52013DC0483

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Pokrok členských států na cestě k budovám s téměř nulovou spotřebou energie

OBSAH

1........... Úvod.............................................................................................................................. 4

2........... Uplatňování definice NZEB v praxi................................................................................. 5

3........... Průběžné cíle.................................................................................................................. 6

4........... Politiky a opatření na propagaci NZEB........................................................................... 6

4.1........ Informace v souvislosti s čl. 13 odst. 4 směrnice 2009/28/ES........................................... 7

4.2........ Politiky a opatření na stimulaci transformace stávajících budov na NZEB.......................... 8

5........... Závěry a další kroky....................................................................................................... 8

5.1........ Závěry............................................................................................................................ 8

5.2........ Další kroky..................................................................................................................... 9

Příloha 1: Přehled vnitrostátních definic NZEB............................................................................. 10

1.           Úvod

V politice energetické účinnosti EU jsou budovy klíčovým prvkem, protože téměř 40 %[1] konečné spotřeby energie a 36 % emisí skleníkových plynů připadá na domy, kanceláře, obchody a jiné budovy. Zlepšování energetické účinnosti budov v Evropě má zásadní význam nejen pro dosažení cílů EU pro rok 2020, ale také z hlediska dlouhodobých cílů naší strategie v oblasti klimatu stanovených v plánu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050[2].

Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov[3] (dále jen „EPBD“) je hlavním legislativním nástrojem na úrovni EU pro zvýšení energetické účinnosti budov. Klíčovým prvkem EPBD, zejména pro dosažení těchto dlouhodobých cílů, jsou požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (dále jen „NZEB“).

Podle ustanovení čl. 9 odst. 1 EPBD členské státy „zajistí, aby:

a)           do 31. prosince 2020 všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a

b)           po dni 31. prosince 2018 nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie.“

Kromě toho musí členské státy vypracovat vnitrostátní plány na zvýšení počtu NZEB, které mohou zahrnovat cíle rozlišené v závislosti na kategorii budovy.

Ustanovení čl. 9 odst. 2 dále stanoví, že členské státy musí vypracovat politiky a přijmout opatření, jako je stanovení cílů, aby stimulovaly transformaci budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a informují o nich Komisi ve svých vnitrostátních plánech.

Ustanovení čl. 9 odst. 3 stanoví, že „Vnitrostátní plány zahrnují mimo jiné následující prvky:

a)           podrobné praktické uplatňování vymezení budov s téměř nulovou spotřebou energie ze strany členských států odrážející jejich celostátní, regionální nebo místní podmínky a zahrnující číselný ukazatel spotřeby primární energie vyjádřený v kWh/m2 za rok….;

b)           průběžné cíle pro zlepšení energetické náročnosti nových budov do roku 2015 …;

c)           informace o politikách a finančních nebo dalších opatřeních (…), včetně údajů … týkajících se využívání energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které jsou předmětem větší renovace, v souvislosti s čl. 13 odst. 4 směrnice 2009/28/ES a s článkem 6 a 7 této směrnice.“

Na základě těchto vnitrostátních plánů musí Komise do konce prosince 2012 a poté každé tři roky zveřejnit zprávu o pokroku členských států (čl. 9 odst. 5).

Tato první zpráva vychází z velké části z informací obsažených ve vnitrostátních plánech na zvýšení počtu NZEB, které ke konci listopadu 2012 předložilo osm členských států (BE, DK, CY, FI, LT, NL, SE a UK). Mezitím zaslalo své plány šest dalších členských států (BG, DE, FR, HU, IE a SK), tyto však nebyly při analýze vzaty v úvahu. Kromě toho byly u členských států, které nepředložily oficiální vnitrostátní plán, informace o pokroku získány z jejich druhých vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti (dále jen „NEEAP“), pokud byly tyto informace k dispozici. Třináct z druhých NEEAP (BG, EE, FI, FR, HU, IE, IT, LU, MT, PL, ES, NL a UK) odkazuje na cíle týkající se NZEB. Tato zpráva také vychází z informací obsažených v národních akčních plánech pro energii z obnovitelných zdrojů (dále jen „NREAP“)[4] a specifické studie týkající se NZEB[5].

Obecně je třeba poznamenat, že vnitrostátní plány se výrazně liší, pokud jde o úpravu a obsah. To odráží různé úrovně vývoje vnitrostátních politik v oblasti NZEB, jakož i chybějící vzor pro zpracování plánů. Nicméně vnitrostátní plány obsahují mnohem více informací, než druhé NEEAP.

