52013DC0523

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Tato zpráva se vztahuje na období od 1. ledna do 31. prosince 2012.

ÚVOD

Rok 2012 byl rokem, kdy pro nová opatření na ochranu letectví před protiprávními činy skončilo první přechodné období, jež bylo zavedeno nařízením (ES) č. 300/2008 a jeho prováděcími předpisy. Toto období se týkalo povinnosti vytvořit bezpečný dodavatelský řetězec pro palubní zásoby a letištní dodávky či podrobit detekční kontrole na vstupu do vyhrazených bezpečnostních prostor letišť 100 % těchto zásob a dodávek. Při svých inspekcích během roku 2012 se proto Komise důrazně soustředila na prověřování toho, zda se tyto nové povinnosti plní.

Doplňující předpisy k nařízení (ES) č. 300/2008 byly navíc významně pozměněny. Cílem změn bylo zaprvé vyladit či dále vyjasnit stávající postupy u některých opatření na ochranu letectví před protiprávními činy. Zadruhé byla zavedena nová komplexní opatření týkající se leteckého nákladu a pošty přepravované do Unie (dále jen „ACC3“). Konečně došlo také k významnému posílení režimu ověřování ochrany letectví EU před protiprávními činy. Později byly do předpisů zahrnuty dvě změny, jejichž záměrem je zajistit, aby do poloviny roku 2014 na letištích ve třetích zemích, na kterých se letecký náklad nebo pošta přepravovaná do Unie nakládá do letadla, fungoval bezpečný dodavatelský řetězec a spolehlivé systémy ověřování. Tyto změny proběhly v reakci na incident s bombami v leteckém nákladu z Jemenu, k němuž došlo v říjnu 2010.

Pokud jde o kapalné výbušniny, přehodnocení hrozby pro civilní letectví potvrdilo, že související riziko je stále třeba považovat za vysoké a je třeba jej řešit opatřeními na ochranu letectví před protiprávními činy. V průběhu roku se nicméně jasně ukázalo, že stávající omezení na přepravu tekutin, aerosolů a gelů v příručním zavazadle nebude možno odstranit ve stanoveném termínu, tj. do 29. dubna 2013, a to vzhledem k provozním potížím se zařízením pro detekční kontroly, jež by cestujícím v letecké dopravě pravděpodobně způsobily citelné nepříjemnosti. Byly připraveny předlohy právních předpisů k revizi stávajícího postupu v tom smyslu, že bude zahájeno postupné zavádění detekční kontroly, a to nejprve u tekutin, aerosolů a gelů zakoupených v bezcelní zóně s termínem do 31. ledna 2014.

V neposlední řadě byly také uzavřeny dohody o vzájemném uznávání režimů ochrany leteckého nákladu a pošty před protiprávními činy mezi EU a Spojenými státy. Jedná se o významný úspěch pro vývoz z EU, který se projeví odstraněním duplicit při uplatňování opatření na ochranu letectví před protiprávními činy, což následně u přepravců leteckého nákladu a pošty povede k úsporám nákladů a času.

ČÁST PRVNÍ

Inspekce

1. Obecné informace

V souladu s nařízením (ES) č. 300/2008 je Komise povinna provádět inspekce správních orgánů členských států v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy (dále jen „příslušné orgány“) a inspekce letišť EU. Program Unie se vztahuje také na Švýcarsko, zatímco v Norsku a na Islandu se inspekce provádějí na základě paralelních ustanovení Kontrolního úřadu ESVO. K výkonu svých inspekcí má Komise k dispozici tým deseti inspektorů ochrany letectví před protiprávními činy zaměstnaných na plný či částečný úvazek. Na inspekcích se podílí i skupina vnitrostátních inspektorů jmenovaných členskými státy, Islandem, Norskem a Švýcarskem, kterým Komise udělila osvědčení na základě nového právního rámce. V roce 2012 se na inspekcích podílelo 57 vnitrostátních inspektorů. Veškerou dosavadní činnost Komise a Kontrolního úřadu ESVO spojenou s kontrolou dodržování předpisů shrnuje přehled podaný v příloze.

