
uživatelům, a to podle plánu, na němž se strany shodnou
v dlouhodobém scénáři pro vesmírnou složku, –
definování, vývoj v rámci rozpočtu
a plánování nových družic a příslušných pozemních součástí,
vymezených v dlouhodobém scénáři a v pověřovací dohodě, které
budou sjednány s agenturou ESA. 1.5. Odůvodnění návrhu 1.5.1. Potřeby, které mají být
uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu Nedostatečně spolehlivé informace
o stavu Země pro uživatelskou veřejnost Za posledních třicet let vyvinuly EU,
Evropská kosmická agentura (ESA) a jejich členské státy značné
úsilí při výzkumu a vývoji v oblasti pozorování Země s cílem
vyvinout infrastrukturu a předprovozní služby pozorování Země.
Avšak mnohé stávající evropské služby pozorování Země jsou nedostatečné
v důsledku mezer v infrastruktuře a nedostatečných záruk jejich
dlouhodobé dostupnosti. Údaje poskytované prostřednictvím stávajících
služeb nepokrývají všechny parametry, které potřebují tvůrci politik[17],
nebo nejsou poskytovány nepřetržitě a trvale, a to zejména
proto, že existence služby nebo příslušné pozorovací infrastruktury
je z důvodu rozpočtových a/nebo technických překážek
omezená. Nevyřešení tohoto problému bude mít značné krátkodobé
i dlouhodobé důsledky. Například v krátkodobém horizontu
nebudou k dispozici mapy pro civilní ochranu v případě přírodních
katastrof a v dlouhodobém horizontu nebudou tvůrcům politik k
dispozici zásadní údaje o změně klimatu. Navazující investice v ohrožení V rámci programu Copernicus byl v období
2011–2013 na finančních prostředcích nařízení o
počátečních provozních činnostech založen soubor operativních
činností. Stávající program pro počáteční provozní činnosti
byl prvním krokem k vytvoření systému pozorování Země. Tento program
je však časově omezený (tj. 2011–2013). Riziko jeho přerušení vyvolává významné
obavy nejen u koncových uživatelů, jako jsou orgány veřejné
správy, ale také u navazujících poskytovatelů služeb, neboť není
pravděpodobné, že by výrazně investovali
na nevyspělých, riskantních trzích a vystavovali se dalším potížím se
získáváním kapitálu. Inovační potenciál v ohrožení Přerušení by rovněž znamenalo,
že by investice do vývoje a výzkumu nepřinesly inovace. Potenciál
programu Copernicus k uvolnění inovačních kapacit, které
spočívají především v inovacích spojených se službami, by tak
zůstal nevyužit. To by bylo politováníhodné zejména s ohledem
na skutečnost, že, jak ukazují různé studie, inovační
politika EU by se měla více zaměřit na odvětví služeb[18]. Dopad na zaměstnanost A konečně, systémy družicových
aplikací jsou hlavním zdrojem příjmu pro evropský vesmírný průmysl
(3,1 miliardy EUR) a jsou hlavní oblastí vývozu (1,13 miliardy EUR)[19]. Jeden ze dvou
nejdůležitějších segmentů z hlediska příjmů je
pozorování Země (např. Sentinely v rámci programu Copernicus).
V současnosti ze systémů pozorování Země pochází
přibližně 30 % celkových příjmů evropského vesmírného
průmyslu. Vedle tohoto přímého dopadu na odvětví prodeje má
Copernicus značný dopad na konkurenceschopnost a ziskovost
evropského vesmírného výrobního odvětví. Vývoz a obchod
značně závisejí na relativní konkurenceschopnosti tohoto
odvětví. Z těchto důvodů by dopad programu Copernicus
na zaměstnanost v tomto odvětví byl významný vzhledem k
odhadovaným 35 000 pracovních míst během období 2015–2030. 1.5.2. Přidaná hodnota ze
zapojení EU Právním základem pro Evropský program
pozorování Země (Copernicus) je článek 189 Smlouvy o fungování
Evropské unie, který umožňuje EU vyvinout vlastní kosmický program.
Článek 2 nařízení 911/2010 o Evropském programu monitorování
Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech
již uvádí činnosti, které program zahrnuje. Spuštění programu Copernicus
je navíc strategickým cílem strategie Evropa 2020. Vzhledem ke vznikajícím nákladům není
možné, aby se jednotlivé členské státy optimálně vyrovnaly s
financováním provozu a obnovy vesmírné infrastruktury vyvíjené s využitím
unijních a mezivládních finančních prostředků. V oblasti
pozorování z vesmíru pro provozní meteorologii spojily evropské státy své
zdroje k vývoji a využívání meteorologických družic v rámci Evropské
organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT). Evropské státy
také za pomoci buď agentury ESA, nebo vnitrostátních vesmírných agentur
vyvinuly předváděcí environmentální družice. Nemohly však najít způsob,
jak spolupracovat, pokud jde o financování udržitelných operačních programů
v oblasti monitorování životního prostředí podobných jako v
meteorologii. Potřeba, aby tato pozorování pokračovala, se postupně
stává naléhavou, s ohledem na rostoucí politický tlak na veřejné
orgány, aby přijímaly kvalifikovaná rozhodnutí v oblasti životního
prostředí, bezpečnosti a změny klimatu, a na nutnost
respektovat mezinárodní dohody. U služeb s celoevropskou nebo
celosvětovou působností nemohou členské státy uspokojivě
dosáhnout cílů navrhovaného opatření, jelikož informace
z jednotlivých členských států je nutno sdružovat
na evropské úrovni. Poskytování ostatních služeb (např. nouzových map
nebo tematických map monitorování Země s omezenějším
zeměpisným rozsahem) lze lépe dosáhnout na úrovni EU ze dvou
důvodů. Zaprvé, provázanější a centralizovanější správa
vstupních údajů z vesmírných a in-situ čidel umožní úspory
z rozsahu. Zadruhé, nekoordinované poskytování služeb pozorování Země
na úrovni členských států by vedlo k duplicitě a
znesnadňovalo, nebo dokonce znemožňovalo sledování provádění
právních předpisů EU v oblasti životního prostředí na
základě transparentních a objektivních kritérií. Pokud nejsou informace
získané na úrovni členských států srovnatelné, nemůže Komise
ověřit, zda byly právní předpisy v oblasti životního
prostředí ve všech členských státech správně provedeny.
