This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52012DC0209
COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS EU State Aid Modernisation (SAM)
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Modernizace státní podpory v EU
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Modernizace státní podpory v EU
/* COM/2012/0209 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Modernizace státní podpory v EU /* COM/2012/0209 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU
PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A
VÝBORU REGIONŮ Modernizace státní podpory v EU (Text s významem pro EHP) 1 Úvod: Kontrola státní
podpory ve stávajících podmínkách 1 Evropa 2020 je
prorůstovou strategií EU pro toto desetiletí. V měnícím se
světě staví Evropská komise do centra pozornosti své politiky
transformaci Evropy v inteligentní, udržitelnou ekonomiku, jež podporuje
začlenění. Tyto tři vzájemně se posilující cíle by
měly EU a jejím členským státům pomoci dosáhnout vysoké
zaměstnanosti a produktivity a pevné sociální soudržnosti. 2 Chce-li tedy Evropa dosáhnout
udržitelného růstu, je její nejcennější devizou jednotný trh. A má-li
vnitřní trh fungovat efektivně, je zapotřebí dvou nástrojů:
Prvním z nich je regulace, jež umožní vybudovat jeden integrovaný trh
nerozdělený státními hranicemi. Druhým nástrojem je politika
hospodářské soutěže, do níž spadá i kontrola státní podpory a která
se zaměřuje na to, aby fungování vnitřního trhu nebylo narušováno
protisoutěžním chováním podniků ani tím, že by členské státy
zvýhodňovaly některé aktéry na trhu na úkor jiných. Hospodářská
soutěž je silným motorem růstu: motivuje totiž podniky,
včetně těch, jež teprve zahajují činnost, aby vstoupily na
trh a inovovaly a zvyšovaly svou produktivitu a konkurenceschopnost
v globálním měřítku. Současně je hospodářská
soutěž politikou nákladově efektivní – k její realizaci totiž není
nutno vynakládat prostředky z veřejných ani soukromých zdrojů.
Kontrole státní podpory jakožto jednomu z nástrojů soutěžní politiky
tedy při obraně a posilování jednotného trhu připadá
zásadní úloha. 3 Integritu jednotného trhu
ohrozila hospodářská a finanční krize, s níž vzrostla
pravděpodobnost reakcí, které odporují pravidlům hospodářské
soutěže. Krize zvýšila i poptávku po silnější úloze státu
při ochraně nejohroženějších členů společnosti a
při stimulaci hospodářského oživení. Současně však zatížila
rozpočty členských států a vyvinula tlak na fiskální
konsolidaci a efektivnější využití omezených zdrojů.
V neposlední řadě krize prohloubila rozdíly v manévrovacím
prostoru, kterým členské státy disponují při financování své
politiky. 4 Růstový potenciál Evropy
lze posílit adresnějším vynakládáním veřejných výdajů
a nastolením podmínek příznivých pro nastartování trvalého
hospodářského oživení. Zejména by mělo být vynakládání veřejných
prostředků zefektivněno[1],
zúčelněno a adresněji zaměřeno na prorůstové
strategie, které naplňují společné evropské cíle. 5 Některé z těchto
veřejných výdajů budou mít podobu státní podpory[2], ať
již se bude jednat o přímé výdaje, daňové pobídky, státní záruky
či jiné formy podpory. Důslednější a cílenější kontrola
státní podpory může být stimulem k vypracování efektivnějších
prorůstových koncepcí a zajistit, aby k narušování hospodářské
soutěže docházelo jen v omezené míře, a vnitřní trh tak
zůstal otevřený a dobyvatelný. S pomocí kontroly státní podpory
lze rovněž zlepšit hospodaření s veřejnými financemi. Cílenější