2.           Uplatňování definice NZEB v praxi

Podle čl. 2 bodu 2) EPBD se budovou s téměř nulovou spotřebou energie rozumí „budova, jejíž energetická náročnost určená podle přílohy I je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí;“.

Takže i když EPBD stanoví rámec pro definici NZEB, konečné detailní uplatňování této definice v praxi (např. co to je „velmi nízká energetická náročnost“) je odpovědností členských států.

Z analýzy dostupných informací (podrobnější přehled viz příloha 1) vyplývá, že ačkoli většina členských států podala zprávy o pokroku při definování NZEB, pouze čtyři členské státy (BE, CY, DK a LT) poskytly definici, která obsahuje jak číselně vyjádřený cíl, tak podíl obnovitelných zdrojů energie. V jiných členských státech dosáhly práce na definici různých fází vývoje (viz níže uvedený graf).

Obrázek 1: Stav vývoje definice NZEB v členských státech

Několik členských států uvedlo cíle, které jdou nad rámec požadavků na NZEB; jedná se např. o budovy s nulovou spotřebou energie v Nizozemsku, budovy s pozitivní energetickou bilancí v Dánsku a ve Francii, klimaticky neutrální nové budovy v Německu a normy pro nulové emise ve Spojeném království.

V případě, že je uveden číselný ukazatel, je rozpětí požadavků poněkud široké od 0 kWh/m2/rok do 220 kWh/m2/rok. Je otázkou, zda vysoké úrovně spotřeby energie jsou slučitelné s definicí NZEB podle EPBD.

Pokud jde o podíl energie z obnovitelných zdrojů, i zde se zprávy liší, přičemž pouze několik zemí definovalo konkrétní minimální procentuální podíl (BE, CY, DK a LT). Ostatní členské státy předložily pouze kvalitativní vyjádření (BE, DE, EL, IE, LT, NL, SE a UK). A konečně, některé členské státy (EE, NL) uvádějí, že podíl energie z obnovitelných zdrojů bude definován, jakmile bude dále rozpracována vnitrostátní definice NZEB (viz také bod 4.1).

Žádný členský stát dosud neoznámil legislativní režim v případě neuplatnění požadavků na NZEB v konkrétních a odůvodněných případech, u nichž je analýza nákladů a přínosů během daného ekonomického životního cyklu budovy negativní, jak je povoleno podle čl. 9 odst. 6 EPBD.

3.           Průběžné cíle

Podle ustanovení čl. 9 odst. 3 písm. b) musí vnitrostátní plány mimo jiné zahrnovat „průběžné cíle pro zlepšení energetické náročnosti nových budov do roku 2015“.

Patnáct z 27 členských států (BE, CZ, DK, EE, FI, DE, EL, HU, IE, LV, LT, SI, SE, NL a UK) tyto průběžné cíle skutečně stanovilo. Jelikož však směrnice nevymezuje typ cílů, členské státy přistoupily ke stanovení průběžných cílů různě (další podrobnosti jsou uvedeny v příloze 1). Většina zemí definuje tyto cíle jako minimální požadavky na energetickou náročnost (např. 50 kWh/m²/rok v roce 2015) nebo jako požadovanou úroveň certifikátu energetické náročnosti do určitého roku (např. úroveň B do roku 2015). Ostatní členské státy definují průběžné cíle prohlášením, že „všechny nové budovy“ nebo „všechny nové veřejné budovy“ budou do roku 2015 NZEB.

Několik členských států (CZ, EE a NL) stanovilo konkrétní počty nových budov nebo nových veřejných budov, které je nutno vybudovat do roku 2015.

Příkladnou úlohou veřejného sektoru zdůraznilo několik členských států (BE, CZ, DE, DK, EE, IE, NL a UK) prostřednictvím zavedení konkrétních průběžných cílů pro veřejné budovy.

Průběžné cíle pro transformaci stávajících budov na NZEB byly stanoveny jen v několika málo členských státech (BE, DK a IE).

