Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52012DC0573

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Akt o jednotném trhu II Společně pro nový růst

/* COM/2012/0573 final - 2012/ () */

52012DC0573

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Akt o jednotném trhu II Společně pro nový růst /* COM/2012/0573 final - 2012/ () */


SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Akt o jednotném trhu II

Společně pro nový růst

(Text s významem pro EHP)

Obsah

1..... ÚVOD.. 4

2..... SPOLEČNĚ PRO NOVÝ RŮST. 5

2.1.    Rozvoj plně integrovaných sítí v rámci jednotného trhu. 6

Železniční doprava. 7

Námořní doprava. 7

Letecká doprava. 8

Energetika. 9

2.2.    Podpora přeshraniční mobility občanů a podniků. 9

Mobilita občanů. 10

Přístup k financování 10

Podnikatelské prostředí 11

2.3.    Podpora digitální ekonomiky v Evropě. 12

Služby…………………………………………………………. …….13

Digitální jednotný trh. 14

Elektronická fakturace v zadávání veřejných zakázek. 14

2.4.    Posílení sociálního podnikání, soudržnosti a důvěry spotřebitelů. 15

Spotřebitelé. 16

Sociální soudržnost a sociální podnikání 16

3..... ZÁVĚR.. 17

PŘÍLOHA I: SEZNAM KLÍČOVÝCH OPATŘENÍ AKTU O JEDNOTNÉM TRHU II 18

PŘÍLOHA II: Akt o jednotném trhu I: stav opatření 20

1.            ÚVOD

Tento rok slavíme 20. výročí vzniku jednotného trhu. Dosaženo již bylo mnohého: mezi roky 1992 a 2008 vytvořil jednotný trh 2,77 milionu nových pracovních míst v EU a HDP díky němu vzrostl o 2,13 %[1]. Pro evropské spotřebitele znamená jednotný trh větší výběr za nižší ceny – 70% snížení nákladů vážících se k mobilním telefonům je pouze jedním z příkladů. Občanům jednotný trh poskytl možnost svobodně cestovat a usadit se a pracovat, kde chtějí. Mladým lidem otevřel možnost studovat v zahraničí – této příležitosti využilo v posledních 25 letech více než 2,5 milionu studentů. 23 milionům společností v EU otevřel jednotný trh přístup k 500 milionům spotřebitelů. Poselství je jasné a prokazatelné: silný a plně integrovaný jednotný trh podněcuje růst, vytváří pracovní místa a nabízí evropským občanům příležitosti, které před 20 lety neexistovaly.

Rozvoj jednotného trhu je dlouhodobým procesem. Jednotný trh musí reagovat na neustále se měnící svět, v němž je třeba do politického uvažování začlenit sociální a demografické výzvy, nové technologie a potřeby, tlak na přírodní zdroje a změny klimatu.

Hospodářská a finanční krize přinesly další problémy a zdůraznily potřebu zásadních strukturálních reforem. Při přetrvávající vysoké nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi, a vzhledem k tomu, že část evropské populace žije v chudobě, je hospodářská krize i krizí sociální. Tuto krizi je třeba řešit rychle, ambiciózně a rozhodně. Pokud by tomu tak nebylo, zvýšilo by se riziko uzavření se Evropy a jejích členských států do sebe a mohlo by to ohrozit důvěru v evropský projekt.

Jednotný trh je klíčovým nástrojem pro dosažení naší dlouhodobé vize vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství. Zvyšuje konkurenceschopnost Evropy na globálním trhu. Soulad a doplňkovost mezi vnitřními a vnějšími politikami bude podporovat obchod a růst.

Více než kdy jindy potřebujeme jednotný trh, který podporuje reformy směřující vyššímu růstu a vytváření nových pracovních příležitostí, posiluje důvěru občanů a podniků a každodenně jim přináší prospěch. To vyžaduje to naši nepřetržitou pozornost a soustředění.

Akt o jednotném trhu[2], který Komise předložila v dubnu 2011, stanovuje dvanáct oblastí k dalšímu rozvoji jednotného trhu a odráží komplexní přístup, který Mario Monti i Evropský parlament obhajovali ve svých zprávách o budoucnosti jednotného trhu[3] [4]. Představil soubor dvanácti klíčových a 50 doplňkových opatření k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry. Společné zapojení Evropského parlamentu, Rady EU, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů a mnoha zúčastněných stran vedlo k vytvoření široce sdílené politické vize dalšího rozvoje jednotného trhu a umožnilo soustředit politickou pozornost na důležité oblasti. Je však třeba bezodkladně dosáhnout pokroku, aby dvanáct prioritních návrhů z prvního Aktu o jednotném trhu mohlo být rychle schváleno, pokud možno ještě do konce tohoto roku, v souladu s požadavkem Evropské rady[5]. K dnešnímu dni dosud nebylo Evropským parlamentem a Radou schváleno 11 z 12 navrhovaných klíčových opatření.

Vzhledem k naléhavosti krize musíme jednat bezodkladně, aby mohly být připraveny další kroky. Toto sdělení proto předznamenává „Akt o jednotném trhu II“ s druhým souborem prioritních opatření. Tato opatření mají mít skutečné reálné dopady a vést občany a podniky k tomu, aby s důvěrou využívali výhod jednotného trhu.

Jelikož se současná krize vyvíjí a vyvstávají nové problémy, budou v budoucnu nepochybně třeba další kroky směřující k podpoře jednotného trhu jako motoru růstu a zvyšování životní úrovně.

Úspěch tohoto snažení bude záviset na tom, zda jsou pravidla jednotného trhu v praxi uplatňována účinně a předvídatelným a spolehlivým způsobem. Z tohoto důvodu má provedení a každodenní uplatňování pravidel jednotného trhu orgány v členských státech mimořádný význam. Komise zaměří veškerou pozornost k této výzvě, tak jak je uvedeno ve sdělení z června 2012 týkajícím se této problematiky[6]. Ta vyzývá zejména k dalšímu úsilí v odvětvích s největším růstovým potenciálem, tj. službách a sítích. Výsledkem bude i lepší sledování fungování jednotného trhu v rámci procesu evropského semestru. Cílem je posílit společný tlak a současná opatření zaměřená na boj proti zbývajícím překážkám na evropské i na vnitrostátní úrovni.

Aby se však vize jednotného trhu stala pro občany a podniky hmatatelnou skutečností, bude nutné zajistit trvalou politickou podporu všech zúčastněných stran. První Akt o jednotném trhu již těží z ducha partnerství mezi Komisí, Evropským parlamentem a Radou. Stejný duchu partnerství bude nutný pro vznik Aktu o jednotném trhu II.

2.           SPOLEČNĚ PRO NOVÝ RŮST

Od přijetí prvního Aktu o jednotném trhu v dubnu 2011 předložila Komise návrhy na jeho dvanáct klíčových opatření a na 36 z jeho 50 doplňkových opatření (viz příloha II). Toto sdělení vychází z prvního Aktu o jednotném trhu a identifikuje čtyři faktory, na které je třeba zaměřit klíčová opatření.

Těmito čtyřmi faktory nového růst uvedenými v tomto sdělení jsou:

1. rozvoj plně integrovaných sítí v rámci jednotného trhu;

2. podpora přeshraniční mobility občanů a podniků;

3. podpora digitálního hospodářství v celé Evropě a

4. posilování sociálního podnikání, soudržnosti a důvěry spotřebitelů.

Sítě jsou páteří hospodářství. Cílem je dosáhnout jednotného trhu, kde by občané a podniky těžili z jednotného dopravního a energetického trhu. Přeshraniční mobilita občanů a podniků je středobodem jednotného trhu, a musíme tedy udělat vše pro její větší podporu. Digitální oblast je hlavním faktorem produktivity a tvořivosti, proto bychom měli usilovat o jednotný digitální trh, kde občané a podniky mají možnost volného přeshraničního online obchodování bez omezení. Sociální podnikání, soudržnost a důvěra spotřebitelů zajišťují růst podporující začlenění, neboť nabízejí příležitosti založené na spravedlivých, pevných a nestranných pravidlech pro občany a podniky.

