52010DC0308

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 14.6.2010

KOM(2010)308 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Akční plán pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS)

SEK(2010)716 SEK(2010)717

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Akční plán pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS)

ÚVOD: NA CESTě K VěTšÍMU MNOžSTVÍ APLIKACÍ SYSTÉMů EGNOS A GALILEO V EVROPě

Máme EGNOS, tak ho používejme!

EGNOS[1], evropský rozšiřující družicový systém, který otevírá cestu systému GALILEO, je v provozu od 1. října 2009. Šest měsíců před tím převzala Komise jménem EU vlastnictví tohoto systému od Evropské kosmické agentury (ESA). Systém EGNOS se svými třemi geostacionárními družicemi a 40 pozemními stanicemi rozmístěnými po Evropě a v severní Africe doplňuje globální systém pro určování polohy (Global Positioning System – GPS), který Spojené státy v roce 2000 zpřístupnily k civilnímu použití, avšak bez záruky provozu.

Konzultace v rámci evropské zelené knihy o aplikacích GNSS z roku 2006 potvrdily širokou škálu možných oblastí využití GNSS v Evropě na základě schopností GNSS poskytovat informace o poloze, rychlosti a čase.

Díky EGNOS jsou po celé Evropě zdarma dostupné zlepšené družicové navigační signály, které jsou desetkrát přesnější než GPS. Tato větší přesnost je přínosná pro všechny oblasti uplatnění, kde jsou využívány informace o poloze a rychlosti: všechny druhy dopravy díky řízení infrastruktury a poskytování geolokalizovaných informací, logistika, přesné zemědělství, civilní ochrana a řízení mimořádných situací, kartografie a pozemkové katastry, rybolov, energetika, správa přírodních zdrojů, důlní průmysl, vědy o Zemi, meteorologie, modelování změn klimatu, ochrana životního prostředí, soudnictví a vymáhání práva, ochrana hranic atd.

Civilním uživatelům může EGNOS nabídnout ještě jednu výhodu, a to integritu. Jedná se o možnou míru důvěry uživatele, pokud jde o správnost informací, jež systém poskytuje, neboť uživatel je automaticky upozorněn, pokud chyba způsobená systémem překročí určitou mez spolehlivosti. Integrita hraje důležitou roli u aplikací souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví v oblasti dopravy (všechny druhy dopravy, správa letišť, automatická vozidla), s citlivými obchodními záležitostmi (vysoce přesné určování polohy ropných plošin, logistika, přeprava nebezpečných věcí) nebo s problematikou stanovení odpovědnosti vyžadující právní postih (rekonstrukce dopravních nehod, výběr poplatků za používání silničních komunikací, synchronizace elektrické a telekomunikační sítě).

Evropa si musí zajistit podíl na celosvětovém navazujícím trhu s technologiemi GNSS

EGNOS dnes (a později GALILEO) posiluje spolu se signálem GPS infrastrukturu, díky níž vzniká celosvětový trh s výrobky a službami využívajícími GNSS, tzv. návaznými aplikacemi GNSS. V roce 2008 měl tento trh hodnotu 124 miliard EUR.

Základem tohoto trhu je především využívání základních signálů s údaji o poloze a čase, ale očekává se, že dojde k jeho dalšímu rozvoji díky plánovanému zavedení ověřování pravosti a šifrování signálů. Odborníci předpovídají, že 75 % tohoto trhu z hlediska objemu (52 % z hlediska tržeb) budou představovat výrobky a služby související s mobilními telekomunikacemi a osobními koncovými zařízeními, dalších 20 % (44 % z hlediska tržeb) inteligentní silniční dopravní systémy a zbývajících 5 % (4 % z hlediska tržeb) ostatní oblasti využití.

Ačkoli Evropa investovala do své infrastruktury GNSS mnoho prostředků a disponuje systémem EGNOS, má evropský průmysl na celosvětovém trhu s aplikacemi GNSS jen malý podíl ve srovnání s tím, jakých výsledků je schopen dosáhnout v jiných odvětvích vyspělých technologií (kde zaujímá minimálně třetinový podíl). To představuje problém z těchto důvodů:

- Využití GNSS na základě systému EGNOS a následně GALILEO by rozhodující měrou přispělo k rozvoji společnosti založené na znalostech a k vytvoření vysoce hodnotných pracovních míst v EU. Pokud si tedy Evropa neukrojí odpovídající díl z koláče hospodářského přínosu, jenž mají aplikace GNSS mít, propásne obrovskou příležitost. Stejně tak, jestliže se systémy GALILEO a EGNOS nestanou základní normou GNSS v Evropě, mohlo by mnoho oblastí možného využití zůstat svázáno s technologiemi, jež těmto oblastem znemožní těžit z přidané hodnoty nových vyspělejších služeb.

