Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52010AE0450

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Integrace přistěhovalých pracovníků (průzkumné stanovisko)

OJ C 354, 28.12.2010, p. 16–22 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

28.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 354/16


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Integrace přistěhovalých pracovníků (průzkumné stanovisko)

2010/C 354/03

Zpravodaj: pan PARIZA CASTAÑOS

Dopisem ze dne 23. července 2009 požádal pan Diego LÓPEZ GARRIDO, státní tajemník pro evropské záležitosti ministerstva zahraničních věcí a spolupráce, jménem budoucího španělského předsednictví, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství, Evropský hospodářský a sociální výbor o vypracování průzkumného stanoviska k tématu

Integrace přistěhovalých pracovníků.

Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 23. února 2010.

Na 461. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 17. a 18. března 2010 (jednání dne 17. března), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 138 hlasy pro, 5 hlasů bylo proti a 8 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   EHSV zdůrazňuje evropskou přidanou hodnotu politik zaměstnanosti, migrace a integrace. Výlučně vnitrostátní politiky nefungují, a proto je nutné posílit evropský základ těchto politik.

1.2   Přistěhovalí pracovníci a pracovnice pozitivně přispívají k ekonomickému rozvoji a blahobytu v Evropě. Z důvodu demografické situace bude mít EU zapotřebí zvýšit přijímání nových migrantů.

1.3   Je třeba zlepšit procesy integrace, a to jak z hlediska ekonomické účinnosti, tak z hlediska sociální soudržnosti. Zaměstnanost je základním aspektem integrace.

1.4   Integrace je společenský proces dvousměrného vzájemného přizpůsobování, který má být usnadněn prostřednictvím řádné správy věcí veřejných a řádnou legislativou. EHSV žádá Radu, aby schválila směrnici, která má zaručit společný právní rámec pro přistěhovalé pracovníky, jakož i zlepšení právních předpisů zaměřených proti diskriminaci.

1.5   Integrace na pracovišti za rovných podmínek z hlediska příležitostí a zacházení je další výzvou pro sociální aktéry, kteří ji mají podporovat v rámci kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu, a to i na evropské úrovni. Přistěhovalé pracovnice a pracovníci musí mít pozitivní přístup k integraci.

1.6   Podniky vyvíjejí svou činnost ve stále rozdílnějších prostředích. Je třeba, aby podniky měly pozitivní přístup ke kulturní rozmanitosti s cílem zlepšit integraci a rozšířit příležitosti.

1.7   EHSV navrhuje Komisi, aby požádala o vypracování stanoviska z vlastní iniciativy v souvislosti s vytvořením evropské platformy pro dialog zaměřenou na řízení migrace za prací, která je navržena ve Stockholmském programu.

2.   Oblast působnosti stanoviska

2.1   Španělské předsednictví požádalo EHSV o vypracování průzkumného stanoviska, aby EU zlepšila integraci přistěhovalých pracovníků, a proto se v tomto stanovisku Výbor soustředí na integraci přistěhovalých pracovníků z hlediska zaměstnání a na další otázky přímo či nepřímo související s trhem práce.

2.2   Všeobecné otázky přistěhovalecké a integrační politiky se probírají, pouze pokud přímo souvisejí se stanoviskem. Výbor přijal různá stanoviska o integraci (1) s obecnějším zaměřením a připravil stanovisko z vlastní iniciativy zaměřené na to, aby byla integrace posílena v nové agendě sociální politiky EU, a to v oblastech jako vzdělávání a odborná příprava, rovnost žen a mužů, zdraví, bydlení, rodinná politika a politika mládeže, chudoba a sociální vyloučení atd.

2.3   Evropa se musí v rámci společné přistěhovalecké politiky více zaměřit na integraci. Za účelem spolupráce s Evropským fórem pro integraci Výbor vytvořil stálou studijní skupinu pro integraci.

2.4   Lisabonská smlouva představuje pevnější právní základ (2) k tomu, aby EU mohla povzbuzovat „činnosti členských států k podpoře integrace státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících na jejich území“.

3.   Přistěhovalci přispívají k ekonomickému růstu a blahobytu Evropy

3.1   V posledních letech Evropa přijala mnoho osob, které přišly ze třetích zemí jako emigranti hledající nové příležitosti. Nicméně restriktivní politiky uplatňované řadou evropských vlád omezují možnost, aby podniky legálně zaměstnávaly přistěhovalé pracovníky.

