Příloha

Pokud jde o možnost a) uvedenou ve 12. odstavci Vaší zprávy, kde se navrhuje přepracování novely Smlouvy, je nutné poukázat na to, že tento návrh novely byl vypracován velmi pečlivě, aby byl přijatelný pro všechny členské státy, které jej musejí ratifikovat. V podstatě neexistuje možnost znění textu jako takového dále upravovat, navrhované změny totiž vylučují možnost uplatnění zjednodušeného postupu pro schvalování změn Smlouvy, nebo by se proti nim z tohoto důvodu postupovalo přinejmenším soudní cestou. Hlavním důvodem, proč se Smlouva vůbec upravuje, je zaručení právní jistoty, a proto cokoli, co by ji podkopávalo, se jeví jako problematické.

Pokud jde o budoucí úpravy Smlouvy, není možné poskytnout žádný konkrétní formální závazek. Dohodlo se však, že v roce 2016 provede Evropská komise hodnocení celkové účinnosti tohoto rámce. Toto ustanovení zaručuje, že jakékoli hodnocení v budoucnosti – a případné návrhy na změnu Smlouvy – budou vycházet z Komise.

Pokud jde o možnost b) uvedenou ve zprávě, jsou obavy ohledně toho, že by se Evropský mechanizmus stability mohl stát zárodkem budoucího mezivládního sekretariátu, který by spravoval hospodářství v eurozóně, neopodstatněné. Tento mechanizmus byl vytvořen pro konkrétně definovaný účel. V centru zájmu jeho personálu, který se nebude podílet na řešení širších otázek správy ekonomických záležitostí, budou pouze finanční a rozpočtové aspekty tohoto mechanizmu. Úlohou Evropského mechanizmu stability je poskytovat finanční prostředky a pomoc, hodnocení potřeby finanční podpory a definování podmínek, za nichž může být poskytnuta, však bude provádět Komise.

Obavy, že by byla Komise vyloučena z činnosti tohoto mechanizmu, lze také rozptýlit. Zkušenosti s dočasnými mechanizmy ukazují, že zapojení Komise je nejen možné, ale naprosto zásadní. Podle dočasného mechanizmu byla opatření upravující podmínky, za nichž může být poskytnuta finanční pomoc přijímajícím státům, přijata na základě unijního postupu, tj. rozhodnutí přijala Rada na doporučení Komise na základě článku 136 SFEU spolu s čl. 126 odst. 9 SFEU (viz čl. 126 odst. 13, v němž je stanoven postup platný pro přijímání rozhodnutí podle čl. 126 odst. 9). Jedná se o postup, který se použil při schvalování podmínek, za nichž získalo finanční pomoc Řecko (viz rozhodnutí Rady 2010/320/EU ze dne 10. května 2010 (Úř. věst. L 145, 11.6.2010, s. 6)) a které byly schváleny na doporučení Komise ze dne 4. května 2010 (SEK(2010)0560 v konečném znění).

Pokud jde o trvalý mechanizmus, je zapojení Komise uvedeno několikrát explicitně už v závěrech Evropské rady ve dnech 16. a 17. prosince v příloze II, která nastiňuje „hlavní rysy budoucího mechanizmu“. Od té doby bylo v rámci přípravných prací vedoucích k vytvoření Evropského mechanizmu stability jasně stanoveno, že:

—	požádá-li členský stát o finanční pomoc, provede hodnocení existence rizika pro finanční stabilitu eurozóny jako celku v součinnosti s ECB Komise, která vypracuje důkladnou analýzu udržitelnosti veřejného dluhu dotyčného členského státu (společně s MMF a v součinnosti s ECB);

—	v případě žádosti o podporu na základě mechanizmu stability vyhodnotí Komise (společně s MMF a v součinnosti s ECB) skutečné potřeby financování přijímajícího členského státu a povahu požadovaného zapojení soukromého sektoru;

—	Rada guvernérů pověří Komisi, aby (společně s MMF a v součinnosti s ECB) vyjednala s dotyčným členským státem makroekonomický ozdravný program;