rámec členským státům umožní lépe přispět jak k realizaci
strategie Evropa 2020, jež usiluje o udržitelný růst, tak ke konsolidaci
rozpočtů. 6 Kontrolu státní podpory je
nutno modernizovat v zájmu zkvalitnění dohledu, který vykonává
Komise. Dalším efektem této modernizace bude přeměna kontroly státní
podpory v nástroj, který napomůže řádnému hospodaření
s veřejnými prostředky ve službách prorůstových strategií a
omezí případy narušení hospodářské soutěže, které by na
vnitřním trhu podkopávaly rovné podmínky. Stávající hmotněprávní
úprava i procedurální rámec, které jsou stejnou měrou aplikovány na
případy menší i rozsáhlejší, se vyznačují značnou
složitostí, která pro kontrolu státní podpory představuje výzvu. 7 Pro nutnost přijít s
rozsáhlým balíčkem, který by modernizoval politiku státní podpory EU jako
celku, hovoří i řada dalších faktorů: před koncem roku 2013
vyprší účinnost řady klíčových nástrojů státní podpory, je
připravován víceletý finanční rámec EU spolu s pravidly čerpání
strukturálních fondů na období 2014–2020 a v neposlední
řadě je v rámci evropského semestru posilován systém
ekonomického a rozpočtového dohledu. 8 Cíl této modernizace je tedy
trojí: i) podpořit na konkurenčním vnitřním trhu udržitelný a
inteligentní růst podporující začlenění, ii) zaměřit
kontrolu ex ante, kterou vykonává Komise, na případy
s nejrozsáhlejším dopadem na vnitřní trh, a současně
zintenzivnit spolupráci členských států při prosazování pravidel
státní podpory a iii) racionalizovat právní úpravu a urychlit rozhodovací
postupy. 9 Toto sdělení
nastiňuje ucelenou reformní strategii orientovanou na dosažení
vyjmenovaných cílů. Tyto návrhy jsou vzájemně těsně
provázány a měly by být vnímány jako ucelené prvky jednoho reformního
balíčku. 2 Cíle modernizace státní
podpory a nástroje k jejich realizaci 2.1. Podpora růstu na
posíleném, dynamickém a konkurenčním vnitřním trhu 10 Prorůstová strategie
Evropa 2020 uznává úlohu státní podpory z hlediska hospodářského
růstu i její schopnost „aktivně a pozitivně přispět
politika státní podpory, pokud bude podněcovat a podporovat iniciativy
zaměřené na inovativnější, účinnější a
ekologičtější technologie a současně usnadňovat
přístup k veřejné podpoře investic, rizikového kapitálu a
výzkumu a vývoje“[3].
11 Koncepce k dosažení cílů
strategie Evropa 2020 mohou významně přispět k ukončení
krize a nastartování udržitelného růstu. Tomuto účelu budou
členské státy a Unie podřizovat priority svých rozpočtových
výdajů, z nichž některé budou obsahovat státní podporu. 12 Modernizovaná kontrola státní
podpory by měla zjednodušit posuzování podpory, která bude vhodně
koncipovaná, zaměřená na odstranění zjištěných
případů selhání trhu a na cíle společného zájmu a která bude
hospodářskou soutěž narušovat nejméně („pozitivní podpora“). Veřejná
podpora tak bude stimulovat inovace, ekologické technologie a rozvoj
lidských zdrojů, bude bránit vzniku škod na životním prostředí a bude
v konečném důsledku podporovat růst a zaměstnanost a posilovat
konkurenceschopnost EU. Tato podpora však bude nejlépe sloužit
hospodářskému růstu pouze tehdy, bude-li se zaměřovat na
odstranění tržního selhání, a bude-li tedy doplňovat soukromé
investice, nikoli je nahrazovat. Žádoucího cíle, který si veřejná politika
klade, dosáhne státní podpora efektivně pouze tehdy, bude-li mít
motivační účinky, tj. bude-li příjemce podpory podněcovat
k výkonu činností, do kterých by se bez této podpory nepouštěli.