4.           Politiky a opatření na propagaci NZEB

Ustanovení čl. 9 odst. 3 písm. c) EPBD požaduje, aby vnitrostátní plány zahrnovaly: „informace o politikách a finančních nebo dalších opatřeních přijatých v souvislosti s odstavci 1 a 2 na propagaci budov s téměř nulovou spotřebou energie, včetně údajů o vnitrostátních požadavcích a opatřeních týkajících se využívání energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které jsou předmětem větší renovace, v souvislosti s čl. 13 odst. 4 směrnice 2009/28/ES a s článkem 6 a 7 této směrnice.“

Členské státy ve svých vnitrostátních plánech a v NEEAP oznámily širokou škálu politik a opatření na podporu cílů v oblasti NZEB (viz tabulka níže), i když často není jasné, do jaké míry jsou tato opatření konkrétně zaměřena na NZEB.

Nejčastěji zmiňovanými byly finanční nástroje a podpůrná opatření, včetně daňových úlev na notářské poplatky, dotované úrokové sazby u hypoték na energeticky účinné domy a nižší úrokové sazby u půjček na přestavbu stávajících domů na nízkoenergetické; dále následovaly posílení stavebních předpisů, zvyšování informovanosti, vzdělávání a odborná příprava a pilotní nebo demonstrační projekty velmi účinných budov.

Pouze několik málo členských států informovalo o konkrétních opatřeních pro veřejné budovy. Rozsah opatření pro veřejné budovy se mezi členskými státy značně liší, přičemž v některých státech se tato opatření týkají pouze budov ústředních vládních institucí, v jiných se vztahují na všechny budovy ve veřejném vlastnictví nebo všechny budovy využívané pro veřejné účely.

Obrázek 2: Hlavní politiky a opatření na propagaci NZEB v členských státech

4.1.        Informace v souvislosti s čl. 13 odst. 4 směrnice 2009/28/ES[6]

Ustanovení čl. 9 odst. 3 písm. c) EPBD požaduje, aby členské státy ve svých vnitrostátních plánech Komisi rovněž informovaly o (dalších opatřeních včetně) „... údajů o vnitrostátních požadavcích a opatřeních týkajících se využívání energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které jsou předmětem větší renovace, v souvislosti s čl. 13 odst. 4 směrnice 2009/28/ES …“.

V čl. 13 odst. 4 směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (dále jen „RES“) se stanoví toto:

„Členské státy zavedou ve svých stavebních předpisech vhodná opatření s cílem zvýšit podíl všech druhů energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví.

Při stanovení těchto opatření nebo v rámci regionálních režimů podpor, mohou členské státy zohlednit vnitrostátní opatření zaměřená na podstatné zvýšení energetické účinnosti, na kombinovanou výrobu tepla a energie a na užívání energeticky pasivních budov nebo budov s nízkou či nulovou spotřebou energie.

Do 31. prosince 2014 členské státy ve svých stavebních předpisech … stanoví požadavek využívání minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou rekonstrukcí.“

Pouze několik málo členských států poskytlo ve svých vnitrostátních plánech nebo NEEAP k tomuto požadavku informace (viz příloha 1, poslední sloupec). Některé členské státy však informovaly o podílu energie z obnovitelných zdrojů v budovách v rámci svých NREAP, i když ne příliš podrobně. Je to pravděpodobně způsobeno lhůtou pro odevzdání NREAP 30. června 2010, protože v té době mělo jen několik členských států zpracované podrobné politiky ohledně NZEB.

V případech, kdy členské státy ve svých NREAP informace poskytly, většinou se zaměřily na minimální úrovně tepelné solární energie pro výrobu teplé vody pro domácnost (CY, EL, IT, PT, ES).

Informace o energii z obnovitelných zdrojů ve vnitrostátních plánech NZEB se týkají buď opatření přijatých na základě směrnice o energii z obnovitelných zdrojů a jejího provádění (BE – vlámský region, DK a SE), nebo popisují konkrétní opatření na podporu energie z obnovitelných zdrojů (DK).

4.2.        Politiky a opatření na stimulaci transformace stávajících budov na NZEB

V čl. 9 odst. 2 EPBD se stanoví, že členské státy „po vzoru veřejného sektoru – vypracují politiky a přijmou opatření, jako je stanovení cílů, aby stimulovaly transformaci budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a informují o nich Komisi ve svých vnitrostátních plánech …“.

Některé členské státy skutečně poskytly informace o konkrétních opatřeních týkajících se transformace stávajících budov na NZEB (DK, FR, IE, MT, NL, SE, UK). Zatímco některé členské státy zavedly pro transformaci stávajících budov na NZEB zvláštní stavební předpisy (DK, IE, SE), jiné se zaměřují na finanční přínosy, jako jsou slevy, daňové úlevy a výhodné bankovní půjčky (MT, UK), nebo plánují provedení studií (NL).