—	Komise předloží Radě návrh rozhodnutí, kterým se makroekonomický ozdravný program potvrdí; poté, co Rada program schválí, Komise podepíše jménem členských států eurozóny memorandum o dohodě;

—	Komise bude (společně s MMF a v součinnosti s ECB) odpovědná za sledování toho, jak jsou dodržovány podmínky v rámci této politiky požadované v makroekonomickém ozdravném programu;

—	po projednání v Radě guvernérů může Rada rozhodnout o zavedení dohledu nad realizací ozdravného programu právě na návrh Komise;

—

podmíněnost politiky stanovená v rámci přísnějšího dohledu nebo makroekonomický ozdravný program by měly být uvedeny do souladu s rámcem dohledu Evropské unie a musejí zaručit soulad s postupy EU; za tímto účelem hodlá Komise navrhnout nařízení, v němž budou jasně stanoveny nezbytné procesní kroky podle článku 136 Smlouvy s cílem zakotvit podmíněnost politik do rozhodnutí Rady a zajistit soulad s rámcem EU pro mnohostranný dohled;

—	o vytvoření a operacích Evropského mechanizmu stability bude Rada a Komise pravidelně informovat Evropský parlament;

—	v případě vzniku určitých sporů nese odpovědnost za jejich řešení v souladu s článkem 273 SFEU Soudní dvůr Evropské unie.

Příloha k dopisu předsedy Euroskupiny a komisaře odpovědného za měnovou politiku adresovaný zpravodajům

21. března 2011

Soubor podmínek pro ESM

Evropská rada se dohodla na tom, že je třeba, aby členské státy eurozóny vytvořily stálý mechanizmus stability: Evropský mechanizmus stability (ESM). ESM bude aktivován na základě vzájemné dohody (2), pokud to bude nezbytné k zajištění finanční stability eurozóny jako celku. Po červnu 2013 převezme ESM při poskytování vnější finanční pomoci členským státům eurozóny úlohu evropského nástroje finanční stability (EFSF) a evropského mechanizmu finanční stabilizace (EFSM).

Přístup k finanční pomoci z ESM bude poskytován na základě přísné podmíněnosti politik v rámci makroekonomického ozdravného programu a na základě důkladné analýzy udržitelnosti veřejného dluhu, již provede Komise společně s MMF a v součinnosti s ECB. Od přijímajícího členského státu se bude vyžadovat, aby v závislosti na konkrétní situaci a způsobem plně slučitelným s praxí MMF zajistil náležitou formu zapojení soukromého sektoru.

Skutečná úvěrová kapacita ESM bude činit 500 miliard EUR (3). Přiměřenost úvěrové kapacity bude pravidelně, nejméně jednou za pět let přezkoumávána. ESM bude usilovat o doplnění své úvěrové kapacity tím, že se do operací finanční pomoci zapojí MMF; členské státy mimo eurozónu se rovněž mohou účastnit na ad hoc základě.

Zbývající část tohoto souboru podmínek uvádí klíčové strukturální rysy ESM:

Institucionální forma

ESM bude vytvořen smlouvou mezi členskými státy eurozóny jako mezivládní organizace podle mezinárodního práva veřejného se sídlem v Lucemburku. Statut ESM bude součástí přílohy zřizující smlouvy.

Funkce a strategie financování

Úkolem ESM bude mobilizovat zdroje financování a za předpokladu přísné podmíněnosti poskytovat finanční pomoc členským státům eurozóny, které mají závažné problémy s financováním nebo kterým tyto problémy hrozí, tak aby byla zajištěna finanční stabilita eurozóny jako celku.

Členské státy eurozóny budou ESM odevzdávat finanční sankce uložené v rámci postupů vyplývajících z Paktu o stabilitě a růstu a z postupu při nadměrné makroekonomické nerovnováze (4). Tyto sankce budou součástí splaceného kapitálu.

ESM bude uplatňovat vhodnou strategii financování, aby zajistil přístup k širokému spektru finančních zdrojů a mohl členským státům poskytovat balíčky finanční pomoci bez ohledu na situaci na trhu. Veškerá související rizika budou omezena přiměřeným řízením aktiv a závazků.