Kromě toho opatření na evropské úrovni umožní úspory
z rozsahu, což povede k lepšímu využívání veřejných
prostředků. Opatření na úrovni EU mají proto jasnou
přidanou hodnotu. 1.5.3. Závěry vyvozené
z podobných zkušeností v minulosti Tento návrh navazuje na zkušenosti
získané při vývoji programu Copernicus jakožto výzkumné iniciativy
v průběhu posledních dvanácti let a fáze počátečních
provozních činností v období 2011–2013. Zkušenosti dokazují, že
ačkoli je pro vývoj programu Copernicus i nadále zapotřebí financovat
výzkum, je nyní také nutno podporovat zajišťování služeb pozorování
Země a fungování družic, aby bylo možno plně zúročit dosavadní
investice a reagovat na uvedené potřeby. 1.5.4. Provázanost a možná synergie s
dalšími finančními nástroji V operační fázi bude Copernicus moci
poskytovat informace tvůrcům politik, veřejným orgánům,
podnikům a evropským občanům. To znamená, že Copernicus
jako nezávislý zdroj informací pro EU má za cíl sloužit jako podpora všech příslušných
unijních politik, nástrojů a činností, kde má porozumění změnám
naší planety prvořadý význam. Příklady toho, jak bude program Copernicus
přispívat k ostatním politikám EU: ·
Mezinárodní spolupráce: konkrétním
příspěvkem k rozvojovým politikám EU je rozšíření služeb
programu Copernicus na Afriku. Družicové pozorování Země například
umožňuje monitorování stavu plodin v zemědělských obdobích
a rozvoj potravinového systému včasného varování pro ohrožené regiony
na celém světě. Kromě toho by některé aplikace
programu Copernicus mohly poskytnout tvůrcům politik informace o
přírodních zdrojích v Africe. ·
Dopravní politika: optimalizací lodních tras by
služba monitorování moří a oceánů mohla minimalizovat spotřebu
paliva a emise. ·
Životní prostředí: služby programu Copernicus
poskytují systematicky nebo periodicky v různém měřítku
informace, které jsou nezbytné pro průběžné monitorování stavu moří
a oceánů, atmosféry a pozemního prostředí. V tomto kontextu
by environmentální snímky shromážděné díky programu Copernicus mohly
posloužit jako základ pro sledování cílů nové evropské strategie
v oblasti biologické rozmanitosti nebo jako nástroj pro sledování účinného
využívání zdrojů, jako jsou dřevo, voda, nerosty, půda, vzduch
(jeho kvalita) a mnoho dalších, na evropské a celosvětové
úrovni. ·
Humanitární pomoc: služby programu Copernicus hrají
důležitou roli také při činnostech v reakci na nouzové
situace v EU i mimo ni, neboť poskytují aktuální informace, jež mají
zásadní význam pro orgány s rozhodovací pravomocí, plánovače
činností a týmy v terénu. ·
Energetika: Copernicus může pro Evropu
představovat spolehlivý zdroj informací o solární energii
a může přispět ke sledování šíření jaderných
zbraní nebo vyřazení jaderných zařízení. ·
Regionální politika: na unijní úrovni Copernicus
harmonizovaně pokrývá celé území a poskytuje produkty v oblasti změny
povrchu. Tyto informace jsou nezbytné pro využívání půdy a
pro účely urbanizace. ·
Změna klimatu: Copernicus zahrnuje
několik služeb, které se zabývají otázkami spojenými s klimatem, jako
je monitorování lesů a informace o uhlíku v půdě,
monitorování moře a úrovně ledu, analýza skleníkových plynů
a světelných toků. ·
Bezpečnost: Copernicus může
přispět k ostraze hranic a námořnímu dohledu.
V tomto rámci navázaly GŘ pro podniky a průmysl a GŘ
pro vnitřní věci od roku 2008 úzkou spolupráci. ·
Zemědělství: Copernicus by mohl
přispět ke zlepšení včasného a přesného
monitorování zemědělského využívání půdy a jejích změn
na evropské, vnitrostátní i regionální úrovni, a to poskytováním
společných metod a ukazatelů v různém časovém, územním
a tematickém rozsahu. Společná zemědělská politika by mohla
využít Copernicus při monitorování politiky „půdy vyňaté
z produkce“. ·
Politiky související s mořským
prostředím: Copernicus umožňuje pochopit oceánské prostředí,
jeho dynamiku a jeho vliv na změnu klimatu. Je možné ho využít v
těchto oblastech: námořní bezpečnost, únik ropy, řízení
mořských zdrojů, změna klimatu, sezónní
předpověď, pobřežní činnosti, sledování ledu
a kvality vody. 1.6. Doba trvání akce
a finanční dopad þ Časově omezený návrh –
þ Návrh s platností od roku 2014 do roku 2020 –
þ Finanční dopad od roku 2014 do roku 2020 ¨ Časově neomezený návrh –
Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do
RRRR, –
poté plné fungování. 1.7. Předpokládané
způsoby řízení[20] þ Přímé řízení Komisí þ Nepřímé řízení ze strany subjektů pověřených úkoly plnění
rozpočtu –
¨ výkonných agentur –
þ subjektů zřízených Společenstvími[21] –
þ vnitrostátních veřejnoprávních subjektů / subjektů
pověřených výkonem veřejné služby –
¨ osob pověřených prováděním zvláštních opatření
podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označených v příslušném
základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení ¨ Sdílené řízení
s členskými státy ¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi þ Mezinárodní organizace Pokud vyberete více
způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“. Poznámky: Copernicus staví na stávajících
kapacitách v Evropě, aby se předešlo zbytečnému zdvojování,
a naopak usiluje o součinnost mezi stávajícími vnitrostátními
nebo mezinárodními kapacitami. Navíc se zdá, že Komise nemá ani interní
pracovní síly, ani odborné znalosti k tomu, aby sama řídila tento vysoce
komplexní operační systém systémů. Proto se v souladu
s cíli zjednodušení a zlepšení výkonnosti výdajových programů EU
navrhuje provést velké části programu nepřímo ve smyslu článku
58 finančního nařízení, přenesením pravomocí na řadu příslušných
subjektů v oblasti jejich odbornosti. Díky pověřovacím dohodám
bude Komise i nadále za program odpovědná, ale přenese
odpovědnost za jeho provádění na řadu provozovatelů.