A na hospodářském růstu se státní podpora nejvýrazněji
promítne pouze tehdy, bude-li koncipována tak, aby byla hospodářská
soutěž narušena jen v omezeném rozsahu a aby si vnitřní trh
zachoval svůj konkurenční a otevřený charakter. Kontrola státní
podpory je tedy zásadní pro zefektivnění a zúčelnění
veřejných výdajů v podobě státní podpory, jehož
prvořadým cílem je podnítit silnější růst na vnitřním trhu,
jehož nezbytnou podmínkou je rozvoj hospodářské soutěže. Státní
podpora, která neusiluje o odstranění tržního selhání a nedociluje
motivačního účinku, nejenže mrhá veřejnými prostředky, ale
současně brzdí růst, neboť zhoršuje podmínky soutěže
na vnitřním trhu. 13 O kontrolu státní podpory se
již opírají stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020. Například
pokyny k použití pravidel státní podpory na zavádění širokopásmových sítí
vytvářejí podmínky pro efektivní státní podporu šíření tohoto druhu
sítí, a podporují tak dosažení cílů „Digitální agendy pro Evropu“. Veřejná
podpora směřovaná do rozvoje infrastruktury je zásadní i pro vybudování
inteligentních, modernizovaných a plně propojených dopravních a
energetických sítí, o nichž hovoří stěžejní iniciativa „Evropa
účinněji využívající zdroje“. Rámec státní podpory pro výzkum, vývoj
a inovace zase napomáhá dosažení cílů iniciativ „Unie inovací“ a
„Průmyslová politika pro éru globalizace“. Realizaci iniciativy „Evropa
účinněji využívající zdroje“ dále slouží jednak prosazování zásady
„znečišťovatel platí“, jednak možnost, kterou zakotvují pokyny ke
státní podpoře na ochranu životního prostředí, a sice poskytovat
podporu, která podniky motivuje dosahovat vyšších environmentálních
standardů, než jsou povinné standardy EU, či podporovat energetickou
účinnost. Možnost podporovat odbornou přípravu ze státních
prostředků přispívá k cílům „Agendy pro nové dovednosti a
pracovní místa“. Pokyny k podpoře na záchranu a restrukturalizaci
podniků ve finančních obtížích umožňují poskytovat podnikům
v potížích státní podporu pouze za přísných podmínek, mj. tehdy, že
bude obnovena jejich dlouhodobá životaschopnost. Neefektivní podniky tak mohou
snáze opouštět trh a zbytek podniků zase může lépe obstát
v celosvětové konkurenci. Uvedené pokyny jsou proto
příspěvkem k „Průmyslové politice pro éru globalizace“.
Tato vzájemná provázanost cílů a stěžejních iniciativ strategie
Evropa 2020 na straně jedné a pravidel státní podpory na straně druhé
by měla být dále rozvíjena, tak aby byly zracionalizovány nástroje, jimiž
Komise disponuje, a aby byly členské státy motivovány k tomu,
směřovat omezené veřejné zdroje na společné priority. 14 Svým důrazem na kvalitu a
efektivnost veřejné podpory může kontrola státní podpory pomoci
členskými státům i v tom, posílit rozpočtovou disciplínu a zkvalitnit
hospodaření s veřejnými financemi, a tím zlepšit vynakládání
peněz daňových poplatníků. Uvedené je důležité zejména pro
dosažení inteligentní fiskální konsolidace, jež by sladila funkci adresných
veřejných výdajů při tvorbě růstu na straně jedné
s potřebou dostat rozpočty pod kontrolu na straně druhé. Je
tedy současně zapotřebí, aby byla kontrola státní podpory –
spolu s obecnějšími úvahami o nutnosti dodržovat pravidla hospodářské
soutěže – zakomponována do postupu v rámci evropského semestru. 15 Důsledná kontrola
státní podpory je nezbytná i pro kvalitní fungování jednotného trhu. Takto
důsledná kontrola jde ruku v ruce s efektivním uplatňováním
pravidel vnitřního trhu EU, avšak zvláštní význam má
v případě trhů, které byly soutěži otevřeny
teprve nedávno a kde velké zavedené podniky podporované státem stále hrají
významnou úlohu, např. v sektoru dopravy, poštovních služeb či
v menší míře na poli energetiky. Modernizace státní podpory může
zlepšit fungování vnitřního trhu prostřednictvím účinnější
politiky, jejímž cílem bude omezit narušování hospodářské soutěže,
zachovat rovné podmínky a potírat protekcionismus. Tato funkce státní podpory
nabývá na významu právě nyní, kdy musíme v zájmu růstu
zmobilizovat veškerý potenciál vnitřního trhu. 16 Globální prostředí staví
před evropské podniky výzvy a současně jim otevírá
příležitosti. Všude ve světě se setkáváme s odlišnými
systémy pravidel hospodářské soutěže. Oproti úpravě platné
v jiných regionech světa jsou pravidla státní podpory v EU
transparentnější, jednotnější a více prorůstově orientovaná
a současně umožňují poskytovat srovnatelný objem podpory[4].