- Omezená míra používání aplikací využívajících systémy EGNOS a GALILEO vede k vážné závislosti, neboť technologie GNSS mají mnohostranné využití, přičemž poskytují navigační informace a informace o poloze a čase významné pro celou řadu každodenních činností a pro bezpečnost a sociální a hospodářský rozvoj Evropy. Pokud by se EU spoléhala pouze na aplikace založené na GPS, musela by čelit riziku případné nedostupnosti signálu GPS, který je mimo dosah jejího vlivu, neboť jeho hlavním účelem je podporovat vojenské operace třetí země.

Mnohostrannost využití služeb GNSS je stejně jako v případě internetu obrovská. Podle nejnovějších a nejzdrženlivějších odhadů se má celkový přínos programů EU v oblasti GNSS pro průmysl EU, její občany a členské státy v období příštích 20 let pohybovat v rozmezí 55 až 63 miliard EUR, přičemž nejvýznamnější přínos mají představovat nepřímé příjmy v rámci navazujícího odvětví (v rozmezí 37 až 45 miliard EUR). Nízká míra zavádění aplikací založených na GNSS Evropské unie tak představuje problém, který v mnoha ohledech negativně ovlivní evropskou společnost obecně[2].

Nejistota kolem evropského GNSS se mezitím již promítá v oslabené důvěře v případné podnikatelské aktivity v navazujícím odvětví. V důsledku rostoucí „konkurence“ ze strany třetích zemí (Spojené státy, Rusko, Čína, Indie, Japonsko, které rozpoznaly strategickou hodnotu GNSS a ohlásily svůj úmysl pracovat na rozvíjení možností GNSS v oblasti civilního použití a také nechat vlastní průmyslové subjekty vyvíjet aplikace založené na jejich vlastním systému) se rovněž pro evropské subjekty zhoršily podmínky pro vývoj aplikací GNSS, neboť tyto systémy by mohly být uvedeny do provozu zhruba ve stejnou dobu jako GALILEO.

Vzhledem k této nové situaci, které programy GNSS Evropské unie čelí, je zapotřebí podrobného akčního plánu s těmito cíli: zvýšit důvěru lidí v tyto programy, podpořit rozvoj využívání systémů EGNOS a GALILEO v navazujících odvětvích a dosáhnout co nejrychlejšího, nejdůkladnějšího a nejrozsáhlejšího vývoje aplikací ve všech oblastech s cílem co nejvíce využít infrastruktury EU.

JAKOU ÚLOHU MÁ EU?

Potenciální přínos aplikací GNSS zasahuje do několika oblastí politiky koordinovaných na úrovni EU, včetně strategie EU 2020 a stěžejní iniciativy EU v rámci této strategie „Průmyslová politika pro éru globalizace“, bezpečnosti dopravy, ochrany životního prostředí a prosazování společné zemědělské politiky. A jelikož je pro zavedení GNSS Evropské unie často nutná shoda s mezinárodními normami nebo certifikace na evropské úrovni, je třeba, aby EU přijala opatření, aby se zamezilo redundantní činnosti a zbytečně vynakládanému úsilí na úrovni členských států.

Kdyby byl současný stav zachován a nebyla přijata žádná opatření na úrovni EU, členské státy by postupovaly nejednotně a nekoordinovaně a současný stav nízké míry zavádění aplikací založených na GNSS Evropské unie by se nijak nezměnil, došlo by k omezení účinnosti nových aplikací, vznikly by překážky volnému pohybu zboží a služeb a z hlediska evropských občanů by byl navozen stav nerovného zacházení.

Komise jménem EU řídí programy GALILEO a EGNOS, a musí proto zajistit, aby investice do nich měly co nejvyšší výnosnost. Uvolní rovněž finanční prostředky na výzkum a vývoj pocházející z výzkumných programů EU.

Prostřednictvím rozsáhlých konzultací zahájených výše zmíněnou zelenou knihou o aplikacích družicové navigace z roku 2006 byly proto shromážděny návrhy na opatření EU. Komise a ostatní evropské zúčastněné strany, včetně některých členských států, provedly několik studií trhu a analýz nákladů a přínosů. Výzvy k předkládání návrhů v oblasti výzkumu v rámci šestého a sedmého rámcového programu Evropské unie pro výzkum a rozvoj či výzvy k předkládání nápadů, jako např. soutěž „GALILEO Masters“, rovněž znamenaly impuls pro rozvíjení nových nápadů.

