DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Obecné souvislosti

Článek 8 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že Evropská unie rozvíjí výsadní vztahy se zeměmi ve svém sousedství s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů na svých hranicích. V roce 2004 byla koncipována evropská politika sousedství, která se vztahuje na 16 zemí ležících východně a jižně od hranic EU, konkrétně pak na Alžírsko, Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Gruzii, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libyi, Moldavskou republiku, Maroko, okupované palestinské území, Sýrii, Tunisko a Ukrajinu. V rámci evropské politiky sousedství nabízí Evropská unie svým sousedům privilegovaný vztah na základě vzájemných závazků k vyznávání hodnot a zásad, jako jsou demokracie a lidská práva, právní stát, řádná správa věcí veřejných, tržní ekonomika, udržitelný rozvoj a opatření v oblasti klimatu. Tato politika je rovněž spojena s politickým přidružováním a hlubší hospodářskou integrací, se zvýšenou mobilitou a intenzivnějšími mezilidskými kontakty. Evropská politika sousedství je financována ze zvláštního nástroje, tzv. evropského nástroje sousedství a partnerství, jenž je určen pro všech 16 výše uvedených zemí a pro Rusko.

Odůvodnění a cíle návrhu

Od zahájení evropské politiky sousedství a od zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství došlo v řadě aspektů k významnému vývoji.

Změny ve vztazích mezi EU a jejími sousedy a vývoj od zavedení evropské politiky sousedství byly analyzovány a vyhodnoceny v rámci strategického přezkumu evropské politiky sousedství. Výsledkem je nová vize pro evropskou politiku sousedství, která byla nastíněna ve společném sdělení vysoké představitelky EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku a Evropské komise s názvem „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ (přijatém dne 25. května 2011) a v závěrech Rady (přijatých dne 20. června 2011). Nový přístup vyzývá zejména k větší podpoře partnerů, kteří jsou pevně odhodláni budovat demokratickou společnost a provádět reformy, v souladu s principem vzájemné odpovědnosti a zásadou „více za více“ a vymezuje strategický politický rámec pro vztahy EU se sousedními zeměmi.

Přestože evropský nástroj sousedství a partnerství byl z hlediska unijní politiky vůči jejím sousedům obecně uznáván jakožto úspěšný doprovodný nástroj, z politického přezkumu evropské politiky sousedství a jejích dalších hodnocení, jakož i ze získaných zkušeností a veřejných konzultací vyplynula řada otázek, kterými se bude třeba do budoucna zabývat, a to přizpůsobením nástroje tak, aby se reakce EU ještě více zefektivnily. Změny by se měly konkrétně dotknout těchto aspektů:

· Uplatňování zásady „více za více“: Jde o klíčový prvek obnovené politiky sousedství, který zajišťuje výrazně větší diferenciaci mezi partnery podle toho, do jaké míry se hlásí k společně dohodnutým hodnotám a cílům a zejména pak k partnerství s EU zaměřenému na demokracii a sdílenou prosperitu. Významným aspektem nového přístupu jsou finanční pobídky pro ty, kteří jsou v reformách nejambicióznější. Jakožto politicky řízený nástroj by budoucí evropský nástroj sousedství měl tuto klíčovou zásadu odrážet, zejména při programování a přidělování podpory partnerům.

· Komplexnost a délka programovacího procesu: Součástí stávajícího programovacího procesu je několik rozsáhlých konzultací a mnoho dalších procedurálních kroků a proces trvá průměrně 18 měsíců. Jeho délka přitom snižuje význam pomoci. Rozsah programovacích dokumentů (strategických dokumentů pro jednotlivé země) se v evropském nástroji sousedství a partnerství řídí formátem, který se používá pro rozvojovou spolupráci a který vyžaduje podrobnou analýzu situace v dané zemi, čímž se proces prodlužuje. Protože v zemích sousedství je ale realita jiná a analýza stavu v zemi se u většiny partnerů (zemí, jež se s EU dohodly na akčním plánu nebo rovnocenném souboru společných cílů) provádí každým rokem ve zvláštních zprávách o pokroku, obecná část strategických dokumentů pro jednotlivé země je nadbytečná. U programovacího procesu tak existuje potřeba i prostor pro zefektivnění, zkrácení a lepší zaostření.

· Působnost nástroje: Působnost evropského nástroje sousedství a partnerství je v současné definici vymezena tak, že se nástroj vztahuje na provádění dohod o partnerství a spolupráci, dohod o přidružení a dalších relevantních dohod, na podporu řádné správy věcí veřejných a na spravedlivý společenský a hospodářský rozvoj. Pro nástroj je rovněž veden velmi široký seznam 29 tematických oblastí spolupráce, avšak kvůli jejich podrobným popisům a rovnocennému postavení je obtížné zjistit, jaké má evropská politika sousedství ústřední cíle a zaměření. Tento široce pojatý přístup se promítá do programování a v mnoha případech je problémem soudržnost mezi politikou a spoluprací. Budoucí legislativní návrh evropského nástroje sousedství pomůže působnost nástroje omezit a také posílit jeho vazby na související vnitřní politiky, aniž by nástroj ztratil na své současné flexibilitě.

· Částečně zastaralá prováděcí ustanovení a nedostatečná soudržnost mezi vnějšími nástroji: Prováděcí část stávajícího nařízení o evropském nástroji sousedství a partnerství v některých bodech zastarala a přestala náležitě odrážet způsob, jakým je pomoc v sousedství realizována. Problémem je také nedostatečná soudržnost mezi prováděcími ustanoveními evropského nástroje sousedství a partnerství a jinými nástroji pro vnější činnost. Novému politickému kontextu lze zlepšením uzpůsobit i mechanismy flexibility. V zájmu řešení těchto otázek a v zájmu dalšího sblížení a zjednodušení bylo vypracováno samostatné horizontální rámcové nařízení, jež obsahuje všechna obecná a opakující se ustanovení a jež rovněž upravuje zvláštní aspekty provádění evropského nástroje sousedství. Toto nové horizontální nařízení umožní aktualizovat prováděcí ustanovení a vyrovnat nedostatečnou soudržnost mezi vnějšími nástroji. Přispěje navíc k vyjasnění pravidel a k větší efektivitě a soudržnosti unijních činností.

· Ustanovení o přeshraniční spolupráci: Ve vztazích mezi EU, partnery zapojenými do evropské politiky sousedství a Ruskem byla přeshraniční spolupráce výrazným rysem a v jejím rámci se na základě společného souboru pravidel prováděly společné iniciativy na obou stranách hranic EU. Systém funguje poměrně dobře, avšak z konzultací se zúčastněnými stranami vyplynulo, že je třeba provést některé změny, které budou mít dopad na nařízení. Změny by měly zahrnovat například rozšíření zeměpisné způsobilosti tak, aby se vztahovala na důležitá hospodářská, společenská a kulturní střediska, jež mají svůj význam pro řádné fungování programů; dále by měly zahrnovat plné uplatňování sdíleného řízení, do něhož budou zapojeny členské státy jakožto signatáři dohod o financování; a měly by upravit konkrétní pravidla pro spolufinancování ze strany partnerských zemí a zvláštní postavení Ruska. Dalekosáhlé změny bude zapotřebí provést v nařízení Komise, kterým se pro přeshraniční spolupráci stanoví prováděcí pravidla, zejména pokud jde o metody řízení.

· Vazby na interní nástroje/politiky: Evropskou politikou sousedství nabízí EU partnerům postupné politické přidružování a progresivní hospodářskou integraci. Klíčovými aspekty jsou v tomto procesu vnitřní politiky a tržně ekonomické zásady EU. V zemích sousedství přesahuje řada iniciativ jejich hranice, čemuž byla dosud věnována jen omezená pozornost. Výjimkou, jež stojí za povšimnutí, je přeshraniční spolupráce, která umožňuje řešit společné problémy a cíle pomocí jediného souboru pravidel a pomocí sloučení prostředků z vnitřních a vnějších finančních zdrojů rozpočtu EU. V ostatních oblastech, jako jsou infrastruktura, energetika[1], doprava[2], rozvoj MSP[3] a průmyslová spolupráce včetně cestovního ruchu, IKT[4], zaměstnanost a sociální politika[5], migrace a bezpečnost, soudnictví, boj proti drogám, vysokoškolské vzdělávání, kultura, výzkum a inovace[6], životní prostředí, klima[7], odolnost vůči pohromám a spolupráce v námořních záležitostech, existuje prostor pro upevňování vazeb mezi vnitřními politikami a nástroji na straně jedné a evropskou politikou sousedství a evropským nástrojem sousedství na straně druhé. Nařízení o evropském nástroji sousedství v tomto ohledu podpoří doplňkovost, soudržnost a usměrnění prioritních politických oblastí EU v souladu se strategií Evropa 2020, zůstane však dále zaostřeno na hlavní cíle evropské politiky sousedství. Ta partnerům nabízí možnost zapojovat se do činnosti agentur EU a účastnit se unijních programů. Otázka dlouhodobého financování tohoto zapojování a účasti se musí ve vhodných případech náležitě řešit finančním příspěvkem z evropského nástroje sousedství, včetně zřízení odpovídajících a udržitelných mechanismů pro převody.

· Vývoj vztahů s Ruskem: Rusko je jedinou zemí, která využívá evropského nástroje sousedství a partnerství bez zapojení do evropské politiky sousedství. Jako všechny ostatní státy má v souvislosti s tímto nástrojem nárok na financování dvoustranné, na financování určené pro více zemí a financování přeshraniční. Vzhledem k značnému zlepšování své fiskální situace však Rusko nepotřebuje tak velký objem finanční podpory. Tato země aspiruje na vztah, v němž bude rovnocenným partnerem, a sama se již stala dárcem. Z balíčku pro dvoustrannou spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství tak Rusko v období 2007–2013 dostávalo pouze nevýznamné příspěvky. Spolupráce v rámci programů pro více zemí pokračuje a řídí se zásadou spolufinancování ze strany EU a Ruska, které se konkrétně podílí na financování programů přeshraniční spolupráce. Z tohoto vývoje je patrné, že postavení Ruska se mění a u spolufinancovaných projektů, jejichž realizace by měla být v zájmu obou stran, se tato země stává strategickým partnerem.

Budoucí evropský nástroj sousedství by měl být v souladu s novou vizí evropské politiky sousedství a řešit konkrétní otázky a problémy, které byly výše popsány.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADU

Konzultace zúčastněných stran

Legislativní návrh evropského nástroje sousedství vychází z výsledků rozsáhlých konzultací, mezi nimiž byly veřejné konzultace týkající se vnějšího financování (prováděné u všech unijních nástrojů pro vnější činnost), specifické konzultace vedené v rámci strategického přezkumu evropské politiky sousedství a konzultace na téma přeshraniční spolupráce. Proběhly rovněž konzultace o budoucí rozvojové politice EU.

Veřejné konzultace o financování vnější činnosti EU

Veřejné konzultace o budoucím financování vnější činnosti EU provedla Komise mezi 26. listopadem 2010 a 31. lednem 2011. Základem konzultace byl internetový dotazník a připojený podkladový dokument, který pod názvem „Jak a kde získávat finanční prostředky pro vnější činnost EU po roce 2013?“ vypracovaly Komise a Evropská služba pro vnější činnost. V 220 zaslaných odpovědích se odráží široké a rozličné spektrum mnoha struktur, hledisek a tradic příznačných pro různé subjekty zabývající se vnější činností.

Většina respondentů potvrdila, že v hlavních oblastech politik financovaných z finančních nástrojů EU pro vnější činnost[8] má finanční podpora EU významnou přidanou hodnotu. Mnozí dokonce kritérium přidané hodnoty EU uvedli jako hlavní motor pro budoucnost: Evropská unie by měla využívat své komparativní výhody plynoucí z přítomnosti na celosvětové scéně, svých rozsáhlých zkušeností, nadnárodní povahy, své úlohy jakožto prostředníka koordinace a úspor z rozsahu.

Téměř všichni respondenti byli pro diferencovanější přístup uzpůsobený konkrétní situaci příjemců a postavený na důsledných kritériích, která by u finančních nástrojů EU zajišťovala silnější dopad. Z konzultací vyplynula rovněž široká podpora podmíněnosti založené na dodržování lidských práv, respektování menšin a rozmanitosti kulturních projevů, na řádné správě věcí veřejných, na kvalitě politik příjemců a na jejich schopnosti a ochotě je provádět.

Konzultace v rámci strategického přezkumu evropské politiky sousedství

Evropská služba pro vnější činnost provedla specifické konzultace se zástupci členských států EU a partnerských zemí zapojených do evropské politiky sousedství v rámci strategického přezkumu této politiky, který byl zahájen v červenci 2010. Konzultace se týkaly financování evropské politiky sousedství (zejména z evropského nástroje sousedství a partnerství), její dlouhodobé podoby a střednědobých politických cílů.

Respondenti vnímali evropský nástroj sousedství a partnerství jako radikální změnu ve způsobu, jakým je pomoc ze strany EU realizována, zároveň se však zjistilo, že je zapotřebí jej dále vyladit. Mnoho členských států poukázalo na význam lepší soudržnosti mezi politikou a finanční podporou, která je z nástroje poskytována. Několik z nich podtrhlo, že výše přidělovaných prostředků by se měla odvíjet od výsledků, a mnoho dotázaných zdůraznilo, že je důležité, aby se finanční podpora v reakci na vyvstávající potřeby poskytovala rychleji, účinněji a pružněji.

Partnerské země také vyzdvihly, že hospodářskou integraci, otevírání trhů a sbližování právních předpisů musí provázet odpovídající finanční podpora. Velký význam měla podle nich i podpora zahraničních investic.