3.2   Evropská komise ve své zprávě o zaměstnanosti (3) v Evropě z roku 2008 uvádí, že „přistěhovalci znamenali významný přínos pro celkový hospodářský růst a růst zaměstnanosti v EU od roku 2000, neboť nabídli řešení nedostatku pracovních sil a kvalifikací a zvýšili flexibilitu trhu práce“.

3.2.1   Ve své souhrnné zprávě o zaměstnanosti (2009–2010) (4) Komise uvádí, že navzdory krizi, jež v EU likviduje pracovní příležitosti, přetrvává v různých členských státech a v některých oborech nedostatek pracovních sil. Komise rovněž navrhuje posílit integraci již usazených přistěhovalců, kteří trpí zejména touto krizí; stejně tak je třeba povzbudit podniky k tomu, aby diversifikovaly svou pracovní sílu a uplatňovaly „charty rozmanitosti“.

3.3   Od roku 2000 se v EU vytvořilo 21 % HDP a 25 % nových pracovních příležitostí díky přispění přistěhovalců; některá hospodářská odvětví by byla stagnovala či omezila svůj růst, kdyby nezaměstnávala z velké části přistěhovalé pracovníky a pracovnice.

3.4   Je třeba mít na paměti, že omezení týkající se práce občanů nových členských zemí v EU bylo v řadě zemí zrušeno (Spojené království, Irsko, Švédsko atd.).

3.5   Výbor by rád zdůraznil význam podnikatelského ducha, jaký má mnoho přistěhovalců, kteří zakládají podniky v Evropě, a přispívají tudíž k vytváření pracovních příležitostí a bohatství; a to navzdory skutečnosti, že přistěhovalecká legislativa jim klade překážky, jež je velmi obtížné překonat.

3.6   Přestože intenzita migračních toků byla v členských státech EU různá, bylo zaznamenáno, že země, jež přijímají nejvíce přistěhovalců, se těšily vyššímu růstu ekonomiky a zaměstnanosti. V některých členských státech, jako jsou Španělsko, Spojené království, Irsko, Itálie a další, je tento podíl vyšší (5).

3.7   Nárůst přistěhovalectví v evropských společnostech taktéž zapříčiňuje nové potíže a představuje náročný úkol z hlediska sociální soudržnosti. Evropské společnosti čelí řadě společenských potíží odvíjejících se od přistěhovalectví, jež je třeba posuzovat souhrnně, jak EHSV navrhl v dalších stanoviscích.

3.8   Výbor je toho názoru, že mnoho společenských problémů (rasismus, trestná činnost, genderové násilí, marginalizace, předčasné ukončení školní docházky atp.) jasně ukazuje, že integrovanost je třeba posílit. Správní orgány, zejména místní úrovně, se mnohdy topí v potížích.

3.9   Sdělovací prostředky příležitostně zneužívají problémů s přistěhovalectvím k tomu, aby vyvolaly senzaci a u obyvatel vzbudily obavy. Taktéž někteří političtí vůdci oportunisticky a z nedostatku odpovědnosti problémů zneužívají.

3.10   Výbor s obavami připomíná, že rasismus a xenofobie zasahují do mnoha sociálních odvětví. Extremistické strany a hnutí využívají problémů souvisejících s přistěhovalectvím k tomu, aby mezi obyvatele šířily strach a prosazovaly politiku, jež je netolerantní, násilná a jež jde proti lidským právům.

3.11   Rasismus je kvalifikován jako trestný čin, avšak politické orgány a společensky odpovědné osoby mnohdy dávají najevo tolerantní přístup, který nelze akceptovat. Je nezbytné, aby policejní a soudní orgány, tvůrci veřejného mínění, sdělovací prostředky i odpovědní političtí činitelé změnili přístup a postavili se rasismu s větší rozhodností a sociálně-výchovným působením.

4.   V budoucnu přibude přistěhovalců směřujících do Evropy

4.1   Demografická situace EU ukazuje, že v důsledku stárnutí populace a nízké porodnosti budou trhy práce potřebovat zapojení mnoha přistěhovalých pracovnic a pracovníků. Podle novějších demografických prognóz Eurostatu začne populace v aktivním věku klesat po roce 2012, a to i kdybychom předpokládali, že v tomto desetiletí bude přicházet 1,5 milionů přistěhovalců ročně. Pokud se příliv přistěhovalců v příštím desetiletí nezvýší, populace v aktivním věku se zmenší o 14 milionů lidí.

4.2   Na druhé straně víme, že mezinárodní mobilita pracovníků ve světě poroste, neboť mnoho lidí musí emigrovat, protože ve své zemi původu se jim nedostává důstojné práce, a někteří z nich si přejí jet do Evropy hledat nové pracovní i osobní příležitosti.