Komise, podporovaná výborem a nezávislými odborníky, se zaměří
na přijímání programových rozhodnutí na vysoké úrovni a na
sledování jejich provádění. Provozovatelé budou muset předkládat
roční pracovní programy a výroční zprávy o činnosti
spolu s osvědčeními o auditu. Do roku 2013 byl rozvoj vesmírné složky
spolufinancován z EU a ESA příspěvkem z tématu „Vesmír“ 7.
RP a nařízení o GMES a jeho počátečních provozních
činnostech na vesmírnou složku programu GMES agentury ESA. Komise
jménem EU přispívala do celkového rozpočtu tohoto programu jednou
třetinou, tj. přibližně 780 miliony EUR z 2,4 miliardy
EUR. Za tímto účelem byla v roce 2008 uzavřena pověřovací
dohoda mezi EU, zastoupenou Komisí, a agenturou ESA. Tato dohoda byla
uzavřena v souladu s rámcovou dohodou mezi EU a ESA. Vzhledem k tomu,
že ESA má jedinečnou odbornost a je jedinou agenturou pro
výzkumné a vývojové činnosti týkající se vesmírných programů
na evropské úrovni, navrhuje se pověřit ji vývojovými
činnostmi, tj. projektováním, výstavbou a zadáváním zakázek,
pokud jde o družice a související pozemní části v rámci programu Copernicus.
Má se za to, že ESA může nadále vývojové činnosti
spolufinancovat, a to zvláště vývoj nové generace družic, namísto pořizování
obdobných jednotek, které svojí konstrukcí kopírují již vyvinuté jednotky. Navrhuje se rovněž pověřit
provozováním vyvinuté infrastruktury agenturu ESA i EUMETSAT. ESA bude
odpovědná za provoz Sentinelů 1 a 2 a za provoz pozemní
části Sentinelu 3. S ohledem na to, že se podílela na vývoji a koordinaci
vývoje a zadávání zakázek na pozemní část, a na její odborné zkušenosti
získané při operacích v rámci mnoha vědeckých misí má ESA dobré
předpoklady k tomu, aby se s těmito úkoly náležitě
vypořádala. EUMETSAT bude v rámci své oblasti působnosti
pověřen provozováním družic a nástrojů obzvláště
relevantních pro monitorování mořského prostředí a atmosféry,
které jsou si velmi podobné, často stejné. Je třeba připomenout,
že Sentinely 4 a 5 jsou nástroje nesené vlastními družicemi
organizace EUMETSAT. Kromě toho příjem, zpracování
a šíření údajů budou pravděpodobně provádět
víceúčelová zařízení organizace EUMETSAT. Obě organizace budou
v rámci svých příslušných odborných oblastí odpovědné za
přístup k pozorováním přispívajících misí a za poskytování
jejich výstupů. Jedním z klíčových produktů
služby pro monitorování Země je komplexní a včasné posouzení
pokryvu a jeho změn. Databáze programu Corine (mapa územního pokryvu)
poskytuje od roku 1990 časovou posloupnost informací o územním
pokryvu a využití na celém evropském kontinentu. Tyto informace umožňují
monitorování změn povrchu Země, které jsou výsledkem působení
jak přírodních procesů, tak lidské činnosti. Od roku 1994
provádí program Corine Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). EEA
je agentura Evropské unie, jejímž úkolem je poskytovat kvalitní
a nezávislé informace o životním prostředí těm, kteří
se podílejí na vypracovávání, přijímání, provádění a hodnocení
politiky v oblasti životního prostředí, a také široké veřejnosti.
EEA odpovídá rovněž za koordinaci Evropské informační
a pozorovací sítě pro životní prostředí (Eionet), v níž
národní odborníci přispívají ke sběru a ověřování
údajů o životním prostředí. Během období počátečních
provozních činností GMES (2011–2013) byla koordinace celoevropských
a místních složek služby pro monitorování Země svěřena
agentuře EEA a prováděna jednak centralizovaně, se zadáváním
zakázek prostřednictvím rámcové smlouvy a smluv o poskytování
služeb s poskytovateli služeb, a jednak decentralizovaně,
z grantových dohod s národními agenturami, které jsou v EEA přímými
zúčastněnými stranami. Kromě toho je třeba poznamenat,
že služba monitorování Země je značně závislá na měřeních
in-situ a na zeměpisných referenčních údajích. EEA má
dobré předpoklady k tomu, aby si zajistila jejich poskytování od
národních environmentálních a/nebo kartografických institucí. Z těchto důvodu
se navrhuje, s ohledem na zřejmou synergii mezi programem Copernicus
a hlavními povinnostmi agentury EEA a na jedinečné postavení EEA
v roli koordinátora sítě Eionet vůči účastníkům
programu Copernicus, jimiž jsou národní agentury pro životní prostředí, že
provádění těchto dvou složek služby monitorování Země bude
i nadále svěřeno agentuře EEA. Od roku 2008 se pracuje na zřízení
Evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR), jehož cílem je posílit kontrolu
vnějších hranic schengenského prostoru, zejména jižních námořních
a východních pozemních hranic. EUROSUR bude členským státům
poskytovat společný technický (infrastrukturní) a operační
(organizační) rámec s cílem zvýšit přehled o situaci
na jejich vnějších hranicích a zlepšit schopnost reakce ze
strany vnitrostátních orgánů, které střeží hranice EU. Jedním
z dohodnutých cílů je zajistit společné využívání nástrojů
pro ostrahu (družic, bezpilotních vzdušných prostředků,
aerostatů atd.); jako zprostředkovatel přitom působí
agentura Frontex. Frontex je Evropská agentura pro řízení operativní
spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie.