2. Inspekce příslušných vnitrostátních orgánů

Komise během roku 2012 sledovala jedenáct (11) příslušných orgánů, které již dříve podrobila inspekci. U některých členských států inspekce ukázaly, že ve srovnání s minulostí došlo k výraznému zlepšení. Nejčastěji zjištěné nedostatky v roce 2012 byly podobné nedostatkům zjištěným během inspekcí v roce 2011 a týkaly se zejména doposud neúplného sladění národních programů ochrany letectví před protiprávními činy a národních programů řízení kvality s novým právním rámcem nařízení (ES) č. 300/2008.

Pokud jde o provádění opatření na ochranu letectví před protiprávními činy, bylo stále zjevné, že některé členské státy nejsou schopny odhalovat a napravovat nastalá selhání dostatečně rychle. Některé členské státy nedokázaly sledovat všechny aspekty právních předpisů a na některých letištích vnitrostátní orgány po delší dobu neprováděly inspekce. Návazné kroky nebyly v některých případech dostačující nebo nebyly provedeny, a nezřídka bylo zjištěno, že k nápravě nedostatků dochází až s výraznou prodlevou. Všechny členské státy měly k dispozici sankce, avšak ne vždy byly tyto sankce dostatečně přísné nebo nebyly uplatněny tak, aby měly patřičně odrazující účinek.

V některých členských státech měla na zdroje potřebné k vnitrostátní kontrole dodržování předpisů vliv rovněž finanční krize a z ní vyplývající tlak na veřejné rozpočty.

3. Počáteční inspekce na letištích

V roce 2012 bylo na letištích provedeno dvacet tři (23) počátečních inspekcí, což je ve srovnání s rokem 2011 o čtyři inspekce více, přičemž důvodem nárůstu je především skutečnost, že se inspekce zaměřily na řadu menších letišť, takže k jejich provedení bylo zapotřebí méně inspektorů. Do inspekcí byly zahrnuty všechny kapitoly (ovšem nikoliv v rámci každé jednotlivé inspekce). Celkový podíl hlavních opatření, u nichž byl v roce 2012 zjištěn soulad, vzrostl na 83 %.

Nedostatky, které byly zjištěny v oblasti tradičních opatření,[1] byly zpravidla způsobeny lidským faktorem. Tyto nedostatky se týkaly kvality detekční kontroly zaměstnanců, jakož i některých požadavků na ochranu nákladu před protiprávními činy. Problém i nadále představuje zejména nedostatečná kvalita ruční prohlídky zaměstnanců. Pokud jde o náklad, většina případů nedodržení předpisů se týkala norem k uplatnění detekčních kontrol. Tyto problémy způsobené lidským faktorem by se měly řešit lepším výcvikem a dohledem.

Na letištích podrobených inspekci v roce 2012 kromě toho dosud nebyla uspokojivě provedena některá dodatečná opatření zavedená podle nového regulačního rámce nařízení (ES) č. 300/2008. Případy nedodržení předpisů se objevily v souvislosti s metodami a normami bezpečnostní kontroly palubních zásob, a zejména letištních dodávek (pokud nebyl dosud plně zaveden bezpečný dodavatelský řetězec), s chybějícím posouzením rizik týkajícím se četnosti hlídek na letištích, s obnovou osvědčení osob provádějících detekční kontrolu pomocí rentgenových systémů a systémů detekce výbušnin a s vysoce rizikovým nákladem a poštou. Příslušné orgány členských států by se o provádění těchto novějších ustanovení měly aktivně zasazovat.

4. Následné kontrolní inspekce

V souladu s článkem 13 nařízení (EU) č. 72/2010[2] Komise soustavně vykonává omezený počet následných kontrolních inspekcí. Další návštěva se naplánuje v případě, že byla v průběhu počáteční inspekce odhalena řada závažných nedostatků, ale v menší míře také v rámci namátkových kontrol, jejichž cílem je ověřit přesnost vnitrostátní kontroly dodržování předpisů a předkládání zpráv. Během roku 2012 byly provedeny tři (3) takové kontroly a většina jich potvrdila, že zjištěné nedostatky byly přiměřeně napraveny.