V rámci těchto čtyř faktorů bylo při zohlednění stanovisek Evropského parlamentu[7], členských států, Evropského hospodářského a sociálního výboru[8] a zúčastněných stran určeno dvanáct nástrojů a klíčových opatření. Odrážejí zásady zlepšování právní úpravy, práci odvedenou v souvislosti s analýzou nákladů na neexistenci společného evropského postupu, která je vypracovávána jménem Komise, a 20 hlavních obav zdůrazněných občany a podniky[9]. Navíc je třeba je posuzovat v souvislosti s probíhajícím přezkumem stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020, zejména strategie průmyslové politiky[10], digitální agendy[11] a iniciativy Unie inovací[12]. Všech dvanáct klíčových opatření bude přispívat k růstu, zaměstnanosti a důvěře v jednotný trh. Všechna mohou být provedena během funkčního období této Komise. Ne všechna opatření jsou legislativní povahy, ale u všech se očekává, že budou mít skutečný praktický dopad[13].

2.1.        Rozvoj plně integrovaných sítí v rámci jednotného trhu

Sítě poskytují služby každodenně využívané většinou občanů a podniků, a to nejen v oblasti dopravy a energetiky. Přes veškerý pokrok zůstává právě v těchto dvou oblastech jednotný trh nedokončený. Komise má vizi jednotného trhu v oblasti dopravy a energetiky, kde spotřebitelé, ať už občané, či podniky, mají skutečný výběr a hospodářské subjekty mají možnost nabízet své služby kdekoli, kdykoli a všem zákazníkům na rovném základě.

Efektivní, integrované a udržitelné sítě dopravní a energetické infrastruktury jsou podmínkou k tomu, aby se tato vize stala skutečností. Vedle podpory účinného využívání stávajících sítí bude EU i nadále financovat jejich rozvoj prostřednictvím strukturálních a kohezních fondů a svých transevropských sítí. Návrhy rozpočtů EU po roce 2013 a zejména nástroj pro propojení Evropy poskytují významné zdroje pro investice do dopravy, energetiky a digitální sítě, které je třeba využít, tak aby se mohly všechny členské státy plně podílet na jednotném trhu.

Značného pokroku při naplňování této vize bylo dosaženo v mnoha druzích dopravy a v rámci provádění třetího energetického balíčku, což vedlo k většímu výběru služeb a vyšším přínosům pro spotřebitele. Komise hodlá přispět ke sjednocení evropských trhů vnitřní dopravy a energií dalším důsledným vymáháním dodržování pravidel hospodářské soutěže, zejména antimonopolních pravidel.

Hodně práce ale čeká zejména v železniční, letecké a námořní dopravě, jakož i v oblasti elektrické energie a zemního plynu, vzhledem k tomu, že evropské podniky a spotřebitelé stále platí zbytečně vysoké ceny vyplývající z neefektivních a roztříštěných dopravních a energetických trhů. Komise určila čtyři klíčová opatření, která představují další kroky k naplnění společné vize. Komise se bude rovněž i nadále zabývat oblastmi, které mohou vytvořit dodatečné hospodářské, environmentální a sociální výhody, například silniční nákladní dopravou. Stávající omezení kabotáže přispívá k tomu, že významné množství kamionů jezdí prázdné, a má tak negativní dopad na konkurenceschopnost a obchod a ztěžuje dohled nad dodržováním základních sociálních norem.

              Železniční doprava

Klíčové opatření č. 1:

Otevření vnitrostátních služeb osobní železniční dopravy hospodářským subjektům z jiných členských států s cílem zlepšit kvalitu a efektivnost služeb osobní železniční dopravy.

V oblasti železniční dopravy nejsou subjekty z jednoho členského státu stále oprávněny přepravovat cestující na vnitrostátních tratích jiného členského státu. Současně mohou být smlouvy na veřejné služby uzavírány přímo, bez otevřených výběrových řízení. Zkušenosti členských států, které trh vnitrostátní osobní dopravy otevřely, ukazují, že konkurence v železniční dopravě vede k podstatnému nárůstu efektivity, zejména u zavedených železničních přepravců. To vedlo ke značným úsporám ve veřejném financování železničních služeb poskytovaných na základě smluv na veřejné služby, které mohou dosahovat 20–30 %.

Na základě těchto pozitivních zkušeností předloží Komise čtvrtý balíček pro železniční dopravu. Balíček zajistí všem licencovaným provozovatelům železniční dopravy právo volně poskytovat služby vnitrostátní osobní dopravy v EU a právo podávat nabídky v rámci zakázek na veřejné služby a nabídne tak evropským občanům konkurenceschopnější a efektivnější služby vnitrostátní osobní železniční dopravy s vyšší kvalitou a nižšími náklady. To by přilákalo více cestujících z jiných druhů dopravy, a mělo tak pozitivní dopady na životní prostředí.

Balíček rovněž posílí veřejnou správu infrastruktury v zájmu optimalizace využívání stávající infrastruktury s lepším přidělováním kapacity a plánováním údržby a výstavby. Spolu s novou společnou koncepcí pravidel v oblasti bezpečnosti a interoperability to pomůže zajistit nediskriminační přístup a zavést tak skutečně rovné podmínky.

              Námořní doprava

Klíčové opatření č. 2:

Vytvoření skutečně jednotného trhu v oblasti námořní dopravy, kdy by již zboží z EU přepravované mezi námořními přístavy v EU nepodléhalo administrativním a celním formalitám, které se vztahují na zboží přivážené ze zámořských přístavů.

Přibližně 40 % zboží je v rámci jednotného trhu přepravováno pobřežní plavbou mezi přístavy EU[14]. V současnosti se s plavidly, která se pohybují mezi přístavy EU, zachází tak, jako kdyby opustila celní území EU. V důsledku toho je obvyklý postup takový, že lodě přivážející náklad z jednoho členského státu do druhého musí i nadále procházet stejnými složitými administrativními formalitami jako lodě připlouvající ze zámořských přístavů.

Proto i když již do právních předpisů EU byly zavedeny zjednodušené administrativní postupy pro námořní dopravu, potýkají se plavidla, která se pohybují mezi přístavy EU, stále se značným množstvím složitých postupů, které lodní dopravu uvnitř EU ve srovnání s jinými druhy dopravy znevýhodňují.

Aby bylo možné zavést skutečný vnitřní trh pro lodí přepravované zboží, předloží Komise v rámci svých širších snah o podporu růstu námořní a říční plavby[15] balíček „modré pásmo“ s legislativními a nelegislativními iniciativami směřujícími ke snížení administrativní zátěže pro vnitrounijní námořní dopravu na úroveň, která je srovnatelná s ostatními druhy dopravy (leteckou, železniční a silniční). K tomu přispějí moderní informační a komunikační technologie, které umožní spolehlivé sledování lodí a nákladu s dostatečnou mírou jistoty při lodní dopravě probíhající v rámci jednotného trhu.

Přitažlivost námořní dopravy je navíc závislá na dostupnosti, efektivnosti a spolehlivosti přístavních služeb. V globalizovaném světě je vyžadován integrovaný přístup hodnotového řetězce. Z toho plyne, že přístup do přístavů je nutné organizovat integrovaným způsobem. V této souvislosti hrají klíčovou úlohu přístavní orgány. Dostupnost, efektivita a spolehlivost přístavních služeb přispěje ke zvýšení přitažlivosti námořní dopravy. Komise proto pracuje rovněž na zvýšení efektivity a celkové kvality přístavních služeb, na řešení otázek souvisejících s povinnostmi členských států, pokud jde o vhodné plánování přístavů a jejich spojení s vnitrozemím, transparentnost veřejného financování a přístavních poplatků a úsilí o administrativní zjednodušení v přístavech, a na přezkumu omezení při poskytování služeb v přístavech.

              Letecká doprava

Klíčové opatření č. 3:

Urychlení provádění projektu jednotného evropského nebe za účelem zvýšení bezpečnosti, kapacity a efektivity letecké dopravy a snížení jejího dopadu na životní prostředí.

Neexistence jednotného integrovaného řízení evropského vzdušného prostoru má závažné negativní dopady na uživatele tohoto prostoru. To vede k tomu, že letadla volí zbytečné okliky namísto přímých tras a že letecká doprava trpí zpožděními, což způsobuje výrazné hospodářské a environmentální škody. Roztříštěnost evropského vzdušného prostoru vyvolává vysoké dodatečné náklady leteckých společností, odhadované asi na 5 miliard EUR ročně[16]. Ty v konečném důsledku nesou cestující v letecké dopravě a evropské hospodářství. Vzhledem k pokračujícímu rozmachu letecké dopravy již stávající systém řízení letového provozu není z důvodu bezpečnosti, kapacity a nákladů nadále udržitelný.