Podporuje, koordinuje a rozvíjí správu evropských hranic. Pro část
týkající se ochrany hranic v rámci bezpečnostní služby má aktivní spolupráce
agentury Frontex zásadní význam. Tato agentura byla zapojena do všech
projektů 7. RP, které tuto část připravovaly, jakož i do
dalších souvisejících projektů tématu „Bezpečnost“ 7. RP. Je třeba
upozornit na to, že skutečnost, že se agentura Frontex potřebuje
při těchto činnostech spoléhat na program GMES/Copernicus,
uznala Komise v návrhu nařízení o systému EUROSUR[22]. Proto se navrhuje
pověřit prováděním této části agenturu Frontex. Pokud jde o bezpečnostní část
v oblasti námořního dohledu, navrhuje se pověřit jejím
prováděním Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost (EMSA). Do
pravomocí agentury EMSA skutečně náležejí určité povinnosti
v oblasti námořní bezpečnosti a povinnost pomáhat Komisi
při souvisejících činnostech. EMSA má všeobecně uznávané odborné
zkušenosti s realizací programu CLEANSeaNET, námořního bezpečnostního
operačního programu, který se opírá o pozorování Země. Je také
aktivně zapojena do několika projektů v oblasti výzkumu a
vývoje, které připravují bezpečnostní službu programu Copernicus. 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování
a podávání zpráv Bude zaveden systém monitorování s cílem
zajistit co nejvyšší kvalitu výstupů a co nejefektivnější využití
zdrojů. Sledování bude probíhat po celou dobu trvání programu. Bude
vycházet z pravidelných zpráv od programových partnerů. 2.2. Systém řízení a kontroly
2.2.1. Zjištěná rizika Všechna rizika související s programem
budou centrálně zaznamenána v registračním seznamu. Každému
riziku bude přiřazena pravděpodobnost výskytu a stupeň
dopadu. Rejstřík rizik bude rovněž zahrnovat seznam činností,
které mají za cíl snížit jejich pravděpodobnost. Rizika se dělí
takto: ·
Technologická rizika: např. družice používají
špičkové technologie, které ještě nebyly ověřeny
a jejichž specifikace se neustále vyvíjejí. ·
Průmyslová rizika: do zřizování
infrastruktur je zapojena řada subjektů z oblasti průmyslu
v různých zemích, jejichž činnost musí být účinně
koordinována, aby byly zavedeny spolehlivé a plně integrované systémy,
zejména pokud jde o bezpečnost. ·
Tržní riziko: nesmí docházet k tomu, aby
technické výkony, které by byly nižší, než bylo dopředu ohlášeno,
měly negativní dopad na uživatele, a infrastruktura by proto
zůstala nevyužita. ·
Rizika časového rozvrhu: jakékoli
zpoždění by ohrozilo prostor pro příležitosti. ·
Riziko v oblasti správy: veřejná správa
programů vyžaduje spolupráci různých subjektů. Proto je
důležité zajistit odpovídající stabilitu a organizaci. Kromě toho je
nutno brát v úvahu názorové rozdíly mezi jednotlivými zúčastněnými
stranami v několika významných otázkách. V tomto ohledu je třeba
posoudit rozdělení určitých rizik, zejména finančních rizik
a rizik spojených s bezpečností, mezi subjekty, které jim mohou
nejlépe čelit. Kromě toho se bude rozpočet programu
plnit z větší části s využitím nepřímého řízení,
prostřednictvím pověřovacích dohod, a z minimální
části v centralizovaném režimu, kde Komise využije grantů
a veřejných zakázek. U každého z těchto různých
druhů výdajů jsou různá rizika. Audity provedené Evropským
účetním dvorem a vlastní audity ex post provedené Komisí poukázaly
na tato hlavní rizika, která zůstávají potenciálně platná i pro
tento program: V případě
pověřovacích dohod: hlavní zjištěná rizika se týkají
způsobilosti provozovatelů (subjektů, s nimiž Komise
uzavírá pověřovací dohody), dodržování smluv (převedení
požadavků Komise do smluvní dokumentace), dodržování postupů
(nedodržování postupů předepsaných Komisí) a výkonnosti
(nedosažení stanovených cílů). Tyto druhy rizik budou řešeny
s přihlédnutím k těmto faktorům: ·
zásadní úkoly v procesu řízení a kontroly
provádějí provozovatelé, ·
Komise musí do značné míry spoléhat na systémy
řízení a kontroly provozovatelů, ·
je důležité zajistit přiměřenou
míru kontroly v celém prováděcím řetězci s jasně
vymezenou odpovědností každého ze zúčastněných partnerů. U grantů: složitá pravidla uznatelnosti
nákladů a relativně omezené odborné znalosti v oblasti řízení
financí u určitých příjemců by mohly vést k vysokému riziku
nesprávně vykazovaných nákladů (např. režijních nákladů
a nákladů na vybavení). Neexistence úplné databáze s informacemi
o příjemcích, projektech a vykazovaných nákladech by ztížila
zjišťování rizikových příjemců a možného dvojího
uplatňování nákladů nebo jiných nesrovnalostí, což by
v důsledku mohlo znemožnit účinné odhalování podvodů. U veřejných zakázek: neodhalené chyby
a nenapravené nepřesnosti v nabídkových řízeních nebo ve
specifikacích pro nabídkové řízení by mohly vést k nesprávnému
provádění zakázek. 2.2.2. Předpokládané metody
kontroly K řešení různých rizik
uvedených výše se předpokládá použití různých metod kontroly. 2.2.2.1. Pověřovací dohody Informace o zavedeném systému
vnitřní kontroly Měl by být zaveden řídicí
a kontrolní systém na základě těchto opatření: ·
předběžného posouzení provozovatele, ·
sledování založeného na rizicích, a to i na
základě systému podávání standardizovaných zpráv, ·
preventivní akce pomocí navrhování dostatečné
způsobilosti, dodržování smluv, dodržování postupů