Řízení

ESM bude mít Radu guvernérů složenou z ministrů financí členských států eurozóny, kteří budou mít hlasovací právo, a z evropského komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti a prezidenta ECB, kteří budou mít status pozorovatele. Rada guvernérů zvolí ze svých členů s hlasovacím právem předsedu.

Rada guvernérů bude nejvyšším rozhodovacím orgánem ESM a bude na základě vzájemné dohody přijímat tato podstatná rozhodnutí:

—	o poskytnutí finanční pomoci;

—	o podmínkách finanční pomoci;

—	o úvěrové kapacitě ESM;

—	o změnách v paletě nástrojů.

Není-li stanoveno jinak, přijímají se veškerá ostatní rozhodnutí Rady guvernérů kvalifikovanou většinou.

ESM bude mít správní radu, která bude vykonávat konkrétní úkoly, jimiž ji pověří Rada guvernérů. Každý členský stát eurozóny jmenuje jednoho řádného člena a jednoho náhradníka. Jak Komise, tak ECB navíc do správní rady nominuje pozorovatele a jeho náhradníka. Není-li stanoveno jinak, přijímají se veškerá rozhodnutí správní rady kvalifikovanou většinou.

Váha hlasů v Radě guvernérů a správní radě bude úměrná podílu jednotlivých členských států na upsaném kapitálu ESM. Kvalifikovaná většina je stanovena na 80 % hlasů.

Rada guvernérů jmenuje generálního ředitele, který bude odpovídat za každodenní řízení ESM. Generální ředitel bude předsedat správní radě.

Kapitálová struktura

ESM bude usilovat o získání a udržení nejvyššího ratingu od hlavních ratingových agentur.

Celková výše upsaného kapitálu ESM bude činit 700 miliard EUR. Z této částky bude 80 miliard EUR tvořit splacený kapitál, který uhradí členské státy eurozóny, z čehož 40 miliard EUR bude k dispozici od července 2013 a zbývající část bude splácena postupně v průběhu následujících tří let. Vedle toho bude ESM rovněž disponovat přislíbeným kapitálem splatným na požádání a zárukami ze strany členských států eurozóny v celkové výši 620 miliard EUR.

Klíč pro stanovení podílu každého členského státu na celkovém upsaném kapitálu ESM bude založen na klíči pro splacený kapitál ECB, jak je uvedeno v příloze. Ratifikací smlouvy o vytvoření ESM se členské státy právně zavazují uhradit svůj podíl na celkovém upsaném kapitálu.

O úpravě celkové výše upsaného kapitálu a o výzvách k úhradě kapitálu rozhoduje Rada guvernérů na základě vzájemné dohody, s výjimkou následujících zvláštních případů. Zaprvé, sníží-li se v důsledku absorpce ztrát objem splaceného kapitálu, může o obnovení jeho původní výše prostřednictvím výzvy k úhradě kapitálu rozhodnout správní rada prostou většinou (5). Zadruhé bude zaveden pohotovostní garanční mechanizmus, který umožní podílníky ESM automaticky vyzvat k úhradě kapitálu, bude-li to zapotřebí k tomu, aby nevznikl nedostatek prostředků na platby jeho věřitelům. V každém případě však jednotliví podílníci ručí pouze do výše svého podílu na upsaném kapitálu.

Jakýkoliv podíl na upsaném kapitálu ze strany členského státu (6), který se k ESM připojí po červenci 2013, bude stanoven na základě stejných podmínek, jaké se uplatňovaly u původních podílů. O praktických důsledcích pro celkovou výši upsaného kapitálu a jeho rozdělení mezi členské státy rozhodne Rada guvernérů na základě vzájemné dohody.