Urychlení provádění projektu jednotného evropského nebe prostřednictvím nového balíčku opatření, a to i legislativní povahy (týkajících se např. vyjasnění institucionálního uspořádání, posílení tržních zásad při poskytování letových navigačních služeb, urychlení rozvoje systému SESAR, úpravy systému sledování výkonnosti a poskytnutí jasných nástrojů umožňujících Komisi vymáhat dodržování předpisů, zejména pokud jde o funkční bloky vzdušného prostoru), odstraní přetrvávající překážky a přinese s sebou nárůst výkonnosti a efektivity. Dále se tak zlepší bezpečnost letecké dopravy v Evropě, sníží přepravní náklady pro občany a podniky a omezí emise skleníkových plynů z jednotlivých letů díky přímějším trasám.

              Energetika

Klíčové opatření č. 4:

Zlepšení provádění a prosazování třetího energetického balíčku a vytvoření skutečných přeshraničních trhů přinášejících výhody spotřebitelům.

Integrovaný trh s energiemi přispívá k jejich nižším cenám a usnadňuje investice. Odhaduje se, že spotřebitelé v celé EU by mohli ušetřit až 13 miliard EUR ročně, pokud by všichni přešli na nejlevnější dostupný tarif za elektřinu[17]. Integrovaný trh s energiemi nabízí rovněž bezpečnější dodávky energií pro EU, než může nabídnout 27 menších trhů s energiemi, a usnadňuje přechod k nízkouhlíkovým energetickým systémům s co nejnižšími náklady.

Energiím musí být umožněn pohyb tam, kde je jich třeba, bez fyzických překážek na státních hranicích. Navzdory přijetí třetího energetického balíčku nebyl dosud vytvořen plně integrovaný evropský vnitřní trh s energiemi, a to na úkor všech jejich spotřebitelů, včetně domácností. Aby mohlo být do roku dosaženo 2014 dohodnutého cíle v podobě dokončeného vnitřního trhu s energiemi, měla by být přijatá pravidla plně provedena v členských státech a vymáhána silnými a nezávislými orgány na vnitrostátní i unijní úrovni. Kromě toho je v tomto desetiletí zapotřebí velkých investic do našich energetických systémů za účelem modernizace sítí EU, dekarbonizace jejich systému a zajištění jejich energetické účinnosti[18].

Komise v brzké době předloží sdělení, které zhodnotí pokrok, jakého bylo dosaženo v úsilí o dotvoření vnitřního trhu s energiemi, a navrhne opatření, která mohou zaručit, aby energetický trh EU využíval svého potenciálu a splňoval potřeby a očekávání občanů a podniků v EU.

2.2.        Podpora přeshraniční mobility občanů a podniků

Mobilita občanů a podniků je středobodem evropské integrace a jednotného trhu. Komise bude nadále usilovat o naplnění své vize jednotného trhu, v němž občané, pracující a podniky mají možnost volného přeshraničního pohybu kdykoli a kdekoli, bez zbytečných omezení vyplývajících z odlišných vnitrostátních pravidel a předpisů. Mobilita je předpokladem toho, aby jednotný trh mohl rozvinout svůj potenciál, ať již sociální, kulturní, politický, nebo hospodářský.

Cena za nízkou mobilitu je vysoká. Navzdory skutečnosti, že počet neobsazených volných pracovních míst od poloviny roku 2009 roste, je nezaměstnanost v mnoha členských státech na rekordní výši. Současně přeshraniční mobilitu podniků brzdí obtíže při financování nových podnikatelských projektů a administrativní zátěž. I když program EU na zlepšení právních předpisů vedl k vylepšení podnikatelského prostředí, je třeba se i nadále soustředit na snižování zbytečné regulatorní a administrativní zátěže. Dalšími důležitými kroky směrem k naší společné vizi je proto přeshraniční sladění nabídky pracovních míst a poptávky po nich, zlepšení přístupu k financování a podpora podnikatelského prostředí v Evropě.

              Mobilita občanů

Klíčové opatření č. 5:

Proměna portálu EURES na skutečný evropský nástroj k obsazování pracovních míst a najímání pracovních sil  

EU podnikla řadu důležitých kroků, aby usnadnila mobilitu občanů. Právní předpisy EU umožňují přenos zákonných nároků v oblasti sociálního zabezpečení do členského státu, v němž občané hledají práci. Umožňují uznání jejich odborné kvalifikace získané v jiném členském státě. Síť EURES a její portál propojuje veřejné služby zaměstnanosti v členských státech a poskytuje informace a poradenství o volných pracovních místech a pracovních podmínkách v jiných členských státech.

Avšak nástroje a opatření, jejichž úkolem je najít k pracovním nabídkám uchazeče o zaměstnání v členských státech, mohou být dále zlepšeny, aby přispěly k vytvoření skutečného evropského trhu práce. Za tímto účelem Komise přemění EURES v účinnější nástroj pro nábor pracovníků v rámci EU a jejich umísťování na odpovídající pracovní místa. Dostupnost dalších služeb prostřednictvím sítě EURES spolu s nástroji přístupnými online ke zvyšování transparentnosti a interoperability dovedností a kvalifikací, jako např. Europass a Evropský rámec kvalifikací, dále usnadní přeshraniční mobilitu pracovníků. To pomůže snížit nevyhovující rozložení pracovních sil a bude to mít pozitivní dopad na zaměstnanost a hospodářskou produkci. Komise posoudí možnosti, zda by síť EURES mohla zahrnovat rovněž učňovská místa a stáže.

Větší pozornost by se také měla věnovat posílení mobility státních příslušníků třetích zemí, kteří pracují v EU. Rada a Parlament by zejména měly rychle přijmout návrhy týkající se převedení v rámci společnosti a sezónních pracovníků.

Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím mobilitu pracovníků mezi členskými státy je přenositelnost nároků v oblasti sociálního zabezpečení, včetně důchodů. Jak již bylo zdůrazněno v Aktu o jednotném trhu z dubna 2011, v zájmu usnadnění mobility musí mít občané v případech, kdy se stěhují do jiného členského státu, možnost založit si  a uchovávat své nároky na důchod nabyté v průběhu zaměstnání. Komise vítá skutečnost, že Rada souhlasila s opětovným zahájením jednání o pozměněném legislativním návrhu Komise z roku 2007, který si to klade za cíl.

              Přístup k financování

Klíčové opatření č. 6:

Podpora dlouhodobých investic do reálné ekonomiky usnadněním přístupu k fondům dlouhodobého investování.

Mnoho společností v EU má v důsledku finanční krize zřetelně obtížnější přístup k financování, i když úvěrové krizi se podařilo zabránit, a to i díky mimořádnému poskytnutí likvidity z Eurosystému na konci roku 2011. Podmínky financování zůstávají nepříznivé zejména pro začínající podniky a malé a střední podniky a v zemích, jejichž ekonomiku zasáhla krize nejvíce. Pokles o 45 % při získávání prostředků rizikového kapitálu, jenž nastal po krizi, výrazně omezuje finanční prostředky, které jsou k dispozici pro inovativní společnosti[19].

Inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v rozhodující míře závisí na dostupnosti financování v dlouhém časovém horizontu. Na úrovni EU již byla přijata opatření, která mají podpořit dlouhodobé investice do reálné ekonomiky, zejména zajišťovat financování prostřednictvím finančních nástrojů EU[20] a Evropské investiční banky[21], iniciativy projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020[22] a akčního plánu Komise na zlepšení přístupu k financování pro malé a střední podniky, který kombinuje finanční a regulatorní opatření. Jako příspěvek k jednání Evropské rady o růstu a zaměstnanosti Komise spolu s členskými státy cíleně změnila plány, aby se strukturální fondy daly použít pro zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování, což má také zásadní význam pro příští období financování. Komise kromě toho oznámila, že provede analýzu dopadu nových kapitálových požadavků na banky vyplývající ze zavedení nových standardů „Basel III“ v některých klíčových oblastech, jako je financování malých a středních podniků.