5.           Závěry a další kroky

5.1.        Závěry

Na konci listopadu 2012 oznámilo své vnitrostátní plány NZEB Komisi pouze devět členských států (BE, DK, CY, FI, LT, IE, NL, SE a UK). Pokud jde o praktické definice NZEB, pouze pět členských států (BE, CY, DK, IE a LT) předložilo definice, které obsahují jak číselně vyjádřený cíl, tak podíl energie z obnovitelných zdrojů.

Patnáct členských států (BE, CZ, DK, EE, EL, FI, DE, HU, IE, LV, LT, SL, SE, NL a UK) předložilo průběžné cíle pro zlepšení energetické náročnosti nových budov do roku 2015, většinou se zaměřením na posílení stavebních předpisů a /nebo úroveň certifikátu energetické náročnosti.

Ačkoli většina členských států oznámila různá podpůrná opatření na propagaci NZEB zahrnující finanční pobídky, posílení stavebních předpisů, opatření na zvýšení informovanosti a demonstrační/pilotní projekty, není vždy jasné, do jaké míry jsou tato opatření konkrétně zaměřena na NZEB.

Proto je nutno vyvodit závěr, že členské státy dosáhly ve svých přípravách na splnění cílů týkajících se NZEB do roku 2020 příliš malého pokroku.

Tento nedostatek řádné a včasné přípravy zvyšuje riziko, že členské státy nedodrží lhůty, ve kterých mají být nové budovy NZEB. Kromě toho neexistence jasných definic, průběžných cílů a speciálních podpůrných opatření znamená, že v odvětví stavebnictví panuje nejistota ohledně regulačního a politického rámce pro NZEB, čímž dochází k odkládání nezbytných investic do technologií, postupů a odborné přípravy a snižuje se konkurenceschopnost tohoto odvětví.

Evropská unie by navíc mohla přijít o část příspěvku, kterým by se budovy měly podílet na plnění jejích dlouhodobých klimatických a energetických cílů. Vzhledem k potenciálnímu objemu tohoto příspěvku je nepravděpodobné, že by tento výpadek byl nahrazen úsporami v jiných odvětvích.

Tento nedostatečný pokrok rovněž znamená, že členské státy se s obtížemi pokoušejí zavést podrobnou praktickou definici NZEB v rámci působnosti EPBD, což dále zvyšuje nejistotu v odvětví stavebnictví.

Vzhledem k tomu, že Komise obdržela od členských států pouze omezené informace, není možné provést správné hodnocení vnitrostátních plánů, zejména vhodnost opatření plánovaných členskými státy ve vztahu k cílům EPBD.

5.2.        Další kroky

Členské státy, které dosud nezaslaly své vnitrostátní plány Komisi, by tak měly učinit bez dalšího prodlení. Komise bude za tímto účelem uvedené členské státy přímo sledovat.

U těch členských států, které své vnitrostátní plány zaslaly, provede Komise první posouzení, pokud jde o jejich úplnost. V případě neúplných plánů si Komise vyžádá doplňující a podrobnější informace. Pro snadnější poskytování těchto informací bude členským státům dán k dispozici k tomu účelu zpracovaný nezávazný vzor. Členským státům se důrazně doporučuje, aby tento vzor použily za účelem usnadnění porovnatelnosti a analýzy plánů.

Komise následně provede podrobné hodnocení vnitrostátních plánů se zaměřením zejména na detailní uplatňování definice NZEB v praxi, průběžné cíle a navrhovaná podpůrná opatření. V případě potřeby si Komise od členských států vyžádá další konkrétní informace týkající se požadavků na NZEB, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 4 EPBD. Na základě tohoto hodnocení Komise vypracuje akční plán a v případě potřeby navrhne opatření ke zvýšení počtu NZEB a podpoří osvědčené postupy, pokud jde o nákladově efektivní transformaci stávajících budov na NZEB.

Jako další pomoc členským státům při detailním uplatňování definice NZEB podle EPBD v praxi zamýšlí Komise vypracovat pokyny k výkladu. Výbor zřízený článkem 26 EPBD bude při vypracování těchto pokynů využit ke konzultaci s členskými státy. Podle potřeby bude také uveden odkaz na probíhající normalizační činnost, kterou provádí Evropský výbor pro normalizaci (dále jen „CEN“) v rámci mandátu M/480, práci v rámci koordinovaného postupu dle EPBD v této oblasti a na vývoj na základě RES. Je třeba poznamenat, že vypracování těchto pokynů nelze považovat za důvod pro členské státy, aby dále odkládaly své vnitrostátní plány a úplné provedení požadavků EPBD, pokud jde o NZEB.