4.3   EHSV se domnívá, že přání přistěhovalců zamířit do Evropy znamená velkou příležitost.

4.4   Podle Výboru jsou k tomu, aby přistěhovalí pracovníci nalezli své příležitosti a aby evropské společnosti posílily svou sociální soudržnost, nezbytné politiky, jež zlepší společenskou integrovanost, protože úspěch migračních projektů – jak z pohledu migrujících pracovníků, tak z pohledu hostitelských společností – závisí na způsobu, jakým tyto integrační procesy probíhají.

4.5   Hospodářská krize a zvýšení nezaměstnanosti se týká všech sociálních odvětví, všech domácích pracovníků i přistěhovalců. Údaje z pracovních trhů v Evropě ukazují, že přistěhovalí pracovníci s nízkou kvalifikací, kteří zastávají horší pracovní místa, jsou prvními oběťmi krize a že nezaměstnaností rozsáhle trpí i přistěhovalé pracovnice.

4.6   Navzdory stávajícímu hospodářskému poklesu a růstu nezaměstnanosti v Evropě demografické zprávy ukazují, že jakmile bude krize překonána a bude obnoven hospodářský růst a růst zaměstnanosti, k naplnění potřeb evropských trhů práce bude nutné přispění nových přistěhovalců, přičemž bude třeba zohlednit charakteristiky vlastní každému z členských států.

5.   Evropská legislativa pro povolení vstupu – nedořešený úkol

5.1   Již od doby, kdy před deseti lety EU nastoupila cestu směřující ke společné přistěhovalecké politice, spočívá hlavní problém v přípravě legislativy pro povolení vstupu novým přistěhovalcům, neboť každý členský stát má své vlastní právní předpisy, jež jsou velmi odlišně zaměřeny.

5.2   Přistěhovalecká politika a právní předpisy pro otázku přistěhovalectví či přístupu k pracovním příležitostem souvisejí s vývojem pracovních trhů, a proto je třeba aktivní účasti sociálních partnerů; musí však být rovněž založeny na dodržování lidských práv přistěhovalců.

5.3   Výbor je toho názoru, že právní předpisy pro přistěhovalectví musí napomáhat integraci a považovat přistěhovalé pracovníky za nové občany, osoby, která mají svá práva a které je třeba chránit, nikoli pouze za pracovní sílu, jež vyplňuje potřeby pracovních trhů.

5.4   Účast sociálních partnerů je nutná na různých úrovních. Výbor se zájmem nahlíží na návrh Komise vytvořit evropskou platformu pro dialog zaměřený na řízení migrace pracovních sil, které by se mohli účastnit sociální partneři.

5.5   EHSV navrhl společnou přistěhovaleckou politiku a harmonizované právní předpisy, aby přistěhovalci přicházeli za využití legálních postupů, dostalo se jim spravedlivého jednání, byla chráněna jejich základní práva a zlepšila se jejich integrovanost.

5.6   Nicméně Evropa nepřijala přistěhovalce použitím náležitých právních předpisů a politik, naopak kvůli restriktivní povaze většiny vnitrostátních politik a právních předpisů mnoho přistěhovalců přišlo neregulérními cestami a je nuceno pracovat v neformální ekonomice. Výbor se domnívá, že EU musí přijmout nové iniciativy usilující o přeměnu neformální práce v práci legální.

5.7   Výbor je toho názoru, že usnadněním postupů pro legální přistěhovalectví se sníží objem neregulérního přistěhovalectví a riziko, že někteří neregulérní přistěhovalci se stanou oběťmi zločinných převáděčských sítí a sítí obchodu s lidmi. Stockholmský program obsahuje nové závazky EU ve věci boje proti těmto zločinným sítím.

5.8   EHSV se domnívá, že restriktivní politiky mají velmi negativní dopad na integrační procesy, neboť označují přistěhovalce za osoby, jež nejsou vítány ani dobře přijímány.

5.9   Někdy tyto politiky doprovázela politická a sociální vystoupení, která přistěhovalectví kriminalizovala, s rysy vyloučení a podporující xenofobii a diskriminaci.

5.10   V současné době se nacházíme v rámci Evropského paktu o přistěhovalectví, který se bude rozvíjet v příštích letech prostřednictvím Stockholmského programu. Lze předpokládat, že díky Lisabonské smlouvě bude přijímání dohod v Radě snazší a že rovněž účast Parlamentu na postupu spolurozhodování usnadní harmonizaci právních předpisů.