Nicméně tento typ „dlouhodobých investic“ do reálné ekonomiky je i nadále omezený. Konkrétní možnosti politiky řešit tuto otázku budou posouzeny v souvislosti s připravovanou zelenou knihu o financování dlouhodobých investic v ekonomice EU. Komise kromě toho předloží návrhy na možné formy fondů dlouhodobého investování. Investiční fondy mohou představovat nové zdroje k financování dlouhodobých projektů a soukromých společností. Mohou se stát přitažlivou nabídkou pro retailové investory, kteří mají zájem dlouhodobě investovat, diverzifikovat rizika a dávají přednost stabilním a trvalým výnosům s nižší volatilitou, pokud je zajištěna nezbytná úroveň ochrany investorů.

Rizikový kapitál je totiž důležitým doplňkem bankovního financování, pokud jde o zajištění financování malých společností s růstovým potenciálem. V rámci Aktu o jednotném trhu I navrhla Komise nařízení usnadňující získávání kapitálu a přeshraniční investice prostřednictvím fondů rizikového kapitálu. Za tímto účelem Komise v roce 2012 dokončí svůj přezkum možných daňových překážek při přeshraničních investicích rizikového kapitálu, na jehož základě bude posuzovat další kroky, aby mohla v roce 2013 předložit řešení a zároveň zabránit vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům.[23]

              Podnikatelské prostředí

Klíčové opatření č. 7:

Modernizace předpisů EU o úpadku s cílem usnadnit přežití podniků a dát podnikatelům  druhou šanci.

Společnosti působící v Evropě těží z celkově příznivého podnikatelského prostředí, které EU dále zdokonaluje zlepšováním právní úpravy. Ale lze učinit ještě více. Evropa potřebuje moderní insolvenční právní předpisy, které pomohou v podstatě zdravým společnostem přežít, podpoří podnikatele, aby na sebe vzali přiměřená rizika, a umožní věřitelům půjčovat za příznivějších podmínek. Moderní insolvenční právo umožňuje podnikatelům získat druhou šanci a zajistí urychlené řízení vysoké kvality v zájmu dlužníků i věřitelů. Potřebujeme proto stanovit podmínky pro uznávání vnitrostátních režimů úpadku a vypořádání pohledávek v celé EU, které umožní podnikům pod tlakem, aby se opětovně staly konkurenceschopnými hráči v ekonomice. Musíme zajistit jednoduché a účinné úpadkové řízení, a to pokaždé, když se aktiva nebo pohledávky vyskytují v několika členských státech. Potřebujeme také předpisy pro případy úpadku skupin společností, které maximálně znásobí jejich šance na přežití. Za tímto účelem předloží Komise legislativní návrh na modernizaci evropského nařízení o úpadkovém řízení.

Je však nutné jít ještě dále. V současné době se neúspěch v mnoha členských státech toleruje jen velmi málo a stávající pravidla neumožňují poctivým inovátorům zkrachovat „rychle a levně“. Musíme vytyčit cestu k takovým opatřením a pobídkám, aby členské státy odstranily stigma neúspěchu spojené s úpadkem a zkrátily příliš dlouhé lhůty vypořádání pohledávek. Musíme také zvážit, jak dále zlepšit účinnost právních předpisů pro případ úpadku v členských státech, aby bylo možné vytvořit rovné podmínky pro všechny společnosti, podnikatele a soukromé osoby na vnitřním trhu. Za tímto účelem předloží Komise sdělení spolu s revizí nařízení o úpadkovém řízení.

Je třeba podniknout další kroky, aby se podnikatelské prostředí ještě více zlepšilo. Odlišné vnitrostátní daňové systémy představují pro společnosti s přeshraničním působením v EU značnou administrativní zátěž. Skutečnost, že každý členský stát uplatňuje rozdílná pravidla a postupy pro DPH, způsobuje konkrétní problémy[24], a to zejména malým a středním podnikům, které chtějí působit v jiném členském státě. Komise proto oznámila, že navrhne zavést standardní přiznání k DPH, aby si podniky mohly zvolit možnost vyplnit standardní přiznání k dani z přidané hodnoty a nemusely vyplňovat různá přiznání k DPH v každém členském státě.[25]

Hospodářský růst stále více určují investice do nehmotného majetku, jako je výzkum a vývoj, patenty a know-how. To vyžaduje zlepšení podnikatelského prostředí, aby bylo zajištěno, že se tvořivost a inovace účinně podporují a chrání. V návaznosti na dohodu, které bylo dosaženo na červnovém zasedání Evropské rady, by zásadním krokem v tomto směru bylo přijetí právních předpisů o jednotné patentové ochraně v EU doprovázené jednotnou specializovanou jurisdikcí, což představuje klíčové opatření podle Aktu o jednotném trhu z dubna 2011. S jednotným účinkem evropského patentu by do jara roku 2014 mělo být možné provést první registraci, čímž by se snížily náklady na patentování v celé Evropské unii a náklady spojené s řešením sporů týkajících se patentů. S cílem povzbudit investice do nehmotného majetku na jedné straně a pomoci inovativním společnostem, aby své úsilí  v oblasti výzkumu a vývoje přeměnily do konkurenční výhody, na straně druhé, se budou útvary Komise zabývat otázkou metod oceňování duševního vlastnictví a zváží řešení velmi roztříštěného právního rámce týkajícího se ochrany obchodního tajemství, aby pro podniky a výzkumné instituce bylo bezpečnější a méně nákladné získat licence, převádět a sdílet cenné poznatky a informace v rámci celého vnitřního trhu.

2.3.        Podpora digitální ekonomiky v Evropě

Digitální ekonomika mění jednotný trh zásadním způsobem. Svými inovacemi, rychlostí a přeshraničním dosahem má potenciál posunout integraci jednotného trhu na novou úroveň. Vizí Komise je digitální ekonomika, jež přináší trvale udržitelné ekonomické a sociální přínosy, které jsou založeny na moderních službách online a rychlém připojení k internetu. Možnost stát se součástí digitální ekonomiky musí mít všichni občané a všechny společnosti a současně musí být všichni chráněni proti nezákonnému obchodu. V některých klíčových ekonomikách se již v období let 2006–2011 internetová ekonomika podílela  21 % na růstu HDP[26].  Digitální ekonomika má další silné účinky přelévání, čímž zlepšuje produktivitu a poskytuje nová řešení společenských problémů, jako je stárnutí populace, začlenění a vzdělávání.

Je třeba pokračovat v úsilí, aby bylo rychle dosaženo cílů stanovených v Digitální agendě pro Evropu[27] a ve sdělení o elektronickém obchodu a službách online[28]. Dalšími důležitými úkoly jsou pokrok při překonávání roztříštěnosti služeb online podél hranic jednotlivých států, řešení otázek v souvislosti s investicemi do vysokorychlostních sítí a využití výhod elektronické veřejné správy.

              Služby

Klíčové opatření č. 8:

Podpora online služeb zefektivněním platebních služeb v EU.

V odvětví služeb nabízejí online služby konkrétní příležitosti. K dosažení těchto zisků bude zapotřebí správných rámcových podmínek, a to zejména v přeshraničním styku. Jak již bylo zdůrazněno v Aktu o jednotném trhu z dubna 2011, platební služby a služby dodání zboží zakoupeného na internetu vyžadují zvláštní pozornost. Vzhledem ke skutečnosti, že 35 % uživatelů internetu nenakupuje online, protože mají pochybnosti ohledně způsobů plateb, a vzhledem ke zbývajícím překážkám vstupu na trh[29] je zlepšení platebního trhu hlavní prioritou. Je třeba řešit řadu otázek, jako je nedostatečná harmonizace, neefektivní konkurence v některých oblastech plateb prováděných kartami a plateb po internetu a chybějící motivace pro technickou normalizaci, například v oblasti plateb mobilními telefony. Komise proto navrhne revizi směrnice o platebních službách. Rovněž předloží legislativní návrh týkající se vícestranných mezibankovních poplatků za platby kartou.

Další prioritu představují efektivní, spolehlivé a cenově dostupné služby doručování zásilek zboží zakoupeného na internetu. Komise přijme rozhodnutí o dalších krocích v roce 2013, a to na základě veřejné konzultace.