A konečně, Komise bude plně využívat svých pravomocí podle Smlouvy, aby zajistila řádné provedení EPBD, včetně požadavků na NZEB, v celé EU.

Závěrem je nutno uvést, že členské státy musí významně zvýšit své úsilí při provádění požadavků týkajících se NZEB stanovených v EPBD, aby bylo zajištěno, že dlouhodobé cíle EU v oblasti klimatu nebudou ohroženy a odvětví stavebnictví bude moci plně využít příležitostí, které NZEB představují.

Příloha 1: Přehled vnitrostátních definic NZEB[7]

Země || Popis používání v praxi čl. 9 odst. 3 písm. a) || Číselný ukazatel spotřeby energie čl. 9 odst. 3 písm. a) || Průběžné cíle čl. 9 odst. 3 písm. b) || Podíl obnovitelných zdrojů energie čl. 9 odst. 3 písm. c)

AT || V Rakousku probíhá proces, jehož cílem je dosažení dohody o definici NZEB. Do té doby stavební zákon odkazuje na nízkoenergetickou normu (ÖNORM 8118) týkající se pouze kvality obvodového pláště budovy. || || ||

BE Region Brusel-hlavní město || V Bruselském zákoně o ovzduší, klimatu a energiích je použita definice uvedená v přepracovaném znění EPBD. Po oznámení výsledku probíhající studie zaměřené na optimalizaci nákladů bude definice upřesněna. || Spotřeba primární energie nižší než 45 kWh/m2/rok (včetně vytápění, teplé vody a spotřebičů). Pro kanceláře, jednotky služeb a vzdělávací jednotky spotřeba primární energie nižší než 95 – 2,5*C kWh/m2 /rok, přičemž C je definováno jako kompaktnost, tj. poměr mezi uzavřeným objemem a ztrátovou plochou. || Veškerá nová výstavba musí od roku 2015 splňovat požadavky srovnatelné s normou pro pasivní domy. || Způsob výpočtu primární energie zahrnuje vstup obnovitelných zdrojů energie, jako je sluneční energie, vytápění pomocí biomasy, systémy geotermického vytápění a vytápění pomocí tepelných čerpadel a rovněž postupy pasivního chlazení.

BE Region Valonsko || NZEB je charakterizována ve fázi návrhu energetickou náročností, která se blíží normám pro pasivní domy nebo je jim rovnocenná, pokud jde o obvodový plášť budovy, a pokrytím části spotřeby z obnovitelných zdrojů energie. Norma pasivního domu pro střední Evropu vyžaduje, že budova musí být konstruována tak, aby neměla roční spotřebu energie na vytápění vyšší než 15 kWh/m² za rok a 15 kWh/m² za rok na chlazení NEBO musí být konstruována s tepelným zatížením ve špičce 10 W/m². Celková spotřeba primární energie (primární energie spotřebovaná na vytápění, teplou vodu a výrobu elektřiny) nesmí přesáhnout 120 kWh/m² za rok. Očekává se, že definice se bude v průběhu času vyvíjet. || || Do roku 2014 budou energetické normy pro obytné budovy, kanceláře, budovy pro služby a pro výuku vyžadovat spotřebu energie 60 kWh/m²/rok. Od roku 2017 bude při výstavbě rovněž nutno splňovat normu pro pasivní dům nebo rovnocennou normu. Od roku 2019 budou všechny nové budovy — kromě normy pro pasivní dům — muset splňovat minimálně normu „čisté nuly“ a směřovat k budovám s pozitivní energetickou bilancí. || Podíl obnovitelných zdrojů energie je znázorněn v grafu ve vnitrostátním plánu.

