Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropská facilita mikrofinancování pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (facilita mikrofinancování Progress)

(KOM(2009) 333 v konečném znění — 2009/0096 (COD))

2009/C 318/15

Hlavní zpravodajka: paní BISCHOFF

Dne 17. července 2009 se Rada, v souladu s článkem 152 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

Dne 14. července 2009 předsednictvo Výboru pověřilo specializovanou sekci Jednotný trh, výroba a spotřeba vypracováním stanoviska na toto téma.

V souladu s článkem 20 Jednacího řádu jmenoval Evropský hospodářský a sociální výbor na 456. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 30. září a 1. října 2009 (jednání dne 1. října 2009 ), paní BISCHOFF hlavní zpravodajkou a přijal následující stanovisko 171 hlasy pro a 2 členové se zdrželi hlasování.

1.   Shrnutí závěrů a doporučení Výboru

1.1   Vhodné finanční nástroje pro podniky jsou základním předpokladem pro hospodářský růst. To platí i pro mikropodniky v sociální ekonomice. Proto je rozvoj mikroúvěru vzhledem ke skutečnosti, že může být novou cestou k podpoře podnikání a k vytváření nových pracovních míst v mikropodnicích (tj. podnicích s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem resp. bilanční sumou nepřekračující 2 miliony EUR), třeba uvítat. Tím se zohlední skutečnost, že facilit mikrofinancování je v Evropě dosud velmi málo.

1.2   Poskytování mikroúvěrů mikropodnikům v sociální ekonomice a znevýhodněným skupinám je ve srovnání s poskytováním tradičních úvěrů podstatně nákladnější a dražší. Tyto dodatečné náklady lze snížit jen díky rozvoji standardizovaných a technizovaných nabídek služeb, lepšího marketingu a celkově na základě profesionalizace mikrofinančních služeb nebo prostřednictvím ručení a spolufinancování. Za hlavní úkol navrhované facility mikrofinancování je tedy považován další rozvoj facility mikrofinančních služeb i ve spolupráci s etablovanými poskytovateli finančních služeb. V tomto ohledu je důležitý rozvoj organizačních struktur umožňujících standardizované zpracování vysokého počtu žádostí. Co nejvyšší míra profesionality se neobejde bez odpovídajícího softwaru a využívání internetových technologií.

1.3   Začínající podnikatelé ze skupiny znevýhodněných osob by měli mít přístup k mikrofinančním službám nejen při zakládání podniku, ale i v několika prvních letech po jeho založení.

1.4   Přibližně 1 % prostředků z facility mikrofinancování Progress je určeno na administrativní výdaje. Nejsou v nich zahrnuty prostředky poskytované zprostředkujícím bankám a mikrofinančním subjektům za to, že poskytují tyto úvěry cílovým skupinám. Výbor klade důraz na to, že je nutné vědět, jaký podíl těchto prostředků na zprostředkovávání úvěrů je zprostředkujícím bankám a mikrofinančním subjektům poskytován. Kromě toho by se pravidelným monitorováním na evropské úrovni a zveřejňováním podmínek pro poskytování úvěrů na internetových stránkách příslušných orgánů dohledu mělo zajistit, aby banky nabízely výhodné úrokové podmínky i cílovým skupinám.

1.5   Dopad na politiku zaměstnanosti a sociální politiku, o nějž se vytvořením evropské facility mikrofinancování usiluje, by měl být posouzen přesně a diferencovaně podle cílových skupin. Obě cílové skupiny – mikropodniky v sociální ekonomice a jednotliví žadatelé (nezaměstnaní, mladí lidé, sociálně znevýhodněné osoby) – potřebují různé poradenské a podpůrné kapacity. To je třeba zohlednit i z organizačního hlediska a s přihlédnutím ke styčným bodům s jinými příslušnými programy.

1.6   Závěrem EHSV doporučuje přezkoumat, jaké další zdroje financování kromě facility Progress jsou pro novou facilitu mikrofinancování k dispozici.

2.   Úvod a shrnutí dokumentu Komise

3.   Obecné připomínky

3.1   EHSV vítá, že Komise svými návrhy na vytvoření facility mikrofinancování pokračuje v úsilí o vytváření pracovních míst a o větší přispění k podpoře podnikání znevýhodněných skupin. Přesto je třeba upozornit na to, že s využíváním facility mikrofinancování je v Evropě zatím relativně málo zkušeností a že je nutné vyvinout mimořádné koncepční úsilí, aby bylo zajištěno administrativní vyřizování mikroúvěrů a zúčtování dalších transakcí i udržitelná využitelnost tohoto nástroje. Právě vzhledem ke značnému úspěchu, kterého bylo díky mikrofinančním službám dosaženo v oblasti rozvojové spolupráce (včetně udělení Nobelovy ceny za mír bance Grameen a jejímu zakladateli Muhammadu Yunusovi v roce 2006), je třeba vyzdvihnout příležitosti, ale i výzvy, spojené s uplatňováním těchto zkušeností v evropských podmínkách. To platí v neposlední řadě z toho důvodu, že při převádění mizí hlavní výhody původní koncepce (například zasazení do místního, profesního nebo etnického společenství a z něj vzniklá důvěra, která přispívá ke snížení nákladů na monitorování a úvěrových ztrát). Proto je uplatňování těchto zkušeností v rozvinutějších zemích sporné.