Jak bylo uvedeno v Aktu o jednotném trhu z dubna 2011, s cílem využít růstový potenciál směrnice o službách do roku 2015 předložila Komise v červnu tohoto roku akční plán[30]. Členské státy a Komise musí spolupracovat, aby provedly svá opatření okamžitě, jak k tomu vyzvala Evropská rada. Zvláštní pozornost by měly věnovat plnému souladu se směrnicí o službách a maximalizaci jejího ekonomického dopadu, plánované chartě pro plně elektronická jednotná kontaktní místa a vzájemnému hodnocení předpisů pro regulovaná povolání. Rovněž by měly zajistit plné uplatňování ustanovení o „zákazu diskriminace“ uvedeného ve směrnici o službách, kdy poskytovatelé služeb nesmí rozlišovat mezi zákazníky na základě jejich státní příslušnosti nebo místa bydliště, pokud to není objektivně odůvodněno.

V souvislosti s nadcházejícím evropským akčním plánem pro maloobchod Komise zintenzívní svou činnost s cílem identifikovat a potírat nekalé obchodní praktiky v souladu se svým závazkem v Aktu o jednotném trhu z dubna 2011. Tyto praktiky škodí zejména malým a středním podnikům. Pokud nebude dosaženo uspokojivého pokroku v odstraňování nekalých obchodních praktik, a to i v rámci fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce, Komise v roce 2013 zváží další vhodné kroky.

              Digitální jednotný trh

Klíčové opatření č. 9:

Snížení nákladů a zvýšení efektivnosti při zavádění vysokorychlostní komunikační infrastruktury.

Přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení je klíčovým faktorem pro inovace, konkurenceschopnost a zaměstnanost. Nárůst o 10 % v míře rozšíření širokopásmového připojení by mohl vést ke zvýšení HDP o 1–1,5 % ročně[31] a k růstu produktivity práce o 1,5 %[32]. Inovace v podnicích, které přineslo širokopásmové připojení na internet, posilují zaměstnanost a mohly by do roku 2020 vytvořit 2 miliony nových pracovních míst[33].

Navzdory dosaženému pokroku EU stále trpí nedostatečnými investicemi do zavádění vysokorychlostních širokopásmových sítí v rámci jednotného trhu a zdaleka nedosahuje cílů stanovených v Digitální agendě v oblasti vysokorychlostního internetu[34]. Jednotný trh může pomoci podstatně urychlit pokrok,  pokud vyřeší hlavní příčinu, která způsobuje toto investiční „zpoždění“, tj. zbytečně vysoké stavební náklady, které mohou tvořit až 80 % celkových nákladů v této oblasti a mohly by se snížit až o jednu čtvrtinu pouhým křížově fungujícím opětovným využitím stávající infrastruktury[35]. Komise navrhne společná pravidla, která by při zavádění širokopásmového připojení umožnila operátorům plně využít potenciál snížení nákladů.

Rychlé přijetí návrhu Komise, který se týká nástroje pro propojení Evropy, Evropským parlamentem a Radou by mohlo přispět k účinnému zavedení vysokorychlostního širokopásmového připojení a infrastruktur pro digitální služby díky efektivnímu využití rozpočtu EU k zapojení soukromých investic do klíčového odvětví hospodářství.

Abychom dosáhli naší vize digitálního jednotného trhu musí EU urychleně vyřešit řadu dalších otázek, včetně nejlepšího využití spektra na jednotném trhu a rozvíjení úvah o potřebě dále upravit právní předpis EU o telekomunikacích a autorském právu. Komise má v plánu se zabývat právním předpisem EU o telekomunikacích a autorském právu. Začne navázáním na zelenou knihu o online distribuci audiovizuálních děl a rychlým vyvozením závěrů z přezkumu směrnice o autorském právu z roku 2001.

              Elektronická fakturace v zadávání veřejných zakázek

Klíčové opatření č. 10:

Elektronická fakturace jako standardní způsob fakturace v oblasti zadávání veřejných zakázek.

Přechod na tzv. elektronickou veřejnou správu, zejména při kontaktu se zahraničím, by měl být pro Evropskou unii a členské státy střednědobým cílem. Digitální agenda pro Evropu[36] obsahuje výzvu ke většímu využívání služeb elektronické veřejné správy do roku 2015: občany EU o 50 % a podniky EU o 80 %. Obzvlášť slibnou oblastí je elektronická fakturace, která by se podle Komise měla do roku 2020 stát převládající fakturací v EU[37].

Zavedením legislativních opatření, na jejichž základě by se elektronická fakturace stala standardním postupem v oblasti zadávání veřejných zakázek, se veřejný sektor stane „rozhodujícím trhem“ v oblasti elektronické fakturace a hnací silou jejího širšího použití v ekonomice. Díky opatřením v této oblasti se řízení po zadání veřejné zakázky stanou pro zúčastněné strany i daňové poplatníky efektivnějšími a levnějšími. Rovněž přispěje k omezení prodlení v platbách, které provádějí orgány veřejné správy. V případě veřejného sektoru předběžný odhad ukazuje, že v příštích několika letech by mohlo být dosaženo úspor ve výši přibližně 1 miliardy EUR ročně, pokud by všechny faktury byly předloženy v elektronické podobě[38].

Kromě toho jsou nezbytná opatření, která by zabránila další roztříštěnosti jednotného trhu v důsledku probíhajícího zavádění vnitrostátních systémů elektronické fakturace na základě rozdílných, často vnitrostátních norem. Tím se zvyšuje složitost a náklady pro podniky, které uzavírají smlouvy s orgány veřejné správy v zahraničí v rámci EU. Komise proto navrhne konkrétní opatření, aby těchto cílů bylo dosaženo v roce 2013.

Přechod na elektronickou fakturaci v oblasti zadávání veřejných zakázek bude doplňovat probíhající modernizace předpisů EU týkajících se veřejných zakázek[39], klíčové opatření v rámci Aktu o jednotném trhu z dubna 2011. Orgány veřejné správy, které již využívají elektronické prostředky na nákup zboží, služeb a stavebních prací, uvádějí úspory mezi 5 % až 20 %. Zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek v celé EU by mohlo veřejným rozpočtům v EU ušetřit nejméně 100 miliard EUR ročně[40]. S tímto vědomím Komise navrhla úplný přechod na elektronické zadávání veřejných zakázek ve fázi před jejich udělením, a to do poloviny roku 2016[41]. Rada a Parlament by tento návrh měly neprodleně přijmout.

2.4.        Posílení sociálního podnikání, soudržnosti a důvěry spotřebitelů

V důsledku ekonomické krize, která nejvíce zasáhla nejzranitelnější skupiny našich společností a území, je z pohledu Komise žádoucí, aby politiky v oblasti jednotného trhu přinášely růst podporující začlenění bez diskriminace, umožňovaly hospodářskou a sociální účast a podporovaly územní soudržnost. Průměrná míra nezaměstnanosti v EU v červenci 2012 činila 10,4 %[42] a přibližně 81 milionů evropských občanů je ohroženo chudobou[43], což zdůrazňuje nutnost konat. Politiky jednotného trhu musí pomoci řešit příčiny vyloučení v naší společnosti.

Sociální hospodářství a sociální podniky jsou klíčovými hráči, kteří přinášejí sociální inovace, začlenění a důvěru. Vyvolání důvěry v jednotný trh a posílení sociálně tržního hospodářství vyžaduje velmi odpovědné a inovační podniky, které budou mít pozitivní vliv na společnost a životní prostředí. Důvěra je rovněž důležitá pro spotřebitele, aby plně využívali jednotný trh a měli jistotu, že nejsou ohroženi,  když spotřebovávají zboží a služby zakoupené na domácím trhu nebo z jiného členského státu.

              Spotřebitelé

Klíčové opatření č. 11:

Zlepšení bezpečnosti produktů prodávaných v EU zajištěním lepší soudržnosti a prosazováním bezpečnosti produktů a pravidel pro dohled nad trhem.

EU má rychlou, účinnou a spolehlivou síť, která zajišťuje dodržování bezpečnostních předpisů. Soudržnost a prosazování stávajících mechanismů lze však dále zlepšit. Na jednotném trhu, kde volně obíhají produkty na území 27 států, musí být dohled nad trhem vysoce koordinován, aby umožnil rychlou intervenci na velkém prostoru. Dohled nad trhem by měl umožnit, aby nebezpečné nebo jinak škodlivé produkty byly odhaleny a zadrženy nebo staženy z trhu a nepoctiví obchodníci a obchodníci páchající trestnou činnost byli potrestáni. Měl by rovněž působit jako významný odstrašující prostředek.