Adresnější zaměření modernizovaného rámce EU pro státní podporu
na prorůstové cíle, které jde ruku v ruce se zajišťováním
správného fungování vnitřního trhu, by mělo posílit
konkurenceschopnost podniků v EU, a to i při jejich
podnikatelských aktivitách mimo EU. 17 Jsou-li dány zvláštní
okolnosti, kdy hospodářskou soutěž narušují dotace poskytnuté
třetí zemí, představují základní rámec pro nápravu konkrétních
následků protiprávně poskytnutých zahraničních dotací pro
hospodářské subjekty EU pravidla WTO. Specifické otázky neupravené
v rámci WTO mohou být řešeny v ustanoveních o dotacích v
dvoustranných dohodách o volném obchodu, jež EU uzavřela s třetími
zeměmi (např. s Koreou). K prosazení těchto ustanovení
lze využít nástrojů obchodní politiky. 18 Návrhy na modernizaci státní
podpory, jež by přispívala k realizaci uvedeného prorůstového
cíle, spočívají v následujícím: (a)
určení a vymezení společných zásad
pro posuzování slučitelnosti, které v případě veškerých
opatření podpory provádí Komise. Tyto horizontální zásady by
specifikovaly, jak bude Komise posuzovat společné prvky, na
něž jednotlivé pokyny a rámce v současnosti nenahlíží
stejným způsobem. Tyto zásady by měly být co
nepraktičtější. Mohly by se zabývat definicí a posouzením
případů skutečného selhání trhu, motivačního účinku a
negativních účinků veřejných zásahů, a případně
též úvahami o celkovém dopadu podpory; (b)
revize a racionalizace pokynů ke státní
podpoře za účelem jejich sladění
s uvedenými společnými zásadami. Obecný přístup, kterým se bude
tato revize řídit, bude mít na zřeteli posilování vnitřního trhu
a účelnější vynakládání veřejných prostředků (státní podpora
by měla být využívána pouze tehdy, znamená-li skutečný přínos).