5.11   EHSV by si býval přál horizontální tvorbu právních předpisů, avšak Rada a Komise zvolily cestu přijímání odvětvových směrnic. Nedávno byla přijata modrá karta (6), jejímž účelem je usnadnit přijímání vysoce kvalifikovaných pracovníků. Komise má na příští měsíce v plánu vypracovat další nové návrhy směrnic.

5.12   Výbor se domnívá, že je zásadní, aby EU měla náležité právní předpisy pro přijímání, neboť integrace velmi úzce souvisí s rovností zacházení a nediskriminací. Proto EHSV podpořil (7) (spolu s návrhem na některá zlepšení) rámcovou směrnici o právech přistěhovalých pracovníků, kterou navrhla Komise (8) a kterou ještě projednává Rada. Současné znění, s nímž pracuje Rada, má nedostatečný záběr, který je pro občanskou společnost a pro Výbor nepřijatelný.

5.13   Rada musí přijmout rámcovou směrnici, aby zabezpečila náležitou úroveň práv všem přistěhovalým pracovníkům a zamezila případům diskriminace. Výbor navrhuje španělskému předsednictví EU, aby v Radě zaměřilo rozhovory na rámcovou směrnici, aby byla rychle přijata s podmínkou, že bude obsahovat odpovídající soustavu společných práv v celé EU, vycházejících z rovnosti zacházení, zejména v otázce pracovních a sociálních práv pro přistěhovalé pracovníky.

5.14   EHSV nedávno přijal stanovisko z vlastní iniciativy, v němž apeluje na to, aby právní předpisy v oblasti přistěhovalectví respektovaly základní práva (9), a v němž se navrhuje pokročilý rámec práv a povinností. Rovněž je nezbytné reformovat směrnici o slučování rodin.

6.   Zaměstnání je zásadní součástí integračního procesu

6.1   Integrace je společenský proces dvousměrného vzájemného přizpůsobování, jehož se účastní přistěhovalci a hostitelská společnost. To je první ze základních společných zásad pro integraci, které byly přijaty Radou v roce 2004.

6.2   Integrace vyžaduje vůdčí iniciativu na straně orgánů, sociálních partnerů a organizací. Veřejné politiky mohou tyto společenské procesy povzbudit, zásadní význam má i aktivní účast občanské společnosti. V dalším stanovisku (10) EHSV vyzdvihl význam úlohy místních a regionálních orgánů.

6.3   I přistěhovavší se pracovnice a pracovníci musí mít k integraci příznivý postoj a snažit se naučit jazyk, zákony a zvyky hostitelské společnosti.

6.4   EHSV se spolu s Komisí zapojil do činnosti Evropského fóra pro integraci a přeje si ještě jednou zdůraznit, jak je důležité, aby se organizace občanské společnosti zapojily do různých úrovní správy a aby byly konzultovány.

6.5   Integrace přistěhovalých osob přesahuje pouhou oblast práce, k níž se váže toto stanovisko; neboť integrace je obzvláště důležitá v rodině, ve školách a na vysokých školách, na vesnicích a v různých čtvrtích, v náboženských institucích, ve sportovních a kulturních organizacích atd.

6.6   Přístup na trh práce tvoří zásadní část společenského procesu integrace, protože práce ve slušných podmínkách je klíčem k ekonomické soběstačnosti přistěhovalců a prospívá společenským vztahům a vzájemnému poznání mezi hostitelskou společností a přistěhovalci.

6.7   Základem sociální Evropy je práce a integrace je zásadní pro rozvoj sociální Evropy. Evropské podniky jsou neodmyslitelnými sociálními subjekty, na integraci mají zájem a podílejí se na ní.

6.8   Hospodářská krize a nárůst nezaměstnanosti integrační procesy oslabují a posilují některé střety ve společnosti a na trhu práce. EHSV je toho názoru, že za těchto okolností musí zdvojnásobit své snahy o integraci všichni zúčastnění: přistěhovalé osoby, veřejné orgány, sociální partneři i občanská společnost.

6.9   Přistěhovalým pracovníkům se v Evropě musí dostat rovného zacházení, neboť jsou chráněni mezinárodními úmluvami o lidských právech a zásadami a právy stanovenými v úmluvách MOP. V jiném stanovisku (11) EHSV uvedl práva a povinnosti, které musí evropské právní předpisy zaručit přistěhovalým pracovnicím a pracovníkům.

6.10   EHSV je toho názoru, že legislativu a veřejné politiky by měla doplňovat spolupráce sociálních partnerů, protože integrace v oblasti práce je také otázkou sociálního přístupu a odborových a zaměstnavatelských závazků.