Dokud nebude ESM aktivován a pokud jeho skutečná úvěrová kapacita neklesne pod 500 miliard EUR, budou výnosy z investování splaceného kapitálu ESM po odečtení operačních nákladů vráceny členským státům. Po první aktivaci ESM si výnosy z investování kapitálu ESM a z činnosti spojené s poskytováním finanční pomoci ponechá ESM. Překročí-li však objem splaceného kapitálu úroveň potřebnou k udržení úvěrové kapacity ESM, může správní rada prostou většinou rozhodnout o rozdělení dividendy členským státům eurozóny na základě podílového klíče.

Nástroje

ESM bude poskytovat finanční pomoc podléhající přísné podmíněnosti v rámci makroekonomického ozdravného programu, jež bude přiměřená závažnosti nerovnováhy v daném členském státě. Tato pomoc bude mít formu půjček.

V rámci makroekonomického ozdravného programu s přísnou podmíněností a se souhlasem Rady guvernérů na základě vzájemné dohody však ESM také může výjimečně intervenovat na primárních trzích s dluhopisy.

Stabilizační podpora ESM (ESS)

Členským státům eurozóny, které mají závažné problémy s financováním, může ESM poskytnout krátkodobou či střednědobou stabilizační podporu. Předpokladem pro přístup ke stabilizační podpoře ESM bude makroekonomický ozdravný program s náležitou podmíněností politik, která bude přiměřená závažnosti příslušných nerovnováh v přijímajícím členském státě. Doba trvání programu a splatnost půjček bude záviset na povaze nerovnováh a vyhlídkách přijímajícího členského státu na obnovení přístupu na finanční trhy během doby, po kterou budou zdroje ESM k dispozici.

Nástroj pro podporu na primárním trhu

S cílem maximalizovat nákladovou efektivnost podpory může ESM nakupovat dluhopisy členského státu, který má závažné problémy s financováním, na primárním trhu. Podmínky a způsob nákupu dluhopisů budou stanoveny v rozhodnutí o podmínkách finanční pomoci.

Rada guvernérů může nástroje, které má ESM k dispozici, přezkoumat a může rozhodnout, že v jejich paletě učiní změny.

Zapojení MMF

Při poskytování finanční pomoci bude ESM velice úzce spolupracovat s MMF (7). Ve všech případech se bude usilovat o aktivní účast MMF, a to jak na úrovni technické, tak na úrovni finanční. Komise a MMF provedou v součinnosti s ECB společnou analýzu udržitelnosti dluhu. Komise a MMF také společně a v součinnosti s ECB vyjednají podmínky politik, s nimiž bude pomoc ze strany ESM/MMF svázána.

Aktivace finanční pomoci, monitorování programu a navazující činnost

Finanční pomoc ze strany ESM bude vždy aktivována na základě žádosti členského státu adresované ostatním členským státům eurozóny. O podání žádosti o aktivaci podpory bude Euroskupina informovat Radu. Po přijetí žádosti požádá Rada guvernérů Komisi, aby v součinnosti s ECB vyhodnotila existenci rizika pro finanční stabilitu eurozóny jako celku a společně s MMF a v součinnosti s ECB vypracovala důkladnou analýzu udržitelnosti veřejného dluhu dotyčného členského státu. Další kroky budou při aktivaci finanční pomoci z ESM probíhat takto:

—	V případě žádosti o stabilizační podporu ESM Komise společně s MMF a v součinnosti s ECB vyhodnotí skutečné potřeby financování přijímajícího členského státu a povahu požadovaného zapojení soukromého sektoru, což by mělo být v souladu s praxí MMF.

—	Na základě tohoto hodnocení pověří Rada guvernérů Komisi, aby společně s MMF a v součinnosti s ECB vyjednala s dotyčným členským státem makroekonomický ozdravný program, jenž bude podrobně popsán v memorandu o dohodě.

—

Komise předloží Radě návrh rozhodnutí, kterým se makroekonomický ozdravný program schválí. Rada guvernérů rozhodne o poskytnutí finanční pomoci a o podmínkách, za jakých bude poskytnuta. Po přijetí programu Radou Komise podepíše memorandum o dohodě jménem členských států eurozóny a s výhradou předchozí vzájemné dohody Rady guvernérů. Správní rada poté schválí dohodu o finanční pomoci, která bude obsahovat technické aspekty finanční pomoci, jež má být poskytnuta.