a požadavků na výkony, ·
prostředků nápravy smluv
umožňujících provést úpravy v případě nesprávného provádění
z hlediska způsobilosti, dodržování smluv, dodržování postupů
a požadavků na výkonnost, ·
kontroly ex ante u plateb
prováděných generálními ředitelstvími (GŘ) na
svěřenecký účet provozovatele, ·
opatření ke sladění zájmů, ·
účasti na řízení, ·
práva přístupu k auditům týkajícím
se provozovatelů, zapojených subjektů a konečných příjemců,
·
úplného auditního řízení pokrývajícího celý
prováděcí řetězec, ·
kontroly shody a výkonů prováděné
zmocněnci Komise, ·
integrovaného získávání jistoty zohledňujícího
systém vnitřních kontrol a vnitřního auditu zavedený
u provozovatele a zapojených subjektů zaměřený na způsobilost,
dodržování smluv, dodržování postupů a požadavků na výkon, ·
finančních výkazů zkoumaných externími
auditory, ·
prohlášení o věrohodnosti
předkládaných každoročně provozovateli. Ověření, zda postupy fungují tak,
jak mají, bude zajištěno pomocí několika informačních
kanálů: povědomí manažerů o stavu
vnitřních systémů kontroly GŘ, získaného během každodenní
práce a ze zkušeností; formálního dohledu GŘ, opatření
v oblasti kontroly a sledování; ·
výsledků každoročního přezkumu norem
pro vnitřní kontrolu (ICS) („plný soulad se základními požadavky“), ·
výsledků provedených posouzení rizik, ·
předběžných a následných kontrol,
včetně zpráv o výjimkách nebo nedostatcích vnitřní
kontroly, ·
výsledků externích finančních auditů
prováděných GŘ, ·
auditní a konzultační činnosti
prováděné oddělením interního auditu GŘ; hodnocení programů prováděného
externími hodnotiteli. Další zpětnou vazbu ohledně
přiměřenosti kontrolního systému poskytnou hodnocení
prováděná oddělením vnitřního auditu (IAC), útvarem
vnitřního auditu (IAS) nebo Evropským účetním dvorem. Odhad nákladů a přínosů
kontrol, jež zavádí kontrolní systém Předpokládané kontroly jsou pojímány
v širokém smyslu v souladu s definicí vnitřní kontroly
podle modelu COSO, která je definována jako „proces nastavený tak, aby
poskytoval přiměřenou jistotu, pokud jde o dosahování
cílů v oblasti efektivity a účelnosti operací, spolehlivost
finančního výkaznictví a dodržování platných právních
předpisů a nařízení“. Náklady na kontrolní opatření se
odhadují na komplexním základě, který pokrývá veškeré činnosti, jež
přímo či nepřímo souvisejí s ověřováním práv
provozovatelů, finančních zprostředkovatelů
a konečných příjemců a správnosti výdajů. Tam,
kde je to možné, se poskytují podrobné údaje v členění podle
různých fází řízení a v souladu s popisem, který bude
obsahovat předpokládaný kontrolní systém. Úpravy, které zohlednily očekávané změny
nového návrhu, zahrnují údaje o opatřeních ke sladění zájmů
a dalších smluvních prostředcích nápravy umožňujících provést
úpravy v případě nesprávného provádění z hlediska
požadavků. Posouzení očekávané míry rizika
nedodržování platných pravidel Očekávaná míra rizika nedodržení pravidel
(definovaná jako očekávané riziko chyb, pokud jde o legalitu
a správnost, vznikající na úrovni transakcí) v rámci předpokládaného
systému kontroly bude udržována na víceletém základě pod úrovní 2 %,
avšak s nižšími náklady v důsledku četnosti rizik
a zmírnění dopadu rizik, jež vyplývá z dalších zavedených opatření. Očekává se, že v důsledku
vyjasnění platných pravidel včetně požadavků SMART,
v důsledku dalšího posílení prostředků nápravy smluv a
v důsledku zvýšeného sladění zájmů se chybovost sníží. Předpokládá se, že menší část
rozpočtu na tento program by mohla být plněna s využitím
centralizovaného přímého řízení (viz níže) prostřednictvím
grantů a zadávání veřejných zakázek. 2.2.2.2. Granty Informace o zavedeném systému
vnitřní kontroly Stávající rámec vnitřní kontroly je
založen na provádění norem vnitřní kontroly Komise, postupů pro
výběr nejlepších projektů a na jejich převedení do právních
nástrojů, řízení projektů a smluv po celý životní cyklus
projektu, předběžných kontrol nároků včetně
přijetí osvědčení o kontrolách, předběžného
certifikování metodik nákladů, auditů ex post a oprav
a hodnocení. Dokumentace výzev k předkládání
návrhů obsahuje podrobné pokyny týkající se pravidel způsobilosti,
a zejména nejčastějších chyb v souvislosti s osobními
náklady. Příjemci se vyzývají, aby již při předkládání
projektů předkládali dostatečně podrobné údaje
o předpokládaných nákladech, což umožňuje provádět
předběžné ověřování a odhalovat možné chyby nebo
nedorozumění, a je-li to nezbytné, provádět změny
v provádění projektu nebo přizpůsobení grantové dohody. To
značně zvýší právní jistotu příjemců a sníží riziko chyb. Budou prováděny kontroly ex post s cílem
určit reprezentativní průměrnou míru chybovosti, která potrvá
nehledě na výcvik, předběžné kontroly a opravy. Strategie
auditů ex post zaměřených na výdaje v rámci programu
bude založena na finančním auditu transakcí metodou výběru podle
hodnoty měnové jednotky, doplněnou namátkovou kontrolou na
základě posouzení rizika. Strategie auditů ex post
zaměřených na legalitu a správnost bude doplněna posíleným
operačním hodnocením a strategií boje proti podvodům. Odhad nákladů a přínosů
kontrol, jež zavádí kontrolní systém Bude třeba nalézt rovnováhu mezi
zvyšováním přitažlivosti programu pomocí snižování kontrolní zátěže