Existuje sice obrovské množství oblastí, kde lze aplikace GNSS rozvíjet, avšak vzhledem k rozpočtovým omezením mohou být opatření Komise zaměřena jen na určité malé množství tematických oblastí, kde je jejich dopad největší. Jiné přístupy a koncepty jsou ponechány ostatním subjektům a tržním silám. Kromě těchto prioritních oblastí navrhuje Komise posílit inovace ve všech oblastech pomocí horizontálních opatření s cílem obecněji rozšířit možnosti využití GNSS Evropské unie.

PROGRAM OPATřENÍ V KONKRÉTNÍCH PRIORITNÍCH OBLASTECH

Z výše zmíněných možných oblastí využití jsou jako prioritní označeny ty oblasti, kde mohou aplikace GNSS dosáhnout největšího účinku ve smyslu:

- přispění k cílům EU (růst, zaměstnanost, společnost založená na znalostech),

- nepřímého hospodářského (včetně spotřeby energie) a sociálního přínosu,

- pozitivního dopadu na emise a jiné druhy znečištění,

- pozitivního dopadu na fungování jednotného trhu a přeshraničního obchodu,

- pozitivního dopadu na interoperabilitu aplikací,

- propojení se zájmy vzešlými z konzultací a výzev pro předkládání nápadů a z podnikatelských záměrů,

- vlivu Evropské komise a orgánů členských států,

- časových omezení a možností (s ohledem na situaci, kdy EGNOS je k dispozici nyní, fáze ověřování systému GALILEO na oběžné dráze bude zahájena již brzy a plné operační schopnosti systému GALILEO bude dosaženo až později),

- konkrétní přidané hodnoty vyplývající z konkurenčních výhod služeb systémů EGNOS a GALILEO: ověřování pravosti, integrita, vysoká přesnost při určování polohy, navigaci a určování času.

Na základě tohoto postupu je akční plán pro období do roku 2013[3] zaměřen na tmavěji vyznačené oblasti (viz obrázek 1): využití v oblasti osobních koncových zařízení a mobilních telefonů, silniční dopravy, letecké dopravy, námořní dopravy a rybolovu, přesného zemědělství a ochrany životního prostředí, civilní ochrany a monitorování.

Obrázek 1: Schéma stanovení priorit pro oblasti využití GNSS

V každé oblasti jsou jako prioritní označena ta opatření, která jsou považována za nákladově nejefektivnější nebo na které má největší vliv disponibilita systému EGNOS a u nichž má Evropská komise nejlepší předpoklady k jejich provedení (s ohledem na zásadu subsidiarity).

Nástroje budou vybrány z těch, které má Komise obvykle k dispozici: zejména se jedná o koordinaci mezi jednotlivými orgány, šíření informací, informování veřejnosti a případně regulační opatření – pod podmínkou provedení konkrétních posouzení dopadů –, pokud nejsou tržní síly považovány za dostatečné.

Certifikace, normalizace a koordinace

Letectví je již ze své podstaty první oblastí využití systému EGNOS. Služba bezpečnosti a ochrany zdraví (Safety of Life), kterou EGNOS poskytuje, byla vyvinuta s ohledem na potřeby letecké dopravy. Mezi potenciální uživatele GNSS patří nejen velké mezinárodní letecké společnosti, ale i provozovatelé letadel a vrtulníků všeobecného letectví. O služby evropského GNSS by mohla mít zájem letiště, a to pro účely řízení pozemní dopravy. Projekty v oblasti výzkumu a vývoje ukázaly, že malá, nedokonale vybavená letiště by mohla podstatně zlepšit řízení dopravy a zvětšit její objem, pokud budou využívat GNSS místo instalování v současnosti používaného drahého pozemního zařízení.

Z evropského GNSS vychází i politika jednotného nebe a strategie výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR)[4]. Zcela zásadní význam tedy má certifikace systému EGNOS pro použití v civilním letectví.

Opatření 1 : Žádá se o certifikaci systému EGNOS pro civilní letectví (prostřednictvím Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) a v souladu s normami Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO)), jež se bude vztahovat na systém i jeho provozovatele.