—

Komise bude společně s MMF a v součinnosti s ECB odpovědná za monitorování toho, jak je dodržována podmíněnost politik požadovaná v makroekonomickém ozdravném programu. Podá o tom zprávu Radě a správní radě. Na základě této zprávy rozhodne správní rada po vzájemné dohodě o výplatě nových tranší půjčky.

—	Po projednání v Radě guvernérů může Rada na návrh Komise rozhodnout o zavedení dohledu po realizaci ozdravného programu, jenž může trvat do té doby, než bude splacena určitá částka finanční pomoci.

Soulad s rámcem EU pro mnohostranný dohled

V případě, že budou chtít členské státy eurozóny pověřit Komisi, aby společně s MMF a v součinnosti s ECB provedla analýzu udržitelnosti dluhu členského státu žádajícího o finanční podporu, přípravu ozdravného programu doprovázejícího finanční pomoc i monitorování jeho realizace, budou členské státy EU požádány o schválení tohoto kroku.

Zatímco o existenci a způsobu poskytnutí finanční pomoci může na mezivládní úrovni rozhodnout samostatně Rada guvernérů, podmíněnost politik stanovená v rámci zpřísněného dohledu nebo makroekonomického ozdravného programu by měla být v souladu s rámcem EU pro dohled a musí zaručit dodržování postupů EU. Za tímto účelem hodlá Komise navrhnout nařízení, v němž budou jasně stanoveny nezbytné procesní kroky podle článku 136 Smlouvy s cílem zakotvit podmíněnost politik do rozhodnutí Rady a zajistit soulad s rámcem EU pro mnohostranný dohled. O vytvoření a operacích Evropského mechanizmu stability bude Rada a Komise pravidelně informovat Evropský parlament.

Stanovení cen

Rada guvernérů rozhodne o struktuře cen finanční pomoci pro přijímající členský stát.

ESM bude moci poskytovat půjčky s pevnou nebo pohyblivou úrokovou sazbou. Cena pomoci z ESM bude v souladu se zásadami MMF pro stanovování cen pomoci, musí zůstat vyšší než náklady na financování ESM a bude zahrnovat přiměřenou rizikovou přirážku.

Cena půjček z ESM bude mít tuto strukturu:

1)	náklady na financování ESM

2)	přirážka ve výši 200 bazických bodů vztahující se na celou půjčku

3)	další přirážka ve výši 100 bazických bodů vztahující se na tu část půjčky, která po 3 letech zůstane nesplacena.

V případě půjček s pevnou úrokovou sazbou a se splatností delší než 3 roky se bude marže rovnat váženému průměru přirážky ve výši 200 bazických bodů za první 3 roky a 200 bazických bodů plus 100 bazických bodů za následující roky.

Struktura cen bude definována v cenové politice ESM, která bude pravidelně přezkoumávána.

Zapojení soukromého sektoru

1.   Způsoby zapojení soukromého sektoru

Ve všech případech, kdy přijímající stát obdrží finanční pomoc, bude očekávána odpovídající přiměřená forma zapojení soukromého sektoru. Povaha a rozsah tohoto zapojení budou stanoveny v každém případě zvlášť a budou záviset na výsledku analýzy udržitelnosti dluhu v souladu s praxí MMF (8) a na potenciálních důsledcích pro finanční stabilitu eurozóny.

a)

Pokud z analýzy udržitelnosti dluhu vyplyne, že makroekonomický ozdravný program může reálně zajistit návrat k udržitelnému vývoji veřejného dluhu, přijímající členský stát učiní vhodné kroky s cílem povzbudit hlavní soukromé investory k zachování své angažovanosti (např. přístup takzvané „vídeňské iniciativy“). Komise, MMF, ECB a Evropský orgán pro bankovnictví budou úzce zapojeny do sledování těchto kroků.

b)