Konzultace zúčastněných stran na téma přeshraniční spolupráce

Se všemi zúčastněnými stranami proběhly zvláštní konzultace na téma přeshraniční spolupráce. Proces byl zahájen na konferenci o přeshraniční spolupráci, jež se konala v únoru 2011 v Bruselu, a zúčastněným stranám byl v jeho rámci v květnu/červnu 2011 předložen dotazník o budoucím regulačním rámci (včetně prováděcích pravidel). Z konzultací vyplynula potřeba přizpůsobit některá ustanovení tak, aby se přeshraniční spolupráce zefektivnila. Cílem navrhovaných změn je lépe reflektovat integraci priorit zahraniční politiky EU a politiky soudržnosti, především dalším sblížením přeshraniční spolupráce na vnějších hranicích Unie s pravidly pro Evropskou územní spolupráci. Další konzultační setkání se uskutečnila s členskými státy dne 20. září 2011 v Bruselu a se všemi zúčastněnými stranami ve dnech 18.–19. října 2011 v Budapešti.

Veřejné konzultace na téma rozvojové politiky EU

Mezi 15. listopadem 2010 a 17. lednem 2011 kromě toho Komise provedla veřejné konzultace v souvislosti se zveřejněním zelené knihy „Rozvojová politika EU pro udržitelný rozvoj a růst podporující začlenění“. Mnoho respondentů při té příležitosti zdůraznilo, že ORP[9] představuje pouze zlomek prostředků na rozvoj a že je třeba na ni nazírat jakožto na doplněk zdrojů mobilizovaných v konkrétní zemi, zahraničních investic, obchodu a remitencí. Dotázaní požadovali pro rozvojovou politiku EU větší soudržnost, zejména ve vztahu k zemím se středními příjmy. Přestože společné programování pomoci bylo v zásadě schváleno, zavádět by se mělo postupně, přičemž začít by se mělo s těmi zeměmi, kde by prokazatelně vytvořilo přidanou hodnotu.

Návrh evropského nástroje sousedství z výsledků těchto konzultací do značné míry vychází. Hlavními prvky, které byly do revidovaného nástroje zapracovány, jsou a) diferenciace a příděly založené na výsledcích; b) nový přístup k programování a zlepšování soudržnosti mezi politikou a pomocí a c) změny ustanovení a pravidel týkajících se přeshraniční spolupráce zaměřené na zefektivnění podpory a zvýšení její flexibility.

Posouzení dopadu

Evropská služba pro vnější činnost a Evropská komise společně vypracovaly pro budoucí evropský nástroj sousedství posouzení konkrétního dopadu.

V posouzení dopadu byly zváženy tyto čtyři možnosti:

· Možnost 0: žádné opatření EU. Finanční podporu prostřednictvím účelového nástroje pro země sousedství přestane Evropská unie poskytovat.

· Možnost 1: žádné změny. Spolupráce s dotčenými zeměmi zůstane výlučně v rámci stávajícího evropského nástroje sousedství a partnerství.

· Možnost 2: pozměnění současné úpravy. Budoucí legislativní návrh bude vycházet ze stávajícího nařízení o evropském nástroji sousedství a partnerství, ve kterém se provede řada podstatných změn v reakci na nový politický kontext a konkrétní cíle. U této možnosti připadá v úvahu několik dílčích alternativ týkajících se: zásady diferenciace, programovacího procesu, působnosti nástroje a soudržnosti mezi politikou a pomocí, pravidel pro přeshraniční spolupráci, ustanovení o provádění (především v zájmu větší flexibility), provázání s vnitřními politikami a nástroji a místní oblasti působnosti evropského nástroje sousedství.

· Možnost 3: předložení zcela nového nástroje s jinou místní oblastí působnosti a širšími či odlišnými cíli, než jsou cíle evropské politiky sousedství.

Co se týče pravděpodobných hospodářských, sociálních, environmentálních a jiných dopadů každé z těchto možností, konstatovat lze následující:

· Upuštění od opatření EU (možnost 0) by značně snížilo a oslabilo udržitelnost již dosažených dopadů. Negativně by rovněž ovlivnilo celkové vztahy mezi EU a partnery zapojenými do evropské politiky sousedství.

· Zachování stávajícího nástroje beze změny (možnost 1) by mělo v partnerských zemích řadu pozitivních hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů.

· Pozměnění nástroje (možnost 2) by posílilo pozitivní hospodářské, sociální a environmentální dopady, kterých se již dosáhlo při současné úpravě, a mělo by se ještě příznivěji promítnout do správy věcí veřejných, především díky uplatnění zásady „více za více“.

· Vypracování zcela nového nástroje (možnost 3) by mělo negativní dopad zejména na soudržnost činností EU s cíli evropské politiky sousedství a v regionu by nalomilo důvěryhodnost EU.

Možnost 0 a možnost 3 byly po rozboru a zvážení jednotlivých dopadů (celkových, hospodářských, sociálních a environmentálních) zamítnuty jakožto neschůdné možnosti, jež by nepřinesly pozitivní dopad a nepomohly by plnit cíle evropské politiky sousedství. Největší potenciál, pokud jde o pozitivní dopad a přizpůsobení stávajícího rámce pro spolupráci novému politickému kontextu, cílům evropské politiky sousedství a problémům zjištěným na základě hodnocení a dosavadních zkušeností, by měla možnost 2. Možnost 1 by byla druhou nejlepší variantou z hlediska zachování současných pozitivních dopadů, nezajistila by však plnění cílů nové politiky sousedství ani by neřešila otázky a konkrétní problémy zjištěné ve stávající úpravě.

Přednost tedy dostala 2. možnost.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Obecná podstata a základ evropské politiky sousedství tkví v článku 8 Smlouvy o EU. Právním základem nástroje pro finanční podporu této politiky – budoucího evropského nástroje sousedství – je pak čl. 209 odst. 1 SFEU[10] a čl. 212 odst. 2 SFEU.

Subsidiarita

Z hlediska subsidiarity vytvářejí opatření na úrovni EU zásadní přidanou hodnotu, což souvisí s řadou faktorů:

· V zemích sousedství, kde je jedním z klíčových politických cílů sblížení s pravidly, normami, pokyny a opatřeními EU, má Evropská unie pro poskytování podpory nejlepší pozici. Určitou specifickou podporu, například v zájmu hospodářské integrace s vnitřním trhem EU a v zájmu přístupu do schengenského prostoru či účasti na unijních programech, lze poskytovat pouze na úrovni EU. Ve většině zemí zapojených do evropské politiky sousedství je tak Evropská unie v oblasti spolupráce předním partnerem a její úlohu v tomto směru obecně uznávají členské státy, mezinárodní finanční instituce i ostatní dárci. Pomoc, kterou EU nabízí svým sousedům při sbližování s unijními politikami, pravidly a normami, je v partnerských zemích zapojených do evropské politiky sousedství klíčovým motorem reformního procesu.

· Se svými 27 členskými státy, které jednají v rámci společných politik a strategií, má EU sama rozhodující váhu potřebnou k reakci na celosvětové problémy. Opatření na vnitrostátní úrovni mohou být omezená a roztříštěná, protože projekty mají často příliš malý rozsah na to, aby dosáhly udržitelných výsledků. Usměrňováním práce členských států v rámci Unie se u činností EU zlepšuje koordinace a účinnost.

· V čase rozpočtových omezení, kdy se několik členských států rozhodlo odstoupit od spolupráce v celé řadě odvětví a upustit od podpory některých zemí, je EU ve svém sousedství schopna zastávat aktivní úlohu při podpoře demokracie, míru, stability, prosperity a snižování chudoby. Za těchto okolností je z čistě ekonomického pohledu více než kdy dříve rozumné poskytovat pomoc na úrovni EU, pokud tak lze dosáhnout citelných výsledků. Spolupráce s EU také šetří náklady. Správní výdaje jsou totiž nižší než ty, které průměrně vynakládají hlavní dárci dvoustranné pomoci.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Míra financování nového evropského nástroje sousedství z rozpočtu EU by měla náležitě odrážet ambice revidované evropské politiky sousedství.

Evropská komise proto ve svém sdělení o rozpočtu pro Evropu 2020 z 29. června 2011 navrhla přidělit na evropský nástroj sousedství v období 2014–2020 částku 18 182 300 000 EUR (v běžných cenách).

Prostředky na opatření v oblasti vysokoškolského vzdělávání ve třetích zemích v rámci programu „Erasmus pro všechny“ budou v souladu s cíli vnější činnosti EU a v zájmu předvídatelnosti poskytnuty ve 2 víceletých příspěvcích, z nichž první pokryje potřeby v prvních 4 letech a druhý pak ve zbývajících 3 letech. Toto financování se podle potřeb a priorit zjištěných v dotyčných zemích promítne do víceletého orientačního programování evropského nástroje sousedství. Za závažných a nepředpokládaných okolností nebo v případě významných politických změn bude možné příspěvky přehodnotit v souladu s vnějšími prioritami EU. Na používání těchto prostředků se budou vztahovat ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [--], kterým se zavádí „Erasmus pro všechny“[11].

Odhadovaný finanční dopad návrhu je zevrubně popsán v samostatném legislativním finančním výkazu pro evropský nástroj sousedství.

5.           HLAVNÍ PRVKY

Podrobný výklad konkrétních ustanovení návrhu

Návrh má (oproti stávající úpravě) následující klíčové prvky, podložené těmito argumenty:

· uplatňování zásady vzájemné odpovědnosti a zásady „více za více“ v souladu s novou vizí evropské politiky sousedství, zejména prostřednictvím konkrétních ustanovení o diferenciaci při přidělování finančních prostředků a v programovacím procesu, podle požadavků,

· řešení složitosti a délky programovacího procesu tak, aby se proces zjednodušil, zkrátil a lépe zaostřil, především pro partnery zapojené do evropské politiky sousedství, kteří společně odsouhlasili strategické priority EU v akčních plánech nebo rovnocenných dokumentech,

· usměrnění působnosti nástroje, kterým se docílí rovnováhy mezi jeho flexibilitou a zaměřením na cíle politiky a klíčové oblasti spolupráce,

· úprava prováděcích ustanovení a posílení soudržnosti mezi vnějšími nástroji,

· zdokonalení ustanovení o přeshraniční spolupráci, aby se usnadnilo účinné a rychlé provádění programů,

· podpora těsnějšího provázání s vnitřními nástroji a politikami EU, včetně posílení spolupráce s Komisí v programovací fázi, a případně podpora mechanismů pro slučování prostředků z vnitřních a vnějších položek unijního rozpočtu,

· reakce na vyvíjející se vztahy s Ruskem, a to úpravou ustanovení o způsobilosti Ruska k finanční podpoře z evropského nástroje sousedství tak, aby odráželo zvláštní postavení této země jakožto souseda a strategického partnera EU.

Zjednodušení

Návrh evropského nástroje sousedství obsahuje ustanovení, která mají nástroj v řadě ohledů zjednodušit. Redukcí 29 tematických oblastí, jež figurují ve stávajícím nařízení o evropském nástroji sousedství a partnerství, na šest konkrétních cílů byla u nástroje zúžena působnost. Pro většinu sousedních zemí byl zaveden nový, zjednodušený programovací nástroj (jednotný rámec pro podporu). Tento nový programovací dokument bude kratší než strategické dokumenty a víceleté orientační programy a bude bránit zdvojování informací obsažených v právních/politických dokumentech, které jsou podkladem pro vztahy EU s jejími sousedy. Měl by zkrátit programovací proces a snížit tak správní výdaje. Nový článek, jenž umožní sloučit prostředky z evropského nástroje sousedství a příslušnou vnitřní položku unijního rozpočtu s jediným souborem pravidel pro opatření zaměřená zejména na přeshraniční problémy podstatně zefektivní a omezí správní výdaje na provádění takových opatření.

V tomto novém nařízení, stejně jako v jiných programech v kontextu víceletého finančního rámce, je prioritou Komise zjednodušit právní prostředí a zlepšit přístup partnerských zemí a regionů, organizací občanské společnosti, malých a středních podniků apod. k podpoře ze strany EU za podmínky, že budou sledovat cíle v něm vytyčené.

Nové nařízení o evropském nástroji sousedství by mělo díky zjednodušeným a pružnějším postupům umožnit rychlejší přijímání prováděcích opatření a rychlejší poskytování podpory EU, obzvláště v krizových situacích, v situacích, kdy jsou ohroženy demokracie, právní stát, lidská práva a základní svobody, nebo v případě přírodních či člověkem způsobených katastrof. Přezkum finančního nařízení, jež obsahuje mimořádně důležitá ustanovení o vnější činnosti, pomůže usnadnit zapojování organizací občanské společnosti a malých a středních podniků do programů financování, například zjednodušením pravidel, snížením výdajů na účast nebo urychlením udělovacích postupů. Komise hodlá toto nařízení provést za použití nových, pružných postupů, které stanoví nové finanční nařízení.

Dalšího zjednodušení se navíc dosáhne vypracováním jednoho horizontálního rámcového nařízení, v němž budou zahrnuta všechna obecná a opakující se ustanovení a jež bude zajišťovat větší soudržnost mezi nástroji pro vnější činnost.

2011/0405 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 209 odst. 1 a čl. 212 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[12],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[13],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Toto nařízení je jedním z nástrojů přímo podporujících vnější politiky Evropské unie. Nahradí nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství[14], jehož platnost skončí dne 31. prosince 2013.

(2) Článek 8 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že Unie rozvíjí se zeměmi ve svém sousedství výsadní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů, založený na hodnotách Unie a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy spočívajícími na spolupráci.

(3) Unie usiluje o podporu, rozvoj a upevňování svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, zásad rovnosti a právního státu jakožto hodnot, na nichž se zakládá, prostřednictvím dialogu a spolupráce se třetími zeměmi.