pro příjemce (větší důvěra a přijetí většího
rizika v důsledku využití pevných sazeb, paušálních částek a
rozsahu jednotkových nákladů) na jedné straně, a zajištěním
toho, aby míra neopravených chyb zůstala tak nízká, jak je rozumně
možné, na straně druhé. Generální ředitelství pro podniky a
průmysl zavede nákladově efektivní systém vnitřní kontroly,
který poskytne přiměřenou jistotu, že riziko chyb
v průběhu víceletého výdajového období na ročním základě
zůstane v rozmezí 2–5 %, s tím, že konečným cílem je
dosáhnout při uzavírání víceletých programů míry reziduálního rizika
chyb po přihlédnutí k finančním dopadům všech auditů,
korekcí a vymáhacích opatření co nejblíže 2 %. Auditní strategie se zaměří na to,
aby zohledňovala korektní a spolehlivou úroveň rizika chyb, a na
efektivní a účelné zkoumání náznaků podvodů. Předběžné
kontroly návrhů před podpisem grantové dohody a vyjasnění
pravidel způsobilosti by neměly výrazně prodloužit dobu do uzavření
smlouvy. Pověření schvalující úředníci budou
každoročně podávat zprávy o nákladech a přínosech
kontroly a Komise bude v rámci střednědobého přezkumu
informovat legislativní orgán o míře nedodržování pravidel, jež by
mohla být dosažena. Posouzení očekávané míry rizika, že
nebudou dodržována pravidla A. Stávající zdroje chyb Na základě dosavadních výsledků byly
zjištěny opakující se chyby v těchto oblastech: ·
personální náklady:
uplatňování průměrných nebo rozpočtových nákladů
(namísto skutečných nákladů), nedodržování povinnosti vést
příslušné záznamy o čase stráveném na provádění programu,
uplatňování nezpůsobilých položek (nákladů řídícího
pracovníka, který je majitelem malého nebo středního podniku), ·
jiné přímé náklady: často zjištěnou chybou je zadávání subdodávek bez
předchozího povolení nebo bez dodržení pravidel finanční rentability
atd., ·
nepřímé náklady:
nepřímé náklady v řadě případů představují
paušální procentní sazbu přímých nákladů, takže chyba
v nepřímých nákladech je úměrná chybě v přímých
nákladech. B. Navrhované možnosti zjednodušení Program bude využívat zjednodušujících
opatření, jež obsahuje tříletý přezkum finančního
nařízení. V tomto rámci Komise využije možnosti přijmout
zjednodušující opatření například pro stanovení rozsahu jednotkových
nákladů pro řídící pracovníky, kteří jsou vlastníky malého nebo
středního podniku, nebo pro použití paušálních osobních nákladů
v souladu s běžnými účetními zásadami příjemců. C. Přínos změn v kontrole ke
snižování očekávané míry nedodržování pravidel Výchozím bodem je současný stav založený
na dosud prováděných auditech grantů 7. RP. Na základě
předpokladů, že: ·
příjemci grantů v rámci budoucího
programu Copernicus jsou podobní těm, kdo se účastnili 7. RP,
a že ·
jednu třetinu zdrojů chyb by měly
tvořit ty, které jsou uvedeny výše v bodě A, se očekává, že zjednodušující opatření
obsažená ve finančním nařízení povedou ke snížení míry
chybovosti. Další snížení chyb se očekává od předem prováděného
vyjasnění pravidel způsobilosti. Závěr: S přihlédnutím ke všem výše
uvedeným opatřením je konečným cílem dosáhnout reziduální míry rizika
chyb na konci životního cyklu co nejblíže 2 %. Tento scénář je založen na
předpokladu, že opatření ke zjednodušení nedoznají v procesu
rozhodování zásadních změn. 2.2.2.3. Zadávání veřejných zakázek Rámec vnitřní kontroly postavený na
provádění norem vnitřní kontroly stanovených Komisí, postupů
veřejných zakázek při výběru nejlepších návrhů
a při řízení smluv po celou dobu projektu/smlouvy
a předběžných kontrol faktur a plateb zamezí tomu, aby
zbytkové chyby přesáhly 2 %. 2.3. Opatření
k zamezení podvodů a nesrovnalostí Upřesněte stávající či
předpokládaná preventivní a ochranná opatření. V rámci strategie Komise pro boj proti
podvodům[23]
a s pomocí úřadu OLAF ve formě konzultací a účasti
v síti pro prevenci a odhalování podvodů (FPDNet), organizované
úřadem OLAF, vypracovalo Generální ředitelství pro podniky a průmysl
svou vlastní strategii boje proti podvodům (AFS), jež zahrnuje opatření
zaměřená na prevenci a odhalování podvodů
a nesrovnalostí jak interně, tak ve vztahu k příjemcům
a dodavatelům. AFS bude ročně aktualizována. Zejména u grantů předpokládá
akční plán AFS Generálního ředitelství pro podniky a průmysl
vytvoření centrálního rejstříku všech příjemců
(koordinátorů, partnerů, subdodavatelů a jiných
aktérů) a projektů (zpráv a prohlášení o výdajích).
Tato databáze ve spojení s plánovaným získáním výkonného nástroje pro
analýzu dat pro odhalování ukazatelů podvodů neboli „červených
praporků“ výrazně zlepší jeho kontrolní funkce a schopnosti
kontroly. Aby se zvýšily znalosti a schopnosti k
provádění preventivních a účinných kontrol, předpokládá akční
plán AFS Generálního ředitelství pro podniky a průmysl nabídku
specifických školicích kurzů a metodických pokynů. Dále bude
vypracována a prováděna strategie kontroly zaměřené na
vyhodnocení finanční a technické způsobilosti příjemců
a také kategorizace rizik příjemců založená na ukazatelích podvodů,
na registraci v IT nástrojích a na upozorněních při předběžných/následných
kontrolách. Kromě toho budou vypracovány kontrolní
postupy a pokyny pro audity ex post založené na rizicích, které se
zaměří na možné případy podvodů a na nesrovnalosti.