Využívání systému EGNOS v Evropě, rozsáhlého rozšiřujícího systému (WAAS) v USA a dalších rozšiřujících družicových systémů (SBAS) na Dálném východě zajistí kontinuitu služby pro letadla vybavená rozšiřujícími družicovými systémy od Ameriky po Asii. EGNOS v současné době pokrývá západní a střední Evropu. Bude rozšířen směrem na východ a na jih v oblasti Středozemního moře. Podobné systémy nad Afrikou usnadní spojení mezi Evropou a africkým kontinentem. Stávající družicový segment systému EGNOS by mohl být součástí tohoto řešení.

Opatření 2: Evropská komise bude pokračovat v přípravných pracích, jež mají zajistit, aby pokrytí rozšiřujícími družicovými systémy na Středním východě a ve východní a severní Evropě bylo stejně kvalitní jako pokrytí systémem EGNOS v EU. Na nadcházejícím summitu EU-Afrika navrhne scénáře pro zavedení rozšiřujícího družicového systému v Africe.

Jelikož je trh s telekomunikacemi co do velikosti nejvýznamnějším trhem (75 % světového trhu s produkty a službami systému GNSS), vyžaduje na vývoj aplikací většinou jen malé investice, zejména jsou-li levné přijímače široce dostupné (např. prostřednictvím výrobců mobilních telefonů).

Opatření 3 : Evropská komise bude podporovat čipy a koncová zařízení kompatibilní se systémy GALILEO a EGNOS na základě průmyslové spolupráce se zeměmi, jež jsou vlastníky GNSS, a s výrobci přijímačů.

Některé budoucí aplikace inteligentních dopravních systémů (Intelligent Transport Systems (ITS)) v oblasti silniční dopravy, např. pokročilé systémy pro podporu řízení (Advanced Driver Assistance Systems (ADAS)), budou stavět na funkcích systému GALILEO týkajících se integrity a ověřování pravosti. Za tím účelem bude muset být zřízen certifikační orgán a budou muset být vypracovány certifikační postupy, což by mělo probíhat ve spolupráci s výrobci automobilů, dodavateli elektronických zařízení a poskytovateli silničních služeb.

Opatření 4 : Bude přezkoumána certifikace systému GALILEO pro systém ADAS.

Využití systémů EGNOS a GALILEO pro navigaci, např. v přístavech, pobřežních oblastech nebo na nebezpečných plavebních cestách, jako je např. Lamanšský průliv, by významně zlepšilo sledování a kontrolu námořní dopravy. GNSS je rovněž důležitým nástrojem pro nové evropské systémy sledování dopravy (identifikace a sledování lodí na velké vzdálenosti – Long Range Identification and Tracking (LRIT)). Pátrací a záchranná služba (SAR) systému GALILEO, používaná i v horách a v pouštních oblastech, je vyvíjena speciálně pro účely bezpečnosti rybářů a námořníků. GALILEO může rovněž usnadnit celní řízení tím, že zjednoduší sledování lodí. Další využití se nabízí na vnitrozemských vodních cestách, kde by měl GNSS díky své větší přesnosti sloužit jako významný zdroj dat pro říční informační služby (RIS). Pro všechny takové aplikace týkající se bezpečnosti je nutná certifikace.

Opatření 5: O zavedení systému EGNOS a poté systému GALILEO pro námořní dopravu bude usilováno ve spolupráci s Mezinárodní námořní organizací (IMO), přičemž bude přihlédnuto k mezinárodním úmluvám, jako je např. Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS).

Opatření 6: Přijetí kapacit pátrací a záchranné služby systému GALILEO organizací Cospas-Sarsat.

Šíření a výměna informací a informační kampaně

Druhým nejvýznamnějším trhem pro GNSS co do velikosti je silniční doprava (zhruba 20 % světového trhu s produkty a službami systému GNSS). Služeb GNSS lze ve větší míře využívat v rámci inteligentních dopravních systémů pro silniční dopravu. Využívání GNSS je např. již doporučeno v evropské směrnici o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného[5] nebo v nařízení o přepravních podmínkách živých zvířat[6]. Komise se ve svém akčním plánu zavádění inteligentních dopravních systémů[7] a v související směrnici[8] zabývá podporou služeb GNSS v rámci specifických aplikací inteligentních dopravních systémů (eCall, výběr mýtného, parkoviště pro nákladní automobily atd.). Také akční plán pro logistiku nákladní dopravy[9] dává příležitost k rozvíjení aplikací GNSS pro sledování kontejnerů v reálném čase nebo k zabránění krádežím. V odborných kruzích zabývajících se inteligentními dopravními systémy však panuje jen velmi malá informovanost o systému EGNOS.

Opatření 7 : Evropská komise uspořádá informační kampaň včetně řady testů s cílem demonstrovat přínos systému EGNOS a marketingovou kampaň zaměřenou na zájmové skupiny v odvětví silniční dopravy.