(4) Evropská politika sousedství od svého zavedení podstatně posílila vztahy s partnerskými zeměmi a přináší hmatatelný prospěch Unii i jejím partnerům.

(5)             V rámci evropské politiky sousedství nabízí Unie zemím v sousedství privilegovaný vztah na základě vzájemných závazků k vyznávání a podpoře hodnot, jako jsou demokracie a lidská práva, právní stát, řádná správa věcí veřejných, zásady tržní ekonomiky a udržitelného rozvoje.

(6) Regionální spolupráci v sousedství Evropské unie dávaly formu dvě hlavní politické iniciativy: Východní partnerství mezi Unií a jejími východními sousedy a Unie pro Středomoří mezi Unií a jejími sousedy v jižním Středomoří. Tyto iniciativy jsou významnými politickými rámci pro upevňování vztahů se třetími zeměmi i vztahů mezi nimi na základě zásady společné odpovědnosti a ztotožnění.

(7) Od zahájení evropské politiky sousedství a od zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství došlo v řadě aspektů k významnému vývoji. Příkladem může být utužení vztahů s partnery, zahájení regionálních iniciativ či demokratické transformace v regionu. V souvislosti s tímto vývojem byla v roce 2011 koncipována nová evropská politika sousedství, a sice na základě jejího rozsáhlého strategického přezkumu. Nová koncepce vytyčuje pro spolupráci Unie se zeměmi v sousedství klíčové cíle a zajišťuje větší podporu partnerů, kteří jsou pevně odhodláni budovat demokratickou společnost a provádět reformy, v souladu s principem vzájemné odpovědnosti a zásadou „více za více“.

(8) Podpora z tohoto nástroje a Evropského fondu pro regionální rozvoj by se měla poskytovat na programy přeshraniční spolupráce realizované podél vnějších hranic Evropské unie mezi partnerskými zeměmi a členskými státy, aby se napomáhalo jednak integrovanému a udržitelnému regionálnímu rozvoji mezi sousedními hraničními regiony, jednak harmonické územní integraci napříč Unií a se sousedními zeměmi.

(9) Důležité je také usnadňovat a podněcovat spolupráci k vzájemnému prospěchu Unie a jejích partnerů, zejména slučováním příspěvků z vnitřních a vnějších nástrojů unijního rozpočtu, konkrétně pak příspěvků určených na přeshraniční spolupráci, infrastrukturní projekty v zájmu Unie, které budou procházet přes země v sousedství, a jiné oblasti spolupráce.

(10) Hraniční regiony náležející zemím Evropského hospodářského prostoru a regiony Ruské federace, které se v současné době účastní programů přeshraniční spolupráce, by tuto možnost měly mít i nadále. Je rovněž důležité, aby se programů přeshraniční spolupráce mohly účastnit i příslušné regiony a země, na něž se vztahuje nástroj předvstupní pomoci. Zapojení zemí Evropského hospodářského prostoru do programů přeshraniční spolupráce by se mělo dále zakládat na jejich vlastních zdrojích.

(11) Očekává se, že zúčastněné členské státy EU a partnerské země budou přeshraniční spolupráci spolufinancovat z vnitrostátních prostředků. Země se tak s programy budou lépe ztotožňovat, zvýší se dostupné finanční zdroje a usnadní se zapojení místních hráčů.

(12) Přeshraniční spolupráce bude podle potřeby přispívat k provádění stávajících a budoucích makroregionálních strategií.

(13) Podpora, jež se bude poskytovat sousedním rozvojovým zemím v rámci vytyčeném evropskou politikou sousedství, by měla být konzistentní s cíli a zásadami vnějších politik Unie, zejména pak její rozvojové politiky včetně „evropského konsensu: společného prohlášení o evropské rozvojové politice“ přijatého Radou a zástupci vlád členských států zasedajících v Radě, Evropským parlamentem a Komisí dne 22. prosince 2005.

(14) Z hlediska vztahů se středomořskými sousedy ze severní Afriky má význam společná strategie EU-Afrika.

(15) Unie a její členské státy by měly zlepšit soudržnost a doplňkovost svých politik spolupráce se třetími zeměmi. Aby se zajistilo, že spolupráce Unie a členských států se budou vzájemně doplňovat a posilovat, je vhodné zajistit společné programování, k němuž by se mělo přistupovat vždy, když to bude možné a relevantní.

(16) Podpora Unie podle tohoto nařízení by měla být v zásadě v souladu s příslušnými vnitrostátními, regionálními či místními strategiemi a opatřeními partnerských zemí.

(17) V zemích sousedství, kde je jedním z klíčových politických cílů sblížení s pravidly a normami Unie, má Evropská unie pro realizaci této podpory nejlepší pozici. Určitá specifická podpora může být poskytována pouze na úrovni Unie.

(18) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž podpory posílené politické spolupráce a postupné ekonomické integrace mezi Evropskou unií a sousedními zeměmi, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a může jich být, s ohledem na rozsah akce, lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(19) Vnější podpora Evropské unie je spojena s rostoucími finančními potřebami, avšak hospodářská a rozpočtová situace Unie omezuje zdroje, jež jsou pro tuto podporu k dispozici. Komise proto musí usilovat o to, aby se s dostupnými zdroji nakládalo co nejúčinněji, a to využíváním finančních nástrojů s pákovým efektem. Ten by se mohl zvýšit, pokud by se umožnilo jednorázově a opakovaně využívat prostředků investovaných a vytvořených finančními nástroji.

(20) Jedním z největších problémů, kterým Unie čelí, je boj se změnou klimatu a v tomto ohledu jsou zapotřebí naléhavá opatření na mezinárodní úrovni. Vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení o víceletém finančním rámci z června 2011 formulovala záměr navýšit podíl prostředků, jež jsou v rozpočtu Unie vyhrazeny na výdaje související s klimatem, alespoň na 20 %, toto nařízení by mělo k splnění tohoto cíle přispět.

(21) Průřezovým cílem všech kroků podniknutých podle tohoto nařízení by měla být rovnost žen a mužů a boj proti diskriminaci.

(22) Unie je odhodlána podporovat ve vztazích se svými partnery po celém světě důstojnou práci, jakož i ratifikaci a účinné provádění mezinárodně uznávaných norem v oblasti práce a mnohostranných dohod o životním prostředí.

(23) Finanční zájmy Evropské unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí. Tato opatření se budou provádět v souladu s platnými dohodami uzavřenými s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi.

(24) Za účelem terminologického sjednocení s evropskou územní spoluprací by se měly prováděcí dokumenty pro programy přeshraniční spolupráce nazývat společnými operačními programy.

(25) Aby toto nařízení mohlo pohotově odrážet výsledky politických rozhodnutích Rady, Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o aktualizaci seznamu přijímajících zemí v příloze tohoto nařízení.

(26) Ačkoli společná pravidla a postupy pro provádění unijních nástrojů pro vnější činnost jsou stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/… ze dne …[15] (dále jen „společné prováděcí nařízení“), Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o přijímání zvláštních prováděcích opatření nutných pro mechanismy přeshraniční spolupráce stanovené v hlavě III tohoto nařízení. Obzvláště důležité je, aby Komise během přípravných prací vedla odpovídající konzultace, a to i s odborníky. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla dále zajistit současné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(27) Prováděcí pravomoci by se měly v zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení svěřit Komisi.

(28) Prováděcí pravomoci související s čl. 7 odst. 1, 2 a 3 a čl. 9 odst. 1 by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[16]. S ohledem na jejich povahu, zejména pak na jejich politickou orientaci nebo finanční dopady, by se měl při přijímání těchto prováděcích aktů v zásadě používat přezkumný postup; výjimkou by byla pouze opatření malého finančního rozsahu.

(29) Organizace a fungování Evropské služby pro vnější činnost jsou popsány v nařízení Rady 2010/427/EU.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Hlava I. CÍLE A ZÁSADY

Článek 1 Obecný cíl a oblast působnosti

1. Cílem Unie je navázáním zvláštního vztahu vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů, jehož součástí by byly Evropská unie a země a území uvedené v příloze tohoto nařízení (dále jen „partnerské země“).

2. Podpory Unie podle tohoto nařízení se využívá k prospěchu partnerských zemí a může se využívat i k společnému prospěchu partnerských zemí a EU.

3. Finanční prostředky Unie se mohou rovněž používat, aby se Ruské federaci umožnila účast v přeshraniční spolupráci a příslušných programech pro více zemí, a reflektovalo se tak zvláštní postavení, které má tato země jako soused Unie i jako strategický partner v regionu.

Článek 2 Zvláštní cíle unijní podpory

1. Podpora podle tohoto nařízení má napomáhat posílené politické spolupráci a postupné hospodářské integraci mezi Unií a partnerskými zeměmi, zejména pak provádění dohod o partnerství a spolupráci, dohod o přidružení nebo jiných stávajících a budoucích dohod, jakož i společně sjednaných akčních plánů.

2. Podpora Unie by se měla soustřeďovat zejména na:

(a) podporu lidských práv a základních svobod, právního státu a zásad rovnosti, na zavádění pevné a udržitelné demokracie, na podporu řádné správy věcí veřejných a na budování prosperující občanské společnosti včetně sociálních partnerů;

(b) postupnou integraci do vnitřního trhu Unie a na posílenou odvětvovou a meziodvětvovou spolupráci, mimo jiné prostřednictvím sbližování a sjednocování právních a správních předpisů s předpisy Unie a dalšími příslušnými mezinárodními standardy, na související budování institucí a na investice, zejména do propojování;

(c) vytváření podmínek pro řádně řízenou mobilitu osob a na podporu mezilidských kontaktů;

(d) všestranný a udržitelný rozvoj podporující začleňování, na mýcení chudoby, mimo jiné prostřednictvím rozvoje soukromého sektoru; na podporu vnitřní hospodářské, sociální a územní soudržnosti, rozvoje venkova, opatření v oblasti klimatu a odolnosti vůči pohromám;

(e) budování důvěry a další opatření přispívající k bezpečnosti, jakož i na předcházení konfliktů a jejich řešení;

(f) podporu spolupráce na úrovni subregionů, regionů a celého sousedství a podporu přeshraniční spolupráce.

3. Dosahování těchto cílů se měří především pomocí příslušných pravidelných zpráv EU o provádění politiky, v případě odst. 2 písm. a), d) a e) pomocí příslušných ukazatelů stanovených mezinárodními organizacemi a jinými významnými subjekty, v případě odst. 2 písm. b), c) a d) se posuzuje přijímání právního rámce EU partnerskými zeměmi a v případě odst. 2 písm. c) a f) se zvažuje počet příslušných relevantních dohod a opatření v oblasti spolupráce. Mezi ukazatele patří mimo jiné náležitě monitorované demokratické volby, úroveň korupce, obchodní toky a ukazatele umožňující měření vnitřních hospodářských rozdílů včetně míry zaměstnanosti.

4. Podpory Unie lze využívat i v jiných oblastech, je-li to v souladu s celkovými cíli evropské politiky sousedství.

Článek 3 Politický rámec

1. Zastřešující politický rámec pro programování a provádění unijní podpory podle tohoto nařízení vytvářejí dohody o partnerství a spolupráci, dohody o přidružení a jiné stávající nebo budoucí dohody o navázání vztahů s partnerskými zeměmi, příslušná sdělení, závěry Rady a usnesení Evropského parlamentu, jakož i příslušné závěry ministerských schůzek s partnerskými zeměmi.

2. Klíčovým opěrným bodem pro stanovování priorit pro unijní podporu jsou společně dohodnuté akční plány nebo jiné odpovídající dokumenty mezi partnerskými zeměmi a Unií.

3. V případech, kdy žádné dohody uvedené v odstavci 1 mezi Unií a partnerskými zeměmi neexistují, se může podpora Unie poskytnout, pokud se ukáže, že je z hlediska cílů unijní politiky užitečná, přičemž tato podpora se pak programuje na základě těchto cílů s přihlédnutím k potřebám dané země.

Článek 4 Diferenciace, partnerství a spolufinancování

1. U podpory, kterou Unie poskytuje podle tohoto nařízení jednotlivým partnerským zemím, se rozlišuje forma a výše podle míry, do jaké se daná partnerská země zavázala k reformám, a podle toho, jak v jejich provádění pokračuje. V této diferenciaci se odráží ambice, které má daná země ve vztahu k partnerství s Unií, její pokrok v budování pevné a udržitelné demokracie a v plnění dohodnutých reformních cílů, její potřeby a kapacity a potenciální dopad podpory ze strany Unie.

2. Podpora, kterou Unie poskytuje podle tohoto nařízení, se v zásadě stanovuje v partnerství s příjemci. Do tohoto partnerství jsou podle potřeby zapojeny vnitrostátní, regionální a místní orgány, další zúčastněné strany, občanská společnost, sociální partneři a jiné nestátní subjekty, které se v rámci něho podílejí na přípravě, provádění a monitorování unijní podpory.

3. Unijní podporu podle tohoto nařízení v zásadě spolufinancují partnerské země z veřejných finančních prostředků, příspěvků příjemců nebo jiných zdrojů. Stejný princip platí pro spolupráci s Ruskou federací, zejména v souvislosti s programy uvedenými v čl. 6 odst. 1 písm. c). Od požadavků na spolufinancování lze upustit v řádně odůvodněných případech, a pokud je to nezbytné pro podporu rozvoje občanské společnosti a nestátních subjektů, aniž by tím bylo dotčeno plnění ostatních podmínek stanovených ve finančním nařízení.