5. Neuzavřené spisy, případy podle článku 15 a soudní řízení

Spisy z inspekcí se uzavřou teprve v okamžiku, kdy je Komise přesvědčena, že byla provedena vhodná nápravná opatření. V roce 2012 bylo uzavřeno 24 spisů (14 spisů se týkalo letišť a 10 příslušných orgánů). Na konci roku nebylo uzavřeno celkem 14 spisů z inspekcí příslušných orgánů a 27 spisů z inspekcí letišť.

Jsou-li nedostatky zjištěné na letišti považovány za tak závažné, že představují významnou hrozbu pro celkovou úroveň ochrany civilního letectví před protiprávními činy v Unii, uplatní Komise článek 15 nařízení (EU) č. 72/2010. To znamená, že na danou situaci jsou upozorněny všechny ostatní příslušné orgány a u letů z dotčeného letiště bude nutné zvážit přijetí dodatečných opatření. Jeden případ podle článku 15 byl zahájen v květnu 2012; uzavřen byl o měsíc později, kdy byly nedostatky uspokojivým způsobem napraveny.

V nejzávažnějších případech nebo v případech dlouhodobého odkládání nápravy nedostatků či jejich opětovného výskytu lze jako donucovací opatření uplatnit zahájení řízení o nesplnění povinnosti. V roce 2012 bylo v návaznosti na inspekci vnitrostátního správního orgánu zahájeno jedno řízení o nesplnění povinnosti. Dotčený členský stát nedodržel svůj národní program ochrany letectví před protiprávními činy. Během téhož roku se po nápravě zjištěných nedostatků podařilo uzavřít tři (3) případy nesplnění povinnosti. Koncem roku 2012 tak neprobíhalo žádné řízení o nesplnění povinnosti.

6. Hodnocení prováděná členskými státy

Bod 18.1 přílohy nařízení Komise (EU) č. 18/2010[3] ukládá členským státům povinnost předložit Komisi do konce března každého roku výroční zprávu o výsledcích vnitrostátní kontroly dodržování předpisů za období od ledna do prosince předcházejícího roku. Příspěvky členských států za vykazované období od ledna do prosince 2011 byly předloženy včas a všechny byly v souladu se šablonou Komise. Hlavní zjištěné nedostatky souvisely se skutečností, že některé členské státy nezahrnuly veškerá opatření na ochranu letectví před protiprávními činy, že v dostatečné míře neprovedly skryté testování a že by mohly dále posílit své následné kroky a režim prosazování. Nadto byly zjištěny nedostatky ve vnitrostátním řízení kvality schválených agentů/dodavatelů a známých odesílatelů/dodavatelů, a to v jiných případech než pro účely ověřování.

DRUHÁ ČÁST

Právní předpisy a doplňující nástroje

1. Obecné informace

Incident s atentátníkem, který svou bombu ukryl ve spodním prádle, o Vánocích roku 2009, incident s bombou v nákladu z Jemenu ke konci roku 2010, řada případů ohrožení v souvislosti s laserovými ukazovátky začátkem roku 2012 a hrozba kybernetických útoků i přetrvávající značné ohrožení plynoucí z kapalných výbušnin – to vše nám připomíná, že civilní letectví je i nadále terčem novým a inovativních útoků, na které je třeba reagovat vhodnými ochrannými opatřeními založenými na posouzení rizika.

Nové legislativní akty o ochraně letectví před protiprávními činy, jež byly přijaty v roce 2012, se zaprvé zaměřily na zdokonalení právního rámce stanoveného nařízením (ES) č. 300/2008, zadruhé na vymezení nových společných základních norem ověřování ochrany letectví EU před protiprávními činy.