Po certifikaci systému EGNOS pro leteckou dopravu bude třeba zlepšit informovanost subjektů v oblasti civilního a všeobecného letectví, včetně výrobců letadel a letištních orgánů, o službách tohoto systému a jejich dostupnosti.

Opatření 8 : Evropská komise uspořádá spolu s organizací Eurocontrol kampaň za účelem informování a otevření trhu, která bude zaměřena na výrobce letadel, subjekty v oblasti všeobecného letectví a malá letiště.

Stejně je třeba zlepšit informovanost výrobců zařízení, stavitelů lodí, přístavních orgánů a majitelů lodí (rybářských, sportovních a obchodních lodí) o nových službách pro námořní dopravu, které poskytuje EGNOS a později bude poskytovat GALILEO.

Opatření 9 : Evropská komise uspořádá informační kampaň zaměřenou na výrobce zařízení, stavitele lodí, přístavní orgány a majitele lodí.

EGNOS již využívají někteří evropští zemědělci. Jeho přesnost a spolehlivost jim pomáhá šetřit čas, pohonné hmoty, vodu a chemikálie. Mimo oblast zemědělství může GNSS přispívat k ochraně životního prostředí a k hospodárnému zacházení s přírodními zdroji, neboť spolu s jinými zdroji měřených údajů, jako je iniciativa Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES), představuje nepostradatelný zdroj údajů. V této oblasti jde především o to zlepšit informovanost potenciálních uživatelů o výhodách, které GNSS přináší.

Opatření 10 : Evropská komise uspořádá informační kampaň zaměřenou na zemědělství a jiné činnosti spojené s hospodařením s přírodními zdroji.

Spolu s GMES budou služby s přidanou hodnotou, jež poskytuje systém GALILEO, pomáhat při řešení následků humanitárních katastrof, v boji proti lesním požárům a při záchraně osob v nebezpečných situacích. Budou hrát zásadní roli při zajišťování bezpečnosti, neboť budou pomáhat při ostraze hranic a při kontrole námořních oblastí.

Opatření 11 : Evropská komise bude usilovat o zlepšení informovanosti a o koordinaci aktivit členských států souvisejících s civilní ochranou.

Regulační opatření

V případech, kdy GNSS přináší přidanou hodnotu pro oblast bezpečnosti silničního provozu (např. monitorování přepravy nebezpečných věcí nebo v oblasti dálkové veřejné dopravy), pro efektivitu nákladní dopravy nebo pro lepší řízení dopravy jako doplněk k akčnímu plánu pro logistiku a k akčnímu plánu zavádění inteligentních dopravních systémů, konkrétněji k jeho opatřením 3.2 (systém „eCall“) a 4.1 (pokud jde o otevřenou palubní platformu), mohou být nezbytná určitá regulační opatření. Za tímto účelem budou provedena zvláštní posouzení dopadů.

Opatření 12 : Evropská komise přezkoumá, zda by bylo vhodné navrhnout některé směrnice: jednu týkající se monitorování dálkových autobusů na základě GNSS a druhou týkající se multimodální logistiky na základě GNSS. Pokud jde o monitorování přepravy nebezpečných věcí na základě GNSS, přezkoumá Evropská komise různé možnosti použití telematických řešení vyvinutých ve spolupráci na mezinárodní úrovni (např. EHK OSN[10] a OTIF[11]).

Opatření 13 : Evropská komise přezkoumá, zda by bylo vhodné změnit nařízení týkající se digitálních tachografů, zejména aby bylo možné využít disponibility ověřených informací o poloze, čase a rychlosti získaných prostřednictvím GNSS.

V důsledku některých budoucích opatření v oblasti inteligentních dopravních systémů pro silniční dopravu (např. systémy ADAS, ochrana proti krádežím, zařízení pro zaznamenávání údajů o nehodě a systémy pro rekonstrukci nehod) bude nutné zajistit přenos elektronických identifikačních údajů a určit polohu vozidel.

Opatření 14: Evropská komise přezkoumá, zda by bylo vhodné navrhnout směrnici o vybavení vozidel palubní funkční jednotkou kompatibilní se systémem GNSS a systémem identifikace na základě rádiové frekvence (RFID), aby byla poskytována přesná ověřená poloha i elektronická identifikace vozidla při současném dodržení předpisů o ochraně soukromí a osobních údajů.