Pokud z analýzy udržitelnosti dluhu vyplyne, že makroekonomický program nemůže reálně zajistit návrat k udržitelnému vývoji veřejného dluhu, bude od přijímajícího členského státu vyžadováno, aby v dobré víře zahájil aktivní jednání se svými věřiteli s cílem zajistit jejich přímou účast na obnovení udržitelnosti dluhu. Poskytnutí finanční pomoci bude podmíněno tím, aby členský stát měl důvěryhodný plán a prokázal dostatečné odhodlání k zajištění odpovídajícího přiměřeného zapojení soukromého sektoru. V rámci ozdravného programu bude sledován pokrok při realizaci uvedeného plánu a tento pokrok bude rovněž zohledněn při rozhodování o vyplácení půjčky.

Při jednání s věřiteli bude přijímající členský stát dodržovat tyto zásady:

—	úměrnost: členský stát bude usilovat o řešení, jež by byla přiměřená jeho problému s udržitelností dluhu;

—	transparentnost: dotyčný členský stát povede otevřený dialog s věřiteli a bude jim včas předávat relevantní informace;

—

spravedlnost: členský stát povede s věřiteli konzultace o návrhu jakékoli změny splátkového kalendáře nebo jakékoli restrukturalizace veřejného dluhu s cílem dosáhnout řešení na základě jednání; o opatřeních na snížení čisté současné hodnoty dluhu bude uvažováno pouze v případě, kdy ostatní možnosti pravděpodobně nepovedou k očekávaným výsledkům;

—

přeshraniční koordinace: při koncipování opatření pro zapojení soukromého sektoru bude řádně přihlédnuto k riziku rozšíření problémů a k potenciálním dopadům na ostatní členské státy a třetí země; přijatá opatření bude doprovázet řádná komunikace ze strany dotyčného členského státu zaměřená na zachování finanční stability eurozóny jako celku.

2.   Doložky o společném postupu věřitelů

Od července roku 2013 budou do všech emisí státních dluhopisů členských států eurozóny se splatností delší než jeden rok začleněny doložky o společném postupu věřitelů (CAC). Cílem těchto doložek bude usnadnit dohodu mezi státem a jeho věřiteli ze soukromého sektoru v souvislosti se zapojením soukromého sektoru. Začlenění těchto doložek do dluhopisu nebude znamenat vyšší pravděpodobnost selhání nebo restrukturalizace dluhu, jehož se daný dluhopis týká. Status věřitele státního dluhopisu tak začleněním doložky nebude nijak dotčen.

Hlavní znaky doložek budou v souladu se znaky běžně užívanými na trzích USA a Spojeného království od doby, kdy byla zveřejněna zpráva G-10 o doložkách o společném postupu věřitelů. Tyto doložky budou zavedeny způsobem, který zachová rovné podmínky mezi členskými státy eurozóny. To znamená používání shodných standardizovaných doložek v případě všech členských států eurozóny, jež budou harmonizovány v rámci podmínek cenných papírů emitovaných členskými státy. Jejich základ bude v souladu s doložkami, jež jsou běžně používány podle práva státu New York a anglického práva.

Uvedené doložky budou obsahovat agregační doložku, která stanovené významné většině držitelů dluhopisů napříč různými emisemi, na něž se taková doložka vztahuje a jež podléhají právu stejné jurisdikce, umožní zahrnout doložku o většinovém postupu v případech, kdy by v rámci jedné emise dluhopisů nebylo dosaženo většiny věřitelů potřebné k restrukturalizaci dluhu. Bude zaveden vhodný systém zastupování. O nejdůležitějších, tzv. vyhrazených otázkách (např. klíčových platebních podmínkách, přeměně nebo výměně dluhopisů) se bude rozhodovat větší většinou než o nevyhrazených otázkách. Budou platit vhodné požadavky na usnášeníschopnost. Změny dohodnuté příslušnými většinami jsou závazné pro všechny držitele dluhopisů.

K zajištění řádného hlasovacího procesu se použije vhodná doložka o odebrání hlasovacího práva. Budou zváženy vhodné doložky, aby se předešlo žalobám, které by narušovaly celý proces.