Komise navrhne balíček legislativních a nelegislativních opatření, která poskytnou spotřebitelům homogennější jednotný trh s bezpečnými a vyhovujícími produkty a lepší ochranu zdraví, životního prostředí a bezpečnost. Pro podniky to bude znamenat rovněž nižší náklady na dodržování předpisů a přispěje to  k odstranění nekalé soutěže ze strany nepoctivých subjektů, zejména díky lepší koordinaci kontroly bezpečnosti výrobků na vnějších hranicích EU.

Spotřebitelé rovněž požadují stále více informací o zboží, které kupují. Transparentnost a srovnatelnost informací jsou základním požadavkem, který spotřebitelům umožňuje informovaný výběr. Jak bylo uvedeno v Aktu o jednotném trhu z dubna 2011, Komise navrhne metodiku výpočtu environmentálního dopadu produktů (včetně emisí skleníkových plynů) a  jak by to mohlo být prezentováno spotřebitelům.

              Sociální soudržnost a sociální podnikání

Klíčové opatření č. 12:

Poskytnout všem občanům EU přístup k základnímu platebnímu účtu, zajistit transparentnost a srovnatelnost bankovních poplatků a usnadnit změnu bankovního účtu.

Přístup k platebním účtům a dalším bankovním službám se stal nezbytným předpokladem účasti na hospodářském a sociálním životě, avšak stále se vyskytuje diskriminace, například na základě trvalého bydliště, státní příslušnosti nebo nízké úrovně zdrojů. Platební účet díky rozsahu služeb, které jsou s ním spojeny, hraje důležitou roli v integraci občanů do širší sociální a hospodářské komunity. Je proto nezbytné pomáhat občanům, kteří mohou mít potíže s otevřením bankovního účtu, a umožnit jim tak sociální a územní soudržnost a mobilitu. Existují důkazy, že přetrvávající problémy s nejasnými informacemi o bankovních poplatcích stěžují občanům EU možnost činit informovaná rozhodnutí. V důsledku toho mají spotřebitelé tendenci neměnit účty, protože nabídky lze obtížně porovnat. K řešení těchto problémů předloží Komise legislativní návrhy.

Ve své iniciativě pro sociální podnikání z října 2011[44] vypracovala Komise akční plán k posílení úlohy sociálních podniků v rámci jednotného trhu, jak bylo uvedeno v Aktu o jednotném trhu z dubna 2011. Akční plán je v současnosti plněn v těsné spolupráci se skupinou odborníků v oblasti sociálního podnikání a příslušnými zúčastněnými stranami. Na počátku roku 2014 Komise přezkoumá pokrok, jehož bylo dosaženo, a projedná, co je třeba ještě udělat pro podporu sociálního podnikání. Dne 1. října 2012 zahájila Komise udělování ceny Dioga Vasconcelose za sociální podnikání.

V oblasti sociálního podnikání je v současné době nejnaléhavější otázkou vypracování nástrojů k posílení důvěry v sociální podniky a jejich zviditelnění. Musí být schváleny nové nástroje, aby si spotřebitelé, bankéři, investoři a orgány veřejné správy uvědomili prospěšnost sociálních podniků. Komise vypracuje metodiku měření socioekonomických přínosů, které sociální podniky vytvářejí. Je nezbytné vypracovat důsledné a systematické měření dopadu sociálních podniků na komunitu, ale zároveň je nezahltit byrokracií, aby se prokázalo, že objem prostředků na sociální podniky přináší vysoké úspory a příjmy (tj. daně nebo vytvořená pracovní místa). Metodiky k měření sociálního dopadu budou mimo jiné nezbytné pro realizaci návrhu, který se týká evropských fondů sociálního podnikání, nebo pro finanční nástroj na podporu sociálního podnikání v rámci programu pro sociální změny a inovace, jejž v současné době projednává Evropský parlament a Rada.

Vzhledem k tomu, že aktivní zapojení pracovníků v jejich společnostech má silný dopad na jejich společenskou odpovědnost a produktivitu, Komise rovněž soustředí svou pozornost na problematiku družstev a vlastnictví akcií zaměstnanci.

Zdravotní postižení, včetně zdravotního znevýhodnění souvisejícího se stárnutím, by nemělo bránit jednotlivcům a skupinám těžit z výhod jednotného trhu. Komise v současné době pracuje na vytvoření iniciativy, která by podpořila přístup zdravotně postižených osob ke zboží a službám v rámci jednotného trhu.

3.           ZÁVĚR

Akt o jednotném trhu II stanoví dvanáct naléhavých priorit, na které se Komise zaměří, aby podpořila růst, zaměstnanost a důvěru v jednotný trh. Představují další kroky k naplnění naší vize vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství. Musíme postupovat společně, zejména evropské instituce mezi sebou a ve spolupráci s členskými státy, abychom tyto priority převedli do praxe co nejdříve. Komise se zavazuje předložit všechny klíčové legislativní návrhy do jara roku 2013 a všechna klíčová opatření nelegislativní povahy do konce tohoto roku. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby urychleně projednaly všechna zásadní legislativní opatření, a přednostně je přijaly do jara roku 2014.

Pokud budou realizována rychle, Akt o jednotném trhu II  společně s Aktem o jednotném trhu I otevře 500 milionům Evropanů nové cesty k růstu, zaměstnanosti a sociální soudržnosti. Prokáže odhodlání Evropy vytvořit prostor pro nový růst prostřednictvím společného programu k překonání krize. Musíme jednat společně, rychle a ambiciózně. Není času nazbyt.

              PŘÍLOHA I: SEZNAM KLÍČOVÝCH OPATŘENÍ AKTU O JEDNOTNÉM TRHU II

|| Oblast || Klíčové opatření || Návrh Komise

Rozvoj plně integrovaných sítí v rámci jednotného trhu

1 || Železniční doprava || Přijetí čtvrtého balíčku pro železniční dopravu s cílem zlepšit kvalitu a nákladovou efektivnost služeb osobní železniční dopravy || Legislativní návrh bude předložen ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012.

2 || Námořní doprava || Přijetí balíčku „modré pásmo“ s cílem vytvořit skutečně jednotný trh v oblasti námořní dopravy || Balíček legislativních a nelegislativních opatření bude předložen ve druhém čtvrtletí roku 2013.

3 || Letecká doprava || Urychlení provádění projektu jednotného evropského nebe přijetím nového souboru opatření || Akční plán obsahující legislativní opatření bude předložen ve druhém čtvrtletí roku 2013.

4 || Energetika || Plnění akčního plánu s cílem zlepšit provádění a prosazování třetího energetického balíčku || Akční plán bude předložen ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012.

Podpora přeshraniční mobility občanů a podniků

5 || Mobilita občanů || Proměna portálu EURES na skutečný evropský nástroj k obsazování pracovních míst a najímání pracovních sil || Legislativní rozhodnutí, které bude Komisí přijato ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012.

6 || Přístup k financování || Podpora dlouhodobých investic do reálné ekonomiky usnadněním přístupu k fondům dlouhodobého investování || Legislativní návrh bude předložen ve druhém čtvrtletí roku 2013.

7 || Podnikatelské prostředí || Modernizace předpisů EU o úpadku s cílem usnadnit přežití podniků a dát podnikatelům  druhou šanci || Legislativní návrh a sdělení, které budou předloženy ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012.

Podpora digitální ekonomiky v Evropě

8 || Služby || Přezkum směrnice o platebních službách a předložení návrhu na vícestranné mezibankovní poplatky k zefektivnění platebních služeb v EU || Legislativní návrh bude předložen ve druhém čtvrtletí roku 2013.

9 || Digitální jednotný trh || Přijetí společných předpisů ke snížení nákladů a zvýšení efektivnosti při zavádění vysokorychlostního širokopásmového připojení || Legislativní návrh bude předložen v prvním čtvrtletí roku 2013.

10 || Veřejné zakázky a elektronická fakturace || Přijetí právních předpisů s cílem zajistit, aby se elektronická fakturace stala standardní fakturací v oblasti zadávání veřejných zakázek || Legislativní návrh bude předložen ve druhém čtvrtletí roku 2013.