Jelikož se společná zemědělská politika zabývá i faktory souvisejícími s ochranou životního prostředí, roste potřeba přesných údajů o poloze předmětů a hospodářských zvířat.

Opatření 15 : Evropská komise bude usilovat o to, aby se systémy EGNOS a GALILEO začaly využívat v rámci řídících a kontrolních systémů programů EU (např. společná zemědělská politika).

HORIZONTÁLNÍ OPATřENÍ

Druhá skupina opatření zahrnuje „horizontální“ aktivity, jejichž cílem je rozvinout využívání GNSS v široké škále oblastí a posílit inovace, včetně nepředpokládaných způsobů využití služeb GNSS vzniklých na základě potřeb uživatelů („bottom-up“), jak se stalo v případě internetu.

Předpokládá se například, že se nové, na základě potřeb uživatelů vzniklé aplikace pro osobní koncová zařízení a mobilní telefony na trhu úspěšně prosadí, ovšem za předpokladu, že budou široce dostupné levné přijímače.

Opatření 16 : Evropská komise bude financovat činnost v oblasti výzkumu a vývoje zaměřenou na snižování nákladů spojených s přijímači, čímž podpoří realizaci opatření 3.

Systémy GNSS představují nový a jednoduchý prostředek pro zjišťování přesné polohy pevných bodů. Mohou přispět k vytvoření databáze přesných digitálních map a je zjevné, že jejich užitečnost spočívá v obrovském množství oblastí využití, které staví na geografických informačních systémech. Jedná se o širokou škálu oblastí od kartografických databází přes technické mapy až po vytváření či aktualizaci pozemkových katastrů. V tomto ohledu by sběr dat měl splňovat požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE)[12] a její prováděcí pravidla.

Opatření 17 : Evropská komise bude podporovat využívání systémů EGNOS a GALILEO pro geodetické účely v členských státech a ve třetích zemích. Možnosti systémů EGNOS a GALILEO zdokonalit aktualizaci geografických databází budou prozkoumány např. pomocí výměny osvědčených postupů a koordinace mezi členskými státy.

Pro mnoho aplikací GNSS je zapotřebí kombinace služeb souvisejících s pozorováním Země, jako jsou základní služby GMES, a telekomunikačních služeb.

Opatření 18 : Evropská komise bude usilovat o zvýšení součinnosti mezi systémy GALILEO, GMES, GEOSS[13] a telekomunikačními programy, které řídí, s cílem zdokonalit kombinované služby.

Aby se možnosti využití GNSS úspěšně otevíraly v co nejširší škále oblastí, musí být uživatelům a vývojářům aplikací v celém světě zpřístupněny technické specifikace GNSS, právní a ekonomické informace. Uživatelé musí mít možnost sdílet své zkušenosti a postupy a vývojáři musí mít k dispozici sadu nástrojů, jež usnadní jejich práci.

Opatření 19 : Evropská komise zřídí mezinárodní fórum pro aplikace systémů EGNOS a GALILEO, kde si budou uživatelé, vývojáři, správci infrastruktury a provozovatelé systémů moci vyměňovat názory, jež by byly zohledněny v rámci projektu vývoje evropského GNSS.

Opatření 20 : Evropská komise zřídí a bude spravovat virtuální informační centrum a uspořádá obecnou informační a komunikační kampaň. To poslouží i k získání zpětné vazby, která bude promítnuta do specifikací pro vývoj systémů EGNOS a GALILEO.

Nejdůležitějšími aktéry jsou malé a střední podniky (MSP), které mají největší předpoklady pro vytvoření pracovních míst v inovativních odvětvích. Aby se do výzkumu zapojily, musí být o nových možnostech, jež systémy EGNOS a GALILEO nabízí, dobře informovány. Malým a středním podnikům je rovněž nutné pomoci, pokud při přechodu z výzkumu na výrobu prototypů a výrobků potřebují finanční prostředky.

Opatření 21 : Evropská komise zlepší informovanost malých a středních podniků pomocí dvou nástrojů programu pro podnikání a inovace (EIP): cílená akce organizovaná sítí „Enterprise Europe Network“ a systém inovačních kupónů pro oblast GNSS v rámci „inovačního partnerství pro služby využívající družicové systémy“.

Opatření 22 : Evropská komise bude usilovat o nalezení možné součinnosti mezi investičními programy, které jménem Evropské unie řídí Evropská investiční banka (např. v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace), a ostatními programy (např. program pro přenos technologií řízený Evropskou kosmickou agenturou).