BE Region Vlámsko || Na základě srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost Vlámská agentura pro energii (VEA) zkoumá nákladově optimální úrovně pro Vlámsko. Výsledky této studie budou sloužit jako podklad pro podrobné uplatňování v praxi. || V současné době je nákladově optimální úrovní E55–E60, což odpovídá vypočtené spotřebě energie. || Požadavek na energetickou náročnost obytných, kancelářských a školních budov odpovídá E70 v roce 2012 a E60 v roce 2014. Zpracovává se harmonogram pro zavedení přísnějších požadavků do roku 2019 (pro veřejné budovy) a do roku 2021 pro nové i stávající budovy (obytné a neobytné budovy samostatně). || Právní předpisy se připravují. U obytných budov s více než jednou bytovou jednotkou (rovněž u škol a úřadů) musí být použita jedna z těchto šesti možností: 1. Systémy využívající solární tepelnou energii 2. Systémy využívající fotovoltaickou solární energii 3. Biomasa (kotel, kamna nebo vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny) 4. Tepelná čerpadla 5. Napojení na dálkové vytápění nebo chlazení 6. Účast na projektu obnovitelných zdrojů energie s další možností ≥ 10 kWh energie z obnovitelných zdrojů na m² celkové užitné plochy (kombinace jednoho nebo více systémů). Není-li dosaženo souladu s minimálními požadavky na obnovitelné zdroje energie, jsou požadavky na energetickou náročnost (úroveň E) o 10 % přísnější. Minimální podíl obnovitelných zdrojů energie je začleněn do výpočtů energetické náročnosti.

CY || NZEB je definována pomocí ukazatele spotřeby primární energie a podílu energie z obnovitelných zdrojů. Pro výpočty je použita referenční budova. || 180 kWh/m²/rok pro obytné budovy 210 kWh/m²/rok pro neobytné budovy (včetně vytápění, chlazení, teplé vody a osvětlení) || || Alespoň 25 % primární energie musí být pokryto z obnovitelných zdrojů energie.

CZ || Probíhá schválení definice NZEB. Budoucí vyhláška o energetické náročnosti budov bude obsahovat definici s pevně stanoveným podílem spotřeby energie, který musí být pokryt z obnovitelných zdrojů energie. || || V roce 2016 budou všechny veřejné budovy větší než 1 500 m² NZEB a v roce 2017 budou všechny veřejné budovy větší než 350 m² NZEB. Všechny nové budovy větší než 1 500 m² budou NZEB v roce 2018. Všechny nové budovy větší než 350 m² budou NZEB v roce 2019. Od roku 2020 bude 14 000 až 22 000 nových obytných budov NZEB. ||

DK || Požadavky na NZEB jsou obsaženy ve stavebních předpisech ve formě odstupňovaných tříd energetické náročnosti; „třída 2015“ a „třída 2020“. Obytná budova (+hotely apod.) je zařazena do třídy 2015, když celková potřeba energie na vytápění, ventilaci, chlazení a teplou vodu na m² vyhřívané plochy nepřekračuje 30 kWh/m²/rok plus 1 000 kWh/rok děleno vyhřívanou plochou. (30 + 1 000/A) kWh/m²/rok. Veřejná budova (kanceláře, školy, instituce.) je zařazena do třídy 2015, když celková potřeba energie na vytápění, ventilaci, chlazení a teplou vodu na m² vyhřívané plochy nepřekračuje 41 kWh/m²/rok plus 1 000 kWh/rok děleno vyhřívanou plochou. (41 + 1 000/A) kWh/m²/rok. Budova je zařazena do třídy 2020, když celková potřeba energie na vytápění, ventilaci, chlazení a teplou vodu na m² vyhřívané plochy nepřekračuje 20 kWh/m2/rok. || 20 kWh/m2/rok. || Předpokládá se, že požadavky na „třídu 2015“ budou povinné v roce 2015. Požadavky na „třídu 2020“ se použijí na veřejné budovy do konce roku 2018 a na všechny ostatní budovy do konce roku 2020. || Předpokládané podíly energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví jsou uvedeny pro roky 2015 a 2020: mezi 44 a 51 % v roce 2015 a mezi 51 a 56 % v roce 2020.