6.11   Pracovní úřady musí podporovat programy pro zlepšení přístupu k práci pro přistěhovalce: usnadnit uznávání odborných kvalifikací, zlepšit jazykové a odborné vzdělání bez diskriminace a poskytovat vhodné informace o pracovních systémech hostitelské země.

6.12   Odbory, podnikové organizace, sdružení přistěhovalců a jiné organizace občanské společnosti hrají významnou roli, co se týče přenosu informací a usnadnění přístupu přistěhovalců k zaměstnání.

6.13   Většina podniků v Evropě je malé či střední velikosti a dává zaměstnání většině obyvatel v produktivním věku a rovněž přistěhovalcům, takže společenské integrační procesy probíhají ve značné míře v MSP.

7.   Rovnost zacházení a nediskriminace jakožto pilíře integrace

7.1   EHSV považuje za zásadní způsob přijetí a zacházení, jakého se přistěhovalým pracovníkům, kteří jsou mnohdy znevýhodněni oproti domácím pracovníkům, dostává ze strany orgánů a podniků.

7.2   V různých členských státech je situace odlišná, neboť se rovněž liší právní předpisy pracovního práva a sociální praxe, avšak v Evropě je řada přistěhovalých pracovníků znevýhodňována a trpí obtížemi při hledání zaměstnání a neuznáváním odborných kvalifikací; navíc mnohdy nemluví jazykem země a neznají zákony, zvyky ani sociální instituce.

7.3   Kvalitní legislativa namířená proti diskriminaci představuje výchozí bod, avšak zatím na vnitrostátní úrovni přetrvávají právní předpisy, které rozlišují mezi domácími a přistěhovalými pracovníky, a především diskriminace v praxi namířená proti pracovníkům kvůli jejich národnostnímu, etnickému či kulturnímu původu, jež se projevuje přímo či nepřímo.

7.4   Rovné zacházení a politiky pro boj s diskriminací přestavují pilíře integračních politik. Z hlediska obousměrného přístupu v otázce integrace se Výbor domnívá, že podniky, odborové organizace a orgány musí nabízet přistěhovalým pracovníkům rovné zacházení a vyhýbat se jakémukoli typu diskriminace.

7.5   Zaměstnavatelé a přistěhovalí pracovníci musí dodržovat pracovní předpisy a kolektivní dohody platné v každém podniku či odvětví ve shodě s vnitrostátními zákony a běžnou praxí. Výbor by rád zdůraznil, že rasismus a diskriminace jsou trestné a že musí být rovněž trestány v podnicích v rámci pracovního práva.

7.6   Pro zlepšení integrovanosti v zaměstnání je nezbytné, aby přistěhovalí pracovníci a pracovnice byli informováni o předpisech pracovního práva a kolektivních dohodách, jimiž se řídí jejich práva a povinnosti na pracovišti.

7.7   Politický a sociální scénář zaměřený na integraci umožní, aby přistěhovalí pracovníci nastoupili cesty a programy vedoucí k integraci, jako jsou výuka jazyka, zákonů a zvyklostí, jež musí orgány usnadnit.

7.8   Směrnice EU o rovném zacházení na pracovišti (12) a rovném zacházení bez ohledu na rasový nebo etnický původ (13) jsou zásadními právními nástroji, které upravují legislativu a praxi v členských státech, co se týče boje proti diskriminaci a podpory zapojení do pracovního života.

7.9   V nedávné době přijal Parlament usnesení k nové směrnici proti diskriminaci (14), která doplňuje stávající tři směrnice. EHSV také vydal stanovisko, v němž pozitivně hodnotí návrh Komise a navrhuje, aby se přihlédlo také k vícenásobné diskriminaci. Až bude tato nová směrnice přijata, dojde k rozšíření zásady nediskriminace na oblasti, jako jsou vzdělávání, zdraví, sociální ochrana a bydlení.

7.10   EHSV je toho názoru, že antidiskriminační směrnice nebyly náležitě provedeny do vnitrostátních právních předpisů, a že proto v různých členských státech neexistuje kvalitní legislativa proti diskriminaci. Jakmile bude přijata nová směrnice, stane se velmi přínosným legislativním nástrojem.

7.11   Sociální partneři, kteří jsou základními aktéry ve fungování trhů práce a představují základní pilíře ekonomického a sociálního života v Evropě, mají při integraci významnou roli. V oblasti kolektivního vyjednávání musí přijmout zodpovědnost, která jim přísluší v oblasti integrace přistěhovalců, a vyloučit z kolektivních smluv, norem a pracovních postupů jakékoliv přímé či nepřímé aspekty diskriminace.