Je navrženo zvláštní opatření na podporu inovací založených na GNSS v co nejširším spektru možných využití, které vychází ze stávající iniciativy pro vynálezce a je podporováno evropskými regiony:

Opatření 23 : Evropská komise spolu s Evropským úřadem pro dohled nad GNSS podpoří vytvoření mezinárodního mechanismu pro udělování cen, který by se vztahoval např. na regionální organizace, jež podporují aplikace na základě systémů EGNOS a GALILEO v širokém spektru oblastí, např. sociální služby pro starší nebo zdravotně postižené osoby a osoby se sníženou pohyblivostí.

Výzkum ohledně aplikací se ukázal užitečným např. pro urychlení rozvoje používání internetu. S ohledem na to, že nejsou k dispozici finanční prostředky určené na vojenské operace, představuje podpora, kterou Evropská unie poskytuje výzkumu v oblasti civilního využití GNSS, významnou pobídku pro evropské vysoké školy, výzkumná střediska, malé a střední podniky a velké průmyslové podniky.

Opatření 24 : Evropská komise přidělí v roce 2011 v rámci sedmého rámcového programu finanční prostředky ve výši 38 milionů EUR na široké spektrum návrhů týkajících se výzkumu v oblasti využití GNSS a v rámci průběžného hodnocení sedmého rámcového programu bude hledat další finanční prostředky, aby mohly být každoročně zveřejňovány výzvy k předkládání návrhů.

POTřEBA NAVÝšENÍ FINANčNÍCH PROSTřEDKů EU NA VÝZKUM A VÝVOJ

Výzkum je bezpochyby tím nejlepším zdrojem inovací. Uplatnění nových technologií a jejich přijetí trhem přímo závisí na tom, kolik finančních prostředků se do výzkumu investuje.

V případě GNSS však nelze hovořit o tradičním trhu, neboť americké, ruské a čínské systémy jsou pod vojenskou kontrolou a jejich specifikace jsou ovlivněny spíše vojenskými než obchodními faktory: domácí průmyslové subjekty těchto zemí mají možnost získat přímou podporu z armádou financovaných programů pro vývoj aplikací a služeb na úroveň vyspělosti umožňující jejich uvedení na civilní trh.

Například americké armádou financované programy pro vývoj aplikací a služeb GNSS disponují podle odhadů finančními prostředky ve výši 200 až 500 milionů EUR ročně ve srovnání s průměrnou částkou ve výši 15 milionů EUR za rok[14], kterou Evropská unie vynakládá na civilní aplikace (viz obrázek 2). Pokud chce EU zajistit, aby byl systém GALILEO plně využíván a konkurenceschopný, měla by s ohledem na to, že se soustředí na civilní použití systémů EGNOS a GALILEO, zvýšit celkové finanční prostředky na výzkum a vývoj (včetně národních programů) na úroveň veřejných investic do aplikací GNSS, jakou vykazují USA.

V poměru k prostředkům, které jsou z rozpočtu EU přiděleny jiným odvětvím vyspělých technologií, je současná výše částky vynakládané na výzkum a vývoj GNSS velmi nízká. Například odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT) dostává každý rok v průměru třikrát větší množství prostředků na výzkum a vývoj než odvětví GNSS Evropské unie – v přepočtu na stejnou výši obratu na trhu EU[15].

Pokud by se EU rozhodla částku 400 milionů EUR, která byla v roce 2008 odebrána ze sedmého rámcového programu Evropské unie pro výzkum, technologický vývoj a demonstrace (2007 až 2013)[16] a přidělena na financování infrastruktury, vrátit zpět do rozpočtu na výzkum a vývoj, musela by od roku 2010 zvýšit objem finančních prostředků, které vynakládá na výzkum a vývoj aplikací GNSS, na přibližně 100 milionů EUR za rok. To by představovalo méně než 10 % rozpočtu pro infrastrukturu GNSS.

Jelikož v rámci současného víceletého finančního rámce pro období 2007–2013 nejsou k dispozici žádné nevyužité přidělené částky, bylo by pro navýšení finančních prostředků EU na výzkum a vývoj nutné, aby buď bylo provedeno interní přerozdělení prostředků v rámci rozpočtu sedmého rámcového programu (dále jen „7. RP“), nebo aby členské státy investovaly do této oblasti další prostředky z vlastních zdrojů.