EE || Pro NZEB byl navržen energetický koeficient 50–140 kWh/m²/rok, ale pro vytvoření definice NZEB je zapotřebí více veřejných konzultací. || Byl navržen energetický koeficient 50–140 kWh/m²/rok. || Postupné zavádění přísnějších požadavků na energetickou náročnost od roku 2013. Deset veřejně přístupných NZEB do roku 2015. ||

FI || Finsko zatím nedospělo ke konečné definici NZEB. Záměrem je vydat v roce 2015 technické popisy týkající se NZEB jako doporučení. || || Požadavky na dodržení normy pro „pasivní domy“ u budov postavených, opravených nebo pronajatých po roce 2015. Nové budovy ve veřejné správě postavené po roce 2015 budou splňovat normy pro „pasivní domy“. ||

FR || Francie nemá oficiální definici NZEB. || || Pro společné bydlení bude v roce 2015 požadavek na spotřebu snížen z 57,5 na 50 kWhepm2/rok. Pro individuální bydlení již existuje požadavek 50 kWhep/m2/rok. Všechny nové budovy budou v roce 2020 s pozitivní energetickou bilancí. Do roku 2020 má u stávajících budov dojít k 38% snížení spotřeby primární energie. ||

DE || Vláda připravuje jednoznačnou definici norem energetické náročnosti NZEB. || || V roce 2012 nebo 2013 bude provedena aktualizace předpisů týkajících se úspor energie s dalšími možnými aktualizacemi do roku 2020. Požadavky na veřejné NZEB budou zavedeny v roce 2016 a pro všechny nové NZEB v roce 2018. || V Německu existuje na základě zákona o teple z obnovitelných zdrojů energie povinnost využívat na vytápění v nových budovách energii z obnovitelných zdrojů. Minimální množství energie z obnovitelných zdrojů se řídí zákonem o teple z obnovitelných zdrojů energie (Erneuerbare-Energien-Wärme-Gesetz).

EL || Žádná norma týkající se NZEB není k dispozici. Připravují se nové předpisy vycházející z přepracovaného znění EPBD a bude definován plán pro NZEB. || || || Nové budovy by měly pokrývat celou svou spotřebu primární energie pomocí systémů dodávek energie založených na obnovitelných zdrojích energie. (Vnitrostátní cíl, NEEAP).

HU || Požadavky na energetickou náročnost NZEB budou definovány ve vyhlášce o energetické náročnosti budov, která se připravuje. || || Požadavky budou zpřísněny v roce 2016 spolu s předpokládanou zásadní revizí systému požadavků. Přímé požadavky týkající se aktivních solárních a fotovoltaických systémů budou zavedeny v roce 2016. ||

IE || Definice je stanovena pomocí číselného ukazatele spotřeby primární energie a úrovně osvědčení energetické klasifikace budov (BER). || Do roku 2020 budou mít všechny nové obytné budovy energetické zatížení, které nepřesáhne 45 kWh/m2/rok (včetně vytápění, ventilace, teplé vody a osvětlení). Pokud jde o osvědčení energetické klasifikace budov (BER), budou všechny nové obytné budovy klasifikovány jako A3 nebo vyšší. Stejná zásada se uplatňuje u neobytných budov a stávajících budov, ale o číselně vyjádřeném cíli, ani klasifikaci BER nebylo dosud formálně rozhodnuto. || Cílem do roku 2013 je 40 % celkové snížení emisí a do roku 2019 60 % celkové snížení emisí s výhradou výsledků nákladově optimálních výpočtů. Změna části L stavebních předpisů v roce 2015 a 2018 s cílem požadovat zpřísnění normy energetické náročnosti pro stávající budovy, u kterých probíhá rozšíření, renovace/úprava nebo změna používání. || Bude využit přiměřený podíl energie z obnovitelných zdrojů vyrobené v místě či v jeho okolí.

IT || Neexistuje oficiální definice normy energetické náročnosti NZEB. || || ||

LT || Energetická náročnost je definována způsobem, který se nevztahuje ke konkrétní hodnotě spotřeby energie, ale je definována pomocí příslušné třídy energetické náročnosti budovy. Každá budova je posuzována individuálně. || NZEB je taková budova, která je v souladu s požadavky stavebních technických předpisů STR 2.01.09:2012 pro budovy třídy A++. ||  Litva stanovila přechodné požadavky pro nově postavené budovy v letech 2014, 2016, 2018 a 2021 podle tříd energetické náročnosti budov: – před rokem 2014 — nové budovy nebo jejich části musí splňovat požadavky pro třídu C budov, – od roku 2014 — nové budovy nebo jejich části musí splňovat požadavky pro třídu B budov, – od roku 2016 — nové budovy nebo jejich části musí splňovat požadavky pro třídu A budov, – od roku 2018 — nové budovy nebo jejich části musí splňovat požadavky pro třídu A+ budov, – od roku 2021 — nové budovy nebo jejich části musí splňovat požadavky pro třídu A++ budov. || V budovách třídy A++ musí energie z obnovitelných zdrojů tvořit největší část spotřebované energie (ve vnitrostátním plánu je uveden vzorec).