Článek 5 Soudržnost a koordinace dárců

1. Při provádění tohoto nařízení se zajistí soudržnost s ostatními oblastmi vnější činnosti Unie, jakož i s dalšími příslušnými unijními politikami. Opatření financovaná podle tohoto nařízení, včetně opatření řízených Evropskou investiční bankou, za tímto účelem vycházejí z dokumentů o politice spolupráce popsaných v čl. 3 odst. 1 a 2 a také z konkrétních zájmů, politických priorit a strategií Unie. Tato opatření respektují závazky vyplývající z mnohostranných dohod a mezinárodních úmluv, jejichž jsou Unie a partnerské země stranami.

2. Komise, členské státy a Evropská investiční banka zajistí soudržnost mezi podporou poskytovanou podle tohoto nařízení a jinou podporou poskytovanou Unií, členskými státy a Evropskou investiční bankou.

3. Unie a členské státy koordinují své příslušné programy podpory, aby se zvýšila efektivita a účinnost poskytování podpory a politického dialogu, v souladu se zavedenými zásadami pro posilování operativní koordinace v oblasti vnější pomoci a pro harmonizaci politik a postupů. Koordinace zahrnuje pravidelné konzultace a časté výměny důležitých informací v průběhu různých fází cyklu podpory, zejména v terénu, a může vést ke společnému programování, delegované spolupráci a/nebo ujednáním o přenosu.

4. Unie podniká ve spolupráci s členskými státy nezbytné kroky pro zajištění řádné koordinace a spolupráce s mnohostrannými a regionálními organizacemi a subjekty, včetně evropských finančních institucí, mezinárodních finančních institucí; agentur, fondů a programů OSN, soukromých a politických nadací a dárců mimo Evropskou unii.   

Hlava II. ORIENTAČNÍ PROGRAMOVÁNÍ A PŘIDĚLOVÁNÍ PROSTŘEDKŮ

Článek 6 Druh programů

1. Unie poskytuje podporu podle tohoto nařízení v rámci těchto programů:

a)      dvoustranných programů, kde se podpora poskytuje jedné partnerské zemi;

b)      programů pro více zemí zaměřených na problémy, jež jsou společné pro všechny partnerské země nebo pro několik z nich, a na regionální a subregionální spolupráci mezi dvěma či více partnerskými zeměmi, přičemž týkat se mohou i spolupráce s Ruskou federací;

c)      programů přeshraniční spolupráce zaměřených na spolupráci, jež probíhá mezi jedním či více členskými státy na straně jedné a jednou či více partnerskými zeměmi a/nebo Ruskou federací na straně druhé a je realizována podél společné vnější hranice EU.

2. Podpora poskytovaná Unií podle tohoto nařízení se provádí v souladu se společným prováděcím nařízením.

Článek 7 Programování a orientační přidělování prostředků na orientační programy pro jednotlivé země a pro více zemí

1. V zemích, kde existují dokumenty uvedené v čl. 3 odst. 2, se v souladu s přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3 společného prováděcího nařízení přijme komplexní a víceletý jednotný rámec pro podporu. Tento rámec posoudí pokrok, jehož se dosáhlo ve vztahu k rámci politiky, a stanoví priority pro unijní podporu, vybrané především z priorit, které jsou zahrnuty v dokumentech uvedených v čl. 3 odst. 2 a ve strategiích či plánech partnerských zemí a u kterých pravidelné hodnocení ze strany Komise poukázalo na potřebu podpory. Jednotný rámec pro podporu rovněž orientačně stanoví výši jejich financování. Doba platnosti rámce odpovídá době platnosti příslušného dokumentu uvedeného v čl. 3 odst. 2.

2. V zemích, kde dokumenty uvedené v čl. 3 odst. 2 neexistují, se v souladu s přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3 společného prováděcího nařízení přijme komplexní programovací dokument včetně strategického programu a víceletého orientačního programu. Ten definuje strategii pro reakci Unie na základě rozboru situace v dotyčné zemi a na základě jejích vztahů s Unií, na základě strategií či plánů partnerských zemí, priorit pro unijní podporu a orientační výše financování v rozčlenění podle priorit. Programovací dokument platí pro odpovídající víceleté období.

3. U programů pro více zemí se v souladu s přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3 společného prováděcího nařízení přijme komplexní programovací dokument včetně strategického programu a víceletého orientačního programu. Tento programovací dokument vymezí priority pro unijní podporu v daném regionu či subregionu a orientační výši financování v rozčlenění podle priorit. Programovací dokument platí pro odpovídající víceleté období.

4. Dokumenty jednotného rámce pro podporu uvedené v odstavci 1 se v případě potřeby přezkoumávají a mohou být revidovány v souladu s přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3 společného prováděcího nařízení. Programovací dokumenty uvedené v odstavcích 2 a 3 se přezkoumávají v polovině období nebo vždy v případě potřeby a mohou být revidovány v souladu s týmž postupem.

5. Finanční příspěvky na programy pro jednotlivé země a pro více zemí se určují za použití průhledných a objektivních kritérií, do nichž se promítá zásada diferenciace uvedená v čl. 4 odst. 1.

6. Je-li to nutné k efektivnějšímu provádění opatření k společnému prospěchu Unie i partnerských zemí (v oblastech jako nadnárodní spolupráce a propojování), financování podle tohoto nařízení lze sloučit s financováním z jiných relevantních unijních nařízení zřizujících finanční nástroje. O tom, který jediný soubor pravidel se bude na provádění vztahovat, rozhodne v takovém případě Komise.

7. Členské státy a jiní dárci, kteří se zavázali, že budou svou podporu společně programovat s EU, se zapojují do programovacího procesu. Programovací dokumenty mohou také podle potřeby upravit jejich příspěvek.

8. Pokud se členské státy a jiní dárci zavázali k společnému programování své podpory, jednotný rámec pro podporu uvedený v odstavci 1 a programovací dokumenty uvedené v odstavcích 2 a 3 mohou být nahrazeny společným víceletým programovacím dokumentem, a to za podmínky, že bude splňovat požadavky stanovené těmito ustanoveními.

9. V případě krizí či ohrožení demokracie, právního státu, lidských práv a základních svobod nebo v případě přírodních či člověkem způsobených katastrof mohou být programovací dokumenty podrobeny přezkumu ad hoc. Tento nouzový přezkum má zajistit zachování soudržnosti mezi unijní podporou poskytovanou podle tohoto nařízení a podporou poskytovanou podle jiných unijních finančních nástrojů. Nouzový přezkum může vést k přijetí revidovaných programovacích dokumentů. V takovém případě Komise revidované programovací dokumenty zašle do jednoho měsíce od jejich přijetí pro informaci Evropskému parlamentu a Radě.

Hlava III. PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 8 Zeměpisná způsobilost

1. Programy přeshraniční spolupráce uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. c) lze založit:

(a) na pozemních hranicích, v územních jednotkách odpovídajících úrovni NUTS 3 nebo podobných podél pozemních hranic mezi členskými státy a partnerskými zeměmi a/nebo Ruskou federací;

(b) na námořních hranicích, v územních jednotkách odpovídajících úrovni NUTS 3 nebo podobných podél námořních hranic mezi členskými státy a partnerskými zeměmi a/nebo Ruskou federací, pokud je na vzdálenost nedělí více než 150 km, aniž by tím byly dotčeny potenciální úpravy nutné pro zajištění soudržnosti a návaznosti opatření v oblasti spolupráce;

(c) v přímořských oblastech, v pobřežních územních jednotkách odpovídajících úrovni NUTS 2 nebo podobných, jež leží u moře společného členským státům a partnerským zemím a/nebo Ruské federaci.

2. V zájmu zajištění návaznosti stávajících režimů spolupráce a v jiných odůvodněných případech lze zapojení do přeshraniční spolupráce povolit i územním jednotkám, jež přiléhají k územním jednotkám uvedeným v odstavci 1.

3. V řádně odůvodněných případech se do přeshraniční spolupráce mohou zapojit i velká společenská, hospodářská či kulturní střediska, která ke způsobilým územním jednotkám nepřiléhají, a to za podmínky, že jejich účast přispěje k cílům vytyčeným v programovacím dokumentu.

4. Při zakládání programů podle odst. 1 písm. b) může Evropská komise po dohodě s partnery navrhnout, aby se zeměpisná způsobilost rozšířila na celou územní jednotku úrovně NUTS 2, na jejímž území se nachází územní jednotka úrovně NUTS 3.

Článek 9 Programování a přidělování prostředků na přeshraniční spolupráci

1. Připraví se programovací dokument, jehož účelem je definovat:

a)       strategické cíle, které má přeshraniční spolupráce sledovat;

b)       seznam společných operačních programů, které budou založeny;

c)       orientační rozčlenění zdrojů mezi programy na pozemních a námořních hranicích uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) a programy v přímořských oblastech uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. c);

d)       orientační víceleté příspěvky na každý společný operační program;

e)       územní jednotky, jež jsou způsobilé k účasti v každém společném operačním programu, a regiony a střediska uvedené v čl. 8 odst. 2, čl. 8 odst. 3 a čl. 8 odst. 4;

f)        orientační příspěvek určený podle potřeby na podporu opatření k budování horizontálních kapacit a na podporu vytváření sítí a výměny zkušeností mezi programy;

g)       příspěvky do nadnárodních programů zřízených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […] o zvláštních ustanoveních na podporu cíle evropské územní spolupráce z Evropského fondu pro regionální rozvoj[17], na nichž se podílejí partnerské země a/nebo Ruská federace.

Programovací dokument pokryje období sedmi let a Komise ho přijme v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 15 odst. 3 společného prováděcího nařízení. Přezkum programovacího dokumentu se provede v polovině období nebo vždy v případě potřeby a dokument může být podroben revizi v souladu s týmž postupem uvedeným ve zmíněném článku.

2. Společné operační programy jsou spolufinancovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Celková výše příspěvku z Evropského fondu pro regionální rozvoj se určí podle čl. 4 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […][o zvláštních ustanoveních na podporu cíle evropské územní spolupráce z Evropského fondu pro regionální rozvoj][18]. Na využití příspěvku se vztahují ustanovení tohoto nařízení.

3. Společné operační programy mohou být spolufinancovány z nástroje předvstupní pomoci, pokud se jich účastní země, jež jsou z hlediska předvstupního nástroje způsobilé. Na využití spolufinancovaných prostředků se vztahují ustanovení tohoto nařízení.

4. Orientační finanční příspěvky na společné operační programy se odvíjejí v prvé řadě od počtu obyvatel ve způsobilých oblastech. Při určování orientačních příspěvků je možné provést úpravy, aby se zohlednila potřeba vyváženosti mezi příspěvky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a příspěvky poskytovanými z rozpočtu tohoto nástroje, jakož i další faktory ovlivňující intenzitu spolupráce, např. konkrétní vlastnosti hraničních oblastí a jejich schopnost, pokud jde o správu a absorpci unijní podpory.

Článek 10 Společné operační programy

1. Přeshraniční spolupráce se provádí prostřednictvím víceletých společných operačních programů, které se vztahují na spolupráci na jedné či více hranicích a zahrnují víceletá opatření, jež sledují jednotný soubor priorit a mohou se provádět za podpory Unie. Společné operační programy vycházejí z programovacího dokumentu uvedeného v článku 9. Jejich součástí je souhrnný popis řídicích a kontrolních systémů, které pokrývají prvky uvedené v čl. 11 odst. 2 a čl. 12 odst. 2.

2. Společné operační programy pro pozemní a námořní hranice se zakládají pro jednotlivé hranice na vhodné územní úrovni a zahrnují způsobilé územní jednotky jednoho nebo více členských států a jedné nebo více partnerských zemí a/nebo Ruské federace.

3. Společné operační programy pro přímořské oblasti jsou mnohostranné, zakládají se na vhodné územní úrovni a zahrnují způsobilé územní jednotky, které leží při moři, jež je společné několika zúčastněným zemím, mezi nimi nejméně jednomu členskému státu a jedné partnerské zemi a/nebo Ruské federaci. Mohou zahrnovat dvojstranné činnosti podporující spolupráci mezi jedním členským státem a jednou partnerskou zemí a/nebo Ruskou federací.

4. Zúčastněné země do jednoho roku od schválení programovacího dokumentu uvedeného v článku 9 společně předloží Komisi návrhy společných operačních programů. Komise každý společný operační program přijme po posouzení jeho souladu s tímto nařízením, programovacím dokumentem a prováděcími pravidly.

5. Regiony, které se nacházejí v jiných zemích, než jsou partnerské země, Ruská federace nebo členské státy, a které přiléhají ke způsobilým regionům definovaným v čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) nebo leží při společném moři, kde se zakládá společný operační program, mohou být do společného operačního programu zahrnuty a přijímat podporu Unie za podmínek stanovených v programovacím dokumentu uvedeném v článku 9.

6. Komise a zúčastněné země přijmou vhodná opatření, aby zajistily, že programy v přímořských oblastech založené podle tohoto nařízení a nadnárodní programy spolupráce založené podle nařízení (EU) č. [….], jež se z hlediska zeměpisného krytí částečně překrývají, se budou plně doplňovat a vzájemně posilovat.

7. Společné operační programy mohou být z podnětu zúčastněných stran nebo Komise revidovány např. kvůli:

—     změnám v prioritách spolupráce, socioekonomickému vývoji,

—     výsledkům v provádění dotčených opatření a výsledkům monitorovacího a hodnotícího procesu,

—     potřebě přerozdělit zdroje a přizpůsobit výši dostupných prostředků.

8. Po přijetí společných operačních programů uzavře Komise s partnerskými zeměmi a/nebo Ruskou federací dohodu o financování. Ta obsahuje právní ustanovení potřebná pro provádění společných operačních programů a mohou ji podepsat i ostatní zúčastněné země a řídicí orgán uvedený v čl. 12 odst. 2 písm. c).