Doložky o společném postupu věřitelů budou zavedeny standardizovaným způsobem, který zajistí, že jejich právní dopad bude ve všech jurisdikcích eurozóny shodný, a zachová tak rovné podmínky ve všech členských státech eurozóny. Členské státy eurozóny přijmou nezbytná opatření, aby zajistily účinnost těchto doložek.

Členské státy eurozóny budou moci pokračovat ve vydávání dalších tranší již zahájených emisí dluhopisů bez doložek o společném postupu věřitelů za předem stanovených podmínek i po červnu 2013, aby byla zachována potřebná likvidita stávajících emisí dluhopisů a aby měly členské státy eurozóny dostatečný čas k řádnému vydání nových emisí dluhopisů s veškerou standardní dobou splatnosti. O podrobných právních ujednáních pro začlenění uvedených doložek do státních dluhopisů zemí eurozóny bude rozhodnuto na základě výsledků činnosti podvýboru pro trhy EU se státními dluhopisy zřízeného Hospodářským a finančním výborem, jež má být v návaznosti na příslušné konzultace s účastníky trhu a dalšími zainteresovanými stranami dokončena do konce roku 2011.

3.   Status přednostního věřitele ESM

ESM bude stejně jako MMF poskytovat finanční pomoc členským státům v případě omezení jejich obvyklého přístupu k tržnímu financování. Hlavy států a předsedové vlád s ohledem na tuto skutečnost konstatovali, že ESM bude mít podobně jako MMF status přednostního věřitele, přičemž souhlasili s tím, že status přednostního věřitele MMF bude mít přednost před statusem ESM.

Tento systém nabude účinku dne 1. července 2013, aniž jsou dotčeny podmínky kterékoli jiné dohody v rámci EFSF a nástroje pomoci Řecku.

Opatření pro přechod od EFSF k ESM

Jak bylo původně stanoveno, EFSF bude dále fungovat i po červnu 2013 za účelem správy nesplacených dluhopisů. V činnosti bude pokračovat, dokud nebude v plné výši splacena finanční pomoc poskytnutá z EFSF členským státům a dokud nebudou splaceny závazky EFSF v rámci emitovaných finančních nástrojů a veškeré závazky k úhradě vůči ručitelům. Nevyplacené a nekryté části stávajících úvěrových nástrojů by měly být převedeny do ESM (např. úhrada a financování splátek, jež se stanou splatnými až po vstupu ESM v platnost). Konsolidovaný objem půjček v rámci EFSF a ESM nepřesáhne 500 miliard EUR.

V zájmu zajištění hladkého přechodu od EFSF k ESM bude výkonný ředitel EFSF pověřen praktickými přípravami na vytvoření ESM. O dosaženém pokroku bude pravidelně podávat zprávu Pracovní skupině pro Euroskupinu.

Účast členských států mimo eurozónu

Členské státy, jež nejsou členy eurozóny, se mohou operací finanční pomoci členským státům eurozóny účastnit paralelně s ESM na ad hoc základě. Pokud se členské státy mimo eurozónu těchto operací účastní, budou zastoupeny na příslušných zasedáních rad ESM, na nichž se bude rozhodovat o poskytování a monitorování pomoci. Budou mít včas přístup ke všem relevantním informacím a budou náležitě konzultovány. Členské státy eurozóny podpoří rovnocenný věřitelský status ESM a jiných členských států, které poskytnou dvoustranné půjčky paralelně s ESM.

Urovnávání sporů

Vznikne-li mezi členským státem eurozóny a ESM spor v souvislosti s výkladem a uplatňováním smlouvy o zřízení ESM, rozhodne tento spor Rada guvernérů. Pokud dotyčný členský stát toto rozhodnutí napadne, postoupí se daný spor v souladu s článkem 273 SFEU Soudnímu dvoru Evropské unie.

Pokud jde o vztah mezi ESM a třetími osobami, použitelné rozhodné právo a soudní příslušnost budou upraveny v právních a smluvních dokumentech, které budou následně vytvořeny mezi ESM a dotyčnými třetími osobami.