Posílení sociálního podnikání, soudržnosti a důvěry spotřebitelů

11 || Spotřebitelé || Zlepšení bezpečnosti produktů obíhajících v EU prostřednictvím revidované směrnice o obecné bezpečnosti produktů, nového samostatného nařízení o dohledu nad trhem a doprovodného akčního plánu || Balíček legislativních a nelegislativních opatření, který bude předložen ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012.

12 || Sociální soudržnost a sociální podnikání || Přijetí legislativního podnětu s cílem umožnit všem občanům EU přístup k základnímu platebnímu účtu, zajistit transparentnost a srovnatelnost bankovních poplatků a usnadnit změnu bankovního účtu || Legislativní návrh bude předložen ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012.

              PŘÍLOHA II: Akt o jednotném trhu I: stav opatření

Oblast || Opatření || Stav plnění NEBO výsledek

Přístup malých a středních podniků k financování || KLÍČOVÉ OPATŘENÍ Zavedení právních předpisů o fondech rizikového kapitálu || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 7. prosince 2011.

Přijetí akčního plánu týkajícího se přístupu malých a středních podniků k financování || Evropská komise přijala akční plán dne 7. prosince 2011.

Přezkum směrnice o transparentnosti || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 25. října 2011.

Přezkum nařízení, kterým se provádí směrnice o prospektu || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 30. března 2012.

Přezkum směrnice o zneužívání trhu || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 20. října 2011.

Přezkum směrnice o trzích finančních nástrojů || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 20. října 2011.

Mobilita občanů || KLÍČOVÉ OPATŘENÍ Přezkum systému pro uznávání odborných kvalifikací || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 19. prosince 2011.

Zveřejnění bílé knihy o důchodech || Evropská komise zveřejnila bílou knihu dne 16. února 2012.

Přijetí právních předpisů týkajících se nároků na důchodové připojištění (přenositelnost) || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 9. října 2011.

Revize směrnice o IZPP   || Evropská komise připravuje legislativní návrh.

Vytvoření evropského pasu dovedností || Evropská komise pas připravuje.

Přijetí doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení || Evropská komise předložila návrh doporučení Rady dne 5. září 2012.

Práva duševního vlastnictví || KLÍČOVÉ OPATŘENÍ Přijetí právních předpisů o zavedení jednotné patentové ochrany || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 13. dubna 2011.

Posouzení možnosti vypracování nástroje oceňování práv duševního vlastnictví || Evropská komise zkoumá možnosti vypracování  tohoto nástroje.

Přijetí právních předpisů o kolektivní správě práv || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 11. července 2012.

Přijetí právních předpisů týkajících se osiřelých děl || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 24. května 2011.

Posílení úlohy střediska pro sledování padělání a pirátství || Nařízení bylo přijato Evropským parlamentem a Radou dne 19. dubna 2012 v návaznosti na legislativní návrh předložený Komisí dne 24. května 2011.

Účinnější boj proti pirátství a padělání || Evropská komise vede konzultace o dalších krocích.

Předložení legislativního návrhu k pozměnění stávajícího nařízení o celním kodexu || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 24. května 2011.

Modernizace evropského systému ochranných známek || Evropská komise připravuje legislativní návrh.

Spotřebitelé || KLÍČOVÉ OPATŘENÍ Přijetí právních předpisů o alternativním řešení sporů /  online řešení sporů || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 29. listopadu 2011.

Pokračování práce na evropském přístupu ke kolektivnímu odškodnění || Evropská komise zvažuje varianty opatření. 

Přezkum směrnice o obecné bezpečnosti výrobků || Evropská komise připravuje legislativní návrh.

Vypracování akčního plánu týkajícího se dohledu nad trhem || Evropská komise připravuje akční plán.

Návrh iniciativy o environmentální stopě výrobků || Evropská komise připravuje iniciativu.

Zveřejnění sdělení o právech cestujících || Evropská komise přijala sdělení dne 19. prosince 2011.

Přezkum směrnice o souborných službách pro cesty || Evropská komise připravuje legislativní návrh.

Zajištění transparentnosti bankovních poplatků || Evropská komise připravuje legislativní návrh.

Předložení právních předpisů na ochranu dlužníků na trzích s hypotékami || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 31. března 2011.

Služby || KLÍČOVÉ OPATŘENÍ Přezkum právních předpisů o evropském systému normalizace || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 1. června 2011.

Zajištění uplatňování směrnice o službách || Evropská komise přijala sdělení dne 8. června 2012.

Provedení testu funkčnosti k ověření společného uplatňování na základě právních předpisů Společenství, jak ji provádějí a používají členské státy v klíčových odvětvích (stavebnictví, cestovní ruch, služby podniků) || Evropská komise přijala sdělení dne 8. června 2012.

Započetí iniciativy k potírání nekalých obchodních praktik || Evropská komise připravuje sdělení.

Ustavení skupiny na vysoké úrovni pro služby podniků || Evropská komise připravuje ustavení skupiny na vysoké úrovni

Sítě || KLÍČOVÉ OPATŘENÍ Přijetí právních předpisů týkajících se energetické a dopravní infrastruktury s cílem realizovat strategické projekty || Evropská komise předložila legislativní návrhy dne 19. října 2011.

Přijetí rozhodnutí, kterým se zavádí program politiky rádiového spektra || Rozhodnutí bylo přijato Evropským parlamentem a Radou dne 15. února 2012 v návaznosti na legislativní návrh předložený Komisí dne 20. září 2010.

Digitální jednotný trh || KLÍČOVÉ OPATŘENÍ Přijetí právních předpisů o  elektronickém podpisu, elektronické identifikaci a elektronickém ověřování || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 4. června 2012.

Předložení návrhů na tarify týkající se roamingu || Nařízení bylo přijato Evropským parlamentem a Radou dne 30. května 2012 v návaznosti na legislativní návrh předložený Komisí dne 6. července 2011.

Předložení akčního plánu pro rozvoj elektronického obchodu || Evropská komise přijala akční plán dne 11. ledna 2012.

Předložení pokynů pro členské státy k identifikaci neodůvodněné diskriminace spotřebitelů na základě státní příslušnosti / země pobytu || Evropská komise předložila pracovní dokument útvarů Komise jako součást balíčku o službách dne 8. června 2012.

Přezkum směrnice o informacích veřejného sektoru || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 12. prosince 2011.

Sociální podnikání || KLÍČOVÉ OPATŘENÍ Přijetí právních předpisů, které usnadní rozvoj fondů sociálního investování || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 7. prosince 2011.

Zavedení právních předpisů, kterými se ustavuje statut evropské nadace || Evropská komise představila legislativní návrh dne 8. února 2012.

Zahájení iniciativy pro sociální podnikání || Evropská komise zahájila iniciativu dne 25. října 2011.

Přijetí sdělení o sociální odpovědnosti podniků || Evropská komise přijala sdělení dne 25. října 2011.

Legislativní návrh týkající se podávání nefinančních zpráv podniky || Evropská komise připravuje legislativní návrh.

Daně || KLÍČOVÉ OPATŘENÍ Přezkum směrnice o zdanění energie || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 13. dubna 2011.

Zavést společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 16. března 2011.

Vymezení prvků strategie v oblasti DPH || Evropská komise přijala sdělení dne 6. prosince 2011.

Řešení problémů přeshraničního zdanění, které se dotýká občanů || Evropská komise přijala sdělení o způsobech řešení dvojího zdanění dne 11. listopadu 2011 a sdělení a doporučení týkající se zdanění dědictví dne 15. prosince 2011.

Sociální soudržnost || KLÍČOVÉ OPATŘENÍ Přijetí právních předpisů o provádění směrnice o vysílání pracovníků a o vyjasnění výkonu práva svobody usazování / poskytování služeb spolu se základními sociálními právy || Evropská komise předložila legislativní návrhy dne 21. března 2012, ale následně stáhla návrh na vyjasnění výkonu práva svobody usazování / poskytování služeb spolu se základními sociálními právy.

Předložení sdělení týkajícího se služeb obecného hospodářského zájmu || Evropská komise přijala sdělení dne 20. prosince 2011.

Přezkum postaltmarkského balíčku || Evropská komise přijala legislativní rozhodnutí dne 20. prosince 2011.