2. Přijaté doplňující právní předpisy

V roce 2012 byly přijaty tyto nové právní předpisy:

· nařízení Komise (EU) č. 173/2012[4] o vyjasnění a zjednodušení některých specifických opatření na ochranu civilního letectví,

· nařízení (EU) č. 711/2012,[5] pokud jde o metody používané k detekční kontrole osob jiných než cestujících a vnášených předmětů,

· nařízení (EU) 1082/2012,[6] pokud jde o ověřování ochrany letectví EU před protiprávními činy,

· rozhodnutí C(2012) 1228[7], pokud jde o vyjasnění a zjednodušení některých specifických opatření na ochranu civilního letectví před protiprávními činy,

· rozhodnutí C(2012) 5672,[8] kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti, pokud jde o letecký náklad a poštu,

· rozhodnutí C(2012) 5880,[9] pokud jde o metody používané k detekční kontrole osob jiných než cestujících a vnášených předmětů.

Konečné znění těchto dokumentů bylo vypracováno během šesti pravidelných zasedání regulačního výboru pro ochranu letectví před protiprávními činy, během šesti zasedání poradní skupiny zúčastněných stran pro ochranu civilního letectví před protiprávními činy a během řady jednání pracovních skupin zaměřených na tuto problematiku, jichž se účastnily jak členské státy, tak zástupci odvětví.

3. Databáze schválených agentů a známých odesílatelů

„Evropská databáze schválených agentů a známých odesílatelů“ (RAKCdb)[10] představuje od 1. června 2010 jediný primární právní nástroj, do kterého schválení agenti nahlížejí, když přijímají zásilky od jiného schváleného agenta či známého odesílatele (ověřeného z hlediska ochrany letectví EU před protiprávními činy), přičemž od 1. února 2012 obsahuje seznam leteckých dopravců, kteří jsou oprávněni převážet náklad a poštu do EU z letišť ve třetích zemích. Tato databáze funguje na základě rámcové smlouvy s Komisí. Na konci roku 2012 obsahovala databáze RAKCdb přibližně 16 000 záznamů o schválených agentech (ověřených z hlediska ochrany letectví EU před protiprávními činy), známých odesílatelích a subjektech ACC3. V roce 2012 byla také soustavně plněna smluvně dohodnutá míra její dostupnosti, tj. 99,5 %.

4. Inspekce letišť EU – příručky

Nařízení (ES) č. 300/2008 a nařízení (EU) č. 72/2010 požadují, aby kontrola dodržování předpisů prováděná útvary Komise v souvislosti s požadavky na ochranu letectví před protiprávními činy byla objektivní a opírala se o standardní metodiku.

Aby Komise napomohla k dosažení tohoto cíle, vytvořila a spravuje dvě obsáhlé příručky s podrobnými tipy a pokyny pro inspektory EU v této oblasti. Jedna z nich se týká inspekcí v oblasti ochrany leteckého nákladu před protiprávními činy a druhá se věnuje inspekcím na letištích. V dubnu 2012 prošly obě příručky revizí, v jejímž rámci byly zohledněny poslední změny prováděcích pravidel a přidány další tipy a pokyny pro inspektory.

TŘETÍ ČÁST

Zkoušky, studie a nové iniciativy

1. Zkoušky

„Zkouška“ ve smyslu předpisů EU v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy se provádí tehdy, pokud se členský stát dohodne s Komisí na používání zvláštních prostředků nebo metod, které nejsou uznány právními předpisy, s cílem nahradit na omezenou dobu jednu z uznávaných bezpečnostních kontrol pod podmínkou, že tato zkouška nebude mít negativní dopad na celkovou úroveň ochrany před protiprávními činy. Tento termín se v právním smyslu nevztahuje na situace, kdy členský stát nebo subjekt provádí hodnocení nové bezpečnostní kontroly zavedené za účelem doplnění jedné nebo více kontrol, které jsou již právními předpisy upraveny.

V průběhu roku 2012 proběhly zkoušky a hodnocení v Lucembursku, Španělsku, Francii, Nizozemsku a Spojeném království. Jejich předmětem bylo použití simulačních komor pro stopovou detekci (pro náklad a poštu), detektorů kovů pro analýzu bot, bezpečnostních skenerů využívajících zpětný rozptyl rentgenového záření, různých algoritmů pro bezpečnostní skenery a automatických detekčních kontrol kabinových zavazadel (technologie Autoclear) a kombinované použití ručních detektorů kovů a stopových detektorů výbušnin k detekční kontrole cestujících ve zvláštních případech.