(v milionech EUR) | 2007–2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2010–2013 | 2007–2013 |

POTŘEBA FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA VÝZKUM A VÝVOJ GNSS | 80 | 100 | 100 | 100 | 100 | 400 | 480 |

V rámci 7. RP přiděleno na výzkum a vývoj pro segment konečných uživatelů GNSS | 65 | 0 | 38 | 0 | 0 | 38 | 103 |

V rámci 7. RP přiděleno na výzkum a vývoj technologie GNSS | 15 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 15 |

Obrázek 2: Potřeba finančních prostředků na výzkum a vývoj GNSS

Nebude-li EU spolu s členskými státy jednat, podniky z třetích zemí, které využily finanční podpory ze strany armády, obsadí trh, kde vybudují silnou základnu a získají dominantní postavení. Problém však není jen čistě ekonomické povahy. Až Evropa vybuduje svou vlastní infrastrukturu GNSS, musí zůstat nezávislá, i pokud jde o využívání systému v praxi. Informace o poloze a čase jsou zdroje, které mají mimořádně mnohostranné využití – závisí na nich více než 6 % HDP Evropské unie.

VÝHLED DO BUDOUCNA

Tento akční plán bude pravidelně aktualizován, jako klouzavý program. Jeho cíle se týkají i období po 2020, ale současný balíček opatření se soustředí na období 2010–2013. První přezkum současného návrhu by mohl se mohl uskutečnit po přijetí plánu provozu systému GALILEO pro období po roce 2013, neboť povaha služeb, jež mají být zavedeny, může mít vliv na každé navrhované opatření, zejména pokud jde o určení termínu spuštění systému, cenovou politiku, otázky odpovědnosti a práv k duševnímu vlastnictví.

Provést určité úpravy bude možná nutné i po přijetí rozhodnutí o dalším financování výzkumu v oblasti využití GNSS nebo o rozšíření infrastruktury systému EGNOS do oblastí mimo Evropu. Zatímco současný plán je zaměřen především na využívání systému EGNOS, budoucí verze se budou stále více věnovat využívání systému GALILEO. Bude rovněž vyvinut makroekonomický model a nástroj, pomocí něhož bude sledován dopad tohoto plánu, přičemž získané informace budou v rámci přezkumu zohledněny.

Navrhovaná opatření bude provádět Evropská komise a agentury, pod jejichž oblast působnosti bude příslušná problematika spadat. Zapojeny budou i orgány členských států na celostátní i regionální úrovni a podle potřeby další zúčastněné strany.

[1] EGNOS: European Geostationary Navigation Overlay Service (evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací).

[2] Otázka přímého příjmu, kterého lze prostřednictvím evropského GNSS dosáhnout, stejně jako opatření konkrétně související s veřejnou regulovanou službou (Public Regulated Service (PRS)), ke které je přístup vyhrazen pouze orgánům členských států, nebudou předmětem tohoto sdělení. Oběma těmito otázkami se budou zabývat samostatné dokumenty.

[3] Evropská komise bude nadále sledovat trh a posuzovat dopad opatření, aby mohla při aktualizaci akčního plánu prioritní oblasti podle potřeby pozměnit.

[4] SESAR = Single European Sky ATM Research; ATM = Air Traffic Management.

[5] Směrnice 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství.

[6] Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97.

[7] KOM(2008) 886.

[8] KOM(2008) 887.

[9] KOM(2007) 607.

[10] EHK OSN: Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů.

[11] OTIF: Mezivládní organizace pro mezinárodní železniční přepravu (Intergovernmental Organisation for International Carriage by Rail).

[12] Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1–14.

[13] GEOSS: Globální soustava systémů pozorování Země (Global Earth Observation System of Systems).

[14] Finanční prostředky určené v rámci sedmého rámcového programu na výzkum a vývoj pro segment konečných uživatelů (aplikace, standardizace a certifikace, přijímače, související mezinárodní projekty, vývoj ve stanovení cílů) dosáhly výše 27 milionů EUR pro rok 2007, 40 milionů EUR pro rok 2008 a 38 milionů EUR pro rok 2011. To znamená průměrnou částku ve výši 15 milionů EUR za rok v průběhu období 2007–2013. Kromě toho bylo 15 milionů EUR v rámci sedmého rámcového programu věnováno na výzkum a vývoj technologie GNSS pro rok 2007.

[15] Po dobu trvání sedmého rámcového programu je na IKT vyčleněno 8,3 miliard EUR (v průměru 1,2 miliardy EUR za rok), přičemž obrat na trhu EU dosáhl v roce 2009 výše 680 miliard EUR. Naproti tomu finanční prostředky EU na výzkum a vývoj pro segment konečných uživatelů GNSS dosahují průměrné výše 15 milionů EUR za rok, přičemž toto odvětví dosahuje obratu 25 miliard EUR.

[16] Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.