Předložení iniciativy týkající se přístupu k základnímu platebnímu účtu || Evropská komise přijala doporučení dne 18. července 2011.

Podnikatelské prostředí || KLÍČOVÉ OPATŘENÍ Přijetí právních předpisů o zjednodušení účetních směrnic || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 25. října 2011.

Přijetí směrnice ke zjednodušení účetního a finančního výkaznictví zvláště velmi malých subjektů || Směrnice byla přijata Evropským parlamentem a Radou dne 14. března 2012 v návaznosti na legislativní návrh předložený Komisí dne 26. února 2009.

Přijetí statutu evropské soukromé společnosti || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 25. června 2008.

Zavedení fakultativního nástroje v oblasti evropského smluvního práva || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 11. října 2011.

Přijetí nařízení ke zjednodušení přeshraničního vymáhání dluhů || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 20. července 2011.

Zadávání veřejných zakázek || KLÍČOVÉ OPATŘENÍ Přezkum směrnic o zadávání veřejných zakázek || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 20. prosince 2011.

Zavedení (pozměňující) směrnice o udělování koncesí || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 20. října 2011.

Zavedení právních předpisů týkajících se zadávání veřejných zakázek ve vztahu k třetím zemím || Evropská komise předložila legislativní návrh dne 21. března 2012.

[1] Výpočty Evropské komise s využitím makroekonomického modelu QUEST II. Více informací o tomto modelu naleznete na adrese http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication1719_en.pdf.

[2] Sdělení Evropské komise „Akt o jednotném trhu: dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry. Společně pro nový růst“ [KOM(2011) 206 v konečném znění].

[3] Mario MONTI, „Nová strategie pro vnitřní trh“, zpráva předsedovi Evropské komise, 9. května 2010.

[4] Evropský parlament, „Vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany“ (Grechova zpráva), A7-0132/2010.

[5] Závěry Evropské rady, 23. října 2011, EUCO 52/11.

[6] Sdělení Evropské komise „Lepší správa jednotného trhu“, COM(2012) 259.

[7] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2012 nazvané „Akt o jednotném trhu: další kroky k růstu“ [2012/2663 (RSP)].

[8] Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Klíčová opatření pro Akt o jednotném trhu II, CESE 1575/2012.

[9] Evropská komise, „Jednotný trh očima Evropanů“, http://ec.europa.eu/internal_market/strategy/docs/20concerns/publication_en.pdf.

[10] Sdělení Evropské komise „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace“, KOM(2010) 614.

[11] Sdělení Evropské komise „Digitální agenda pro Evropu“, KOM(2010) 245.

[12] Sdělení Evropské komise „Unie inovací“, KOM(2010) 546.

[13] Všechna navrhovaná opatření, která má Komise podle tohoto dokumentu přijmout, jsou v souladu a slučitelná se stávajícím víceletým finančním rámcem (2007–2013) a návrhem nového víceletého finančního rámce na období 2014–2020.

[14] Vyjádřeno v tunokilometrech. Odhad založený na údajích Eurostatu.

[15] Sdělení Evropské komise „Modrý růst: možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“, COM(2012) 494.

[16] Na základě odhadů doložených ve zprávách orgánu v rámci jednotného evropského nebe pro kontrolu výkonnosti a Komise pro ověřování výkonnosti.

[17] Studie o fungování maloobchodních trhů s elektřinou pro spotřebitele v EU, http://ec.europa.eu/consumers/consumer_research/market_studies/ retail_energy_market_study_en.htm.

[18] Evropský energetický systém vyžaduje do roku 2020 investice ve výši cca 1 bilionu EUR, z toho 200 miliard EUR pouze do elektrických a plynových sítí (http://ec.europa.eu/energy/publications/doc/2011_energy2020_en.pdf).

[19] Zpráva předsedy skupiny odborníků o přeshraničních kontaktech inovačních podniků s vhodnými investory; Evropská komise 2012: http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/ index.cfm?do=groupDetail.groupDetailDoc&id=6008&no=1.

[20] Zejména v rámci politiky soudržnosti.

[21] Od počátku finanční krize v roce 2008 poskytla Evropská investiční banka finanční prostředky ve výši 40 miliard EUR více než 210 000 malých a středních podniků. Sdělení Evropské komise: „Opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“; KOM(2011) 870 v konečném znění.

[22] Cílem iniciativy projektových dluhopisů v rámci Strategie Evropa 2020 je přilákat institucionální investory, aby financovali projekty v oblasti infrastruktury prostřednictvím kapitálového trhu. V červenci 2012 zahájila EU pilotní fázi iniciativy projektových dluhopisů ve spolupráci EU a EIB.

[23] Komise zahájila veřejnou konzultaci. Viz: http://ec.europa.eu/taxation_customs/common/consultations/tax/2012_venture_capital_en.htm.

[24] Sdělení Evropské komise: „Akční program pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii – Plány snižování zátěže v jednotlivých odvětvích a činnosti v roce 2009“, KOM(2009) 544, a http://ec.europa.eu/ enterprise/policies/better-regulation/documents/ab_studies_2009_en.htm.

[25] Sdělení Evropské komise: „O budoucnosti DPH“, KOM(2011) 851.

[26] McKinsey Global Institute: „Internet matters, the net's sweeping impact on growth, jobs and prosperity“ (Na internetu záleží, pronikavý vliv internetu na růst, zaměstnanost a prosperitu), květen 2011.

[27] Sdělení Evropské komise: „Digitální agenda pro Evropu“, KOM(2010) 245 v konečném znění.

[28] Sdělení Evropské komise: „Soudržný rámec pro vybudování důvěry v jednotný digitální trh pro elektronický obchod a on-line služeb“, KOM(2011) 942.

[29] Eurostat, průzkum využívání IKT v domácnostech a jednotlivci v rámci Společenství (2009).

[30] Použití všemi členskými státy v plném rozsahu by vytvořilo hospodářský růst ve výši 2,6 % HDP Evropské unie. Sdělení Evropské komise: „Partnerství pro nový růst služeb 2012–2015“, COM(2012) 261. Komise podá zprávu o pokroku s prováděním směrnice o službách v rámci svého ročního přezkumu růstu v roce 2013.

[31] Czernich, N., Falck, O., Kretschmer, T. a Woessman, L. (2009), Broadband infrastructure and economic growth (Širokopásmová infrastruktura a hospodářský růst), (CESinfo Working Paper č. 2861).

[32] Booz & Company (2012), Maximising the impact of Digitalisation, http://www.booz.com/media/uploads/BoozCo_Maximizing-the-Impact-of-Digitization.pdf.

[33] Odhad Komise na základě studií členských států (Liebenau, J., Atkinson, R., Karrberg, P., Castro, D. a Ezell, S., 2009, The UK Digital Road to Recovery (Digitální cesta Spojeného království k ozdravení); Katz R.L. et al, 2009, The Impact of Broadband on Jobs and the German Economy (Dopad širokopásmového připojení na pracovní místa a německou ekonomiku).

[34] Sdělení Evropské komise: „Digitální agenda pro Evropu“, KOM(2010) 245.

[35] Analysys Mason (2008), The costs of deploying fibre-based next-generation broadband infrastructuret (Náklady na zavedení nové generace širokopásmového připojení na bázi optických vláken).

[36] Sdělení Evropské komise: „Digitální agenda pro Evropu“, KOM(2010) 245.

[37] Sdělení Evropské komise: „Dosažení přínosů elektronické fakturace pro Evropu“, KOM(2010) 712.

[38] Toto číslo vychází z vlastních odhadů Komise odvozených z veřejně dostupných údajů. Skutečný dopad iniciativy Komise v této oblasti by se mohl od této hodnoty lišit.

[39] Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek, KOM/2011/896 v konečném znění, a návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, KOM(2011) 895 v konečném znění, klíčové opatření Aktu o jednotném trhu I.

[40] Sdělení Evropské komise: „Strategie pro elektronické zadávání veřejných zakázek“ COM(2012) 179 final.

[41] Sdělení Evropské komise: „Strategie pro elektronické zadávání veřejných zakázek“ COM(2012) 179 final.

[42] Eurostat.

[43]Eurostat EU-SILC, referenční rok 2010.

[44] Sdělení Evropské komise: „Iniciativa pro sociální podnikání“, KOM(2011) 682.

Top