2. Studie a zprávy

V polovině roku 2012 předložila poradenská společnost Booz&Co závěrečnou zprávu o technologii obrazového promítání nebezpečných předmětů (TIP), která se na letištích EU využívá zejména při detekční kontrole kabinových zavazadel, vnášených předmětů a zapsaných zavazadel. Tato zpráva především potvrdila, že při vhodném nasazení může mít technologie TIP příznivý vliv na výkonnost osob provádějících detekční kontrolu. Zároveň však dospěla k závěru, že na základě stávajícího právního rámce, který zavádění této technologie upravuje, nelze mezi letišti, jež technologii TIP využívají, a těmi, jež ji nevyužívají, stanovit v oblasti detekce zakázaných předmětů žádný výkonnostní rozdíl. Poradenská společnost proto navrhla řadu doporučení ke zlepšení stávajícího rámce zavádění.

Stejný dodavatel nadto zpracovával studii o vlivu detekčních kontrol tekutin, aerosolů a gelů na letištích s ohledem na odstranění omezení u této skupiny látek vnášených cestujícími v (dříve) plánovaném termínu 29. dubna 2013. Studii doplnilo přehodnocení Komise týkající se hrozby plynoucí z kapalných výbušnin, z něhož vyplynul závěr, že tyto látky i nadále představují vážnou hrozbu, na což je třeba přiměřeně reagovat prostřednictvím detekčních kontrol. Údaje získané na základě šetření a konzultací se zástupci odvětví a intenzivní činnost v rámci pracovních skupin s členskými státy pak ukázaly, že pokud by byl uvedený termín dodržen, přesáhla by při úplném zavedení detekční kontroly tekutin, aerosolů a gelů poptávka po systémech detekce kapalných výbušnin nabídku, což by na evropských letištích s největší pravděpodobností způsobilo provozní komplikace a velké nepříjemnosti pro dotčené cestující v letecké dopravě[11].

Komise s členskými státy intenzivně jednala o třech hlavních možnostech vymezených v nezávislé zprávě Vědeckého výboru pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHIR) o vlivu rentgenových skenerů na zdraví[12]: a) stávající právní předpisy se nezmění, b) na seznam metod používaných k detekční kontrole cestujících budou přidány bezpečnostními skenery využívající zpětný rozptyl rentgenového záření, c) stávající právní předpisy se změní v tom smyslu, že rentgenové bezpečnostní skenery s radiací, jež nedosahuje určité mezní hodnoty, by bylo možné využívat až do konce jejich ekonomické životnosti. K předložení této zprávy se Komise zavázala v návaznosti na legislativní návrh týkající se ochrany letectví před protiprávními činy a k jejímu schválení došlo dne 26. dubna 2012.

3. Nové iniciativy

Jednou z hlavních právě probíhajících iniciativ týkajících se tvorby předpisů v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy je změna stávajících právních předpisů o omezeních přepravy tekutin, gelů a aerosolů. Zrušení těchto omezení se plánuje už mnoho let a bylo předmětem řady předchozích revizí právních předpisů. V roce 2012 se Komise spolu s členskými státy, letišti a výrobci zařízení k detekční kontrole zapojila do zkoušek a zadala příslušnou studii. Dospělo se tak k závěru, že zavedení úplné detekční kontroly tekutin od dubna 2013 nelze provést vzhledem k tomu, že se potřebná zařízení na letištích EU dosud nezačala využívat. V červenci 2012 předložila Komise Radě a Evropskému Parlamentu o těchto závěrech a svých návrzích zprávu, která nastiňuje další postup.

V listopadu 2012 vydal regulační výbor pro ochranu civilního letectví před protiprávními činy kladné stanovisko k návrhům Komise na provedení první fáze detekčních kontrol tekutin nejpozději do 31. ledna 2014, v březnu 2013 pak Komise přijala příslušné právní předpisy.