7.12   V rámci kolektivního vyjednávání, a zejména v rámci podniku musí být zavedeny mechanismy, které zabezpečí, aby přístup k práci a uzavírání smluv probíhal v souladu se zásadou rovnosti příležitostí. Na tomto poli je obzvláště důležité mít k dispozici nástroje, jež by umožnily vyhnout se nejen přímé, ale i nepřímé diskriminaci.

7.13   Nicméně v současné době mnoha přistěhovalým pracovníkům v praxi rovné zacházení v otázce mzdy a pracovních podmínek není zaručeno. Sociální partneři a orgány pro otázky práce musí vypracovat postupy, které zabrání diskriminaci, a musí být proaktivní, pokud jde o podporu rovnosti.

7.14   V Evropě přibývá podvojných pracovních modelů – na jedné straně jsou kvalitní pracovní příležitosti pro většinu evropských občanů a vysoce kvalifikované přistěhovalce, na straně druhé málo kvalitní pracovní příležitosti pro většinu přistěhovalců. Málo kvalitní zaměstnání je v důsledku také diskriminačním faktorem, když jsou přistěhovalci využíváni jako „zranitelnější“ pracovní síla.

7.15   EHSV navrhl v několika stanoviscích, aby státy zlepšily své systémy pro nostrifikaci diplomů (15) a aby EU měla systém pro uznávání kvalifikací, kterého by přistěhovalí pracovníci mohli využít (16). V evropských podnicích vykonává mnoho přistěhovalců práci, která je nižší úrovně, než na jakou mají kvalifikaci.

7.16   Rovněž v průběhu profesionální dráhy a při povyšování je mnoho přistěhovalých pracovníků v nevýhodě a trpí diskriminací. Pracovní předpisy, kolektivní dohody a praxe v podnicích musí při povyšování pracovníků zaručit zásadu rovnosti příležitostí. Sociální partneři na sebe musí vzít nové úkoly.

7.17   Odborné vzdělávání či přípravné kursy jsou velmi důležité nástroje pro posílení zaměstnatelnosti přistěhovalých pracovníků, nicméně v některých zákonech či ve vnitrostátní praxi se z nich vylučují občané třetích zemí, nebo jsou tyto možnosti omezeny jinak. EHSV se domnívá, že veřejné orgány a sociální partneři musí přistěhovalým pracovníkům usnadnit přístup k odborné přípravě, za rovných podmínek a zacházení.

7.18   Některé členské státy ve spolupráci s podniky vedou programy odborného vzdělávání v zemích původu předtím, než je uděleno povolení k pobytu; tyto programy pomohou občanům třetích zemí se zapojením do zaměstnání, jakmile přijdou do Evropy.

7.19   Evropská unie dosud uspokojivě nevyřešila převoditelnost důchodových práv pro evropské pracovníky. Přistěhovalí pracovníci mají rovněž řadu potíží vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů, které náležitě nezajišťují práva na důchod nabytá během práce v Evropě. Důvody jsou velmi různé a závisejí na vnitrostátních právních předpisech a úmluvách s třetími zeměmi.

7.20   Výbor navrhuje Evropské komisi přijetí iniciativy, která by mohla být legislativní, jež by usnadnila, aby pracujícím přistěhovalým do EU byla zaručena důchodová práva, pokud změní své místo pobytu uvnitř EU nebo když se vrátí do svých zemí původu či mají trvalé bydliště v jiné zemi.

7.21   Odbory by měly přijmout mezi své členy přistěhovalé pracovníky a umožnit jim přístup k zastupitelským a řídícím funkcím. Většina odborových organizací v Evropě vypracovala osvědčené postupy k zajištění rovného zacházení a pro boj proti diskriminaci.

7.22   EHSV je toho názoru, že je třeba aktivních politik a nových závazků sociálních partnerů, aby mohly být prosazovány integrační společenské postoje, rovnost zacházení a boj proti diskriminaci na pracovišti. Evropský sociální dialog může být vhodným rámcem k tomu, aby sociální partneři přijali nové závazky na úrovni, která jim bude připadat vhodná.

7.23   Evropská agentura pro základní práva se zabývala (17) etnickou diskriminací v pracovních otázkách na trzích práce v Evropě a potvrdila, že diskriminace je navzdory právním předpisům stále velmi rozšířená.

8.   Zvládání rozmanitosti

8.1   Evropské společnosti jsou stále rozmanitější a tato rozmanitost v budoucnu ještě poroste. Úspěšné integrace přistěhovalců v pracovní oblasti nelze dosáhnout bez pozitivního nahlížení na kulturní rozmanitost, o niž se podniky a pracovníci zajímají stále intenzivněji.