Tato AFS bude také lépe sladěna s normami vnitřní kontroly,
zejména s posuzováním rizik a s AFS jiných GŘ a dále
pověřených subjektů. 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ
DOPAD NÁVRHU 3.1. Okruhy víceletého finančního
rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky Požadované stávající výdajové rozpočtové
položky V pořadí okruhů víceletého finančního rámce
a rozpočtových položek. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek Číslo [okruh............................................] || Rozl./Nerozl. || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení [1] || 02010404 — Podpůrné výdaje pro Evropský program pozorování Země (Copernicus) || Nerozl. || ANO || NE || ANO || NE [1] || 020601 — Provozní služby (Copernicus) || Rozl. || ANO || NE || ANO || NE [1] || 020602 —Pozorování z vesmíru (Copernicus) || Rozl. || ANO || NE || ANO || NE 3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na
výdaje v milionech EUR (zaokrouhleno
na 3 desetinná místa) Okruh víceletého finančního rámce: || 1 || Inteligentní růst podporující začlenění GŘ pro podniky || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || CELKEM Operační prostředky || || || || || || || || || 020601 || Závazky || (1) || 58,500 || 179,721 || 189,426 || 197,952 || 208,610 || 283,691 || 210,291 || || 1 328,191 Platby || (2) || 29,215 || 195,417 || 188,779 || 197,673 || 207,871 || 266,906 || 231,030 || 11,300 || 1 328,191 020602 || Závazky || (1) || 301,933 || 373,949 || 394,141 || 411,880 || 434,051 || 590,279 || 437,566 || || 2 943,799 Platby || (2) || 150,785 || 406,608 || 392,796 || 412,159 || 434,790 || 555,362 || 480,717 || 110,582 || 2 943,799 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[24] || || || || || || || || || 02010404 || || (3) || 2,500 || 2,700 || 2,700 || 2,800 || 2,900 || 2,900 || 3,000 || || 19,500 CELKEM prostředky pro GŘ pro podniky || Závazky || =1+1a +3 || 362,933 || 556,370 || 586,267 || 612,632 || 645,561 || 876,870 || 650,847 || || 4 291,480 Platby || =2+2a+3 || 182,500 || 604,725 || 584,275 || 612,632 || 645,561 || 825,168 || 714,737 || 121,882 || 4 291,480 Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“ v milionech EUR (zaokrouhleno
na 3 desetinná místa) || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM GŘ pro podniky || Lidské zdroje || 4,497 || 5,259 || 5,894 || 5,894 || 5,894 || 5,894 || 5,894 || 39,226 Ostatní správní výdaje || 0,343 || 0,343 || 0,343 || 0,343 || 0,343 || 0,343 || 0,343 || 2,401 GŘ pro PODNIKY CELKEM || Prostředky || 4,840 || 5,602 || 6,237 || 6,237 || 6,237 || 6,237 || 6,237 || 41,627 CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 4,840 || 5,602 || 6,237 || 6,237 || 6,237 || 6,237 || 6,237 || 41,627 v milionech EUR (zaokrouhleno
na 3 desetinná místa) || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || CELKEM CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 367,773 || 561,972 || 592,504 || 618,869 || 651,798 || 883,107 || 657,084 || || 4 333,107 Platby || 187,340 || 610,327 || 590,512 || 618,869 || 651,798 || 831,405 || 720,974 || 121,882 || 4 333,107 3.2.2. Odhadovaný dopad na operační
prostředky –
¨ Návrh nevyžaduje využití operačních prostředků. –
þ Návrh vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno
dále: Prostředky na závazky
v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Cíle || ROK 2014 || ROK 2015 || ROK 2016 || ROK 2017 || ROK 2018 || ROK 2019 || ROK 2020 || CELKEM Specifický cíl č. 1 Služby || 58,500 || 179,721 || 189,426 || 197,952 || 208,610 || 283,691 || 210,291 || 1 328,191 SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 Vesmír || 301,933 || 373,949 || 394,141 || 411,880 || 434,051 || 590,279 || 437,566 || 2 943,799 NÁKLADY CELKEM || 360,433 || 553,670 || 583,567 || 609,832 || 642,661 || 873,970 || 647,857 || 4 271,990 3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky
správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí ¨ Návrh nevyžaduje využití prostředků správní povahy. þ Návrh vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno
dále: v milionech EUR (zaokrouhleno
na 3 desetinná místa) || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || Lidské zdroje || 4,497 || 5,259 || 5,894 || 5,894 || 5,894 || 5,894 || 5,894 || 39,226 Ostatní správní výdaje || 0,343 || 0,343 || 0,343 || 0,343 || 0,343 || 0,343 || 0,343 || 2,401 Mezisoučet pro OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 4,840 || 5,602 || 6,237 || 6,237 || 6,237 || 6,237 || 6,237 || 41,627 || || || || || || || || Mimo OKRUH 5[25] víceletého finančního rámce || || || || || || || || Lidské zdroje || || || || || || || || Jiné výdaje správní povahy || 2,500 || 2,700 || 2,700 || 2,800 || 2,900 || 2,900 || 3,000 || 19,500 Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || || || || || || || || || CELKEM || 7,340 || 8,302 || 8,937 || 9,037 || 9,137 || 9,137 || 9,237 || 61,127 3.2.3.2. Odhadované potřeby v
oblasti lidských zdrojů –
¨ Návrh nevyžaduje využití lidských zdrojů. –
þ Návrh vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno
dále: Odhad vyjádřete
v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) 12 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 28 || 34 || 39 || 39 || 39 || 39 || 39 02 01 01 02 (při delegacích) || - || - || - || - || - || - || - 02 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || - || - || - || - || - || - || - 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || || Externí zaměstnanci (v přepočtu na ekvivalenty plných pracovních úvazků: FTE)[26] 02 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z „celkového rámce“) || 14 || 14 || 14 || 14 || 14 || 14 || 14 02 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || - || - || - || - || - || - || - 02 01 04 yy [27] || - || - || - || - || - || - || - || 0 - || - || - || - || - || - || - || 0 02 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO – v nepřímém výzkumu) || - || - || - || - || - || - || - 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO – v přímém výzkumu) || - || - || - || - || - || - || - Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || - || - || - || - || - || - || - CELKEM || 42 || 48 || 53 || 53 || 53 || 53 || 53 Potřeby v
oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou
již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny
v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu,
který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování
a s ohledem na rozpočtová omezení. Stávající lidské
zdroje v roce 2013 tvoří 29 ekvivalentů plného pracovního úvazku
(17 pracovních míst podle plánu pracovních míst a 12 externích zaměstnanců):
postupné navýšení až na 53 ekvivalentů plného pracovního úvazku (+22 podle
plánu pracovních míst a +2 externí zaměstnanci) by mělo být vyřešeno
takto: po revizi všech stávajících pověřovacích dohod v roce 2016 je
třeba přehodnotit přidělené zdroje tak, aby bylo možné
splnit cíle za stávajícího stavu zaměstnanců. Skutečné hodnoty
na roky 2016 až 2019 jsou orientační a mohou být upraveny. –
Pokud jde o 22 dodatečných pracovních míst
podle plánu pracovních míst (PPM): osm z nich by mělo vyřešit přeobsazení
uvnitř ředitelství G GŘ pro podniky (počítá se s
reorganizací, při níž dojde ke sloučení činnosti v oblasti
vesmíru s činností v oblasti vesmírného výzkumu a vývoje), další čtyři
místa podle PPM by mělo vyřešit přeobsazení uvnitř GŘ
pro podniky. Zbývajících 10 dodatečných míst podle PPM musí být doplněno
společně v rámci přeobsazování z Komise a/nebo z vyslaných
(mis à disposition) pracovníků z generálních ředitelství, která
se podílejí na programu Copernicus, jak bylo stanoveno v rozhodnutí
Komise o zřízení GMES z roku 2006 (K(2006) 673). Návrh na změnu
tohoto rozhodnutí bude předložen. –
Pokud jde o externí pracovníky: dva dodatečné
ekvivalenty plného pracovního úvazku požadované v roce 2014 budou vyřešeny
v rámci interního přeobsazování; a v případě potřeby
by mohly být další zdroje požadovány po revizi v roce 2016 a měly by
být přiděleny GŘ pro podniky v rámci ročního přidělování.
Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci || – připravovat a sledovat provádění programu včetně vymezení požadavků uživatelů, – vybírat pověřené subjekty, – dojednávat pověřovací dohody (šestinásobné navýšení), – dohlížet na pověřenými subjekty (čtyřnásobné navýšení), – sledovat plnění rozpočtu v nepřímém režimu, – poskytovat analýzy právního a regulačního rámce na podporu procesu politického rozhodování, – zajišťovat soulad navrhovaných řešení s platnými pravidly, – zajišťovat řádné finanční řízení a provádět finanční transakce týkající se správy smluv, – provádět činnosti k zajištění účinné kontroly nákladů, – navazovat na mezinárodní spolupráci a vyjednávat mezinárodní dohody, – sledovat bezpečnostní aspekty programu Copernicus, – udržovat vztahy s členskými státy, zejména ohledně složky in-situ, – posuzovat a zmírňovat rizika (vzniklá v důsledku finanční expozice posíleného finančního rámce), – udržovat vztahy s Evropským parlamentem a Radou podle článků 58, 60–61 finančního nařízení, – předcházet podvodům a nesrovnalostem a udržovat vztahy s úřadem OLAF a s Účetním dvorem, – uplatňovat politiku v oblasti údajů a její vymáhání všemi zúčastněnými stranami, – podporovat rozšiřování uživatelské základny v členských státech Externí zaměstnanci || podporovat plnění úkolů popsaných výše 3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým
finančním rámcem –
þ Návrh je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem. –
¨ Návrh si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního
rámce. –
¨ Návrh vyžaduje použití nástroje flexibility nebo změnu víceletého
finančního rámce[28]. 3.2.5. Příspěvky třetích
stran –
¨ Návrh nepočítá se spolufinancováním od třetích stran. –
þ Návrh počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu: –
¨ Program bude umožňovat účast třetích zemí, ale žádná
formální dohoda dosud nebyla uzavřena. Prostředky
v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Celkem Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || || Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || || 3.3. Odhadovaný dopad na příjmy
–
þ Návrh nemá žádný finanční dopad na příjmy. –
¨ Návrh má tento finanční dopad: –
¨ dopad na vlastní zdroje –
¨ dopad na různé příjmy v milionech EUR (zaokrouhleno
na 3 desetinná místa) Příjmová rozpočtová položka: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu[29] Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) Položka …. || || || || || || || || U různých účelově
vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové
položky. . Upřesněte
způsob výpočtu dopadu na příjmy. . [1] COM(2012) 42 final ze dne 8. února 2012. [2] KOM(2005) 565
v konečném znění ze dne 10. listopadu 2005. [3] KOM(2008) 748
v konečném znění ze dne 11.prosince 2008. [4] KOM(2009)
223 v konečném znění ze dne 20. května 2009. Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 ze dne 22. září 2010 o
Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních
provozních činnostech (2011–2013) (Úř. věst. L 276, 20.10.2010,
s. 1). [5] KOM(2009) 589
v konečném znění ze dne 28.října 2009. [6] Úř. věst. C …, …, s. …. [7] Úř. věst. C …, …, s. …. [8] KOM(2005) 565 v konečném znění ze dne 10.
listopadu 2005. [9] Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1. [10] Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1. [11] Úř. věst. L …, …, s. …. [12] Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. [13] Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. [14] ABM: řízení podle činností (Activity-Based
Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností
(Activity-Based Budgeting). [15] Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b)
finančního nařízení. [16] COM(2013) 108 final ze dne 28. února 2013. [17] V současné
době nemají tvůrci evropských politik k dispozici zejména
informace shromažďované na evropské nebo celosvětové úrovni
s dostatečnou kvalitou. [18] Viz např. Next generation innovation policy,
the future of EU innovation policy to support market growth (Politika nové
generace inovací, budoucnost inovační politiky EU na podporu
růstu trhu), CEPS a Ernst & Young, 2011. [19] The European Space Industry in 2010 (Evropský vesmírný
průmysl v roce 2010), ASD-Eurospace, 15. vydání, červen 2011. [20] Vysvětlení způsobů řízení spolu s
odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html. [21] Uvedených v článku 185 finančního nařízení. [22] KOM(2011) 873 v konečném znění. [23] KOM(2011) 376, 24.6.2011. [24] Technická nebo administrativní pomoc a výdaje na
podporu provádění programů nebo akcí EU (bývalé linie „BA“),
nepřímý výzkum, přímý výzkum. [25] Technická nebo administrativní pomoc a výdaje na
podporu provádění programů nebo akcí EU (bývalé linie „BA“),
nepřímý výzkum, přímý výzkum. [26] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec
agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní
zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník. [27] Dílčí strop na externí pracovníky z operačních
prostředků (bývalé položky „BA“). [28] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody. [29] Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z
cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po
odečtení 25 % nákladů na výběr.