3.2   Také v Evropě jsou mikrofinanční služby velmi potřebné, jelikož přibližně jen polovina menších podniků hodnotí roli bank u přístupu k úvěrům vcelku kladně (7). Program JEREMIE (Joint Resources for Micro to Medium Enterprises), který je financován převážně z prostředků strukturálních fondů, je společnou iniciativou GŘ REGIO a skupiny EIB pro podporu a zlepšení financování mikropodniků a malých a středních podniků (8).

3.3   Příležitosti při využívání mikrofinančních služeb vznikají z klíčového významu co nejméně formálních a rychlých forem financování mj. pro zakládání nových podniků. Převážnou část prostředků nezbytných pro nově zakládané podniky musí opatřit zakladatelé nebo jejich příbuzní, přátelé a sousedi (12). To vypovídá o hranicích obvyklých bankovních úvěrů, neboť míra odmítnutí je tím vyšší, čím nižší jsou požadované částky, jelikož pečlivé přezkoumání příslušných žádostí je příliš nákladné. Mikrofinanční služby mohou vyplnit mezeru mezi neformálními (a pouze zčásti účinnými) cestami financování a financováním prostřednictvím bank. Podaří-li se posoudit poskytování mikroúvěrů a dalších mikrofinančních služeb stejně rychle, bezproblémově a flexibilně, jako je tomu u neformálních způsobů financování, mohou mít mikroúvěry klíčový přínos pro hospodářskou dynamiku a podnikání.

3.4   Začínající podnikatelé z cílové skupiny by měli mít přístup k mikrofinančním službám nejen při zakládání podniku, ale i v několika prvních letech po jeho založení, neboť jsou do značné míry odkázáni na menší kapitálové částky nezbytné k financování projektů.

3.5   I nezávisle na současné hospodářské krizi a krizi finančního trhu je poskytování mikroúvěrů ve srovnání s poskytováním tradičních úvěrů velmi nákladné a drahé, neboť částka půjčky je relativně nízká, jelikož obvykle nejsou k dispozici žádné bankovní záruky a náklady na zpracování jsou velmi vysoké. Vysoký počet případů, odpovídající organizační struktura, vhodné technologie a celkově co nejvyšší míra profesionality proto mají pro úspěšný průběh iniciativ a oblasti mikrofinancování zásadní význam. Existují-li již zkušenosti s podobnými iniciativami a programy (CIP, JEREMIE, pilotní program EIB, JASMINE), měly by být bezpodmínečně předem zohledněny.

3.6   Vzhledem k nezbytné úrovni profesionality je v prvé řadě třeba, aby mikroúvěry fungovaly jako co možná široce standardizovaná plošná záležitost, aby bylo možné využít úspor z rozsahu a výhod souvisejících s rozložením rizik. Tyto vysoké počty klientů jsou velmi ambiciózní cíl, jak vyplynulo ze zkušeností z Británie a Kanady (13). To vypovídá o důležitosti vysoké míry všeobecného povědomí (například prostřednictvím reklamních kampaní, jako jsou např. „týdny mikroúvěrů“ francouzské asociace pro právo na ekonomickou iniciativu ADIE (Association pour le droit à l'initiative économique)) a o nutnosti snadného přístupu (například po internetu). Mělo by být prokázáno, zda či jak toho lze docílit a jakou roli (technická podpora) mohou v tomto směru hrát další programy (např. ESF). Dále by měly být osvětleny styčné body s těmito programy a iniciativami, aby byla zajištěna soudržnost.

3.7   Při organizování obchodních postupů jde také o to, aby byly zajištěny organizační podmínky pro avízovaný hromadný obchod, a žádosti tak mohly být zpracovány rychle a flexibilně se zohledněním vhodných forem zajištění a mohly být uplatňovány standardizované sankce a formy rozdělení rizika v případě porušení smlouvy (prodlení s placením). Analogicky ke spotřebitelským úvěrům vyvstává i zde otázka, jak lze rychle a spolehlivě posoudit platební schopnost klientů.

3.8   Technickým předpokladem těchto masových obchodů je v neposlední řadě i moderní software pro přípravu, realizaci a plnění smluv. Tak by bylo možné překonat vyhrocený vztah mezi standardizovanými masovými obchody a individuálním zpracováním žádostí a přispět k širšímu využívání mikrofinančních služeb jakožto tržního segmentu.