Bude-li to nutné, zúčastněné země a řídicí orgán uzavřou memorandum o porozumění, kterým stanoví, jaké mají zúčastněné země konkrétní finanční povinnosti.

9. Společný operační program o více než jedné partnerské zemi je založen, podepíše-li dohodu o financování alespoň jedna partnerská země. Další partnerské země, na které se založený program vztahuje, se mohou k programu připojit kdykoli podpisem dohody o financování.

10. Jestliže se zúčastněná země rozhodne určitý společný operační program spolufinancovat, program objasní ujednání o poskytování, využívání a monitorování tohoto spolufinancování. Související dohodu o financování podepíší všechny zúčastněné země.

11. Společné operační programy mohou rovněž stanovit finanční příspěvek z nástrojů a do nástrojů, který by bylo možné za podmínek platných pro tyto nástroje kombinovat s granty, pokud bude toto napomáhat plnění priorit těchto programů.

12. Podle zásady partnerství zúčastněné země pro unijní podporu společně vyberou činnosti, jež jsou v souladu s prioritami a opatřeními společného operačního programu.

13. Ve zvláštních a řádně odůvodněných případech, pokud

a) není možné předložit společný operační program v důsledku problémů vzniklých ve vztazích mezi zúčastněnými zeměmi nebo mezi Evropskou unií a partnerskou zemí

nebo

b) zúčastněné země nepředloží Komisi nejpozději do 30. června 2017 společný operační program

nebo

c) žádná z partnerských zemí, na něž se program vztahuje, nepodepíše do konce roku následujícího po přijetí programu příslušnou dohodu o financování,

učiní Komise po konzultacích s dotčeným členským státem nebo státy kroky nezbytné k tomu, aby mohl tento členský stát nebo státy využít příspěvku z Evropského fondu pro regionální rozvoj na společný operační program podle čl. 4 odst. 7 a 8 nařízení (EU) č. [...].

14. Rozpočtové závazky na činnosti nebo programy v rámci přeshraniční spolupráce, které trvají déle než jeden rozpočtový rok, mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

Článek 11 Řízení společných operačních programů

1. Společné operační programy se v zásadě provádějí ve sdíleném řízení s členskými státy. Zúčastněné země mohou rovněž navrhnout provádění v nepřímém řízení, a to subjektem uvedeným ve finančním nařízení a v souladu s prováděcími pravidly zmíněnými v čl. 12 odst. 2.

2. Komise se na základě dostupných informací ujistí, že daný členský stát (v případě sdíleného řízení) nebo daná partnerská země či mezinárodní organizace (v případě nepřímého řízení) zavedly a provozují systémy řízení a kontroly, které jsou v souladu s finančním nařízením, tímto nařízením a s jeho prováděcími pravidly uvedenými čl. 12 odst. 2.

Dotčené členské státy, partnerské země a mezinárodní organizace zaručí účinné fungování svých systémů řízení a kontroly, legalitu a řádnost uskutečněných operací a dodržování zásady řádného rozpočtového řízení. Jsou odpovědné za řízení a kontrolu programů.

Komise může vyžadovat, aby daný členský stát nebo daná partnerská země či mezinárodní organizace prošetřovaly stížnosti podané Komisi v souvislosti s výběrem či prováděním operací podporovaných podle této hlavy nebo v souvislosti s fungováním systému řízení a kontroly.

3. Aby se mohlo odpovídajícím způsobem připravit provádění společných operačních programů, výdaje vynaložené po předložení těchto programů Komisi jsou způsobilé nejdříve počínaje 1. lednem 2014.

4. Jestliže je způsobilost omezena v souladu s čl. 8 odst. 7 společného prováděcího nařízení, subjekt uvedený v odstavci 1, který může zahájit výzvy k předkládání návrhů a nabídek, je v takovém případě v souladu s čl. 9 odst. 3 společného prováděcího nařízení oprávněn přijímat zájemce a uchazeče z nezpůsobilých zemí jakožto způsobilé předkladatele nebo přijímat zboží nezpůsobilého původu.

Článek 12 Prováděcí pravidla pro přeshraniční spolupráci

1. Prováděcí pravidla, jež stanoví konkrétní ustanovení pro provádění této hlavy, se přijmou pomocí aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14.

2. Prováděcí pravidla zahrnují ustanovení:

(a) o míře a způsobech spolufinancování;

(b) o přípravě, upravování a uzavírání společných operačních programů;

(c) o úloze a funkci programových struktur: společného monitorovacího výboru, řídicího orgánu a jeho společného technického sekretariátu a společných výběrových komisí včetně jejich postavení, účinné identifikace, odpovědnosti a povinností, popisu systémů řízení a kontroly a podmínek pro technické a finanční řízení unijní podpory včetně způsobilosti výdajů;

(d) o postupech pro zpětné získávání prostředků a o monitorování a hodnocení;

(e) o propagačních a informačních činnostech a

(f) o sdíleném a nepřímém řízení, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 2 společného prováděcího nařízení.   

Hlava IV. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13 Aktualizace přílohy

Seznam přijímajících zemí v příloze tohoto nařízení se může aktualizovat v návaznosti na politická rozhodnutí Rady o oblasti působnosti politiky sousedství. Úprava přílohy se přijímá prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14.

Článek 14 Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoci uvedené v článcích 12 a 13 jsou přeneseny na dobu platnosti tohoto nařízení.

2. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinnosti dnem následujícím po vyhlášení rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných aktů v přenesené pravomoci, které jsou již platné.

3. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

4. Přijatý akt v přenesené pravomoci vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od chvíle, kdy jim byl akt oznámen, námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 15 Výbor

Komisi je nápomocen Výbor pro evropský nástroj sousedství. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 16 Účast třetích zemí, které nejsou uvedeny v příloze

1. V řádně odůvodněných případech a v zájmu zajištění soudržnosti a účinnosti unijního financování nebo v zájmu podpory regionální či meziregionální spolupráce se Komise může rozhodnout, že způsobilost opatření rozšíří i na země, území a regiony, jež by jinak k financování způsobilé nebyly. Do postupů provádějících taková opatření se bez ohledu na ustanovení čl. 8 odst. 1 společného prováděcího nařízení mohou zapojit fyzické a právnické osoby z dotyčných zemí, území a regionů.

2. Tato možnost může být stanovena v programovacích dokumentech uvedených v článku 7.

Článek 17

Pozastavení unijní podpory

Aniž jsou dotčena ustanovení o pozastavení pomoci v dohodách o partnerství a spolupráci a v dohodách o přidružení uzavřených s partnerskými zeměmi a regiony, pokud některá partnerská země nedodrží zásady demokracie, právního státu a úcty k lidským právům a základním svobodám, Unie tuto zemi vyzve ke konzultacím zaměřeným na nalezení řešení přijatelného pro obě strany, s výjimkou zvláště naléhavých případů. Jestliže konzultace s dotyčnou zemí k řešení přijatelnému pro obě strany nevedou, jsou zamítnuty nebo se jedná o zvlášť naléhavý případ, Rada může podniknout příslušná opatření v souladu s čl. 215 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jež mohou zahrnovat úplné či částečné pozastavení unijní podpory.

Článek 18 Finanční referenční částka

1. Na provádění tohoto nařízení v období 2014–2020 se vyhradí finanční prostředky ve výši 18 182 300 000 EUR (běžné ceny). Až 5 % z těchto finančních prostředků se přidělí na programy přeshraniční spolupráce uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. c).

2. Prostředky na každý rok schvaluje rozpočtový orgán v rámci limitů finančního rámce.

3. Jak se uvádí v čl. 13 odst. 2 nařízení o „Erasmu pro všechny“, za účelem podpory mezinárodního rozměru vysokoškolského vzdělávání bude přidělena orientační částka ve výši 1 812 100 000 EUR z různých vnějších nástrojů (finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci, evropského nástroje sousedství, nástroje předvstupní pomoci, nástroje partnerství a Evropského rozvojového fondu) na opatření v oblasti obousměrné studijní mobility se zeměmi mimo EU a na spolupráci a politický dialog s orgány/institucemi/organizacemi z těchto zemí. Využití těchto prostředků se řídí ustanoveními nařízení o „Erasmu po všechny“.

Prostředky se poskytnou ve 2 víceletých příspěvcích, z nichž první vykryje první 4 roky a druhý zbývající 3. Toto financování se podle potřeb a priorit zjištěných v dotyčných zemích promítne do víceletého orientačního programování těchto nástrojů. Za závažných a nepředpokládaných okolností nebo v případě významných politických změn lze příspěvky přehodnotit v souladu s vnějšími prioritami EU.

Článek 19 Evropská služba pro vnější činnost

Toto nařízení se uplatňuje v souladu s rozhodnutím Rady (EU) č. 2010/427/EU o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost.

Článek 20 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se od 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

Partnerské země podle článku 1

Alžírsko

Arménie

Ázerbájdžán

Bělorusko

Egypt

Gruzie

Izrael

Jordánsko

Libanon

Libye

Moldavská republika

Maroko

okupované palestinské území

Sýrie

Tunisko

Ukrajina

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ EVROPSKÝ NÁSTROJ SOUSEDSTVÍ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

              2.4.    Odhad nákladů a přínosů kontrol

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1         Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. XXX, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (ENS)

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[19]

Hlava 19: Vnější vztahy

Činnost 19 08: Evropská politika sousedství a vztahy s Ruskem

Název této rozpočtové kapitoly 19 08 odpovídá stávající struktuře finančních nástrojů na období 2007–2013. Pro období 2014–2020 se navrhuje tutéž činnost 19 08 zachovat, ale upravit název této kapitoly následovně:

19 08 : Evropský nástroj sousedství

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

x Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[20]

¨Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Evropa ve světě: posilování naší přítomnosti na světové scéně

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Cílem evropské politiky sousedství je vytvářet prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů na hranicích EU, a to zejména prostřednictvím posílených politických vztahů, hospodářské integrace a úzké spolupráce v řadě odvětví. V období 2014–2020 bude EU tyto cíle dále podporovat účelovým finančním nástrojem – Evropským nástrojem sousedství, jenž nahradí evropský nástroj sousedství a partnerství z roku 2006. Prostřednictvím evropského nástroje sousedství se budou partnerům poskytovat finanční prostředky z rozpočtu EU.

Podpora Společenství podle tohoto nařízení má napomáhat posílené politické spolupráci a postupné hospodářské integraci mezi Evropskou unií a partnerskými zeměmi, zejména pak provádění dohod o partnerství a spolupráci, dohod o přidružení nebo jiných stávajících a budoucích dohod, jakož i společně sjednaných akčních plánů.

Podpora Unie se soustřeďuje zejména na:

a) podporu lidských práv a základních svobod, právního státu a zásad rovnosti, na zavádění pevné a udržitelné demokracie, na podporu řádné správy věcí veřejných a na budování prosperující občanské společnosti včetně sociálních partnerů;

b) postupnou integraci do vnitřního trhu Unie a na posílenou odvětvovou a meziodvětvovou spolupráci, mimo jiné prostřednictvím sbližování a sjednocování právních a správních předpisů s předpisy Unie a dalšími příslušnými mezinárodními standardy, na související budování institucí a na investice, zejména do propojování;

c) vytváření podmínek pro řádně řízenou mobilitu osob a pro mezilidské kontakty na více úrovních;

d) všestranný a udržitelný rozvoj podporující začleňování, na mýcení chudoby a tvorbu pracovních míst, mimo jiné prostřednictvím rozvoje soukromého sektoru; na podporu vnitřní hospodářské, sociální a územní soudržnosti, rozvoje venkova, opatření v oblasti klimatu a odolnosti vůči pohromám;

e) budování důvěry a další opatření přispívající k bezpečnosti, jakož i na předcházení konfliktů a jejich řešení;

f) spolupráci na úrovni subregionů, regionů a celého sousedství a na přeshraniční spolupráci.

Unijní podpory lze využívat i v jiných oblastech, je-li to v souladu s celkovými cíli evropské politiky sousedství.

Příslušné činnosti ABM/ABB

U činnosti 19 08 se změní název následovně: Evropský nástroj sousedství

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Souvislosti

Článek 8 Smlouvy o Evropské unii a nová vize evropské politiky sousedství, jež se zaměřuje na demokracii, prosperitu a stabilitu v sousedství, na blízkost sousedství a na diferencovaný přístup, který by byl pro každou partnerskou zemi přínosný v míře odvislé od její konkrétní situace, si žádají, aby se budoucí finanční nástroj pro sousedství uzpůsobil zvýšeným ambicím obnovené evropské politiky sousedství. Potřeba změny je o to větší, zváží-li se, že naplnění této vize není pro partnery jednoduchým úkolem, neboť budou muset podniknout náročné a nákladné reformy, před jejichž provedením nebude přínos zcela viditelný.

Budoucí evropský nástroj sousedství by se měl soustřeďovat především na hlavní cíle nové vize evropské politiky sousedství a řešit konkrétní problémy a výzvy, které byly zjištěny v minulosti.

Sdělení s názvem „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ rozvíjí přístupy k východní Evropě a jižnímu Kavkazu, kde se bude dále provádět Východní partnerství, a k jižnímu Středomoří v rámci „partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu“.

Konkrétně nabídkou „partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu“ se EU snaží podpořit demokratickou transformaci, která započala v Egyptě a Tunisku a může se rozšířit do dalších zemí jižního Středomoří.

Při strategickém přezkumu evropské politiky sousedství byly v loňském roce nalezeny oblasti, kde lze politiku značně posílit. S ohledem na transformaci v jižním Středomoří a velké ambice, které národy těchto zemí vyjádřily ve vztahu k politické a hospodářské změně, nabývá podpora EU na ještě zásadnějším významu, než kdy dříve, a lze lépe identifikovat oblasti, kde by EU a partnerské země mohly a měly odvádět lepší výsledky. Stejnou měrou je pak Evropská unie stále odhodlána trvale podporovat reformní a demokratizační procesy v celém sousedství, na východě i na jihu.