LV || Právní předpisy, včetně zvláštních technických požadavků pro využívání obnovitelných zdrojů energie, by měly být vypracovány v roce 2012. || || ||

LU || Nezjištěny žádné informace ohledně definice NZEB. || || ||

MT || Nezjištěny žádné informace ohledně definice NZEB. || || ||

NL || Definice je založena na koeficientu energetické náročnosti (EPC), bezrozměrném čísle používaném jako ukazatel energetické náročnosti budovy v závislosti na způsobu využití budovy. Budou provedeny studie pro posouzení, jak proveditelné a nákladově efektivní by bylo zavedení přísnějšího koeficientu EPC. || Předpokládá se, že budova se zcela nulovou spotřebou energie má EPC = 0. || EPC bude snížen z 0,8 na 0,6 (hodnota zavedená 1. ledna 2011) a dále snížen na 0,4 k 1. lednu 2015 s cílem stanovit v roce 2020 pro jiné než veřejné budovy požadavek v blízkosti EPC = 0. Srovnatelné snížení (oproti roku 2007) platí pro neobytné budovy, kde dochází ke zvýšení energetické účinnosti u nových budov v roce 2015 o 50 %. Cílem je stanovit v roce 2018 pro veřejné budovy požadavek v blízkosti EPC = 0 a do roku 2015 postavit 60 000 nových obytných NZEB. || V rámci systému EPC si stavitelé mohou zvolit opatření ke snížení spotřeby energie, využívání energie z obnovitelných zdrojů a efektivní využívání fosilních paliv, aby bylo dosaženo požadovaného koeficientu EPC. Tato zásada bude zachována pro NZEB. Se stále přísnějšími požadavky na EPC bude podíl energie z obnovitelných zdrojů pro splnění požadavků automaticky stále důležitější.

PL || Dosud nebyla zavedena žádná definice NZEB. Výzkumné středisko budov s nulovými emisemi připravuje vnitrostátní definici. || || ||

PT || Nezjištěny žádné informace ohledně definice NZEB. || || ||

RO || Nezjištěny žádné informace ohledně definice NZEB. || || ||

SK || Nezjištěny žádné informace ohledně definice NZEB. || || ||

SL || Připravuje se nový energetický zákon, který by měl zahrnovat ustanovení o NZEB. || || ||

ES || Definice NZEB zatím nebyla formulována. Na rok 2018 je plánována třetí revize technických stavebních předpisů se zahrnutím koncepce NZEB, přičemž konečná definice má být přijata v roce 2019. || || ||

SE || Požadavky na NZEB se v současné době rovnají požadavkům ve stávajících stavebních předpisech. Stavební předpisy a definice NZEB budou postupně zpřísňovány v závislosti na výsledcích probíhajících studií a demonstračních projektů. || Dnes se požadavky na měrnou (konečnou) spotřebu energie u obytných budov pohybují mezi 55–130 kWh/m²/rok (55–120 kWh/m²/rok u neobytných budov). || Další zpřísnění stavebních předpisů v roce 2015. || Švédsko má velmi vysoký podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech odvětvích, včetně stavebnictví. Stavební předpisy zvýhodňují budovy vytápěné energií z obnovitelných zdrojů.

[1]                      V roce 2010. Viz „Ukazatele pro energii, dopravu a životní prostředí, vydání 2012“, Evropská komise. Pro účely tohoto odhadu byly sečteny konečné spotřeby energie pro domácnosti a odvětví služeb. Je třeba poznamenat, že v odhadu je zahrnuta například spotřeba elektrické energie spotřebičů, ale vyloučena spotřeba energie v průmyslových budovách.

[2]               KOM(2011) 112.

[3]               Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s.13.

[4]               NREAP jsou závazkem podle směrnice 2009/28/ES a jsou k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/energy/renewables/action_plan_en.htm.

[5]               Na cestě k budovám s téměř nulovou spotřebou energie – vymezení společných zásad podle EPBD, Ecofys, leden 2013.

[6]               Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.

[7]               Úrovně energetické náročnosti v tabulce představují energetické požadavky vypracované různými členskými státy. Jelikož se stavební předpisy a metody výpočtu v jednotlivých zemích liší, číselně vyjádřené cíle nelze bez přihlédnutí k této skutečnosti srovnávat.