Na základě pověření v rámci akčního plánu pro ochranu leteckého nákladu před protiprávními činy rozšířila Komise v této oblasti svou činnost tím, že zřídila regulační rámec pro náklad a poštu přepravovanou do Unie ze třetích zemí a komplexní ověřování ochrany letectví EU před protiprávními činy, které se uplatňuje i mimo soudní pravomoc Evropské unie. Jeho první fáze vstoupila v platnost 1. února 2012. Od tohoto dne se musí letečtí dopravci, kteří chtějí přepravovat náklad a poštu do EU z letišť ve třetích zemích, zapsat jako tzv. „dopravci leteckého nákladu nebo pošty provádějící přepravu do Unie z letiště třetí země“ (ACC3)[13]. V posledním čtvrtletí roku 2012 byly do „Evropské databáze schválených agentů a známých odesílatelů“ (RAKCdb) zavedeny nové funkce související s ACC3 s cílem harmonizovat a zjednodušit příslušný mechanismus registrace a vyhledávání jak v členských státech, tak i pro Komisi.

V oblasti možné harmonizace programu oprávněných hospodářských subjektů s režimy ověřování ochrany letectví před protiprávními činy pro schválené agenty a známé odesílatele nákladu a pošty probíhala úzká spolupráce s celními orgány. „Cílem je předejít duplicitnímu ověřování hospodářských subjektů, jestliže se hlavní předmět jejich podnikání v rámci těchto dvou regulačních rámců do značné míry překrývá, a zároveň zjistit případné nedostatky, jež mohou oslabit ochranu leteckého nákladu před protiprávními činy, a navrhnout vhodná opatření k jejich odstranění.“

Jako součást pracovního programu Komise týkajícího se ochrany kritické infrastruktury a v rámci Referenční sítě EU pro kritickou infrastrukturu (ERNCIP) byla počátkem roku 2012 zahájena činnost nové tematické podskupiny pro technologii k ochraně letectví před protiprávními činy.

V rámci „programu pro budoucnost“ byla zřízena pracovní skupina složená ze zainteresovaných členských států a zástupců příslušných odvětví. Tato skupina vytvořila akční plán pro analýzu možností zvýšení efektivity v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy. V roce 2012 byla zahájena práce na dvou konkrétních opatřeních, jimiž jsou: a) posouzení rizika hrozeb souvisejících s cestujícími a b) analýza různých koncepcí k rozlišení cestujících, přičemž k provedení této analýzy byla zadána studie. Do budoucna si lze představit, že samotný Výbor pro ochranu civilního letectví by mohl řídit budoucí provádění akčního plánu tím, že by jej zařadil jako stálý bod do svého programu.

ČTVRTÁ ČÁST

Dialog s mezinárodními subjekty a třetími zeměmi

1. Obecné informace

Komise plně spolupracuje s mezinárodními subjekty a klíčovými partnery ze třetích zemí a má pravidelné zastoupení na mezinárodních zasedáních, přičemž celkově koordinuje postoj EU a často vystupuje s prezentacemi a předkládá různé dokumenty. K dialogu případně dochází i s jednotlivými třetími zeměmi na základě otázek, jež jsou předmětem místního nebo sdíleného zájmu, jako jsou výjimky z běžných požadavků, jimiž se řídí přeprava tekutin zakoupených v bezcelních obchodech. Tyto kontakty umožňují EU jednak držet krok s osvědčenými postupy a jednak tyto postupy šířit a dále ovlivňovat rozhodování na celosvětové úrovni. Je třeba zajistit souvislost a soudržnost potřeb vnitřní a vnější ochrany před protiprávními činy. Podle nového právního rámce zavedeného Lisabonskou smlouvou bude v rámci spolupráce s mezinárodními subjekty a třetími zeměmi plně konzultována ESVČ s cílem zajistit soudržnost s konkrétními politickými dialogy, jež ESVČ zahájila, a tyto dialogy vhodně doplňovat.

2. Mezinárodní subjekty

Komise se účastní každoročního panelu ICAO pro ochranu letectví před protiprávními činy; na zasedání v roce 2012 (26–30. března 2012) předložila čtyři pracovní dokumenty (jeden o tekutinách, dva o nákladu a jeden o transparentnosti bezpečnostních opatření). Tyto příspěvky měly kladný ohlas.