V této souvislosti bude důležité jednoznačněji vymezit
případy tržního selhání, jež mají být předmětem nápravy, a
podrobněji zkoumat motivační účinek, tak aby byly
prostředky vynakládány efektivně a nedocházelo k narušení
hospodářské soutěže. Pozornost bude nutno věnovat
i systematičtějšímu posuzování potenciálních negativních
účinků státní podpory, zejména pokud jde o narušení alokační a
dynamické efektivnosti, soupeření v dotační politice a o tržní
sílu. Velmi důležitým prostředkem ke kontrole tohoto velmi škodlivého
druhu podpory se tak stanou revidované pokyny k podpoře na záchranu a
restrukturalizaci podniků ve finančních obtížích – v situaci,
kdy určitý podnik opouští trh, by totiž stát měl intervenovat pouze
v řádně odůvodněných případech. Podobně
platí, že budou-li to dovolovat tržní podmínky, bude zavedena nová právní
úprava na záchranu a restrukturalizaci finančních institucí v podmínkách
po odeznění krize. Tato nová úprava bude v souladu s budoucími návrhy na
řízení krizí a řešení problémů finančních institucí na
úrovni EU. V neposlední řadě budou vybrány postupy, jež se
nejlépe osvědčí z hlediska plnění výdajových priorit strategie
Evropa 2020, tak aby bylo možno rychle schvalovat podporu, jež bude
nákladově efektivní a prorůstově orientovaná. Pokud jde
o racionalizaci pokynů, mohlo by být v první fázi do konce roku
2013 předmětem harmonizace s uvedenými společnými zásadami
několik pokynů, jež by byly následně případně
konsolidovány. Jednalo by se mj. o i) pokyny k regionální státní
podpoře a dále o ii) pokyny ke státní podpoře pro výzkum, vývoj a
inovace, iii) ochranu životního prostředí, iv) investice rizikového
kapitálu a v) zavádění širokopásmových sítí. (Vyjmenované pokyny se
použijí na více než dvě třetiny podpory poskytované v EU.) Přitom
by bylo též možno vytypovávat synergie mezi různými režimy podpory a sledovat
různorodé cíle. Jednotlivé pokyny budou během uvedeného období přijímány
postupně a bez průtahů. V následné fázi by byly
postupně sladěny a zkonsolidovány ostatní pokyny. 2.2. Prosazování pravidel
zaměřené na případy s největším dopadem na
vnitřní trh 19 Úsilí o efektivnější
vynakládání prostředků by nemělo vyústit v detailní
kontrolu veškerých veřejných výdajů. Jeho výsledkem by naopak
mělo být stanovení priorit a přísnější kontrola státní
podpory, která má významný dopad na jednotný trh, např. podpory
rozsáhlé a potenciálně škodlivé, včetně podpory fiskální.
Současně by měl být zjednodušen rozbor případů spíše
místního charakteru, které nemají významný vliv na obchod. Za tímto účelem
by se nabízelo vymezit úměrnější a diferencovanější pravidla
a zmodernizovat postupy, v nichž se kontrola státní podpory odvíjí,
s tím, že více odpovědnosti při koncepci a realizaci podpůrných
opatření by měly nést členské státy. Bude tedy nutné tato
pravidla vymezit jednoznačnějším způsobem a zkvalitnit kontrolu ex
post, kterou k zajištění náležitého souladu s těmito
pravidly provádí Komise. Uvedené mj. znamená, že v případě
nevýznamného objemu podpory se orgánům veřejné moci i
příjemcům sníží administrativní zátěž. 20 Návrhy na modernizaci státní
podpory, jež by přispívala ke stanovení priorit, spočívají
v následujícím: (a)
případný přezkum nařízení de
minimis, který by vycházel z podrobného posouzení
dopadů a zkoumal by jednak situaci ve všech členských státech, jednak
situaci na vnitřním trhu jako celku; cílem tohoto přezkumu, který by
přihlížel i k vlastním rozpočtovým důsledkům, by bylo
posoudit adekvátnost aktuální prahové hodnoty s ohledem na tržní podmínky;
(b)
případné změny ve zmocňujícím
nařízení Rady, jež by Komisi umožňovaly prohlásit určité
kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, a tím je
osvobodit od povinnosti je předem oznamovat. V důsledku by tak
mohly být rozšířeny kategorie podpory, jež by mohly být na základě
zkušeností Komise podrobovány pouze takto zjednodušené kontrole, aniž by tím
byl současně oslaben efektivní dohled a kontrola ex post, jež
Komise vykonává. U těchto nových kategorií podpory, jež by zmocňující
nařízení upravovalo, by se mohlo jednat například o: podporu
kulturního odvětví, podporu určenou k náhradě škod
způsobených přírodními pohromami, podporu projektů financovaných
(zčásti) z prostředků EU, např. iniciativy JESSICA,
a další; (c)