8.2   Velké společnosti mají vlastní podnikovou kulturu, kterou postupem času vypracovaly v oblasti pracovních sil, sociálního prostředí i vztahů se zákazníky.

8.3   Evropské podniky provozují svou činnost ve městech, která jsou čím dál rozmanitější. Za účelem posílení rozmanitosti na veřejných pracovních pozicích si Výbor regionů a Dublinská nadace vyměnily zkušenosti prostřednictvím sítě CLIP (18).

8.4   Kulturní rozmanitost vyplývající z přistěhovalectví představuje nový úkol, který je třeba řešit, aby byla posílena podniková kultura, jejíž součástí je integrace nových pracovníků do různých úrovní: manažerské, úrovně středního managementu a úrovně ostatních pracovníků.

8.5   Globalizace napomáhá tomu, že se podniky přesunují do nových sociálních a kulturních prostředí a na nové trhy se zákazníky rozličných kultur.

8.6   Mnoho podniků uznává význam, jaký má zvládání rozmanitosti. Vývoj posledních desetiletí směrem k ekonomice služeb přidal na významu kontaktům podniků se zákazníky, navíc globalizace přiměla podniky k hledání nových trhů po celém světě. Zvýšila se rozmanitost zákazníků a uživatelů, na něž se podniky obracejí.

8.7   Dobré zvládání této rozmanitosti uvnitř podniku umožňuje lépe využít schopností všech pracovníků různého původu a kultury a zvýšit efektivitu v oblasti vnějších vztahů podniku s trhem, který je taktéž rozmanitý.

8.8   Podniky, které dobře zvládají rozmanitost, dokážou lépe přilákat „talenty“ ze všech koutů světa a rovněž zákazníky na nových trzích. Dále mohou zvýšit kreativitu a inovační schopnost svých zaměstnanců úměrně tomu, jak příznivou atmosféru pro to všichni pracovníci (včetně přistěhovalců) naleznou.

8.9   Evropské malé podniky mnohdy nemají specializovaná oddělení pro řízení lidských zdrojů, a proto je nezbytné, aby nalezly podporu u specializovaných struktur úřadů a organizací zaměstnavatelů.

8.10   Zvládání rozmanitosti je založeno na přísném uplatňování opatření pro rovnost zacházení a boj proti diskriminaci. Nicméně kromě toho je jeho součástí vytváření programů pro přijetí přistěhovalých pracovníků, opatření pro přizpůsobení kulturním rozdílům, komunikační systémy zohledňující jazykovou rozmanitost, smírčí způsoby řešení konfliktů atd.

8.11   Ke zvládání rozmanitosti je třeba odborná příprava. Vnitropodniková školení mohou být zaměřena na různé skupiny: vedení podniku, střední management a všechny zaměstnance a rovněž odborové organizace a organizace zaměstnavatelů.

8.12   Jak podniky, tak organizace zaměstnavatelů a odborové organizace musí mít oddělení specializovaná na zvládání rozmanitosti, podporu iniciativ, vyhodnocování výsledků a iniciování změn.

8.13   Veřejné orgány by se měly spolupodílet na zvládání rozmanitosti v podnicích i cestou ekonomických či daňových pobídek určených podnikům, jež k tomu vypracují plány, a podporou výměny osvědčených postupů, přípravou vzdělávacích programů a konáním informačních kampaní.

9.   Potíže s integrací v neformální ekonomice a neregulérní přistěhovalectví

9.1   Přistěhovalým pracovníkům, kteří „nemají doklady“ a kteří se nacházejí v neregulérním postavení, nezbývá než být činní v rámci neformální ekonomiky a neformální zaměstnanosti, což zvyšuje její relativní váhu v hospodářství těch členských zemí, v nichž je vyšší počet neregulérních přistěhovalců.

9.2   Mnohdy jsou přistěhovalci v neregulérním postavení oběťmi extrémního pracovního vykořisťování ze strany některých zaměstnavatelů.EHSV přijal stanovisko (19) související s návrhem směrnice, jež navrhuje postihovat zaměstnavatele, kteří vykořisťují neregulérní přistěhovalce.

9.3   Nelegální pracovnice zaměstnané v oblasti domácích prací se nacházejí ve velmi zranitelném postavení, a v některých případech dokonce bezmála v otroctví. Některé vnitrostátní předpisy plně nezaručují pracovní a sociální práva pro tento druh pracovní činnosti. Tyto potíže se prohlubují u osob, které jsou v neregulérním postavení a pracují ve stínové ekonomice. Výbor navrhuje Evropské komisi, aby přijala nové iniciativy, jež by náležitým způsobem chránily pracovní a profesní práva těchto pracovnic.