1.4.4.   Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Toto nařízení stanoví zásadní prvky a základ intervencí ze strany EU. Konkrétní kroky jsou definovány víceletým programováním a ročními akčními programy, jež upřesňují činnosti, které má EU provést, včetně očekávaných výsledků a jejich zamýšleného dopadu. Při této příležitosti se stanoví podrobné ukazatele pro sledování provádění, pomocí nichž se bude přesně měřit pokrok směrem k politickým cílům s přihlédnutím k zvláštnostem daného opatření. Tyto ukazatele budou vycházet z výročních zpráv o pokroku v provádění akčních plánů v rámci evropské politiky sousedství, ze statistických údajů a/nebo z hodnocení nezávislých orgánů pokaždé, když budou dostupné:

a)         Vyšší míra dodržování lidskoprávních a demokratických norem se bude měřit za použití údajů a statistik, které poskytnou nevládní organizace, OSN a regionální subjekty o svobodě sdružování, projevu a shromažďování, o svobodném tisku a médiích, náležitě sledovaných demokratických a věrohodných volbách, o úrovni korupce, nezávislejším a účinnějším soudnictví a o lepším demokratickém dohledu nad bezpečnostním sektorem. Za připomínku stojí, že k dispozici nejsou žádné oficiální ukazatele pro oblast lidských práv. Mnohé organizace však vypracovávají žebříčky, které mohou ke zhodnocení situace posloužit, přičemž vyšší (meziroční) umístění v nich je obvykle spojeno s pokrokem v určité oblasti.

b)         Hlubší integrace do vnitřního trhu EU se bude měřit mimo jiné změnami v obchodních tocích v porovnání s výchozími hodnotami v roce n=0 (údaje Eurostatu), pokrokem ve sbližování právních předpisů s normami a standardy EU oproti dostupným výchozím hodnotám v roce n=0 a velmi obecně pak počtem zemí, s nimiž byla uzavřena prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu.

c)         Zvýšená mobilita spojená s posílenou správou hranic a s lepším řízením migrace a pokrok v navazování partnerství v oblasti mobility a v uzavírání dohod o zjednodušení vízového režimu a o vízové liberalizaci se budou měřit na základě dostupných statistik (Eurostatu a/nebo jiných spolehlivých institucí) o turistickém ruchu, migračních tocích a akademické/studentské migraci v roce n v porovnání s výchozími hodnotami v roce n=0.

d)         Snižování vnitřních hospodářských rozdílů, vyšší zaměstnanost, rozvoj malých a středních podniků, politik a legislativy, zlepšení v odborném vzdělávání a přípravě, majetková situace zemědělských komunit a posílené zabezpečování potravin se bude měřit za použití údajů z Eurostatu, OECD, Světové banky a Rozvojového programu OSN a údajů z oficiálních statistik. Pracovat se bude s pravidelně aktualizovanými údaji o zaměstnanosti (o počtech, odvětvích, věku a pohlaví), o malých a středních podnicích (jejich zakládání/rušení), o vzdělávání a rozložení bohatství, které se budou srovnávat s výchozími hodnotami v roce n=0. Zvláštní pozornost se bude v této souvislosti věnovat Giniho koeficientu (za účelem vyhodnocování snížení či zvýšení rozdílů v příjmech).

e)         Intenzivnější budování důvěry v oblastech konfliktů a pokrok v řešení probíhajících konfliktů se budou hodnotit na základě skutečností uvedených ve zprávách o pokroku.

f)          Užší spolupráce mezi partnerskými zeměmi v pohraničí, posílený regionální dialog, počet reakcí spolupráce na regionální problémy v různých oblastech, počet společných postojů a společných aktivit, sociální a hospodářský rozvoj pohraničí.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Vize politiky a střednědobé cíle

Dlouhodobou vizí, jež se prolíná evropskou politikou sousedství, je sousedství, ve kterém každá partnerská země navazuje s EU vazby odvislé od jejích ambicí, potřeb a kapacit. Z politického hlediska je součástí této představy nabídka užší spolupráce s EU, včetně většího počtu společných iniciativ zaměřených na globální otázky společného zájmu na mezinárodních fórech. Z hlediska ekonomického je EU rovněž otevřena hlubší hospodářské integraci, která povede k postupnému hospodářskému začleňování do jejího vnitřního trhu. Unie také pomáhá urychlovat udržitelný a začlenění podporující růst svých sousedů, díky němuž by se v těchto zemích zvyšovala konkurenceschopnost a energetická účinnost, vznikala by v nich důstojná pracovní místa a země by snáze dosahovaly rozvojových cílů tisíciletí a lépe prováděly nízkouhlíkovou rozvojovou strategii tak, aby se i ony podílely na boji proti změně klimatu. Evropská unie by měla využívat všechny své politiky v závislosti na vzájemných potřebách a zájmech a v závislosti na míře, do jaké se jednotlivé země zaváží k reformám a demokratizaci.

Cílem je posílit vzájemný závazek pečovat o spokojenost občanů Evropy i sousedních zemích s politickou a hospodářskou situací, neboť ta je nejlepší zárukou společné stability a prosperity. Naplňování této vize bude v některých ohledech náročným úkolem. Aby mohl být tento přístup přínosný, budou muset partnerské země nejdříve vynaložit značné úsilí a výdaje na potřebné reformy. Na straně EU je důležité, aby nebylo ohroženo bezproblémové fungování vnitřního trhu a aby se zaručilo, že mobilita bude probíhat v bezpečném prostředí.

Partnerské země, jež podnikají rozhodné kroky k provedení politických a hospodářských reforem, mohou v nadcházejících letech očekávat uzavření dohod o přidružení v rámci Východního partnerství (země na východě) nebo navázání partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu (země na jihu). Tyto dohody a partnerství budou spojeny se zvýšenou mobilitou a intenzivnějšími mezilidskými kontakty (např. i na základě možných partnerství v oblasti mobility) a hospodářskou integrací založenou na průmyslové spolupráci, rozvoji malých a středních podniků, přímých zahraničních investicích a posílených obchodních vztazích s EU (např. díky prohloubeným a komplexním zónám volného obchodu a uzavření dalších dohod, kupříkladu v oblasti zemědělství, služeb a usazování, či díky sjednávání dohod o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků v prioritních odvětvích). Spojeny budou rovněž s hlubší integrací jednotlivých odvětví (např. díky integraci do celoevropského trhu s energií, díky účasti na mezinárodních trzích s uhlíkem včetně přípravných kroků pro napojení na systém EU pro obchodování s emisemi či díky zapojení do programů EU a účasti na činnosti unijních agentur, které se budou řídit možnostmi stanovenými v jednotlivých programech a obecnými zásadami pro zapojování do činnosti agentur EU).

Nabídkou partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu[21] se EU konkrétně snaží podpořit demokratickou transformaci, která započala v Egyptě a Tunisku a může se rozšířit i do dalších zemí. Aby se mohly o demokratickou transformaci rozhodně zasazovat, potřebují tyto země podporu, jež by jim pomohla reformovat instituce a znovu uvést do pohybu hospodářský růst. Jejich občané také musí vidět, že EU je v tomto podnětném, ale náročném období transformace připravena pomáhat.

Evropský nástroj sousedství by měl v rostoucí míře vycházet z jednotlivých politik, uplatňovat diferencovanější přístup, zajišťovat větší flexibilitu, důslednější podmíněnost a pobídky pro nejpokročilejší země a přihlížet k ambicím jednotlivých partnerství (např. jednání o prohloubených a komplexních zónách volného obchodu). Provádění pomoci EU by se rovněž mohlo v rostoucí míře přenášet na partnerské země za předpokladu, že budou dodržována finanční pravidla Unie a budou chráněny její finanční zájmy.

Financování

Do úrovně financování nového evropského nástroje sousedství se promítají ambice revidované evropské politiky sousedství. Na evropský nástroj sousedství se na období 2014–2020 navrhuje přidělit částka 18 182 300 000 EUR v běžných cenách.

Diferenciace

Úroveň podpory ze strany EU se bude odvíjet od pokroku při budování a upevňování demokracie a úcty k právnímu státu a od rychlosti reforem. Čím více a rychleji určitá země pokročí ve svých vnitřních reformách, tím více podpory z EU obdrží. Tato posílená podpora by měla mít různé podoby, mj. navýšení finančních prostředků pro sociální a hospodářský rozvoj, rozsáhlejší programy pro budování institucí, širší přístup na trh, větší objem prostředků z EIB na podporu investic či výraznější usnadnění mobility. Tyto preferenční závazky budou záviset na potřebách každé země a na regionálním kontextu a budou zohledňovat, že zásadní reforma je spojena s vysokými počátečními náklady. U zemí, v nichž k reformám nedošlo, EU přehodnotí objem finančních prostředků či dokonce financování sníží.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Na návrh je třeba nazírat v celkovém kontextu obnovené evropské politiky sousedství, jež partnerským zemím nabízí užší politickou spolupráci a hlubší hospodářskou integraci v souladu s článkem 8 Lisabonské smlouvy. Podstatou je sdílet s našimi sousedy zkušenosti z evropské integrace a postupně je zapojovat do politik EU.

V zemích sousedství, kde je jedním z klíčových politických cílů sblížení s pravidly a normami EU, má Evropská unie pro realizaci této pomoci nejlepší pozici. Určitou specifickou podporu, například v zájmu postupné hospodářské integrace do vnitřního trhu EU a v zájmu přístupu do schengenského prostoru či účasti na unijních programech, lze poskytovat pouze na úrovni EU. Ve většině těchto zemí je tak Evropská unie v oblasti spolupráce předním partnerem a její úlohu v tomto směru obecně uznávají členské státy, mezinárodní finanční instituce i ostatní dárci. Pomoc, kterou EU nabízí svým sousedům při sbližování s unijními politikami, pravidly a normami, je v partnerských zemích zapojených do evropské politiky sousedství klíčovým motorem reformního procesu.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Za dobu od zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství vyvstala řada otázek, jež přímo či nepřímo souvisejí s jeho koncepcí. Jako hlavní problémy, které by se měly do budoucna řešit, byly často uváděny dlouhý programovací proces a fakt, že finanční pomoc nebyla dosud plně sladěna s politikou a prioritami definovanými v akčních plánech evropské politiky sousedství a dalších relevantních dokumentech. Důležitými otázkami jsou koordinace a soudržnost s intervencemi v rámci jiných nástrojů. Ustanovení, která umožňují společné aktivity s partnery/regiony mimo místní oblast působnosti evropského nástroje sousedství a partnerství, napomáhaly provádění řady činností a měly by být zachovány.

Pomoc z evropského nástroje sousedství a partnerství se používá k získávání půjček od finančních institucí na investice do infrastrukturních projektů a k podpoře soukromého sektoru prostřednictvím půjček a operací s rizikovým kapitálem. K tomu dochází ve spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB) v rámci nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství a s EIB, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a dalšími evropskými finančními institucemi v rámci investiční facility sousedství. Spolupráce s mezinárodními finančními institucemi by měla být dále posílena využíváním inovativních nástrojů, zejména v oblasti záruk. Dopad této spolupráce by mělo zvýšit využívání revolvingových fondů.

Z horizontálních záležitostí má pro evropský nástroj sousedství a partnerství velký význam flexibilita a schopnost reagovat na krize a neočekávané situace. V sousedství zůstává jedním z hlavních problémů řešení vleklých krizí. Veškerá řešení v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství budou muset být v souladu s politickými rozhodnutími o budoucím nástroji stability (především o jeho velikosti a oblasti působnosti) a s jeho vztahem k zeměpisným nástrojům. Stávající mechanismy pro rychlé intervence v případě krizí fungovaly dobře a měly by být dále posíleny.

Zvážit je třeba způsoby, jak by se dalo zlepšit monitorování, a to i co se týče upevnění vazby mezi dialogy o politice a programy pomoci (programy technické pomoci nevyjímaje). Je také důležité, aby ambicím politiky odpovídaly odpovídající nástroje k jejímu provádění. Přemýšlet by se mělo i o tom, jak rozvinout technickou pomoc/TAIEX, přičemž potenciálním řešením by mohlo být rozšíření působnosti mechanismu tak, aby zahrnoval prvky, jako jsou školení a případové studie. Posílena by navíc měla být i spolupráce v oblasti statistiky.

Účinná politika hospodářské soutěže spolu s dalšími cíli politiky, jako jsou řádně fungující veřejná správa a nezávislé soudnictví zaručující vymahatelnost smluv, vytváří podnikatelské prostředí, jež usnadňuje hospodářský růst.

Regionální spolupráce celkově prokázala svou přidanou hodnotu především tím, že podporovala regionální sítě a součinnost v klíčových oblastech společného zájmu, např. v oblasti životního prostředí, změny klimatu, energetiky, udržitelného rozvoje, rozvoje malých a středních podniků, médií a svobody projevu, výzkumu, informačních a komunikačních technologií a mobility mládeže. Regionální spolupráce se také ukázala jako velmi účinná na meziregionální úrovni (na jihu a východě): řada programů má své „dvojče“ s jižním, resp. východním zaměřením (civilní ochrana, podpora soukromých investic). Důležitou roli hrála i přeshraniční spolupráce, u jejíchž programů se jako užitečný ukázal mechanismus rozdělených závazků.