Komise se také pravidelně účastní zasedání technické pracovní skupiny Evropské konference pro civilní letectví (ECAC) a pracovní skupiny pro výcvik. Závěry obou těchto skupin následně posloužily jako základ pro jednání na zasedáních regulačního výboru a jeho přidružených pracovních skupin. Aby se předešlo překrývání či zdvojení práce, podepsaly Komise a ECAC v druhé polovině roku 2012 memorandum o porozumění.

Nadto byla harmonizace opatření předmětem činnosti navazující na seminář organizace EUROCONTROL o hrozbě plynoucí z laserových paprsků. Hlavním cílem přitom bylo umožnit skupinám zúčastněných stran zainteresovaným na této problematice, aby se setkaly a mohly zvážit případný společný postup ke zmírnění rostoucí hrozby neoprávněného použití laseru v oblasti letectví.

3. Třetí země

Komise pokračovala v aktivním dialogu o otázkách ochrany letectví před protiprávními činy se Spojenými státy v rámci řady fór, zejména ve skupině pro spolupráci EU a USA v oblasti ochrany dopravy před protiprávními činy v rámci uzavřené dohody o jednorázové bezpečnostní kontrole[14].

Dalšího milníku v transatlantické spolupráci v otázkách ochrany letectví před protiprávními činy bylo dosaženo v polovině roku 2012 vzájemným uznáním režimů ochrany leteckého nákladu a pošty mezi Evropskou unií a Spojenými státy.

Komise dále zasáhla v řadě případů, kdy členské státy vyjádřily konkrétní obavy z dalších požadavků třetích zemí souvisejících s ochranou před protiprávními činy, přičemž tyto požadavky podle všeho v přiměřené míře nezohledňovaly již zavedené komplexní systémy EU. To se někdy projevovalo soustavnou praxí USA, které bez předchozího projednání vydávaly pro letecké dopravce provozující lety z EU nouzové změny („Emergency Amendments“), jež zúčastněným stranám EU mnohdy způsobovaly značné potíže.

Komise se zúčastnila jedné inspekce na letišti ve Spojených státech amerických, jejímž předmětem byla kontrola dodržování určitých bezpečnostních opatření v rámci výše zmíněné dohody o jednorázové bezpečnostní kontrole.

Komise také zahájila jednání s Kanadou a Izraelem s cílem uzavřít s těmito zeměmi dohodu o jednorázové bezpečnostní kontrole.

ZÁVĚR

V EU je i nadále zajištěna vysoká úroveň ochrany před protiprávními činy. Inspekce Komise ukázaly, že v otázce dodržování hlavních právních předpisů došlo k mírnému zlepšení. V rámci tradičních opatření byly nedostatky zjištěné v oblasti požadavků na detekční kontroly zaměstnanců a nákladu z velké části způsobeny lidským faktorem. Další případy nedodržení předpisů, jež byly zjištěny u dodatečných opatření zavedených na základě nového právního rámce nařízení (ES) č. 300/2008, souvisely s bezpečnostními kontrolami letištních dodávek (pokud ještě nebyl plně zaveden bezpečný dodavatelský řetězec), s hlídkami na letištích, s obnovou osvědčení osob provádějících detekční kontrolu pomocí některých bezpečnostních zařízení a s vysoce rizikovým nákladem a poštou. Doporučení Komise ohledně nápravných opatření byla celkově provedena uspokojivě, zjištění inspektorů však potvrzují, že komplexní systém prohlídek ze strany EU a zajištění odpovídající kvality na úrovni členských států jsou velmi důležité. Komise bude i nadále usilovat o zajištění úplného a správného provádění všech požadavků právních předpisů a v případě potřeby za tímto účelem zahájí formální řízení o nesplnění povinnosti.

V legislativní oblasti byla v roce 2012 přijata další prováděcí pravidla s cílem zajistit, aby se nové základní nařízení (ES) č. 300/2008 uplatňovalo harmonizovaným způsobem a aby bylo možné lépe čelit novým hrozbám či zmírňovat hrozby stávající.