9.4   V posledních letech se v některých vnitrostátních právních předpisech kriminalizují humanitní sdružení, jež pomáhají osobám v neregulérním postavení vyhnout se sociálnímu vyloučení a usnadnit jejich integraci. Výbor varuje, že takové právní předpisy jsou v rozporu s lidskými právy a morální zásadou solidarity. Evropská komise a vídeňská agentura musí vyhodnotit tyto situace a přijmout nezbytné iniciativy.

9.5   Protože společenská integrace je obtížnější, pokud jsou přistěhovalci v neregulérním postavení, Výbor navrhl, aby byly zahájeny individualizované regularizační postupy pro neregulérní přistěhovalce a vzalo se přitom v úvahu sociální a pracovní vykořenění na základě závazku Evropské rady v rámci Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu (20), v němž se dohodlo přistoupit v rámci vnitrostátní legislativy k individuální regularizaci z humanitárních či ekonomických důvodů, zejména v pracovních odvětvích, v nichž se soustředí mnoho osob v neregulérním postavení.

10.   Některé iniciativy Stockholmského programu

10.1   Komise navrhla vytvořit evropskou platformu pro dialog zaměřenou na řízení migrace za prací, do níž by se zapojili podnikatelé, odbory, pracovní agentury a další strany, jichž se to týká.

10.2   EHSV navrhuje Komisi, aby si během roku 2010 obdobně jako při formování Evropského fóra pro integraci vyžádala průzkumné stanovisko, aby Výbor za účasti všech zúčastněných stran navrhl způsob, jak tuto evropskou platformu, s níž si přeje spolupracovat, ustavit.

10.3   Komise rovněž navrhla, aby EU sestavila kodex přistěhovalectví, který by všem legálním přistěhovalcům zajistil stejná práva, srovnatelná s právy občanů EU. Taková kodifikace stávajících právních předpisů by v případě potřeby obsahovala úpravy směřující ke zjednodušení nebo doplnění stávajících ustanovení a zlepšení jejich používání.

10.4   EHSV se domnívá, že evropské právní předpisy pro přistěhovalectví musí provázet horizontální společný rámec (evropský statut) práv, který by zabezpečil dodržování a ochranu práv a svobod přistěhovalců v Evropě nezávisle na profesní kategorii a jejich právním postavení. Pokud by rámcová směrnice projednávaná v Radě byla přijata v podobě s vysokou úrovní ochrany, byla dobrým právním nástrojem na ochranu práv přistěhovalců.

10.5   Výbor vítá iniciativu Komise spočívající v předložení Evropského kodexu přistěhovalectví, pokud má jít o legislativní návrh, jenž by přistěhovalcům zaručil základní práva a stejnou úroveň ochrany práv, která by byla srovnatelná úrovní práv občanů Společenství.

V Bruselu dne 17. března 2010

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Mario SEPI


(1)  Úř. věst. C 27, 3.2.2009. Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 29.

Úř. věst. C 80, 30.3.2004.

Úř. věst. C 318, 23.12.2006.

Úř. věst. C 125, 27.5.2002.

Úř. věst. C 208, 3.9.2003.

(2)  Článek 79.

(3)  KOM(2008) 758 v konečném znění.

(4)  KOM(2009) 674 v konečném znění.

(5)  The Economic and Fiscal Impact of Immigrants, National Institute of Economic and Social Research, říjen 2007 a „Coyuntura española - Los efectos de la inmigración sobre el empleo y los salarios,“Informe Mensual de la Caixa, 295, říjen 2006.

(6)  Směrnice ES/2009/50.

(7)  Úř. věst. C 27, 3.2.2009.

(8)  KOM(2007) 638 v konečném znění.

(9)  Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 29.

(10)  Úř. věst. C 318, 23.12.2006.

(11)  Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 29.

(12)  Směrnice ES/2000/78.

(13)  Směrnice ES/2000/43.

(14)  P6_TA(2009) 0211.

(15)  Viz zejména Úř. věst. C 162, 25.6.2008, s. 90.

(16)  Viz mimo jiné Úř. věst. C 218, 11.9.2009.

(17)  EU-MIDIS European Union Minorities and Discrimination Survey: Main Results Report, European Union Agency for Fundamental Rights, 9.12.2009.

(18)  Cities for Local Integration Policy (Města pro politiku integrace na místní úrovni) – síť více než 30 evropských měst, kterou řídí Eurofound.

(19)  Úř. věst. C 204, 9.8.2008.

(20)  Rada EU, 13440/08, 24. září 2008.


Top