přezkum a případné rozšíření obecného
nařízení o blokových výjimkách, pokud jde o kategorie podpory, které
by byly upraveny v revidovaném zmocňujícím nařízení. Smyslem této
změny by bylo adresněji vynakládat veřejné prostředky na
některé dobře zavedené cíle a zároveň zjednodušit
administrativní zpracování kvalitně koncipovaných opatření, na
něž je vynakládána poměrně nízká podpora. 21 Pokud by se Komise rozhodla
navýšit objem a rozšířit působnost opatření podpory, která by
byla vyňata z oznamovací povinnosti, zvýšila by se tím
odpovědnost členských států za řádné prosazování pravidel
státní podpory. Bude-li z oznamovací povinnosti vyňato více
opatření, budou muset členské státy zajistit, aby opatření de
minimis a režimy a případy podléhající blokovým výjimkám
splňovaly pravidla státní podpory ex ante. Současně se
budou muset důsledně koordinovat s Komisí, jež bude nadále tato
opatření podrobovat kontrole ex post. Komise bude od členských
států očekávat lepší spolupráci, pokud jde o kvalitu
předkládaných informací včetně dodržování příslušných
lhůt a o přípravu oznámení. Bude očekávat i efektivní fungování
vnitrostátních systémů (včetně prosazování práva
v soukromoprávním řízení), jež by měly zajišťovat, aby
opatření státní podpory, která nebude nutno předem oznamovat,
splňovala požadavky práva Unie. Díky omezené oznamovací povinnosti
však může administrativní zátěž klesnout jen tehdy, půjde-li
ruku v ruce s větším úsilím a konkrétními výsledky na
straně vnitrostátních orgánů při dosahování souladu
s unijními pravidly. Bude proto nutno zintenzivnit kontroly ex post,
jež bude provádět Komise – mj. proto, že podle současných
poznatků, jež přinesl monitoring opatření, která podléhají
blokovým výjimkám a která realizují členské státy, jsou tato opatření
nezřídka v rozporu s pravidly státní podpory. Popsaným
způsobem však bude možno zabezpečit účinné prosazování
těchto pravidel. 2.3. Modernizovaná úprava a
rychlejší rozhodování 22 Pravidla státní podpory se
časem rozvinula ve složitý právní rámec. Je dán prostor na to, aby byla
tato pravidla zpřesněna a zjednodušena, aby byla posílena jednotnost
a byl zracionalizován proces posuzování. Je zapotřebí lépe vysvětlit
pojmy státní podpory a konsolidovat unijní horizontální a
hmotněprávní úpravu. 23 Komise je povinna zkoumat
všechna tvrzení o potenciální podpoře, aniž by si v praxi mohla stanovovat
priority, podle nichž by měla stížnosti vyřizovat. Komise navíc není
vždy s to získat od zúčastněných stran úplné a pravdivé informace,
což může způsobovat průtahy. V těsné spolupráci s
členskými státy je tedy zapotřebí tyto postupy zracionalizovat a
zreformovat tak, aby bylo možno rozhodovat ve lhůtách, které berou ohledy
na potřeby podnikatelského prostředí. Tohoto cíle má být dosaženo
balíčkem následujících opatření: (a)
zpřesnění a lepší vysvětlení pojmu
státní podpory: pojem podpory je objektivní koncept vymezený
přímo v článku 107 Smlouvy jako libovolné opatření, jež plyne ze
zásahu státu nebo ze státních prostředků,
ovlivňuje obchod mezi členskými státy, zvýhodňuje svého
příjemce a narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž.
Úloha Komise se v této souvislosti omezuje na podání vysvětlení k
tomu, jak sama chápe a uplatňuje příslušná ustanovení Smlouvy na
základě výkladu Soudního dvora. V těchto intencích podá Komise
v zájmu jednodušší implementace další vysvětlení i k hlavním
konceptům, jež s pojmem podpory souvisí; (b)
modernizace procedurálního nařízení ke
státní podpoře, jejímž předmětem bude vyřizování
stížností a nástroje k opatřování informací z trhu a která
Komisi umožní se důsledněji soustředit na případy, které
jsou pro vnitřní trh nejvíce relevantní. Pro tento účel bude muset
být Komise schopna stanovit si pro vyřizování stížností priority, tak aby
mohla určit pořadí priorit v případě tvrzení o údajné
podpoře, která má na hospodářskou soutěž a obchod na
vnitřním trhu velký vliv. V zájmu efektivního vyšetřování
případů podpory s významným dopadem by měly být Komisi dány
k dispozici i efektivnější nástroje k tomu, aby si mohla veškeré
potřebné informace od účastníků trhu opatřovat
v přijatelném časovém horizontu, tak aby mohla rozhodovat ve
lhůtách, které berou ohledy na potřeby podnikatelského
prostředí. Tato modernizace postupů by Komisi umožnila mj.