1.5.4.     Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Vnější politiky / nástroje

Lisabonská smlouva vymezuje nový institucionální rámec pro vnější činnost Unie. Ten má podporovat jednotnost unijního přístupu a posílit postavení EU na mezinárodní scéně. Evropská unie si pro vnější činnost musí připravit dlouhodobou politickou strategii a odpovídající sadu nástrojů, které by měly sledovat následující strategické cíle:

propagaci hodnot EU v zahraničí a jejich ochranu: Evropským nástrojem sousedství bude EU podporovat transformační a demokratické procesy a posilování občanské společnosti v okolí svých hranic;

nasměrování politik EU tak, aby posilovaly agendu EU 2020 pro inteligentní, udržitelný a nízkouhlíkový růst podporující začlenění. Evropským nástrojem sousedství bude EU podporovat řešení hlavních celosvětových problémů a napomáhat důležitým reformám, jež přinesou prospěch jí i partnerským zemím;

zvyšování dopadu rozvojové spolupráce EU s prvotním cílem v podobě vymýcení chudoby. Evropským nástrojem sousedství bude EU pomáhat partnerským zemím v plnění náročných rozvojových úkolů (např. v oblasti změny klimatu) v závislosti na jejich potřebách, kapacitách, zájmech a závazcích a také v závislosti na potenciálním dopadu. Evropský nástroj sousedství také pomůže zlepšit koordinaci EU a soudržnost politik ve prospěch rozvoje;

investice do dlouhodobé prosperity, stability a demokracie v sousedství EU. Primárním cílem evropského nástroje sousedství a obnovené politiky sousedství je vytvoření prostoru stability, prosperity a demokracie. Upřednostňovat se bude podpora regionálních a dvoustranných politik EU (včetně politik tematických) v širším sousedství. Vzhledem k demokratické transformaci v jižním Středomoří a jejích možných účinků na širší region je třeba lépe podporovat ambice tamějších společností, pokud jde o demokratické hodnoty a zásady a o spravedlivější rozdělování přínosů růstu, a zároveň sledovat cíle intenzivnější politické spolupráce a integrace se sousedy na jihu i východě. Součástí snah bude větší zaměření na zapojování sociálních partnerů a aktérů z řad občanské společnosti;

lepší předcházení krizím a jejich řešení. Evropský nástroj sousedství by měl umožnit posílenou a flexibilnější podporu pro předcházení krizím v sousedství a pro jejich řešení.

Podpora sousedů EU pomocí účelového, cíleného a politicky motivovaného nástroje, který bude disponovat finančními zdroji odpovídajícími ambicím obnovené evropské politiky sousedství, je jednoznačně v souladu s hlavními prioritami vnější činnosti EU.

Země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, budou i nadále využívat dalších finančních nástrojů, které se týkají konkrétních otázek politiky (celosvětových problémů, lidských práv, jaderné bezpečnosti), nebo nástrojů pro krizové situace (makrofinanční pomoci, nástroje stability, nástrojů humanitární pomoci).

Vnitřní politiky

Jelikož si evropská politika sousedství klade za cíl podporovat hlubší integraci mezi EU a partnerskými zeměmi, měla by se posílit ustanovení pro lepší koordinaci vnitřních a vnějších politik EU v sousedství, mimo jiné i prostřednictvím užší spolupráce s příslušnými útvary Komise ve fázi programování, případně prostřednictvím mechanismů umožňujících slučování prostředků z interních a externích okruhů rozpočtu EU.

To by mělo platit především v oblastech spolupráce, jako jsou infrastruktura s přeshraničními rozměry (zejména dopravní a energetické sítě), odvětví informačních a komunikačních technologií[22] i další oblasti související se spoji a vysokoškolské vzdělávání a životní prostředí (s ohledem na jejich silný přeshraniční prvek). Veškeré výše uvedené oblasti spolupráce by pomohla upevnit zvýšená podpora z evropského nástroje sousedství na budování kapacit v oblasti výzkumu a inovací, jež by všem partnerským zemím pomáhala při dosahování souladu s politikami a cíli EU v zájmu řešení celosvětových a regionálních problémů.

Je třeba usilovat o lepší součinnost s vnitřními politikami EU a o související využívání inovativních finančních nástrojů, a to na základě koordinovaného přístupu k zapojování rozpočtu EU do těchto nástrojů. To by mohlo usnadnit slučování zdrojů z různých okruhů víceletého finančního rámce.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

– x           Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

– x           Finanční dopad od RRRR do RRRR

– X Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od roku 2014 do roku 2020,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[23]

x Přímé centralizované řízení Komisí

x Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– x           výkonným agenturám

– ¨ subjektům zřízeným Společenstvími[24]

– x           vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨         osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

X Sdílené řízení s členskými státy

X Decentralizované řízení s třetími zeměmi

X Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Ke sledování cílů se použije kombinace opatření, jež budou prováděna za použití vícero způsobů řízení.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Systémy Komise pro sledování a hodnocení se stále více zaměřují na výsledky. Zapojeni jsou do nich interní zaměstnanci i externí odborníci.

Úkoloví manažeři při delegacích a v ústředí neustále různými způsoby sledují provádění projektů a programů, mimo jiné prostřednictvím návštěv v terénu (jsou-li možné). Sledování poskytuje cenné informace o pokroku, pomáhá manažerům určit skutečná a potenciální problematická místa a přijímat nápravná opatření.

Nezávislí externí odborníci jsou najímáni k posuzování výsledků vnějších činností EU prostřednictvím tří různých systémů. Tato posouzení přispívají k odpovědnosti a ke zlepšování probíhajících intervencí; ponaučení z předchozích zkušeností se poté uplatňuje při koncepci budoucích politik a činností. Všechny nástroje využívají mezinárodně uznávaná kritéria hodnocení Výboru pro rozvojovou pomoc OECD včetně (potenciálního) dopadu.

Ústředím řízený systém sledování zaměřený na výsledky poskytuje na projektové úrovni stručný a cílený přehled o kvalitě vzorku intervencí. Za pomoci vysoce strukturované normalizované metodiky udělují nezávislí odborníci na sledování zaměřené na výsledky známky, které upozorňují na silné a slabé stránky projektu, a poskytují doporučení, jak zlepšit účinnost.

Hodnocení na úrovni projektů, která jsou řízena delegací EU odpovědnou za daný projekt, poskytují podrobnější a důkladnější analýzu a pomáhají projektovým manažerům zlepšovat probíhající intervence a připravovat intervence budoucí. K provedení analýzy a shromáždění zpětné vazby a podkladů od všech zúčastněných stran, zejména od konečných příjemců, jsou najímáni nezávislí externí odborníci s tematickými a zeměpisnými odbornými znalostmi.

Komise také provádí strategická hodnocení svých politik, od programování a strategie až po provádění intervencí v konkrétním odvětví (např. zdravotnictví, školství atd.), v určité zemi či regionu nebo strategická hodnocení konkrétního nástroje. Tato hodnocení jsou důležitým vstupem pro formulaci politik a koncipování nástrojů a projektů. Všechna se zveřejňují na internetových stránkách Komise a zjištění se shrnují ve výroční zprávě Radě a Evropskému parlamentu.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Rizikovost prostředí

Operační podmínky pro pomoc z evropského nástroje sousedství se vyznačují těmito riziky, jež ohrožují dosažení cílů nástroje, optimální finanční řízení a/nebo dodržování platných pravidel (chyby v legalitě a řádnosti):

— hospodářská/politická nestabilita a/nebo přírodní katastrofy v partnerských zemích mohou ztěžovat a zpožďovat koncepci a provádění intervencí;

— nedostatečná institucionální a správní kapacita v partnerských zemích může ztěžovat a zpožďovat koncepci a provádění intervencí;

— zeměpisná rozptýlenost projektů a programů (vztahujících se na mnoho států/území/regionů) může přinášet logistické a zdrojové problémy z hlediska sledování – zejména v případě kontrol na místě;

— různorodost potenciálních partnerů/příjemců a jejich rozličné interní kontrolní struktury a kapacity mohou roztříštit zdroje, které má Komise k dispozici pro podporu a sledování provádění, a snížit tak jejich účinnost a efektivitu;

— nedostatek a špatná kvalita dostupných údajů o výsledcích a dopadu vnější pomoci / provádění vnitrostátních rozvojových plánů v partnerských zemích může omezovat schopnost Komise podávat o výsledcích zprávy a být za ně odpovědná.

Předpokládaná úroveň rizika nesouladu s platnými pravidly

Cílem nástroje z hlediska dodržování pravidel je zachování úrovně rizika nesouladu (chybovosti), která byla pro portfolio GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid příznačná v minulosti a která představuje čistou míru zbytkových chyb nižší než 2 % (na víceletém základě po provedení všech plánovaných kontrol a oprav v uzavřených smlouvách). Na základě analýzy vzorků náhodně vybraných transakcí, kterou za účelem prohlášení o věrohodnosti každoročně provádí Evropský účetní dvůr, se rozpětí chybovosti tradičně odhadovalo na 2–5 %. S ohledem na vysokou rizikovost prostředí a na administrativní zátěž a potřebnou nákladovou efektivnost kontrol, EuropeAid tuto úroveň považuje za nejnižší dosažitelné riziko nesouladu.

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

Interní kontrolní struktura GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid

Proces vnitřní kontroly / řízení ze strany GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid je koncipován tak, aby poskytoval přiměřenou jistotu, pokud jde o dosahování cílů účinnosti a efektivity jeho operací, spolehlivost jeho finančního výkaznictví a dodržování příslušného legislativního a procesního rámce

Účinnost a účelnost

V zájmu zajištění účinnosti a účelnosti svých operací (a pro zmírnění vysoké míry rizika v prostředí vnější spolupráce) bude GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid ve všech svých nástrojích pracovat nejen se všemi prvky široké strategické politiky a strategického plánování Komise, s prostředím interního auditu a dalšími požadavky plynoucími ze standardů Komise pro vnitřní kontrolu, ale i s na míru šitým rámcem pro řízení podpory, jehož součástí budou:

— přenesené řízení většiny vnější pomoci delegacemi EU v terénu,

— jasné a formální vymezení finanční odpovědnosti: ta bude přenesena z pověřené schvalující osoby (generálního ředitele) na další schvalující osobu na ústředí (ředitele) a dále pak na vedoucího delegace;

— pravidelné podávání zpráv z delegací EU na ústředí (zpráv o řízení vnější pomoci) včetně předkládání každoročního prohlášení o věrohodnosti vedoucím delegace,

— nabídka obsáhlého programu školení pro zaměstnance na ústředí i v delegaci,

— významná podpora a směrování ze strany ústředí/delegace (i prostřednictvím internetu),

— pravidelné návštěvy delegací, na něž bylo přeneseno řízení, za účelem ověřování, a to v rozmezí každých 3 až 6 let,

— metodika pro řízení projektového a programového cyklu včetně:

— podpůrných nástrojů kvality pro plánování intervence, způsobu jejího provedení, finančního mechanismu, systému řízení, hodnocení a výběru provádějících partnerů atd.,

— nástrojů pro řízení programů a projektů, pro sledování a pro podávání zpráv za účelem jejich účinného provádění včetně pravidelného externího sledování projektů na místě,

— významných složek hodnocení a auditu.

Finanční vykazování a účetnictví

GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid se bude nadále řídit nejvyššími standardy účetnictví a finančního vykazování tím, že bude používat účetní systém Komise založený na akruálním principu a specifické nástroje pro vnější pomoc, např. společný informační systém pro vnější vztahy (CRIS).

Co se týče souladu s příslušným legislativním a procesním rámcem, metody pro kontrolu souladu jsou popsány v oddíle 2.3 (Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí).

Úloha výborů a podvýborů

Očekává se, že při kontrolách provádění programů budou hrát stále aktivnější úlohu podvýbory.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Vzhledem k vysoce rizikovému prostředí, v němž GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid pracuje, musí jeho systémy počítat se značným výskytem potenciálních chyb (nesrovnalostí) týkajících se dodržování předpisů v operacích a musí zahrnovat velmi důsledné kontroly pro předcházení, zjišťování a opravu těchto chyb co nejdříve v platebním procesu. V praxi to znamená, že kontroly dodržování předpisů ze strany GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid se budou nejvíce opírat o významné kontroly ex ante prováděné jak externími auditory, tak zaměstnanci Komise v terénu před konečnými platbami v rámci projektu (s tím, že budou prováděny i určité audity a kontroly ex post), což značně přesáhne finanční záruky vyžadované finančním nařízením. Rámec GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid pro dodržování pravidel je tvořen mimo jiné těmito významnými složkami:

Preventivní opatření

Povinné základní školení týkající se problematiky podvodů pro zaměstnance a auditory zapojené do řízení pomoci;

udílení pokynů (i prostřednictvím internetu) včetně Praktického průvodce ke smlouvám, Společníka GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid a Souboru nástrojů pro finanční řízení (pro provádějící partnery);

hodnocení ex ante, které má zajistit, že budou u všech orgánů, jež nakládají s příslušnými prostředky ve společném, decentralizovaném a sdíleném řízení, zavedena odpovídající opatření pro předcházení a odhalování podvodů při řízení finančních prostředků EU;

předchozí prověřování mechanismů proti podvodům dostupných v partnerských zemích při posuzování řízení veřejných financí, které je jedním z kritérií pro způsobilost k získávání rozpočtové podpory (tj. aktivního závazku bojovat proti podvodům a korupci, odpovídajících orgánů pro inspekce, dostatečné soudní kapacity a účinných mechanismů pro reakce a sankce);

Komise v roce 2008 podepsala v Akkře mezinárodní iniciativu na podporu transparentnosti rozvojové pomoci (IATI), která je dohodou o standardech pro transparentnost pomoci, jež zajišťuje včasnější, podrobnější a pravidelné údaje o dokumentech a tocích pomoci;

před konáním fóra na vysoké úrovni o účinnosti pomoci v Pusanu v listopadu 2011 Komise dne 14. října 2011 začala realizovat první fázi standardu IATI pro transparentnost při zveřejňování informací o rozvojové pomoci. Komise bude navíc spolupracovat s členskými státy EU na společné internetové aplikaci TR-AID, jež bude údaje o pomoci EU poskytované prostřednictvím IATI a dalších zdrojů převádět na uživatelsky vstřícné informace.