3.9   Mikropodniky v sociální ekonomice, jako jsou soukromé osoby z členských států a regionů, v nichž jichž existují zvláštní instituce pro poskytování mikroúvěrů, mají možná snazší a rychlejší přístup k prostředkům než žadatelé ze zemí či regionů, v nichž tyto instituce zatím neexistují nebo jsou ve fázi zakládání. Výbor doporučuje, aby bylo v rámci programu postaráno o to, že to celkově nepovede ke vzniku nerovných příležitostí při přístupu.

3.10   Ústřední otázkou je, zda se žadatelé o poskytnutí úvěru mají obracet na běžné úvěrové instituce nebo na zvláštní instituce pro poskytování mikroúvěrů, které musí být v případě potřeby teprve založeny a které zpravidla nebyly založeny za účelem dosažení zisku a jsou velmi malé. Již několik let se v Evropě s podporou Komise rozvíjí síť poskytovatelů mikroúvěrů. Pouze pětina z nich (tj. méně než 20) však poskytuje více než 400 mikroúvěrů za rok (14). Nicméně úspěšné šíření mikrofinančních služeb v podstatě není možné bez vysoce profesionálního managementu zaměřeného na zisk – a zde jsou banky (které již nyní poskytují většinu mikroúvěrů) ve značné výhodě. Nezdá se být účelné poskytovat finanční prostředky výhradě prostřednictvím menších obecně prospěšných poskytovatelů mikroúvěrů, kteří se zaměřují na osoby bez pevného příjmu, ženy, mladé a starší lidi a přistěhovalce, neboť by na základě tohoto systému bankovnictví zaměřeného na úzkou klientelu byly uvedené skupiny v dalším ohledu postaveny na okraj společnosti. Aby se tedy zajistilo, že i bankovní sektor bude poskytovat mikroúvěry nehledě na očekávané minimální výnosy, bude pravděpodobně zapotřebí dalších pobídek pro trh nebo podpůrných nástrojů na vybudování odpovídající infrastruktury.

3.11   Jelikož se prostřednictvím mikrofinancování výslovně usiluje o vliv na politiku zaměstnanosti a sociální politiku, měla by být účinnost programů v tomto ohledu bezpodmínečně nutně posuzována diferencovaně podle cílových skupin (mikropodniky v sociální ekonomice a znevýhodněné osoby). Zatímco byl doposud jako kritérium uplatňován pouze objem úvěru a počet příjemců úvěru, doporučuje Výbor, aby se u nejrůznějších skupin uvedených ve sdělení Komise posuzovala i integrace na prvním trhu práce, dosažený příjem a nepřímý dodatečný účinek na zaměstnanost. Jen tak bude možné i v tomto směru prokázat úspěšnost iniciativy (15).

3.12   Kladně je třeba hodnotit to, že návrh Komise předpokládá i podpůrná opatření, jako jsou komunikační činnosti, monitorování, kontrola, audit a hodnocení (čl. 4 odst. 1). Zůstává však nevyřešeno, zda přitom má jít v prvé řadě o poradenství pro zakladatele podniků nebo o poradenství pro instituce poskytující mikroúvěry, jak by toto poradenství mělo být organizováno a jak by měly být rozvrženy veškeré dostupné prostředky mezi ručení, kapitálové nástroje, dluhové nástroje a podpůrná opatření.

3.13   Výbor doporučuje zajistit, aby zvýhodněné úrokové podmínky byly dále nabízeny i příjemcům úvěru. Zároveň by mělo být objasněno, jakou část prostředků mají na úhradu realizace obdržet zprostředkující banky a mikrofinanční instituce.

3.14   V souladu s tím, co je uvedeno ve stanovisku INT/495, podporuje Výbor iniciativu na vytvoření nové facility mikrofinancování pro cílové skupiny, má však pochybnosti, zda je vhodné a účelné financovat novou facilitu mikrofinancování prostřednictvím snížení rozpočtu pro facilitu Progress. Proto doporučuje přezkoumat, jaké další zdroje financování kromě facility Progress jsou pro financování programu k dispozici.

(1)  Viz KOM(2007) 708 v konečném znění, s. 2.

(2)  Viz tamtéž, s. 11.

(3)  Viz tamtéž, s. 2.

(4)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(5)  KOM(2009) 257 v konečném znění ze dne 3. června 2009.

(6)  KOM(2009) 333.

(7)  Viz Eurobarometr (2005): SME ACCESS TO FINANCE’, FLASH EUROBAROMETER 174.

(8)  Viz KOM(2006) 349 v konečném znění, s. 9.

(9)  Viz KOM(2005) 121 v konečném znění, s. 6.

(10)  Viz KOM(2007) 708 v konečném znění, s. 3.

(11)  Úř. věst. C 110, 9.5.2006.

(12)  Viz. http://www.gemconsortium.org/download.asp?fid=608

(13)  Viz. http://ssrn.com/abstract=976211

(14)  K tématu mikrofinancování v EU viz www.nantiklum.org/Overview_final_web.pdfa www.european-microfinance.org/data/file/Librairy/ISSUE%20PAPER.pdf

(15)  K tomuto postupu viz ftp://repec.iza.org/RePEc/Discussionpaper/dp3220.pdf.