prošetřovat z úřední moci více závažných případů
narušení hospodářské soutěže, jež brání fungování vnitřního
trhu. Mělo by být možné i rychle ověřovat tržní dopady
opatření podpory, a díky tomu vydávat rozhodnutí v kratších
lhůtách. 3 Cesta vpřed 24 Výše nastíněná
modernizace státní podpory by měla přinést transparentnější
a vnitřně ucelenější strukturu kontroly státní podpory. Výše
uvedená potenciální opatření představují integrované hlavní prvky
jediného reformního balíčku. 25 Tato potenciální opatření
tedy společně směřují k dosažení uvedených ambiciózních
cílů – vzájemně se podporují a jsou vzájemně
podmíněné. Například výše navržená případná procedurální
opatření by umožňovala urychlit rozhodování a umožnila by Komisi se
při prosazování pravidel státní podpory soustředit na případy
z unijního hlediska nejzávažnější. Podobná logika platí pro
rozšíření působnosti obecného nařízení o blokových
výjimkách prostřednictvím změny zmocňujícího nařízení. 26 Vzhledem k této vzájemné
podmíněnosti cílů a součástí balíčku je i v zájmu
maximalizace výsledků modernizace státní podpory rovněž žádoucí, aby
hlavní prvky uvedené reformy vstoupily v platnost současně.
Jednotlivé postupy tedy budou zahájeny přijetím stávajícího sdělení
s tím, že hlavní dokumenty, s nimiž balíček počítá,
včetně aktů Rady, by měly být přijaty do konce roku
2013. 27 Má-li být uvedený cíl
splněn, měly by být návrhy Komise na procedurální a zmocňující
nařízení přijaty na podzim 2012. Komise bude usilovat o vypracování
zbývajících dokumentů z tohoto balíčku během nadcházejících
měsíců, tak aby své hlavní akty a pokyny zvládla postupně zrevidovat
a zracionalizovat do konce roku 2013. Podněty pro debatu o návrzích
na modernizaci státní podpory má Komise v úmyslu shromáždit
prostřednictvím konzultace členských států a otevřeného
dialogu s Evropským parlamentem a dalšími zúčastněnými stranami. [1] Mimo jiné
by byly v souladu se sdělením Komise „Plán pro Evropu
účinněji využívající zdroje“, KOM(2011) 571 v konečném
znění, s. 10, postupně odstraněny dotace, jež vedou
k neefektivnímu využívání zdrojů či ke škodám na životním
prostředí. [2] Přehled
o veřejných výdajích na státní podporu nabízí „Srovnávací přehled
státních podpor – Zpráva o státních podporách poskytnutých členskými
státy EU“, KOM(2011) 848 v konečném znění. [3] Sdělení
Komise „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující
začlenění“, KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010,
s. 21. [4] Podle
komparativní studie, kterou zpracovala WTO v roce 2006, je objem podpory,
kterou poskytují členské státy EU, srovnatelný s objemem podpory,
kterou poskytují hlavní obchodní partneři EU (dotace vyjádřené jako
procento HDP). Viz World Trade Organization Report 2006 "Exploring
the links between subsidies, trade and the WTO." http://www.wto.org/english/res_e/booksp_e/anrep_e/world_trade_report06_e.pdf.
Viz oddíl II "Subsidies, Trade and the WTO", kapitola E
"The incidence of Subsidies".