Pátrací a nápravná opatření

Externí audity a ověřování (povinné audity i audity vycházející z analýzy rizika) včetně auditů Účetního dvora

Zpětné kontroly (vycházející z analýzy rizika) a zpětné získávání plateb

Pozastavení financování ze strany EU v případech, kdy dojde k závažnému podvodu (včetně rozsáhlé korupce), až do chvíle, kdy orgány podniknou odpovídající kroky, aby takový podvod napravily a předešly mu do budoucna.

GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid dále vypracuje strategii proti podvodům, jež bude v souladu s novou strategií boje proti podvodům přijatou Komisí dne 24. června 2011, aby mimo jiné zajistilo, že:

s touto novou strategií Komise budou plně v souladu jeho vnitřní kontroly zaměřené proti podvodům;

jeho přístup k řízení rizika podvodů je nastaven tak, aby určoval oblasti rizika vzniku podvodů a adekvátní reakce;

systémy používané pro vynakládání prostředků EU ve třetích zemích budou umožňovat získávání relevantních údajů za účelem jejich zapracování do řízení rizika podvodů (např. dvojího financování);

v případě potřeby budou zřízeny skupiny pro vytváření sítí a adekvátní informační nástroje zaměřené na analyzování případů podvodů spojených s odvětvím vnější pomoci.

2.4         Odhad nákladů a přínosů kontrol

V případě portfolia GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid jako celku se náklady na vnitřní kontrolu / řízení odhadují v závazcích rozpočtového plánování na období 2014–2020 v průměru na 658 milionů EUR ročně. Tento údaj zahrnuje řízení Evropského rozvojového fondu, který působí integrovaně v rámci řídicí struktury GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid. Tyto „neoperační“ náklady představují přibližně 6,4 % z odhadované roční průměrné částky 10,2 miliard EUR, která se plánovala na celkové (operační a správní) závazky GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid v rámci jeho výdajového portfolia financovaného ze souhrnného rozpočtu EU a Evropského rozvojového fondu pro rok 2012.

Tyto náklady na řízení zohledňují všechny zaměstnance GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid v ústředí a při delegacích, infrastrukturu, cestovní výdaje, školení, sledování, hodnocení a smlouvy o auditu (včetně auditů iniciovaných příjemci).

GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid plánuje, že poměr nákladů na řídící / operační aktivity časem sníží v rámci zlepšené a zjednodušené úpravy nových nástrojů v návaznosti na změny, které pravděpodobně nastanou na základě revidovaného finančního nařízení. Hlavním přínosem těchto nákladů na řízení bude naplňování politických cílů, účinné a účelné využívání zdrojů a uplatňování solidních nákladově efektivních preventivních opatření a dalších kontrol k zajištění zákonného a řádného využívání finančních prostředků.

Dále se bude pracovat na zlepšení povahy a rozsahu řídících aktivit a kontrol souladu. Náklady na tyto činnosti však budou nadále nezbytné k tomu, aby se účinně a účelně dosahovalo cílů nástrojů s minimálním rizikem nesouladu (míra zbytkových chyb nižší než 2 %). Z hodnocení nicméně vyplývá, že tyto náklady jsou výrazně nižší než potenciální ztráty spojené s odstraněním nebo omezením vnitřních kontrol v této vysoce rizikové oblasti.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo 19.08 [Popis… ENS – Evropský nástroj sousedství ] || RP/NRP ([25]) || zemí ESVO[26] || kandidátských zemí[27] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

4 || Nástroj ENS || NRP || NE || NE || NE || NE

5 || ENS – Správní výdaje || RP || NE || NE || ANO || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje – ŽÁDNÉ

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [Okruh…..] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

|| [XX.YY.YY.YY] || || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3.2         Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1      Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || 4 || Vnější vztahy

GŘ: <…….> || || || Rok N[28] 2014 || Rok N+1 2015 || Rok N+2 2016 || Rok N+3 2017 || Rok N+4 2018 || Rok N+5 2019 || Rok N+6 2020 || CELKEM ||

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || || ||

ENS – Evropský nástroj sousedství (19 08) || Závazky || (1) || 2 181,076 || 2 347,302 || 2 408,952 || 2 501,395 || 2 637,736 || 2 806,952 || 2 952,883 || 17 836,296 ||

Platby || (2) || 1 852,576 || 2 001,902 || 2 051,252 || 2 170,595 || 2 249,836 || 2 349,252 || 2 498,583 || 15 173,996 ||

Prostředky správní povahy financované  z rámce na zvláštní programy[29] || || || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové linie 19.01.04.02 || || (3) || 47,424 || 48,098 || 48,748 || 49,405 || 50,164 || 50,748 || 51,417 || 346,004 ||

CELKEM prostředky pro GŘ <….> || Závazky || =1+1a +3 || 2 228,500 || 2 395,400 || 2 457,700 || 2 550,800 || 2 687,900 || 2 857,700 || 3 004,300 || 18 182,300 ||

Platby || =2+2a +3 || 1 900,000 || 2 050,000 || 2 100,000 || 2 220,000 || 2 300,000 || 2 400,000 || 2 550,000 || 15 520,000 ||

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 2 181,076 || 2 347,302 || 2 408,952 || 2 501,395 || 2 637,736 || 2 806,952 || 2 952,883 || 17 836,296

Platby || (5) || 1 852,576 || 2 001,902 || 2 051,252 || 2 170,595 || 2 249,836 || 2 349,252 || 2 498,583 || 15 173,996

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 47,424 || 48,098 || 48,748 || 49,405 || 50,164 || 50,748 || 51,417 || 346,004

CELKEM prostředky z OKRUHU <4> víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 2 228,500 || 2 395,400 || 2 457,700 || 2 550,800 || 2 687,900 || 2 857,700 || 3 004,300 || 18 182,300

Platby || =5+ 6 || 1 900,000 || 2 050,000 || 2 100,000 || 2 220,000 || 2 300,000 || 2 400,000 || 2 550,000 || 15 520,000

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || ||  Rok N 2014 ||  Rok N+1 2015 ||  Rok N+2 2016 ||  Rok N+3 2017 ||  Rok N+4 2018 ||  Rok N+5 2019 ||  Rok N+6 2020 || CELKEM

GŘ: <…….> ||

Ÿ Lidské zdroje || 37,036 || 36,662 || 36,289 || 35,919 || 35,919 || 35,919 || 35,919 || 253,662

Ÿ Ostatní správní výdaje || 2,244 || 2,192 || 2,173 || 2,155 || 2,155 || 2,155 || 2,155 || 15,227

GŘ <….> CELKEM || Prostředky || 39,279 || 38,854 || 38,462 || 38,073 || 38,073 || 38,073 || 38,073 || 268,889

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 39,279 || 38,854 || 38,462 || 38,073 || 38,073 || 38,073 || 38,073 || 268,889

|| || || || || || || || ||

|| || || || || || || || ||

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || ||  Rok N 2014 ||  Rok N+1 2015 ||  Rok N+2 2016 ||  Rok N+3 2017 ||  Rok N+4 2018 ||  Rok N+5 2019 ||  Rok N+6 2020 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 2 267,779 || 2 434,254 || 2 496,162 || 2 588,873 || 2 725,973 || 2 895,773 || 3 042,373 || 18 451,189

Platby || 1 939,279 || 2 088,854 || 2 138,462 || 2 258,073 || 2 338,073 || 2 438,073 || 2 588,073 || 15 788,889

3.2.2      Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨         Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– ý         Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || ||  Rok N ||  Rok N+1 ||  Rok N+2 ||  Rok N+3 || vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[30] || Prům. nákl. výstupu || Náklady || Náklady || Náklady || Náklady || Náklady || Náklady || Náklady || Náklady celkem

Zeměpisné programy[31] || 2072,023 || 2229,937 || 2288,504 || 2376,325 || 2505,849 || 2666,605 || 2805,238 || 16944,481

Programy přeshraniční spolupráce[32] || 109,054 || 117,365 || 120,448 || 125,070 || 131,887 || 140,348 || 147,644 || 891,815

NÁKLADY CELKEM || 2181,076 || 2347,302 || 2408,952 || 2501,395 || 2637,736 || 2806,952 || 2952,883 || 17836,296

3.2.3      Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1 Shrnutí

– ¨         Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– X          Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

||  Rok N [33] 2014 ||  Rok N+1 2015 ||  Rok N+2 2016 ||  Rok N+3 2107 ||  Rok N+4 2018 ||  Rok N+5 2019 ||  Rok N+6 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 37,036 || 36,662 || 36,289 || 35,919 || 35,919 || 35,919 || 35,919 || 253,662

Ostatní správní výdaje || 2,244 || 2,192 || 2,173 || 2,155 || 2,155 || 2,155 || 2,155 || 15,227

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 39,279 || 38,854 || 38,462 || 38,073 || 38,073 || 38,073 || 38,073 || 268,889

|| || || || || || || ||

Mimo OKRUH 5[34] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 46,898 || 47,534 || 48,170 || 48,806 || 49,441 || 50,077 || 50,713 || 341,639

Ostatní výdaje správní povahy || 0,525 || 0,564 || 0,578 || 0,600 || 0,723 || 0,671 || 0,705 || 4,366

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 47,424 || 48,098 || 48,748 || 49,405 || 50,164 || 50,748 || 51,417 || 346,004

CELKEM || 86,703 || 86,952 || 87,211 || 87,479 || 88,238 || 88,821 || 89,491 || 614,894

3.2.3.2   Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨         Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– X          Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 2018 || Rok N+5 2019 || Rok N+6 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

|| XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 137,8 || 136,4 || 135,1 || 133,7 || 133,7 || 133,7 || 133,7

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || 78,4 || 77,6 || 76,8 || 76,0 || 76,0 || 76,0 || 76,0

|| XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: PPÚ)[35] ||

|| XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 9,3 || 9,2 || 9,1 || 9,0 || 9,0 || 9,0 || 9,0

|| XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 04 yy [36] || – v ústředí[37] || 93,3 || 91,4 || 89,6 || 87,9 || 86,2 || 84,5 || 82,8

|| – při delegacích || 468,1 || 475,3 || 482,4 || 489,6 || 496,7 || 503,9 || 511,0

|| XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

|| CELKEM || 786,9 || 790,0 || 793,1 || 796,2 || 801,6 || 807,1 || 812,6

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4      Soulad s víceletým finančním rámcem na období 2014–2020

– X          Návrh/podnět je v souladu s víceletým finančním rámcem na období 2014–2020.

– ¨         Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

– ¨         Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[38].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

3.2.5      Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– X Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Spolufinancování je v iniciativě povoleno, ale nejsou stanovena žádná konkrétní čísla.

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || není uvedeno || || || || || || || není uvedeno

Spolufinancované prostředky CELKEM || není uvedeno || || || || || || || není uvedeno

3.3         Odhadovaný dopad na příjmy

– ý      Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy. – POZNÁMKA: V důsledku zpětných finančních toků z operací s rizikovým kapitálem uskutečněných ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi mohou vzniknout rozpočtové příjmy v zanedbatelné výši (v porovnání s celkovým objemem nástroje).

–        ¨         Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–           ¨         dopad na vlastní zdroje

–           ¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[39]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek … || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               O zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci předložila Komise sdělení: „Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi“, KOM(2011) 539 ze dne 7. září 2011.

[2]               Spolupráci v oblasti dopravy se věnuje sdělení Komise „EU a sousední regiony: nový přístup ke spolupráci v oblasti dopravy“, KOM(2011) 415 ze dne 7. července 2011.

[3]               Malé a střední podniky.

[4]               Informační a komunikační technologie.

[5]               Včetně prosazování agendy důstojné práce.

[6]               Včetně vytváření společného prostoru pro znalosti a inovace.

[7]               Evropská unie by měla ve svém sousedství propagovat a podporovat opatření v oblasti změny klimatu, jež by podněcovala odolný a uhlíkově účinný rozvoj.

[8]               Například v oblasti míru a bezpečnosti, snižování chudoby, humanitární pomoci, investic do stability a růstu v zemích sousedství a zemích zapojených do procesu rozšiřování, v oblasti řešení globálních problémů, šíření mezinárodních a unijních norem a hodnot či podpory růstu a konkurenceschopnosti v zahraničí.

[9]               Oficiální rozvojová pomoc.

[10]             Smlouva o fungování Evropské unie.

[11]             Úř. věst. L …

[12]             Úř. věst. C , , s. .

[13]             Úř. věst. C , , s. .

[14]             Úř. věst. L 310, 9. listopadu 2006, s. 1.

[15]             Úř. věst. L

[16]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[17]             Úř. věst. L

[18]             Úř. věst. L

[19]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[20]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[21]             KOM(2011) 200, 8.3.2011.

[22]             Podceňovat nelze zapojování služeb a infrastruktur IKT a dopad internetu na růst, svobodu a vyznávání demokratických hodnot.

[23]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[24]             Uvedeným v článku 185 finančního nařízení.

[25]             RP = rozlišené prostředky, NRP = nerozlišené prostředky.

[26]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[27]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[28]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[29]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[30]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[31]             Rozdělení je orientační. Programování a přidělování prostředků podle tohoto nařízení se bude řídit zásadou „více za více“.

[32]             Na podporu programů přeshraniční spolupráce se poskytnou prostředky v podobné výši podle nařízení o EFRR.

[33]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[34]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[35]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[36]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[37]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[38]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[39]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.