Příloha

Inspekce provedené Komisí ke dni 31. prosince 2012

Stát || Počet inspekcí v období leden–prosinec 2012 (včetně následných inspekcí) || Celkový počet inspekcí v období 2004–2012 (včetně následných inspekcí)

Rakousko || 0 || 9

Belgie || 1 || 11

Bulharsko || 1 || 7

Kypr || 1 || 7

Česká republika || 1 || 8

Dánsko || 1 || 10

Estonsko || 1 || 6

Finsko || 2 || 10

Francie || 2 || 17

Německo || 2 || 19

Řecko || 1 || 14

Maďarsko || 1 || 8

Irsko || 1 || 9

Itálie || 2 || 17

Lotyšsko || 2 || 7

Litva || 1 || 5

Lucembursko || 1 || 7

Malta || 0 || 3

Nizozemsko || 3 || 10

Polsko || 1 || 10

Portugalsko || 2 || 10

Rumunsko || 3 || 6

Slovensko || 1 || 5

Slovinsko || 1 || 5

Španělsko || 1 || 15

Švédsko || 1 || 12

Spojené království || 3 || 20

Nečlenské země EU || ||

Švýcarsko || 0 || 5

CELKEM || 37 || 272

Inspekce provedené Kontrolním úřadem ESVO ke dni 31. prosince 2012

Stát || Počet inspekcí v období leden–prosinec 2012 (včetně následných inspekcí) || Celkový počet inspekcí v období 2004–2012 (včetně následných inspekcí)

Island || 0 || 9

Norsko || 5 || 40

CELKEM || 5 || 49

[1] Opatření se označují jako „tradiční“, pokud byla uplatňována již podle právního rámce nařízení (ES) č. 2320/2002.

[2] Nařízení Komise (EU) č. 72/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví postupy provádění inspekcí Komise v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy, Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 1.

[3] Nařízení Komise (EU) č. 18/2010 ze dne 8. ledna 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 300/2008, Úř. věst. L 7, 12.1.2010, s. 3.

[4] Nařízení Komise (EU) č. 173/2012 ze dne 29. února 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 185/2010, Úř. věst. L 59, 1.3.2012, s. 1.

[5] Nařízení Komise (EU) č. 711/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, Úř. věst. L 209, 4.8.2012, s. 1.

[6] Nařízení Komise (EU) č. 1082/2012 ze dne 9. listopadu 2012, kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, Úř. věst. L 324, 22.11.2012, s. 25.

[7] Rozhodnutí C(2012) 1228 final, oznámené všem členským státům dne 29.2.2012; nezveřejněno v Úř. věst.

[8] Rozhodnutí C(2012) 5672 final, oznámené všem členským státům dne 10.8.2012; nezveřejněno v Úř. věst.

[9] Rozhodnutí C(2012) 5880 final, oznámené všem členským státům dne 23.8.2012; nezveřejněno v Úř. věst.

[10] Používání této databáze, kterou vytvořila Komise, je pro subjekty v dodavatelském řetězci na základě nařízení (EU) č. 185/2010 a rozhodnutí (2010) 774 povinné.

[11] Termín pro úplné zavedení detekční kontroly tekutin, aerosolů a gelů byl odložen na 31. 1. 2014; nařízení Komise (EU) č. 246/2013 ze dne 19. března 2013, kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 185/2010, Úř. věst. L 77, 20.3.2013, s. 8.

[12] http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/emerging/docs/scenihr_o_036.pdf.

[13] Nařízení Komise (EU) č. 859/2011 ze dne 25. srpna 2011, kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, Úř. věst. L 220, 26.8.2011, s. 9.

[14] Uplatnitelná od 1. dubna 2011 na letadla, cestující a jejich kabinová zavazadla a zapsaná zavazadla přilétající z USA – nařízení Komise (EU) č. 983/2010 ze dne 3. listopadu 2010, kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, Úř. věst. L 286, 4.11.2010, s. 1.